22 Co 132/2024

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Terezy Dobešové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení splnění podmínky o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 22. 1. 2024, č. j. 18 C 261/2023-67

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se určuje, že žalobce jako zapůjčitel poskytl žalované jako vydlužitelce dne 31. 1. 2019 bezhotovostně částku 1 000 000 Kč na její bankovní účet č. č. účtu, dle smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky, obsažené v notářském zápise sepsaném dne 31. 1. 2019 jménem tituly před jménem jméno FO, notářky ve adresa, notářským kandidátem tituly před jménem jméno FO, sp. zn. Anonymizováno.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 15 552 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 388 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. určil, že žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 3. 2019, uzavřené mezi žalobcem na straně jedné jako zapůjčitelem a žalovanou na straně druhé jako vydlužitelem tak, že poskytl žalované dne 31. 1. 2019 bezhotovostně částku 1 000 000 Kč na její bankovní účet č. č. účtu a výrokem II. rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 15 552 Kč k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Má za to, že deklarovat splnění podmínky podle § 43 exekučního řádu lze pouze tehdy, pokud dohoda účastníků takovou podmínku obsahuje. To však není případ předmětného notářského zápisu, kde žádná podmínka ani splnění vzájemné povinnosti sjednáno nebylo. Nejde tedy o případ, na který by dopadalo usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu (dále též jen „NS“) sp. zn. 31 Cdo 2184/2013, podle něhož musí dohoda osoby oprávněné a osoby povinné obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti obsahovat ujednání, v němž bude podmínka formulována slovy „bude-li věřitelem poskytnuta dlužníku půjčka podle smlouvy o půjčce“ nebo „poskytne-li věřitel dlužníkovi půjčku“ apod. Dále odkázala na usnesení NS sp. zn. 26 Cdo 4188/2014, v němž bylo uvedeno, že pokud věřitel hodlal poskytnout povinné peněžní prostředky až po sepisu notářského zápisu, bylo třeba v notářském zápisu formulovat podmínku, na jejíž splnění je plnění povinné osoby vázáno (dlužník se zaváže splnit pohledávku, bude-li mu plnění poskytnuto po sepisu notářského zápisu). Podmínku je třeba jednoznačně definovat. Tento závěr byl vyjádřen i v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2018, č. j. 19 Co 229/2018-150. Notářský zápis pak neobsahuje ani žádnou vzájemnou povinnost žalobce. Žádná taková povinnost ani vzniknout nemohla, neboť podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) vzniká smlouva o zápůjčce až okamžikem převzetí zápůjčky vydlužitelem. Soud prvního stupně vyhovující výrok opřel o rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 5758/2017. To však dopadalo na situaci notářského zápisu, v němž se žalovaná zavázala za podmínky, že jí právnická osoba poskytne úvěr, splatit společnosti pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru. Jde tedy o situaci, kdy v notářském zápisu byla podmínka vykonatelnosti výslovně formulována. Jak bylo uvedeno shora, pokud smlouva o zápůjčce nevznikla, nelze o synallagmatickém vztahu uvažovat. Požadované určení, že žalobce přenecháním částky 1 000 000 Kč žalované splnil svůj závazek, vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, není namístě. Nevznikl-li hmotněprávní vztah, neměl žalobce ze smlouvy o zápůjčce žádný závazek a nemohl jej ani splnit. Přenechání předmětu půjčky věřitelem dlužníkovi je totiž právní skutečností zakládající závazkový právní vztah ze smlouvy o půjčce, není ovšem závazkovou povinností věřitele; věřitel tak poskytnutím peněžních prostředků dlužníkovi žádný závazek nehradí (rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 91/2010). Za situace, kdy v notářském zápisu nebyla výslovně dohodnuta podmínka (případně povinnost vzájemného plnění), postup podle § 43 exekučního řádu není možný (usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 17 Co 411/2003, publikované pod č. 38/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podanou žalobou tak žalobce jen obchází řízení na plnění a v tomto směru žalovaná odkázala na rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 236/2017. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

3. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku s upozorněním, že ve výroku I. došlo k zřejmé chybě v psaní, co se týče data uzavření smlouvy o zápůjčce. Argumentaci žalované považuje za neopodstatněnou. Důvodem pro zahájení tohoto specifického řízení byla skutečnost, že žalovaná nebyla ochotna žalobci vydat potvrzení o tom, co se stalo a co bylo prokázáno i jinými listinnými důkazy, totiž poskytnutí částky 1 000 000 Kč do majetkové dispozice žalované dne 31. 1. 2019. Žalobce podal žalobu na základě usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2023, č. j. 18 Co 55/2023-760, v němž mu bylo vytknuto, že ve smyslu § 43 exekučního řádu nedoložil zákonem stanoveným způsobem splnění odkládací podmínky.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není, přesto jsou zde důvody pro formulační změnu výroku I. o věci samé.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 14. 8. 2023 žalobce podal k soudu prvního stupně vůči žalované žalobu na určení, že žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 3. 2019 (správně mělo být 31. 1. 2019) uzavřené mezi žalobcem na straně jedné jako zapůjčitelem a žalovanou na straně druhé jako vydlužitelem tak, že poskytl žalované dne 31. 1. 2019 bezhotovostně částku 1 000 000 Kč na její bankovní účet č. č. účtu. Žalobu podal s odkazem na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2023, č. j. 18 Co 55/2023-760, jímž byla částečně zastavena exekuce žalobce vůči žalované vzhledem k tomu, že žalobce při realizaci exekučního titulu nepředložil kvalifikovanou listinu dle § 43 exekučního řádu.

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Dle ní nebyly splněny podmínky pro postup podle § 43 exekučního řádu z důvodů, které uvedla v odvolání.

7. Soud prvního stupně vyšel z následujícího skutkového stavu věci.

8. Dne 31. 1. 2019 notářský kandidát tituly před jménem jméno FO sepsal jménem tituly před jménem jméno FO, notářky ve adresa notářský zápis sp. zn. Anonymizováno (dále jen „notářský zápis“) obsahující dohodu účastníků o splnění dluhu se svolením k vykonatelnosti dle § 274 odst. 1 písm. e) o. s. ř. a § 71 a-c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „notářský řád“) a § 40 písm. d) exekučního řádu. Účastníci shodně prohlásili, že uzavřeli žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitelka dne 31. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce, podle které se žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 1 220 000 Kč, a to tak, že částku 220 000 Kč žalovaná převzala před podpisem notářského zápisu a zbývající částku, tedy 1 000 000 Kč, bude poskytnuta nejpozději do 3 dnů od sepisu notářského zápisu bezhotovostně na účet číslo č. účtu s tím, že žalovaná poskytnutou zápůjčku 1 220 000 Kč vrátí nejpozději do 31. 3. 2019. Žalovaná podpisem exekučního titulu výslovně stvrdila, že jí byla částka 220 000 Kč poskytnuta před podpisem exekučního titulu. Dále si účastníci dohodli v případě prodlení se zaplacením jistiny úrok z prodlení a smluvní pokutu. V článku „Za šesté“ je obsažena dohoda účastníků o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu. Účastníci v ní konstatovali, že uzavřeli dohodu, podle které, v případě, že žalovaná svůj závazek, tj. vrátit poskytnutou zápůjčku nejpozději do 31. 3. 2019, a v případě prodlení zaplatit úrok z prodlení a smluví pokutu, nesplní řádně a včas, svoluje žalovaná k tomu, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí či vedena exekuce (příslušný notářský zápis).

9. Žalovaná má u právnická osoba. veden účet č. č. účtu, na nějž byla dne 31. 1. 2019 ve 12:53:41 připsána platba 1 000 000 Kč z účtu č. č. účtu se zprávou pro příjemce: Zápůjčka tituly před jménem do 31. 3. 2019 (potvrzení právnická osoba. ze dne 9. 6. 2022).

10. Dne 24. 3. 2020 notářka tituly před jménem jméno FO sepsala notářský zápis sp. zn. Anonymizováno, v němž dle § 79 notářského řádu osvědčila, že žalobce se v 15,59 hodin prostřednictvím aplikace Anonymizováno přihlásil ke svému účtu č. č. účtu a v historii plateb z tohoto účtu je dne 31. 1. 2019 zapsána transakce odchozí úhrada ve výši 1 000 000 Kč na účet č. č. účtu s poznámkou: „Zápůjčka tituly před jménem Anonymizováno do 31. 3. 2019“ (příslušný notářský zápis).

