45 A 7/2017

Rubrum

Jednací číslo: 45A 7/2017 – 10 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci žalobce: T. R., bytem x, proti žalovanému: předseda Okresního soudu pro Prahu - západ, se sídlem Karmelitská 19, Praha, v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, t a k t o:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 4. 1. 2017 bylo Krajskému soudu v Praze doručeno elektronické podání žalobce, označené jako „žaloba proti nezákonnému zásahu“, jímž se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který dle žalobního tvrzení spočívá v nezákonném rozvrhu práce žalovaného na rok 2015 (dále jen „žaloba“). Touto žalobou bylo zahájeno soudní řízení. Elektronická zpráva, jíž byla žaloba zaslána na elektronickou podatelnu soudu, ovšem nebyla opatřena elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Každé podání musí obsahovat podpis podatele [§ 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Elektronické podání (učiněné mimo systém datových schránek provozovaný Ministerstvem vnitra) pak musí logicky obsahovat uznávaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb. Podání žalobce je tedy vadné, a to z důvodu chybějícího podpisu elektronického podání (žaloby). Proto soud usnesením ze dne 10. 1. 2017, č. j. 45 A 7/2017 – 3, žalobce vyzval, aby tuto vadu ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení odstranil. Soud žalobce současně poučil o tom, že pokud žalobce ve stanovené lhůtě vadu žaloby spočívající v nedostatku podpisu tohoto podání neodstraní, nebude možné žalobu projednat a soud ji bez dalšího odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 13. 1. 2017. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval podáním doručeným soudu dne 19. 1. 2017, ve kterém uvedl, že žaloby proti nezákonnému zásahu byly podány elektronicky emailem dne 27. 12. 2016 a 4. 1. 2017 a v zákonné lhůtě doručeny poštovní přepravou Vrchnímu soudu v Praze, Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu. Tyto soudy žalobce vyzývá, aby originály neprodleně zaslaly Krajskému soudu v Praze. Vedle toho žalobce uvádí, že ve věci rozhoduje vyloučený senát 45 A, namítá místní nepříslušnost Krajského soudu v Praze a navrhuje odnětí věci tomuto soudu a přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Vzhledem k tomu, že § 37 odst. 3 s. ř. s. byl s účinností od 19. 9. 2016 novelizován zákonem č. 298/2016 Sb., je z hlediska formy návrhu na zahájení řízení postačující, že byl učiněn v elektronické formě, což bylo v dané věci beze zbytku splněno. Požadavek elektronického podpisu elektronické zprávy nadále není požadavkem na formu podání, nýbrž požadavkem na obsahové náležitosti návrhu. Z toho plyne, že dne 4. 1. 2017 bylo řádně zahájeno řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného (§ 32 s. ř. s.). Nedostatek podpisu elektronického podání je však vadou žaloby, kterou bylo třeba odstranit postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Žalobce však uvedenou vadu neodstranil. Pokud poukazuje na to, že originály podání obsahující jeho podpis byly zaslány jiným soudům, jde o úkony vůči zdejšímu soudu neúčinné. Tímto způsobem žalobce odstranil vady podání učiněných u těchto jiných soudů (z žaloby plyne, že žalobce ji adresoval také Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyššímu soudu, Vrchnímu soudu v Praze a Městskému soudu v Praze), nikoli však u soudu zdejšího. Žalobce si musí být vědom toho, že hodlá-li zahajovat a vést řízení u několika soudů zároveň, musí vůči všem těmto soudům samostatně plnit povinnosti, které jsou s vedením soudního řízení spojeny. Jelikož žalobce ve stanovené lhůtě vadu žaloby spočívající v nedostatku podpisu tohoto podání neodstranil, soud žalobu odmítl (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Odmítnutím žaloby řízení končí. Soud na okraj poznamenává, že jako s žalovaným jednal s předsedou Okresního soudu pro Prahu – západ, neboť žalobce v žalobě jednoznačně vymezil nezákonný zásah, před nímž žádá poskytnout ochranu, a to tak, že spočívá v rozvrhu práce Okresního soudu pro Prahu -západ za rok 2015. Nezákonný zásah žalobce výslovně přičítá jako správnímu orgánu předsedovi Okresního soudu pro Prahu - západ. V petitu žalobce navrhl, aby soud „vyslovil zákaz správnímu orgánu – Městskému soudu v Praze, Krajskému soudu v Praze, Vrchnímu soudu v Praze, aby v porušování práva pokračoval a přikázal mu, aby obnovil stav, který tu byl před jeho zásahem, nebo že provedený zásah byl nezákonný“. Žalobce však v žalobě nevymezil žádný nezákonný zásah, kterého se měly dopustit Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze a Vrchní soud v Praze. Dle § 83 věty před středníkem s. ř. s. je v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaným ten správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 9. 12. 2014, čj. Nad 224/2014 – 53, uvedl, že soud má jako s žalovaným jednat se správním orgánem, jemuž je nezákonný zásah vymezený v žalobě, po právní stránce přičitatelný. Žalobce v dané věci jednoznačně uvedl, že nezákonný zásah spatřuje v rozvrhu práce Okresního soudu pro Prahu - západ, v souladu s tím výslovně žalobu označil jako žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu předsedy Okresního soudu pro Prahu - západ. Význam petitu nelze v tomto kontextu přeceňovat (i vzhledem k tomu, že žalobce se na soud obrátil s desítkami obdobných podání, z nichž některá směřují právě proti Městskému soudu v Praze, Krajskému soudu v Praze a Vrchnímu soudu v Praze), neboť z textu žaloby jednoznačně vyplývá, že se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem předsedy Okresního soudu pro Prahu - západ. Naopak z ničeho neplyne, že by žalobce tento zásah přičítal Městskému soudu v Praze, Krajskému soudu v Praze nebo Vrchnímu soudu v Praze. Dle § 119 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), jsou orgánem státní správy okresního (obvodního) soudu předseda a místopředsedové. Dle § 34 odst. 2 a § 127 odst. 1 zákona o soudech a soudcích vykonává státní správu okresního (obvodního) soudu jeho předseda. Ten může pověřit výkonem státní správy místopředsedy soudů a pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu (§ 121 odst. 4 a 5 zákona o soudech a soudcích). Podle § 41 odst. 2 zákona o soudech a soudcích vydává rozvrh práce předseda soudu. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že správním orgánem (orgánem státní správy), jemuž je přičitatelný žalobcem vymezený nezákonný zásah ve formě vydání rozvrhu práce, je předseda příslušného soudu. Právě takto žalobce označil správní orgán, proti němuž žalobu podal. Je tedy zřejmé, že formální označení žalovaného správního orgánu uvedené v žalobě odpovídá správnímu orgánu, jemuž je jednání, v němž žalobce spatřuje nezákonný zásah, právně přičitatelné. Žalobce tedy označil žalovaného v žalobě správně. Procesní postavení žalovaného v dané věci náleží dle § 83 věty před středníkem s. ř. s. předsedovi Okresního soudu pro Prahu - západ. Dále závěrem soud také konstatuje, že žalobu odmítl i přes procesní návrhy, které žalobce učinil v žalobě a v podání ze dne 19. 1. 2017. Po žalobci lze požadovat, aby i bez právního zastoupení odstranil vadu žaloby spočívající v nedostatku podpisu žaloby, zejména byl-li o způsobu, jak to má učinit, náležitě a podrobně poučen. Ostatně ještě před tím, než soud o návrhu na ustanovení zástupce rozhodne, musí ověřit, zda jsou splněny podmínky řízení a zda není žaloba z jiného důvodu zjevně neúspěšná (§ 35 odst. 8 ve spojení s § 36 odst. 3 s. ř. s.). Soud také nepřehlédl tvrzení žalobce, že je Krajský soud v Praze vyloučen z projednání této věci. Jde o pevnou součást všech formulářových podání žalobce (počet obsahově obdobných návrhů podaných ke Krajskému soudu v Praze je cca 35), jehož obsah žalobce neuzpůsobil vymezenému nezákonnému zásahu. Z žaloby není zřejmé, jaký vztah by měly mít specializované senáty Krajského soudu v Praze k posuzované věci, neboť ta se vůbec netýká Krajského soudu v Praze (odkaz na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2016, č. j. Nad 243/2016 – 15, je zcela irelevantní). Žalobce pak sám vůbec neupřesnil, proč by měly být vyloučeny z projednání věci všechny specializované senáty Krajského soudu v Praze. Přihlížeje k judikatuře Nejvyššího správního soudu, z níž plyne, že uplatňuje-li žalobce „svá „práva“ zjevně šikanózním způsobem“ (zde žalobce svá podání rozesílá současně několika soudům, uplatňuje automaticky blíže nespecifikovanou námitku podjatosti), není na místě neúčelně a neefektivně „rozehrávat písemný ping pong“ mezi žalobcem a soudem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2016, č. j. 6 As 48/2016 – 20), má soud za to, že ryze formálně uplatněná námitka podjatosti a s tím související návrh na přikázání věci jinému soudu nebrání vzhledem ke specifickým okolnostem tohoto řízení vydání rozhodnutí o odmítnutí žaloby pro neodstranění jejích vad. Námitka místní nepříslušnosti pak není důvodná, neboť dle § 7 ods.t 2 věty druhé s. ř. s. se má za to, že sídlo žalovaného je v obvodu okresu Praha – západ, tedy v soudním obvodu Krajského soudu v Praze. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 26. ledna 2017 Mgr. Jitka Zavřelová, v. r. předsedkyně senátu Za správnost: Božena Kouřimová