25 Co 81/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců JUDr. Václava Nekoly a Mgr. Kláry Hrobské v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 256 030 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 5. 12. 2024, č. j. 7 C 164/2024-58

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 56 706 Kč, jinak se v tomto výroku a ve výroku I. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 11 797,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 12. 2024, č. j. 7 C 164/2024-58, uložil žalované povinnost zaplatit 256 030 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 54,75 % ročně z částky 243 099 Kč od 27.12.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 56 899,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II.). Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaná porušila ustanovení smlouvy o úvěru tím, že řádně a včas nesplácela smluvené splátky (poprvé v srpnu 2023), došlo v souladu se smluvními ujednáními účastnic k předčasnému ukončení smlouvy výpovědí ze strany žalobkyně a k zesplatnění dluhu žalované vůči žalobkyni. Žalobkyně v návaznosti na předčasné ukončení smlouvy provedla konečné finanční vyrovnání, kterým vyúčtovala žalované k úhradě částku odpovídající výši předmětu tohoto řízení a vyzvala ji k zaplacení této částky ve lhůtě do 26. 12. 2023. Jelikož žalovaná na předmětný dluh ve stanovené lhůtě ničeho neuhradila, ocitla se dne 27. 12. 2023 v prodlení. Výši uplatněného nároku žalobkyně v řízení prokázala listinnými důkazy, ze kterých soud prvního stupně při posouzení věci vycházel. Soud prvního stupně se přitom zabýval též výší smluvního úroku z prodlení, jak byl sjednán v čl. 3.1 úvěrové smlouvy, tj. ve výši 0,15 % denně z dlužné částky, což odpovídá žalobkyní požadovanému úroku 54,75 % ročně. Nejedná se o úrok nepřiměřeně vysoký, neboť v posuzované věci byl smluvní vztah uzavřen mezi podnikateli, na které je třeba pohlížet jako na osoby s vyšší mírou uvědomění si rizik spojených s výkonem jejich činnosti, s možnými výnosy, zisky, ale také riziky a možnými ztrátami a výdaji, které s sebou jednotlivé uzavírané obchody nesou. Předpokládá se vyšší míra profesionality a uvážení, zda do konkrétního obchodu vstoupí či nikoliv. Jedná se přitom o úrok z prodlení, tedy o sankční povinnost, kterou je dlužník povinen splnit v případě prodlení, porušení smluvních povinností ze své strany.

2. Proti oběma výrokům rozsudku podala žalovaná včasné odvolání s tím, že považuje napadený rozsudek za věcně nesprávný, neboť ani po provedeném dokazování před soudem prvního stupně nebyl dostatečně objasněn výpočet jednotlivých složek žalované jistiny. Veškeré dokumenty citované v odst. 8 až 10 odůvodnění lze považovat toliko za tvrzení, neboť žalobkyně je původcem těchto listin. Nikdy nebyla osvětlena a řádně prokázána geneze jednotlivých částek. Význam provedených listin spočívá v tom, že tyto listiny byly žalobkyní vyhotoveny a tam, kde je k listině připojena doručenka, lze usuzovat, že listina byla žalované zaslána. To však není důkazem správnosti listiny. Úrok z prodlení je zcela nepřiměřený poměrům věci a osobě žalované, zejména s ohledem na to, že se jednalo o zajištěný závazek, kdy zajištění je definováno v čl. 4 smlouvy o úvěru. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení. Poukázala na to, že soud prvního stupně celý případ náležitě přezkoumal a řádně jej vyhodnotil.

4. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání je jen částečně opodstatněné.

