24 Co 107/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Kamenické a soudců Mgr. Hany Říhové a Mgr. Kateřiny Staré v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozen Datum narození žalobce , trvale pobytem Anonymizováno , zastoupen Jméno Zástupce A , advokátkou, sídlem Anonymizováno , proti žalované: Jméno žalované , narozena Datum narození žalované , trvale pobytem Anonymizováno , zastoupena Jméno Zástupce B , advokátkou, sídlem Anonymizováno , o popření dědického práva žalované po zůstaviteli ze závěti zůstavitele Jméno zůstevitele , zemřelého Anonymizováno , pořízené ve formě notářského zápisu, s datem Anonymizováno , sepsaného notářkou v Anonymizováno , Jméno zemřelé , pod sp. zn. Anonymizováno , o odvoláních žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno ze dne Anonymizováno , č. j. Anonymizováno , a samostatného usnesení Okresního soudu v Anonymizováno ze dne Anonymizováno , č. j. Anonymizováno ,

I. Rozsudek soudu prvního stupně, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 14 697,90 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno Zástupce B, , advokátky, se sídlem v Tachově.

1. Shora označeným rozsudkem a usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu žalobce na určení, že je dědicem ze závěti (ve smyslu, že mu svědčí dědické právo ze závěti po zůstaviteli s datem , datum, ) po zůstaviteli , Jméno zůstevitele, , zemřel , datum, , posledně bytem , adresa, (výrok I. rozsudku) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 93 091,40 Kč, ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno Zástupce B, , advokátky, se sídlem v , Anonymizováno, (výrok II. rozsudku), výrokem III. rozsudku rozhodl o tom, že o nákladech řízení státu bude rozhodnuto v samostatném usnesení a tímto samostatným usnesením pak uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, – náklady řízení státu ve výši 16 358 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

