41 A 13/2026

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Richarda Galise a Miroslava Makajeva ve věci navrhovatelů: a) V. H. b) Bc. A. H. oba bytem X oba zastoupeni advokátkou JUDr. Vladanou Zemanovou sídlem Svobodova 137/7, 128 00 Praha 2 proti odpůrkyni: obec Tachlovice sídlem Jakubská náves 8, 252 17 Tachlovice zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Vozákem sídlem 1. máje 97/25, 460 07 Liberec o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu Tachlovice schválené Zastupitelstvem obce Tachlovice dne 21. 8. 2025, č. 1/2025/OOP, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů částku 15 210 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Jiřího Vozáka, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatelé se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhají, aby soud zrušil opatření obecné povahy označené v záhlaví (dále též jen „napadené OOP“) v části, v níž vymezuje transformační plochu T.5 s funkčním využitím OV.kv – občanské vybavení veřejné – kultura, veřejná správa.

2. Navrhovatelé uvádí, že jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. XA v katastrálním území X (stejně jako všechny nemovité věci zmiňované dále v tomto rozsudku), jehož součástí je rodinný dům č. p. XB. Pozemek p. č. st. XA těsně sousedí s plochou T.5 a okna obytných místností domu č. p. XB směřují k této ploše. Regulace, kterou napadené OOP v ploše T.5 zavedlo, umožňuje zástavbu této plochy v míře, jež zasahuje do práv navrhovatelů – především do jejich vlastnického práva a práva na pokojné bydlení. Vlastnicí pozemků v této ploše je odpůrkyně, která v návaznosti na účinnost napadeného OOP podala stavebnímu úřadu žádost o povolení záměru – komunitního centra, jehož součástí je i byt, technický dvůr a garážová stání.

3. Nová regulace v ploše T.5 dle navrhovatelů zásadně mění poměry v území. Do vydání napadeného OOP šlo o plochu s funkčním využitím BV.2, v níž bylo možné umístit stavby pouze o výšce s jedním nadzemním podlažím a podkrovím, s maximálním podílem zastavěnosti 40 % pozemku, resp. 50 % včetně zpevněných ploch. Hlavní využití plochy předpokládalo umístění izolovaných rodinných domů. Napadené OOP v ploše T.5 nově umožňuje umístit stavbu s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím s maximální výškou 10,5 metru od paty stavby po hřeben střechy, maximální podíl zastavěnosti vzrostl na 60 % pozemku, resp. 75 % včetně zpevněných ploch.

4. Navrhovatelé v procesu přijímání napadeného OOP uplatnili připomínky při veřejném projednání i při opakovaném veřejném projednání. Těm však odpůrkyně nevyhověla. Podle navrhovatelů je vypořádání jejich námitek nepřezkoumatelné, neboť odpůrkyně novou regulaci v transformační ploše T.5 dostatečně neodůvodnila. V textové části napadeného OOP argumentovala jen zcela obecně. Uvedla, že se plocha nachází v jádru obce a vymezuje se s cílem zajistit pro obec potřebné kapacity pro občanské vybavení, neboť obec potřebuje dlouhodobě chybějící prostory pro spolkovou činnost, garážování a údržbu obecní techniky a sociální bydlení. Tvrdila, že zachovává poměry odpovídající okolnímu využití pozemků, co do výškové hladiny a míry zastavění okolních ploch.

5. Podle navrhovatelů není pravda, že by nové regulativy pro plochu T.5 odpovídaly poměrům v okolí, neboť v okolních plochách je výšková regulace 1 nadzemní podlaží a podkroví a maximální podíl zastavěnosti 50 %, tj. minimálně 50 % zeleně. Napadené OOP nevysvětluje, proč je právě v tomto místě nezbytné a přiměřené takové navýšení výšky zástavby a míry zastavění pozemku, navíc na tak malé ploše. Při absenci této argumentace nelze posoudit, zda není nová regulace plochy T.5 excesivní. Také se nevysvětluje, proč je vhodné do centra obce mezi rodinné domy umístit prostory pro garážování a údržbu obecní techniky. Navrhovatelé poukazují na to, že odpůrkyně v obecním časopisu zveřejnila záměr umístit v této ploše (pouze) komunitní centrum, čemuž by měly odpovídat regulativy plochy T.

5. Ty však zahrnují výčet dalších přípustných způsobů využití. Existují i jiné varianty řešení potřeb obce. Padl např. návrh na přesun obecního úřadu do budovy, jež vznikne v ploše T.5, a zajištění garážování obecní techniky jinde, který odpůrkyně odmítla.

6. Navrhovatelé také nesouhlasí s tím, že řadu jejich námitek odpůrkyně odmítla věcně vypořádat s tím, že tematicky nespadají do procesu přijímání napadeného OOP a že k jejich řešení bude prostor v dalších řízeních. Námitky navrhovatelů stran míry využitelnosti pozemku nesměřují vůči konkrétnímu záměru, nýbrž k základním limitům pro výstavbu, které nastavuje územní plán. Ten totiž určuje rámec, v němž se bude posuzovat přípustnost konkrétních záměrů. Pokud nebude tento rámec dobře nastaven již v územním plánu, nebudou se moci navrhovatelé proti nepřiměřené zástavbě v těsné blízkosti jejich domu bránit.

7. Navrhovatelé dále namítají, že v důsledku napadeného OOP se výrazně zvýšila intenzita využití plochy T.5, čímž se zhoršují podmínky pro užívání nemovitostí ve vlastnictví navrhovatelů. V důsledku nové regulace (umožňující umístění záměru, který bude těmto regulativům odpovídat) navrhovatelům klesá pohoda bydlení, snižuje se míra soukromí, naopak roste dopravní a hluková zátěž. To vše působí pokles tržní hodnoty jejich nemovitostí.

8. V důsledku nové regulace plochy T.5 může navrhovatelům bezprostředně pod okny vzniknout nepřiměřeně vysoká a masivní zástavba. Přípustné využití zahrnuje funkce, které typicky generují vysokou návštěvnost a dopravní obsluhu včetně parkování. Nové využití území je tak výrazně rušivější, než jaké bylo před účinností napadeného OOP. To je ve stávajících místních poměrech nepřiměřené. Konkrétně zde má podle již předloženého záměru vzniknout komunitní centrum s komunitní zahradou, které svým provozem způsobí ztrátu pohody bydlení, zejména klidu a ticha. Syn navrhovatelů trpí X onemocněním, které vyžaduje klid a předvídatelné situace, a komunitní zahrada může jeho zdravotní stav zhoršit.

9. Dále navrhovatelé poukazují na to, že územní plán Tachlovic ve znění napadeného OOP deklaruje, že významnou kulturní hodnotou Tachlovic je zachovalý vesnický ráz historické části sídla, a proto je zde vyloučena výstavba nových bytových domů. V ploše T.5, jež se nachází uprostřed rodinných domů, napadené OOP v příkrém rozporu s vesnickým rázem připouští vybudování hmoty, která svým objemem odpovídá bytovému domu.

10. Napadené OOP deklaruje, že v důsledku změny nedochází k záborům zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“). To však pro plochu T.5 neplatí. Pozemek p. č. XC je zahradou, a tudíž součástí ZPF. Záměr, který hodlá odpůrkyně v dané ploše umístit, však počítá s jeho zastavěním. Tento zásah do ZPF nebyl v napadeném OOP dostatečně zdůvodněn a je v rozporu se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje i s obecnými pravidly vyjádřenými v územním plánu Tachlovic.

11. Navrhovatelé upozorňují na to, že jejich dům vznikl v druhé polovině 19. století a jeho hrana vždy tvořila hranici mezi jejich pozemkem p. č. st. XA, na němž dům stojí, a sousedním pozemkem p. č. XD. Tak tomu bylo až do 24. 2. 2026. Ke dni 25. 2. 2026 ovšem došlo ke změně v katastru nemovitostí – k posunutí vlastnické hranice tak, že zasahuje do domu žalobců. I ze zveřejněné projektové dokumentace k záměru, který hodlá odpůrkyně umístit v ploše T.5, vyplývá, že podle geodetického zaměření dům navrhovatelů přesahuje na obecní pozemek p. č. XD. Dům navrhovatelů tedy podle aktuálního stavu katastrální mapy částečně stojí v ploše T.

5. Navrhovatelé se u katastrálního úřadu domáhají nápravy. S ohledem na tento spor je ovšem nyní hranice mezi uvedenými pozemky až do jeho vyřešení nejistá. Vyjádření odpůrkyně 12. Odpůrkyně navrhuje, aby soud návrh zamítl. Ve vyjádření nejprve poukazuje na to, že v průběhu přijímání napadeného OOP se připomínkám navrhovatelů detailně věnovala, podrobně na ně reagovala a zčásti jim vyhověla. Současnou podobu plochy T.5 tak vnímá jako kompromis, na němž se svými připomínkami podíleli i navrhovatelé. Výsledkem je plocha s funkčním využitím OV.kv – regulace stanovená na míru pro tuto plochu s respektem k místním podmínkám. Odpůrkyně s navrhovateli opakovaně jednala (nabízela např. sjednání provozního řádu komunitního centra), ti však jakoukoli dohodu odmítali.

13. Dále odpůrkyně připomíná, že tvrzení navrhovatelů jsou jen obecná. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) musí tvrdit, jak přesně se tvrzená nezákonnost negativně promítá do jejich právní sféry (rozsudek NSS ze dne 21. 7. 2016, č. j. 7 As 110/2016- 28). Soud pak může i v případně nezákonnosti regulace přistoupit k jejímu zrušení jen tehdy, pokud intenzita nezákonnosti odůvodní zásah do práva obce na samosprávu (rozsudek NSS ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 174/2015-72).

