22 C 257/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gordanou Křivosudskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o vyklizení bytu

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit byt č. , hodnota, o dispozici , hodnota, , podlahové plochy , hodnota, v domě čp. , adresa, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, ., a to do 15. ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 18 026,61 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu 18. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaným uložil povinnost vyklidit označený ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaní předmětný byt užívali na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 28. 2. 2003 uzavřené s předchozím vlastníkem , Anonymizováno, , a to na dobu neurčitou. Žalobkyně však dala žalovaným postupně dvě výpovědi z nájmu bytu, a to v roce 2016 a 2017, - žalovaní v obou případech podali k soudu žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědí z nájmu, obě řízení byla spojena a jsou vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaní za období od 23. 4. 2014 do 30. 6. 2020 dluží na nájmu celkem 527 951,35 Kč. Dluh neuhradili přes výzvu žalobkyně z 13. 7. 2020. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu a rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla žalovaným uložena povinnost zaplatit tuto částku s příslušenstvím a náklady řízení do 15 dnů od právní moci rozsudku. Uvedený rozsudek nabyl právní moci 1. 9. 2021. Žalovaní dluh neuhradili přes výzvu žalobkyně ze dne 10. 5. 2022. Dne 6. 6. 2022 žalobkyně odeslala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaným další výpověď z nájmu bytu pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce spočívající v nezaplaceném nájemném a nákladech na služby za dobu aspoň tří měsíců. Výpověď se do dispozice žalovaným dostala 8. 6. 2022, a poté, co si prodloužili úložní dobu si výpověď převzali 4. 7. 2022. Podle žalobkyně,- pokud nájemní vztah nezanikl již některou z dříve podaných výpovědí, o nichž se vede spor, zanikl nejpozději 4. 7. 2022. Žalovaní dosud byt nevyklidili, s žalobkyní nekomunikují a užívají byt ve vlastnictví žalobkyně bez jakéhokoliv právního titulu.

2. Ve svém vyjádření k žalobě poukázali žalovaní na to, že jejich návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z roku 2016 a 2017 vedený pod sp. zn. , spisová značka, není dosud pravomocně rozhodnutý, takže jejich nájemní vztah zaniknout dosud nemohl přes tvrzení žalobkyně.

3. Usnesením ze dne 14. 11. 2022, č. j. 22 C 257/2022-30 soud přerušil řízení do právní moci rozhodnutí sporo vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 7/2017, neboť v uvedeném rozhodnutí byla řešena otázka mající význam pro rozhodnutí tohoto sporu , a sice, zda výpovědi z nájmu bytu dané žalovaným v r. 2016 a 2017 byly oprávněné. K odvolání žalobkyně proti uvedenému usnesení Krajský soud v Ústí nad Labem usnesení Okresního soudu v Chomutově potvrdil dne 14. 3. 2023 usnesením č. j. 10 Co 20/2023-39 z důvodu, že v souzené věci nebylo dosud vyřešeno, zda nájemní poměr žalovaných k předmětnému bytu zanikl.

4. Žalobkyně jako účastnice řízení trvala na žalobě.

5. Žalovaní jako účastníci řízení odkázali na své vyjádření k žalobě a poté, kdy došlo ke koncentraci řízení doplnili, že žalobu o vyklizení nemovitosti považují za předčasnou, neboť neobdrželi od žalobkyně výzvu k jejímu vyklizení, ale i proto, že žalobkyně nevyčkala na právní moc rozhodnutí o opravných prostředcích a dle jejich názoru právní moci výpovědi z nájmu ze dne 2. 5. 2017 nastala 31. 10. 2023.Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Ze shodných a nesporných tvrzení účastníků a ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 28. 2. 2003 mezi městem , adresa, jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci soud zjistil a má za prokázané, že žalovaným byl přenechán do nájmu na dobu neurčitou byt o velikosti , hodnota, s příslušenstvím v I. patře domu č. p. , adresa, .

7. Dle výpisu z katastru nemovitostí bylo vlastnictví k předmětnému bytu potvrzeno 2. 7. 2004 pro žalobkyni, když předmětný byt byl předmětem dražby.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 9. 2022 č. j. 17 C 7/2017-292 vzal soud za prokázané, že žalovaným byla mj. dne 6. 6. 2017 doručena výpověď z nájmu bytu daná jim pronajímatelem (zde žalobkyní) dopisem ze dne 2. 5. 2017.

9. Zjištěno bylo, že Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 22. 9. 2022, č. j. 17 C 7/2017-292 určil, že není oprávněná výpověď z nájmu bytu ( jehož vyklizení se v tomto souzeném sporu žalobkyně domáhá) sepsaná žalovanou ( v tomto sporu žalobkyní) dne 24. 10. 2016 (výrok I.), ve výroku II. zamítl žalobu, jíž se žalobci ( zde žalovaní) domáhali určení, že není oprávněná (rovněž) výpověď z nájmu předmětného bytu sepsaná žalovanou ( zde žalobkyní) dne 2. 5. 2017, ve výroku III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a ve výroku IV. rozhodl o povinnosti žalobců ( zde žalovaných) zaplatit náklady řízení státu ČR – Okresnímu soudu v Chomutově. Ve svém rozsudku ze dne 22. 9. 2022, č.. j. 17 C 7/2017-292 soud prvního stupně shledal a podrobně se zabýval důvody, pro které dala žalovaná žalobcům (zde žalovaným) další výpověď z nájmu předmětného bytu dopisem ze dne 2. 5. 2017, zabýval se okolnostmi a jednáním žalovaných a na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů pak žalobu zamítl. V podrobnostech soud odkazuje na uvedený rozsudek.

10. Zjištěno bylo, že k odvolání žalobců a žalované Krajský soud v Ústí nad Labem, jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 12 Co 68/2023-363 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení . Soud odvolací shodně se soudem prvního stupně měl za to, že žalobci (zde žalovaní) naplnili znaky hrubého porušení povinností nájemce bytu a jejich jednání ve svém souhrnu naplnilo výpovědní důvod (§ 2219 odst. 1 a § 2256 odst. 2 občanského zákoníku) a výpověď z nájmu bytu ze dne 2.5.2017 tak odvolací soud považoval za platnou a danou oprávněně.

11. Následně dovolání žalobců (zde žalovaných) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2023 č. j. 12 Co 68/2023-363 Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 21. 5. 2024, č. j. 26 Cdo 873/2024-401 odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 o.s.ř. z důvodů v usnesení uvedených.

12. Soud neprovedl důkaz výpovědí z nájmu bytu ze dne 3. 6. 2022, dokumentem nazvaným sledování zásilek, výzvou k úhradě dluhu ze dne 13. 7. 2020, rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , výzvou k úhradě dluhu ze dne 10. 5. 2022 a spisem zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , který neměl obsahovat výzvu k vyklizení, neboť byly pro posouzení věci irelevantní.Soud na základě provedeného dokazování považuje za prokázaný tento skutkový stav:

13. Mezi , právnická osoba, a žalovanými došlo ke vzniku nájemního vztahu na základě nájemní smlouvy ze dne 28.2.2003, jehož předmětem byl nájem byt č. , hodnota, o dispozici , hodnota, , podlahové plochy , hodnota, v domě čp. , adresa, , a to na dobu neurčitou. Vlastníkem předmětného bytu se následně stala žalobkyně. Z důvodů podrobně popsaných v rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 9. 2022 č. j. 17 C 7/2017-292 ( hrubé porušování povinností vyplývajících z nájemního vztahu) dala žalobkyně žalovaným dvě výpovědi z nájmu bytu, a to dopisem ze dne 24.10.2016 a ze dne 2. 5. 2017. Prokázáno bylo, že žalovaní byt uplynutím výpovědní doby nevyklidili, byt nevyklidili ani poté, co odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne 2.5.2017, byt nevyklidili ani poté, kdy jim byla dne 1. 12. 2022 doručena žaloba o vyklizení bytu a byt rovněž nevyklidili ani poté, kdy Nejvyšší soud České republiky jejich dovolání odmítl usnesením ze dne 21.5.2004; byt ke dni rozhodnutí soudu nevyklidili a nadále jej užívali a dosud užívají bez právního důvodu.

14. Podle § 603 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

15. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Podle § 2225 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předně soud shledal, že vzhledem ke skutečnosti, že ke vzniku práva žalobkyně na vyklizení bytu došlo až po 1.1.2014 je ve věci třeba aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o právo vzniklé po nabytí jeho účinnosti (srov. § 3028 odst. 1 občanského zákoníku).

18. V daném případě se žalovaní stali na dobu neurčitou nájemci bytu č., hodnota, v 1. patře domu č. p. , adresa, , jehož vlastníkem je žalobkyně, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2003. Žalobkyně dala žalovaným postupně výpověď z nájmu uvedeného bytu dopisem ze dne 24. 10. 2016 a dopisem ze dne 2. 5. 2017 pro hrubé porušování povinností vyplývajících z nájemního vztahu neplacením nájemného a služeb. Žalovaní jako manželé a společní nájemci předmětného bytu podali u soudu žalobu, ve které se domáhali určení, že výpovědi z nájmu tohoto bytu nejsou oprávněné. Okresní soud v Chomutově ve svém rozsudku rozhodl, že výpověď z nájmu bytu daná žalovaným dopisem ze dne 2. 5. 2017 je oprávněná, když došlo k naplnění výpovědního § 2288 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a žalobu žalovaných, ve které se mimo jiné domáhali určení, že výpověď ze dne 2. 5. 2007 není oprávněná, zamítl. Přestože rozsudek nabyl právní moci 31. 10. 2023, znamená, že právo žalovaných užívat předmětný zaniklo uplynutím výpovědní doby ke dni 30. 9. 2017. Pokud byt nevyklidili po skončení nájmu a nadále jej užívají, užívají jej neoprávněně a žalobkyně má jako vlastník bytu právo, aby žalovaní tento byt vyklidili (§ 1040 odst. 1 občanského zákoníku, § 2225 občanského zákoníku). Žalovaní netvrdili a tím méně prokázali, že by disponovali jakýmkoliv právním titulem k dalšímu užívání předmětného bytu. Žalobkyně jako vlastník předmětného bytu se tak oprávněně domáhala ochrany svého vlastnického práva žalobou na vyklizení.

19. Žalovaní považovali žalobou o vyklizení bytu za předčasnou, neboť tím žalobkyně dosud nezaslala výzvu k vyklizení. Žalobkyně netvrdila stejně jako neprokazovala, že by žalovaným zaslala předžalobní výzvu o vyklizení bytu. K této skutečnosti soud uvádí, že samotná výzva k vyklizení, tj. předžalobní výzva ( § 142a obč. soudního řádu) není hmotněprávní podmínkou k podání žaloby o vyklizení bytu. Lze ji považovat za institut, který dává žalobkyni povinnost ještě předtím, než se obrátí na soud vůči žalovaným, aby je ještě jednou vyzvala k vyklizení před podáním samotné žaloby a dali jim tak poslední šanci k dobrovolnému vyklizení bytu. Byť žalobkyně předžalobní výzvu o vyklizení bytu žalovaným nedoručila, soud s ohledem na uvedené žalobu o vyklizení bytu, kterou žalovaní obdrželi do vlastních rukou 1. 12. 2022 považuje za výzvu k vyklizení. Žalobkyně jako vlastník předmětného bytu se tak oprávněně domáhala ochrany svého vlastnického práva žalobou na vyklizení a soud proto důvodné žalobě vyhověl.

20. Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně, která byla úspěšná, má proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. o.s.ř. Absence předžalobní výzvy, která se v civilním procesu objevila s účinností od 1. 1. 2013 má mít vliv na přiznání/nepřiznání nákladů řízení. Byť v daném případě žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že by žalovaným zaslala předžalobní výzvu k vyklizení bytu, má soud za to, že jsou v daném případě dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které není spravedlivé žalobkyni zcela diskvalifikovat od přiznání náhrady nákladů řízení, ačkoliv žalovaným nezaslala předžalobní výzvu (§ 142a o. s. ř.) za situace, kdy má žalobkyně vůči žalovaným vícero pohledávek ,- pro neplacení nájemného a služeb, za situace, kdy žalovaní o své povinnosti platit nájemné a zálohy na služby vědí, stejně tak je jim známa povinnost vyklidit byt uplynutím výpovědní doby, neboť k bytu nemají jiný právní titul a svým jednáním tak dávají žalobkyni najevo, že své povinnost odmítají plnit. Jsou to právě žalovaní, kteří svým chováním zavdali důvod k zahájení řízení, a proto nelze takové důsledky jednání žalovaných považovat z pohledu žalobkyně za spravedlivé. S ohledem na uvedené rozhodl soud o přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni vůči žalovaným (§ 142a odst. 2 o.s.ř.), kdy pro absenci předžalobní výzvy nepřiznal žalobkyni za právní zastoupení pouze odměnu za 1 úkon právní služby, tj. za přípravu a převzetí zastoupení, včetně režijního paušálu a daně z přidané hodnoty z nich. Náklady řízení byly vynaloženy na právní zastoupení žalobkyně advokátem a představují podle vyhl. č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu ( dále jen a.t.) ve znění pozdějších změn následující částky, kdy sazba za 1 úkon právní služby dle § 9 odst.1 vychází z tarifní hodnoty 10 000 Kč a činí tak částku 1 500 Kč podle § 7 bod 4 a.t. Náklady řízení jsou následující :a) 6 000 Kč jakožto mimosmluvní odměna za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč spočívající v sepisu žaloby, sepisu odvolání proti usnesení o přerušení řízení, sepisu návrhu na pokračování v řízení a zastoupení žalobkyně u jednání dne 13.5.2024 dle 11 odst. 1 písm. a), d), g), cit. vyhl.b) 1 200 Kč tedy 4 paušální částky po á 300,- Kč jako paušální náhrady hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, když v řízení byly žalobkyni poskytnuty 4 úkony právních služeb (viz shora), a to podle § 13 odst.3 Advokátního tarifu.c) 2 765,80 Kč představující jízdné právního zástupce žalobkyně z místa jeho sídla v Kutné Hoře do Chomutova a zpět osobním automobilem tov. Zn. Fiat Dobló, reg.č. 8C20015, tj. 2 x 178,9 km, při průměrné spotřebě 5,66 l MN/100 km dle vyhl. č. 398/2023 Sb.d) 800 Kč představující náhradu zmeškaného času za 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 cit. vyhl. k jednání u Okresního soudu v Chomutově, když sídlo právního zástupce v Hutné Hoře.e) 2 281,81 Kč jakožto částka odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny za zastupování ve smyslu § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. (tj. 21% z částky 6 000 Kč + 1 200 Kč + 2 765,80 Kč + 800 Kč).f) 5 000 Kč soudní poplatek z návrhu na vyklizení bytuCelková částka nákladů řízení, včetně paušálních náhrad, DPH a soudního poplatku je ve výši 18 026,61 Kč (tj. 10 765,80 Kč + 2 260,81 Kč + 5 000 Kč). Žalovaní jsou dle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinni zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.