5. S ohledem na žalovanou vznášené námitky jak v odvolání, tak i dříve v obraně proti žalobě, ve vztahu k původu a důvodnosti jednotlivých žalovaných částek, byly skutkové závěry soudu prvního stupně z provedených důkazů nedostatečné (příliš „strohé“), a proto odvolací soud zopakoval ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování příslušnými zásadními listinnými důkazy. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 17. 6. 2019 mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovanou jako dlužnicí (též „zákaznicí“) plyne, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 1 088 778,00 Kč, a to převzetím dluhu žalované za dodavatelem předmětu financování, konkrétně zasláním úvěrových prostředků na účet dodavatele (právnická osoba.), Předmětem financování byl automobil Anonymizováno v pořizovací hodnotě 1 371 663 Kč. Žalovaná se zavázala řádně a včas dluh zaplatit, a to v šedesáti měsíčních splátkách po 21 943,06 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,7435 %, předpokládaný termín čerpání ke dni 17. 6. 2019 a datum první splátky 17. 7. 2019. Úvěr měl být zajištěn zajišťovacím převodem vlastnictví s okamžitým převodem vlastnictví se zápisem věřitelky jako vlastníka vozidla v registru vozidel. Věřitelka se zavázala bez zbytečného odkladu zaslat žalované předpis splátek s ohledem na den skutečného čerpání, čerpanou výši úvěru a sjednané doplňkové služby (čl. 1.3. smlouvy). Dlužnice se zavázala řádně a včas vrátit věřitelce jistinu a zaplatit dohodnutý úrok v úvěrových splátkách dle rozpisu splátek, náklady pojištění (bylo – li pojištění sjednáno), poplatky spojené s uzavřením, správou či ukončením této smlouvy, případně, pokud vzniknou, také skutečné náklady spojené s vymáháním dluhu, úroky z prodlení a případné soudní sankce (čl. 1.4 smlouvy). Věřitelka a dlužnice se dohodly, že část úvěrové splátky, která je běžným úrokem z dlužné jistiny, se dnem splatnosti této příslušné úvěrové splátky stává splatnou částí jistiny. V případě prodlení se splacením úvěrové splátky je věřitelka oprávněna úročit úrokem z prodlení celou splátku, s jejíž úhradou je dlužnice v prodlení. V případě prodlení s úhradou úvěrových splátek, úhradu nákladů pojištění a dalších plateb vyplývajících z této smlouvy je věřitelka oprávněná po zákaznici požadovat úrok z prodlení ve výši 0, 15% z dlužné částky za každý den prodlení (čl. 3.1 smlouvy). Dlužnice se zavázala zaplatit věřitelce za jednotlivé, dlužnicí vyžádané či jejím jednáním vynucené úkony či služby (vymáhání dluhu, poplatky za zpracování finančního vyrovnání SÚ apod.) poplatky dle sazebníku platného ke dni čerpání služby (čl. 3.2 věta druhá smlouvy).

