21 Co 116/2025

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Sommera a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozena Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 37 041,74 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 14. ledna 2025, č. j. 19 C 375/2024-92

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 012,11 Kč s úrokem 12,75 % ročně z částky 37 041,74 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 5 000,15 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku; v jeho zbylé části se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 12 368 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 32 041,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 32 041,59 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu zamítnul, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 7 089,79 Kč s úrokem ve výši 12,75 % p.a. z částky 37 041,74 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 37 041,74 Kč od , datum, do , datum, , z částky 5 000,15 Kč od , datum, do zaplacení a ve výši 2 % p.a. z částky 32 041,59 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II.), a konečně uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 255 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.). Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 37 041,74 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o účtu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou účet, a dále že účastnice uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem 12,75 % p.a. V důsledku nepovoleného záporného zůstatku na tomto účtu vznikla žalobkyni za žalovanou pohledávka na vrácení 37 041,74 Kč, kdy jejím příslušenstvím je úrok za období od , datum, do , datum, ve výši 1 011,96 Kč a ve výši 12,75 % p.a. z částky 37 041,74 Kč od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši 1 077,68 Kč a ve výši 14,75 % p.a. z částky 37 041,74 Kč od , datum, do zaplacení. Soud prvního stupně učinil závěr o skutkovém stavu věci takový, že účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou účet v českých korunách, kterážto smlouva odkazovala na sazebník žalobkyně. Ve vztahu ke smlouvě o úvěru, kterou měly uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná s tím, že žalobkyně se jí měla zavázat umožnit žalované výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, který pro žalovanou vedla, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se měla zavázat takto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem 21,89 % p.a. Soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně neprokázala uzavření této smlouvy, neboť ke smlouvě nepřipojila podpis žádná z účastnic. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalovaná provedla v rozsahu 32 041,59 Kč výběr hotovosti a převod peněžních prostředků z jejího účtu, když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků. Dopisem ze dne , datum, pak žalobkyně odstoupila od smlouvy o účtu uzavřené se žalovanou, kdy odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno , datum, . Dopisem zástupce žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, , přičemž tato výzva byla odeslána žalované , datum, . V rámci právního hodnocení věci soud prvního stupně citoval především ustanovení § 2665 a 2395 o.z., jakož i ustanovení § 104 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rovněž ustanovení § 561 odst. 1 a § 562 o.z., jakož čl. 3 bod 10, 11, 12 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, a o zrušení směrnice 1999/93/ES, jakož i čl. 25 odst. 1 a 2 a čl. 26 uvedeného nařízení a konečně ustanovení § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů, a uzavřel, že ke smlouvě o úvěru nepřipojila podpis žádná z účastnic řízení, neboť na místě podpisu listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru je pouze doložka „podepsáno elektronicky“. Taková doložka však není elektronickým podpisem ani neumožňuje určení účastnic řízení jako jednajících osob a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Jelikož žalobkyně jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru přes poučení postupem podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla, uzavření smlouvy se jí nepodařilo prokázat. Ve vztahu k dalším provedeným důkazům soud prvního stupně uvedl, že z nich neučinil žádná skutková zjištění významná pro projednávanou věc. Specificky k dopisům žalobkyně žalované ze dne , datum, a ze dne , datum, soud prvního stupně uvedl, že z nich neučinil žádné skutkové zjištění, protože žalobkyně ani přes poučení postupem dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení, že tyto dopisy žalované doručila. Dále soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 2991 odst. 1, § 2991 odst. 2 a ustanovení § 2993 o.z. uvedl, že žalobkyně má za žalovanou pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 32 041,59 Kč, neboť žalobkyně umožnila výběr v hotovosti v této výši z účtu vedeného pro žalovanou, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, a to přesto, že si účastnice takovou povinnost neujednaly, jelikož nevyšlo najevo uzavření smlouvy o úvěru. Dále soud prvního stupně uvedl, že příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 32 041,59 Kč od , datum, do zaplacení, a to s odkazem na ustanovení § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Uvedl, že splatnost pohledávky se pojí s výzvou žalobkyně žalované ze dne , datum, , ve které žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, . Naopak soud prvního stupně dovodil, že s ohledem na to, že mezi účastnicemi nebyla uzavřena smlouva o úvěru, nemohlo žalobkyni vzniknout právo na úrok ani na smluvní pokuty v celkové výši 5 000,15 Kč. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky převyšující 32 041,59 Kč s příslušenstvím, tedy co do částky 7 089,79 Kč s úrokem ve výši 12,75 % p.a. z částky 37 041,74 Kč od , datum, do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 37 041,74 Kč od , datum, do , datum, a z částky 5 000,15 Kč od , datum, do zaplacení a ve výši 2 % p.a. z částky 32 041,59 Kč od , datum, do zaplacení. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni přiznal při zohlednění převažujícího úspěchu žalobkyně náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 %. Uvedl, že náklady řízení přitom činí 6 649 Kč a sestávají ze soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 1 482 Kč a z odměny za zastoupení advokátem na náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 5 167 Kč (2 úkony právní služby po 500 Kč při tržní hodnotě 37 041,79 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 1 úkon právní služby po 2 620 Kč při tarifní hodnotě 37 041,74 Kč, a to účast při jednání konaném , datum, , dále 2 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a jedna paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč, celkem tedy 4 270 Kč, a náhrada za DPH ve výši 897 Kč). Žalobkyni pak přiznal náhradu nákladů v jejich poměrné výši 64 %, tj. 4 255 Kč. Ve vztahu k výzvě z , datum, soud prvního stupně uvedl, že teprve na jejím základě dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, a tudíž nejde o výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., když výzva k plnění má poskytnout prodlévajícímu dlužníkovi ještě jednu příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v soudním řízení. Ve vztahu k podáním žalobkyně z , datum, a , datum, pak soud prvního stupně uvedl, že je nepovažuje za účelné, jelikož žalobkyně jimi doplnila skutková tvrzení a návrh na provedení důkazních prostředků, které měl obsahovat již návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání, a to pouze proti výrokům II. a III. Soudu prvního stupně vytkla, že jeho rozsudek je nepřezkoumatelný a nepředvídatelný, když soud prvního stupně žalobkyni nejprve usnesením z , datum, vyzval k prokázání skutečnosti, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, přičemž v návaznosti na tuto výzvu žalobkyně zaslala soudu prvního stupně Doplnění skutkových okolností II ze , datum, , ve kterém mimo jiné podrobně popsala kontraktační proces smlouvy o úvěru. Na jednání, které se uskutečnilo , datum, , byl žalobce po provedeném dokazování opět vyzván k doložení důkazů o uzavření smlouvy o úvěru, avšak soud prvního stupně nespecifikoval nedostatky podaného vyjádření a neposkytl ani dodatečnou lhůtu k doplnění důkazů. Žalobkyně má za to, že soud prvního stupně se vůbec nezabýval procesem uzavření smlouvy a nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalobkyní v Doplnění skutkových okolností II. Žalobkyně má za to, že smlouva o úvěru byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena za použití elektronického podpisu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, nařízení , Anonymizováno, ) ve spojení s ustanovením § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a ve spojení s ustanovením § 562 o.z., kdy žalobkyně znovu odkázala na své dřívější Doplnění skutkových okolností II ze , datum, , ve kterém se detailně vyjadřuje ke způsobu uzavření smlouvy o úvěru a taktéž přikládá důkazy, ze kterých je zřejmé, že mezi stranami došlo k dohodě o uzavírání smluv elektronickým způsobem prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, s využitím metody , Anonymizováno, . Nad rámec tohoto vyjádření žalobkyně doplnila, že smlouva o úvěru byla podepsána prostřednictvím aplikace s názvem , Anonymizováno, , jež je službou umožňující žalované obsluhovat účty prostřednictvím mobilního telefonu a uzavírat smlouvy o různých bankovních službách. Uzavírání smluv za použití elektronického podpisu prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, je možné, jakmile dojde k autentizaci uživatelem. Organizační údaje jsou pro banku přihlašovací , Anonymizováno, a heslo, a to v kombinaci s konkrétní instalací aplikace na konkrétním mobilním přístroji. Autentizační údaje lze nastavit v přímém kanálu , Anonymizováno, anebo si je vyžádat osobně na pobočce banky. Na základě těchto úkonů je klientovi zaslán jednorázový kód na určené zařízení, se kterým si následně nastaví heslo, a to přímo v aplikaci , Anonymizováno, při prvním přihlášení. V projednávané věci bylo k zaslání aktivačního kódu využito telefonní číslo , tel. číslo, žalovanou ze smlouvy o certifikátu ze dne , datum, . Dalším bezpečnostním prvkem je tzv. spárování aplikace. Spárovaná aplikace je taková, kterou uživatel použije do 20 minut po nastavení parametrů v , Anonymizováno, , respektive do konce třetího dne po osobním nastavení na pobočce. Pouze ze spárované aplikace lze provádět aktivní operace (platit) a též provést elektronické uzavření smlouvy klientem. Jedno telefonní číslo , tel. číslo, může být pro účely přímého bankovnictví evidováno pouze k jednomu klientovi žalobkyně. Z uvedeného dle žalobkyně vyplývá, že k nástroji pro uzavření elektronického podpisu měl přístup pouze žalovaný, když pouze jemu byly po řádném ověření jeho totožnosti vydány údaje k jeho aktivaci a je tak zcela vyloučeno, aby podpis žalovaného mohla připojit jiná osoba. Dále žalobkyně popsala čtyři kroky, v jakých dochází k elektronickému uzavření smlouvy. Nadto žalobkyně odkázala na znalecký posudek ze , datum, vyhotoveným , tituly před jménem, , adresa, , , tituly před jménem, , znalcem z oboru kriminalistika, bezpečnost a ochrana dat, počítačová informační kriminalita, kybernetika, výpočetní