2. K důvodům těchto svých rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v projednávané věci jde o žalobu tzv. svého druhu na určení sporné skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá přímo z právního předpisu. Žalobce podal projednávanou žalobu včas, na základě odkazujícího usnesení z pozůstalostního řízení zůstavitele, v jeho souladu. Otázka aktivní a pasivní věcné legitimace účastníků je tak založena odkazujícím usnesením pozůstalostního soudu, pokud oběma účastníkům svědčí dědické právo po zůstaviteli na základě závětí, které si vzájemně odporují. Obě tyto své závěti zůstavitel pořídil ve formě notářského zápisu, přitom časově pozdější závěť zůstavitele ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , svým tvrzením v pozůstalostním řízení zůstavitele zpochybnil, co do platnosti, žalobce, kdy namítl, že nepříznivý zdravotní stav zůstavitele v době pořízení časově pozdější této závěti zůstavitele významně ovlivňovaly jeho rozumové a volní schopnosti, což svým tvrzením touto pozdější závětí zůstavitelem za dědičku povolaná , Jméno žalované, popřela. Z žalobcem sporované závěti zůstavitele svědčí univerzální dědické právo po zůstaviteli žalované. Naopak z předchozí závěti zůstavitele (ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , notářský zápis notářky v , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, ) svědčí dědické právo po zůstaviteli univerzálně žalobci. Vzájemně si tak tato jejich dědická práva konkurují. Jinak bylo zjištěno, že zůstavitel zemřel jako svobodný, bezdětný, rodiče jej předemřeli, zanechal dva sourozence. Bylo-li žalobcem namítáno, že zůstavitel v době pořízení své závěti ve formě notářského zápisu s datem , datum, , která svědčí univerzálně ve prospěch dědického práva žalované, coby dědičky zůstavitele (jediné) k veškeré pozůstalosti, sepsané notářkou v , adresa, , , Jméno zemřelé, , sp. zn. , Anonymizováno, , není platnou závětí zůstavitele, neboť ji pořídil zůstavitel v , podezřelý výraz, poruše, která jej činila neschopným právně jednat, popř., že tato závěť, byť ve formě veřejné listiny, pro přítomnost u zůstavitele významného zrakového a sluchového postižení nesplňuje formální náležitosti daného typu pořízení pro případ smrti ve formě notářského zápisu, absentují-li u jejího pořízení dva svědci závěti, bylo dokazování v prvé řadě zaměřeno soudem v tomto sporém řízení na zajištění lékařských zpráv a podání svědectví výpovědí, popř. i výpovědí účastníků řízení a následně na znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví gerontopsychiatrie, přičemž závěry tohoto dokazování ve vzájemných souvislostech přinesly to skutkové zjištění, že se nepodařilo s dostatečnou mírou pravděpodobnosti zjistit a prokázat, že by v době pořízení této zkoumané pozdější závěti zůstavitel trpěl , podezřelý výraz, poruchou, která by jej činila neschopným právně jednat, byť i jen přechodně. Pro soud je rozhodující, že znalkyně z příslušného oboru posouzením dostupné , podezřelý výraz, dokumentace zůstavitele, jakož i podaných svědectví a výpovědí účastníků, nezjistila existenci žádných konkrétních podkladů, které by mohly s vysokou mírou pravděpodobnosti vést k jejímu odbornému závěru o tom, že není namístě vycházet z předpokladu , podezřelý výraz, zdraví zůstavitele k posuzovanému datu pořízení jím pozdější závěti, tedy, že zůstavitel vskutku k tomuto spornému datu trpěl konkrétní, byť i jen přechodnou, , podezřelý výraz, poruchou, jež by jej činila neschopným právně jednat. Konstatovala ve svém posudku i při své výpovědi před soudem, že nezjistila žádné konkrétní podklady, jež by jí s určitou vysokou mírou pravděpodobnosti umožnily zpochybnit presumpci , podezřelý výraz, zdraví zůstavitele v rozhodné době. Za tohoto závěru znalkyně je tak namístě uzavřít, že toto tvrzení žalobce bylo s úspěchem provedeným dokazováním vyvráceno. Závěry znaleckého posudku jsou pro soud jednoznačné. Znalecký posudek má formální náležitosti, znalkyně jej při své výpovědi plně obhájila. Není proto dán žádný relevantní důvod k přezkumu tohoto znaleckého posudku, zvláště pak v situaci, kdy zůstavitel již nežije a nelze jej vyšetřit. Nelze z tohoto důvodu mít zkoumanou závěť zůstavitele za neplatnou. Namítal-li pak dále žalobce, že zůstavitel ke dni pořízení závěti s datem , datum, pro své postižení zraku a sluchu nemohl číst, resp., že neviděl a neslyšel, tak toto jeho tvrzení nebylo v řízení bezpečně prokázáno. Svědecké výpovědi slyšených svědků v tomto řízení jsou k této otázce vzájemně rozporné a je třeba je hodnotit s přihlédnutím k časovému odstupu od data pořízení závěti a nelze opomíjet ani vztah svědků k účastníkům řízení. Dle lékařských zpráv pak zůstavitel v roce 2018 podstoupil oční , podezřelý výraz, a pro vidění nablízko (vedle dalších jeho očních vad) a byly mu předepsány brýle s 2,5 dioptriemi. Zůstavitel tedy měl v tomto směru pomůcku, s jejímž využitím si objektivně mohl závěť přečíst a tímto způsobem se s jejím obsahem před jejím podpisem seznámit. Vypovídal-li svědek , jméno FO, , synovec zůstavitele, že při pořízení závěti zůstavitel u notářky brýle na čtení s sebou neměl, pak tato jeho výpověď zůstala ojedinělá. Nadto v notářském zápise není zaznamenána přítomnost jiných osob. Použil-li snad zůstavitel cizí brýle, popř. je nepoužil vůbec, a přesto na pokyn notářky o tom, aby se s listinou seznámil a poté jí podepsal, je-li obsah listiny jeho vůlí, toto učinil a listinu podepsal, pak je tato namítaná okolnost jen v jeho vlastních poměrech. Není tak, s ohledem na zjištěné skutečnosti, pro zůstavitelem zvolenou formu pořízení závěti notářským zápisem vyžadována přítomnost svědků u sepisu této závěti pro smyslové postižení zůstavitele, když samo o sobě toto tvrzení žalobcem smyslové postižení zůstavitele přítomnost 2 svědků bez dalšího nevyžaduje. Toto by bylo zapotřebí jen tehdy, pokud by bylo zcela bezpečně prokázáno, což se ovšem v této věci nestalo, to, že toto smyslové postižení zabránilo zůstaviteli se s obsahem závěti seznámit. I pokud jde o žalobcem tvrzené postižení sluchu zůstavitele, bylo zjištěno, že naslouchátka byla zůstaviteli předepsána. To, že žalobce tvrdil, že ani s nimi zůstavitel téměř neslyšel, resp., že je nepoužíval, bez dalšího ještě nevede k závěru o tom, že by v této souvislosti šlo o situaci, kdy by pro toto smyslové postižení zůstavitele museli být při sepisu závěti ve formě notářského zápisu přítomni dva svědci. I zde za pomoci obvyklé pomůcky měl zůstavitel objektivně dánu tu možnost, aby se s obsahem závěti seznámit. Nadto byl k důkazu předložen žalobcem a soudem proveden obrazový a zvukový záznam z května roku 2022, tedy z období následujícího po pořízení zkoumané závěti, kde je zůstavitel zachycen při rybaření u řeky a jeho rozhovor s žalobcem, aniž by měl naslouchátka či brýle, popřípadě jiné kompenzační pomůcky, a přitom s žalobcem bezproblémově komunikoval, reagoval bez zaváhání na jeho dotazy. Dále je k dispozici i lékařská zpráva oční ordinace Lexum z června 2019, v níž je zmiňováno, že na oční vyšetření zůstavitel přijel bez doprovodu, sám, kdy řídil sám osobní automobil. Všechny tyto skutečnosti ve vzájemné souvislosti svědčí pro závěr o tom, že formální náležitosti daného typu pořízení pro případ smrti zůstavitelem ve formě notářského zápisu z , datum, byly dodrženy. Další navržené důkazy ze strany žalobce, jde-li o další znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví otorinolaryngologie, oční lékařství, tak tyto neshledal k provedení za účelné, proto je zamítl. Absentují-li totiž další zpřesňující lékařské zprávy a záznamy zůstavitele k možnosti posouzení jeho , podezřelý výraz, stavu v rozhodné době, nelze reálně předpokládat, že by zpracování dalších znaleckých posudků pro věc mohlo přinést zjištění dalších podstatných skutečností. Jako nadbytečný shledal i návrh žalobce na důkaz výslechem svědkyně, notářky, , Jméno zemřelé, , stejně tak výpisy hovorů zůstavitele s žalovanou, výslech , podezřelý výraz, sester , jméno FO, , , jméno FO, , z kardiologického oddělení, ke , podezřelý výraz, stavu zůstavitele, kupní smlouvu z roku 2017, včetně ocenění předmětu prodeje, jde-li o prodej bytu ve vlastnictví zůstavitele, neboť ostatními provedenými důkazy byly zjištěny rozhodné skutečnosti dostatečně. Byla-li k dispozici lékařské dokumentace zůstavitele, byl nadbytečný výslech ošetřujícího praktického lékaře zůstavitele. Stejně tak, existuje-li , podezřelý výraz, dokumentace zůstavitele, pečovatelské podklady, je nadbytečná výpověď jeho pečovatelky , Anonymizováno, . Neuplatní se tedy ustanovení § 581 z. č. 89/2012 Sb. z hlediska závěru o případné neplatnosti posuzované závěti, posuzovaná závěť je platným právním jednáním zůstavitele, který mohl za svého života kdykoliv dříve pořízenou závěť zrušit či změnit, zcela jistě mohl závěť pořídit ve formě ve formě veřejné listiny (, Anonymizováno, ). Posuzovaný notářský zápis o pořízení závěti zůstavitelem z , datum, má všechny potřebné náležitosti dle z.č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“, kdy žalobce s uplatňováním svého práva nebyl úspěšný, je tak povinen hradit žalobci účelné náklady řízení, které představují náklady právního zastoupení žalované advokátem, jež jsou účelně vynaloženými náklady a výši stanovil podle advokátního tarifu, ve znění účinném jak do konce roku 2024, tak od , datum, . Protože v době rozhodování nebyla ještě známa výše nákladů řízení státu, bylo rozhodnuto o tom, že o náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III. rozsudku). Samostatným usnesením pak podle § 148 o.s.ř. byla uložena neúspěšnému žalobci povinnost zaplatit státu náklady řízení, jež souvisely s výplatou z rozpočtových prostředků státu znalečného znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , svědečného svědku , jméno FO, , svědkyni , jméno FO, , svědkyni , jméno FO, (17 000, 3 000, 1 760, 4 242, 352 Kč, tj. celkem 26 358 Kč), kdy část těchto nákladů byla pokryta žalobcem složenou zálohou na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč, jež byla plně spotřebována a stala se jeho nákladem řízení (celkem tak žalobce hradí 16 358 Kč).

3. Včasné a přípustné odvolání si, prostřednictvím svého zástupce, proti shora označeným rozhodnutím soudu prvního stupně podal žalobce. Navrhl rozsudek a usnesení soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jej po doplněném dokazování změnit tak, že jeho žalobě bude vyhověno a naopak žalované bude uložena povinnost zaplatit mu náklady řízení před soudy obou stupňů a dále pak i státu vzniklé náklady na znalečném a svědečném, jež bylo vyplaceno z rozpočtových prostředků státu.