6. Dle čl. 4. smlouvy byl dluh zajištěn zajišťovacím převodem práva s tím, že žalobkyně poskytla žalované jako vypůjčitelce právo užívat bezplatně předmět financování po dobu dohodnutou ve smlouvě. Nedojde-li k ukončení této smlouvy dohodou, nebo ke splacení všech úvěrových splátek a splněním ostatních povinností vyplývajících z této smlouvy nebo s ní spojených, pak tato smlouva předčasně skončí mimo jiné: b) výpovědi ze strany věřitelky, c) odstoupením ze strany věřitelky (bod 8.1.1 smlouvy). V případě předčasného ukončení je dlužnice, bez ohledu na způsob ukončení, povinna zaplatit věřitelce mimo jiné: a) všechny do té doby splatné a neuhrazené peněžité dluhy včetně příslušenství a jistinu úvěru s příslušenstvím, c) dohodnuté smluvní pokuty a příslušenství včetně pohledávek, zejména úroky z prodlení, d) poplatky, na něž vzniklo věřitelce právo podle této smlouvy a platného sazebníku a náklady na pojištění. Dle bodu 8.1.5 smlouvy po ukončení smlouvy zašle věřitelka dlužnici konečné vyrovnání (vyúčtování), v němž budou zohledněny (případně ji uplatněny) pohledávky věřitelky za dlužnicí a ostatní skutečnosti rozhodné pro určení výše případné pohledávky (pohledávky zákazníka za věřitelem, prodejní cena předmětu financování, případná pojistná plnění apod.). Dlužnice je povinna uhradit poplatek za zpracování finančního (konečného) vyrovnání SÚ dle aktuálního platného sazebníku. Věřitelka je oprávněna vypovědět tuto smlouvu nebo zesplatnit dluhy z ní vyplývající, jestliže mimo jiné: a) je dlužnice v prodlení se zaplacením úvěrové splátky nebo úroků z prodlení nebo smluvní pokuty nebo poplatků nebo nákladů na pojištění, a to i částečně, po dobu delší než 30 dnů. Tato smlouva končí dnem uvedeným v písemné výpovědi, která se považuje za doručenou dle sjednaného postupu doručování.(čl. 8.3.1 a 8.3.2 smlouvy). Je-li splněna kterákoli z podmínek pro vypovězení smlouvy, je věřitelka oprávněna zesplatit všechny dosud neuhrazené splátky úvěru (a to i v případě, že věřitel smlouvu nevypoví). V případě zesplatnění podle předchozí věty je věřitelka oprávněna požadovat po zákazníkovi uhrazení všeho, na co má věřitelka právo v případě výpovědi nebo odstoupení od smlouvy (čl. 8.3.3 smlouvy). Pro účely doručování zákazníkovi podle smlouvy o úvěru se má zato, že příslušná písemnost je zákazníkovi doručena třetím (3.) dnem po jejím prokazatelném odevzdání k poštovní přepravě. Právní jednání (zejména jednostranné úkony věřitele dle smlouvy o úvěru, informativní dopisy a obdobná sdělení či návrhy) mohou být zákazníkovi zasílána též elektronickou formou a považují se za doručené bez ohledu na to, zda se s nimi zákazník prokazatelně seznámil, a to okamžikem doručení na emailovou adresu dle smlouvy nebo do datové schránky (bod 11.3 smlouvy).

7. Žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou vyhotovila předpis splátek č. hodnota dne 19. 6. 2019 s datem čerpání úvěru ve výši 1 088 778 Kč ke dni 17. 6. 2019, kdy měsíční splátky ve výši 21 943,08 Kč byly rozepsány vždy z hlediska úhrady jistiny a naběhlého smluvního úroku, přičemž splácení mělo probíhat od 17. 7. 2019 do 17. 6. 2024. U splátky č. hodnota, variabilní symbol var. symbol, splatné 17. 8. 2023, mělo připadnout 20 444,17 Kč na jistinu a 1 498,91 Kč na úrok, u splátky č. 51, variabilní symbol var. symbol, splatné 17. 9. 2023, mělo připadnout 20 576,10 Kč na jistinu a 1 366,98 Kč na úrok, u splátky č. 52, variabilní symbol var. symbol, splatné 17. 10. 2023, mělo připadnout 20 708,87 Kč na jistinu a 1 234,21 Kč na úrok, a u splátky č. 53, variabilní symbol var. symbol, splatné 17. 11. 2023, mělo připadnout 20 842,50 Kč na jistinu a 1 100,58 Kč na úrok (z citovaného předpisu splátek). Následně v souvislosti se zesplatněním byl vypracován předpis splátek č. hodnota, verze 1, v němž byla stanovena nová splátka pod variabilním symbolem var. symbol se splatností 17. 11. 2023, v jejímž rámci mělo být zaplaceno na jistinu 149 712,34 Kč a na dlužný úrok 357,12 Kč, celkem 150 069,46 Kč (z citovaného předpisu splátek).

