14 Co 206/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudkyň Mgr. Jany Havlové a Mgr. Kateřiny Brodské ve věci zástavního věřitele: tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , adresa zastoupený advokátem tituly před jménem jméno FO jméno FO Adresa zainteresované osoby 0/1 proti zástavní dlužnici: tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 , adresa zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o soudní prodej zástavy, o odvolání zástavní dlužnice proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. ledna 2024, č. j. 10 C 255/2023-47, Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

1. V záhlaví označeným usnesením Okresní soud v Litoměřicích (dále jen „soud prvního stupně“) nařídil soudní prodej zástavy, a to spoluvlastnického podílu zástavní dlužnice o velikosti , hodnota, na pozemku , hodnota, , jehož součástí je dům , hodnota, a pozemku , hodnota, , který je zapsán v , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“), k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeným , datum, , bytem , adresa, , ve výši 1 500 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 842 411,51 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 6 % p. a. z jistiny od 13. 6. 2017 do zaplacení, vyplývající ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem pod č. j. 33 Cm 311/2010-10 ze dne 8. 2. 2011 (dále jen „předmětná pohledávka“).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi zástavním věřitelem a zástavní dlužnicí jako zástavcem byla dne 13. 8. 2013 uzavřena zástavní smlouva, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu zástavní dlužnice o velkosti , hodnota, na předmětných nemovitostech, k zajištění předmětné pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Zástavní dlužnice je v katastru nemovitostí vedena jako spoluvlastnice předmětných nemovitostí, a to k podílu o velikosti , hodnota, . Zástavní smlouva byla vložena do katastru nemovitostí pod č. j. , hodnota, s právními účinky vkladu ke dni , datum, . Na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 7. 2017, č. j. , spisová značka, , byl soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , pověřen, mimo jiné, provedením exekuce na majetek povinného , tituly před jménem, , jméno FO, k uspokojení pohledávky oprávněného (zástavního věřitele) podle pravomocného a vykonatelného exekučního titulu - směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 2. 2011, č. j. 33 Cm 311/2010-10. V průběhu této exekuce byl exekučním příkazem soudního exekutora ze dne 8. 8. 2017, č. j. , spisová značka, , nařízen prodej spoluvlastnického podílu povinného , tituly před jménem, , jméno FO, o velikosti , hodnota, na předmětných nemovitostech. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. 5. 2020, č. j. , spisová značka, , byl zamítnut návrh povinného , tituly před jménem, , jméno FO, na zastavení exekuce s odůvodněním, že nedošlo k zaplacení závazku z výše označeného směnečného platebního rozkazu na základě dohody o splacení závazku ze dne 13. 8. 2013, jak namítal povinný. Toto usnesení bylo v této části (pro 1 500 000 Kč s příslušenstvím) potvrzeno rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 11. 2022, č. j. , spisová značka, .

3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v posuzované věci jsou splněny podmínky stanovené v § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), neboť zástavní věřitel prokázal, že disponuje zajištěnou pohledávkou vůči dlužníkovi přiznanou shora označeným směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Ústí nad Labem, vydaným dne 8. 2. 2011 pod č. j. 33 Cm 311/2010-10 na částku 1 500 000 Kč s příslušenstvím. Zástavní věřitel rovněž prokázal existenci zástavního práva k zástavě, tj. spoluvlastnickému podílu zástavní dlužnice o velikosti , hodnota, na předmětných nemovitostech, které zajišťuje předmětnou pohledávku. Měl za prokázané i to, že zástavní dlužnice je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí. Uvedl, že realizace soudního prodeje zástavy probíhá ve dvou fázích s tím, že v první fázi představované zvláštním typem řízení o soudním prodeji zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej se k uspokojení pohledávky navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nejsou pro první fázi prodeje zástavy významné. Jiné skutečnosti mohou být uplatněny až ve druhé fázi výkonu rozhodnutí či exekuce prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení exekuce dle § 268 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), návrhu na zastavení exekuce podle § 55 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „e. ř.“), popřípadě vylučovací žaloby podle § 267 o. s. ř. Do druhé vykonávací fáze se soudní prodej zástavy dostane jen tehdy, když soud svým rozhodnutím nejprve nařídí prodej zástavy a zástavní věřitel poté podá příslušný návrh nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy. Proto soud prvního stupně návrhu v plném rozsahu vyhověl a nařídil soudní prodej zástavy.

