11 Co 152/2023

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudkyň Mgr. Jany Havlové a Mgr. Kateřiny Brodské ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0:Anonymizováno Anonymizováno r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 16 737 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 11. 5. 2023, č. j. 15 C 154/2021-192,

I. Rozsudek okresního soudu se: a) v části výroku I., v níž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky částka s 1 % denním úrokem z prodlení od datum do zaplacení potvrzuje v tom správném znění, že se zamítá žaloba o zaplacení částky částka s 1 % denním úrokem z prodlení od datum do zaplacení; b) ve výroku II. mění potud, že výše nákladů řízení činí částku částka, jinak se potvrzuje;

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího zástupce tituly před jménem jméno FO na nákladech odvolacího řízení částku částka do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 1 % denně od datum do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří měsíců od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit státu na účet soudu prvního stupně částku částka na zálohované znalečné do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí (výrok III.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal vyplacení mzdy za měsíc květen a jeden den v červnu 2021 ve výši částka s 1% denním úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena pracovní smlouva, na základě které žalobce pracoval u žalované jako řidič mezinárodní kamionové dopravy. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od datum s místem výkonu práce adresa. Ve smlouvě byla sjednána zkušební doba v délce dvou měsíců, hodinová mzda, byly stanoveny povinnosti účastníků a bylo uvedeno, že mzda bude pracovníkovi zasílána na účet, popřípadě bude vyplácena v hotovosti pokladnou podle požadavku zaměstnance. Žalobce vykonával práci v průběhu dubna a května 2021 s tím, že ve dnech 18. května až 21. května čerpal dovolenou, a to poté, co měl problémy se zaměstnavateli oznámenou ztrátou osobních dokladů potřebných pro výkon práce. Následně již žalobce neodpracoval další dny a v období od 22. května do 31. května měl neomluvené absence. Zaměstnavatel (žalovaná) zpracoval mzdu za toto období a přiznal žalobci čistý příjem částka. Soud prvního stupně neuvěřil tvrzení žalobce, že pro žalovanou odjezdil ve druhé polovině května 2021 další jízdy. Dne datum dal žalobce výpověď z pracovního poměru ve zkušební době s tím, že pracovní poměr skončil dnem datum. Ze zúčtování mzdy za měsíc květen 2021 soud prvního stupně zjistil, že žalobce odpracoval 80 hodin, za které mu byla stanovena mzda; Anonymizováno absence v rozsahu 32 hodin; Anonymizováno. měl dovolenou v rozsahu 32 hodin, za což mu byla proplacena částka částka. Dále bylo žalobci zúčtováno cestovné částka, včetně kapesného, a zaplaceno na sociální pojištění částka, a podezřelý výraz pojištění částka, byly provedeny zálohové platby daně s tím, že žalobci náleží mzda ve výši částka, která byla žalobci vyplacena a žalobce jí převzal, což potvrdil svědek jméno FO. Žalovaná předložila listinný důkaz „daňový výdajový pokladní doklad číslo V Zá0002“ ze dne datum (dále též jen „daňový doklad“), který zpracoval jméno FO, ze kterého měl soud prvního stupně za zjištěné, že pokladnou byla žalobci, oproti jeho podpisu, vydána částka částka, která představovala mzdu za měsíc Anonymizováno. Žalobce zpochybňoval podpis na této listině a i tvrzení žalované, že částku částka od ní převzal. Soud prvního stupně proto podrobil podpis v kolonce „přijal“ na daňovém dokladu znaleckému zkoumání. Ze znaleckého posudku ustanovené znalkyně tituly před jménem jméno FO zjistil, že sporný podpis je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl předložen, tedy žalobce. Znalkyně zároveň vyloučila možnost padělat podpis žalobce. Soud prvního stupně proto uzavřel, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce podepsal výdajový pokladní doklad o převzetí částky částka. právnická osoba hlediska právního posouzení aplikoval soud prvního stupně ustanovení § 113, § 38, § 141 a § 142 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Měl za prokázané, že žalovaná vyplatila žalobci odpovídající mzdu za odvedenou práci v první polovině měsíce května 2021, že žalobce neodpracoval ve prospěch žalované dny od datum do datum, kdy mu byla proplacena dovolená, a že absentoval od 22. května do datum. Žalobce tak měl nárok na mzdu pouze ve výši vyplacené částky částka, která byla žalobci hotově předána proti jeho pravému podpisu na daňovém dokladu, a to v souladu s pracovní smlouvou. Soud prvního stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Procesně úspěšné žalované přiznal pouze polovinu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce byl osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 50 %. Přisouzené náklady řízení sestávají z odměny za sedm úkonů právní služby z tarifní hodnoty částka po částka, sedmi paušálních náhrad po částka, cestovného ke třem jednáním soudu prvního stupně, náhrady za ztrátu času a 21 % daně z přidané hodnoty. S ohledem na majetkové poměry žalobce prodloužil lhůtu k plnění na tři měsíce od právní moci rozhodnutí.

