10 Co 549/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Brádky a soudců Mgr. Vladislavy Poradové a JUDr. Petra Erby ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně ., IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , právně zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovaným 1. Jméno žalované A , narozené dne Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A , 2. Jméno žalované B , narozeného dne Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované A , oběma právně zastoupeným Jméno žalované C , advokátem se Anonymizováno , o vyklizení bytu, o odvolání první žalované a druhého žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 9. 2024, č. j. 22 C 257/2022-88,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit náklady odvolacího řízení ve výši , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno Zástupce, , advokáta se sídlem v , Anonymizováno, .

1. Shora citovaným (napadeným) rozsudkem okresní soud (dále jen „soud prvního stupně“) žalovaným uložil povinnost vyklidit byt č. , hodnota, o dispozici 1+4, podlahové plochy 148,02 m2 v , adresa, který je součástí pozemku , hodnota, v katastrálním území , adresa, (dále jen „byt“), a to ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a nakonec žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že mezi , adresa, a žalovanými došlo ke vzniku nájemního vztahu na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, ohledně předmětného bytu. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž vlastníkem předmětného bytu se následně stala žalobkyně. Žalobkyně dala žalovaným postupně dvě výpovědi z nájmu bytu, a to jednak dopisem ze dne , datum, a ze dne , datum, pro hrubé porušování povinností vyplývajícího z nájemního vztahu spočívajícím v neplacení nájemného a služeb. Žalovaní jako manželé a společní nájemci předmětného bytu podali u soudu žalobu, ve které se domáhali určení, že výpovědi z nájmu tohoto bytu nejsou oprávněné. Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 22. 9. 2022, č. j. 17 C 7/2017-292 rozhodl tak, že výpověď z nájmu bytu daná žalovaným dopisem ze dne , datum, je oprávněná, když došlo k naplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a z tohoto důvodu žalobu žalovaných, ve které se i domáhali určení, že výpověď ze dne , datum, není oprávněná, zamítl. V tomto rozsudku dále určil, že není oprávněná výpověď z nájmu bytu sepsaná žalovanou (v tomto řízení v postavení žalobkyně) dne , datum, . Tento rozsudek Okresního soudu v Chomutově byl následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 12 Co 68/2023-363, když i odvolací soud v tomto rozsudku dospěl k závěru, že výpověď z nájmu bytu ze dne , datum, je platná a byla dána žalovaným oprávněně, neboť jejich jednání ve svém souhrnu naplnilo výpovědní důvod (§ 2219 odst. 1 a § 2256 odst. 2 o. z.). Proti tomuto rozsudku podali žalovaní dovolání, které bylo následně usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2024, č. j. 26 Cdo 873/2024-401, odmítnuto jak nepřípustné podle § 243c odst. 1 o. s. ř. Z těchto skutečností soud prvního stupně dovodil, že pokud rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 9. 2022, č. j. 17 C 7/2017-292 nabyl právní moci dne , datum, , tak právo žalovaných užívat předmětný byt zaniklo uplynutím výpovědní doby ke dni , datum, , když výpověď se dostala do dispozice žalovaných , datum, . Žalovaní předmětný byt po tomto datu skončení nájmu nevyklidili a nadále jej užívají v situaci, kdy netvrdili ani neprokázali, že by disponovali jakýmkoliv právním titulem k dalšímu užívání předmětného bytu. Byt užívají neoprávněně, a proto žalobkyně jako vlastník bytu má právo na to, aby žalovaní tento byt vyklidili s odkazem na ust. § 1040 odst. 1 o. z. a § 2225 o. z. Obranu žalovaných o tom, že žaloba na vyklizení bytu byla předčasná, když před jejím podáním žalobkyně žalovaným nezaslala výzvu k vyklizení bytu, shledal soud prvního stupně za nedůvodnou, když uvedl, že samotná výzva k vyklizení bytu, tj. předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. není hmotně právní podmínkou k podání žaloby o vyklizení bytu. Žalobu v posuzované věci žalovaní obdrželi do vlastních rukou , datum, . Tuto žalobu shledal soud prvního stupně za důvodnou. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl podle § 142a odst. 2 o. s. ř., když při absenci předžalobní výzvy soud prvního stupně shledal v posuzované věci důvody hodné zvláštního zřetele, pro které není spravedlivé žalobkyni zcela vyloučit od přiznání náhrady nákladů řízení za situace, kdy žalobkyně má vůči žalovaným pohledávky pro neplacení nájemného a služeb a žalovaní, vědomi si této své povinnosti, ji neplní. Před uplynutí výpovědní doby byt nevyklidili, čímž dávají žalobkyni jednoznačně najevo, že své povinnosti odmítají dobrovolně plnit. Žalovaní tedy svým chováním zavdali důvod k zahájení řízení v posuzované věci, a proto soud prvního stupně o přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni vůči žalovaným rozhodl podle § 142a odst. 2 o. s. ř., když pro absenci předžalobní výzvy nepřiznal žalobkyni za právní zastoupení pouze odměnu za jeden úkon právní služby (za přípravu a převzetí zastoupení) včetně režijního paušálu a daně z přidané hodnoty. Náklady byly za právní zastoupení přiznány podle vyhl. č. 177/1996 Sb., při odměně , částka, podle § 7 bodu 4 při tarifní hodnotě , částka, za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 1 citované vyhlášky. Celkem náklady za právní zastoupení včetně zaplaceného soudního poplatku činí , částka, . Tyto sestávají z mimosmluvní odměny za 4 úkony právní služby po , částka, , ze 4 paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, , dále jízdného ve výši , částka, , náhrady zmeškaného času za 8 půlhodin po , částka, , to vše navýšené o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem. Vedle nákladů za právní zastoupení žalobkyně též zaplatila , částka, za soudní poplatek z návrhu na vyklizení bytu, což je též účelně vynaložený náklad žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud prvního stupně podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné.

2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní v zákonné lhůtě odvolání a navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, když rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovaní namítají nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, když žalobkyně podala žalobu na vyklizení dne , datum, a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 12 Co 68/2023-363, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 9. 2022, č. j. 17 C 7/2017-292, kterým tento soud určil, že výpověď z nájmu ze dne , datum, je platná, nabyl právní moci až dne , datum, . Žalobkyně tedy podala žalobu na vyklizení v době, kdy běželo řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu a neměla tedy v době podání žaloby na jeho vyklizení jistotu, že má platný právní titul k podání žaloby na vyklizení bytu. Dále odvolatelé poukazují na to, že předpokladem aktivní legitimace je, že žalobkyně je nositelem subjektivního práva, jehož ochrany se před soudem domáhá. Žalovaní mají za to, že v době podání žaloby na vyklizení žalobkyně touto aktivní legitimací nedisponovala a soud prvního stupně se touto otázkou nezabýval, v čemž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku. Dále nesouhlasí i s nákladovým výrokem a aplikací § 142a odst. 2 o. s. ř., když z již shora uvedených důvodů žalovaní nemohli předpokládat, že při stále probíhajícím řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu žalobkyně podá i žalobu na vyklizení, která dle odvolatelů byla podána předčasně. Z tohoto důvodu nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaní svým chováním zavdali důvod k zahájení řízení v posuzované věci. Pokud se týká existence pohledávek žalovaných souvisejících s předmětným bytem, tak žalovaní poukázali na to, že nájem podle nájemní smlouvy řádně platili, k dluhu došlo v důsledku zvýšení nájemného, které bylo předmětem soudního sporu, který sám o sobě trval několik let. Nakonec žalovaní poukázali na to, že požadují prodloužit lhůtu k vyklizení předmětného bytu, neboť jsou limitováni při hledání nového bydlení zdravotními problémy žalované. Žalovaná se léčí s paroxysmální fibrilací síní, což ji limituje v chůzi po schodech. Dále žalovaná denně pečuje o svého otce trpícího středně těžkou demencí, který je sice prozatím v domově důchodců, ale tento neposkytuje pečovatelskou péči osobám s demencí. Je pravděpodobné, že bude muset být ubytován v bytě u žalované, neboť domov důchodců bude pravděpodobně odmítat otci poskytnout bydlení.

3. K tomuto odvolání se vyjádřila žalobkyně, která navrhla, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen a žalovaným uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady i tohoto odvolacího řízení. Žalobkyně zdůrazňuje, že z provedeného dokazování vyplynulo, že jediným titulem, na jehož základě žalovaní byt užívali, byl nájemní vztah, který skončil dne , datum, a žalovaní ke dni vyhlášení napadeného rozsudku užívali byt protiprávně po dobu 7 let. Pokud se týká neexistence předžalobní výzvy k vyklizení bytu, tak žalobkyně zdůraznila, že účastníci vedli od roku 2017 spor o důvodnost výpovědi z nájmu, jehož podstatou byla snaha žalobkyně o ukončení nájemního vztahu a vystěhování žalovaných. Spolu s žalobu žalobkyně předložila výpověď z , datum, , v níž žalobkyně rekapituluje vývoj nájemního vztahu včetně dříve podaných výpovědí a soudních sporů a vyzývá žalované, aby byt vyklizený předali do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi. Výpověď byla doručena žalovaným dne , datum, a měli tedy vyklizený byt předat do , datum, , což neučinili. Rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 9. 2022, kterým bylo určeno, že nájemní vztah žalovaných skončil dne , datum, , nabyl právní moci dne , datum, , takže uplynul rok, kdy žalovaní užívají byt protiprávně a není důvod poskytovat jim delší lhůtu k jeho vyklizení.

4. Odvolací soud přezkoumal k podanému odvolání napadený rozsudek v celém rozsahu, bez nařízení odvolacího jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), jakož i řízení jeho vydání předcházející, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.

5. Řízení předcházející vydání napadeného rozsudku není zatíženo žádnou z vad uvedených v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Z obsahu spisu neplyne ani žádná jiná vada řízení před soudem prvního stupně, která by mohla mít za následek nesprávnost napadeného rozsudku.

6. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Skutková zjištění soudu prvního stupně mají spolehlivou oporu v jím provedeném dokazování. Pokud jde o jednotlivé důkazy, z nichž soud prvního stupně činil jednotlivá dílčí skutková zjištění, odkazuje odvolací soud pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku. Závěr soudu prvního stupně o skutkovém stavu, jak je shora citován, není zpochybňován žádným z účastníků ani v odvolacím řízení, a proto vytváří dostatečný podklad pro právní posouzení věci. V této souvislosti lze poukázat i na to, že soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku seznatelným způsobem ozřejmil, proč neprovedl důkaz výpovědí z nájmu bytu ze dne , datum, , dokumentem nazvaným sledování zásilek, výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, , rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 9. 7. 2021, č. j. 9 C 159/2021-77, výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, a spisem Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 34 C 109/2022, jež neměl obsahovat výzvu k vyklizení, když tyto důkazy považoval za irelevantní.

7. Podle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

8. Počátek běhu výpovědní doby není vázán na okamžik doručení výpovědi, ale až na první den kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (§ 2286 odst. 1 věta druhá o. z.).

9. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal a v takové stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se zhodnotila; odevzdání se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

10. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že skončením nájmu zaniká právo nájemce věc užívat a povinnost pronajímatele užívání strpět.

11. Z provedeného dokazování soudem prvního stupně a s ohledem na rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 9. 2022, č. j. 17 C 7/2017-292, jež byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 12 Co 68/2023-363 má i odvolací soud za prokázané, že žalovaní užívali předmětný byt na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, přičemž tento nájemní vztah byl ukončen výpovědí z nájmu bytu sepsané žalobkyní dne , datum, . Tato výpověď z nájmu bytu byla učiněna podle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. a tuto výpověď žalovaní osobně převzali na poště dne , datum, , což v řízení před Okresním soudem v Chomutově ve sporu zde vedeném pod sp. zn. 17 C 7/2017 sami žalobci (v tomto řízení v postavení žalovaných) stvrdili v situaci, kdy předmětem sporu byla jejich žaloba na neplatnost výpovědi z nájmu bytu sepsané žalovanou (v řízení v posuzované věci v postavení žalobkyně) dne , datum, . Žaloba byla podána u Okresního soudu v Chomutově dne , datum, . Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , což je mezi účastníky nesporné. Z těchto skutečností je též nesporné, že nájemní vztah žalovaných k předmětnému bytu na základě výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, skončil k , datum, . Pokud v této situaci soud prvního stupně žalovaným uložil povinnost předmětný byt vyklidit ve lhůtě patnácti dnů, tedy v zákonné lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř., tak odvolací soud shledal jeho rozhodnutí za věcně správné.

12. K odvolacím námitkám žalovaných a na podporu tohoto rozhodnutí lze dodat, že žalobkyně byla aktivně věcně legitimována k podání žaloby v posuzované věci, neboť nabyla dům , Anonymizováno, v dražbě, kde se nachází předmětný byt, který žalovaní užívají na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s předchozím vlastníkem domu, , adresa, , s kterým měli uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou. Žaloba v posuzované věci byla podána dne , datum, a žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovaným předmětný byt vyklidit s poukazem na existenci výpovědi z nájmu bytu. Soud prvního stupně řízení v posuzované věci podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušil, tedy z důvodu, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Jelikož s přerušením řízení nesouhlasila žalobkyně, tak toto usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. 11. 2022, č. j. 22 C 257/2022-30 bylo předmětem odvolacího řízení zdejšího odvolacího soudu, který toto usnesení jako věcně správné svým usnesením ze dne 14. 3. 2023, č. j. 10 Co 20/2023-39 potvrdil z důvodu, že i dle odvolacího soudu řízení vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 17 C 7/2017 řeší otázku, která má význam pro rozhodnutí v posuzované věci. Výslovně zde v rozhodnutí odvolací soud zdůraznil, že v tomto řízení bude vyřešeno, zda nájemní poměr žalovaných k předmětnému bytu zanikl. Odvolací soud tedy nesouhlasí s odvolací námitkou žalovaných, že by snad žalobkyně nemohla žalobu na vyklizení bytu podat u soudu v situaci, kdy běželo řízení o určení neplatnosti výpovědi, které iniciovali žalovaní jako nájemci bytu. Tento fakt byl důvodem přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Po pravomocném skončení tohoto sporu je již nesporné, že nájemní poměr žalovaných k předmětnému bytu byl ukončen k , datum, . Tento fakt vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Chomutově a následného rozsudku odvolacího soudu, který tento rozsudek potvrdil. Právní moc tohoto rozhodnutí byla , datum, a od této doby měli žalovaní povědomost o tom, že jejich nájemní poměr byl ukončen k , datum, . Přes tento fakt, kdy byla shledána za platnou jejich výpověď z nájmu bytu, kterou vůči nim učinila žalobkyně dne , datum, pro hrubé porušení povinnosti nájemce bytu (spočívající v neplacení nájemného a služeb) bytu nadále užívají. V řízení v posuzované věci i poté vyčkali meritorního rozhodnutí soudu o jejich povinnosti předmětný byt vyklidit a poté i proti tomuto rozsudku podali odvolání, ze kterého vyplývá, že předmětný byt užívají i nadále, byt doposud nevyklidili. Žalovaní tedy měli od doby existence pravomocného rozhodnutí o zamítnutí jejich žaloby na neplatnost výpovědi dobu téměř přesahující jeden rok k tomu, aby svou situaci plynoucí z ukončení jejich nájemního vztahu k předmětného bytu řešili. Z tohoto důvodu odvolací soud neshledal jakékoliv důvody k tomu, aby prodloužil lhůtu stanovenou v rozsudku soudu prvního stupně k vyklizení předmětného bytu v situaci, kdy od jeho vydání uplynula doba dalších téměř pěti měsíců, kterou mohli žalovaní využít pro možnost vyklizení předmětného bytu.

13. Z vyložených důvodů shledal odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, a proto jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení, kde lze pouze jen odkázat na věcně správné a vyčerpávající odůvodnění napadeného rozsudku. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za užití ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že i v odvolacím řízení plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto odvolacím řízení. Tyto náklady představují náklady právního zastoupení žalobkyně, jež byly přiznány za jeden úkon právní služby, a to vyjádření k odvolání, kde byla přiznána odměna ve výši , částka, podle § 7 bodu 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, při tarifní hodnotě podle § 9 odst. 1 citované vyhlášky, tj. ve shodě se soudem prvního stupně při výpočtu nákladů vzniklých před soudem prvního stupně. Za tento jeden úkon právní služby přísluší též paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši , částka, , přičemž částka celkem , částka, byla navýšena o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem (o částku , částka, ). Tedy náklady odvolacího řízení činí celkem , částka, . Tyto náklady byly uloženy zaplatit žalovaným v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř. a k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.