4. K důvodům namítá ve svých odvoláních, že z jeho pohledu není rozhodnutí soudu prvního stupně po skutkové a právní stránce správné. Má za to, že soud prvního stupně v důsledku neprovedení navržených jím důkazů v řízení před soudem prvního stupně nezjistil úplným způsobem rozhodný skutkový stav věci. V důsledku toho dospěl k nesprávným skutkovým závěrům a toto pak vedlo i k nesprávnému právnímu posouzení věci. Nadto má žalobce k dispozici i další důkazy, které navrhuje provést, přitom má za to, že jsou přípustné v odvolacím řízení, a to soukromé znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudního znalce z oboru optika, optometrie, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, z oboru zdravotnictví, odvětví ORL, jakož i další lékařské zprávy o , podezřelý výraz, zůstavitele. Až v lednu 2026 totiž zjistil, že se zůstavitel podrobil vyšetření ve , adresa, , u , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve dnech , Anonymizováno, a , datum, . Má za to, že tyto lékařské zprávy by měly být nově zhodnoceny v rámci posouzení znalce z oboru zdravotnictví, odvětví gerontopsychiatrie, dospěla-li znalkyně k závěru, že nemůže s dostatečnou mírou pravděpodobnosti vyloučit pro nedostatek podkladů ve , podezřelý výraz, dostupné dokumentaci zůstavitele předpokládaný závěr o jeho , podezřelý výraz, zdraví. Nově jím objevené podklady z jeho pohledu by mohly tento předpoklad vyloučit. Současně se od počátku řízení dovolával neplatnosti zkoumané pozdější závěti zůstavitele s tím svým tvrzením, že zůstavitel byl osobou se smyslovým postižením, kdy špatně viděl, resp. bez brýlí nebyl schopen číst, a velice špatně slyšel, nepoužíval naslouchátka. Toto jeho tvrzení potvrdila výpověď svědka , jméno FO, , z níž vyplývá, že , datum, , když jel tento svědek se zůstavitelem k notáři, zůstavitel žádné pomůcky s sebou neměl, tedy ani brýle, ani naslouchadlo. V této souvislosti před soudem prvního stupně navrhoval doplnění dokazování znaleckými posudky z oboru zdravotnictví, odvětví ORL a odvětví optika, optometrie. Pakliže mu tyto důkazy soud zamítl, předkládá soukromé znalecké posudky, z nichž podle jeho závěru vyplývá, že zůstavitel v posuzované době vskutku byl osobou, která nemohla číst bez použití pomůcek, ani bez použití pomůcek neslyšel. V této souvislosti má za to, tyto jím předkládané důkazy jsou způsobilé potvrdit jeho námitku, že by posuzovanému právnímu jednání, tedy závěti, sepsané ve formě notářského zápisu, měli být při jeho pořízení přítomni dva svědci z hlediska , Anonymizováno, , což se dle obsahu notářského zápisu zjevně nestalo. V této souvislosti je tedy již jen z tohoto formálního nedostatku daného typu pořízení posuzované závěti tato závěť neplatná. Poukazuje na to, že listinné důkazy prokazují, že zdravotní stav zůstavitele nebyl v posuzovaném období dobrý, docházelo k jeho výraznému zhoršování, užíval celou řadu léků, byl snadno ovlivnitelný. Zmiňuje-li soud nahrávku, kterou předložil, tak ji soudu předkládal proto, že z jeho pohledu z ní vyplývá, že si zůstavitel, s ohledem na vedený s ním rozhovor, vůbec nebyl vědom toho, že by nějakou další závěť pořídil. Nadále trvá na tom, že posuzovaná pozdější závěť zůstavitele je absolutně neplatná z důvodu přítomnosti , podezřelý výraz, poruchy zůstavitele, která jej činila neschopným právně jednat v době pořízení této zkoumané pozdější závěti, a z důvodu, že nebyly dodrženy formální náležitosti daného typu pořízení závěti pro absenci dvou svědků, kdy zůstavitel byl osobou, která bez kompenzačních pomůcek nemohla číst, neslyšel. V této souvislosti se tak jen těžko mohl s obsahem listiny seznámit. To, že tyto pomůcky s sebou zůstavitel u notářky neměl, potvrdil jeden ze slyšených svědků. Byť tedy byla závěť sepsána notářským zápisem, nemá všechny potřebné formální náležitosti, vyplývá-li ze zápisu, že zde svědci závěti přítomni nebyli.

5. Žalovaná se, prostřednictvím svého zástupce, k odvolání žalobce vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí, považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné a navrhla jeho potvrzení.

6. K důvodům uvádí, že z jejího pohledu soud prvního stupně provedl potřebné dokazování, z něhož přijal správné skutkové závěry a je správné i jeho právní posouzení věci. Pokud odvolatel předkládá další návrhy na důkazy, má za to, že nejsou přípustné v odvolacím řízení. Jde-li o lékařské zprávy, ty zjevně existovaly již v době řízení před soudem prvního stupně. Soud po žalobci opakovaně žádal i s poučením, aby tvrdil a dokládal to, kde mohou být lékařské záznamy zůstavitele. Navíc, pokud odkazuje žalobce na , podezřelý výraz, vyšetření, je třeba konstatovat, že toto mělo proběhnout ještě před pořízením první závěti zůstavitele, která svědčí ve prospěch žalobce, jíž ovšem žalobce nezpochybňuje, svědčí-li jeho dědickému právu. Jde tedy o v odvolacím řízení nepřípustné důkazy. Pokud jde o znalecké posudky, ty byly navrhovány v řízení před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně je pro nadbytečnost zamítl. I nadále má za to, že se jedná o neúčelné důkazní prostředky, nelze-li zůstavitele vyšetřit a absentují lékařské zprávy a záznamy, které by mohly být podkladem k vypracování. Nadto tyto žalobcem předkládané soukromé znalecké posudky vlastně potvrzují, že zůstavitel s využitím kompenzačních pomůcek, které mu byly předepsány, mohl se s obsahem závěti seznámit, což je rozhodující pro věc z hlediska formálních náležitostí daného typu pořízení zůstavitele pro případ smrti, tedy závěti ve formě notářského zápisu z ledna 2022. Poukazuje také na účelovost postupu žalobce, kdy v řízení před soudem prvního stupně svůj nárok stavěl na základním tvrzení o tom, že zůstavitel trpěl , podezřelý výraz, poruchou. Aktuálně se snaží především uplatňovat tvrzení o tom, že byl osobou se smyslovým postižením. Důkazy, které dosud byly provedeny, pro takový závěr nesvědčí, nadto i sám žalobce předložil důkaz, ze kterého vyplývá, že i po posuzované době zůstavitel s ním bezproblémově komunikoval. Z výslechu svědků pak vyplynulo, že osobní automobil zůstavitel řídil sám v podstatě až do konce svého života. Není tak namístě provádět žádné další dokazování. , jméno FO, podkladě provedených důkazů z jejího pohledu soud prvního stupně správně uzavřel, že posuzovaná závěť není neplatným právním jednáním zůstavitele z hlediska § 581 o.z., ani nedostatku formálních náležitostí závěti, pořízené ve formě veřejné listiny z hlediska ustanovení notářského řádu.

7. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce proti shora označeným rozhodnutím soudu prvního stupně jsou podána včas, oprávněnou osobou, směřují proti rozhodnutím soudu prvního stupně, proti nimž je odvolání přípustné, přezkoumal odvoláními žalobce napadený rozsudek soudu prvního stupně i samostatném usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 5 o.s.ř., a neshledal tato odvolání žalobce opodstatněnými.

8. Posouzením dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou ze zmatečnostních vad řízení, uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o.s.ř. či jinou vadou řízení, která by měla nebo mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, k nimž je odvolací soud povinen přihlížet i z úřední povinnosti.

