22 Co 124/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Boudníkové a soudkyň Mgr. Jany Pokorné Stejskalové a JUDr. Terezy Dobešové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 46 988 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 29. 1. 2026, č. j. 16 C 275/2025-32

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 301 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Rozsudkem pro zmeškání uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 422 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 422 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, dále částku ve výši 7 294 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 294 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a dále částku ve výši 23 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 272 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení s náklady spojenými s uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 084,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

2. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu dne 4. 9. 2025 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku celkem 46 988 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . byly uzavřeny celkem , hodnota, smlouvy o pronájmu zařízení a vstupu do programu , Anonymizováno, . Nejprve byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalované předán k užívání mobilní telefon iPhone 12 , jméno FO, 512 GB, a to dne 6. 10. 2021. Žalovaná neplnila podmínky programu, proto , právnická osoba, . ukončila členství žalované v programu a vyzvala ji k vrácení přístroje. Protože žalovaná tak neučinila, , právnická osoba, . v souladu se smluvními podmínkami vystavila žalované fakturu na zaplacení hodnoty přístroje ponížené o 2 % za každý měsíc členství v programu, a to fakturu č. , hodnota, vystavenou dne 15. 12. 2024 na částku 16 422 Kč, která byla splatná dne 25. 12. 2024. Fakturu žalovaná neuhradila. Dále byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované předány k užívání chytré hodinky Apple Watch Series 7 45mm Cellular červený hliník s červeným sportovním řemínkem, a to dne 27. 6. 2022. Žalovaná neplnila podmínky programu, proto , právnická osoba, . ukončila členství žalované v programu a vyzvala ji k vrácení přístroje. Protože žalovaná tak neučinila, , právnická osoba, . v souladu se smluvními podmínkami vystavila žalované fakturu na zaplacení hodnoty přístroje ponížené o 2 % za každý měsíc členství v programu, a to fakturu č. , hodnota, vystavenou dne 15. 12. 2024 na částku 7 294 Kč, která byla splatná dne 25. 12. 2024. Fakturu žalovaná neuhradila. Dále byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalované předán k užívání mobilní telefon iPhone 13 , jméno FO, 512 GB modrý, a to dne 16. 7. 2022. Žalovaná neplnila podmínky programu, proto , právnická osoba, . ukončila členství žalované v programu a vyzvala ji k vrácení přístroje. Protože žalovaná tak neučinila, , právnická osoba, . v souladu se smluvními podmínkami vystavila žalované fakturu na zaplacení hodnoty přístroje ponížené o 2 % za každý měsíc členství v programu, a to fakturu č. , hodnota, vystavenou dne 15. 12. 2024 na částku 23 272 Kč, která byla splatná dne 25. 12. 2024. Fakturu žalovaná neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2025 byly všechny tři pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl v důsledku včasně podaného odporu ze strany žalované zrušen. V odůvodnění odporu žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Tvrdila, že nároky jednak nejsou řádně specifikovány a dále, že všechny platby byly uhrazeny a zboží bylo vráceno, k čemuž navrhla výslech blíže neidentifikované osoby poskytovatele programu a dále blíže neoznačené listinné důkazy. Soud ve věci nařídil jednání na 29. 1. 2026, k němuž se žalovaná bez omluvy nedostavila.

3. Napadeným rozsudkem, a to rozsudkem pro zmeškání, soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Rozsudek odůvodnil tím, že žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí předvolání bylo doručeno do vlastních rukou v souladu s § 49 a § 45 odst. 2 o. s. ř. dne 12. 12. 2025, neboť tohoto dne se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba, čímž se datová zpráva považuje za doručenou. Žalovaná tak o nařízeném jednání věděla více než 10 dnů přede dnem jeho konání, přičemž byla současně upozorněna na to, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být ve věci rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Žalobkyně při jednání vydání rozsudku pro zmeškání navrhla. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že byly splněny podmínky dle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř., a proto rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě vyhověl, když tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu považoval za dostatečná.

4. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. Ty se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 880 Kč, odměny advokáta ve výši 700 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“ a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 advokátního tarifu, a to za každý ze 3 úkonů právní služby do podán žaloby včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu ve věci samé), dále odměny ve výši 2 980 Kč (dle § 6 a § 7 bod 5. advokátního tarifu) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby (podání ve věci samé ze dne 2. 12. 2025 a účast na jednání soudu dne 29. 1. 2026), a 21 % DPH z uvedených částek (bez soudního poplatku). Celková výše přiznané náhrady nákladů řízení tak činí 13 084,60 Kč. Při stanovení náhrady nákladů řízení za první tři úkony právní služby soud prvního stupně postupoval dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jednalo o žalobu formulářového typu uplatňovanou žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných případech a předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.), náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Namítla, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná od počátku uplatněný nárok výslovně a konkrétně popírala co do důvodu i co do výše. Tvrdila, že pohledávky byly uhrazeny, přístroje byly vráceny, a tudíž žalobkyní uplatněné pohledávky nevznikly, případně splněním zanikly. Mezi účastníky tak existuje spor o rozhodné skutkové události, věc tak nemá povahu formálně nesporného nároku. Neúčast žalované nebyla výrazem nezájmu o řízení ani rezignace na procesní obranu. Dále namítla, že napadený rozsudek stojí na skutkově neudržitelném závěru, a to právě s ohledem na její tvrzení o úhradě pohledávek a vrácení přístrojů. Navrhla proto, aby by byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a vrácen tomuto soudu k dalšímu řízení.

6. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Uvedla, že žalobkyně veškeré rozhodné skutečnosti tvrdila a uplatněné nároky doložila. Žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání před soudem prvního stupně nedostavila, všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání tak byly splněny.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 4 a § 205b o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

8. Odvolací soud k projednání odvolání nařídil jednání na 23. 6. 2026. Předvolání k jednání bylo doručeno žalované do její datové schránky dne 25. 5. 2026. Podáním doručeným odvolacímu soudu dne 22. 6. 2026 požádala žalovaná o odročení jednání z důvodu objektivní a závažné překážky na straně člena představenstva žalované , jméno FO, . Sdělila, že pan , jméno FO, je v pracovní neschopnosti a v tomto týdnu má podstoupit v , podezřelý výraz, operační/intervenční zákrok přes tepnu. Jedná se tak o akutní a prokazatelnou zdravotní překážku, která znemožňuje žalované jednání se zúčastnit. Podáním doručeným odvolacímu soud dne 23. 6. 2026 v dopoledních hodinách pak žalovaná doplnila, že u člena představenstva pana , jméno FO, došlo k rozvoji pásového oparu, jeho zdravotní stav se zhoršil a objektivně mu znemožňuje účast na jednání odvolacího soudu. Žalovaná nemá v představenstvu jinou osobu, která by se namísto pana , jméno FO, mohla jednání zúčastnit a zároveň byla schopna kvalifikovaně reagovat na skutkové a právní okolnosti projednávané věci.

9. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

10. Soud může v řízení sporném věc projednat v nepřítomnosti účastníka, byl-li účastník řádně předvolán a byla-li mu řádně doručena žaloba (nejde-li o žalobce). V takovém případě vychází z obsahu spisu a dosud provedených důkazů. Výjimku ze zásady, že soud není povinen rozhodnout ve věci samé bez ohledu na procesní aktivitu účastníků, může ustavit jen zákon. , jméno FO, posouzení, zda jde o důležitý důvod pro odročení jednání, se požaduje nikoli samotná úvaha, zda účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (tj. že případné další onemocnění může být omluvitelným důvodem pro neúčast), ale též posouzení takové žádosti s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu, tj. též v kontextu s dosavadním chováním a postupem účastníka řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1393/2023). Je záležitostí účastníka, aby zabezpečil obhajobu svých zájmů před soudem, a to svojí přítomností nebo za přítomnosti svého zástupce. Nemá-li soud důvod pochybovat o pravdivosti tvrzeného důvodu pro odročení, nemusí být omluva doložena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1030/2017). Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, je-li využíván k záměrným procesním obstrukcím.

11. Žalovaná se z jednání omluvila z důvodu nemoci člena představenstva. Nemoc je zpravidla důležitým důvodem pro odročení jednání, avšak vždy je třeba přihlédnout k okolnostem případu. Žalovaná v průběhu celého řízení stavěla svoji obranu na vágních tvrzeních, k jednání před soudem prvního stupně se bez omluvy nedostavila, z jednání odvolacího soudu se omluvila den před jeho konáním, a to z důvodu akutní nemoci (jediného) člena představenstva. Touto nemocí měl být původně intervenční zákrok přes tepnu, kterému měl být člen představenstva žalované podroben v týdnu (není zřejmé kdy) v nemocnici, následně pak ještě žalovaná doplnila, že se u člena představenstva rozvinul pásový opar. I tato tvrzení jsou velmi vágní a vzbuzují pochybnosti o důvodnosti podané žádosti. Naopak tyto důvody zapadají spíše do obrazu snahy žalované o oddálení rozhodnutí ve věci. Navíc je zde i pochybnost o tom, zda člen představenstva pan , jméno FO, je skutečně jedinou osobou, která může za žalovanou v řízení vystupovat. Byť se dle údajů ve veřejném rejstříku jedná o jediného člena představenstva, z webových stránek žalované (www.zac.cz) je zřejmé, že v ní působí další osoby v managementu, které by nepochybně mohly žalovanou v řízení zastupovat.