4. Námitku zástavní dlužnice, že nařízení soudního prodeje zástavy je v rozporu s dobrými mravy, posoudil soud prvního stupně jako nedůvodnou, protože samotné podání „exekučního návrhu“ nemůže být výkonem práva, který odporuje dobrým mravům, nýbrž využitím možnosti poskytnuté oprávněnému procesním předpisem pro případ, že povinnost uložená exekučním titulem nebyla splněna dobrovolně. Žalobní návrh neshledal soud prvního stupně ani šikanózním, neboť mezi účastníky řízení a povinným , tituly před jménem, , jméno FO, bylo opakovaně jednáno o možnosti zaplacení dluhu a o tom, že v takovém případě by zástavní věřitel vzal návrh zpět. Dokonce byla uzavřena dohoda, ve které se , tituly před jménem, , jméno FO, zavázal, že do určitého data zaplatí zástavními věřiteli částku 4 000 000 Kč a zástavní věřitel pak vezme žalobu zpět, avšak k zaplacení dlužné částky nedošlo. Uzavřel, že není předpoklad, že by pohledávka zástavního věřitele, zajištěná mimo jiné předmětným zástavním právem, byla v dohledné době uspokojena, a to i s ohledem na skutečnost, že exekuce vedená na spoluvlastnický podíl , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , hodnota, na předmětných nemovitostech ze stejného právního titulu trvá a nebyla k návrhu povinného zastavena.

5. O nákladech řízení soud prvního stupně nerozhodoval s odkazem na judikaturu Ústavního soudu (nález Ústavního soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 1 ÚS 2246/17 nebo ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 68/16), podle níž by měly soudy rozhodovat o nákladech řízení o nařízení soudního prodeje zástavy až v rámci navazující druhé fáze, tedy v řízení o výkon rozhodnutí či exekuce prodejem zástavy.

6. Proti tomuto usnesení podala v zákonné lhůtě odvolání zástavní dlužnice. Namítala, že závěr soudu prvního stupně o prokázané existenci zástavního práva je nesprávný. Odkázala na Dohodu o splacení závazků uzavřenou mezi zástavním věřitelem a , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 8. 2013, kterou provedl soud prvního stupně důkaz, avšak v odůvodnění napadeného usnesení se o ní nezmiňuje, přestože byla uzavřena souběžně, ve stejném okamžiku jako předmětná zástavní smlouva. Vytýkala soudu prvního stupně, že neprovedl navržené důkazy, které směřovaly k prokázání skutečnosti, že , tituly před jménem, , jméno FO, v dohodě sjednanou částku zástavnímu věřiteli ještě před uplynutím termínu (nejpozději do 30. 6. 2014) zaplatil, a proto neúplně zjistil potřebný skutkový stav věci. Je přesvědčena, že vzhledem k tomu, že dlužník , tituly před jménem, , jméno FO, na základě této dohody prokazatelně poskytl zástavnímu věřiteli dohodnuté peněžité plnění 5 000 000 Kč a ten již 6. 5. 2014 toto plnění přijal, došlo tím k zániku předmětné dohody (která by jinak v případě nesplnění závazku povinného zanikla též uplynutím dohodnuté doby, tj. do 30. 6. 2014). Souběžně došlo i k zániku zástavního práva k předmětu zástavy, tedy jejímu spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech. Navrhla změnu napadeného usnesení tak, že bude návrh na nařízení soudního prodeje zástavy zamítnut.

7. Krajský soud, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř. za užití § 1 odst. 3 z. ř. s.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. za užití § 1 odst. 3 z. ř. s.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř. za užití § 1 odst. 3 z. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí, a to spolu s řízením jeho vydání předcházejícím podle § 212 a § 212a o. s. ř. za užití § 1 odst. 3 z. ř. s., k projednání odvolání nenařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení odvolacího jednání souhlasili (§ 356 z. ř. s.) a odvolání shledal nedůvodným.