11. Na základě shora uvedeného notářského zápisu žalobce podal návrh na exekuci, jejímž provedením byla na základě pověření Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2020, č. j. 206 EXE 5332/2020-41 pověřena soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, k vymáhání pohledávky ve výši 1 220 000 Kč, úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za každý měsíc prodlení se zaplacením jistiny ode dne 1. 4. 2020 do zaplacení, náhrady nákladů oprávněného a náhrady nákladů exekuce. Usnesením Okresního soudu adresa-západ ze dne 22. 12. 2022, č. j. spisová značka ve znění opravného usnesení ze dne 30. 1. 2023, č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2023, č. j. 18 Co 55/2023-760 byla exekuce, s výjimkou zaplacení částky 220 000 Kč, zastavena. Bylo konstatováno, že notářský zápis obsahoval dohodu o splnění závazku vyplývající ze smlouvy o zápůjčce s tím, že částka 220 000 Kč byla poskytnuta před podpisem notářského zápisu a závazek v této částce v době sepisu notářského zápisu tedy již existoval. Pro vymáhání této částky byly veškeré formální náležitosti notářského zápisu jako exekučního titulu splněny. Ve vztahu k částce 1 000 000 Kč, která měla být žalobcem poskytnuta teprve po sepisu notářského zápisu, smlouva o zápůjčce právní následky ještě nevyvolala a v této části se dohoda o svolení k vykonatelnosti obsažená v notářském zápisu vztahovala k pohledávce budoucí. Vykonatelnost notářského zápisu přitom lze vázat na splnění odkládací podmínky spočívající v poskytnutí peněžních prostředků v budoucnu, avšak splnění této odkládací podmínky je třeba prokázat kvalifikovaným způsobem podle § 43 dost. 2 exekučního řádu. S odkazem na usnesení NS sp. zn. 31 Cdo 2184/2013 byl učiněn závěr, že žalobce při podání návrhu na exekuci splnění této odkládací podmínky ve smyslu § 548 o. z. způsobem stanoveným v § 43 exekučního řádu nedoložil, a proto byla exekuce v daném rozsahu zastavena (usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 22. 12. 2022, č. j. spisová značka, usnesení Krajského soud v Praze ze dne 9. 6. 2023, č. j. 18 Co 55/2023-760).

12. Dopisem ze dne 29. 7. 2023 žalobce vyzval žalovanou, aby mu doručila kvalifikovanou listinu ve smyslu § 43 exekučního řádu ohledně toho, že dne 31. 1. 2019 jí poskytl zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč na její účet, a to do 10. 8. 2023 s tím, že v opačném případě se obrátí na soud (dopis ze dne 29. 7. 2023).

13. Žalovaná reagovala dopisem ze dne 10. 8. 2023 s tím, že lhůtu stanovenou žalobcem považuje za příliš krátkou. Nestihla se spojit se svým advokátem, dopisu žalobce sama neporozuměla a není jí tak zřejmé, co od ní žalobce požaduje. Věc bude řešit se svým právníkem po ukončení dovolené a pak bude reagovat (dopis ze dne 10. 8. 2023).

14. Dopisem ze dne 13. 8. 2023 žalobce trval na svém požadavku na doručení kvalifikované listiny dle § 43 exekučního řádu. Měl za to, že požadavek byl specifikován dostatečně jasně (dopis ze dne 13. 8. 2023).

15. Z účtu jméno FO byla dne 28. 7. 2022 odeslána na účet č. č. účtu částka 495 216, 13 Kč se zprávou pro příjemce: doplatek zůstatku jistiny Vaší zápůjčky tituly před jménem Anonymizováno k 31. 7. 2022 (Anonymizováno) (oznámení o provedení příkazu k úhradě vystaveného právnická osoba.).

