41 A 34/2026

Plný text

č. j. 41 A 34/2026 - 58 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Richarda Galise a Miroslava Makajeva ve věci navrhovatelek: a) JUDr. Z. Č. bytem X b) Ing. B. F. bytem X zastoupená žalobkyní a) jako advokátkou sídlem Balbínova 384, Příbram proti odpůrkyni: obec Narysov sídlem Narysov 76 zastoupená advokátem JUDr. Markem Dvořákem sídlem Československé armády 29, Příbram o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 5A územního plánu obce Narysov vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 21. 4. 2026 takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Každé z navrhovatelek se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Odůvodnění: Návrh 1. Navrhovatelky se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále jen „změna č. 5A“).

2. Navrhovatelky ke své aktivní legitimaci tvrdí, že spoluvlastní pozemky p. č. XA a XB v k. ú. X. Změna č. 5A zasáhla do jejich vlastnických práv redukcí dosavadní zastavitelné plochy v lokalitě A7 (Z.5), změnou funkčního využití jejich pozemků, stanovením dalších selektivních a nepřiměřených podmínek využití území a nepřezkoumatelným vypořádáním jejich námitek. Konkrétně došlo k redukci zastavitelné plochy v lokalitě A7 s využitím SV – smíšené obytné venkovské na pozemcích navrhovatelek tak, že byly zčásti zařazeny do ploch AU – zemědělské všeobecné; stanovení podmínky postupné zástavby a etapizace zástavby; a stanovení podmínky vybudování nové obslužné komunikace s šířkou uličního prostoru minimálně 8 m napojující zastavitelnou plochu na páteřní komunikaci III/1911. Při pořizování a vydání změny č. 5A také došlo k procesním vadám, které se mohly projevit v hmotněprávní sféře navrhovatelek. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 2 41 A 34/2026 3. V rámci rozsáhlého návrhu navrhovatelky především namítají, že změna č. 5A nebyla řádně zveřejněna a vydána, neboť nebyl dodržen § 108 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon z roku 2021“), obě změny územního plánu (č. 5A i č. 5B) byly zahrnuty do jednoho úplného znění, obě byly zveřejněny jednou veřejnou vyhláškou, nebylo zveřejněno „OOP č. 1/2026 Změny č. 5A ÚP Narysov“, ale pouze výroková část změny č. 5A, odůvodnění a text s vyznačením změn (nikoliv „finální vyhotovení této změny“) a byla zveřejněna textová část úplného znění, která je rozdílná od odůvodnění změny č 5A z dubna 2026 a veřejně projednaného odůvodnění z června 2026. Zastupitelstvo odpůrkyně dále v rozporu s § 44 a § 55a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon z roku 2006“), nerozhodlo o pořízení změny č. 5A a o jejím pořízení zkráceným postupem ani o jejím obsahu. Z toho důvodu bylo vadné i veřejné projednání dne 4. 9. 2025, které bylo stiženo dalšími procesními vadami. Podle navrhovatelek dále nelze zjistit, jaké je konečné a „právně relevantní“ znění rozhodnutí o námitkách, resp. zda vůbec bylo vyhotoveno. Odpůrkyně zveřejnila dva návrhy rozhodnutí o námitkách, z nichž není zřejmé, který z nich představuje konečné rozhodnutí o námitkách a jaký je jejich vztah. Není tak zřejmé, jak bylo o námitkách skutečně rozhodnuto. Ze změny č. 5A ani dostupných podkladů také není zřejmé, zda se dotčené orgány vyjádřily k návrhu rozhodnutí o námitkách. Námitky navrhovatelek rovněž nebyly řádně a věcně odůvodněny. Nepřezkoumatelnost odůvodnění změny č. 5A prohlubuje i to, že odpůrkyně nepřehledně zakomponovala do výsledné dokumentace dvě různé změny územního plánu, a z dokumentace tak není zřejmé, co bylo skutečně veřejně projednáno. Navrhovatelky popisují i řadu dalších vad, jimiž měl být zatížen proces pořizování změny č. 5A (včetně toho, že po veřejném projednání došlo k podstatné úpravě návrhu změny č. 5A).

4. Navrhovatelky závěrem namítají, že odpůrkyně prezentovala změnu č. 5A tak, že směřuje k převedení územního plánu do jednotného standardu, avšak při jejím pořizování i vydání nebylo „zachováno takové uspořádání a vymezení dokumentace“, které by umožňovalo určitě, srozumitelně a přezkoumatelně zjistit, co je vlastním obsahem této změny, co bylo skutečně veřejně projednáno, co bylo vydáno a jaký je konečný normativní obsah právě změny č. 5A. Dle názoru navrhovatelek nebyla vyhotovena samostatná a jednoznačně identifikovatelná finální podoba změny č. 5A. V průběhu pořizování docházelo ke směšování změn č. 5, 5A a 5B. Nebylo také přezkoumatelně rozlišeno, co je převodem do jednotného standardu a co obsahovou (věcnou) změnou. Změna č. 5A aktualizovala zastavěné území a došlo k převedení návrhových ploch do ploch stabilizovaných. Do textové části územního plánu byl touto změnou také doplněn nový text (zejm. v rámci kapitol o různých koncepcích). Zveřejněná verze grafické části změny č. 5A dále nebyla opatřena podpisy a autorizačními razítky autorizované osoby. Grafická část taktéž neumožnuje spolehlivě určit rozsah měněného území a obsah změny. Vyjádření odpůrkyně 5. Odpůrkyně navrhuje zamítnutí návrhu. Navrhovatelky se snaží své pozemky změnit na developerský projekt, ve kterém by je rozparcelovaly a prodaly. Bohužel jejich pozemky jsou v nevhodném místě, kde nevede dostatečně kapacitní komunikace. Odpůrkyně původně zamýšlela pořídit zcela nový územní plán. Nakonec se však rozhodla pořídit jen změnu č. 5, kterou na doporučení Krajského úřadu Středočeského kraje rozdělila do dvou částí – č. 5A (změnový standard) a č. 5B (změny na žádost). Je pravda, že změnou č. 5 dochází k redukci zastavitelné plochy v lokalitě A7, která je nově označena jako Z.5, a že podmínkou Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 3 41 A 34/2026 výstavby v lokalitě Z.5 je vybudování nové kapacitní komunikace. Vedle toho řeší i záležitosti, které se navrhovatelek netýkají. Navrhovatelky celý proces pořizování změny č. 5 intenzivně znesnadňovaly prostřednictvím různých námitek. Odpůrkyně přiznává, že v rámci pořizování změny č. 5 provedla určité chyby, které však byly napraveny opakováním příslušného procesního kroku. Navrhovatelky podávaly stížnosti, podněty a oznámení ke všem orgánům, které jsou do procesu tvorby územního plánu zapojeny, a dokonce podaly i trestní oznámení (které bylo odloženo). Odpůrkyně má za to, že navrhovatelka a) nemůže vystupovat současně jako účastnice řízení a zástupkyně (advokátka) navrhovatelky b). Procesní předpoklady 6. Soud se předně neztotožňuje s námitkou odpůrkyně, že navrhovatelka a) nemůže jako advokátka zastupovat navrhovatelku b). Ustanovení § 19 odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, na které odpůrkyně odkazuje, upravuje pouze povinnost advokáta odmítnout poskytnutí právních služeb. Nemá ale žádný dopad na samotnou přípustnost zastoupení dle procesních předpisů pro řízení před správními soudy. Soudní řád správní nevylučuje, aby jeden účastník zastupoval jiného (i jako advokát), nejsou-li jejich zájmy v rozporu (viz § 32 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.; to se ale soudu nejeví a ani to odpůrkyně netvrdí).

7. Soud dále zkoumal, zda navrhovatelkám svědčí aktivní legitimace k podání návrhu podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s.

8. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.

9. Aktivní procesní legitimace ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. představuje podmínku řízení, kterou musí obecně navrhovatel splňovat, aby byl oprávněn podat k soudu návrh na zrušení opatření obecné povahy (viz např. rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2024, č. j. 6 As 150/2023 – 81, bod 26). Rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, dovodil, že přípustný je jen takový návrh, který „tvrdí zkrácení navrhovatele na jeho právech příslušným opatřením obecné povahy. Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. […] Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení. […] V případě územních plánů musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem regulováno, a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace, tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace. […] Otázku aktivní procesní legitimace navrhovatele jako podmínku přípustnosti návrhu nelze směšovat s otázkou aktivní věcné legitimace návrhu, tedy s otázkou jeho důvodnosti. Přípustný je ten návrh, který obsahuje zákonem stanovená (tedy mj. myslitelná a logicky konsekventní) tvrzení; není však nutné, aby tato tvrzení byla pravdivá“ (zvýraznil soud). Rozšířený senát dodal, že bude-li již z obsahu samotných tvrzení navrhovatele patrné, že i kdyby byla pravdivá, nemůže být navrhovatel (zejména pro povahu věci nebo jinou zcela zjevnou skutečnost) ve své právní sféře opatřením Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 4 41 A 34/2026 obecné povahy dotčen, je na místě odmítnout návrh jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

10. Z judikatury NSS dále vyplývá, že odmítnutí návrhu proto, že byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, lze vyhradit pouze případům nedostatku procesní legitimace a jen zcela zjevným nedostatkům legitimace hmotné, zjistitelným bez pochyb okamžitě, zpravidla již z návrhu samotného (rozsudek ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/2004 – 59, č. 1043/2007 Sb. NSS).

11. Zdejší soud se již několikrát zabýval situacemi, kdy byla návrhem dle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. napadena změna územního plánu spočívající v převedení územního plánu do tzv. jednotného standardu (viz usnesení ze dne 12. 5. 2025, č. j. 41 A 17/2025 – 47, ze dne 30. 7. 2025, č. j. 41 A 46/2025 – 36, a ze dne 23. 10. 2025, č. j. 41 A 76/2025 – 36). Jeho judikatura k aktivní procesní legitimaci v těchto případech tak je již ustálená a ztotožnil se s ní i NSS v rozsudku ze dne 17. 6. 2026, č. j. 4 As 244/2025 – 33. Zdejší soud obecně dovodil, že „při posuzování aktivní procesní legitimace je třeba vycházet nejen z návrhu jako takového, ale i z napadeného opatření obecné povahy. Myslitelnost navrhovatelových tvrzení o dotčení právní sféry je totiž třeba posuzovat v závislosti na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace v tomto konkrétním opatření obecné povahy. Jinými slovy to, zda je navrhovatelovo tvrzení o dotčení právní sféry konkrétním napadeným opatřením obecné povahy vůbec myslitelné, nelze vyhodnotit bez konfrontace s jeho obsahem, který soud musí zjistit. Byť tedy soudu v rámci posuzování aktivní procesní legitimace nepřísluší ověřovat pravdivost tvrzení navrhovatele (zejména na základě obsahu správního spisu či dokonce dokazováním – v daném případě např. toho, zda navrhovatelé skutečně vlastní jimi uváděné pozemky, na některých se nachází orná půda, pronajímají je zemědělskému družstvu atd.), může – a musí – vyjít z obsahu napadeného opatření obecné povahy tak, aby posoudil, zda konkrétní regulace může myslitelně zasáhnout do práv navrhovatele způsobem, který tvrdí. V případě změny územního plánu je to nutné tím spíše, neboť může obsahovat jen dílčí změny regulace, které se vůbec netýkají pozemků, k nimž má navrhovatel (dle svých tvrzení) vlastnické či jiné věcné právo, popř. se může jednat jen o takové změny územního plánu, které ze své povahy vůbec nemohou tato (či jiná) navrhovatelova práva zkrátit.“ (viz např. bod 17 usnesení č. j. 41 A 76/2025 – 36). I NSS ostatně v rozsudku ze dne 23. 9. 2025, č. j. 8 As 266/2024 – 47, konstatoval, že „to, zda je dotčení v určité situaci vůbec myslitelné, závisí tedy nejen na podobě (obsahu) uplatněného tvrzení, ale též (především) na povaze, předmětu a obsahu napadeného opatření obecné povahy. Je nutné, aby napadaná regulace měla vztah ke konkrétním právům a povinnostem navrhovatele (stěžovatele)“ (zvýraznil soud, z nedávné judikatury viz shodně též bod 22 rozsudku NSS ze dne 4. 6. 2026, č. j. 4 As 2/2026 – 35, a v něm citovanou další judikaturu).

12. V daném případě je grafická část změny č. 5A „legislativně“ technicky pojata tak, že původní výkresy nahrazuje novými (viz též níže bod 24; snad jen s výjimkou výkresu veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných staveb a asanací). To znamená, že soud musel vyjít i z obsahu původního územního plánu a jeho navazujících změn, neboť při porovnání s nimi lze zjistit vlastní obsah změny č. 5A. To však nic nemění na tom, že soud posuzoval toliko aktivní procesní legitimaci navrhovatelek, tj. zda se změna č. 5A s ohledem na svou povahu, předmět a zejména obsah mohla myslitelně dotknout jejich práv tvrzeným způsobem (opět viz bod 17 usnesení č. j. 41 A 76/2025 – 36, v němž byla změna územního plánu koncipována obdobně, tj. nahrazením celého dosavadního územního plánu novým zněním, a bylo tak třeba je porovnat s předešlým zněním ke zjištění provedených změn). Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 5 41 A 34/2026 13. V citovaných usneseních se soud zabýval situací, která je obdobná té v projednávané věci. I v nich bylo předmětem změny územního plánu pouhé přejmenování jednotlivých ploch a jejich odlišné grafické znázornění za účelem převedení do jednotného standardu územně plánovací dokumentace, aniž by docházelo k věcné změně regulace, která byla v územním plánu obsažena již před vydáním návrhem napadené změny a která by se (tvrzeným způsobem) dotýkala práv navrhovatele. Soud dospěl k závěru, že takové změny nemohly navrhovatele zkrátit na právech, neboť byly jen formálního charakteru a nepřinášely žádnou novou regulaci (ve smyslu nové úpravy práv a povinností adresátů opatření obecné povahy). Tvrzení o zkrácení navrhovatele na vlastnickém právu k pozemkům dotčeným těmito formálními změnami proto soud vyhodnotil jako nemyslitelná. I tyto závěry NSS aproboval v rozsudku č. j. 4 As 244/2025 – 33 (viz bod 8).

14. V nynější věci soud nemá žádný důvod se od nich odklonit.

15. Navrhovatelky spatřují zásah do svých práv především v tom, že došlo ke zmenšení zastavitelné plochy vymezené na jejich pozemcích p. č. XA a XB v lokalitě A7, konkrétně ploch SV – smíšené obytné venkovské a k podmínění výstavby etapizací a vybudováním nové obslužné komunikace. Takové změny však změna č. 5A neobsahuje. Z textové části výroku jasně plyne, že ve vztahu k lokalitě A7 došlo k pouhému doplnění označení, takže se nyní označuje jako „lokalita A7 (zastavitelná plocha Z.5)“ v kapitole C (urbanistická koncepce) a kapitole F.3 (stabilizované, transformační a rozvojové lokality) a podobně i v jednotlivých výkresech grafické části. Změnil se tedy jen její název, nikoliv regulace. Totéž platí pro plochy smíšené obytné venkovské (SV), kterou jen novým označením pro původní plochy nazvané jako „území obytné“, v jejichž případě bylo dále také pouze formálně vypuštěno znázornění červenou barvou v grafické části. Ani tyto změny nemohly mít žádný dopad do práv navrhovatelek (ostatně to ani netvrdí), zejména ne tvrzeným způsobem (neměnily rozsah, umístění ani podmínky využití zastavitelné plochy na pozemcích navrhovatelek).

16. Nic kromě výše uvedených označení se nezměnilo ani v grafické části. Odpůrkyně soudu předložila pouze koordinační výkres úplného znění územního plánu ve znění změny č. 4 a hlavní výkres změny č. 3 (ke zjištění obsahu změny č. 5A viz též níže bod 24). V obou je nicméně na celých pozemcích navrhovatelek vyznačena zastavitelná plocha A7 a plochy s využitím „území obytné“ – stejně jako v hlavním výkresu změny č. 5A, v němž došlo (v souladu s textovou částí) pouze k doplnění označení Z.5 (k A7), přejmenování ploch „území obytné“ na SV a změně grafického vyjádření (místo červeného a bílého šrafování jsou zde bílé a červené čtverce). Jinými slovy, zastavitelná plocha se stejným funkčním využitím zůstala na pozemcích navrhovatelek ve stejném rozsahu a umístění, došlo jen k přejmenování a „přebarvení“. V daném případě navíc nebylo třeba ani porovnávat grafickou část změny č. 4 (tj. zejm. hlavní výkres, který odpůrkyně nepředložila) s následující změnou č. 5A, neboť na nedostatek aktivní procesní legitimace (nemyslitelnost tvrzení navrhovatelek o dotčení jejich práv změnou č. 5A) lze spolehlivě usoudit již ze samotné změny č. 5A. Jestliže je v ní (grafické části) totiž zastavitelná plocha i plocha SV vyznačena na obou pozemcích navrhovatelek v plném rozsahu (a současně zde není vyznačena plocha AU, jak navrhovatelky tvrdí), je jasné, že změnou č. 5A nemohlo dojít k žádné „redukci“ zastavitelných ploch či ploch SV a nahrazení plochou AU na pozemcích navrhovatelek, jak navrhovatelky tvrdí. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 6 41 A 34/2026 17. Lze tedy shrnout, že tvrzený zásah do vlastnických práv navrhovatelek, který měl spočívat ve zmenšení zastavitelných ploch a podmínění jejich využití etapizací a vybudováním nové komunikace, je s ohledem na obsah změny č. 5A nemyslitelný. Jak zdejší soud dovodil ve výše citovaných usneseních a aproboval i NSS (viz č. j. 41 A 17/2025 – 47, bod 24, usnesení č. j. 41 A 46/2025 – 36, bod 28, a usnesení č. j. 41 A 76/2025 – 36, bod 23, a bod 8 rozsudku NSS č. j. 4 As 244/2025 – 33), pouhé přejmenování či jiné grafické znázornění již existující regulace nemůže zasahovat do práv adresátů opatření obecné povahy, včetně navrhovatelek, neboť nezavádí žádnou novou regulaci (nezakládá, nemění ani neruší žádná práva či povinnosti adresátů opatření obecné povahy).

18. Veškerá další tvrzení již navrhovatelky spojují pouze se zásahem do svých procesních práv. Ten ale jejich aktivní procesní legitimaci sám o sobě založit nemůže, neboť se odvíjí pouze od dotčení hmotněprávní sféry (viz bod 30 rozsudku NSS č. j. 4 As 2/2026 – 35 a tam citovanou judikaturu). Námitky, které navrhovatelky vznášejí proti procesu pořizování a vydávání změny č. 5A, jsou tedy v tomto ohledu v zásadě bezpředmětné. To platí i pro námitky, že změna č. 5A měla být vydána podle stavebního zákona z roku 2021, nebylo zveřejněno samostatné úplné znění územního plánu ve znění změny č. 5A, veřejná vyhláška oznámila dohromady vydání změn č. 5A a č. 5B, nebylo zveřejněno „OOP č. 1/2026 Změny č. 5A ÚP Narysov“ či že se odůvodnění ve zveřejněném úplném znění údajně liší od odůvodnění změny č. 5A. Jak uvádí samy navrhovatelky, případný postup v rozporu s § 108 odst. 3 stavebního zákona z roku 2021 by mohl mít maximálně vliv na účinnost změny č. 5A (popř. by se mohlo jednat o procesní vadu, zkrácení procesních práv navrhovatelek je ale z hlediska aktivní procesní legitimace irelevantní).

19. Totéž přitom lze říci o dalších výše zmíněných údajných vadách, které měly nastat při oznamování změny č. 5A (absence samostatného úplného znění, společné oznámení se změnou č. 5B, neoznámení určité části změny č. 5A či odlišnost oznámeného úplného znění od samotné změny č. 5A). Byla-li by změna č. 5A neúčinná, tím méně by mohla zasáhnout do práv navrhovatelek, a bylo by namístě jejich návrh odmítnout (k tomu viz např. usnesení zdejšího soudu ze dne 23. 1. 2024, č. j. 39 A 29/2023 – 49, a ze dne 21. 11. 2024, č. j. 41 A 48/2024 – 114, jimiž odmítl návrhy směřující proti opatřením obecné povahy z důvodu, že nenabyla účinnosti, neboť nebyla řádně oznámena). Konkrétně k námitce, že nebylo zveřejněno „OOP č. 1/2026 Změny č. 5A ÚP Narysov“, resp. „finální vyhotovení této změny“, soud podotýká, že mu ze zkratkovité a poněkud zmatené argumentace navrhovatelek není zřejmé, k čemu směřuje. Dle str. 10 textové části výroku, resp. str. 14 textové části odůvodnění ani samotné veřejné vyhlášky oznamující vydání nebylo součástí změny č. 5A žádné „OOP č. 1/2026 Změny č. 5A ÚP Narysov“ ani další „finální vyhotovení“ (které by snad soud měl brát v potaz i při hodnocení aktivní procesní legitimace a obsahu změny č. 5A – ostatně navrhovatelky ani netvrdí, že by nějakou takovou regulací byly zkráceny na právech).

20. Pro posouzení aktivní procesní legitimace navrhovatelek (tedy toho, zda je myslitelné jejich dotčení na právech jimi tvrzeným způsobem) je podstatné, zda je jednoznačný obsah změny č. 5A (viz výše), tj. vlastní regulace, kterou zavádí. Soud nepřehlédl, že i to navrhovatelky zpochybňují. S jejich námitkami se však neztotožňuje.

21. Zaprvé, pro určení obsahu změny č. 5a (a závěr o myslitelnosti dotčení práv navrhovatelek) je zcela irelevantní, zda lze či nelze rozlišit změny, které měly představovat převedení územního plánu do jednotného standardu. Není důležité, jak jsou tyto změny označeny (či Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 7 41 A 34/2026 byly prezentovány), ale jakou regulaci skutečně zavádí – zda mohou či nemohou mít dopad na práva navrhovatelek. Jak již bylo výše uvedeno, ze změny č. 5A je bez jakýchkoliv pochyb zřejmé, že nezavádí žádnou ze změn, s nimiž navrhovatelky spojují zkrácení svých vlastnických práv, nýbrž ve vztahu k pozemkům navrhovatelek pouze přejmenovává a „přebarvuje“ dosavadní územní plán. Je irelevantní, zda jsou tyto změny důsledkem převedení do jednotného standardu nebo čehokoliv jiného, natož zda je takto odpůrkyně výslovně označila. Navrhovatelky dále specifikují některé konkrétní části změny č. 5A (aktualizace zastavěného území, přesun návrhových ploch do stabilizovaných, doplnění textu do kapitol o různých koncepcích), které prohlašují za věcné úpravy. I kdyby se ale o změny věcné jednalo, navrhovatelky již netvrdí, jak by měly zasáhnout do jejich práv. Ten spatřují ve zcela jiné regulaci (jež ovšem obsahem změny č. 5A není, viz výše). Jen nad rámec lze dodat, že soudu se nejeví, že by navrhovatelkami označené změny takový zásah mohly představovat. Jejich pozemky nebyly a nejsou součástí zastavěného území (protože i ve znění změny č. 5A je na nich toliko vyznačena zastavitelná plocha), u jejich pozemků nedošlo k převedení návrhových ploch (dosavadní plochy obytného území, nyní plochy SV) do stabilizovaných a změny v textové části, které (velmi obecně) označují, se týkaly jen úpravy nadpisů kapitol, nikoliv samotného normativního textu (stanovícího vlastní obsah koncepcí). Nedošlo tedy ani k žádným věcným změnám koncepce územního plánu, jak navrhovatelky naznačují. Jedinou výjimkou je snad nově přidaný text v kapitole E.5 (koncepce uspořádání krajiny, vodní režim). Ani zde ale navrhovatelky nespecifikují, jak se dotkl jejich práv. Z odůvodnění změny č. 5A (viz str. 4 a 5 textové části) je patrné, že tato změna představovala zapracování požadavků politiky územního rozvoje, neboť Narysov je součástí oblasti ohrožené suchem. Nově doplněný text pak sestává jen z uvedení toho, co je přípustné (jaká opatření týkající se vodního režimu). Zjevně tedy nikoho (natož navrhovatelky) neomezuje na právech – a především navrhovatelky žádné zkrácení na právech v důsledku této nové „regulace“ netvrdí a zásah do svých práv spatřují v něčem úplně jiném (zmenšení zastavitelné plochy na svých pozemcích a podmínění výstavby na nich etapizací atd.).

22. Soud ani nemá za to, že by nebyla vyhotovena „samostatná a jednoznačně identifikovatelná finální podoba“ změny č. 5A. Tuto argumentaci navrhovatelky zjevně opět spojují s tím, že nebylo zveřejněno úplné znění územního plánu pouze ve znění změny č. 5A. Žádnou jinou konkrétní a jasnou námitku toho, že by snad existovala např. ještě nějaká další část změny č. 5A, popř. více verzí již vydané změny č. 5A (nikoliv tedy pouze odlišnosti vydané změny oproti návrhům zveřejněným dříve) navrhovatelky neformulují. Úplné znění samo o sobě není opatřením obecné povahy a nemá žádnou normativní hodnotu, jak již zdejší soud opakovaně dovodil (naposledy viz např. rozsudek ze dne 19. 12. 2025, č. j. 54 A 56/2024 – 174, bod 107 a tam citovanou judikaturu), což také potvrdil NSS v opakovaně citovaném rozsudku č. j. 4 As 244/2025 – 33 (viz bod 10). Soudu ani není zřejmé, z čeho (kromě úplného znění) navrhovatelky dovozují, že změna č. 5A nebyla dostatečně oddělena od změny č. 5B a není patrné, co bylo vydáno. Odpůrkyně soudu předložila obě změny a soud neshledává, že nebyl seznatelný obsah samotné vydané změny č. 5A. Zda došlo k jejich nepřípustnému smísení v procesu pořizování a projednávání, není pro otázku aktivní procesní legitimace navrhovatelek důležité (to by mohlo vést maximálně ke zkrácení jejich procesních práv); a konstatování navrhovatelek o tom, že není bezpečně zjistitelný obsah samotné změny, zůstává v naprosto obecné rovině.

23. Na zjistitelnost obsahu vydané změny č. 5A nemají žádný vliv ani údajně chybějící podpisy a autorizační razítka autorizované osoby (schváleného projektanta) na zveřejněné verzi Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 8 41 A 34/2026 grafické části změny č. 5A. Jak již bylo uvedeno, případné vady při oznámení (zveřejnění) změny č. 5A nejsou pro posouzení aktivní procesní legitimace navrhovatelek relevantní. Nad rámec lze uvést, že ve správním spise je založen zápis ze zasedání zastupitelstva odpůrkyně, z nějž je zřejmé, že zastupitelstvo odpůrkyně skutečně vydalo změnu č. 5A, a i samotná tato změna (včetně všech součástí). Podobně nepodstatná je údajná nezjistitelnost „konečného a právně relevantního“ znění rozhodnutí o námitkách v důsledku vydání dvou návrhů rozhodnutí o námitkách. Tato vada by maximálně způsobovat nepřezkoumatelnost (vady odůvodnění) změny č. 5A (popř. by mohla vést k její neúčinnosti, došlo-li by k vadám při oznamování rozhodnutí o námitkách), netýká se však vlastního obsahu regulace (výrokové části změny č. 5A), který je rozhodující pro posouzení aktivní procesní legitimace.

24. Navrhovatelky dále tvrdí, že grafická část neumožnuje spolehlivě určit rozsah měněného území a obsah změny. Jak bylo výše uvedeno, grafická část změny č. 5A je skutečně koncipována tak, že se (prakticky) celá původní grafická část nahrazuje novými výkresy. Nikoliv tedy tak, že by popisovala (resp. zakreslovala) jednotlivé změny oproti dřívější verzi územního plánu. Tento způsob vyjádření změny územního plánu již soud nicméně v minulosti aproboval jako možný (viz body 17 a 29 usnesení zdejšího soudu č. j. 41 A 76/2025 – 36, proti němuž NSS zamítl kasační stížnost rozsudkem č. j. 4 As 244/2025 – 33). Taková technika je vhodná (a fakticky jediná dobře možná) právě v případech, kdy je primárním cílem změny převedení celého dosavadního územního plánu do jednotného standardu územně plánovací dokumentace, neboť je třeba provést velké množství změn v označení a grafickém znázornění. Konkrétní změny v grafické části lze jednoznačně určit porovnáním grafické části územního plánu před změnou č. 5A a grafické části této změny. Navrhovatelky se tedy mýlí v tom, že by z grafické části změny č. 5A nebylo možné bezpečně zjistit obsah regulace. Je pravda, že v daném případě odpůrkyně nepředložila přímo hlavní výkres změny č. 4, ale pouze koordinační výkres úplného znění územního plánu ve znění změny č. 4, tj. dokument, který nutně nemusí vyjadřovat závazný obsah změny č.

4. Na druhou stranu z něj lze usuzovat na obsah územního plánu ve znění změny č. 4, nadto odpůrkyně předložila hlavní výkres změny č. 3, přičemž již v něm byla zastavitelná plocha A7 (včetně ploch „území obytné“) vyznačena na celých pozemcích navrhovatelek. Změnou č. 4 tak maximálně mohlo dojít ke zmenšení zastavitelných ploch (ploch „území obytné“) na pozemcích navrhovatelek, což by ale nutně znamenalo, že se změnou č. 5A s ohledem na její obsah musely zvětšit, a nikoliv „redukovat“, jak navrhovatelky tvrdí. V daném případě lze navíc (jak již bylo výše uvedeno) navrhovatelkami tvrzené dotčení na právech vyloučit již na základě samotné grafické části změny č. 5A, neboť zastavitelná plocha A7 (Z.5) i plocha SV je vyznačena na obou jejich celých pozemcích, a nemohlo tak dojít k žádnému zmenšení.

25. Jde-li o dílčí tvrzení o tom, že „v některých výkresech“ nebylo jednoznačně označeno „měněné“ území Z.5, legenda neodpovídala vlastnímu zobrazení a existují rozpory v zobrazení koridorů vedení VN 22 kV, ani ta nejsou opodstatněná. Z návrhu není patrné, jaké konkrétní „některé výkresy“ mají navrhovatelky na mysli (patrně směšují vydanou změnu č. 5A s jejími návrhy – případné procesní vady v průběhu pořizování a projednávání ale nejsou relevantní, jak již bylo opakovaně uvedeno). Lokalita Z.5 se nicméně změnou č. 5A nijak neměnila (viz výše), těžko tedy mohla být její změna vyznačena; navíc soud ani neshledává žádné rozdíly v jejím vyznačení v rámci jednotlivých výkresů grafické části. Totéž platí pro údajné rozpory ve vyznačení koridorů vedení VN 22 kV – to je ve výkresu širších vztahů i koordinačním výkresu (které mají být dle navrhovatelek rozdílné) Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 9 41 A 34/2026 vyznačeno shodně. Oba výkresy jsou navíc toliko součástí odůvodnění změny č. 5A [viz též bod II. odst. 2 písm. a) a b) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, a shodně bod II. odst. 4 písm. a) a b) přílohy č. 8 ke stavebnímu zákonu z roku 2021], takže jejich obsah není relevantní z hlediska vlastní regulace, která je určující pro posouzení aktivní procesní legitimace navrhovatelek. Údajné rozpory mezi legendou a zobrazením pak navrhovatelky nijak nekonkretizují. Rozhodující v každém případě je, zda lze z výkresu jednoznačně určit regulaci toho kterého pozemku (i kdyby existovaly např. dílčí nesoulady mezi legendou a zobrazením v jednom výkresu či by různé výkresy stejné jevy zobrazovaly jinak). V případě pozemků navrhovatelek tomu tak je, neboť není pochyb, že je na nich vymezena zastavitelná plocha (lokalita A7, Z.5) a plocha SV (legenda v hlavním výkresu zde přitom odpovídá zobrazení a stejný způsob zobrazení používá i koordinační výkres, který je navíc jen součástí odůvodnění). Závěr, náklady řízení a vrácení soudních poplatků 26. Soud tak shrnuje, že součástí změny č. 5A nebylo zmenšení zastavitelné plochy na pozemcích navrhovatelek ani podmínění výstavby na nich etapizací či vybudováním nové obslužné komunikace. Došlo toliko k přejmenování lokality A7 (nyní označena i jako zastavitelná plocha Z.5) a jejímu odlišnému grafickému znázornění v grafické části územního plánu. Tyto formální změny samy o sobě nemohly mít žádný vliv na právní sféru navrhovatelek, neboť nijak nezměnily regulaci jejich pozemků (práva a povinnosti plynoucí z územního plánu před změnou č. 5A). Tvrzení navrhovatelek o zkrácení vlastnického práva k jejich pozemkům shora uvedenými změnami proto s ohledem na skutečný obsah změny č. 5A územního plánu není vůbec myslitelné. I kdyby soud změnu č. 5A zrušil, nijak by se to nepromítlo v právní sféře navrhovatelek, neboť by se pouze vrátil předešlý název a grafické znázornění, ale regulace (práva a povinnosti, které územní plán navrhovatelkám a jiným osobám stanoví) by zůstala stejná (viz obdobně bod 12 rozsudku NSS č. j. 4 As 244/2025 – 33).

27. S ohledem na výše uvedené soud návrh odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. pro nedostatek aktivní procesní legitimace.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., jenž stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

29. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl soud o vrácení zaplaceného soudního poplatku každé z navrhovatelek, neboť návrh byl odmítnut před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R. 10 41 A 34/2026 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: http://www.nssoud.cz/. Praha 24. června 2026 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.