10 Co 149/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Havlové a soudců Mgr. Vladislavy Poradové a Mgr. Tomáše Hodného ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 18 456,84 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 7. února 2025, č. j. 45 C 184/2023-94,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., II. a III. potvrzuje a ve výroku IV. mění tak, že se žalovanému povinnost nahradit státu náklady ustanoveného opatrovníka neukládá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta, na nákladech odvolacího řízení 1 669,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Chomutově (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 456,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 880,07 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 920,47 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 920,03 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 736,27 Kč od 27. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a v téže lhůtě žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 15 721,64 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok II.), ustanovenému opatrovníkovi přiznal za zastoupení žalovaného v řízení odměnu 10 635,90 Kč, která bude proplacena z účtu soudu prvního stupně po právní moci rozsudku (výrok III.) a žalovanému uložil povinnost nahradit státu na nákladech za ustanoveného opatrovníka žalovaného částku 10 635,90 Kč na účet soudu prvního stupně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky z titulu neuhrazené ceny za odebranou elektřinu, ceny za odebraný zemní plyn a smluvních pokut, a to na podkladě tvrzení, že s žalovaným uzavřela dne 20.4.2021 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese , Adresa žalovaného, (dále jen „odběrné místo“), ve které si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu se smlouvou žalobkyně vystavila žalovanému 25. 11. 2021 fakturu variabilní symbol , var. symbol, se splatností 15. 12. 2021 na částku 880,07 Kč (představující cenu za odebraný plyn v množství 140,36 m3 a související služby ve výši 3 280,07 Kč v období 28. 4. 2021 - 22. 11. 2021, smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu, po odečtení zaplacených záloh ve výši 2 500 Kč); na tuto fakturu žalovaný ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále vystavila žalovanému 13. 4. 2022 fakturu variabilní symbol , var. symbol, se splatností 3. 5. 2022 na částku 920,47 Kč (představující cenu za odebraný plyn v množství 1,96 m3 a související služby ve výši 520,47 Kč v období 23. 11. 2021 - 10. 4. 2022 a smluvní pokuty ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu a za prodlení se zaplacením předchozí faktury); ani na tuto fakturu žalovaný ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu 100 Kč za nezaplacení faktury variabilní symbol , var. symbol, , a to v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 17. 5. 2022 pod variabilním symbolem , var. symbol, . Smluvní strany si pro případ, kdy žalovaný opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, ujednaly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data 28. 4. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalovaný neuhradil zálohy za měsíce prosinec 2021 a leden 2022 a fakturu variabilní symbol , var. symbol, . Žalobkyně proto 10. 4. 2022 ukončila dodávku plynu pro opakované porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným. Na možnost ukončení dodávky byl žalovaný upozorněn upomínkou z 4. 2. 2022. Žalobkyně následně přípisem ze dne 13. 4. 2022 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaným a vyúčtovala žalovanému vyúčtováním variabilní symbol , var. symbol, z 13. 4. 2022, splatným 25. 4. 2022, smluvní pokutu ve výši 4 800 Kč, vypočtenou za každý měsíc od dubna 2022 do dubna 2024, tedy za 24 měsíců po 400 Kč ponížené o polovinu. Na toto vyúčtování nebyla žalovaným provedena žádná úhrada.

3. Žalobkyně dále tvrdila, že uzavřela s žalovaným 20. 4. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu se smlouvou žalobkyně vystavila žalovanému 15. 12. 2021 fakturu variabilní symbol , var. symbol, se splatností 4. 1. 2022 na částku 920,03 Kč (představující cenu za odebranou elektřinu v množství 0,753 MWh a související služby ve výši 4 520,03 Kč v období 4. 5. 2021 - 14. 12. 2021, smluvní pokuty ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny, po odečtení zaplacených záloh ve výši 4 000 Kč); na tuto fakturu žalovaný ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále vystavila žalovanému 6. 4. 2022 fakturu variabilní symbol , var. symbol, se splatností 26. 4. 2022 na částku 2 736,27 Kč (představující cenu za odebranou elektřinu v množství 0,407 MWh a související služby ve výši 2 436,27 Kč v období 15. 12. 2021 - 25. 3. 2022 a smluvní pokuty ve výši 300 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a za prodlení se zaplacením předchozí faktury); na tuto fakturu žalovaný ničeho nezaplatil. Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu 100 Kč za nezaplacení uvedené faktury variabilní symbol , var. symbol, , a to v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 9. 5. 2022 pod variabilním symbolem , var. symbol, . Smluvní strany si pro případ, kdy žalovaný opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, ujednaly smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 4. 5. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalovaný neuhradil zálohy za měsíce prosinec 2021 a leden 2022 a fakturu variabilní symbol , var. symbol, . Žalobkyně proto 25. 3. 2022 ukončila dodávku elektřiny pro opakované porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným. Na možnost ukončení dodávky byl žalovaný upozorněn upomínkou z 4. 2. 2022. Žalobkyně následně přípisem z 6. 4. 2022 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaným a vyúčtovala žalovanému vyúčtováním variabilní symbol , var. symbol, z 27. 3. 2022, splatným 6. 4. 2022, smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč, vypočtenou za každý měsíc od března 2022 do listopadu 2023, tedy za 20 měsíců po 400 Kč. Na toto vyúčtování nebyla žalovaným provedena žádná úhrada.

4. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Dle zjištění soudu prvního stupně není žalovaný hlášen k pobytu v České republice, není ani známa adresa jeho pobytu v zahraničí (resp. na evidované adrese na Slovensku nebydlí). Usnesením ze dne 8. 7. 2024, č. j. 45 C 184/2023-54, ustanovil soud prvního stupně žalovanému z důvodu neznámého pobytu dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), opatrovníka. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím svého procesního opatrovníka tak, že s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Namítal, že uzavřel s žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na základě absolutně neplatné nájemní smlouvy, neboť tato zní na neexistující předmět nájmu a byla uzavřena osobou neurčitou. S ohledem na neplatnost smlouvy žalobkyně žalovanému doručovala na adresu, na které se žalovaný nezdržoval, jelikož k tomu neměl právní důvod. Vyúčtování se proto nedostala do jeho dispoziční sféry a nebyl s nimi seznámen. Dále namítal, že z tvrzených důkazů není zřejmé, jak žalobkyně určila cenu odebraného plynu a souvisejících služeb a cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, resp. jak dospěla k uváděnému spotřebovanému množství komodit. Namítal i nepřiměřenost smluvních pokut, neboť násobně přesahují částky za odběr elektřiny a plynu, a požádal o jejich moderaci.

5. Svou pravomoc a příslušnost k rozhodnutí dané věci dovodil soud prvního stupně z čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle kterého může být osoba, která má bydliště na území některého členského státu, žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, neboť místo plnění závazku je v jeho obvodu, na adrese odběrného místa.

6. Po provedeném dokazování učinil soud prvního stupně skutkový závěr, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi ní a žalovaným dne 20. 4. 2021 plyn do odběrného místa. Žalovaný neuhradil cenu za dodaný plyn a související služby a vyúčtovanou smluvní pokutu v částkách vyúčtovaných uvedenými fakturami, tj. vyúčtováním č. 116002860081 ze dne 25. 11. 2021 za období od 28. 4. 2021 do 22. 11. 2021 se splatností 15. 12. 2021 při spotřebě celkem 140,36 m3, v částce 880,07 Kč (od celkové ceny plynu a ostatních produktů ve výši 3 280,07 Kč a smluvní pokuty za pozdní platbu ve výši 100 Kč byly odečteny přijaté platby v celkové výši 2 500 Kč), a vyúčtováním č. 118002379094 ze dne 13. 4. 2022 za období od 23. 11. 2021 do 10. 4. 2022 se splatností 3. 5. 2022 při spotřebě celkem 1,96 m3, v částce 920,47 Kč (sestávající z celkové ceny plynu a ostatních produktů ve výši 520,47 Kč a smluvních pokut za pozdní platbu ve výši 400 Kč). Žalovaný vyúčtované částky neuhradil. Soud prvního stupně uvedl, že vyúčtování cen za odebrané množství plynu bylo provedeno v souladu s údaji poskytnutými prostřednictvím OTE provozovatelem distribuční soustavy, společností , právnická osoba, ., když údaje o počátečních a konečných stavech uvedené ve vyúčtování odpovídají údajům sděleným provozovatelem distribuční soustavy. Žalovaný předmětné daňové doklady u žalobkyně nereklamoval. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců s možností prolongace. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní a dále smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu ve výši 400 Kč (resp. 200 Kč, sníženo o polovinu) pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty v celkové výši 500 Kč za prodlení se zaplacením čtyř záloh a vyúčtování č. 116002860081 ze dne 25. 11. 2021, a dále smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování č. 118002379094 ze dne 13. 4. 2022. Protože došlo k předčasnému ukončení smlouvy, žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu za porušení sjednaných podmínek smlouvy – předčasné ukončení smlouvy ve výši 4 800 Kč (24 x 200 Kč). Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě uvedených dluhů před podáním žaloby.

7. Dále soud prvního stupně učinil skutkový závěr, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi ní a žalovaným dne 20. 4. 2021 elektřinu do odběrného místa. Žalovaný neuhradil cenu za dodanou elektřinu a související služby a vyúčtované smluvní pokuty v částkách vyúčtovaných uvedenými fakturami, tj. vyúčtováním č. 231700882130 ze dne 15. 12. 2021 za období od 4. 5. 2021 do 14. 12. 2021 se splatností 4. 1. 2022 při spotřebě celkem 0,753 MWh, v částce 920,03 Kč, (od celkové ceny elektřiny a ostatních produktů ve výši 4 520,03 Kč a smluvních pokut za pozdní platbu ve výši 400 Kč byly odečteny přijaté platby v celkové výši 4 000 Kč), a vyúčtováním č. 119002160672 ze dne 6. 4. 2022 za období od 15. 12. 2021 do 25. 3. 2022 se splatností 26. 4. 2022 při spotřebě celkem 0,407 MWh, v částce 2 736,27 Kč (sestávající z celkové ceny elektřiny a ostatních produktů ve výši 2 436,27 Kč a smluvních pokut za pozdní platbu ve výši 300 Kč). Žalovaný na tyto faktury ničeho neuhradil. Soud prvního stupně konstatoval, že vyúčtování cen za odebrané množství elektřiny bylo provedeno v souladu s údaji poskytnutými prostřednictvím OTE provozovatelem distribuční soustavy, společností , právnická osoba, ., když údaje o počátečních a konečných stavech uvedené ve vyúčtování odpovídají údajům sděleným provozovatelem distribuční soustavy. Žalovaný předmětné daňové doklady u žalobkyně nereklamoval. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců s možností prolongace. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní a dále smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty v celkové výši 700 Kč za prodlení se zaplacením šesti záloh a vyúčtování č. 231700882130 ze dne 15. 12. 2021, a dále smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování č. č. 119002160672 ze dne 6. 4. 2022. Protože došlo k předčasnému ukončení smlouvy, žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu za porušení sjednaných podmínek smlouvy – předčasné ukončení smlouvy ve výši 8 000 Kč (20 x 400 Kč). Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě uvedených dluhů před podáním žaloby.

8. Z hlediska právního posouzení aplikoval soud prvního stupně ustanovení § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), § 72 odst. 2 energetického zákona, § 1968 věty první, § 1970, § 2048, § 2051, § 1813, § 1814 a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.").

9. Soud prvního stupně se vypořádal s námitkami žalovaného a neshledal je opodstatněnými. Podle jeho závěru žalobkyně s žalovaným uzavřela platnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, žalobkyně se v nich zavázala dodávat žalovanému příslušnou komoditu a zajistit související služby na odběrném místě a žalovaný se zavázal odebírat příslušnou komoditu a související služby a platit řádně a včas žalobkyni cenu za dodávku komodit a služby distribuční soustavy. Uvedl, že obě smlouvy obsahují informaci o adrese pro doručování, která je stejná jako adresa odběrného místa. Měl za prokázané, že do odběrného místa byly v rozhodném období obě komodity dodávány, že žalovaný v obou případech hradil zálohy, že žalovaný smlouvy uzavřel, že se na odběrném místě zdržoval a zemní plyn i elektřinu zde odebíral. Za nepodstatné považoval to, zda byla smlouva o nájmu bytu platná či nikoliv, nýbrž za podstatný považoval faktický stav. Všechna předmětná vyúčtování byla žalovanému doručována na doručovací adresu uvedenou ve smlouvách, která se shodovala s adresou odběrného místa, a proto vycházel z toho, že se dostala do dispoziční sféry žalovaného, který měl možnost se s nimi seznámit a v případě potřeby včas reklamovat. Žalobkyni se podle závěru soudu prvního stupně podařilo prokázat, na základě jakých informací dospěla k odebranému množství komodit, když vyúčtování cen za odebrané množství komodit bylo provedeno v souladu s údaji poskytnutými provozovateli distribuční soustavy, přičemž údaje o počátečních a konečných stavech uvedené ve vyúčtováních odpovídají údajům sděleným provozovatelem distribuční soustavy. Za podstatné považoval i to, že žalovaný vyúčtování nereklamoval. K námitce žalovaného o nepřiměřenosti smluvních pokut a žádosti o jejich moderaci soud prvního stupně uvedl, že u spotřebitelských smluv se moderace smluvní pokuty (§ 2051 o. z.) neuplatní s tím, že v případě nepřiměřenosti ujednání o smluvní pokutě soud nemůže nahrazovat vůli stran a měnit ujednání smlouvy. V případě zjištění nepřiměřenosti smluvní pokuty v neprospěch spotřebitele by nárok na zaplacení smluvní pokuty nepřiznal (§ 1815 o. z.). Vycházel z toho, že u obou smluv se žalovaný zavázal odebírat komodity po sjednanou dobu určitou a v obou případech došlo k předčasnému ukončení smluv z důvodu porušení podmínek ze strany žalovaného. Sjednanou smluvní pokutu za opožděnou platbu ve výši 100 Kč ani smluvní pokutu 200 Kč, resp. 400 Kč měsíčně za nedodržení sjednané doby nepovažoval za nepřiměřené, když výše smluvní pokuty za nedodržení sjednané doby byla v obou případech sjednána v nižší výši, než byla výše měsíčních záloh, které by byly hrazeny, pokud by závazky mezi účastníky trvaly po dohodnutou dobu. U smlouvy o sdružených službách dodávky plynu byla smluvní pokuta sjednána ve výši 200 Kč měsíčně, měsíční zálohy byly hrazeny ve výši 500 Kč; u smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny byla smluvní pokuta sjednána ve výši 400 Kč měsíčně, měsíční zálohy byly hrazeny ve výši 800 Kč. Uzavřel, že sjednané smluvní pokuty jsou přiměřené s tím, že jejich ujednání nezakládá významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran. Nárok žalobkyně na úhradu požadovaných smluvních pokut proto posoudil jako oprávněný.

10. Po právním posouzení dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba je důvodná. Uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu (§ 72 energetického zákona) do odběrného místa, žalovaný neuhradil žalobkyni sjednanou cenu za odebraný zemní plyn a související služby, k čemuž byl povinen jak dle uzavřené smlouvy, tak dle zákona, splatnost dluhu nastala v den předcházející dni, od něhož žalobkyně požaduje úrok z prodlení. Mezi stranami byla přímo ve smlouvě, na kterou žalovaný připojil svůj podpis, platně sjednána smluvní pokuta v částce 200 Kč za každý jednotlivý započatý měsíc při předčasném ukončení smlouvy na dobu určitou. Žalovaný porušil sjednané podmínky dle smlouvy a je na jejím základě rovněž povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 4 800 Kč (24x 200 Kč - § 2048 o. z.). Dále byla mezi stranami ve smlouvě platně sjednána smluvní pokuta v částce 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, žalovaný porušil své platební povinnosti a je na základě smlouvy rovněž povinen uhradit smluvní pokuty v celkové výši 600 Kč (6x 100 Kč - § 2048 o. z.). Protože žalovaný dlužné částky neuhradil řádně a včas, je s úhradou v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyně má rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 energetického zákona) do odběrného místa, žalovaný neuhradil žalobkyni sjednanou cenu za odebranou elektřinu a související služby, k čemuž byl povinen jak dle uzavřené smlouvy, tak dle zákona, splatnost dluhu nastala v den předcházející dni, od něhož žalobkyně požaduje úrok z prodlení. Mezi stranami byla přímo ve smlouvě, na kterou žalovaný připojil svůj podpis, platně sjednána smluvní pokuta v částce 400 Kč za každý jednotlivý započatý měsíc při předčasném ukončení smlouvy na dobu určitou. Žalovaný porušil sjednané podmínky dle smlouvy a je na základě uzavřené smlouvy rovněž povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč (20x 400 Kč - § 2048 o. z.). Mezi stranami byla dále ve smlouvě platně sjednána smluvní pokuta v částce 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, žalovaný porušil své platební povinnosti a je na základě smlouvy rovněž povinen uhradit smluvní pokutu v celkové výši 800 Kč (8x 100 Kč - § 2048 o. z.). Protože žalovaný dlužné částky neuhradil řádně a včas, je s úhradou v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyně má právo i na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

11. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal v řízení úspěšné žalobkyni, a to v částce 15 721,64 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem, a to odměny, režijních paušálů, cestovních náhrad, náhrady za ztrátu času a daně z přidané hodnoty tak, jak vyplývá z podrobné specifikace uvedené v bodě 57. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, na kterou odvolací soud pro stručnost odkazuje. Vyčíslené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Dále soud prvního stupně rozhodl ve smyslu § 140 odst. 2 o. s. ř. o nákladech ustanoveného opatrovníka, a to v částce 10 635,90 Kč tak, jak vyplývá z podrobné specifikace uvedené v bodě 60. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, na kterou odvolací soud pro stručnost odkazuje. Rozhodl, že tyto náklady zaplatí opatrovníkovi stát prostřednictvím soudu prvního stupně. Nakonec rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti žalovaného nahradit státu náklady za ustanoveného opatrovníka žalovaného ve výši 10 635,90 Kč s tím, že u žalovaného nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. O lhůtách k plnění rozhodl soud prvního stupně ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný, prostřednictvím svého opatrovníka, v zákonné lhůtě odvolání. Namítal, že u obou komodit (plynu a elektřiny) došlo k odečtu kvalifikovaným odhadem, tedy nikoliv samoodečtem, a je tak podle jeho názoru vyloučené přesné zjištění skutečné spotřeby žalovaného. Vyúčtování bez znalosti skutečného přesného stavu je proto nepřezkoumatelné. Postrádá důkaz o tom, že uváděnou spotřebu jednotlivých energií spotřeboval skutečně žalovaný. Dále namítal, že adresa , adresa, nikdy nebyla jeho doručovací adresou s ohledem na neplatnou nájemní smlouvu. Vyúčtování tak bylo zasíláno na adresu, na které se žalovaný nezdržoval, pročež se nikdy nedostalo do jeho sféry a nemohlo být reklamováno. Žaloba je tak předčasná. Soud prvního stupně podle názoru žalovaného sice správně uzavřel, že údaje o počátečních a konečných stavech odpovídají údajům sděleným provozovatelem distribuční soustavy, avšak nesprávně posoudil, že tyto údaje jsou skutečnou spotřebou žalovaného, když při sjednávání smlouvy mezi účastníky chybí jakýkoliv počáteční stav a při ukončení je uváděn stav odhadem, což skutečné spotřebě neodpovídá. Navrhl „zrušení“ rozsudku a zamítnutí žaloby.

13. Žalobkyně odvolání žalovaného považovala za nedůvodné a navrhla potvrzení napadeného rozsudku, který je podle jejího názoru věcně i právně správný. Uvedla, že se k námitkám žalovaného obsáhle vyjádřila ve svém podání ze dne 7. 1. 2025, na které odkázala. Vysvětlila, že automatický propočet znamená stanovení spotřeby na základě vzorce upraveného obecně závaznými předpisy, tzv. typového diagramu dodávky. V podrobnostech odkázala na § 7 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění účinném ke dni 25. 3. 2022, tj. poslední den fakturačního období, a § 5 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu. Poukázala na skutečnost, že jako obchodník s plynem a elektřinou ve smyslu § 61 odst. 1 písm. e) a § 30 odst. 1 písm. c) energetického zákona nemá podle zákona sama možnost zjišťovat informace nezbytné k vyúčtování dodávek plynu a elektřiny, a to včetně odečtů plynoměrů a elektroměrů, nýbrž má pouze právo na poskytnutí informací od operátora trhu (dále jen „OTE“) nezbytných k vyúčtování dodávky plynu a elektřiny zákazníkům. Na toto oprávnění navazuje povinnost provozovatele distribuční soustavy dle § 55 odst. 8 písm. i) a § 25 odst. 10 písm. f) energetického zákona zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat OTE naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností. Provozovatel distribuční soustavy je jako jediný ze zákona oprávněn a současně i povinen provádět měření v distribuční soustavě (§ 71 a § 49 odst. 1 energetického zákona) a na svůj náklad zajistit instalaci měřícího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, udržovat jej a pravidelně ověřovat správnost měření (§ 71 odst. 2 a § 49 odst. 7 energetického zákona). Současně pouze provozovateli distribuční soustavy zákon umožňuje provádět odečty stavů měřících zařízení a požadovat od zákazníků umožnění přístupu k měřícímu zařízení [§ 62 odst. 2 písm. c) a § 28 odst. 2 písm. c) energetického zákona]. Provozovatel distribuční soustavy, v daném případě společnost , právnická osoba, . jako distributor plynu a , právnická osoba, . jako distributor elektřiny, jsou společnosti oddělené od žalobkyně jako obchodníka s plynem a elektřinou. Nutnost oddělení provozovatele distribuční soustavy a obchodníka s plynem/elektřinou vyplývá z § 59a a § 25a energetického zákona. Žalobkyně jako obchodník s plynem a elektřinou není oprávněna sama zjišťovat nezbytné informace pro vyúčtování dodávky plynu a elektřiny, je nucena spoléhat se na informace sdělené jí provozovatelem distribuční soustavy skrze OTE a tyto je povinna při vyúčtování dodávky respektovat, když vyúčtování dodávky provádí výhradně na základě informací sdělených provozovatelem distribuční soustavy a nemá žádné zákonné oprávnění sdělené informace ověřovat. Nemůže tedy mít ani žádný důkaz k prokázání dodávky plynu a elektřiny. Uvedla, že pro vyúčtování dodávek elektřiny a plynu platí právní předpisy, které stanoví povinné náležitosti vyúčtování. Pro vyúčtování dodávek do 31. 12. 2021 byla žalobkyně povinna postupovat podle vyhlášky č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, pro vyúčtování od 1. 1. 2022 pak náležitosti vyúčtování stanoví vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích. Oba tyto právní předpisy stanoví jako povinnou náležitost mimo jiné i uvedení celkového množství elektřiny dodané do odběrného místa za zúčtovací období a celkové množství plynu dodaného do odběrného místa za zúčtovací období, resp. celkové množství dodané tepelné energie za zúčtovací období v případě dodávky plynu. Žalobkyní provedená vyúčtování byla provedena v souladu s právními předpisy. Vyúčtování nebyla podrobena reklamaci ze strany zákazníka. Dovolávala se ochrany poctivosti svého právního jednání, když je na žalovaném, aby prokázal, že její jednání není poctivým, resp. že spotřeby elektřiny/plynu, jak byly vyúčtovány, nejsou správné. Odkázala na postup soudu prvního stupně, který v rámci dokazování zažádal o poskytnutí informací distributorů plynu a elektřiny (společnosti , právnická osoba, . a , právnická osoba, ), které sdělily podstatné informace, které se shodovaly s jejím tvrzením. Zdůraznila, že žalovaný předmětné faktury u žalobkyně nereklamoval. Podpisem smluv o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny stvrdil, že byl seznámen se svými právy a povinnostmi vyplývajícími z obchodních podmínek, tedy i s právem reklamovat vyúčtování, se kterým by nesouhlasil. Při posouzení dodávky plynu a elektřiny je třeba zohlednit, že tyto komodity jsou zbožím se specifickým režimem a nelze na ně přepjatě formalisticky aplikovat požadavky běžného zboží, jehož předání se prokazuje dodacím listem. Jde o komoditu, jejíž dodávky se realizují a měří určitým technickým zařízením. V okamžiku, kdy je na odběrném místě namontováno měřidlo, není možné zabránit odběru, pokud sám odběratel (konečný zákazník) neumožní provést demontáž měřidla a zaslepení přípojky. S ohledem na fyzikální podstatu plynu a elektřiny jako obchodovatelné komodity nelze předpokládat, že by o jejich dodaném objemu mohl existovat důkaz ve smyslu např. dodacího listu. Proto jsou také velice podrobně energetickým zákonem a příslušnými prováděcími předpisy stanoveny podmínky měření dodávek plynu a elektřiny a povinnost cejchování měřidel. Správnost dodavatelem vyúčtovaného odběru se tedy předpokládá a je povinností zákazníka případné námitky uplatnit ve sjednané lhůtě písemnou reklamací. K tvrzení žalovaného, resp. jeho opatrovníka, že zasílané vyúčtování nebylo zasíláno na sjednanou doručovací adresu, neboť tato byla uváděna na základě neplatné nájemní smlouvy, uvedla, že pro danou věc je zcela nepodstatné, zda byla smlouva o nájmu bytu platná či nikoliv, ale faktický stav. Předmětná vyúčtování byla žalovanému doručována na doručovací adresu uvedenou ve smlouvách, která se shodovala s adresou odběrného místa, vyúčtování se tak dostala do dispoziční sféry žalovaného, který měl možnost se s nimi seznámit a v případě potřeby vyúčtování včas reklamovat.

14. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně spolu s řízením jeho vydání předcházejícím podle § 212 a § 212a o. s. ř., k projednání odvolání za splnění podmínek stanovených v § 214 odst. 3 věty před středníkem o. s. ř. nenařizoval jednání a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

15. Řízení před soudem prvního stupně netrpí vadami, jež by mohly mít za následek vydání nesprávného rozhodnutí ve věci. Ostatně takové vady ani nebyly žalovaným, jakožto odvolatelem, namítány. Odvolací soud proto neshledal důvody pro zrušení napadeného rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. Stejně tak odvolací soud nedospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, což by jinak zakládalo důvod ke zrušení rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. Je třeba uvést, že soud prvního stupně dostál požadavkům kladeným na odůvodnění rozsudku ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., jeho odůvodnění netrpí nesrozumitelností a jsou z něj zřejmé důvody, které vedly soud prvního stupně k jeho rozhodnutí.

16. Při hodnocení odvoláním napadeného rozsudku lze konstatovat, že soud prvního stupně provedl v řízení řádným způsobem dokazování, z něhož učinil potřebná skutková zjištění, z nichž vyvodil skutkové a právní závěry, které v odůvodnění rozhodnutí srozumitelným a přiléhavým způsobem popsal a vyložil, odvolací soud je považuje za správná, při svém rozhodování z nich vycházel a pro stručnost na ně zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 ze dne 16. 11. 2011, podle něhož: „Vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu dle § 157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.“17. Odvolací soud plně souhlasí s právním závěrem soudu prvního stupně, že v řízení bylo spolehlivě prokázáno, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 energetického zákona a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona, obě komodity byly dodávány do sjednaného odběrného místa a žalovaný za jejich odběr a související služby neuhradil žalobkyni sjednanou cenu. Jde-li o požadované smluvní pokuty, ty byly ve smlouvách platně sjednány, nejsou nepřiměřené, a protože žalovaný porušil sjednané smluvní podmínky, vzniklo žalobkyni právo i na zaplacení požadovaných smluvních pokut, sjednaných v souladu se zákonem. Jde-li o odvolací námitky žalovaného, jsou shodné s těmi, které již žalovaný vznesl prostřednictvím svého opatrovníka v průběhu prvostupňového řízení, a soud prvního stupně se s nimi jednotlivě a správně vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku. Vyúčtování provedená žalobkyní byla učiněna v souladu s právními předpisy a nelze je považovat za nepřezkoumatelná. Žalovanému byla tato vyúčtování doručována na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvách, přičemž se jedná o adresu shodnou s adresou odběrného místa, kam byly obě komodity žalobkyní dodávány. Je třeba souhlasit se závěrem, že vyúčtování se tak dostala do dispoziční sféry žalovaného, který měl možnost se s nimi seznámit a v případě potřeby je včas reklamovat, což neučinil. Předmětná žaloba nebyla předčasná, naopak byla správně soudem prvního stupně posouzena jako důvodná, pročež jí bylo po právu v celém rozsahu vyhověno.

18. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v meritorním výroku I. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to včetně nákladových výroků II. a III., když i o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech ustanoveného opatrovníka rozhodl soud prvního stupně správně.

19. Jde-li o výrok IV. rozsudku, odvolací soud shledal v této části rozhodnutí soudu prvního stupně nesprávným, neboť v případě, kdy opatrovníkem zastoupený účastník (žalovaný) byl v řízení procesně neúspěšný, a nebyla mu proto přisouzena náhrada nákladů řízení, nese náklady ustanoveného opatrovníka stát ze svého. Ustanovenému účastníkovi takové náklady nelze uložit k náhradě (srov. § 149 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud proto změnil výrok IV. rozsudku tak, že žalovanému se povinnost nahradit státu náklady ustanoveného opatrovníka neukládá.

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal procesně úspěšné žalobkyni. Tyto náklady jsou tvořeny mimosmluvní odměnou advokáta podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 za jeden poloviční úkon právní služby (sepis vyjádření k odvolání) ve výši 930 Kč, jedním režijním paušálem ve výši 450 Kč a náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ze součtu odměny a hotových výdajů ve výši 289,80 Kč. Náklady odvolacího řízení ve výši 1 669,80 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 211 o. s. ř.).