5. O nákladech státu, představovaných znalečným, rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně vyplatil znalkyni znalečné ve výši částka a podle výsledku řízení uložil žalobci povinnost zaplatit státu, na účet soudu prvního stupně polovinu proplaceného znalečného ve výši částka s ohledem na částečné osvobození žalobce od soudních poplatků v rozsahu 50 %, a to v prodloužené lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí.

6. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání oba účastníci řízení.

7. Žalobce napadl rozsudek v celém rozsahu. Uvedl, že se odvolává proti výdajovému pokladnímu dokladu ze dne datum, který nikdy neviděl, ani nepodepsal a jedná se o falzum. Předložil protokol z Polska, ve kterém má být potvrzeno, kde v tu dobu byl s tím, že od datum v sídle žalované v adresa nebyl. Navrhl zrušení rozsudku v plném rozsahu, provedení „odhalování falešných podpisů za využití speciálního softwaru na umělou inteligenci a počítačové vidění“ a vyhovění žalobě.

8. Žalovaná se odvolala výlučně proti výroku II. o nákladech řízení mezi účastníky. Podle jejího názoru není dán prostor pro snížení přiznané náhrady nákladů řízení, neboť je to žalobce, kdo zavinil zahájení řízení a jeho majetkové poměry neodůvodňovaly částečné osvobození od soudních poplatků, neboť je vlastníkem nemovitých věcí (ideální ¼ specifikovaných pozemků) i movitých věcí (specifikovaných automobilů). Vytýkala soudu prvního stupně, že jeho zjištění stran majetkových poměrů žalobce jsou nedostatečná a neúplná. Uvedla, že žalobce zahájil soudní spor o zaplacení, kdy si musel být vědom, že na takové plněné nemá nárok (podepsal převzetí všech finančních prostředků, jak žalovaná od počátku tvrdila) a žalovaná byla vystavena situaci, kdy byla jako bývalý zaměstnavatel žalobce nucena vyhledat právní pomoc a bránit se v soudním sporu. Veškeré náklady tak vynaložila účelně. Podle jejího názoru nebyl dán prostor pro aplikaci § 150 o. s. ř. Navrhla změnu napadeného nákladového výroku tak, že jí bude přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka.

9. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, rozhodl odvolací soud o odmítnutí odvolání žalobce v části, směřující proti výroku o zamítnutí žaloby co do částky částka s 1% denním úrokem z prodlení od datum do zaplacení (§ 43 odst. 2 o. s. ř., za použití § 211 o. s. ř.), protože žalobce ve svém odvolání namítal nesprávnost napadeného rozsudku pouze ve vztahu k částce částka, na kterou zní jím zpochybňovaný listinný důkaz – „daňový výdajový pokladní doklad číslo Anonymizováno“ ze dne datum a z jeho odvolání nebylo zřejmé, v čem je spatřována nesprávnost napadeného rozsudku soudu prvního stupně nebo nesprávnost jeho postupu (odvolací důvod) ve vztahu k zamítavé části žaloby o zaplacení částky přesahující částku částka, tj. částky částka. Vadu odvolání, ani přes řádnou výzvu soudu prvního stupně usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, žalobce neodstranil.

10. Předmětem odvolacího řízení tak zůstal zamítnutý žalobní návrh žalobce na zaplacení částky částka s příslušenstvím, ve vztahu k němuž krajský soud, jako soud odvolací, rozsudek soudu prvního stupně věcně přezkoumal.

