25 Co 102/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců JUDr. Václava Nekoly a Mgr. Kláry Hrobské ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 19 876 Kč o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 19. 9. 2025, č. j. 34 C 309/2024-124

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 6 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. 9. 2025, č. j. 34 C 309/2024-124, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 876 Kč (výrok I.) a uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce 13 201,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky byla ohledně opravy karburátorů zn. Weber 38 DGAS a Kawasaki FJ 180 uzavřena smlouva, případně že byla úplatná. Inzerce služeb žalovaného prostřednictvím internetových stránek nemůže nahradit konkrétní jednání účastníků o obsahu smlouvy, tvrzení žalobce ohledně uzavření smlouvy telefonicky se z provedených důkazů nepotvrdilo. Žalobce tvrdil, že mu žalovaný způsobil škodu na karburátoru zn. Weber 38 DGAS, následně si nebyl jist, zda je karburátor poškozen. Bylo v moci žalobce provést prohlídku karburátoru a na základě toho doplnit žalobní tvrzení, jakým konkrétním jednáním žalovaného mu byla způsobena konkrétně vymezená škoda, což žalobce neučinil ani po poučení soudem prvního stupně. V řízení zůstalo neobjasněno, co konkrétně bylo obsahem zásilky zaslané žalobcem žalovanému. Povinností žalobce bylo, aby prokazoval, že karburátory zaslal žalovanému kompletní. Výpověď slyšeného svědka, syna žalobce, soud prvního stupně hodnotil jako nevěrohodnou. Žalobce pak tvrdil, že krabici předanou mu žalovaným doposud neotevřel a ani se nepokusil sám (či v součinnosti se svým synem) zjistit, že karburátor zn. Weber 38 DGAS je kompletní. Právní posouzení skutkového stavu a vzniklé škody předpokládá ze strany žalobce tvrzení ohledně vzniklé škody, jednání žalovaného, kterým byla škoda způsobena, a ohledně příčinné souvislosti mezi takto vymezeným jednáním a škodou. Z důvodu absence těchto tvrzení ze strany žalobce i po poučení soudem prvního stupně podle § 118a odst. 1 o. s. ř. nezbylo než podanou žalobu zamítnout.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalobce z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. s tím, že soud prvního stupně nesprávně posoudil důkazní břemeno a odpovědnost za převzatou věc. Rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, odůvodnění nemá oporu v provedeném dokazování, došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci a nedostatečnému zjištění skutkového stavu. Soud prvního stupně vůbec neřešil, že žalovaný má jako podnikatel jiné postavení než spotřebitel. V tomto případě žalovaný na svých internetových stránkách uváděl, že po zaslání karburátoru na opravu-renovaci bude po doručení karburátor diagnostikovat a následně na základě této prohlídky provede rozpočet ceny opravy a po odsouhlasení uzavře smlouvu o dílo. Žalovaný zakázku přijal, měl tedy povinnost uzavřít smlouvu o dílo a evidovat ji i pro účely daňové. Žalovaný dobře věděl, že karburátor zn. Weber bude zaslán v rozebraném stavu, a přesto si jej nechal zaslat, neopravil však ani druhý, který byl úplný. Žalobce po celou dobu řízení tvrdí, že předmětný karburátor odeslal žalovanému kompletní. To, že v karburátoru chybí vnitřní komponenty (součástky), začal tvrdit výhradně žalovaný, a to až po uplynutí devíti týdnů, kdy měl věc plně ve své dispozici. Žalovaný věc od přepravní služby převzal bez jakýchkoliv výhrad, v případě doručení balíků nekompletního nebo poškozeného měl neprodleně sepsat protokol o škodě s dopravcem nebo informovat odesílatele. Jelikož tak neučinil a po dobu 9 týdnů zachovával pasivitu, uplatní se ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), o odpovědnosti za věc převzatou k opravě. Důkazní břemeno pak leží plně na žalovaném, a nikoliv na žalobci. Soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na ustanovení nezávislého znalce z oboru strojírenství s odůvodněním, že žalobce vykazuje „informační deficit“. Žalovaný vrátil žalobci karburátor v krabici, kompletně rozložený na desítky drobných, laicky neidentifikovatelných součástek. Žalobce není odborníkem na karburátory, aby z hromady volně vložených šroubků, klapek a trysek určil technický stav odlitku či absenci specifických vnitřních komponentů karburátoru zn. Weber. Právě z důvodu tohoto informačního deficitu žalobce zcela správně navrhl ustanovení znalce, který jako jediná nezávislá a odborně způsobilá autorita mohl a měl technický stav vráceného torza posoudit a určit rozsah poškození i chybějící mechanismy. Odmítnutím tohoto důkazu zatížil soud prvního stupně řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí. Ze strany soudu prvního stupně nebyla splněna vůči němu poučovací povinnost k doplnění tvrzení ve vztahu ke znalci.