9. Podle závěru odvolacího soudu, soud prvního stupně zcela správně v dané věci uzavřel, že, podal-li žalobce svoji žalobu ke spornému soudu, tj. Okresnímu soudu v , adresa, , dne , datum, proti žalované, učinil tak včas, tj. ve lhůtě pozůstalostním soudem pro tento účel mu stanovené, a v souladu s obsahem odkazujícího usnesení pozůstalostního soudu. Neuplatní se tak domněnka uvedená v § 170 odst. 2 z. č. 292/2013 Sb., dále jen „z.ř.s.“, žalobce nebyl povinen tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na jím požadovaném určení. Odvolací soud pak pouze konstatuje, že i z jeho pohledu nevznikají žádné pochybnosti o tom, že by se snad žalobce v tomto sporném řízení, s ohledem na jím zvolenou formulaci žalobního petitu na podkladě odkazujícího usnesení pozůstalostního soudu, ve své podstatě dožadoval v tomto sporném řízení toho, aby získal konečné soudní rozhodnutí o tom, kdo je dědicem zůstavitele. Takový požadavek by v tomto sporném řízení z jeho strany možný nebyl, pokud je výlučně jen věcí pozůstalostního soudu určit konkrétní osobu dědice konkrétního zůstavitele. S ohledem na obsah odkazujícího usnesení pozůstalostního soudu a žalobcem vyjádřený požadavek, navíc, je-li rozhodnutí soudu prvního stupně zamítavé, odvolací soud nepovažoval za účelné, aby formulačně žalobcem uplatněný petit v jím podané žalobě upravoval.

10. I podle závěru odvolacího soudu, pro neplatnost zkoumané pozdější závěti zůstavitele s datem , datum, v tomto sporném řízení žalobce tvrdil, že byla v době pořízení zkoumané závěti u zůstavitele přítomna , podezřelý výraz, porucha, jež jej činila neschopným právně jednat, a, že byl v posuzované době zůstavitel osobou se smyslovým postižením (jde-li o zrak a sluch), kdy bez pomůcek (brýlí a naslouchátek) nemohl číst a neslyšel, proto nebyly dodrženy formální náležitosti zkoumané závěti z hlediska požadavků notářského řádu, v platném znění k datu pořízení závěti.

11. Z hlediska rozhodného skutkového stavu věci bylo na základě výsledků provedeného dokazování, zejména obsahem pozůstalostního spisu zůstavitele, v projednávané věci soudem prvního stupně podle závěru odvolacího soudu správně a úplně zjištěno (ostatně toto nebylo ani účastníky nikterak zpochybňováno), že zůstatek , Jméno zůstevitele, zemřel dne , datum, , jako svobodný, bezdětný, rodiče jej předemřeli,, zanechal bratra , jméno FO, a sestru , jméno FO, , pohřeb zůstaviteli vypravil , Jméno žalobce, , zůstavitel pak zanechal dvě pořízení pro případ smrti, závěti (obě sepsané ve formě notářského zápisu, jednak notářkou v , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , v níž povolal zůstavitel za jediného svého univerzálního dědice , Jméno žalobce, , a jednak notářkou v , adresa, , , Jméno zemřelé, , dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , v níž povolal zůstavitel za jediného svého univerzálního dědice , Jméno žalované, a zároveň zrušil všechny své předchozí závěti. , Jméno žalované, a , Jméno žalobce, byli poučeni o svém dědickém právu po zůstaviteli, dědictví neodmítli. , Jméno žalobce, zpochybnil platnost závěti s datem , datum, v pozůstalostním řízení zůstavitele tím svým tvrzením, že zůstavitel v době pořízení této závěti byl ve vážném nepříznivém , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, stavu, který významně ovlivňoval jeho rozumové a volní schopnosti, nebyl způsobilý v době pořízení závěti právně jednat. , Jméno žalované, toto tvrzení , Jméno žalobce, popřela. Okresní soud v , adresa, pak svým usnesením z , datum, , č. j. , spisová značka, , uložil v pozůstalostním řízení zůstavitele , Jméno žalobce, , aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podal u Okresního soudu v , adresa, žalobu proti , Jméno žalované, na určení, že , tituly před jménem, , Jméno žalobce, je dědicem zůstavitele ze závěti, s poučením, že, nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude-li řízení o žalobě zastaveno, bude-li žaloba odmítnuta, pak platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou a soud usnesením jeho účast ukončí. Toto usnesení nabylo právní moci , datum, . Ani jedna ze dvou zůstavitelem zanechaných závětí ve formě notářského zápisu nebyla pořízena se svědky. Svoji žalobu žalobce doručil ve sporném řízení dle tohoto odkazujícího usnesení soudu prvního stupně (Okresního soudu v , adresa, ) dne , datum, . Z hlediska tvrzení , Jméno žalobce, v rámci sepisu protokolu o předběžném šetření zůstavitel nezanechal majetek jen nepatrné hodnoty, pakliže byl k datu své smrti vlastníkem osobního automobilu , Anonymizováno, , měl práva a povinnosti k bankovnímu účtu u , Anonymizováno, , byl účasten na penzijním připojištění u , právnická osoba, , měl pohledávku na zaplacení 596 000 Kč s příslušenstvím vůči , jméno FO, dle rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byť dosud nepravomocného (u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, probíhá odvolací řízení).

12. Jak správně konstatoval v důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně, je v posuzování věci namístě vycházet z občanského zákoníku, v platného znění k datu smrti zůstavitele, tedy ze z. č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“, s ohledem na datum smrti zůstavitele.

13. Podle § 581 o.z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v , podezřelý výraz, poruše, která jej činí neschopnou právně jednat.

14. Jak správně rovněž konstatoval v důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně, závěr o neplatnosti právního jednání – závěti – ve smyslu § 581 o.z. nezbytně předpokládá, že bude bezpečně po skutkové stránce zjištěno to, že subjekt tohoto právního jednání (zůstavitel) buď nedokáže posoudit následky svého právního jednání nebo své právní jednání ovládnout, popř. obojí. Pod , podezřelý výraz, poruchou se rozumí i přechodná , podezřelý výraz, porucha, vylučující u jednající osoby možnost posoudit následky svého právního jednání či své právní jednání ovládnout. Jedná se o absolutní neplatnost právního jednání, k níž je soud povinen při svém rozhodování přihlížet i z úřední povinnosti.

15. Z hlediska ustanovení § 581 o.z. tak pro případný závěr soudu o absolutní neplatnosti posuzovaného právního jednání zůstavitele – závěti – s datem , datum, ,sepsané ve formě notářského zápisu notářkou v , adresa, , , Jméno zemřelé, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , v níž zůstavitel za svého univerzálního dědice povolal , Jméno žalované, a zrušil všechny své předchozí závěti, bylo zcela bez významu to, že v době, kdy toto své právní jednání zůstavitel učinil, nebyl omezen ve svéprávnosti rozhodnutím soudu.

16. Odvolací soud se při posouzením rozhodného skutkového stavu věci, zjištěného soudem prvního stupně správně a úplně, plně ztotožňuje v projednávané věci se skutkovým i právním závěrem soudu prvního stupně, pokud neměl posuzovanou pozdější závěť zůstavitele, pořízenou jím ve formě notářského zápisu s datem , datum, notářkou v , adresa, , , Jméno zemřelé, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , za absolutně neplatné právní jednání zůstavitele. I podle závěru odvolacího soudu totiž z hlediska § 581 věta druhá o.z. nebylo v projednávané věci bezpečně po skutkové stránce zjištěno v prvé řadě to, že by zůstavitel k datu sepisu této posuzované závěti (, datum, ) jednal v , podezřelý výraz, poruše, která by jej činila k tomuto právnímu jednání neschopným, byť i jen přechodné.

17. I odvolací soud vychází pro toto své konstatování z odborných závěrů písemného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, , specializace gerontopsychiatrie, , tituly před jménem, , jméno FO, , z , datum, , včetně jejího výslechu před soudem prvního stupně, pokud i on má za logické, nerozporné a přesvědčivé jí podané odborné závěry. Ani odvolací soud tak neměl dán žádný důvod k tomu, aby při svém rozhodování ze závěrů tohoto znaleckého posudku, který je vypracován erudovaným odborníkem ve svém oboru s dlouholetou praxí a je ve svých záležitostech přesvědčivý z hlediska odůvodnění, nevycházel, a záležitost možné existence , podezřelý výraz, poruchy u zůstavitele k datu sepisu posuzované pozdější závěti zůstavitele vyhodnotil jinak. Tedy ani on neshledal důvod k provedení přezkumu tohoto znaleckého posudku znalkyně jiným znalcem.

18. Jak zcela správně znalkyně ve svých závěrech uvedla, v situaci, kdy již zůstavitel nežije, nelze jej tak vyšetřit, nezbývá, než učinit potřebná zjištění o psychickém stavu takového zůstavitele na podkladě výslechu svědků a obsahu dostupné , podezřelý výraz, dokumentace tohoto zůstavitele, přičemž je zapotřebí vycházet primárně z tzv. presumce , podezřelý výraz, zdraví posuzované osoby.

19. I z pohledu odvolacího soudu takto tato znalkyně v projednávané věci postupovala, přičemž, měla-li k dispozici dostupnou zdravotní dokumentaci zůstavitele na podkladě tvrzení žalobce o tom, kde se mohou nacházet jeho zdravotní záznamy (kde měl zůstavitel svého praktického lékaře, případně odborné lékaře, kde byl , podezřelý výraz, , popř. vyšetřen), kterou se jí samotné podařilo obstarat, popř. ve spolupráci se soudem prvního stupně, soudní spis, obsahující výpovědi v řízení slyšených svědků a účastníků, tak s využitím těchto podkladů i pro odvolací soud zcela přesvědčivě vysvětlila to, proč došla v projednávané věci k tomu svému odbornému závěru, že je namístě vycházet z presumpce , podezřelý výraz, zdraví zůstavitele v rozhodné době (v dostupných podkladech nenalezla žádné zcela konkrétní přesvědčivé podklady, z nichž by byla schopna s dostatečně vysokou mírou pravděpodobnosti učinit závěr, že posuzovaná závěť nebyla zůstavitelem činěna v situaci, kdy by neplatil předpoklad jeho , podezřelý výraz, zdraví). Tento svůj závěr znalkyně zcela jednoznačně uvedla, jak v písemném posudku, tak i při svém osobním slyšení před soudem, kdy konstatovala, že v dostupných jí podkladech, ať již v listinách, či svědeckých výpovědích, neshledala žádnou konkrétní skutečnost, jež by svědčila po přítomnost nepřechodné , podezřelý výraz, poruchy či přechodného zhoršení psychických funkcí zůstavitele v posuzovaném období vlivem , podezřelý výraz, poruchy, které by narušily u zůstavitele kontakt s realitou natolik, že by se snížily jeho schopnosti samostatně právně jednat, v získaných podkladech nenalezla žádnou zprávu z odbornosti neurologie/, podezřelý výraz, či , podezřelý výraz, o provedeném vyšetření zůstavitele, pokud svědci uváděli, že vnímali horší kognitivně-mnestické funkce u zůstavitele, tak tyto záležitosti ale nebyly řešeny v žádných odborných ambulancích, nebylo provedeno žádné zobrazovací vyšetření mozku zůstavitele, a to ani z doporučení z , podezřelý výraz, zůstavitele, kde není uvedeno, že by bylo vhodné pro zůstavitele vyhledat neurologa či , podezřelý výraz, , např. pro nějaké již dříve nastalé u něj stavy poruchy paměti, zmatenosti, dezorientace, apod., jedná se o svědectví lékařských laiků, v medikaci zůstavitele nikdy nebyla uvedena preskripce psychofarmak, závěr o přítomnosti nepřechodné , podezřelý výraz, poruchy u zůstavitele v posuzované době nemůže vycházet jen z listin, týkajících se posouzení nároků na přiznání mu různých příspěvků na péči. , podezřelý výraz, dokumentace praktického lékaře zůstavitele pro absenci osobních ambulantních záznamů rovněž žádné podklady pro kladný závěr ve vztahu k vyloučení presumpce , podezřelý výraz, zdraví zůstavitele podklad neposkytuje, ani v žádné , podezřelý výraz, zprávě o objektivních nálezech není uvedeno nic, co by tuto presumpci , podezřelý výraz, zdraví u zůstavitele jakkoli vylučovalo, a to ani v , podezřelý výraz, zprávy k poslednímu přijetí zůstavitele k , podezřelý výraz, , při níž zemřel. Lehce zabíhavé myšlení zůstavitele, popsané v září 2020, není žádným jasným psychopatologickým důkazem nepřechodné , podezřelý výraz, poruchy, pomalejší psychomotorické tempo, horší výbavnost, jež jsou uváděny v lékařských zprávách zůstavitele z roku 2022, mohly i odrážet špatný tělesný stav zůstavitele při přijetí do lůžkových zařízení, kde se pozornost těmto věcem nijak dále již lékařsky a ošetřovatelsky nevěnovala, jiné nápadnosti o , podezřelý výraz, stavu posuzovaného během , podezřelý výraz, v jeho dokumentaci zaznamenány již nejsou, z období těsně souvisejícím s posuzovaným obdobím pak žádné lékařské zprávy o , podezřelý výraz, stavu zůstavitele k dispozici nejsou, nadto byl zůstavitel držitelem řidičského oprávnění ač s určitým omezením až do své smrti, přestože v roce 2021 zavinil pod vlivem náhlého zhoršeného , podezřelý výraz, stavu autonehodu a není ani v této souvislosti dohledán žádný doklad o tom, že by mu bylo řidičské oprávnění odňato, pokud chybí v dokumentaci vyšetření kognitivních funkcí zůstavitele, je povinna vycházet z předpokladu, že k takovému vyšetření nebyl u zůstavitele dán důvod, významné je i to ve vztahu ke , podezřelý výraz, dokumentaci zůstavitele u jeho praktických lékařů, že tito praktičtí lékaři zůstavitele nedoporučili k žádným dalším odborným vyšetřením i v souvislosti s jeho , podezřelý výraz, .

20. I z pohledu odvolacího soudu tyto závěry znalkyně po skutkové a právní stránce neumožňují jednoznačně vyloučit presumpci , podezřelý výraz, zdraví zůstavitele v rozhodné době s vysokou mírou pravděpodobnosti tak, aby bylo možno uzavřít, že jednal v , podezřelý výraz, poruše, která jej činila k tomuto právnímu jednání neschopným, protože nebyl schopen posoudit, popř. ovládnout následky svého právního jednání v souvislosti s pořízením závěti. Ani odvolací soud nemá dán žádný důvod pro to, aby tyto závěry znalkyně jakkoli revidoval zadáním revizního posudku. Nelze totiž reálně předpokládat zpřesnění či změnu odborných závěrů v situaci, kdy absentuje v dostupných , podezřelý výraz, dokladech zůstavitele jednoznačný podklad k tomu, aby mohl být přijat přesvědčivý závěr o existenci , podezřelý výraz, poruchy zůstavitele ke zkoumanému datu.

21. Pokud pak v odvolacím řízení žalobce (odvolatel) předkládal odvolacímu soudu svá nová tvrzení a důkazy ohledně existence dalších , podezřelý výraz, záznamů zůstavitele, než těch, které tvrdil v řízení před soudem prvního stupně, tak v situaci, kdy soud prvního stupně provedl řádně poučení dle § 119a o.s.ř. před vyhlášením svého rozhodnutí ve vztahu k účastníkům, pak se z hlediska těchto nových tvrzení žalobce (odvolatele) nejedná o taková tvrzení a důkazy, jež by nastaly (vznikly) po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně. Z hlediska své datace tyto záznamy bezpochyby existovaly již dříve a objektivně nebránilo navrhovateli nic v tom, aby se o nich dozvěděl. Nejedná se tak z pohledu § 205a o.s.ř. o přípustné odvolací návrhy z jeho strany v odvolacím řízení, což je důvod, pro který odvolací soud tyto důkazy neprovedl. Odvolatel byl pak rovněž v průběhu řízení před soudem prvního stupně ze strany soudu prvního stupně řádně poučen dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit všechny rozhodné skutečnosti a předkládat k nim důkazy, a to i ve vztahu ke , podezřelý výraz, stavu zůstavitele, jakož i k existenci jeho lékařských záznamů. Z tohoto pohledu se tak ze strany odvolatele nejedná o relevantní odvolací námitku a odvolací soud dokazování v odvolacím řízení o tyto zprávy nedoplňoval.

22. Pokud pak v řízení před soudem prvního stupně k záležitosti , podezřelý výraz, stavu zůstavitele v rozhodné době žalobce navrhoval další důkazy (výslech notářky, výslech ošetřujících osob zůstavitele, pečujících osob o zůstavitele), pak z pohledu odvolacího soudu neprovedení těchto důkazů nepůsobí neúplnost zjištění rozhodného skutkového stavu věci, s ohledem na tvrzení žalobce o tom, co by měly, resp. mohly, tyto důkazy pro zjištění rozhodného skutkového stavu věci z vlastního poznání těchto navržených svědků přinést. I z pohledu odvolacího soudu tak tyto navržené důkazy nejsou ze své podstaty způsobilé jakkoliv obsah , podezřelý výraz, dokumentace zůstavitele, který znalkyně hodnotila, doplnit, resp. zpochybnit. Navíc je velmi pravděpodobné, že notářka při krátkodobém jednání se zůstavitelem, coby zdravotní laik, nemusela žádnou přítomnost , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, u zůstavitele rozeznat, stejně tak i další navržení svědci. Lidské vnímání a chování zůstavitele, jehož psychický stav je zpětně po jeho smrti v tomto řízení posuzován, nemůže samo o sobě domněnku , podezřelý výraz, zdraví zůstavitele v posuzovaném období s úspěchem zvrátit, absentují-li potřebné podklady ve , podezřelý výraz, dokumentaci zůstavitele.

23. Z výše uvedeného tak plyne, že ani odvolací soud neshledal důvodným v tomto odvolacím řízení provádět dokazování revizním znaleckým posudkem k posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , případně dalším prováděním výpovědí žalobcem navržených svědků v řízení před soudem prvního stupně. Pokud tyto důkazy soud prvního stupně neprovedl, nepůsobí z pohledu odvolacího soudu, tato okolnost neúplnost zjištění rozhodného skutkového stavu věci.

24. Pokud tedy platí skutkový závěr soudu prvního stupně, že není možné s dostatečnou mírou pravděpodobnosti vyloučit presumpci , podezřelý výraz, zdraví zůstavitele k datu sepisu zkoumané závěti, pak ve vztahu k posouzení schopnosti zůstavitele činit toto právní jednání je z tohoto právně zřejmé, že nelze s úspěchem uzavřít v návaznosti na § 581 věta druhá o.z., že by při pořízení zkoumané závěti zůstavitel jednal v , podezřelý výraz, poruše, která by jej činila neschopným právně jednat.

25. V důsledku tohoto závěru tak i odvolací soud, ve shodě se soudem prvního stupně, uzavírá, že se nejedná o absolutně neplatné právní jednání zůstavitele z hlediska § 581 věta druhá o.z., jde-li o posuzovanou pozdější závěť zůstavitele s datem , datum, .

26. S ohledem na námitky žalobce, uplatněné v řízení před soudem prvního stupně, bylo dále zapotřebí v tomto sporném řízení řešit a vyřešit otázku dodržení formálních náležitostí posuzované pozdější závěti zůstavitele, pořízené ve formě notářského zápisu.27. , Anonymizováno28. , datum29. Podle notářského řádu, platného k datu sepisu posuzované závěti (, Anonymizováno, z. č. 358/1992 Sb.), přítomnost dvou svědků při sepisu závěti ve formě notářského zápisu tak tedy není obecnou podmínkou platnosti takové závěti, účast dvou svědků při právním jednání, o němž je sepisován notářský zápis, je podle , Anonymizováno, vyžadována pouze tehdy, je-li účastníkem osoba, která neumí nebo nemůže číst nebo psát.

30. Z tohoto pohledu tak sama o sobě žalobcem tvrzená a zdokladovaná skutečnost, že zůstavitel hůře viděl a i hůře slyšel, ještě pro závěr o nutnosti přítomnosti dvou svědků takového pořízení závěti zůstavitelem ve formě notářského zápisu nezakládá a je z pohledu výše uvedeného ustanovení notářského řádu v rozhodném znění rozhodující jen to, zda zůstavitel objektivně byl či nebyl schopen se s obsahem závěti seznámit, zejména si ji přečíst, a to případně za pomoci běžných pomůcek, či nikoli.

31. Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení sp. zn. , spisová značka, již dovodil, že, pokud byl zůstavitel schopen text závěti si přečíst běžnými optickými pomůckami, nejde o osobu, která „nemůže číst“ a zvláštní režim dvou svědků se neuplatní, současně platí, že ten, kdo tvrdí opak, nese důkazní břemeno.

32. Ani zhoršený sluch zůstavitele ještě bez dalšího neznamená, že by bylo třeba dvou svědků takového pořízení závěti zůstavitelem ve formě notářského zápisu.

33. Opět notářský řád spojuje povinnou účast těchto svědků nikoliv s jakýmkoli sluchovým omezením, ale s případy, kdy účastník nemůže číst nebo psát, popř. v některých situacích se zvláštním režimem pro neslyšící či němé osoby podle § 67 notářského řádu.

34. Za té situace, že již i jen dle tvrzení žalobce nebyl zůstavitel v rozhodné době osobou zcela neslyšící, nýbrž osobou s postižením sluchu kompenzovatelným naslouchátky, byl z pohledu § 67 notářského řádu osobou schopnou obsahu jednání u notáře porozumět a z tohoto důvodu nejde o případ, kdy by zákon bezpodmínečně vyžadoval dva svědky pro pořízení závěti ve formě notářského zápisu, jde-li o zkoumanou spornou závěť.

35. Souhrnně řečeno, i podle závěru odvolacího soudu ustanovení , Anonymizováno, v rozhodném znění vychází z objektivní schopnosti zůstavitele, nikoliv tedy z toho, zda své kompenzační pomůcky v konkrétní chvíli skutečně zůstavitel použil či nikoliv.

36. Jak se z obsahu spisu soudu prvního stupně podává, v projednávané věci sám žalobce tvrdil, že zůstavitel k dispozici brýle a naslouchátko měl, tedy i z jeho tvrzení plyne, že objektivně měl k dispozici prostředky, které mu umožňovaly jeho určitý zrakový a sluchový deficit kompenzovat.

37. Sama o sobě žalobcem ta tvrzená skutečnost, že si tyto pomůcky zůstavitel sám k sepisu posuzované pozdější závěti nevzal nebo, že je v daném okamžiku u notářky ani nepoužil, nijak neprokazuje stav předpokládaný v , Anonymizováno, v rozhodném znění.

38. Nelze totiž zhoršenou schopnost číst či slyšet zaměňovat se zákonnou nemožností číst nebo psát.

39. Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí, sp. zn. , spisová značka, , již dříve konstatoval, že požadavek dvou svědků u tzv. notářské závěti nastupuje jen za zákonem výslovně vymezených okolností. Nelze-li prokázat, že zůstavitel v době pořízení závěti skutečně nemohl číst nebo psát, nelze dovozovat neplatnost tzv. notářské závěti jen z absence dvou svědků.

40. Z výše uvedeného tak vyplývá, že, přinesly-li výsledky provedeného dokazování v řízení před soudem prvního stupně toliko to zjištění, že zůstavitel špatně viděl a slyšel, avšak tento jeho zdravotní stav byl kompenzovatelný běžnými pomůckami (brýle, naslouchátka), a to již jen na podkladě tvrzení samotného žalobce, což ostatně tvrdí odvolatel i v odvolacím řízení a tuto skutečnost se snaží dokládat i nově jím předloženými soukromými znaleckými posudky (vzhledem k jejich závěrům), toto jeho tvrzení dále potvrdily i výslechy svědků a účastníků, nelze objektivně uzavřít, že zůstavitel v posuzované době pořízení pozdější své závěti nemohl číst. Z tvrzení a důkazních návrhů žalobce pak nevyplývají žádné zcela konkrétní skutečnosti, které by svědčily pro závěr, že objektivně vzato zůstavitel nebyl schopen se s posuzovaným obsahem závěti seznámit, tedy si ji přečíst za použití běžných pomůcek v té situace, kdy špatně slyšel a viděl. Proto i z pohledu odvolacího soudu nebyla přítomnost dvou svědků při sepisu posuzované závěti formou notářského zápisu zákonnou podmínkou. To, že zůstavitel nevyužil pomůcek, tj. brýlí či naslouchátka, samo o sobě nesvědčí pro závěr o tom, že by se posuzovaná závěť ocitala v režimu , Anonymizováno, v rozhodném znění. Samotné zhoršení zraku a sluchu tuto podmínku nenaplňuje. Samo o sobě to, že zůstavitel tyto pomůcky nevyužil, ještě neznamená, že objektivně nemohl číst nebo porozumět obsahu právního jednání, jakým je závěť, posuzovaná v tomto sporném řízení.

41. Ustanovení , Anonymizováno, je pak speciální právní úpravou k § 1536 o.z., pokud stanovuje zvláštní postupy pro případy, kdy se účastník nemůže s obsahem zápisu seznámit sám, protože neumí číst nebo psát (je negramotný) nebo nemůže číst nebo psát (brání mu v tom nějaká překážka, úraz, , podezřelý výraz, a podobně). Tuto svoji nezpůsobilost ke čtení zpravidla oznámí notáři sám účastník a notář je povinen účastníka vyzvat k tomu, aby si listinu přečetl a odsouhlasil její obsah. Tedy, pokud účastník notáři tzv. sám zatají, že neumí nebo nemůže číst a při vynaložení veškerého úsilí si tohoto notář nemůže být vědom, např., pokud takový účastník na výzvu notáře předstírá, že si listinu čte, nemůže notář za tuto skutečnost nést odpovědnost. Zvláštní postup podle , Anonymizováno, není potřeba, pokud se účastník může s obsahem právního jednání seznámit s pomocí přístroje nebo speciálních pomůcek a je schopen se vlastnoručně podepsat. V tomto případě svědkův úkon ani důvěrníka není zapotřebí, neboť si účastník může notářský zápis sám přečíst.

42. I z pohledu odvolacího soudu se v projednávané věci právě o tuto situaci z hlediska tvrzení samotného žalobce i výsledků provedeného dokazování ve vztahu ke zkoumané pozdější závěti jedná. I podle závěru odvolacího soudu žalobce (odvolatel) ve své podstatě ve své argumentaci zaměňuje zhoršenou schopnost zůstavitele číst a slyšet se zákonnou nemožností číst, v důsledku čehož, již i jen na základě jeho tvrzení, je zřejmé, že, nastupuje-li požadavek z hlediska formálních náležitostí závěti, sepsané notářským zápisem, na přítomnost dvou svědků jen za v zákonem výslovně vymezených okolností, a to v notářském řádu coby speciální právní úpravě ve vztahu k náležitostem formálním závěti, sepsané notářským zápisem, je bez dalšího zřejmé, že ani provádění v odvolacím řízení odvolatelem nově navržených důkazů, především soukromých znaleckých posudků, nemůže na závěru soudu prvního stupně, včetně soudu odvolacího, o dodržení formálních náležitostí daného typu pořízení závěti zůstavitelem ve formě notářského zápisu, jde-li o pozdější závěť zůstavitele, než která svědčí pro dědické právo žalobce, ve prospěch žalobce (odvolatele), ničeho změnit. Za této situace jejich provádění by bylo zjevně nadbytečné a odvolací soud toto navržené doplnění dokazování v odvolacím řízení neprovedl.

43. Ani odvolací soud při vyhodnocení důkazů, provedených v řízení před soudem prvního stupně, ať již listinných, či svědeckých, popř. účastnických výpovědí, po skutkové stránce neuzavřel, že by jimi bylo prokázáno, že zůstavitel v době pořízení zkoumané závěti skutečně nemohl číst.

44. Konečně v posuzované věci žalobce netvrdil, že by zůstavitel nebyl schopen se vlastnoručně podepsat. S ohledem na skutečnost, že posuzovaná závěť byla zůstavitelem pořízena ve formě veřejné listiny, uplatní se z hlediska § 568 odst. 1 o.z. vyvratitelná právní domněnka pravosti a správnosti obsahu této veřejné listiny, a to s účinky vůči všem, tzn., že posuzovaná pozdější závěť zůstavitele by mohla být zbavena své důkazní síly jen prokázáním pravosti opaku, resp. nepravdivosti údajů veřejnou listinou osvědčených. Taková situace v projednávané věci i z hlediska tvrzení samotného odvolatele nenastala.

45. Z výše uvedených důvodů tak odvolací soud odvoláním odvolatele napadený rozsudek soudu prvního stupně, jde-li o zamítavý výrok I., shledal věcně správným, pakliže z ustanovení § 1576 o.z. vyplývá, že dědický titul, od kterého žalobce odvozuje své dědické právo po zůstaviteli, nemůže obstát vedle pozdější platné závěti zůstavitele, dle které univerzálně svědčí dědické právo po zůstaviteli žalované, neboť tato v plném rozsahu ruší závěť dřívější.

46. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o.s.ř. a odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně, jde-li o zamítavý výrok I., potvrdil, shledal-li jej po skutkové i právní stránce věcně správným.

47. Jako věcně správný pak odvolací soud potvrdil odvoláním žalobce napadený rozsudek soudu prvního stupně i v závislém výroku II., o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky, kdy správně soud prvního stupně vyhodnotil výsledek tohoto řízení, podle kterého, s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., uložil plně neúspěšnému žalobci povinnost zaplatit plně úspěšné žalované účelně vynaložené jí náklady na bránění svého práva v tomto řízení.

48. Jak se z obsahu spisu soudu prvního stupně podává, na straně žalované v tomto řízení účelně vznikly náklady na právním zastoupení advokátem. Tyto náklady bezpochyby patří k účelně vynaložených nákladů řízení na bránění práva úspěšného účastníka.

49. Jde-li o výši nákladů právního zastoupení plně úspěšné žalované advokátem, pak z pohledu odvolacího soudu soud prvního stupně stanovil tyto náklady správně, s odkazem na vyhlášku č. 177/1996 Sb., v platném znění do konce roku 2024 a v platném znění od , datum, v návaznosti na vykonané úkony právní služby advokátem žalované, konkrétně § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a), § 7, § 11 a § 13 této vyhlášky. I odvolací soud peněžitou hodnotu předmětu tohoto sporu posuzoval ve vztahu k provedenému vyúčtování nákladů plně úspěšnou žalovanou (jejího právního zástupce). Z hlediska rozsahu účelně provedených úkonů právní služby pak odvolací soud neměl dán důvod v situaci, kdy sama žalovaná se proti výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozsudku soudu prvního stupně neodvolala, k tomu, aby jakkoliv jej v neprospěch odvolatele měnil. Odměnu advokáta žalované stanoveného soudem prvního stupně tak i odvolací soud považuje za plně odpovídající spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky v této konkrétní věci. K této odměně pak bylo zapotřebí připočíst paušální výši hotových výdajů advokáta úspěšné žalované, cestovní výdaje advokáta této žalované, náhradu za ztrátu času advokáta žalované a DPH.

50. Náklady právního zastoupení žalované je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě, stanovené soudem prvního stupně, kdy odvolací soud na podkladě podaného odvolání žalobce neměl dán žádný důvod k tomu, aby na této lhůtě cokoliv k jeho tíži měnil.

51. Posouzením obsahu spisu soudu prvního stupně pak odvolací soud uzavírá o neexistenci důvodů k využití ustanovení § 150 o.s.ř. při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky. Ostatně v tomto směru ani žádná konkrétní tvrzení k náhradě nákladů řízení zavázaný účastník netvrdil a nedokládal.

52. Jde-li pak o náklady odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky, o těchto rozhodl odvolací soud s využitím ustanovení § 151 odst. 1, § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy opětovně, s ohledem na výsledek řízení, je zřejmé, že i v odvolacím řízení byla žalovaná s bráněním svého práva plně úspěšná, svědčí jí tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto bráněním práva v odvolacím řízení proti plně neúspěšnému žalobci.

53. Z obsahu spisu soudu prvního stupně je pak zřejmé, že i v odvolacím řízení byla žalovaná právně zastoupena advokátem.

54. Týká-li se pak výše nákladů tohoto právního zastoupení žalované advokátem, pak odvolací soud, s ohledem na v odvolací řízení právním zástupcem plně úspěšné žalované vyúčtovanou výši nákladů právního zastoupení, shledal tuto za plně odpovídající spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky, kdy odměna advokáta žalované v odvolacím řízení je s odkazem na vyhlášku č. 177/1996 Sb., v platném znění, účtována sazbou 3 700 Kč/1 úkon právní služby, přičemž účelně byly vykonány v odvolacím řízení 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast u jednoho jednání odvolacího soudu). Odměna advokáta úspěšné žalované v odvolacím řízení tak představuje částku 7 400 Kč. S připočtením hotových výdajů advokáta žalované v paušální výši 450 Kč/1 úkon právní služby, tj. částky 900 Kč, náhrady za promeškaný čas advokáta žalované 1 500 Kč, a náhrady cestovních výdajů advokáta žalované 2 347 Kč (ujeto s jedním automobilem na trase , adresa, a zpět 322 km, průměrná spotřeba benzínu , Anonymizováno, 4 l/100 km, cena jednoho litru benzínu , Anonymizováno, 34,70 Kč, náhrada 5,90 Kč/km) a 21 % DPH jde celkem o částku 14 697,90 Kč.

55. Odvolací soud tak uložil žalobci povinnost zaplatit tyto náklady odvolacího řízení žalované v zákonné tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.), když ani v odvolacím řízení neshledal důvodným využít moderační oprávnění soudu při rozhodování o nákladech řízení z hlediska § 150 o.s.ř. z týchž důvodů, jak bylo odůvodněno výše ve vztahu k nákladům řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně.

56. Konečně, jde-li o náklady řízení státu, o těchto soud prvního stupně rozhodl samostatným usnesením správně ve vztahu k ustanovení § 148 o.s.ř. a výsledku řízení, kdy stanovil povinnost tyto náklady řízení státu zaplatit plně neúspěšnému žalobci. Na jeho straně nejsou shledávány předpoklady pro jeho osvobození od soudních poplatků z hlediska § 138 o.s.ř. Z obsahu spisu se pak podává i výše těchto nákladů, které byly uhrazeny z rozpočtových prostředků státu nad rámec spotřebované zálohy na náklady důkazu, zaplacené žalobcem (10 000 Kč), jež se tak stala jeho nákladem řízení.

57. I tyto náklady státu je neúspěšný žalobce povinen zaplatit státu v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí soudu.

58. Odvolací soud tak s využitím § 219 o.s.ř. potvrdil odvoláním žalobce napadené rozhodnutí soudu prvního stupně i ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu formou samostatného usnesení.