8. Výpovědí ze dne 20. 10. 2023 žalobkyně ve smyslu čl. 8.3.1 písm. a) a e) smlouvy vypověděla úvěrovou smlouvu č. hodnota ze dne 17. 6. 2019 ke dni 17. 11. 2023 a zesplatnila dluhy z ní vyplývající s tím, že má žalovaná uhradit splátku splatnou 17. 11. 2023 a dále zesplatněnou část úvěru ve výši 150 069,46 Kč. V rozpisu dlužných částek bylo uvedeno mimo jiné, že nebyly uhrazeny splátky č. 51 a 50 ve výši vždy 21 943,08 Kč se splatnostmi 17. 9. 2023 a 17. 10. 2023, na splátku č. 50 splatnou 17. 8. 2023 bylo uhrazeno pouze 6 843 Kč a zbývá 15 100,08 Kč, dále byly uveden další dlužné částky k předchozím splátkám (doklady variabilní symbol var. symbol až Anonymizováno) v celkové výši 9 244 Kč. Tato výpověď byla dle závady předána k poštovní přepravě prostřednictvím právnická osoba. dne 23. 10. 2023 na adresu sídla žalované, a vrátila se dne 7. 11. 2023 jako nevyžádaná (z výpovědi a závady). Dle písemného finančního vyrovnání ze dne 5. 12. 2023 k uvedené smlouvě o úvěru se částka na vyrovnání úvěrového vztahu v celkové výši 256 030 Kč (po zaokrouhlení) skládá z dlužných splatných splátek č. hodnota po 21 943,08 Kč a části splátky č. 50 ve výši 15 100,08 Kč (celkem 80 929,32 Kč), nesplacené části úvěru ve výši 149 712,34 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení dle dokladů č Anonymizováno až Anonymizováno v celkové výši 12 931 Kč a poplatku za zpracování finančního vyrovnání ve výši 12 100 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení dlužné částky na její bankovní účet do 26. 12. 2023. Toto finanční vyrovnání bylo žalované opakovaně zasláno na adresu jejího sídla, dne 22. 1. 2024 bylo převzato (ze závad ze dne 11. 12. 2023, 4. 1. 2024, a z doručenky z 22. 1. 2024). Žalobkyně požadované jednotlivé úroky z prodlení z dlužných splátek vyúčtovala žalované fakturami, konkrétně variabilní symbol č. var. symbol ze dne 2. 1. 2023 na částku 1 086 Kč (ke splátce Anonymizováno), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 1. 3. 2023 na částku 1 315 Kč (ke splátkám Anonymizováno a koncovka Anonymizováno), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 3. 4. 2023 na částku 923 Kč (ke splátkám Anonymizováno a 344, další období), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 2. 5. 2023 na částku 802 Kč (ke splátkám Anonymizováno a Anonymizováno), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 1. 6. 2023 na částku 859 Kč (ke splátkám Anonymizováno a 347), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 3. 7. 2023 na částku 827 Kč (ke splátkám Anonymizováno), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 1. 8. 2023 na částku 1 031 Kč (ke splátkám Anonymizováno), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 1. 9. 2023 na částku 1 293 Kč (ke splátkám Anonymizováno a 350), variabilní symbol č. var. symbol ze dne 2. 10. 2023 na částku 1 108 Kč (ke splátkám Anonymizováno), a variabilní symbol č. var. symbol ze dne 25. 10. 2023 na částku 3 687 Kč (ke splátkám Anonymizováno).

