14 Co 304/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudců Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Martina Paška ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , narozená dne Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D e) Jméno žalobce E , narozený dne Datum narození žalobce E bytem Adresa žalobce E f) Jméno žalobce F , narozený dne Datum narození žalobce F bytem Adresa žalobce F g) Jméno žalobce G , narozený dne Datum narození žalobce G bytem Adresa žalobce G všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 21. července 2025, č. j. 7 C 345/2024-394,

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se žaloba o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o převodu pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, zamítá.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni a) k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni b) k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni c) k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

V. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni d) k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

VI. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci e) k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

VII. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci f) k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

VIII. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci g) k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

IX. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Litoměřicích, náklady řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

X. Žalobci jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Litoměřicích, náklady řízení před soudem prvého stupně ve výši , částka, .

XI. Žalobci jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně zaplatit žalované k rukám jejího zástupce plnou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, .

1. Okresní soud v záhlaví označeným rozsudkem vyhověl žalobě žalobců, tedy nahradil projev vůle žalované směřující k uzavření smlouvy se žalobci, jejímž předmětem je převod pozemku p. č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, katastrálním území , adresa, (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Litoměřicích, náklady státu s tím, že si vyhradil určit jejich výši a splatnost samostatným usnesením (výrok II.), uložil žalované zaplatit náklady žalobců k rukám jejich zástupce, a to žalobkyni a) , částka, , žalobkyni b) , částka, , žalobkyni c) , částka, , žalobkyni d) , částka, , žalobci e) , částka, , žalobci f) , částka, a žalobci g) , částka, , vše ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (výroky III. – IX.).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o půdě“. Jde o osoby s přímým restitučním nárokem, resp. o přímé právní nástupce původních restituentů. To ostatně nečiní žádný z účastníků sporným. Neuspokojený restituční nárok žalobci odvozují od rozhodnutí , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Rozhodnutím , Anonymizováno, , adresa, č. j. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že tam uvedené oprávněné osoby nejsou vlastníky nemovitostí, a to dle pozemkového katastru části parcely dle , Anonymizováno, č. , hodnota, - , Anonymizováno, , (, Anonymizováno, ), o výměře , Anonymizováno, , části parcely dle , Anonymizováno, č. , hodnota, - , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), o výměře , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Rozhodnutí bylo následně změněno rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že oprávněné osoby jsou vlastníky pozemků dle katastru nemovitostí parcelní číslo , Anonymizováno, (dle , hodnota, ) a parcelní číslo , hodnota, ), ve zbytku bylo opětovně rozhodnuto, že žalobci nejsou dle rozhodnutí , Anonymizováno, , adresa, č. j. , Anonymizováno, vlastníky pozemků. Žalobci jako oprávněné osoby jsou z rozhodnutí nesporně oprávněni tak, že žalobkyni a) , Jméno žalobce A, náleží podíl o velikosti , Anonymizováno, žalobkyni b) , Jméno žalobce B, o velikosti , Anonymizováno, , žalobkyni c) , Jméno žalobce C, o velikosti , Anonymizováno, , žalobkyni d) , Jméno žalobce D, o velikosti , Anonymizováno, , žalobci e) , Jméno žalobce E, o velikosti , Anonymizováno, , žalobci f) , Jméno žalobce F, o velikosti , Anonymizováno, a žalobci g) , Jméno žalobce G, o velikosti , Anonymizováno, .