14. Odpůrkyně nemá za to, že by nebylo dostatečně odůvodněno, proč dochází k navýšení intenzity zástavby v ploše T.5, a že by se v něm neřešil dopad na sousedy. Obojí se řeší jednak v pasáži, kterou navrhovatelé v návrhu citují, přičemž míra konkrétnosti této pasáže odpovídá požadavkům na obecnost územně plánovací dokumentace. Konkrétněji se těmito otázkami odpůrkyně zabývala v návaznosti na výhrady navrhovatelů v rámci vypořádání jejich připomínek, jež je součástí odůvodnění. Odpůrkyně má tedy za to, že v napadeném OOP je podrobně vysvětleno, proč přistoupila k tomuto řešení plochy T.5 (OV.kv).

15. K námitkám týkajícím se zhoršení pohody bydlení odpůrkyně uvádí, že navrhovatelé směšují námitky vůči napadenému OOP s námitkami vůči konkrétnímu záměru. Samotná regulace stanovená napadeným OOP poskytuje prostor pro různá řešení a nelze z ní ještě dovozovat konkrétní dopady na nemovitosti navrhovatelů, pohodu bydlení, případně nutnost žádat výjimku z požadavků na umisťování staveb. Ty vyplynou až v rámci návazných povolovacích procesů, kde bude také prostor pro jejich řešení. Navrhovatelé se dle odpůrkyně dovolávají stálosti regulace. Veřejné subjektivní právo na to, aby poměry v území zůstaly nezměněné, ovšem neexistuje. Odpůrkyně zohlednila připomínky navrhovatelů a upravila řešení plochy T.5 tak, aby bylo přiměřené místním specifikům a vyvážené vůči kolidujícím zájmům v území.

16. Odpůrkyně nesouhlasí ani s tvrzením navrhovatelů, že by regulace v ploše T.5 umožňovala mezi rodinné domy umístit stavbu o hmotě bytového domu. Regulace v ploše T.5 (podlažnost i celková výška) je odvozena od hmoty budovy na pozemku p. č. XE nacházející se přes ulici a od domu navrhovatelů na pozemku p. č. st. XA. V dané ploše tak může vzniknout pouze stavba hmotově odpovídající existujícím okolním stavbám. Odpůrkyně s odkazem na rozsudky NSS ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73, a ze dne 2. 2. 2011, č. j. 6 Ao 6/2010-103, upozorňuje, že úkolem soudu není určovat, jakým způsobem má být určité území využito, ale pouze korigovat extrémy. Ze zásady zdrženlivosti vyplývá, že soud může ke zrušení opatření obecné povahy přistoupit pouze v případě, že došlo k porušení zákona v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení a opatření jako celku. Odpůrkyně je přesvědčena, že se o takový případ nejedná.

17. Odpůrkyně se domnívá, že připomínky navrhovatelů vypořádala, k čemuž odkazuje na odůvodnění napadeného OOP (str. 11-14 a str. 18-22). Z návrhu není jasné, jaké připomínky měla odpůrkyně zanedbat nebo v čem se odůvodnění míjí s jejich podstatou.

18. K tvrzenému nedostatečnému zdůvodnění vynětí půdy ze ZPF odpůrkyně uvádí, že zábor ZPF byl v průběhu přijímání napadeného OOP řádně vyhodnocen, zdůvodněn a odsouhlasen orgánem ochrany ZPF. Navrhovatelé navíc netvrdí, že by se případná nezákonnost v tomto ohledu jakkoli dotýkala jejich právní sféry. K tomu odpůrkyně odkazuje na rozsudek NSS ze dne 21. 7. 2016, č. j. 7 As 110/2016-28.

19. Pokud jde o tvrzení navrhovatelů ohledně umístění jejich domu a nejasnosti ve vlastnických právech, nejedná se o námitku, jíž by se mohl soud v tomto řízení zabývat. Další podání účastníků 20. Navrhovatelé v replice uvádí, že v návrhu dostatečně konkrétně popsali, jak napadené OOP zasahuje do jejich práv. Nesouhlasí s tím, že odpůrkyně se snaží jejich námitky směřovat do řízení o povolení konkrétního záměru. Limity stanovené napadeným OOP je třeba posoudit nyní, neboť později nebude pro jejich revizi prostor. Podle navrhovatelů není pravda, že regulace v ploše T.5 (OV.kv) odpovídá okolí. Odpovídá jen účelově zvolené části okolní návsi, jinak je prostor kolem této plochy tvořen zástavbou rodinných domů s nižším podílem zastavěných ploch. Sama skutečnost, že historický dům navrhovatelů je hmotově výraznější, nemůže opodstatnit zásadní změnu regulace v ploše T.5 oproti dosavadnímu stavu. Navrhovatelé nadále pokládají odůvodnění napadeného OOP za nepřezkoumatelné, neboť nevysvětluje, proč je konkrétní regulace ve vztahu k nim přiměřená, tedy proč je plocha občanského vybavení umístěna právě v bezprostředním kontaktu s jejich obytným domem a proč dochází k tak zásadním změnám oproti předchozí regulaci. Odůvodnění napadeného OOP neobsahuje přesvědčivou úvahu o proporcionalitě změny vůči právům navrhovatelů. Pokud se v napadeném OOP uvádí, že regulace je přiměřená okolní zástavbě a že mají navrhovatelé konkrétní námitky uplatnit v navazujících řízeních, pak podstata jejich námitek zůstala nevypořádaná. Navrhovatelé se nedomáhají neměnnosti poměrů, nýbrž přezkoumatelného zdůvodnění jejich změny. Napadené OOP považují za exces s ohledem na nepřiměřenost zásahu do svých práv.

21. Dále navrhovatelé dodávají, že v řízení o povolení záměru komunitního centra odpůrkyně předložila stavebnímu úřadu nové listiny, z nichž vyplývá, že záměr má těsně přiléhat k jejich rodinnému domu a odpůrkyně nepokládá za potřebné žádat o výjimku z požadavků na umisťování staveb. Navíc se tam uvádí, že historický dům navrhovatelů částečně stojí na pozemku odpůrkyně. To však není pravda a spíše to svědčí o tom, že plocha T.5 je vymezena nesprávně. Přímo pod okny navrhovatelů se nově počítá s umístěním plochy pro komunální odpad.

22. V duplice odpůrkyně odkázala na předchozí vyjádření k návrhu. Zopakovala, že těžiště návrhu spočívá v nesouhlasu s konkrétním záměrem a podstatná část námitek navrhovatelů je velmi obecná. Dále odkázala na vypořádání argumentace navrhovatelů v napadeném OOP.

23. Navrhovatelé v triplice opakují, že jejich námitky směřují proti regulativům plochy T.

5. Návrh i replika jsou dostatečně konkrétní a je z nich zřejmé, jak se tvrzená nezákonnost dotýká jejich práv. Namítají, že odpůrkyně pracuje s okolní zástavbou selektivně. Trvají na tom, že v okolí převažuje obytná zástavba s mírnější regulací. Odpůrkyně z jednotlivých výjimek dovozuje obecný standard lokality a zkresluje urbanistický kontext. Sama skutečnost, že dům navrhovatelů je hmotově výraznější, automaticky neznamená, že je přiměřené opustit na sousední ploše dosavadní mírnější obytnou regulaci a nahradit ji intenzivnější regulací veřejné vybavenosti. Odpůrkyně nereagovala na jádro námitky nepřezkoumatelnosti napadeného OOP, které spočívá v tom, že odpůrkyně nevysvětlila, proč je právě v tomto konkrétním místě v přímém kontaktu s obytným domem navrhovatelů přiměřené a nezbytné připustit takto intenzivní regulaci. Navrhovatelé netvrdí, že územní plán nesmí být změněn. Požadují pouze, aby zásadní změna regulace v bezprostředním sousedství jejich domu byla konkrétně, přesvědčivě a zákonným způsobem odůvodněna, což se nestalo. Na záměr komunitního centra poukazují pouze pro ilustraci toho, jaké konkrétní a intenzivní využití umožňuje napadená regulace plochy T.

5. Části projektové dokumentace předkládají pouze jako podpůrný podklad k posouzení reálných důsledků regulace. Jednání 24. Při jednání účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích.

25. Soud při jednání konstatoval podstatný obsah spisové dokumentace, provedl důkaz informací o pozemku p. č. st. XA, fotografií západní stěny domu navrhovatelů a zprávou z psychologického vyšetření syna navrhovatelů, které navrhovatelé předložili k důkazu. Dále doplnil dokazování náhledy na danou lokalitu z mapových portálů www.mapy.com a www.google.com/maps a náhledem na katastrální mapu z webových stránek https://cuzk.gov.cz/.

26. Navrhovatelé zdůraznili, že nechtějí bránit odpůrkyni v rozvoji, ale hájí svá práva. Bydlí v bezprostřední blízkosti dotčené plochy. Pokud se odpůrkyně rozhodla územní plán přijatý v roce 2021 změnit, měla se důkladně vypořádat s jejich připomínkami a změnu zdůvodnit. Změnu, kterou se zvyšuje maximální podlažnost, výška a podíl zastavěných a zastavitelných ploch a plocha pro bydlení se mění na plochu pro občanskou vybavenost, navrhovatelé považují za nepřiměřenou. Odpůrkyně se nevypořádala s jejich námitkami, že se změna dotýká pozemku, kam historicky směřují okna obytných místností. Jsou přesvědčeni, že odpůrkyně se dostatečně nevypořádala s dopadem na ně jakožto bezprostřední sousedy a napadené OOP je zcela nepřiměřené. Byť zdravotní stav syna nemůže být důvodem zrušení napadeného OOP, dokresluje, že jde o významný zásah do jejich bydlení a vlastnictví, který nebyl dostatečně zdůvodněn s ohledem na to, co odpůrkyně hodlá do malé plochy umístit. Provedeným dokazováním bylo potvrzeno, že pozemky mají atypický tvar a plocha T.5 zasahuje pod okna obytných místností navrhovatelů. Zástavba v místě není vysoká. Její charakter nelze dovozovat z jednoho historického obytného domu na Jakubské návsi. Rodinný dům navrhovatelů je z 19. století a jde o atypickou historickou stavbu. Situace v místě vyžadovala, aby se odpůrkyně vypořádala s dopady napadeného OOP na sousední vlastníky. Navrhovatelé uzavřeli, že odpůrkyně v napadeném OOP nezdůvodnila zásah do jejich práv, který považují v souhrnu parametrů dané plochy za nepřiměřený.

27. Odpůrkyně uvedla, že územní plán považuje za vyvážený vzhledem ke kolidujícím zájmům v území. Regulaci nepovažuje za zjevně nepřiměřenou ani nerozumnou. Zájmy v území se zabývala, dostatečně odůvodnila své úvahy a vypořádala se s uplatněnými připomínkami. Napadené OOP tedy není nepřezkoumatelné. Pokud jde o zdravotní stav syna navrhovatelů, napadené OOP na tuto skutečnost nemohlo reagovat, nebyla-li uplatněna v rámci připomínek. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 28. Soud ověřil, že návrh je včasný, navrhovatelé jsou aktivně procesně legitimováni a jsou splněny všechny další procesní předpoklady. Poté přezkoumal územní plán v napadeném rozsahu a v mezích uplatněných návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Při přezkoumání územního plánu vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 101b odst. 4 s. ř. s.).

29. Mezi účastníky není sporné, že navrhovatelé jsou vlastníky pozemku p. č. st. XA, jehož součástí je rodinný dům č. p. XB, který těsně sousedí s plochou T.5, jíž se týká regulace, jejíhož zrušení se navrhovatelé domáhají. V návrhu tvrdí, že změna, kterou napadené OOP přinese, se negativně dotkne jejich vlastnického práva, neboť v důsledku nové regulace může v těsném sousedství jejich rodinného domu vzniknout hmotově i výškově podstatně objemnější stavba, než jakou připouštěla dosavadní regulace, s využitím předpokládajícím vyšší dopravní, hlukovou i jinou zátěž. Tím se jim nepřiměřeně zhorší pohoda bydlení a klesne tržní hodnota jejich nemovitých věcí. Takto tvrzené dotčení je myslitelné a soud je považuje pro účely procesní legitimace za dostatečné. Posouzení návrhu soudem 30. Podle judikatury Ústavního soudu je územní plán společenskou dohodou o využití území lidmi, kteří v něm žijí (viz např. nález Ústavního soudu ze 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11). Rozhodování o rozvoji spravovaného území patří mezi základní práva územní samosprávy, kterou Ústava v čl. 99 definuje jako územní společenství občanů (viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 3817/17, bod 29). Při hodnocení zákonnosti územně plánovací dokumentace se tak soud řídí zásadou zdrženlivosti a ke zrušení takového opatření by měl přistoupit jen tehdy, byl-li zákon porušen v nezanedbatelné míře, resp. v intenzitě zpochybňující zákonnost posuzovaného řízení a opatření jako celku (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 11. 2013, č. j. 2 Aos 3/2013-36). Zásada zdrženlivosti vychází z principu dělby moci. Je to právě obec, která musí vyvážit zájmy vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob a v podstatě je volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem politické procedury v podobě schvalování územního plánu. Vůle obce, která o něm rozhoduje, je omezena zákonnými pravidly územního plánování. Pokud se pohybuje v jejich rámci, zůstává jí široký prostor pro autonomní rozhodování (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73). Územně plánovací dokumentaci je třeba posuzovat v kontextu práva obce na samosprávu, které inherentně zahrnuje právo uspořádat své územní poměry podle vlastních představ. Soudu tedy nepřísluší určovat, jakým konkrétním způsobem má být určité území využito, či zda je toto využití optimální (viz např. bod 11 rozsudku NSS ze dne 10. 6. 2021, č. j. 7 As 20/2021-72, a v něm citovanou judikaturu). I politické rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými v rámci územního plánování musí být činěno při naplnění ústavního požadavku zákonnosti, legitimity a proporcionality a při zachování ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy veřejné moci (rozsudek NSS ze dne 15. 3. 2021, č. j. 1 As 337/2018-48, bod 38). Přezkoumatelnost napadeného OOP a vypořádání připomínek navrhovatelů 31. Územní plány a jejich změny musí obsahovat odůvodnění. To vyplývá z § 72 odst. 2 a 3 a bodu II přílohy č. 8 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), který nabyl účinnosti před zahájením společného jednání a od této fáze tak podle něj bylo postupováno (§ 323 odst. 8 a § 334a odst. 2 stavebního zákona), i ze skutečnosti, že jde o opatření obecné povahy, které podle § 173 odst. 1 správního řádu musí být odůvodněno (např. rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2024, č. j. 6 As 246/2023-38, bod 15). Současně je třeba rozlišovat mezi odůvodněním samotné změny územního plánu a odůvodněním vyhodnocení připomínek. Na obecnou část odůvodnění územního plánu (jeho změny) nelze klást přehnané nároky a nutně zůstává spíše v obecné rovině (srov. např. rozsudek NSS ze dne 2. 8. 2018, č. j. 10 As 33/2018-39). V rámci odůvodnění vyhodnocení připomínek je třeba vypořádat jejich věcnou podstatu, přičemž požadavky na podrobnost vypořádání budou záviset na relevanci, podrobnosti a kvalitě uplatněných připomínek (viz např. bod 24 rozsudku NSS ze dne 6. 3. 2024, č. j. 6 As 103/2023-57). Odůvodnění vyhodnocení připomínek je součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy, a proto je třeba je vnímat ve vzájemných souvislostech. Odůvodnění vyhodnocení připomínek netrpí nepřezkoumatelností, je-li z něj, potažmo z odůvodnění celého opatření obecné povahy, zřejmé, jak byla problematika uvedená v připomínce řešena (srov. např. rozsudky NSS ze dne 9. 12. 2016, č. j. 8 As 89/2016-48, nebo ze dne 20. 8. 2015, č. j. 9 As 18/2015-101, které lze obdobně vztáhnout na připomínky vlastníků nemovitostí uplatněné dle stavebního zákona).

32. Ze správního spisu vyplývá, že v původním znění územního plánu z roku 2021 byly pozemky p. č. XD, XF a XG zařazeny do stabilizované plochy s funkčním využitím BV.2. – bydlení – v rodinných domech – venkovské. Hlavním využitím této plochy byly izolované rodinné domy. Přípustné bylo využití pro základní občanské vybavení sloužící zejména příslušné ploše (např. zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, ordinace lékařů); zahrady k obytným objektům; doplňkové stavby; oplocení; doplňkové stavby a zařízení pro zemědělské samozásobení; veřejná prostranství; veřejná zeleň; dětská hřiště; parkování v rámci vlastního pozemku; místní komunikace, pěší cesty a nezbytná dopravní a technická infrastruktura. V podmínkách prostorového uspořádání byla stanovena maximální výška zástavby 1 nadzemní podlaží a podkroví; podíl zastavěných a zpevněných ploch v rámci stavebního pozemku v zastavěném území max. 50 %; podíl zastavěných ploch max. 40 %; velikost pozemku pro rodinný dům v zastavěném území min. 550 m2 a minimálně 2 odstavná stání pro osobní automobily na vlastní stavební parcele pro 1 bytovou jednotku.

33. V návrhu napadeného OOP pro veřejné projednání byla na výše uvedených pozemcích vymezena transformační plocha T.5 s funkčním využitím OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura. Hlavní využití ploch občanského vybavení (OV) představují zařízení pro vzdělávání a výchovu, pro vědu a výzkum, pro zdravotní služby, zařízení pro sociální služby, pro veřejnou správu, pro kulturní a církevní účely a pro ochranu obyvatelstva. Přípustná jsou veřejná prostranství, veřejná zeleň, parkoviště pro funkci občanského vybavení, místní komunikace, pěší cesty, cyklostezky, zařízení pro sport a tělovýchovu jako doplněk hlavní funkce a nezbytná dopravní a technická infrastruktura. Maximální podlažnost v plochách OV byla omezena na 2 nadzemní podlaží a podkroví, maximální výška zástavby činila 12 m (měřeno od paty stavby po hřeben střechy) a maximální podíl zastavěných ploch 60 % pozemku stavby.

34. Navrhovatelé dne 20. 1. 2025 uplatnili připomínky k veřejnému projednání. Uvedli, že jsou vlastníky rodinného domu na pozemku p. č. XA na hranici s pozemkem p. č. XD s okny obytných místností směrem na tento pozemek. Ve vztahu k ploše T.5 namítli, že návrh není dostatečně odůvodněn. Argumentovali, že regulativy pro plochu T.5 umožňují umístit do centra obce hmotově i výškově nepřiměřené stavby, vytváří prostor pro nevhodnou dominantu a jde o nevhodné urbanistické řešení. Tvrdili, že výstavba, kterou změna umožňuje, sníží pohodu bydlení, zejména zvýšenými nároky na pohyb osob a vozidel, a hodnotu okolních nemovitostí. Změnou využití části pozemku p. č. XD, kde byla dosud zahrada, dojde k podstatnému znehodnocení jejich domu. Navrhli snížit koeficient zastavitelnosti na 30-35 %, zachovat zeleň na pozemku p. č. XC a mezi pozemky p. č. st. XA a p. č. XD vytvořit 2 metry široký pás zeleně.