16. Z přehledu částek vymožených v exekuci vedené pod číslem spisu 095 EXE 00229/20, kde žalobce je oprávněným a žalovaná povinnou soud prvního stupně zjistil, v jakém rozsahu žalovaná plnila. Jedná se celkem o platby ve výši 2 684 550,33 Kč. Je zde také zřejmá přímá platba povinné na účet oprávněného ve výši 492 216,13 Kč. Ze stavu financí k datu 31. 7. 2022 vztahujícího se k číslu spisu sp. zn. EX 0029/20 soud prvního stupně zjistil, jaká byla výše nároku oprávněného žalobce vůči povinné žalované a v jakém rozsahu je nárok dosud neuspokojen. Celkem byl nárok oprávněného 5 719 589,90 Kč a nárok exekutora 868 275,64 Kč.

17. Shora uvedený skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle § 52 odst. 1, § 40 odst. 1 písm. d) a § 43 exekučního řádu a s odkazem na rozsudek NS sp. zn. 32 Cdo 5758/2017 žalobě vyhověl.

18. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu vyšel z výsledků dokazování soudu prvního stupně tak, jak je ve svém rozsudku tento správně popsal a pro stručnost na jeho odůvodnění zcela odkazuje (usnesení NS sp. zn. 29 Cdo 3450/2011). Žalovaná ani výhrady ke skutkovým zjištěním neměla. Napadala pouze právní posouzení, které soud prvního stupně učinil.

19. Podle § 71a odst. 1 notářského řádu notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být výše dluhu a lhůta pro plnění.

20. Podle § 71b odst. 1 notářského řádu notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

21. Podle § 71b odst. 3 notářského řádu dohoda účastníků může obsahovat též podmínky nebo doložení času, popřípadě vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.

22. Podle § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu exekučním titulem je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, sepsaný podle zvláštního právního předpisu.

23. Podle § 43 odst. 1 exekučního řádu jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle § 43a jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připravený splnit, nebo že nastal doložený čas.

24. Podle § 43 odst. 2 exekučního řádu v případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.

25. V souzeném případě je exekučním titulem notářský zápis obsahující dohodu o splnění dluhu se svolením k vykonatelnosti. V době uzavření takové dohody by již měl existovat závazek (závazkový vztah), ohledně kterého je dohoda činěna. Současně se však dohoda může týkat i závazku (závazkového vztahu), který ještě neexistuje, ale jehož vznik lze již předvídat. To je pak případ, kdy se dohoda o svolení k vykonatelnosti uzavírá pod odkládací podmínkou. Toto bylo potvrzeno usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. 31 Cdo 2184/2013, uveřejněného pod číslem 55/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž byl přijat závěr, že dohodu o splnění dluhu se svolením k vykonatelnosti je možno uzavřít nejen ve vztahu k již existující pohledávce, ale i ve vztahu k budoucí pohledávce oprávněného vyplývajícího ze závazkového právního vztahu. Pohledávkou, která vznikne v budoucnu, se rozumí pohledávka, jež bude založena na základě smlouvy uzavřené podle smlouvy o smlouvě budoucí, popřípadě podle jiného ujednání účastníků (dohody, smlouvy), jež obsahuje závazek zřídit určitou pohledávku v budoucnu. Smlouva o zápůjčce je smlouva reálná, což znamená, že ke vzniku závazkového vztahu nedochází jen na základě dohody stran, ale až skutečným přenecháním předmětu zápůjčky zapůjčitelem vydlužiteli, ke kterému při peněžité zápůjčce může dojít i bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

26. V dohodě o splnění dluhu se svolením k vykonatelnosti sice nejsou použity spojky „jestliže“ nebo „-li“, ale z textu dohody je nepochybné, že dohodnutou podmínkou ke vzniku povinnosti žalované vrátit zápůjčku je skutečnost, že dojde k přenechání peněžních prostředků ze strany žalobce ve sjednané výši a ve sjednané lhůtě. Jinak řečeno, jde o dohodu účastníků ohledně splnění budoucí pohledávky, tedy o splnění pohledávky ze závazkového vztahu dle smlouvy o budoucí smlouvě o zápůjčce, která má vzniknout teprve v budoucnu a jejíž vznik je vázán na splnění odkládací podmínky spočívající v tom, že peněžní prostředky budou žalobcem žalované poskytnuty.

27. Námitka žalované, že dohoda o splnění dluhu se svolením k vykonatelnosti danou podmínku neobsahuje, proto neobstojí. Za nepodstatnou považuje odvolací soud argumentaci týkající se toho, že v notářském zápisu nebyla sjednána žádná vzájemná povinnost, protože předmětem řízení nebyla deklarace splnění vzájemné povinnosti, ale splnění shora uvedené odkládací podmínky, na níž je závislý vznik pohledávky žalobce a tomu odpovídající povinnost žalované k vrácení zápůjčky, k nimž se váže dohoda o splnění dluhu se svolení k vykonatelnosti. Tomu odpovídal i postup soudů v exekuční věci, včetně soudu dovolacího (viz usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 3354/2023).

28. K prokázání skutečnosti, že žalobce zápůjčku žalované skutečně poskytl (a že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je formálně vykonatelným exekučním titulem), je třeba podle § 43 odst. 2 exekučního řádu předložit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž by bylo patrné, že podmínka byla splněna.

29. Dle ustálené soudní praxe platí, že není-li oprávněný schopen pro nedostatek součinnosti či ochoty povinného zajistit písemné potvrzení o splnění podmínky listinou vyhovující požadavkům § 43 odst. 2 exekučního řádu (§ 262 odst. 2 o. s. ř.), může se domáhat žalobou v nalézacím řízení určení, že byla podmínka splněna. Rozsudek, kterým bude takové žalobě vyhověno je listinou prokazující splnění podmínky a vyhovující zákonným požadavkům. Žaloba o určení splnění podmínky sjednané v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti přitom není typickou žalobou o určení právního vztahu nebo práva ve smyslu § 80 o. s. r.; jedná se o specifickou žalobu na určení existence právní skutečnosti (srov. rozsudek NS sp. zn. 32 Cdo 5758/2017).

30. Za situace, kdy bylo prokázáno, že existuje notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, v němž je to, co se ukládá žalované, vázáno na splnění odkládací podmínky, že tato podmínka (přenechání peněžních prostředků) byla splněna a že žalovaná neposkytla žalobci součinnost k opatření listiny dle § 43 odst. 2 exekučního řádu, soud prvního stupně rozhodl správně, když žalobě vyhověl.

31. Odvolací soud sice považoval rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, přesto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. přistoupil ke změně výroku I. o věci samé, ale to jen z toho důvodu, že měl za vhodné, aby rozsudečný výrok svou formulací lépe odpovídal podmínce, jejíž splnění (přenechání peněžních prostředků) mělo být deklarováno. Občanské soudní řízení je založeno na zásadě, že soud není povinen držet se doslova uplatněného petitu, musí však předmět řízení vyčerpat a nesmí ho překročit. Pouze soud rozhoduje, jak bude formulován výrok jeho rozhodnutí; případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí není vázán. Soud tedy neporuší žádné zákonné ustanovení, pokud s použitím jiných slov vyjádří ve výroku rozhodnutí stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce domáhá (viz např. rozsudek NS sp. zn. 29 Odo 525/2003). Odvolací soud tak sice přistoupil k formulační změně žalobního požadavku, ale je nepochybné, že z hlediska obsahového je v rozsudku vyjádřeno pouze to, čeho se žalobce žalobou domáhal.

32. Po změně rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud rozhodoval znovu o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně za použití § 224 odst. 2 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce byl ve věci úspěšný. Žalobci náleží náhrada nákladů řízení vzniklých za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a za zastupování advokátem ve výši 13 552 Kč sestávající z odměny za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne 22. 1. 2024) po 2 500 Kč (tarifní hodnota 35 000 Kč podle § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu), z náhrady hotových výdajů po 300 Kč ke každému úkonu právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu – 1 200 Kč a z náhrady za 21 % DPH ve výši 2 352 Kč.

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný (změna výroku o věci samé představovala pouze formulační úpravu žalobního petitu bez obsahové změny). Žalobci náleží náhrada nákladů za zastupování advokátem ve výši 3 388 Kč sestávající z odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 2 500 Kč, z náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu ve výši 300 Kč a z náhrady za 21 % DPH ve výši 588 Kč.

34. Náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího plnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekučním návrhem.