3. K vyvrácení obrany žalovaného, že je bezúhonný živnostník, který se v daném případě pokusil o „přátelskou úsluhu“, předkládá žalobce výpisy z veřejné diskuse specializované veteránské komunity, které prokazují identický vzorec nepoctivého chování žalovaného. Tato hromadná, nezávislá svědectví z technické komunity, nikoliv anonymní (svědky lze vyslechnout ve věci), zcela zbavují obranu žalovaného věrohodnosti. Dotčené listiny žalobce zaslal soudu ještě před vyhlášením rozhodnutí. Pokud jde o tvrzenou nevěrohodnost svědka, to že je svědek synem žalobce, z něj nedělá lháře, o této skutečnosti soud prvního stupně věděl předem. Žalobce pak v průběhu řízení netvrdil, že by byl předmětný karburátor ze strany žalovaného konkrétně poškozen jeho činností, ale že tento karburátor je nekompletní vinou žalovaného. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí s právním pokynem k ustanovení soudního znalce z oboru strojírenství.

4. Žalovaný se k odvolání vyjádřil s tím, že jej považuje za neopodstatněné a navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně a procesně správného. K uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným na opravu karburátorů nedošlo, taková povinnost pro žalovaného z právního řádu nevyplývá. Sám žalobce nikdy písemnou objednávku na opravu karburátorů neučinil a rovněž si přál, aby jejich oprava byla provedena v rámci sousedské výpomoci (jako společenskou úsluhu). Poté, co žalobce zjistil, že jsou karburátory nekompletní, informoval žalobce se snahou vrátit mu je. To se však před zahájením soudního sporu nepodařilo z důvodů na straně žalobce. Žalobce v průběhu řízení navrhoval ustanovení znalce k posouzení stavu karburátoru, avšak nebyl schopen konkretizovat, v čem měla spočívat jím tvrzená škoda a svá tvrzení v průběhu řízení opakovaně měnil. Žalobce dále neprokázal, že oba karburátory zaslané žalovanému byly v kompletním stavu. Svědek Jméno žalobce, syn žalobce, byl ve své výpovědi od počátku nevěrohodný, svou výpověď předem konzultoval se žalobcem a jeho motivací bylo žalovaného poškodit. Žalovaný setrvává na tom, že z jeho strany ničeho poškozeno nebylo.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

6. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalovaný má živnostenské oprávnění s předmětem podnikání obráběčství a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Na webových stránkách žalovaného skodamotor.cz je nabízen servis karburátorů. Objednávky jsou přijímány na adrese adresa. V rámci internetové prezentace je upozornění, že k servisu jsou přijímány pouze kompletní karburátory. Dále je popsán proces servisu karburátoru. Žalobce odeslal žalovanému zásilku č. hodnota na výdejní místo adresa, žalovaný si ji vyzvedl dne 23. 4. 2024. Stalo se tak poté, co žalovaný zaslal žalobci prostřednictvím SMS zasílací adresu - tituly za jménem adresa a dále mu zaslal odkaz na prodejce součástek. Dne 28. 6. 2024 zaslal žalovaný žalobci fotografii součástek karburátorů se sdělením, že takto byla zásilka žalovanému doručena. Žalobce a manželka žalovaného spolu následně komunikovali ohledně stavu karburátoru (období 9/2024). Žalovaný se pokusil karburátory vrátit prostřednictvím přepravní služby, kurýr převzal balík č. hodnota dne 19. 7. 2024, do balíkomatu GLS byl doručen dne 22. 7. 2024 a dne 26. 7. 2024 byl zaslán zpět odesílateli. Žalobce informoval žalovaného ve výzvě ze dne 27. 8. 2024 o tom, že zaregistroval jeho pokus o zaslání balíčku. Vyzval žalovaného k navrácení karburátorů ve lhůtě 10 dnů. V předžalobní výzvě ze dne 25. 9. 2024 žalobce požadoval po žalovaném zaplacení nevrácených karburátorů včetně žalovaným ztracených součástek. Požadovanou částku žalobce vyčíslil na základě nabídky e-shopů tak, že za karburátor zn. Kawasaki FJ 180 určil částku 3 639 Kč včetně dopravy a za karburátor zn. Weber 38 DGAS určil částku 18 086 Kč včetně dopravy a cla z Anonymizováno. Ve výzvě ze dne 30. 9. 2024 žalovaný žádal žalobce ke sdělení kontaktní adresy pro zaslání krabice s díly karburátorů. Výzva byla žalobci adresována na adresu adresa. Žalovaný byl připraven předat žalobci jeho karburátory. Sestavil předávací protokol. Žalobce předal žalovanému krabici se součástkami karburátorů dne 1. 4. 2025 po ústním jednání soudu prvního stupně. Žalobce podepsal převzetí s tím, že do protokolu rukou vepsal, že přebírá pouze součástky zachycené na fotografii. Fotografie zachycuje součástky karburátorů, které byly jednotlivě očíslovány. Protokol o převzetí obsahuje seznam součástek, které jsou očíslovány stejným způsobem jako na fotografii. Z připojeného nákresu karburátoru zn. Weber 38 DGAS plyne odpovídající očíslování jednotlivých součástek. Svědek Jméno žalobce, syn žalobce, vypověděl, že balíček s karburátory pro žalovaného balil on sám. Žalobce se na něj jako na automechanika obrátil s tím, že mu má pomoct s rozebraným karburátorem. Svědek žalobci doporučil kontakt na žalovaného, neboť jej znal z rádia. Žalobce požádal svědka, aby prověřil, že karburátor je kompletní. Svědek zjistil, že žádná součástka karburátoru nechybí, balíček zabalil a poslal prostřednictvím zásilkovny. V balíčku byl pouze jeden karburátor. Balíček a jeho obsah svědek nefotografoval.

7. Z ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn (a povinen) v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením jednotlivých účastníků je třeba provést. Je tedy oprávněn posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede, a současně i rozhodnout, že neprovede ty z nich, jimiž mají být prokazovány skutečnosti, které jsou pro posouzení uplatněného nároku nevýznamné nebo které již byly prokázány (rozhodná skutečnost již v dosavadním řízení byla bez důvodných pochybností ověřena nebo vyvrácena) jinými důkazy (srov. například usnesení bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 1. 1972, sp. zn. 6 Co 344/71, publikované ve Sborníku stanovisek IV, s. 1084-1085, nálezy Ústavního soudu ze dne 3. 11. 1994, sp. zn. III. ÚS 150/93, ze dne 6. 12. 1995, sp. zn. II. ÚS 56/95 a ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01 nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1898/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. 28 Cdo 3604/2024).

8. Odvolací soud oproti námitkám žalobce neshledal zásadní pochybení ve výběru provedených důkazů a jejich hodnocení ze strany soudu prvního stupně dle ustanovení § 132 o. s. ř. (jednotlivě i ve vzájemné souvislosti) a nelze přisvědčit tvrzení žalobce, že by soud prvního stupně řízení směřoval znatelně k zamítnutí žaloby. Soud je v každé fázi řízení oprávněn a povinen posoudit, které důkazy s ohledem na povahu uplatněného nároku provede (vzhledem k rozhodným skutečnostem, které musí být prokazovány podle příslušné právní úpravy) a které se jeví jako nadbytečné. Pokud soud prvního stupně neshledal potřebným provádět dotaz na Generální finanční ředitelství, stejně jako i zprávou od mobilního operátora O2 se záznamem o kontaktech mezi konkrétními čísly, pak tento svůj závěr řádně odůvodnil a ve svém postupu nepochybil. Stejně tak nadbytečné bylo provádět důkaz „recenzemi“ třetích osob na kvalitu poskytovaných služeb žalovaným, když tyto mohly přinést jen obecná zjištění o „pověsti“ žalovaného, nikoliv jak konkrétně byla sjednána a následně i probíhala zakázka mezi žalobcem a žalovaným. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že poslední skupinu důkazů žalobce označil až po uplynutí tzv. koncentrační lhůty, jde tak o důkazní návrh opožděný a nepřípustný ve smyslu § 118b o. s. ř., když u něj se neuplatní žádná z výjimek z koncentrační zásady (dle ustanovení § 118b odst. 1 věty třetí o. s. ř.). Případnému doplnění dokazování výslechy osob, které recenze na práci žalovaného psaly, by pak bránila zásada neúplné apelace v odvolacím řízení, neboť již není možno v odvolacím řízení (až na striktně vyjmenované výjimky) doplňovat důkazní návrhy o nové důkazy. Závěr soudu prvního stupně o skutkovém stavu pak plně koresponduje s provedenými a podrobně vylíčenými důkazy v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