3. Okresní soud dále uzavřel, že žalobci se aktivně účastnili veřejných nabídek, ani tento jejich přístup však uspokojení jejich nároku v plném rozsahu nevedl. Částečného uspokojení žalobci dosáhli vedle účasti ve veřejných nabídkách prostřednictvím přímého uplatnění nároku v paralelně vedených řízeních u , Anonymizováno, v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a (v průběhu řízení vedeného před soudem prvého stupně) pak v řízení u , Anonymizováno, ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Mezi účastníky není sporu o tom, že má-li být jejich celkový nárok oceněn částkou ve výši , částka, , pak po započtení nároků uspokojených ve veřejné nabídce a dále nároků uspokojených rozhodnutími , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, a , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , spisová značka, činí nárok žalobkyně a) , Jméno žalobce A, , částka, , žalobkyně b) , Jméno žalobce B, , částka, , žalobkyně c) , Jméno žalobce C, , částka, , žalobkyně d) , Jméno žalobce D, , částka, , žalobce e) , Jméno žalobce E, , částka, , žalobce f) , Jméno žalobce F, , částka, a žalobce g) , Jméno žalobce G, , částka, (pozn.: celkem tedy , částka, ). Ve věci vedené u , Anonymizováno, ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, pak byla žalované uložena povinnost vydat žalobcům pozemky v hodnotě dalších , částka, .

4. K otázce aktivity žalobců při uspokojování jejich nároku okresní soud konstatoval, že další rozsáhlejší účast ve veřejných nabídkách na žalobcích požadovat nelze, neboť žalobci u žalované usilovali neúspěšně o přecenění nároku, v důsledku čehož nadále ve veřejných nabídkách nemohli být úspěšní. Oproti tomu okresní soud shledal, že postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobců byl liknavý, neboť od bezprávného odnětí majetku původním vlastníkům uplynulo již více než 75 let a od obnovení demokratického právního řádu více než 35 let, aniž však byla křivda tímto způsobená totalitním režimem efektivně napravena.

5. Jde-li o ocenění odňatých pozemků, okresní soud se ztotožnil se závěrem, že tyto mají být oceňovány jako pozemky stavební. Vycházel z toho, že se jedná o pozemky tvořící součást , právnická osoba, , které se nacházejí v , Anonymizováno, a jsou součástmi , Anonymizováno, Tyto pozemky přešly na , Anonymizováno, za účelem , Anonymizováno, . Není rozhodné, že bezprostředně zastaveny nejsou, neboť se stavbou bezprostředně souvisí a jsou potřebné k jejímu provozu a obsluze, tedy vykazují se stavbou funkční souvislost a tvoří , Anonymizováno, . Se stejným závěrem, tedy že se jedná o pozemky stavební, ocenili , Anonymizováno, znalci , tituly před jménem, , jméno FO, v roce , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, v roce , Anonymizováno, . S tímto se naopak neztotožnil , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku ze dne , datum, , který ocenil pozemky částkami , částka, a , částka, , neboť je posuzoval jako „, Anonymizováno, “. Takové ocenění však okresní soud vzhledem ke shora uvedenému považoval za nesprávné (s ohledem na to, že zjistil, že pozemky se nacházely v území určeném k zástavbě a byly odňaty za účelem rozšíření , Anonymizováno, ) a z posudku tohoto znalce proto bez dalšího nevycházel.

6. Jde-li o to, zda u pozemků měly být uplatněny srážky podle bodu č. , hodnota, tabulky I přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1988 Sb., okresní soud se ztotožnil s tím, jaké závěry v tomto ohledu přijal , Anonymizováno, v , adresa, v rozsudku č. j. , spisová značka, a , Anonymizováno, , adresa, rozsudku č. j. , spisová značka, , jenž byly vydány ve věci totožných účastníků. Pokud byly pozemky odňaty za účelem zastavení , Anonymizováno, , kdy zvláštními požadavky byla rovinatost pozemku a nesrostlost s okolní zástavbou, pak tyto zvláštní kvality nelze považovat za nevýhodu, která by měla být pozemku, resp. žalobcům, k tíži. Z tohoto důvodu nemohou být dány důvody pro uplatnění srážky ve výši , Anonymizováno, % - snížení ceny pozemku z důvodu samostatného , Anonymizováno, . S tímto se ztotožnila také znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

7. Pokud jde o srážku podle bodu č. , hodnota, tabulky I přílohy 7 vyhl. č. 182/1988 Sb., tj. srážku ve výši , Anonymizováno, % z důvodu, že v místě není napojení na veřejný vodovod, či srážky podle bodu č. , hodnota, tabulky I přílohy 7 uvedené vyhlášky, tj. srážky 7 % pro nenapojení na veřejnou kanalizaci, okresní soud uzavřel, že žádný z posudků takovou srážku neaplikoval. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřel, že , Anonymizováno, byl v době přechodu na stát na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny napojen. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, konstatovala, že , Anonymizováno, je specifickou stavbou s více než , Anonymizováno, historií a , Anonymizováno, , zásobování vodou a odvod odpadních vod proto musely být zajištěny, byť není známo jak. Použití srážek proto považovala za nevhodné a nepřistoupila k nim. Uvedla, že vyhláška je pro účely ocenění , Anonymizováno, příliš obecná, srážky se v minulosti aplikovaly, avšak ustoupilo se od toho, poukazovala na související soudní judikaturu i na tím způsobené cenové disproporce. Na tomto závěru znalkyně setrvala i poté, co byla seznámena s níže uvedenou zprávou , právnická osoba, . ze dne , datum, .

8. Okresní soud v té souvislosti vycházel rovněž ze zpráv , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “) a průvodní zprávy stavby , Anonymizováno, , adresa, , z nichž zjistil, že v blízkosti , adresa, u pozemku , Anonymizováno, je evidován veřejný vodovod s rokem výstavby , Anonymizováno, , u pozemku , Anonymizováno, nejsou veřejný vodovod a kanalizace evidovány. Veřejná kanalizace byla vybudována až v roce , Anonymizováno, , veřejný vodovod v lokalitě byl vybudován v roce , adresa, , resp. v roce , Anonymizováno, . Na druhé straně , Anonymizováno, mezi ulicí , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byl postaven vodovod v roce , Anonymizováno, . Veřejný vodovod v obci , adresa, z roku , Anonymizováno, se nacházel v ulicích , Anonymizováno, , ve svahu nad , Anonymizováno, , adresa, , k napojení na tento vodovod bylo nutné podejít , Anonymizováno, . Veřejný vodovod pod , Anonymizováno, byl vybudován až v roce , Anonymizováno, mezi ulicemi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, za , Anonymizováno, . Tehdy teprve došlo k propojení větví veřejného vodovodu před a za , Anonymizováno, . , Anonymizováno, uvedla, že v roce , Anonymizováno, tak nebyla možnost napojení , Anonymizováno, , adresa, na veřejnou kanalizaci a vodovod, a to ani na vodovod z roku , Anonymizováno, v ulicích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Okresní soud měl za zarážející, že teprve ve zprávě ze dne , datum, , Anonymizováno, uvedla, že v roce , Anonymizováno, nebyla možnost napojení , Anonymizováno, , adresa, na veřejnou kanalizaci a vodovod. To, že je , Anonymizováno, neeviduje, podle okresního soudu neznamená, že faktické napojení nebylo, uvedené muselo být s ohledem na účel , Anonymizováno, nějak řešeno.

9. Okresní soud k uplatnění těchto srážek posléze konstatoval, že přes zprávu , Anonymizováno, , podle níž nebyla možnost napojení , Anonymizováno, na veřejnou kanalizaci a vodovod, vyšel z povahy , Anonymizováno, , jeho funkce a vlastností, z toho, že žádný ze znalců k uplatnění srážky nepřistoupil, dále pak i z toho, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, konstatoval, že , Anonymizováno, na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci v době přechodu na , Anonymizováno, napojen byl a že znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že zásobování vodou a odvod odpadních vod proto musely být zajištěny. Uzavřel, že aplikace srážek by vedla k výrazným cenovým disproporcím mezi odňatými a náhradními pozemky, což je v rozporu s judikaturou. Aplikace srážek by pak byla obtížně proveditelná vzhledem k obecnosti oceňovací vyhlášky. S tímto se ztotožnily také další soudy ve věcech totožných účastníků. Konečně pak uvedl, že aplikace srážek by byla v rozporu s veřejným zájmem a s účelem a cílem restitučních předpisů, jímž je respektování proporcionality mezi omezením restitučního nároku a posouzením konkrétního veřejného zájmu.

10. Při určení konkrétní výše restitučního nároku vyšel okresní soud z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, zpracovaného pro žalobce. Znalkyně v posudku dospěla k závěru, že cena pozemků (po zohlednění toho, že část pozemků byla dodatečně vydána) činí , částka, , současně ovšem i z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , zpracovaného pro žalovanou. Tento znalec ocenil odňaté pozemky částkou , částka, , jelikož na rozdíl od , tituly před jménem, , jméno FO, aplikoval (na odňaté pozemky v jejich plném rozsahu) srážku ve výši , Anonymizováno, % podle bodu č. , hodnota, tabulky I přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1998 Sb., ohledně níž ovšem okresní soud dospěl k závěru, že opodstatněná není (srov. bod 6. odůvodnění). Pokud by od této srážky bylo odhlédnuto, cena by i na základě posudku , tituly před jménem, , jméno FO, činila , částka, . Cenu restitučního nároku posléze okresní soud stanovil průměrem takto zjištěných cen, tedy částkou , částka, .

11. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že cena náhradního pozemku (stanovená rovněž na základě znaleckého posudku) v katastrálním území a obci , adresa, činí , částka, . Jelikož zbývající část neuspokojeného nároku žalobců tuto částku přesahuje a nebyly zjištěny žádné překážky převoditelnosti náhradního pozemku, okresní soud žalobě vyhověl.

12. Při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky vycházel okresní soud ze závěru, že každý ze žalobců byl v řízení plně úspěšný a přiznal jim proto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), právo na plnou náhradu jejich nákladů, které jednotlivě vyčíslil, a to jednotlivě ve vztahu ke každému ze žalobců. Náklady státu uložil soud žalované zaplatit podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž dosud neměl podklady pro stanovení výše těchto nákladů, vyhradil si proto provést určení jejich výše samostatným usnesením.

13. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítala, že okresní soud dospěl k chybným skutkovým a právním závěrům o tom, že právním předchůdcům žalobců odňaté a nevydané pozemky musely být ke dni jejich přechodu na , Anonymizováno, napojitelné na vodovod a kanalizaci, a to proto, že byly odňaty za účelem rozšíření , Anonymizováno, ve , adresa, a s ohledem na povahu , Anonymizováno, musel být přívod vody i odvod odpadních vod zajištěn, i když není známo jak. Není proto rozhodné, zda existovala možnost napojení na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci ve smyslu přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1988 Sb. Žalovaná má posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve vztahu k této otázce za neúplný a nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, neboť znalkyně si pro své závěry nezajistila relevantní podklady. Vyšla toliko ze zadání objednatelů posudku, jimž byli žalobci. Z veřejně dostupných , Anonymizováno, , které si opatřila, není o vedení a existenci inženýrských sítí nic patrno. Úkolem znalce je při tom posuzovat otázky odborné, nikoliv interpretovat právní předpisy a rozhodovat o tom, zda je jejich užití vhodné či nikoliv. Žalovaná oproti tomu předložila četné listinné důkazy svědčící o tom, že nevydané pozemky nebylo možné na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci napojit. To mělo vést okresní soud k zadání revizního znaleckého posudku. Je při tom pravděpodobné, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, by v situaci, kdy by mu byly předloženy důkazy žalované, své závěry korigoval. Ani ostatní soudy rozhodující ve věci totožných účastníků neměly vyjádření , Anonymizováno, ze dne , datum, k dispozici. V tomto , Anonymizováno, odpovídá na otázku, zda bylo možné , Anonymizováno, ve , adresa, jako takové napojit na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, jednoznačně negativně. Závěr okresního soudu o tom, že , Anonymizováno, nějakým způsobem napojen na přívod vody a odvod odpadních vod být musel, není relevantní, hovoří-li ustanovení přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1988 Sb., o tom, že srážky mají být aplikovány tehdy, pokud v místě není možnost napojení na veřejnou kanalizaci a v místě není napojení na veřejný vodovod. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne.

14. Žalobci navrhli napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit, odkázali při tom na odůvodnění napadeného rozsudku. V souladu s aktuální judikaturou jsou podle žalobců jak závěry o tom, že postupy žalované při vyřizování jejich nároku byly svévolné a liknavé, tak závěry o tom, že odňaté pozemky je třeba ocenit jako pozemky stavební. Konkrétně se přímo k otázce ocenění pozemků v , Anonymizováno, , adresa, vyjádřil , Anonymizováno, soud v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Jde-li o odvolací námitku spočívající v tom, že správně měly být uplatněny srážky dle bodu č. , hodnota, a 4 tabulky č. I přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb., pak žalobci vychází z toho, že i zde okresní soud své závěry přesvědčivě a logicky vysvětlil. I , Anonymizováno, soud potvrdil opakovaně závěry obecných soudů, dle kterých nejsou podmínky pro aplikaci srážek naplněny, a to např. v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , kde uvedl, že ve vztahu k těmto srážkám žalovaná brojí proti skutkovým zjištěním, jakož i proti způsobu hodnocení důkazů, které ovšem předmětem , Anonymizováno, přezkumu být nemohou, stejné závěry učinil i v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, . V nyní projednávané věci odmítli uplatnění srážek také znalci provádějící ocenění pozemků. , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku uvedl, že v kontextu místa byla dána možnost napojení na veřejný vodovod či kanalizaci. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , , Anonymizováno, soud argumentoval shodně jako ve shora citovaných rozhodnutích, nicméně poukázal i na skutkové závěry plynoucí z posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , podle nichž napojení v místě bylo. , Anonymizováno, soud v , Anonymizováno, v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , uvedl, že možnost napojení je třeba posuzovat ve vztahu k celému , Anonymizováno, a to podle poměrů panujících v době přechodu pozemků na , Anonymizováno, ; je proto třeba považovat za dostatečné napojení na historickou kanalizaci, dešťovou kanalizaci či odvodňovací drenáž a není důvod se domnívat, že takové napojení se vymykalo tehdejším poměrům. Uvedený soud se proto ztotožnil s provedením srážek. Argumentaci žalovaného žalobci vnímají jako absurdní a rozpornou s judikatorními závěry Nejvyššího a Ústavního soudu České republiky. Je třeba uvážit, že pozemky byly odnímány za atypickým účelem, pro jehož naplnění bylo bez významu, zda je lze napojit na veřejné sítě. Tento fakt tedy nemohl mít na jejich hodnotu negativní vliv. Vyhl. č. 182/1988 Sb., nebyla přizpůsobena oceňování restitučních nároků, nelze ji proto uplatňovat mechanicky bez zohlednění konkrétních okolností restitučního případu. Takový postup byl shledán protiústavním např. v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1088/12. Okresní soud tedy v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu uzavřel, že v daném případě nejsou podmínky pro aplikaci srážek naplněny. K otázce zpracování revizního posudku žalobci uvedli, že předpoklady pro jeho zpracování nejsou stanoveny zákonem, v tomto směru je dán otevřený prostor pro diskreci soudu. Revizní posudek má místo tam, kde soud pochybuje o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku, a zda má pochybnosti za odstraněné či nikoliv. Námitky žalovaného tudíž nejsou důvodné.

15. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1, odst. 2 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201, 203 o. s. ř.) a je přípustné, při jednání přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání v mezích uvedených v § 212 a 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

16. Skutková zjištění i z nich činěné skutkové závěry okresního soudu shrnuté výše považoval soud odvolací za správné a dostatečné pro právní posouzení věci, a to ve vztahu k řešení otázek, zda jsou žalobci oprávněnými osobami (o čemž mezi účastníky není sporu), zda byli při uspokojování svého nároku aktivní a zda lze postup žalované hodnotit jako svévolný a liknavý, stejně tak ve vztahu k tomu, zda mají být odňaté pozemky oceňovány jako pozemky stavební. Skutkové závěry se v tomto ohledu v podstatném shodují s těmi, které byly učiněny také ve věci řešené v , Anonymizováno, řízení , Anonymizováno, soudem v jeho rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupném na , Anonymizováno, , které se týká restitučního nároku založeného na nevydání totožných pozemků. V tomto rozsudku , