10 Co 174/2026

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Havlové a soudců Mgr. Vladislavy Poradové a Mgr. Tomáše Hodného ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 778 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. dubna 2026, č. j. 16 C 295/2025-19,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění potud, že výše náhrady nákladů řízení činí 5 867,50 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně Jméno advokátky na nákladech odvolacího řízení 1 500,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Chomutově (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 11 578 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 30. 4. 2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu pro částku 200 Kč (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 860 Kč k rukám její zástupkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy č. hodnota (Sdružené pojištění vozidla – AH), a to za období od 9. 1. 2024 do 29. 4. 2024. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 11 578 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani na základě předžalobní upomínky, která mu byla zaslána 11. 3. 2025. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalovaný pojistné ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení. Z hlediska právního posouzení aplikoval § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a článek 6 bod 2 písm. f) všeobecných pojistných podmínek žalobkyně. Přiznal proto žalobkyni částku 11 578 Kč, odpovídající dlužnému pojistnému, se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. Požadavek žalobkyně na zaplacení částky 200 Kč, označené jako poplatek za odeslání upomínky, soud prvního stupně posoudil jako smluvní pokutu. Dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o nákladech spojených s vymáháním dlužného pojistného a odkazem na sazebník vybraných poplatků pojišťovny žalobkyně porušila zásadu „rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy, pročež shledal ujednání o poplatcích neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Žalobu proto co do částky 200 Kč zamítl.

4. Nákladový výrok III. rozsudku odůvodnil soud prvního stupně odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil s tím, že poměr úspěchu činí 96 % ve prospěch žalobkyně (žalobkyně byla úspěšná co do 98 %, žalovaný co do 2 %). Náklady řízení podle závěru soudu prvního stupně tvoří zaplacený soudní poplatek „400 Kč“, odměna advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 400 Kč [§ 14b odst. „2“ bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „a. t.“], včetně dvou paušálních náhrad výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč, odměna advokáta za jeden úkon právní služby (účast na jednání soudu 15. 4. 2026) za 1 580 Kč (§ 7 bod 5. a. t.), včetně paušální náhrady výdajů za tento úkon právní služby za 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), náhrada cestovních výdajů zástupce žalobkyně ve výši 433 Kč (viz specifikace v odůvodnění napadeného rozsudku, poslední odstavec), náhrada za promeškaný čas za 6 půlhodin po 150 Kč ve výši jedné čtvrtiny 225 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ] a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 774,48 Kč. Soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů spojených se sepisem předžalobní výzvy k plnění advokátem ze dne 11. 3. 2025 dle advokátního tarifu, neboť tuto výzvu považoval za nadbytečnou s ohledem na zpoplatněnou předžalobní upomínku ze dne 15. 6. 2024 zaslanou přímo žalobkyní. Za tuto výzvu žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč dle sazebníku administrativních poplatků žalobkyně. 96 % z uvedených nákladů řízení činí částku 4 860 Kč, kterou žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal.

5. Výlučně proti výroku III. rozsudku, o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání, neboť má za to, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Odkázala na § 11 odst. 1 písm. d), odst. 2 písm. h) a. t. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a komentářovou literaturu k tomuto ustanovení. Je přesvědčena, že předžalobní výzva učiněná advokátem není neúčelně provedeným právním úkonem, a to i v případě, že žalovaný byl již ze strany žalobkyně upomínán ke splnění závazku. Opakované upomínání žalovaného svědčí o dobré vůli žalobkyně vyřešit spor mimosoudní cestou. Zdůraznila, že nárokuje pouze náhradu nákladů na jednu konkrétní předžalobní výzvu učiněnou její právní zástupkyní. Žalobkyně si je ze své praxe jistá, že předžalobní výzva k plnění zaslaná advokátem má na dlužníky zcela jiný psychologický efekt, než výzva zaslaná „pouze“ věřitelem. Skutečnost, že pohledávka byla předána k řešení advokátem pro dlužníky, jednoznačně signalizuje poslední možnost řešit tuto situaci jiným způsobem, než soudní cestou. Dále namítala, že soud prvního stupně započetl uhrazený soudní poplatek pouze ve výši 400 Kč, ačkoliv žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Žalobkyně má za to, že byť byla žaloba částečně zamítnuta co do částky 200 Kč, s ohledem na celkovou výši žalované částky byla úspěšná ve velké části sporu, a tudíž není dán důvod na procentuální snížení náhrady nákladů řízení. Navrhla změnu výroku III. napadeného rozsudku tak, že žalovaný je povinen zaplatit jí náklady řízení ve výši 5 845 Kč.

6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný.

7. Krajský soud, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání směřuje proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o. s. ř.), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený výrok III. o náhradě nákladů řízení, spolu s řízením jeho vydání předcházejícím, podle § 212, § 212a o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.] a odvolání shledal důvodným.

8. Jelikož meritorní výroky I. a II. rozsudku nebyly odvoláním účastníků napadeny a nejde o výroky závislé na výroku o nákladech řízení, nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.) a nestaly se předmětem přezkumu odvolacím soudem.

9. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému upomínku ze dne 15. 6. 2024 týkající se dlužné částky 11 778 Kč. Výzvu (předžalobní upomínku ze dne 11. 3. 2025) k úhradě žalované částky včetně příslušenství pak zaslala žalovanému advokátka žalobkyně. Na žádnou z výzev žalovaný nereagoval.

10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

11. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

12. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

13. V posuzované věci byla v řízení převážně úspěšným účastníkem žalobkyně (v poměru 96 %), neboť její nárok shledal soud prvního stupně v převážné části důvodným. Proto jí náleží, jak správně namítala žalobkyně, právo na plnou náhradu nákladů řízení, které v souvislosti se soudním řízením účelně vynaložila, když její neúspěch byl v poměrně nepatrné části (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyni tak vedle náhrady za zaplacený soudní poplatek, který činí 800 Kč (nikoli 400 Kč), náleží právo na náhradu odměny advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala, a náhradu hotových výdajů podle advokátního tarifu, včetně náhrady cestovného a daně z přidané hodnoty. Odvolací soud musel přitakat odvolací námitce žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení podle advokátního tarifu za tři úkony právní služby, a to kromě převzetí a přípravy zastoupení a sepisu návrhu ve věci samé, které uznal soud prvního stupně jako účelné úkony, ještě za sepis předžalobní upomínky advokátkou dne 11. 3. 2025 zaslané na adresu žalovaného až 9 měsíců po upomínce žalobkyně, na kterou žalovaný nikterak nereagoval. Jedná se o výzvu, která svým obsahem splňuje požadavky stanovené v § 11 odst. 1 písm. d) a. t., když obsahuje základní skutkový a právní rozbor věci a současně upozornění na hrozící soudní vymáhání požadovaného plnění. Skutečnost, že žalobkyně sama upomínala žalovaného o úhradu dluhu, nemá v posuzované věci za následek nepřiznání náhrady žalobkyni za uvedený úkon, který v rámci poskytnuté právní služby učinila advokátka jako zástupkyně žalobkyně. Je třeba vycházet z ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., jehož smyslem je snaha předcházet soudním sporům tím, že dlužník bude ještě před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dluhu bez rizika placení nákladů řízení; oproti tomu žalobci náleží náhrada nákladů pouze tehdy, postupuje-li podle uvedeného ustanovení (s výjimkou upravenou v § 142a odst. 2 o. s. ř.). Takto upravenému procesnímu postupu koresponduje úprava advokátního tarifu, který v § 11 odst. 1 písm. d) stanoví mimosmluvní odměnu za úkon právní služby spočívající ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, případně mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny za úkon právní služby spočívající v jednoduché výzvě k plnění [§ 11 odst. 2 písm. h) a. t.]. Učinil-li tedy advokát účastníka úkon právní služby, který lze posoudit jako výzvu k plnění, přičemž dlužník takovou výzvu nerespektoval, resp. na ni nijak nereagoval, není obecně dán důvod posoudit náklady vynaložené účastníkem na odměnu za takovou výzvu jako neúčelně vynaložené jen proto, že dlužník byl dříve věřitelem k plnění také vyzván. Podle názoru odvolacího soudu je výzva k plnění učiněná advokátem pro dlužníka dostatečně srozumitelným signálem, že v případě neuhrazení dluhu bude proti němu zahájeno soudní řízení spojené s povinností, bude-li žalobce ve sporu úspěšný, nahradit žalobci náklady řízení zahrnující rovněž náklady na právní zastoupení, mimo jiné tedy i náklady na výzvu k plnění.

14. V posuzované věci žalobkyně prokázala, že výzva k plnění byla její zástupkyní žalovanému zaslána, žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. K vyslovení neúčelnosti nákladů na takto vynaložený úkon právní služby proto odvolací soud neshledal důvody. Náklady žalobkyně před soudem prvního stupně sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) po 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a. t.) a jeden úkon právní služby (účast na jednání soudu) za 1 580 Kč (§ 7 bod 5. a t.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.] a ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 4 a. t.), náhrady cestovních výdajů ve výši 433 Kč (viz odůvodnění napadeného rozsudku), náhrady za promeškaný čas ve výši 225 Kč (viz odůvodnění napadeného rozsudku), 21% daně z přidané hodnoty v částce 879,50 Kč a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč; celkem tak náklady řízení dosáhly výše 5 867,50 Kč.

15. Z vyložených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v nákladovém výroku III. změnil za užití § 220 odst. l písm. a) o. s. ř. per analogiam v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto usnesení, tedy co do výše přiznané náhrady nákladů řízení; jinak tento výrok, tj. co do základu nároku na náhradu nákladů řízení, lhůty k plnění a platebního místa jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, a proto má právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (sepis odvolání) ve výši jedné poloviny základní sazby z tarifní hodnoty 11 778 Kč [§ 8 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. c) a. t.], tj. 790 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze součtu shora uvedených částek, tj. částky 260,40 Kč. Náklady odvolacího řízení ve výši 1 500,40 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. l věta prvá o. s. ř.) k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.