9. Soud prvního stupně věc správně posuzoval podle ustanovení o. z.

10. Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2).

11. Podle § 2590 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba (odst. 1). Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele (odst. 2).

12. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

14. Podle § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

15. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

16. V dané věci se žalobce domáhal na žalovaném náhrady škody ve výši 23 225 Kč s poukazem na to, že žalovaný nesplnil závazek ze smlouvy o dílo na opravu karburátorů žalobce zn. Kawasaki FJ 180 a Weber 38 DGAS, přičemž požadovaná částka odpovídá jejich hodnotě. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s poukazem na to, že mezi účastníky žádná smlouva uzavřena nebyla (převzal karburátory za účelem opravy v rámci společenské úsluhy), žalobci je následně vrátil pro jejich neúplnost, ale ten je nepřevzal. Žalovaný popřel jakoukoliv ztrátu nebo poškození dílů. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu co do částky 3 349 Kč odpovídající hodnotě karburátoru zn. Kawasaki FJ 180 zpět, když tento byl žalobci stejně jako i díly ke karburátoru zn. Weber 38 DGAS v průběhu řízení vrácen dne 1. 4. 2025. Vzhledem k tomu, že prvně zmiňovaný karburátor byl prokazatelně po celou dobu od zaslání v roce 2024 v moci žalovaného, čehož si byl žalobce i v době podání žaloby vědom, měl se primárně domáhat jeho vydání, a nikoliv náhrady škody odpovídající jeho hodnotě. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že neposkytl žalovanému součinnost k jeho vrácení a sám se tak ocitl v prodlení s převzetím. Ve vztahu k němu pak netvrdil konkrétní poškození nebo ztrátu dílů, ačkoliv po jeho převzetí jej mohl podrobit kontrole, a proto je patrné, že žaloba byla v této části podána od počátku nedůvodně.