9. Soud prvního stupně dále z provedených listinných důkazů správně zjistil, že žalobkyně na základě příkazu k čerpání převzetím dluhu ze dne 17. 6. 2019 žalobkyně poskytla částku 1 088 778 Kč na úhradu shora uvedeného předmětu financování. Dle sazebníku služeb Jméno žalobkyně. činil v posuzovaném období poplatek za zpracování konečného finančního vyrovnání činil 10 000 Kč + 21 % DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky ve výši 298 896,83 Kč též předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. V případě výše úroků z prodlení sjednané podle § 1970 ObčZ je třeba posuzovat soulad takového ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání úroku z prodlení vedly a jež existovaly v době uzavření smlouvy. Nestačí tedy vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu či ze srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou stanovenou nařízením vlády, neboť obecně (bez přihlédnutí k okolnostem projednávané věci) nelze stanovit paušální „hraniční sazbu nemravnosti“ úroků z prodlení. Důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, je třeba hodnotit ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Nelze předem obecně určit veškeré okolnosti, k nimž by měl soud při posouzení souladu konkrétního ujednání o úrocích z prodlení s dobrými mravy přihlížet. Mezi určitý okruh okolností, které by soud zpravidla neměl opomenout při posouzení, zda se konkrétní ujednání o výši úroku z prodlení příčí dobrým mravům, je například rizikovost obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či k jeho tehdy aktuální situaci, rozsah očekávatelných škod na straně věřitele, význam případného nesplaceného dluhu pro věřitele, další obsah posuzované smlouvy, skutečnosti, zda na prodlení dlužníka byly vedle úroku z prodlení navázány i další smluvní sankce plnící obdobné funkce (například smluvní pokuta), obchodní zvyklosti stran a další relevantní okolnosti. Sama skutečnost, že úrok z prodlení byl mezi stranami sjednán ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (či v jakékoliv jiné výši), nezpůsobuje neplatnost takového ujednání pro rozpor s dobrými mravy, je však potřeba přihlédnout k tomu, zda smluvená sazba s přihlédnutím k individuálním poměrům dané věci směřuje k plnění (legitimních) funkcí úroku z prodlení, tj. funkce sankčně-motivační a reparační (kompenzační), nikoliv šikanózní (k tomuto srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 765/2020, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2026, sp. zn. 20 Cdo 1804/2025).

14. Ujednání o úrocích z prodlení účastníků (obou podnikatelů) může obecně podléhat přezkumu souladu takového ujednání s dobrými mravy. Podle § 580 ObčZ je neplatné mimo jiné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. K absolutní neplatnosti právního jednání přihlédne soud i bez návrhu, je-li rozpor s dobrými mravy „zjevný“ (§ 588 ObčZ), tedy zřejmý, jednoznačný a nepochybný. V případě výše úroků z prodlení sjednané podle § 1970 ObčZ je třeba posuzovat soulad takového ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání úroku z prodlení vedly a jež existovaly v době uzavření smlouvy. Důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, je třeba hodnotit ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Teprve v případě, kdy smluvená sazba s přihlédnutím k individuálním poměrům dané věci již nesměřuje k plnění (legitimních) funkcí úroku z prodlení, tj. funkce sankčně-motivační a reparační (kompenzační), nýbrž se stává neodůvodněnou sankcí, která má vůči druhému smluvnímu partnerovi již jen šikanózní charakter, je namístě prolomit smluvní svobodu stran, zásadu autonomie vůle a zásadu pacta sunt servanda konstatováním neplatnosti takového ujednání pro rozpor s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1317/2024).