35. Odpůrkyně připomínkám převážně nevyhověla (str. 11-13 odůvodnění napadeného OOP). Uvedla, že plocha T.5 se vymezuje v jádru obce v návaznosti na prostor historické návsi (Jakubská náves) a hlavní sběrnou komunikaci (ulice Karlštejnská). Jádro obce se nachází v místě křížení dopravních spojnic (ulice Karlštejnské a Toskánské), kde se nachází i další objekty občanské vybavenosti (obecní úřad s poštou, mateřská a základní škola, sportovní hřiště, kostel, zastávky autobusů, parkově upravená zeleň). Občanské vybavení, jehož rozvoj obec nutně potřebuje (pro spolkovou činnost, kulturní a osvětové aktivity a garážování obecní techniky), tam tedy organicky patří. Pohyb osob a vozidel bude odpovídat poloze pozemků a staveb v jádrové oblasti sídla. Pozemek p. č. XC se historicky nachází v zastavěném území a nejde o nově navržený zábor zemědělského půdního fondu. Kde konkrétně se bude v rámci plochy T.5 nacházet zeleň, bude řešeno v rámci projektu stavby a ve stavebním řízení.

36. Odpůrkyně navrhovatelům částečně vyhověla v tom, že pro plochu T.5 stanovila nové funkční využití občanské vybavení veřejné – kultura, veřejná správa (OV.kv). Hlavní využití této plochy mají představovat zařízení pro kulturní a společenské účely, pro veřejnou správu a pro vzdělání a výchovu a technické zázemí veřejné správy, přípustná jsou zařízení pro zdravotní a sociální služby, v ostatním je přípustné využití shodné jako v plochách OV. Hlavní rozdíl oproti regulativům pro plochy OV spočívá ve snížení maximální přípustné výšky zástavby na 10,5 metru. Podíl zastavěných ploch byl ponechán maximálně 60 % a doplněn maximální podíl zastavěných a zpevněných ploch 75 %. Odpůrkyně provedla srovnání, podle něhož navržené regulativy plochy T.5 odpovídají okolním pozemkům a stavbám, jež jsou jejich součástí: výška zastavěná zastavěná plocha pozemku hřebene plocha včetně zpevněných ploch pozemku dům navrhovatelů č. p. 10,5 m 60 % 75 % XB výška zastavěná zastavěná plocha pozemku hřebene plocha včetně zpevněných ploch pozemku dům č. p. XH 11 m 30 % 37 % dům č. p. XCH 10 m 59 % 70 % dům č. p. XI 5m 28 % 48 % zbořený dům č. p. XJ 6,6 m 75 % Odpůrkyně poukázala na to, že v okolí plochy T.5 je hladina tradiční zástavby, která vytváří charakteristickou podobu Jakubské návsi, vyšší a přesahuje 10 metrů (s výjimkou nového montovaného domu č. p. XI). Jde zejména o hmotově výrazné průčelí bytového domu č. p. XH a vysoké průčelí domu navrhovatelů se dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Současně jde o pozemky s vysokou mírou zastavěnosti a zpevnění ploch. Výjimku tvoří pozemek domu č. p. XH, což je způsobeno tím, že větší část pozemku za domem směrem od návsi je nevyužitá. Využívaná část pozemku směrem k návsi však z této charakteristiky nevybočuje. Odpůrkyně shrnula, že jde o tradiční zástavbu vytvářející charakteristickou podobu Jakubské návsi, jíž dominuje stavba bývalého hostince č. p. XH. Navržené regulativy plochy T.5 zachovávají stávající poměry v území a nepotlačí hlavní dominantu Jakubské návsi tvořenou bytovým domem č. p. XH na protější straně Karlštejnské ulice. Konkrétnější podoba stavebního řešení bude předmětem dalších řízení a územní plán ji nemůže předjímat.

37. Navrhovatelé uplatnili dne 5. 6. 2026 připomínky i k opakovanému veřejnému projednání. Ve vztahu k ploše T.5 s novým funkčním využitím OV.kv namítli, že hlavní a přípustné využití této plochy by mělo být vymezeno tak, aby odpovídalo odpůrkyní deklarovanému záměru umístit zde komunitní centrum, a pojem komunitní centrum by měl být vyložen v rámci výkladu pojmů. Navržené regulativy připouští řadu jiných funkcí, včetně komerčních projektů. Setrvali na připomínce, že podíl zastavěných, resp. zastavěných a zpevněných ploch nerespektuje poměry na okolních pozemcích a umožňuje objemnou zástavbu, která je v centru obce nevhodná a snižuje hodnotu okolních nemovitostí a pohodu bydlení, a koeficient zastavitelnosti by měl být snížen na maximálně 35 %.

38. Odpůrkyně připomínkám nevyhověla (str. 18-22 odůvodnění napadeného OOP). Uvedla, že hlavní a přípustné využití (str. 19 výroku napadeného OOP) je vymezeno tak, aby plnilo potřeby veřejného občanského vybavení v souladu s potřebami obce. Cílem napadeného OOP není umístit konkrétní záměr, ale stanovit podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Odpůrkyně zde sice míní vybudovat objekt pro spolkovou činnost a kulturní a osvětové aktivity, ale nepokládá za vhodné stanovit využití dané plochy takto úzce. Je žádoucí, aby zde mohlo být do budoucna s ohledem na aktuální objektivní potřeby občanů a jejich možný vývoj umístěno např. i zařízení zdravotních nebo sociálních služeb. Míra využití a maximální výška stanovená regulativy pro plochu OV.kv odpovídá poměrům v blízkém okolí, včetně nemovitostí navrhovatelů, a nevhodná dominanta zde nevznikne. Přeřazení pozemku p. č. XC z plochy BV.2 do plochy OV.kv nepředstavuje nový zábor ZPF, veřejná zeleň je přípustným využitím plochy OV.kv. I možnost využití části pozemku p. č. XD pro zeleň je zachována. Umístění zeleně v rámci plochy T.5 je otázkou navazujících řízení, napadené OOP nemůže takovou míru podrobnosti stanovit. Požadavek na vypracování regulačního plánu pro tak malou plochu není opodstatněný.

39. Z výše uvedeného je patrné, že odpůrkyně v napadeném OOP odůvodnila, proč na pozemcích ve svém vlastnictví po odstranění původního rodinného domu pro jeho špatný stav vymezila transformační plochu T.5 s funkčním využitím OV.kv. Vyložila, že potřebuje další kapacity pro občanskou vybavenost, zejména pro spolkovou činnost a kulturní a osvětové aktivity, přičemž rozvoj občanské vybavenosti organicky patří právě do této jádrové oblasti (centra) obce, která se historicky zformovala na křížení dopravních spojnic a kde je soustředěna i další občanská vybavenost. Po odpůrkyni nelze požadovat, aby vysvětlila, proč nezvolila jinou variantu rozvoje občanské vybavenosti. Postačí, pokud poskytne přezkoumatelné odůvodnění varianty řešení, kterou zvolila. Odpůrkyně též vysvětlila (str. 18 odůvodnění napadeného OOP), že hlavní a přípustné využití stanovila tak, aby občanské vybavení, jež bude možno v ploše umístit, mohlo i v budoucnu plnit potřeby obce a jejích občanů. Byť je aktuálně záměrem odpůrkyně vybudovat objekt především pro spolkovou činnost a osvětové aktivity, i s ohledem na možné budoucí potřeby občanů obce je třeba zachovat možnost využití části objektu, jež bude v ploše T.5 umístěn, i pro jiné funkce, například zdravotní a sociální služby. Takové odůvodnění je přezkoumatelné.

40. Navrhovatelé považují za nedostatečné zejména odůvodnění maximální výšky a podílu zastavěných a zastavitelných ploch, které umožňují regulativy pro plochy s funkčním využitím OV.kv (str. 19 výroku napadeného OOP). Maximální přípustná míra zastavěnosti činí 60 % (resp. 75 % včetně zpevněných ploch), maximální přípustná výška zástavby činí 10,5 metru a maximální přípustná podlažnost činí 2 nadzemní podlaží a podkroví. Navrhovatelé namítají, že odpůrkyně nevysvětlila, proč je navýšení intenzity zástavby nezbytné a přiměřené. Soud k tomu uvádí, že odpůrkyně v reakci na obecné připomínky navrhovatelů podmínky prostorového uspořádání v ploše T.5 zdůvodnila velice podrobně (str. 12 odůvodnění napadeného OOP a bod 36 tohoto rozsudku), a to jednak matematicky porovnáním výšky okolních domů (včetně zbořeného domu č. p. XJ, který se původně nacházel v dnešní ploše T.5 a sousedního domu navrhovatelů) a zastavěnosti okolních pozemků, jednak urbanisticky, neboť popsala, že lokalita (Jakubská náves) se vyznačuje vyšší hladinou zástavby a velkou mírou zastavěnosti pozemků. S ohledem na zjištěné poměry v daném místě přizpůsobila regulativy oproti ostatním plochám občanské vybavenosti (OV) tak, že snížila maximální možnou výšku staveb. Vyložila, že bude zachována dominanta Jakubské návsi tvořená historickou stavbou č. p. XH o výšce 11 m na protější straně ulice Karlštejnská a regulativy neumožní vznik nevhodných dominant. Odpůrkyně tedy v návaznosti na uplatněné připomínky navrhovatelů odůvodnila, proč stanovené regulativy neumožní s ohledem na konkrétní poměry v okolí vznik hmotově nepřiměřené stavby a zachovávají stávající poměry v území. Tím dostatečně reagovala na připomínky navrhovatelů, které se týkaly těchto regulativů a tvrzeného nevhodného objemu budoucí zástavby v centru obce. Jde-li o přiměřenost zástavby ve vztahu k právům navrhovatelů, odpůrkyně uvedla, že namítaná zvýšená frekvence osob a vozidel, na kterou navrhovatelé poukazovali, bude odpovídat poloze pozemků a staveb v jádru obce. Konkrétní podobu záměru, který by měl v budoucnu být umístěn v ploše T.5 (např. co přesně bude pod okny navrhovatelů a kde bude v jeho rámci umístěna zeleň), nemůže napadené OOP stanovit, a tudíž bude řešena až v navazujících řízeních (str. 13, 20 a 21 odůvodnění napadeného OOP). I toto zdůvodnění soud považuje za přezkoumatelné a dostatečné vzhledem k obsahu uplatněných připomínek.