17. Předmětem řízení (včetně odvolacího) po jeho částečném zastavení zůstal žalobcem uplatněný nárok na náhradu škody v částce 19 876 Kč jako majetkové újmy, kterou mu měl žalovaný způsobit ztrátou části dílů dotčeného karburátoru zn. Weber 38 DGAS, převzatého žalovaným za účelem splnění závazku – jeho opravy. V průběhu řízení před soudem prvního stupně ještě žalobce poukazoval na možné poškození vrácených dílů (dle jejich „zčernání“ na fotografii), v odvolacím řízení pak upřesnil jako důvod porušení povinnosti žalovaného striktně ztrátu součástí karburátoru. Uvedený nárok byl podřaditelný pod speciální úpravu odpovědnosti za škodu na převzaté věci dle § 2944 o. z. (speciální k obecnému ustanovení § 2913 o. z.) a žalobce tak tížilo břemeno důkazní k prokázání podmínek této objektivní odpovědnosti, konkrétně a) existence závazkového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, b) převzetí věci žalovaným, c) událost, při níž došlo k poškození, ztrátě nebo zničení převzaté věci a d) příčinná souvislost mezi převzetím věci a vzniklou škodou. V případě neprokázání existence závazkového vztahu mezi účastníky pak přicházela v úvahu ještě aplikace obecné úpravy dle § 2910 o. z., kdy by žalobce musel prokázat porušení konkrétní povinnosti žalovaným vůči němu, vznik škody a příčinnou souvislost mezi porušením dotčené povinnosti a vznikem škody. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný obdržel od žalobce po předchozí domluvě zásilku (dle důkazů dne 23. 4. 2024) obsahující mimo jiné díly karburátoru zn. Weber 38 DGAS. Mezi účastníky však bylo sporné, zda vznikl závazkový vztah (ze smlouvy o dílo), v jehož rámci žalovaný převzal rozebraný karburátor ke splnění závazku v podobě jeho opravy. Dále byl spor o to, zda žalovaný převzal tento karburátor sice rozebraný, ale kompletní, a zda případně ke ztrátě dílů došlo v době, kdy jej měl ve své moci. V tomto směru pak soud prvního stupně dostál své poučovací povinnosti ve smyslu § 118a o. s. ř. vůči žalobci. Nelze dovozovat z toho, že žalovaný vytkl nekompletnost dílů žalobci s delším časovým odstupem (dle žalobce po „devíti týdnech“), úplnost zaslaných součástek žalobcem a přechod důkazního břemene na žalovaného v tvrzení, že nezpůsobil ztrátu dílů. Žalobce navrhl v tomto směru důkazy v podobě svědecké výpovědi jméno FO a dále znaleckého posudku k posouzení úplnosti dílů. Soudní znalec se má v rámci svého posudku zabývat posouzením odborných otázek, které si není schopen zodpovědět soud pro absenci příslušné odbornosti. Znaleckým posudkem však nelze nahrazovat zjištění rozhodných skutečností o obsahu zásilky zaslané žalovanému, neboť znalec by se mohl odborně vyjádřit k úplnosti nebo neúplnosti jemu předložených dílů k okamžiku znaleckého zkoumání, nikoliv bez dalšího potvrdit tuto skutečnost k okamžiku jejich převzetí žalovaným, tj. k datu 23. 4. 2024. Až po prokázání stavu, v jakém žalovaný převzal zmíněný rozebraný karburátor, by bylo možné odborně znalcem posoudit, zda byl žalobci vrácen ve shodném stavu či nikoliv, zda absentují nějaké díly a zda jsou nahraditelné jinými, tudíž zda došlo k jejich ztrátě žalovaným či nikoliv a zda ten odpovídá za takto vzniklý škodný následek. Jinak by byl tento důkaz předčasný a nadbytečný.

18. Pokud dále vyhodnotil soud prvního stupně výpověď svědka jméno FO nepoužitelnou pro jeho nedůvěryhodnost, pak nepochybil. Lze přisvědčit soudu prvního stupně, že z celé výpovědi je patrná snaha svědka žalobci pomoci. Svědek dle svého vyjádření předmětnou zásilku pro žalovaného balil, přičemž díly karburátoru měly být kompletní („neviděl, že by tam něco zásadního chybělo“). V balíčku měl být jen jeden karburátor, dotčený rozebraný zn. Weber 38 DGAS, ačkoliv se tam prokazatelně nacházely dva, a to ještě smontovaný zn. Kawasaki FJ 180. O přípravě na jednání a snaze svědka žalobci pomoci svědčí i zmiňovaná skutečnost, že svědek zajistil a soudu prvního stupně předkládal doklady o špatné „profesní pověsti“ žalovaného, a to v reakci na dotazy žalobce při jeho výslechu. Sám svědek pak přiznal, že o zajištění těchto podkladů žalobce věděl před jednáním. Nelze tak souhlasit se žalobcem, že by nedůvěryhodnost svědka byla vyvozována z jeho příbuzenského poměru se žalobcem, ale soud prvního stupně ji shledal z postoje svědka k podávané výpovědi a jejího obsahu. Žalobce pak soudu prvního stupně předložil nedatovanou fotku (čl. 54), která měla pocházet od svědka a dokumentovat ztracené díly (šrouby), což se následně ukázalo nepravdivým. Za těchto okolností, kdy žalobce žádné další relevantní důkazy v tomto směru nenavrhl, nezbývá než přisvědčit soudu prvního stupně, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně předmětného škodního následku, a to, že za něj odpovídá žalovaný.