15. Žalobkyně v rámci svého návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uplatnila vůči žalované nárok na zaplacení částky 256 030 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 54,75 % ročně z částky 243 099 Kč od 27. 12. 2023 do zaplacení z titulu dlužné jistiny úvěru, splatných splátek a poplatku, opírající se o smlouvu o úvěru ze dne 17. 6. 2019. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s poukazem na to, že ze žaloby nelze seznat, jak žalobkyně k jednotlivým částkám dospěla, a žaloba je tak neurčitá a nepřezkoumatelná. Namítala, že není zřejmé, jaké částky žalovaná uhradila a jaký byl celkový předpis splátek ke splacení, kdy se dostala žalovaná do prodlení se splácením a kdy a jak bylo zesplatnění doručeno. V rámci odvolání, kdy se k ústnímu jednání u soudu prvního stupně opakovaně nedostavila, pak žalovaná setrvala na námitce, že tvrzení žalobkyně nejsou v zmiňovaném směru určitá a soud prvního stupně vycházel pouze z listin předložených žalobkyní, u nichž není zřejmá jejich správnost. I po zopakování dokazování v odvolacím řízení lze přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že mezi žalobkyní jako věřitelkou (úvěrující) a žalovanou jako dlužnicí (úvěrovanou) vznikl na základě písemné smlouvy ze dne 17. 6. 2019 závazkový vztah, na jehož základě se žalobkyně ve prospěch žalované zavázal poskytnout úvěr v částce 1 088 788 Kč formou úhrady jménem a na účet žalované části kupní ceny motorového vozidla u jeho prodejce, a to za sjednaných podmínek. Tato částka pak byla prokazatelně vyplacena a žalované vznikla povinnost splácet dle vyhotoveného splátkového kalendáře. Bylo na žalobkyni, aby jako strana sporu s dispozičním oprávněním k jeho předmětu tvrdila v žalobě (břemeno tvrzení) dostatečně určitě a srozumitelně, jaká částka žalované jako dlužnici byla poskytnuta (nebo v její prospěch jiné sobě), co bylo důvodem předčasného ukončení smlouvy a z čeho konkrétně se skládá žalovaná částka na vypořádání daného úvěrového případu. Tohoto požadavku i po doplnění žaloby žalobkyně přiměřeným způsobem dostála a ke svým tvrzením připojila odpovídající listiny. Žaloba jako návrh na zahájení řízení a případná navazující doplnění (ústní nebo písemná) nepředstavují komplexní zúčtování proběhlého závazkového vztahu mezi účastníky sporu (včetně výpočtů jednotlivých položek), ale musí obsahovat dostatečně určité a srozumitelné vymezení rozhodných skutečností. Pokud žalovaná nesouhlasila s některou z tvrzených skutečností, tj. se vznikem práva na zesplatnění, rozsahem dluhu v jednotlivých jeho vymezených položkách apod., měla v tomto směru uplatnit odpovídající tvrzení v rámci obrany (zejm. kolik splatila, k neoprávněnosti výpovědi apod.) a doložit tyto tvrzení odpovídajícími důkazy. V tomto směru zůstala žalovaná nečinná, k jednání soudu prvního stupně se nedostavila přes právní zastoupení (bez objektivního vážného důvodu) a vzdala se tím dobrodiní možnosti poučení ve smyslu § 118a odst. a 3 o. s. ř., kterého se může dostat jen osobně přítomnému účastníku při jednání soudu. Odvolací soud pak neshledal důvod, proč by měla žalobkyně jako věřitel dokládat celý průběh úvěrového vztahu, tj. zejména okamžiky zaplacení jednotlivých splátek, jejich zaúčtování, výzvy komunikaci účastníků apod.