41. Návrhový bod týkající se nepřezkoumatelnosti napadeného OOP je s ohledem na výše uvedené nedůvodný.

42. Soud též neshledal, že by vypořádání připomínek bylo pouze formální a nereagovalo na jejich podstatu. Navrhovatelé v této souvislosti namítají, že vypořádání se míjí s podstatou jejich připomínek, neboť je v podstatných částech založeno na tom, že územní plán nemůže řešit podrobné uspořádání a konkrétní otázky je třeba řešit v navazujícím řízení, ačkoli jejich připomínky nesměřovaly k detailům konkrétní projektové dokumentace, ale k základním limitům nastaveným územním plánem (výška a míra zástavby a zpevnění). Jak bylo výše uvedeno, odpůrkyně připomínky, které se týkaly nastavených limitů, tedy maximální výšky zástavby a maximálního podílu zastavěných a zpevněných ploch srozumitelně vypořádala. Z napadeného OOP (str. 13 a 20 odůvodnění) je patrné, že odpůrkyně poukazem na nemožnost územním plánem řešit konkrétní umístění zastavěných ploch a zeleně v rámci pozemku a odkazem na navazující řízení reagovala pouze na připomínky, jimiž se navrhovatelé domáhali konkrétnější regulace plochy T.5 (zejména pásu zeleně na části pozemku p. č. XD) a navrhovali, aby změna územního plánu např. formou regulačního plánu stanovila další podmínky využití, neboť ze strany investora předpokládali tlak na co největší využití plochy, kdy odpůrkyně v minulosti předložila návrh objemné stavby nerespektující odstupové vzdálenosti.

43. S tímto odůvodněním navrhovatelé konkrétně věcně nepolemizují. Soud tak pouze obecně uvádí, že souhlasí s odpůrkyní, že napadené OOP nemůže vymezit konkrétnější podobu stavebního záměru, který může v ploše T.5 vzniknout, neboť podle § 72 odst. 1 stavebního zákona nesmí územně plánovací dokumentace obsahovat podrobnosti, které náležejí svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí. Navrhovatelé v této části návrhu (označené jako bod VII) pouze poukazují na to, že ze studie komunitního centra s vizualizací a záměru, který odpůrkyně předložila stavebnímu úřadu, vyplývá, že komunitní centrum zahrnuje i technický dvůr, garáže a byt, což nejsou součásti komunitního centra. I pokud by v době přijímání napadeného OOP existoval záměr v podobě veřejně prezentované studie s vizualizací, nebylo možné v rámci procesu přijímání napadeného OOP reagovat na výhrady navrhovatelů vůči konkrétnímu záměru. Soud připomíná, že předmětem tohoto soudního řízení je přezkum napadeného OOP, nikoli hodnocení konkrétního záměru, který odpůrkyně hodlá v ploše T.5 umístit. Námitky, které se týkají konkrétního záměru, se míjí s předmětem tohoto řízení a soud se jimi nemůže v této fázi zabývat. Z toho důvodu soud neprovedl důkazy, které navrhovatelé navrhli k prokázání toho, jaký záměr hodlá odpůrkyně v ploše T.5 umístit, tedy vyrozuměním Městského úřadu Rudná ze dne 12. 2. 2026 o zahájení stavebního řízení o povolení záměru Komunitní centrum Tachlovice mj. na pozemcích tvořících plochu T.5, výkresem C.1 Situace – katastrální mapa, souhrnnou technickou zprávou k záměru Komunitní centrum Tachlovice z června 2025 a aktualizovanou verzí z března 2026, neboť nejsou pro posouzení napadeného OOP relevantní.

44. Navrhovatelé též namítají, že nebyla dostatečně zdůvodněna potřeba vynětí pozemku p. č. XC, který je zahradou, ze ZPF.

45. Navrhovatelé mohou v návrhu na zrušení opatření obecné povahy vznášet námitky směřující k ochraně veřejného zájmu, pokud se dotýká jejich právní sféry (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 29. 5. 2019, č. j. 2 As 187/2017-264). V tomto případě se jedná o pozemek v ploše T.5 v blízkosti pozemku navrhovatelů. Otázka, zda a v jaké míře budou pozemky v ploše T.5 zastavěny, souvisí s jejich právní sférou.

46. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (dále „zákon o ochraně ZPF“), je ZPF tvořen mj. zahradami. Mezi účastníky není sporné, že pozemek p. č. XC je evidován jako zahrada. Z územního plánu Tachlovic z roku 2021 ve verzi před účinností napadeného OOP vyplývá, že v době přijímání původního územního plánu byl tento pozemek součástí zastavěného území obce s funkčním využitím BV.

2. Vzhledem k tomu, že napadeným OOP na něm byla vymezena transformační plocha, tedy plocha přestavby s odlišným způsobem využití, měly být u této plochy vyhodnoceny předpokládané důsledky na zemědělský půdní fond (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu). Ačkoli tak odpůrkyně neučinila výslovně, jsou důvody vymezení plochy T.5 s funkčním využitím OV.kv zahrnující pozemek zahrady p. č. XC o výměře 132 m2 z napadeného OOP patrné – jedná se o pozemek v malé transformační ploše (0,08 ha) v zastavěném území obce v proluce vzniklé po odstranění rodinného domu v centru obce u hlavní komunikace na pozemcích ve vlastnictví obce, tedy místě vhodném pro chybějící občanskou vybavenost. Ačkoli se mění funkční využití plochy, děje se tak ve prospěch veřejné infrastruktury (občanského vybavení), která se stává hlavním využitím. Potřebu občanského vybavení (pro spolkovou činnost, kulturní a osvětové aktivity) navrhovatelé nijak nezpochybňují. Odpůrkyně též vyložila, že vzhledem k malé velikosti této plochy není na místě samostatné vymezení ploch zeleně, která je v ploše T.5 nadále přípustná, přičemž podíl zastavěné a zastavitelné plochy je maximálně 75 %, což odpovídá podílu zastavěných a zastavitelných ploch na stavebním pozemku odstraněné stavby. Krajský úřad Středočeského kraje jakožto orgán ochrany ZPF v koordinovaném stanovisku z 8. 4. 2025 s návrhem napadeného OOP vyjádřil souhlas, a to včetně zastavitelné plochy Z.37 nově navržené k odnětí ze ZPF o výměře 203 m2 pro parkoviště pro plochu občanské vybavenosti T.5 (plánované komunitní centrum). Navrhovatelé neuvedli, v čem přesně spatřují rozpor se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje či územním plánem. Není namístě, aby soud za navrhovatele spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které návrh podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu (viz např. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Vesnický ráz a poměry v okolí 47. Navrhovatelé namítají, že regulativy v ploše T.5 neodpovídají poměrům v okolí a nerespektují vesnický ráz.

48. V územním plánu Tachlovic se uvádí, že významnou kulturní hodnotou je zachovaný vesnický ráz historické části sídla (str. 10 úplného znění územního plánu po změně č. 1). V koordinačním výkresu je vymezeno území s urbanistickými hodnotami v historickém jádru obce. Z koordinačního výkresu (O1) vyplývá, že území s urbanistickými hodnotami je vyznačeno růžovou čarou a oblast Jakubské návsi se v něm nenachází. I tak má však tato oblast svůj specifický ráz, jímž se odpůrkyně k připomínkám navrhovatelů podrobně zabývala (viz výše). Napadené OOP obsahuje údaje o zástavbě na sousedních pozemcích, které navrhovatelé nijak nezpochybňují a které odpovídají náhledům na danou lokalitu v mapových portálech www.mapy.com a www.google.com/maps, které soud provedl při jednání k důkazu. Ty potvrzují, že plocha T.5 se nachází při silnici II/101 (ulice Karlštejnská) v těsné blízkosti Jakubské návsi na křižovatce s Toskánskou návsí, na níž se nachází obecní úřad s poštou a budova mateřské a základní školy. Na hranici plochy T.5 směrem na jih se na ulici Karlštejnská nachází rodinný dům navrhovatelů o dvou podlažích s podkrovím zabírající většinu pozemku p. č. st. XA, na severní straně následuje malý rodinný dům č. p. XI a za ním vyšší rodinný dům č. p. XCH o dvou podlažích, který obdobně jako dům navrhovatelů zabírá větší část stavebního pozemku, na němž jsou též další zpevněné plochy, naproti ploše T.5 přes ulici se nachází rozsáhlejší stavba bytového domu č. p. XH o dvou nadzemních podlažích s podkrovím. Jižně od domu navrhovatelů na ulici Karlštejnská se nachází objemnější dvoupodlažní stavba pro bydlení na pozemku p. č. st. XK. V bezprostředním okolí plochy T.5 tedy nepřevažuje obytná zástavba s jedním nadzemním podlažím a podkrovím. I z hlavního výkresu je patrné, že v blízkosti plochy T.5 se nachází další plochy občanského vybavení OV (s mateřskou a základní školou a obecním úřadem s poštou). Soud se ztotožňuje s hodnocením odpůrkyně, že regulativy stanovené napadeným OOP pro plochu T.5 (OV.kv) včetně maximální výšky a podílu zastavěných a zastavitelných ploch umožňují umístění záměru, který do prostoru Jakubské návsi a k ní přiléhající část Karlštejnské ulice organicky zapadá, nevybočí ze stávajících poměrů, jak jsou popsány v napadeném OOP, a nenaruší ráz této historické části obce. Lze dodat, že plocha T.5 se nenachází „uprostřed výstavby rodinných domů“, jak tvrdí navrhovatelé, neboť naproti této ploše přes silnici II/101 na pozemku p. č. st. XE se nachází rozsáhlý historický bytový dům č. p. XH o výšce 11 m s přilehlou zpevněnou plochou pro příjezd a parkování za domem. Je přitom patrné, že odpůrkyně nehodnotila charakter lokality pouze na základě jedné hmotově výraznější stavby, jak namítají navrhovatelé, ale hodnotila všechny stavby v bezprostředním okolí a zohlednila specifické poměry v jádru obce, v němž se plocha T.5 vymezuje. Regulativy plochy T.5 neumožňují výstavbu nového bytového domu, přičemž bytový dům není definován svým objemem [§ 13 písm. b) a c) stavebního zákona], a to ani v územním plánu Tachlovice.