19. Podle ustanovení § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Pokud žalobce tvrdil, že se žalovaným jako podnikatelem uzavřel ústní (telefonicky) smlouvu o dílo na opravu karburátorů za cenu 2 000 Kč, bylo na něm, aby prokázal, že se strany shodly alespoň na podstatných náležitostech této smlouvy, tj. na předmětu díla (opravě karburátorů) a úplatnosti (ceně 2 000 Kč). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že uzavření daného typu smlouvy prokázáno nebylo, s čímž se odvolací soud ztotožňuje. Z předložených listin (zejm. SMS komunikace účastníků) nelze dovodit konkrétní konsensus stran o rozsahu opravy a úplatnosti dané činnosti žalovaného. Sám žalobce poukázal na to, že zaslal karburátor žalovanému za účelem jeho posouzení – stanovení ceny zakázky, tj. v rámci jednání o uzavření vlastní smlouvy. Žalovaný pak dohodu v tomto směru popíral, připouštěl zde pouze společenskou úsluhu, která závazkový vztah nezakládá. K vlastní dohodě o předmětu díla – rozsahu opravy pak žalobce žádné relevantní důkazy nenavrhl. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný je zjevně podnikatelem v daném oboru, obdržel předmět opravy do své dispozice a dle sdělení manželky žalovaného mělo k nějakým úkonům na dotčených dílech ze strany žalovaného dojít (k „vyčištění“). Tvrzeným předmětem díla však měla být kompletace a nastavení předmětného karburátoru. Uzavírání smluv je založeno na smluvní volnosti, proto se nelze ztotožnit s tvrzením žalobce, že žalovaný jako podnikatel byl povinen s ním uzavřít smlouvu o dílo. Bez ohledu na to, zda by žalovaný odpovídal za případnou škodu žalobci dle § 2944 o. z. (při prokázání závazku žalovaného ze smlouvy) nebo dle obecné úpravy § 2910 o. z., musel by žalobce dále prokázat vznik škody ve výši 19 876 Kč (v tvrzené hodnotě celého karburátoru), tedy že nešlo ztracené díly nahradit jinými a dále jaká byla obvyklá cena této movité věci v okamžiku jejího „znehodnocení“ ztrátou dílů, tj. jaká byla cena za pořízení shodné nebo obdobné věci v době poškození. S ohledem na výše uvedené (neprokázání kompletnosti rozebraného karburátoru v době převzetí žalovaným, oproti stavu v okamžiku jeho vydání dne 1. 4. 2025) bylo nadbytečné vést případné dokazování v tomto směru, zejména navrhovaným znaleckým posudkem.

20. Odvolací soud přezkoumal i navazující výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení účastníků a shledal jej správným, když soud prvního stupně při jejich stanovení vyšel z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. (správně ještě § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř.) a zcela procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 13 201,10 Kč. Tyto účelně vynaložené náklady zahrnují odměnu právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a to za jeden hlavní úkon právní služby po 2 060 Kč při tarifní hodnotě 23 225 Kč a 1 900 Kč při tarifní hodnotě 19 876 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu), při celkem čtyřech úkonech (převzetí a příprava - § 11 odst. 1 písm. a), sepis odporu ze dne 14. 1. 2025 - § 11 odst. 1 písm. d), účast na jednáních soudu ve dnech 20. 5. 2025, 16. 9. 2025 - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). Dále zahrnují náhradu za promeškaný čas 2 x 1 030 Kč za účast při jednání, které nebylo zahájeno ve dnech 1. 4. 2025 a 11. 3. 2025 (§ 14 odst. 2 advokátního tarifu), čtyř režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vše navýšeno o 21 % DPH.

21. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný včetně navazujícího výroku o nákladech řízení potvrdil.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že odvolací soud přiznal plně úspěšnému žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, sestávající z odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 1 900 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 advokátního tarifu a ze dvou paušálních náhrad dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od 1. 1. 2025) po 450 Kč, ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, konkrétně za sepis vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání dne 22. 7. 2026. Dále právnímu zástupci žalovaného náleží náhrada za promeškaný čas v důsledku zpoždění se zahájením odvolacího jednání dle § 14 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu 2 x 150 Kč. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalovaného před odvolacím soudem 6 050 Kč včetně 21 % DPH, žalobci bylo uloženo je zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).