12. Pro absenci důležitého důvodu odvolací soud žádosti o odročení jednání nevyhověl a odvolání při jednání projednal bez účasti žalované v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.

13. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Dle odstavce 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

14. Z citovaného ustanovení vyplývá, že soud může rozhodnout rozsudkem pro zmeškání, jsou-li splněny všechny zákonné předpoklady, a to a) žalovanému byla soudem doručena žaloba do vlastních rukou, b) žalovanému bylo doručeno do vlastních rukou předvolání k jednání nejméně deset kalendářních dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, c) žalovaný byl poučen, že bude rozhodnuto v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání, jestliže jednání, k němuž byl předvolán, zmešká bez důvodné a včasné omluvy, d) žalovaný se k jednání, které bylo prvním jednáním o věci, bez omluvy nedostavil, popřípadě jeho omluva, která došla soudu před zahájením jednání, je nedůvodná, e) žalobce se k prvnímu jednání o věci dostavil a navrhl, aby bylo rozhodnuto pro zmeškání žalovaného, f) na základě tvrzení obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu je možné rozhodnout v neprospěch žalovaného, neboť právní posouzení těchto tvrzených skutkových okolností odůvodňuje závěr, že žaloba je opodstatněná, g) rozsudek pro zmeškání je přípustný a h) nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Při splnění zákonem stanovených předpokladů soud rozsudek pro zmeškání může vydat, ale nemusí; záleží na jeho úvaze, zda je vhodné o věci rozhodnout kontumačním rozsudkem (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1049 a násl. s. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2979/2013).

15. S žalovanou lze souhlasit, že při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání je třeba brát v potaz rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného, např. zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně (viz nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2005 sp. zn. III. ÚS 428/04 a ze dne 23. 8. 2005 sp. zn. IV. ÚS 63/05 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2008 sp. zn. 30 Cdo 3825/2007). Z judikatury Nejvyššího soudu však rovněž vyplývá, že okolnost, že žalovaný již před prvním nařízeným jednáním vznášel námitky proti skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě a na podporu své skutkové verze nabízel důkazy, vydání rozsudku pro zmeškání nebrání. Konečné posouzení se bude odvíjet vždy od individuálních okolností případu a vždy musí mít základ v úvaze, zda dosavadní procesní aktivita žalovaného odůvodňuje rozhodnutí jen na základě skutkových tvrzení žalobce na úkor zásady, podle které je prioritou v soudním řízení vždy ochrana práv účastníků soudního řízení, kteří chtějí na soudním řízení aktivně participovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2021, sp. zn. 21 Cdo 976/2019).

16. V posuzovaném případě se sice žalovaná ve věci samé vyjádřila, když tvrdila, že všechny nároky žalobkyni (její právní předchůdkyni) uhradila a všechny přístroje vrátila. Neuvedla však žádné konkrétní okolnosti (např. kdy a jak přístroje vrátila, kdy a jak pohledávky uhradila) a řádně ani neoznačila důkazní návrhy, kterými by tato (zcela vágní) tvrzení prokazovala. Její jednání tak nese známky jisté liknavosti vedoucí k protahování řízení, což bylo umocněno tím, že se k prvnímu jednání nařízeného ve věci soudem prvního stupně bez jakékoliv omluvy nedostavila. Protože se v důsledku zmeškání jednání ze strany žalované skutková tvrzení obsažená v žalobě považovala za nesporná, mohl soud prvního stupně bez ohledu na dosavadní vyjádření ve věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

17. Pokud tedy soud prvního stupně poté, co se zabýval splněním dalších podmínek dle § 153b odst. 1 až 3 o. s. ř. (tedy že žalovaná byla řádně a včas předvolána k jednání s poučením na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, k jednání se bez omluvy nedostavila, byla jí řádně a včas doručena žaloba, jedná se o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír a žalobkyně při jednání vydání rozsudku pro zmeškání navrhla) ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání, nelze jeho postupu ničeho vytknout.

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, se kterým se ztotožňuje a na jehož odůvodnění (blíže uvedené v bodě 4. tohoto rozsudku) odvolací soud odkazuje.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla v odvolacím řízení procesně úspěšná a náleží jí tak právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni vznikly náklady za zastoupení advokátem ve výši 8 301 Kč sestávající se z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání) ve výši 2 980 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a z náhrady za 21 % DPH ve výši 1 441 Kč. Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).