8. V projednávané věci je třeba zástavní právo k předmětným nemovitostem i v současné době posuzovat (vzhledem k době uzavření zástavní smlouvy 13. 8. 2013) podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“ – srov. § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014). Protože řízení o soudním prodeji zástavy bylo zahájeno návrhem podaným u soudu po 1. 1. 2014, postupuje se v něm podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

9. Podle § 354 z. ř. s. řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.

10. Podle § 355 z. ř. s. účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.

11. Podle § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

12. Podle § 358 odst. 3 z. ř. s. podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

13. Zástavní právo je definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 152 obč. zák.); zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky (srov. § 155 odst. 1 větu druhou obč. zák.). Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 165 odst. 1 obč. zák.). Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě, nebo soudním prodejem zástavy (srov. § 165a odst. 1 obč. zák.).

14. Jak správně konstatoval soud prvního stupně, soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy není „sporem“ či „nesporem“ a nejde ani o řízení nalézací, ani o řízení vykonávací (exekuční). Jde o zvláštní typ řízení před soudem, jehož smyslem je dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z něhož se může (by se mohl) uspokojit zástavní věřitel (§ 165a odst. 1 obč. zák.).

15. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou, jak vyplývá z § 358 odst. 1 věty první z. ř. s., v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují, když pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, s tím, že návrh doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy (srov. při obdobné právní úpravě v ustanoveních § 200y až 200za občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003 sp. zn. 23 Co 672/2003, které bylo uveřejněno pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004).

16. Z uvedeného vyplývá, že povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal v řízení prokazovat, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a byl připraven svoje tvrzení prokazovat.

17. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem zástavy [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán], a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017).

18. V posuzované věci zástavní věřitel předložil soudu prvního stupně, jak vyplývá z obsahu spisu a skutkových zjištění soudu prvního stupně, listiny, které osvědčovaly (ze kterých se jevilo jako pravděpodobné), že má vůči dlužníkovi , tituly před jménem, , jméno FO, pohledávku ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím vyplývající ze směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 8. 2. 2011, č. j. 33 Cm 311/2010-10, která byla zajištěna zástavním právem ke spoluvlastnickému podílu zástavní dlužnice, jakožto zástavce, o velikosti , hodnota, na předmětných nemovitostech (zástavní smlouva ze dne 13. 8. 2013 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni , datum, , výpis z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, , ze dne , datum, ). Protože tak zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhl, a kdo je zástavním dlužníkem, byly splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s.

19. Námitky zástavní dlužnice zpochybňující existenci předmětné pohledávky a zástavy, jejichž existence byla doložena v řízení o soudním prodeji zástavy, shledal odvolací soud nepřípadnými, neboť tvrzenými okolnostmi se lze zabývat až (jak vyplývá z výše uvedeného) ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán].

20. Odvolací soud z vyložených důvodů dospěl k závěru, že veškeré rozhodné skutečnosti byly zástavním věřitelem doloženy (osvědčeny) kvalifikovaným způsobem, když předložené listiny odpovídají požadavkům stanoveným zákonem. Zákonné předpoklady pro vyhovění návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy ve smyslu § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. jsou tak splněné. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. za užití § 1 odst. 3 z. ř. s. jako věcně správné potvrdil.

21. O nákladech odvolacího řízení rozhodováno nebylo (shodně se soudem prvního stupně, který správně nerozhodoval o nákladech řízení), neboť o nákladech řízení před soudy obou stupňů bude rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení. Jedná se o výjimku z ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. vyplývající z nálezové judikatury Ústavního soudu, která je dle čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, závazná, kdy Ústavní soud opakovaně dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 114/06, sp. zn. I. ÚS 28/14, sp. zn. III. ÚS 68/16 nebo sp. zn. I. ÚS 2246/17).