49. Na okraj lze připomenout, že územní plán stanoví pouze maximální limity výstavby. Soulad s charakterem území a s požadavky na ochranu urbanistických hodnot v území budou následně posouzeny u konkrétního záměru [§ 143 odst. 1 stavebního zákona a § 193 odst. 1 písm. c) stavebního zákona]. Přiměřenost napadeného OOP 50. Navrhovatelé namítají, že nová regulace v ploše T.5 představuje nepřiměřený zásah do jejich vlastnického práva. Regulace umožňuje rušivější a intenzivnější využití území, což povede ke zhoršení pohody bydlení a míry soukromí v rodinném domě navrhovatelů, který se nachází na hranici s touto plochou a do níž směřují též okna obytných místností. Poklesne také tržní hodnota jejich nemovitostí.

51. V procesu územního plánování dochází k vážení řady různých, často protichůdných zájmů soukromých i veřejných. Přijetím územního plánu přitom téměř vždy dochází k určitému dotčení na vlastnických právech. Samotná existence takového zásahu však nemůže být důvodem pro zrušení napadené části územního plánu (viz rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2024, č. j. 7 As 5/2024-38). Zásah do výkonu vlastnických práv, k němuž dochází při procesech přijímání nástrojů územního plánování, musí mít ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod, být činěn jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (srov. např. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, č. 1910/2009 Sb. NSS, či rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2011, č. j. 6 Ao 7/2010-73, bod 25). Za těchto předpokladů může územní plán omezit vlastníka v území regulovaném tímto plánem, nepřesáhnou-li omezení spravedlivou míru. Taková omezení nevyžadují souhlas vlastníka a ten je povinen strpět je bez náhrady (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 1 Ao 1/2009-120). Součástí přezkumu zákonnosti OOP je i přezkum jeho proporcionality (srov. rozsudek NSS č. j. 6 Ao 7/2010-73, bod 26, nebo rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2011, č. j. 1 Ao 4/2011-42, body 30-32). Otázku přiměřenosti regulace však nelze chápat jako poměřování jednotlivých, v dané lokalitě možných funkčních využití. Stanovení funkčního využití území při splnění všech zásad a cílů územního plánování je součástí pravomocí spadajících do samostatné působnosti obce, do které správní soudy mohou zasahovat pouze omezeně (srov. např. rozsudek NSS ze dne 5. 11. 2025, č. j. 22 As 85/2025-54, a v něm citovanou judikaturu).

52. Navrhovatelé svá tvrzení o tom, že zvolené řešení není proporcionální, neboť nepřiměřeně zasahuje do jejich vlastnického práva, vznesli již v průběhu přijímání napadeného OOP, a soudu tedy nic nebrání, aby proporcionalitu napadeného OOP, resp. úvahy odpůrkyně v tomto směru, přezkoumal.

53. Z hlediska zásahu do vlastnického práva je třeba úvodem zdůraznit, že změna funkčního využití se netýká přímo pozemku navrhovatelů, ale sousedních pozemků. Vlastníci pozemků obecně nemají právo určovat, jak by měly být využity pozemky v jejich sousedství, neboť toto právo náleží odpůrkyni, která projevuje vůli prostřednictvím zastupitelstva. Nemají ani právo bránit tomu, aby sousední pozemky byly využity jiným způsobem než doposud, neboť jejich vlastnické právo je omezeno i vlastnickým právem vlastníků sousedních pozemků, kteří mají právo své pozemky užívat. Při posouzení dopadů napadeného OOP nelze též přehlédnout, že ani před jeho vydáním nebylo funkční využití sousedních pozemků, na nichž byla vymezena plocha T.5, omezeno na individuální rodinné domy. Přípustné bylo využití i pro občanské vybavení, veřejnou zeleň či dětská hřiště (viz přípustné funkční využití plochy BV.2 na s. 28 územního plánu z roku 2021), tedy využití typicky spojené s pohybem širšího okruhu osob (např. vznik mateřské školky s dětským hřištěm). Původní územní plán nepředpokládal, že by v plochách bydlení v jádru obce (v okolí pozemku navrhovatelů šlo o plochy BV.2, SV a BI.1) měly být do budoucna připuštěny výlučně rodinné domy a měl zde panovat naprostý klid.

54. Cílem územního plánování je vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život (§ 38 odst. 1 a 3 stavebního zákona). Z napadeného OOP vyplývá, že vymezení transformační plochy T.5 s rozdílným způsobem využití pro občanskou vybavenost (§ 17 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu) bylo reakcí na vznik volných pozemků ve vlastnictví obce po demolici rodinného domu č. p. XJ pro jeho dezolátní stav (str. 27 odůvodnění). Dále z něj vyplývá (např. str. 11 odůvodnění), že motivací odpůrkyně k vymezení plochy T.5 byla potřeba rozvoje chybějící občanské vybavenosti (aktuálně zejména prostor pro spolkovou činnost a kulturní a osvětové aktivity), což lze považovat za legitimní důvod. To, že v obci chybí občanská vybavenost, konkrétně prostory pro spolkovou činnost a kulturní a osvětové aktivity, navrhovatelé v rámci pořizování územního plánu ani v soudním řízení nezpochybňovali. Péče o rozvoj svého území, potřeby svých občanů a hájení veřejného zájmu je základním úkolem a smyslem obce (§ 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení). Vymezení transformační plochy s funkčním využitím OV.kv, jejímž hlavním využitím jsou mj. zařízení pro kulturní a společenské účely a vzdělání a výchovu, je prostředkem, který umožní tento cíl naplnit.

55. Pokud jde o posouzení, zda sledovaného cíle není možno ve stejné nebo podobné míře dosáhnout jinými prostředky, které by méně zasahovaly do základního práva (test potřebnosti), NSS v rozsudku ze dne 23. 3. 2023, č. j. 6 As 319/2021-111, vyložil, že v rámci posouzení potřebnosti je nutno mít na paměti, že územní plán je komplikovaný proces, který musí zohlednit zpravidla velký počet různých skupinových a individuálních zájmů obyvatel, a nelze tak k němu přistupovat pouze z pohledu konkrétních navrhovatelů. Vzhledem k povaze územního plánování tímto testem neprojde pouze takové zvolené řešení, k němuž bude existovat reálná alternativa, která bude schopna sledovaného cíle dosáhnout ve stejné nebo podobné míře a přitom bude představovat menší zásah do práv všech obyvatel obce a nenaruší jiné veřejné zájmy.

56. Obecně je umístění ploch občanského vybavení v jádru obce z urbanistického hlediska logické a smysluplné. Občanské vybavení má být těm, kdo je užívají, dobře dostupné. Z tohoto pohledu je plocha T.5 vymezovaná u hlavní komunikace v centru obce pro občanskou vybavenost vhodná. Jak uvádí napadené OOP, v jádru obce se nachází též další občanská vybavenost (obecní úřad s poštou a knihovnou, mateřská a základní škola, hřiště, parkově upravená zeleň). Pokud je více objektů občanské vybavenosti soustředěno do jádra obce, stane se tím občanské vybavení dostupnějším (při jedné cestě je možno vyřídit více záležitostí). Z odůvodnění napadeného OOP vyplývá, že odpůrkyně má představu o svých potřebách a potřebách svých občanů a zaměřuje se na jejich plnění. Současně nepouští ze zřetele, že územní plánování je koncepční činností a že plánuje svůj rozvoj na dlouhou dobu dopředu a potřeby jejích obyvatel se mohou měnit. Rozvoj občanského vybavení tak, aby obyvatelé malé obce nemuseli za všemi potřebami a aktivitami jezdit jinam a obec se nestala jen noclehárnou, je udržitelný a odpovědný, v souladu s aktuálními urbanistickými trendy. Takový přístup je podle soudu v souladu se smyslem existence obce. Soud tedy považuje regulaci plochy T.5. (OV.kv), která počítá s umístěním občanského vybavení v centru obce při hlavní sběrné komunikaci u Jakubské návsi za smysluplnou, vhodnou a potřebnou. K volbě umístění plochy občanského vybavení soud připomíná, že objekty veřejného občanského vybavení se zpravidla umisťují na pozemky ve vlastnictví veřejnoprávních korporací. Možnosti obce tak nejsou neomezené. Navrhovatelé nenamítali, že by odpůrkyně vlastnila jiné dosud volné pozemky v centru obce vhodné pro vymezení nových ploch pro stavby občanské vybavenosti. Vymezení plochy občanského vybavení veřejného – kultura, veřejná správa (OV.kv) právě na pozemky, jež ve svém souhrnu tvoří plochu T.5, nelze za dané situace považovat za výraz libovůle odpůrkyně nebo diskriminačního přístup k navrhovatelům, jejichž pozemek s rodinným domem s touto plochou sousedí.

57. Soud dále posuzoval, zda regulace nepředstavuje nepřiměřený zásah do práv navrhovatelů, tedy zda je závažnost zásahu do základního práva v konkrétní situaci vyvážena významem sledovaného cíle, resp. zda jeho omezení není v nepoměru s užitkem, který přinesl (proporcionalita v užším smyslu).

58. Navrhovatelé v připomínkách k návrhu napadeného OOP pro veřejné i opakované veřejné projednání namítali, že míra využití plochy T.5 je nepřiměřeně vysoká a umožňuje vznik masivní a vysoké stavby nerespektující okolí a ráz centra obce. Soud odkazuje na srovnání provedené odpůrkyní při vypořádání připomínek navrhovatelů (str. 12-13 odůvodnění napadeného OOP a bod 36 tohoto rozsudku). Soud se ztotožňuje s odpůrkyní, že v kontextu sousedících pozemků a domů tvořících historickou náves nejsou regulativy OV.kv nepřiměřené. Sousední pozemky jsou zastavěné ve srovnatelné míře a totéž platí i o výšce sousedících staveb. Stejný charakter má i pozemek navrhovatelů p. č. st. XA, jehož součástí je dům č. p. XB, přímo naproti ploše T.5 se nachází objemem výrazná stavba bytového domu č. p. XH. Nové regulativy maximální výšky a zastavěnosti tak nevybočují z historického rázu centra obce a stávajících poměrů v bezprostředním okolí. Soud neshledává nepřiměřeným, že odpůrkyně regulaci v ploše T.5 vztáhla k ostatním domům na návsi, jejíž urbanistický charakter je odlišný od širšího centra, v němž jsou domy obecně nižší a pozemky zastavěny v menší míře. Jde o jednu z možných verzí harmonického využití území, které vyplývá z politického rozhodnutí učiněného v mezích zákonných mantinelů. Vyšší přípustná výška (podlažnost) a zastavěnost pro plochu T.5 v porovnání s regulativy pro plochy BV.2 tak může zasahovat pouze do očekávání navrhovatelů, že případná nová stavba (včetně přípustných staveb občanské vybavenosti) bude muset splnit přísnější limity (maximálně jedno nadzemní podlaží a podkroví a maximálně 40 % zastavěných ploch). Navrhovatelům však nesvědčí právo na to, aby funkční využití a s tím související regulativy na sousedních pozemcích zůstaly neměnné. Vzhledem k zamýšlenému využití plochy T.5 pro občanskou vybavenost pro ni bylo v návrhu pro veřejné projednání navrženo (obecné) funkční využití OV. Mírnější regulativy pro tento způsob využití odráží skutečnost, že budovy občanského vybavení sloužící širší veřejnosti budou ze své povahy typicky rozměrnější než nové stavby individuálních rodinných domů. V návaznosti na připomínky navrhovatelů a zjištěný stav na okolních pozemcích byly regulativy zpřísněny tak, aby nepřesahovaly výšku stávajících staveb v bezprostředním okolí a bránily vzniku nové dominanty Jakubské návsi na úkor historické stavby domu č. p. XH. Takové řešení se nevymyká poměrům v centru obce a nevybočuje z urbanistických mantinelů. Jak bylo výše uvedeno, v územním plánu se promítá především politická vůle obce jakožto samosprávné jednotky, která je limitována požadavkem nevybočení z určitých věcných (urbanistických, ekologických, ekonomických a dalších) mantinelů daných zákonnými pravidly územního plánování, uvnitř těchto mantinelů má však vcelku široký prostor pro autonomní rozhodování. Regulativy funkčního využití OV.kv současně neznamenají, že případná budoucí stavba bude bez dalšího nutně povolena, pokud vyhoví maximálním limitům (i při souladu s územním plánem bude třeba posoudit soulad konkrétního záměru s charakterem území).

59. K argumentaci navrhovatelů, že do plochy T.5 (jihozápadní části pozemku p. č. XD) směřují okna jejich rodinného domu, soud opakuje, že i regulativy plochy BV.2 zde připouštěly využití pro stavby občanské vybavenosti či veřejnou zeleň, tedy využití spojené se zvýšeným pohybem osob. Vzhledem k malé velikosti plochy T.5 (0,08 ha), předchozí regulaci a novému funkčnímu využití nelze považovat za nepřiměřené, že odpůrkyně nevymezila na části pozemku p. č. XD na kontaktu s pozemkem navrhovatelů samostatnou plochu zeleně, ale ponechala konkrétní umístění stavby a zeleně v rámci plochy T.5 řízení o povolení záměru. Pokud jde o změnu regulativů na pozemku p. č. XC (zahrada), soudu není zřejmé a navrhovatelé neuvádí, jak konkrétně by měla negativně ovlivnit jejich pohodu bydlení či vlastnické právo. Jde o malý pozemek na severní straně plochy, jehož zastavění ani předchozí regulativy nevylučovaly, který bezprostředně nesousedí s pozemkem navrhovatelů a na nějž ani nesměřují jejich okna.

60. Poukazují-li navrhovatelé na to, že záměr komunitního centra má být umístěn na hranici s jejich pozemkem, je třeba konstatovat, že konkrétní umístění případné budoucí stavby vzhledem k odstupovým vzdálenostem od pozemku či domu navrhovatelů a případné občanskoprávní námitky ve vztahu k takovému záměru (např. narušení soukromí a obtěžování hlukem vzhledem k umístění komunitní zahrady v místech, kam směřují okna navrhovatelů) bude předmětem řízení o povolení záměru. Posouzení konkrétních parametrů stavby náleží rozhodnutí o záměru, nikoli územnímu plánu, a nemůže být tedy ani předmětem tohoto řízení. Na okraj lze poznamenat, že ani předchozí regulativy plochy BV.2 by nebránily umístění komunitní zahrady na kterékoli části této plochy.

61. Pro posouzení proporcionality v užším smyslu je podstatné, že napadená změna se nedotkla přímo pozemku navrhovatelů, ale pozemků sousedních. Dochází tak nejen ke střetu vlastnického práva navrhovatelů, kteří se cítí být dotčeni novou možností využití pozemků v ploše T.5, s veřejným zájmem na zajištění občanské vybavenosti v obci, ale též s právem odpůrkyně jakožto vlastníka na využití těchto pozemků. Jak bylo výše uvedeno, navrhovatelům nesvědčí právo (spolu)rozhodovat o tom, jak budou sousední pozemky (v mezích zákonných limitů) užívány. Napadené OOP změnou regulativů na sousedním pozemku nezasahuje do samotné podstaty vlastnického práva navrhovatelů a neomezuje možnost využití pozemku navrhovatelů. Stavby, které územní plán v ploše s funkčním využitím OV.kv umožňuje umístit, nejsou obecně takové povahy, aby jejich vliv, jenž je s nimi inherentně spjat (zvýšený pohyb osob a vozidel a s tím související hluk či pohledy), bylo možné v podmínkách centra obce a priori (bez vazby na konkrétní záměr) vnímat jako nepřiměřené obtěžování, které by i v porovnání s předchozí regulací podstatně omezovalo užívání domu a pozemku navrhovatelů.

62. Jak poukázala odpůrkyně v napadeném OOP, pozemek navrhovatelů a plocha T.5 se nachází v samém jádru obce na hlavní sběrné komunikaci (ulici Karlštejnská – silnici II/101) u návsi, na křižovatce dvou největších silnic v obci. Ani před regulací, kterou přineslo napadené OOP, se tedy nemohlo jednat o klidnou lokalitu. V blízkosti se nachází i další občanská vybavenost (např. mateřská a základní škola, obecní úřad, hřiště), která je též spojena se zvýšenou návštěvností. Vlastní pozemek a rodinný dům navrhovatelů přímo přiléhá k hlavní sběrné komunikaci (silnice II/101), k níž na protější straně přiléhá bytový dům č. p. XH. Rodinný dům navrhovatelů (zabírající cca 60 % pozemku navrhovatelů) se třemi stranami nachází na hranici s cizím pozemkem. Sousedí se silnicí II. třídy a pozemkem p. č. XD ve vlastnictví odpůrkyně, na němž územní plán i před účinností napadeného OOP připouštěl stavby občanského vybavení, veřejnou zeleň či dětská hřiště (viz výše). Nejedná se tedy o klidnou oblast určenou pouze pro rodinné bydlení s minimálním provozem, která by se měla v důsledku napadeného OOP zásadně proměnit. Ani na pozemcích rodinných domů v centru obce ostatně zpravidla nepanuje úplné ticho a klid, jehož ztrátu navrhovatelé namítají. Navrhovatelé se nemohou domáhat toho, aby po odstranění původního rodinného domu zůstal sousední pozemek nevyužitý. Byť velikost případně v budoucnu umístěné stavby občanské vybavenosti může vést k určitému zvýšení množství osob a vozidel v daném místě, soud je shodně s odpůrkyní ve výše popsaných poměrech centra obce nepovažuje za nepřiměřené. Taková změna patří k životu v centru obce, který má své výhody i nevýhody. Jednou z nevýhod je zvýšený ruch, výhodou – byť navrhovatelé to tak nevnímají – může být existence objektu veřejného vybavení v obci, což obyvatelům obce včetně navrhovatelů zlepší život, a jeho snadná dostupnost pro navrhovatele.

63. Jak již bylo výše uvedeno, předmětem tohoto řízení je posouzení zákonnosti změny funkčního využití pozemků ve změně územního plánu, nikoli posouzení konkrétního záměru, tedy ani konkrétního záměru komunitního centra (včetně odstupových vzdáleností či umístění komunitní zahrady). Ačkoli napadené OOP předpokládá, že by ve sporné ploše mělo vzniknout komunitní centrum, závazně to neurčuje a nezaručuje povolení konkrétního záměru. Své tvrzení o tom, že napadené OOP sníží tržní hodnotu nemovitosti navrhovatelů, navrhovatelé ničím neprokazují. Otázka hodnoty pozemku je do značné míry subjektivní a pro řadu osob a i podle oceňovacích předpisů může dostupná občanská vybavenost naopak představovat přidanou hodnotu.

64. Pokud se navrhovatelé dovolávají podoby dosavadní regulace, která jim vyhovovala více, soud připomíná, že NSS konstantně judikuje, že vlastnící pozemků nemají právo na to, aby zůstaly zachovány dosavadní poměry v území (rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2023, č. j. 7 As 55/2023-32, bod 13, nebo již citovaný rozsudek NSS č. j. 1 Ao 4/2011-42, bod 31) a že dosavadní podoba územního plánu nemůže založit legitimní očekávání, že jednou daný status quo zůstane nezměněn (rozsudek NSS ze dne 21. 10. 2009, č. j. 6 Ao 3/2009-76).

65. Z vyjádření navrhovatelů lze dovodit, že ani oni v obecné rovině proti objektu veřejného vybavení v obci nic nemají – pouze jim nevyhovuje, že by se měl nacházet v jejich těsném sousedství (to plyne například z úvah v návrhu, kde jinde v rámci obce by mohla odpůrkyně veřejné vybavení umístit). Jedná se o postoj, který lze charakterizovat anglickým spojením „not in my backyard“ (pro něž se vžila zkratka NIMBY), doslova „nikoliv na mém dvorku“. Toto označení se používá při snaze člověka či skupiny osob zamezit výstavbě v lokalitě poblíž jejich pozemku, přičemž umístnění této výstavby v jiné lokalitě by jim problém nečinilo. Jakkoli je tento postoj lidsky pochopitelný, nemůže být sám o sobě důvodem pro zabránění rozvoje území (srov. rozsudek NSS ze dne 9. 1. 2026, č. j. 5 As 214/2025-45, bod 26).

66. Navrhovatelé také namítají, že hlavní a přípustné využití pozemků řazených do ploch OV.kv je nepřiměřeně široké. Namítají, že pokud si odpůrkyně přeje v dané ploše umístit právě komunitní centrum, není přiměřené uvádět v rámci hlavního a přípustného využití funkce, s nimiž se aktuálně nepočítá a které neodpovídají významu komunitního centra. Soud však s ohledem na koncepční povahu územního plánu ve shodě s odpůrkyní nepovažuje širší výčet za nepřiměřený, neboť potřeby občanů obce se mohou v čase vyvíjet a širší vymezení (které je podobně stanoveno i pro další plochy staveb občanské vybavenosti) umožní na ně pružně reagovat a eventuálně v jeho mezích změnit či rozšířit náplň objektu veřejné vybavenosti, který může být v ploše T.5 v budoucnu umístěn. Soudu ostatně není ani zcela zřejmé, proč navrhovatelé brojí například proti možnému využití plochy pro zařízení pro veřejnou správu, a současně sami jako variantu zmiňují, že by se do plochy T.5 mohl přemístit obecní úřad a jeho budova mohla sloužit spolkové činnosti, kterou napadené OOP díky širšímu vymezení hlavního využití do budoucna umožňuje. Pokud by bylo hlavní a přípustné využití ploch OV.kv nastaveno úzce, každá potřebná změna v objektu občanského vybavení by si vyžádala další změnu územního plánu, tedy komplikovaný delší dobu trvající a nákladný administrativní proces, který by zajištění občanského vybavení ztížil a zpomalil. Současně soud nepokládá výčet možných funkcí za natolik široký, že by umožňoval umístit v ploše T.5 cokoli. Všechna hlavní i přípustná využití směřují k zajištění občanské vybavenosti nebo s ní souvisí.

67. K argumentaci navrhovatelů, že komunitní zahrada před okny jejich domu a „navazující“ stavba komunitního centra může negativně ovlivnit zdravotní stav jejich nemocného syna, neboť potřebuje ticho a klid, soud opakuje, že předmětem soudního přezkumu není konkrétní záměr komunitního centra a komunitní zahrady (konkrétní prostorové uspořádání). Navrhovatelé v rámci uplatněných připomínek nebrojili proti regulaci umožňující v ploše T.5 umístění komunitního centra jakožto zařízení pro spolkovou činnost a kulturní a osvětové aktivity, pouze navrhovali, aby bylo definováno, snížen koeficient zastavitelnosti, pozemek p. č. XC byl zachován jako zeleň – komunitní zahrada a kolem jejich domu, včetně prostoru pod jejich okny, kde byla dle jejich tvrzení původně zahrada, vytvořen pás zeleně. Nenamítali, že by komunitní centrum (resp. tomu odpovídající způsoby využití) či veřejná zeleň pod jejich okny byly nepřiměřené vzhledem ke zdravotnímu postižení syna, a současně netvrdí a neprokazují, že by tento důvod nemohli v procesu pořizování napadeného OOP uplatnit. K důkazu provedená zpráva z psychologického vyšetření je ze září 2023 a navrhovatelům tedy nic nebránilo, aby zjištění z ní plynoucí případně uplatnili v procesu pořizování napadeného OOP, pokud i z nich dovozují nepřiměřenost regulace, a umožnili tak odpůrkyni na ně v napadeném OOP reagovat. Dle § 307 odst. 2 stavebního zákona se tak jedná o nepřípustný návrhový bod. Nadto lze pro úplnost poznamenat, že z doložené psychologické zprávy se nepodává, že by zdravotní stav syna navrhovatelů v době vydání napadeného OOP vyžadoval ticho a klid a provoz jakéhokoli zařízení občanské vybavenosti na sousedním pozemku, který napadené OOP připouští, měl (při jakémkoli prostorovém uspořádání či podmínkách užívání) zhoršovat jeho zdravotní stav. Lze též zopakovat, že vzhledem k místu, v němž se nachází pozemek s rodinným domem navrhovatelů, nelze určitý ruch na okolních pozemcích považovat za nepřiměřený, a to ani při onemocnění syna navrhovatelů; a územní plán i před účinností napadeného OOP umožňoval v sousedství navrhovatelů umístění staveb občanské vybavenosti. Území plánování je dlouhodobý proces. Nelze oprávněně požadovat, aby se dlouhodobý rozvoj obce (podle územního plánu měla v roce 2021 obec 878 obyvatel a má být rozvíjena jako obec s počtem okolo 1 000 obyvatel) zastavil kvůli potřebám jediného člověka.

68. Soud s ohledem na výše uvedené neshledal zásah do práv navrhovatelů nepřiměřeným. Návrhový bod je nedůvodný. Nejasnost vlastnické hranice mezi pozemky p. č. st. XA a p. č. XD 69. Navrhovatelé namítají, že hranice mezi jejich pozemkem p. č. st. XA a pozemkem p. č. XD, který je součástí plochy T.5, je nejasná. Popisují, že do 24. 2. 2026 byl stav v katastrální mapě takový, že se tato hranice shodovala s hranou historického domu navrhovatelů č. p. XB. Ke dni 25. 2. 2026 došlo v katastrální mapě ke změně spočívající v posunutí společné hranice směrem na jih. V důsledku této změny se nyní dům navrhovatelů zčásti nachází na pozemku p. č. XD, a tudíž i v ploše T.5.

70. Soud posuzuje zákonnost napadeného OOP ke dni jeho vydání (§ 101b odst. 4 s. ř. s.). Vychází tedy ze skutkového a právního stavu ke dni 21. 8. 2025. Mapovým podkladem pro územně plánovací činnost je katastrální mapa (§ 60 odst. 1 stavebního zákona). Mezi účastníky není sporné, že v době vydání napadeného OOP byl stav dle katastrální mapy takový, že hranice mezi pozemky p. č. st. XA a p. č. XD odpovídala hraně domu č. p. XB. Tomu logicky odpovídala i hranice plochy T.

5. Jestliže navrhovatelé tvrdí, že došlo ke dni 25. 2. 2026 – tedy až po vydání napadeného OOP – ke změně v katastrální mapě, nemůže to způsobit nezákonnost napadeného OOP.

71. Změna vyznačení hranice pozemků v katastrální mapě není otázkou, kterou by se soud mohl zabývat v tomto soudním řízení. Z toho důvodu soud neprovedl důkaz dvěma printscreeny katastrální mapy (jeden z nich je opatřen datem 24. 2. 2026, druhý je bez data), ani výkresem C.1 Situace – katastrální mapa, souhrnnou technickou zprávou k záměru Komunitní centrum Tachlovice z června 2025, ani její aktualizovanou verzí z března 2026.

72. Návrhový bod je nedůvodný. Závěr a náklady řízení 73. Vzhledem k tomu, že návrhové body nejsou důvodné a soud neshledal žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, návrh podle § 101d odst. 2 věty druhé s. ř. s. zamítl.

74. Výčet důkazů navržených navrhovateli, které soud provedl, stejně jako důvody, pro které soud některé navržené důkazy neprovedl, jsou uvedeny výše v textu. Ostatní v odůvodnění výslovně neuvedené důkazy navržené navrhovateli soud neprovedl, protože jsou součástí správního spisu, jehož obsahem se důkaz zásadně neprovádí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). 75. náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšným navrhovatelům. Odpůrkyně je malou obcí, jejíž obecní úřad nevykonává rozšířenou působnost a pořízení napadeného OOP pro ni zajišťoval Městský úřad Černošice. Obhajoba územního plánu tak přesahuje běžnou úřední činnost odpůrkyně, a proto má nárok na náhradu nákladů na zastoupení advokátem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47, č. 3228/2015 Sb. NSS, a dále bod 51 rozsudku NSS ze dne 7. 8. 2024, č. j. 6 As 164/2023-67). Náhradu nákladů řízení odpůrkyně tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby po 4 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k návrhu a účast na soudním jednání) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a náhrada hotových výdajů za tři uvedené úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud nehodnotil jako účelný úkon dupliku odpůrkyně, neboť neobsahuje nové věcné argumenty, odpůrkyně ostatně náhradu nákladů za tento úkon nežádala. Zástupce odpůrkyně není plátcem DPH. Celkem tak náhrada nákladů řízení odpůrkyně činí 15 210 Kč. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit tuto částku odpůrkyni ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 22. května 2026 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.