technika, technické a programové vybavení, bezpečnost informačních systémů a ochrana dat, ekonomika ceny a odhady software, produkty a služby informačních technologií, za účelem objektivního zhodnocení uzavření a podepsání úvěrové smlouvy elektronicky a za pomoci klientské služby žalobkyně s názvem , Anonymizováno, . Znalec přitom dospěl k závěru, že připojení elektronického podpisu prostřednictvím výše popsaného postupu zcela splňuje podmínky, aby na takový podpis mohlo být nahlíženo jako na zaručený elektronický podpis podle nařízení , Anonymizováno, . Na základě uvedeného pak žalobkyně shrnula, že mezi stranami došlo k dohodě o uzavření smluv elektronickým způsobem prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, s využitím metody , Anonymizováno, , přičemž mezi stranami bylo sjednáno, že žalovaná se při použití aplikace identifikuje dohodnutými přihlašovacími údaji. Na základě této dohody a přihlašovacích údajů je tak jednoznačně určena kontrahující osoba jako žalovaná s tím, že žalovaná způsobem smluvně sjednaným s žalobkyní uzavřela smlouvu, která je předmětem tohoto sporu, přičemž totožnost žalované byla ověřena jednak při sjednání smlouvy o bankovních službách za fyzické přítomnosti žalované na pobočce žalobkyně. Dle žalobkyně tak smlouva o úvěru byla platně sjednána v souladu s ustanovením § 562 o.z. a § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Ve vztahu k důkazu výše označeným znaleckým posudkem pak žalobkyně uvedla, že tento důkaz může být uplatněn v odvolacím řízení, když jsou naplněny výjimky ze zákazu nových skutečností a důkazů v odvolacím řízení stanovené § 205a písm. b), c) a d) o.s.ř., kdy soudu prvního stupně vytkla jeho překvapivý postup spočívající v tom, že teprve na ústním jednání soudu prvního stupně proběhlém , datum, se dověděla, že soud prvního stupně nemá i přes rozsáhlé doplnění tvrzení a důkazů žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru za prokázané. Žalobkyně nemohla důvodně předpokládat, že soud prvního stupně navzdory předchozímu doplnění nebude mít uzavření smlouvy za prokázané a nemohla tak nad rámec svých tvrzení a důkazů označených v jeho Doplnění skutkových okolností II ze dne , datum, označit další důkaz svědčící o závěru, že elektronický podpis, kterým byla smlouva o úvěru podepsána, splňuje všechny náležitosti elektronického podpisu ve smyslu § 7 zákona o elektronickém podpisu a § 562 o.z. Soud prvního stupně tak měl nad rámec obecné výzvy ze dne , datum, žalobkyni upozornit, že navzdory doplnění skutkových okolností v souladu s výzvou má i nadále pochybnosti o uzavření smlouvy, načež by žalobkyně mohla svá tvrzení dále rozvést a doplnit další důkazy, zejména předmětný znalecký posudek, což vyplývá i z ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. Dále žalobkyně odkázala na závěry komentářové literatury, v níž přihodí-li se, že skutková zjištění se po provedení veškerých účastníky navržených důkazů posunou nepředvídatelným směrem, má se za to, že poučovací povinnost o materiální podstatě koncentrace nebyla soudem naplněna. V neposlední řadě žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, z něhož vyplývá, že účastníci nemají být překvapeni zcela nepředvídatelným výsledkem řízení a soud proto nesmí založit své rozhodnutí na skutkových zjištěních a právním posouzení, k nimž se strany během řízení nemohly vyjádřit a které znamenají zásadní obrat v řízení. Z toho plyne, že učiněné skutkové závěry a právní posouzení věci, na nichž je založeno rozhodnutí v civilní věci, nesmí být poprvé zmíněny teprve v odůvodnění rozhodnutí, neboť v takovém případě jsou pro účastníky řízení zcela nepředvídatelné. Žalobkyně zdůraznila, že o pochybnostech soudu o dostatečném prokázání uzavření smlouvy o úvěru se žalobkyně poprvé dověděla až na ústním jednání, přičemž následně soud neposkytl žalobkyni prostor k předložení dalších důkazů, čímž učinil své rozhodnutí překvapivým a zamezil žalobkyni přednášet v této záležitosti tvrzení a navrhovat důkazy. Konečně ve vztahu k soudem prvního stupně přiznané částce bezdůvodného obohacení žalobkyně namítla, že soud prvního stupně nevysvětlil, jak dospěl k její výši, uvedla, že má za to, že částka by měla být vyšší a žalobkyni případně z důvodu neplatného uzavření smlouvy o úvěru neměl být přiznán pouze úrok. Úrok z prodlení pak měl být žalobkyni přiznán ode dne , datum, , neboť částka představující bezdůvodné obohacení se stala splatnou na základě výzvy k úhradě ze dne , datum, , která byla žalované zaslána , datum, , přičemž tato nebyla uhrazena žalovanou ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Poslední námitka žalobkyně spočívala v tom, že smlouvu o povoleném debetu lze oddělit od smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, , jejíž platnost nebyla soudem prvního stupně zpochybněna a poplatky a další příslušenství pohledávky byly žalobkyní účtovány právě dle této smlouvy o bankovních službách. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno, eventuálně aby rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ustanovení § 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastnicí řízení) v zákonné lhůtě (ustanovení § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ustanovení § 201 o.s.ř.) a že žalobkyní uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ustanovení § 205 odst. 2 písm. c/, d/, e/, f/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212 věta první o.s.ř., ustanovení § 212a odst. 1, 3 o.s.ř., tj. v celém rozsahu, tedy přezkoumal řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř.), zopakoval a doplnil dokazování (ustanovení § 213 odst. 2, 3 a 4 o.s.ř.) a poté dospěl k následujícím závěrům.

5. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně žalobkyni neposkytnul dostatečně konkrétní a tedy řádné poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že je třeba označit další důkazy k prokázání jejího tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru. Je tomu tak proto, že poskytnuté poučení nesměřuje k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání, že smlouva byla opatřena elektronickým podpisem nebo že byla uzavřena elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. Na neprokázání těchto konkrétních okolností pak soud prvního stupně založil své žalobkyní nepříznivé rozhodnutí. Odvolací soud proto postupoval dle ustanovení § 213b odst. 1 ve spojení s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a žalobkyni vyzval, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru v písemné formě, a to tak, že byla opatřena elektronickým podpisem, nebo že byla uzavřena elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. Současně byla žalobkyně poučena, že jestliže tvrzení nedoplní a důkazy neoznačí, neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tento postup se neprotiví ustanovení § 205a o.s.ř., když je naplněna podmínka stanovená pod písmenem d) tohoto ustanovení, a to právě s ohledem na okolnost, že žalobkyně nebyla soudem prvního stupně řádně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., o potřebě doplnit tvrzení o těchto rozhodných skutečnostech a označit k nim důkazy. V reakci na poskytnuté poučení žalobkyně odkázala na svá tvrzení a důkazní návrhy uplatněné v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, takže k nim bylo možno v odvolacím řízení přihlížet.