16. Žalobkyně v žalobě tvrdila vznik práva na předčasné splacení pro porušení povinnosti řádně a včas splácet poskytnutou jistinu a sjednaný úrok v rámci pravidelných měsíčních splátek, což odpovídá ujednání v předmětné úvěrové smlouvě (čl. 1.4 ve spojení s čl. 8.3. 1 písm. a) smlouvy). Doložila uplatnění práva na předčasné splacení u žalované formou výpovědi smlouvy a jejího zesplatnění, stejně jako i následné zúčtování úvěrového případu (viz písemná výpověď smlouvy ze dne 20. 10. 2023 a finanční vyrovnání ze dne 5. 12. 2023), které byly žalované prokazatelně odeslány na adresu její sídla a dostaly se tak minimálně do sféry její vlivu (viz též fikce doručení dle úvěrové smlouvy). Z předložených listin tvořících ucelený řetězec důkazů, konkrétně zejména smlouva o úvěru, splátkový kalendář, finanční vyrovnání a účetní doklady k úrokům z prodlení, je pak patrný nárok žalobkyně na jednotlivé požadované částky ze žaloby a způsob jejich výpočtu. Nelze se ztotožnit s námitkou žalované, že u listin vyhotovených žalobkyní se stírá rozdíl mezi žalobními tvrzení a důkazní hodnotou uvedených důkazů, když není zřejmá správnost předmětných listin. Jde sice o soukromé listiny ve smyslu § 565 o. z., jichž se dovolává žalobkyně, a bylo by tak na ní, aby prokázala jejich pravost a správnost. Minimálně v případě vlastní úvěrové smlouvy lze vycházet z vyvratitelné domněnky, že žalovaná pravost a správnost dané listiny uznala (§ 565 věta druhá o. z.), když ji její zástupce zjevně podepsal (nebyla namítána nepravost podpisu). Z ní pak plynou jednotlivé nároky uplatněné v žalobě, a to konkrétně na doposud neuhrazené splatné splátky, dlužnou zesplatněnou jistinu včetně příslušenství v podobě naběhlého smluvního úroku (viz čl. 8.1.2.), úrok z prodlení (čl. 3.1 ve spojení s čl. 8.1.2 smlouvy) a poplatek za vypracování finančního vyrovnání dle sazebníku (viz 8.1.5 smlouvy). Pokud žalovaný shledával některou z dalších listin nesprávnou (neodpovídající skutečnému stavu věci), měl v tomto směru vznést konkrétní námitku správnosti ke konkrétní listině, a nikoliv jen obecně zpochybňovat správnost listin pocházejících od žalobkyně jako úvěrující společnosti, která dle smlouvy byla oprávněna a současně povinna ze své pozice věřitelky provádět zúčtování skončeného závazkového vztahu z úvěrové smlouvy. Z předložených listin (zejm. z výpovědi smlouvy) je patrné, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením splátek č. 50 a 51 déle jak 30 dnů a žalobkyně využila sjednaného práva smlouvu vypovědět. K okamžiku účinnosti výpovědi byly splatné splátky v celkové výši 80 929,32 Kč, dále kapitalizované úroky z prodlení ze splátek č. 41 až 52 (jejich kapitalizovaná výše byla správně vymezena v jednotlivých účetních dokladech). Dlužná jistina dle splátkového kalendáře k okamžiku zesplatnění pak činila 149 712,34 Kč (a naběhlý smluvní úrok 357,12 Kč), v souvislosti s prokazatelně vypracovaným a žalované zaslaným finančním vyrovnáním vznikl žalobkyni nárok na poplatek ve výši 12 100 Kč včetně DPH. S ohledem na výše uvedené je tak žalovaný nárok plně po právu a dostatečně prokázán listinnými důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila předmětnou částku ve stanovené lhůtě do 26. 12. 2023 (ve finančním vyrovnání doručeném žalované dle sjednané fikce dne 11. 12. 2023), ocitla se žalovaná dne 27. 12. 2023 s jeho úhradou v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení od uvedeného data (z jistiny, kapitalizovaného úroku, který dle dohody přirůstal k jistině, a poplatku).

17. Odvolací soud se s ohledem na vznesenou námitku nepřiměřenosti sjednané výše úroku z prodlení sjednané v úvěrové smlouvě a uplatněné žalobkyní v žalobě zabýval, zda toto oddělitelné ujednání (čl. 3.1 smlouvy) netrpí absolutní neplatností (§ 588 o. z.) pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 580 o. z.). Podle ustálené judikatury se odvolací soud zabýval s ohledem na okolnosti případu, zda sjednaná smluvená sazba 0,15 % z dlužní částky, tj. 54,75 % ročně, s přihlédnutím k individuálním poměrům dané věci již nesměřuje k plnění funkcí úroku z prodlení, tj. funkce sankčně-motivační a reparační (kompenzační), ale představuje neodůvodněnou sankci, která má vůči žalované jako druhému smluvnímu partnerovi již jen šikanózní charakter. K takovému závěru odvolací soud nedospěl. Je třeba přihlédnout k tomu, že žalobce je standardní úvěrující společností, která poskytla žalované jako obchodní korporaci (podnikatelce) úvěr v částce téměř 1 100 000 Kč s horizontem splácení pět let (tedy dlouhodobý). Tento účelový úvěr byl zajištěn pouze zajišťovacím převodem práva k předmětu financování za současného přenechání tohoto předmětu do užívání úvěrované, tj. zajištěný prostřednictvím předmětu, jehož hodnota v důsledku užívání (opotřebení) žalovanou a rostoucím jeho stářím výrazně klesala. Realizace tohoto zajištění při prodlení formou prodeje předmětu financování by vedlo ke snížení nebo plnému splacení celého dluhu, ale též k odnětí vozidla žalované (k čemuž zjevně žalobkyně nepřistoupila) a tím zániku jeho využitelnosti pro dlužnici. Pro případ prodlení byl sjednán jako sankční a motivační složka pouze předmětný smluvní úrok z prodlení, kdy předčasným ukončením smlouvy zanikl žalobkyni nároku na sjednaný úrok na dobu po zesplatnění, s nímž bylo v rámci splátek počítáno (tedy v důsledku prodlení a nutného ukončení se nedostane úvěrující očekávané ceny peněz). Jiná sankční ujednání sjednána nebyla. Předmětný smluvní úrok z prodlení tak pokrývá jak škodu žalobkyně z neposkytované sjednané ceny peněz (ušlý zisk 7,7435 % p.a.), tak má plnit i funkci sankce a motivace, aby dlužnice svůj dluh co nejdříve splatila. V okamžiku vzniku prodlení pak zákonem stanovená výše úroku z prodlení činila 15 % p.a. Judikatura Ústavního soudu je dlouhodobě ustálena na závěru, že úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně (182,5 % ročně) a vyšší nelze považovat za ústavně neakceptovatelné a sjednání i uplatnění úroků v neústavní výši představuje zneužití práva, které nepožívá právní ochrany(viz nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18). S ohledem na výše uvedené neshledal odvolací soud, že by zde sjednaná výše úroku z prodlení byla vůči žalované (právnické osobě) šikanózního charakteru a neodůvodněnou sankcí, což by vedlo k absolutní neplatnosti tohoto ujednání.

18. S ohledem na výše uvedené dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu.

19. Soud prvního stupně pak plně úspěšné žalobkyni přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 56 899,60 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 242 Kč a z nákladů zastoupení advokátem zahrnující odměnu dle § 6 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“, a dle § 13 tarifu náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, a to za každý ze čtyř úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé a účast na jednání soudu dne 31. 10. 2024), a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. V případě stanovení odměny se dopustil soudu prvního stupně pochybení, když vycházel z tarifní hodnoty 256 030 Kč, zahrnující mimo jiné kapitalizované úroky z prodlení ve výši 12 931 Kč, tj. příslušenství dluhu. Podle § 8 odst. 1 věty druhé advokátního tarifu se však k příslušenství, pokud není požadováno jako samostatný nárok, nepřihlíží. Zde správně činí základ pro stanovení odměny tarifní hodnota ve výši 243 099 Kč a jemu odpovídá odměna za úkon právní služby částce 9 300 Kč. Proto správná celková výše nákladů řízení činí 56 706 Kč včetně 21 % DPH.

20. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) změnil ve výroku II. co do částky náhrady nákladů řízení, jinak jej v tomto výroku a ve výroku I. ve věci samé podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni v plném rozsahu. Náklady žalobkyně v rámci odvolacího řízení se sestávají z odměny ve výši 9 300 Kč za jeden úkon právní služby – účast při odvolacím jednání dne 20. 5. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, dále z režijního paušálu ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z DPH 21 %. Celkem výše účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení žalobkyně činí 11 797,50 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Dovolání je přípustné v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.