11. Odvolací soud po zjištění, že obě odvolání byla podána osobami k tomu oprávněnými (§ 201 o. s. ř.), jsou přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř.) a byla podána v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí ve shora uvedeném rozsahu, včetně obou nákladových výroků, a to spolu s řízením jeho vydání předcházejícím podle § 212 a § 212a o. s. ř., k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné a odvolání žalované důvodné je.

12. Při hodnocení odvoláním napadeného rozsudku nelze než konstatovat, že soud prvního stupně provedl ve věci řádným způsobem a v dostatečném rozsahu dokazování, na jehož podkladě učinil nezbytná skutková zjištění, která považuje odvolací soud za správná a při svém rozhodnutí z nich vycházel. Stejně tak odvolací soud souhlasí s právním posouzením věci a právními závěry, které soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku srozumitelným způsobem uvedl a lze na ně pro stručnost odkázat. Odvolací soud postupoval v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum, podle něhož „vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně“.

13. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno (především znaleckým zkoumáním), že částku částka, odpovídající mzdě žalobce u žalované za měsíc květen 2021, žalovaná žalobci vyplatila, což žalobce stvrdil svým podpisem na výdajovém pokladním dokladu ze dne datum. Skutečnost, že se jedná o podpis žalobce, byla jednoznačně prokázána znaleckým posudkem ustanovené znalkyně tituly před jménem jméno FO z oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo.

14. Pokud žalobce v odvolacím řízení tvrdil a protokolem z Polska prokazoval, že dne datum nebyl v sídle žalované, neboť v ten den byl v Polsku, kde dostal pokutu za překročení povolené doby jízdy, tak odvolací soud dospěl k závěru, že pro posouzení věci není rozhodné, kde se žalobce nacházel k datu datum, kterým byl daňový doklad opatřen, neboť bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že na dokladu je vlastnoruční podpis žalobce, tedy žalobce potvrdil, že částku v dokladu uvedenou převzal. Navíc uvedený protokol, předložený teprve v odvolacím řízení, shledal odvolací soud nepřípustným důkazem, neboť byl předložen v rozporu s § 205a o. s. ř. Odvolací řízení je založeno na principu tzv. neúplné apelace, což pro účastníky řízení znamená povinnost tvrdit před soudem prvního stupně všechny pro věc v té době existující právně významné skutečnosti a označit všechny v té době dostupné důkazy způsobilé k jejich prokázání. O této povinnosti byl žalobce soudem prvního stupně poučen, jak vyplývá z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne datum. Skutečnosti a důkazy, které tu byly (existovaly) v době řízení před soudem prvního stupně a které přesto před tímto soudem nebyly žalobcem označeny, nemohou být v odvolacím řízení již nastoleny. Z uvedených důvodů odvolací soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu protokolem (záznamem) o kontrole v Polsku ze dne datum.

15. Soud prvního stupně z vyložených důvodů postupoval správně, když nedůvodně podanou žalobu o zaplacení částky částka s 1% denním úrokem z prodlení od datum do zaplacení zamítl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., v níž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky částka s 1% denním úrokem z prodlení od datum do zaplacení, jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to ve správném znění, neboť soud prvního stupně uvedl zjevně nesprávné (v rozporu s žalobou) datum, od něhož žalobce placení úroku z prodlení žádal (datum namísto datum).

16. Odvolací soud rovněž podle § 219 o. s. ř. potvrdil výrok III. napadeného rozsudku o nákladech státu, o nichž bylo rozhodnuto rovněž správně, s ohledem na výsledek řízení (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) a pravomocné částečné osvobození žalobce od soudních poplatků v rozsahu 50 % (viz. usnesení soudu prvního stupně ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).

17. Soud prvního stupně rozhodl správně výrokem II. o nákladech řízení podle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto náklady po právu přisoudil v řízení plně úspěšné žalované. Co se týče výše těchto nákladů, tak nelze souhlasit s postupem soudu prvního stupně, který s ohledem na částečné osvobození žalobce od soudních poplatků v rozsahu 50 % přisoudil žalované pouze polovinu účelně vynaložených nákladů řízení. Takový postup není v souladu se zákonem a mohl by přicházet v úvahu toliko v případě aplikace ustanovení § 150 o. s. ř., podle kterého, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud prvního stupně však ustanovením § 150 o. s. ř. své rozhodnutí neodůvodnil a podle názoru odvolacího soudu ani na daný případ nedopadá, neboť žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání žalované plné náhrady nákladů řízení v posuzované věci nebyly ani tvrzeny.

18. Žalované tak po právu náleží za řízení před soudem prvního stupně plná náhrada nákladů řízení, sestávající z mimosmluvní odměny za právní zastoupení advokátem podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), za šest úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, duplika ze dne datum, účast na jednání ve dnech datum, datum a datum - § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu] z tarifní hodnoty částka po částka, tj. částky částka; ze šesti režijních paušálů po částka, tj. částky částka (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu); cestovného ke dvěma jednáním před soudem prvního stupně v roce 2022 (datum a datum) z Teplic do Litoměřic a zpět, osobním automobilem zn. Volvo XC90, reg. zn. SPZ, při ujetí 2 x 79 km, při průměrné spotřebě motorové nafty 5,7 l/100 km, při vyhláškové ceně této pohonné hmoty částka/1 l (vyhl. č. 511/2021 Sb.), při paušální sazbě částka/1 km, tj. ve výši částka; dále k jednání dne datum z Teplic do Litoměřic a zpět, týmž osobním automobilem, při ujetí 79 km, při vyhláškové ceně motorové nafty částka/1 l (vyhl. č. 467/2022 Sb.), při paušální sazbě částka/1 km, tj. ve výši částka; náhrady za promeškaný čas za 12 půlhodin po částka, tj. ve výši částka [§ 14 odst. 1 písm. a), 3 advokátního tarifu] a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ze součtu odměny a hotových výdajů ve výši částka. Celkem se jedná o náklady řízení ve výši částka, které je žalobce povinen zaplatit žalované, s ohledem na jeho nepříznivé příjmové, majetkové a osobní poměry, ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalovanou účtovaný úkon právní služby „sdělení žalované k výzvě soudu ze dne datum“ odvolací soud nepovažuje za úkon právní služby, neboť se jedná pouze o sdělení faktu, že žalovaná soudu nemůže předložit požadovaný výpis tachografu tahače a kartu řidiče (žalobce) s uvedením důvodů. Odvolací proto žalované za tento úkon nepřiznal odměnu ani náhradu hotových výdajů.

20. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II., o nákladech řízení, změnil za analogického užití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v rozsahu uvedeném ve výroku I. písm. b) tohoto rozsudku, tj. co do výše přiznané náhrady nákladů řízení. Jinak tento výrok co do základu nároku na náhradu nákladů řízení, lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a platebního místa (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal taktéž procesně úspěšné žalované. Tyto náklady jsou tvořeny mimosmluvní odměnou advokáta podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby [odvolání do nákladů řízení - § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu] z tarifní hodnoty částka ve výši částka a za jeden úkon právní služby [účast na odvolacím jednání -§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu] z tarifní hodnoty částka ve výši částka; dvěma režijními paušály po částka, tj. ve výši částka dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu; cestovným k jednání před odvolacím soudem z Teplic do adresa a zpět, osobním automobilem zn. Volvo XC90, reg. zn. SPZ, při ujetí 48 km, při průměrné spotřebě motorové nafty 5,7 l/100 km, při vyhláškové ceně této pohonné hmoty částka/1 l (vyhl. č. 398/2023 Sb.), při paušální sazbě částka/1 km, v požadované výši částka; náhradou za promeškaný čas strávený cestou k odvolacímu jednání v rozsahu dvou půlhodin po částka, tj. ve výši částka podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ze součtu odměny a hotových výdajů ve výši částka. Celkem tak náklady vynaložené žalovanou v odvolacím řízení představují částku částka, které je jí žalobce povinen zaplatit ve stejné lhůtě jako náklady prvostupňového řízení stanovené soudem prvního stupně, tj. do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 211 o. s. ř.) Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V části týkající se výroku o nákladech řízení však proti němu samostatné dovolání přípustné není [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.