6. Odvolací soud dále vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně v tom rozsahu, v jakém zjistil, že smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne , datum, se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou účet v korunách českých, kterážto smlouva odkazovala na sazebník žalobkyně. V sazebníku účinném od , datum, bylo ujednáno, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni odměnu za vedení účtu 39 Kč měsíčně, cenu za třetí a každý další výběr hotovosti z bankomatu provozovaném jinou osobou než žalobkyní v měsíci ve výši 39 Kč, dotaz na zůstatek z bankomatu provozovaném jinou osobou než žalobkyní ve výši 25 Kč a z vyžádaného oznámení krátkými textovými zprávami ve výši 2,50 Kč. Žalobkyně pak provedla v rozsahu 32 041,52 Kč výběr hotovosti a převod peněžních prostředků z jejího účtu, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků. Dopisem ze dne , datum, následně žalobkyně odstoupila od smlouvy o účtu uzavřené se žalovanou. Odstoupení od smlouvy žalobkyně doručila žalované dne , datum, . Dopisem zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, . Žalobkyně pak přes jí soudem prvního stupně řádně poskytnuté poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala, že žalované byly doručeny dopisy žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, .

7. K těmto skutkovým závěrům pak přistupují skutková zjištění odvolacího soudu učiněná ze zopakovaných a doplněných důkazů.

8. Konkrétně z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni jeho zrušení , datum, vykazoval dluh ve výši 37 041,74 Kč.

9. Ze smlouvy o poskytování přímého bankovnictví ze dne , datum, ve spojení s Všeobecnými obchodními podmínkami přímého bankovnictví bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena uvedená smlouva, kterou obě strany fyzicky podepsaly, a na základě této smlouvy pak bylo žalované přiděleno specifické identifikační číslo , hodnota, sloužící k digitálnímu ověření totožnosti žalované.

10. Ze smlouvy o certifikátu ze dne , datum, ve spojení s podmínkami k certifikátům pak vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena uvedená smlouva, kterou strany fyzicky podepsaly, kteroužto smlouvou byl žalovanému zřízen certifikát ve formě datového souboru a na základě obou uvedených smluv byly žalovanému poskytnuty služby , Anonymizováno, (internetové bankovnictví) a , Anonymizováno, (mobilní bankovnictví). Na základě obou sad smlouvy a podmínek byl žalovanému zřízen elektronický podpis s , Anonymizováno, klienta , Anonymizováno, .

11. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, vypracovaného , tituly před jménem, , adresa, , , tituly před jménem, , bylo zjištěno, že aplikace , Anonymizováno, provozovaná žalobkyní vyžaduje autentizaci jménem a heslem, která si uživatel nastavuje. Při aktivaci je vyžadován podpis osobním certifikátem klienta a ověření SMS kódem, popřípadě si klient může přístup a nastavení aplikace sjednat osobně na pobočce. Klient získá přihlašovací jméno a jednorázový přihlašovací kód na nahlášený mobilní telefon. Při prvním přihlášení do aplikace si ta vynutí od uživatele nastavení nového hesla. Pro uzavření úvěrové smlouvy elektronicky klient nejdříve musí požádat banku o přípravu smlouvy o spotřebitelském úvěru, banka připraví smlouvu ve formátu PDF a vybaví ji elektronickou pečetí. Uživatel v aplikaci má možnost smlouvu „podepsat“, tzn. vidí obrazovku s linky ke stažení PDF souborů a je informován o nadcházejícím procesu projevení vůle. Přímou kontrolu nad tím, co klient podepisuje, má pomocí možnosti zobrazení jednoznačného matematického obsahu elektronického dokumentu k podpisu. Po projevení vůle klienta stisknutím tlačítka „podepsat“ a „ověření identity klienta“ je zahájen proces na straně banky k opatření elektronického dokumentu o elektronický podpis klienta. PDF soubory (podepsané dokumenty) jsou mimo uživatelsky neviditelného elektronického podpisu též vybaveny viditelnou informací, že došlo k elektronickému podepsání dokumentu klientem a jeho jedinečné , Anonymizováno, (identifikace v rámci , právnická osoba, ). Další procesy pak vedou k tomu, že na straně banky existuje záznam v databázi , Anonymizováno, , kde informace o tom, že konkrétní klient v konkrétní čas autorizoval svým heslem operaci, podpis konkrétního dokumentu, záznam o této operaci je poté přímo v PDF elektronickém dokumentu dostupný, jako , Anonymizováno, metadata přidaná až po podepsání dokumentu serverovým certifikátem a před podepsáním osobním certifikátem bankovního poradce.

12. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou v rámci aplikace žalobkyně , Anonymizováno, , a to v písemné formě, když aplikace zachytila jak obsah smlouvy, tak určila jednající osobu jako žalovanou jedinečným identifikačním číslem žalované , Anonymizováno, ve spojení s využitím telefonního čísla uvedeného žalovanou ve smlouvě o certifikátu zasláním jednorázového aktivačního hesla. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala umožnit žalované výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, který pro žalovanou vedla, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 21,89 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele.

13. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru vyplývá, že v době uzavření úvěrové smlouvy žalovaná měla čistý průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců 30 000 Kč a vlastnila nemovitost k bydlení, měla vysokoškolské vzdělání, byla rozvedená, vyživovala 3 děti a dostávala výživné 10 000 Kč měsíčně. Náklady na pojištění byly 500 Kč a na spoření 1 000 Kč. Žalovaná neměla jiné dluhy, nebyla v insolvenčním řízení, nebyla v prodlení s plněním závazků vůči žalobkyni, nebyla na ni vedena exekuce a nebyly k její osobě negativní záznamy v registrech , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , ani , Anonymizováno, . Uvedené též plyne z výpisu z registru bankovních a nebankovních informací, z výpisu z registru , Anonymizováno, a ze záznamu žalobkyně o schválení úvěru.

14. Z přehledu příjmů a výdajů žalované za období , datum, do , datum, pak vyplývá, že pravidelné příjmy žalované za posledních 7 měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru byly průměrně 78 971 Kč. Výdaje žalované žalobkyně uvažovala ve výši 500 Kč na pojištění, 15 185 Kč na bydlení, dále v rozsahu životního minima 11 335 Kč a ve výši 2 499 Kč jako výdajů na závazky u žalobkyně.

15. V rámci právního hodnocení věci pak odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že mezi účastnicemi byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na jejímž základě žalované vznikla povinnost žalobkyni vrátit nejenom poskytnutou jistinu úvěru, ale též ujednané úroky a poplatky. Smlouva o úvěru byla uzavřena v písemné formě s ohledem na to, že mezi účastnicemi byla dříve platně uzavřena smlouva o poskytování přímého bankovnictví a smlouva o certifikátu, kdy jde o nepojmenované smlouvy ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o.z. Na jejich podkladě byl vytvořen smluvní rámec umožňující uzavírání dalších smluv mezi žalobkyní a žalovanou v režimu ustanovení § 562 odst. 1 o.z.

16. Dle ustanovení § 562 odst. 1 o.z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronicky nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Uvedené ustanovení nad rámec ustanovení § 561 odst. 1 o.z. stanovuje další skutkovou podstatu písemné formy právního jednání mimo právního jednání opatřeného podpisem či elektronickým podpisem ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. Z ustanovení vyplývá, že písemná forma je při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky zachována i tehdy, pokud užité prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a současně určení jednající osoby.

18. Tyto dvě podmínky právní jednání činěná prostřednictvím aplikace žalované , Anonymizováno, , a tedy i úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, naplňují, když, jak vyplynulo z dokazování, aplikace umožňuje zachycení obsahu smlouvy, která byla žalobkyní předložena a současně určení jednající osoby bez rozumných pochybností, tedy na úrovni praktické jistoty s ohledem na způsob autentizace jednající osoby popsaný shora ve znaleckém posudku.

19. Dále odvolací soud uzavřel, že žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované a správně dovodila, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Nejlepším dokladem úvěruschopnosti žalované je okolnost, že poskytnutý úvěr po dva roky řádně splácela a teprve následně se dostala do prodlení. Nicméně pro její úvěruschopnost, a především její řádné zkoumání žalobkyní svědčí i fakt, že v době uzavření smlouvy neměla dluhy mimo žalobkyni, na její majetek nebyly vedeny exekuce ani insolvenční řízení, její pravidelné příjmy činily průměrně cca 70 000 Kč měsíčně a její výdaje byly odhadnuty v realistické výši 22 335 Kč. S přihlédnutím k maximální výši úvěru 30 000 Kč o úvěruschopnosti žalované nemohou být rozumné pochybnosti.

20. Mezi účastnicemi tak byla uzavřena platná úvěrová smlouva, kdy žalovaná překročením povoleného debetu porušila její podmínky. Nárok žalobkyně je proto důvodný v plném rozsahu celého zjištěného debetu 37 041,74 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 1 011,96 Kč a úrokem 12,75 % ročně z částky 37 041,74 Kč od , datum, do zaplacení a konečně také s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 5 000,15 Kč od , datum, do zaplacení.

21. Soudu prvního stupně lze přisvědčit pouze v tom, že žalobkyni nevzniklo právo na úrok z prodlení za období do , datum, , neboť žalobkyně neprokázala přes poskytnuté poučení, že žalovanou vyzvala k plnění dříve než dopisem z , datum, , ve kterém byla stanovena lhůta k plnění do , datum, , a dále také v tom, že s ohledem na počátek prodlení je sazba úroku z prodlení o dva procentní body nižší, než jak uvádí žalobkyně.

22. S ohledem na uvedené závěry odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) písm. o.s.ř. ve výroku II. změnil tak, že žalobě vyhověl v rozsahu 6 012,11 Kč s úrokem 12,75 % ročně z částky 37 041,74 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000,15 Kč od , datum, do zaplacení. Ve zbylém rozsahu jej dle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

23. Jelikož došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud dle ustanovení § 224 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, a to dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladu řízení před soudy obou stupňů, neboť žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná a její neúspěch je jen nepatrný. Náklady řízení před soudem prvního stupně činí 6 649 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 1 482 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 5 167 Kč (2 úkony právní služby po 500 Kč při tarifní hodnotě 37 041,79 Kč, a to příprava a převzetí zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, 1 úkon právní služby po 2 620 Kč při tarifní hodnotě 37 041,74 Kč, a to účast při jednání konaném , datum, , dále 2 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a 1 paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč, celkem tedy 4 270 Kč a náhrada za DPH v sazbě 21 % ve výši 897 Kč).

24. Odvolací soud se v této souvislosti ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyni nenáleží náhrada nákladů řízení za výzvu ze dne , datum, , kterou uplatněná pohledávka teprve dospěla a tudíž nešlo (nemohlo jít) o honorovanou výzvu k plnění dle ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. Dále odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nepovažuje za účelně vynaložené náklady na podání z , datum, a , datum, , když jimi byly odstraňovány nedostatky návrhu na zahájení řízení a nadto v podání z , datum, se žalobkyně z podstatné části vyjadřovala ke zcela jiné věci.

25. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 1 000 Kč a odměnou za zastupování advokátem a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 4 719 Kč (2 úkony po 1 500 Kč při tarifní hodnotě 7 089,79 Kč, a to odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, dále 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč a náhrada za DPH v sazbě 21 % ve výši 819 Kč). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 12 368 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní a místo plnění dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně.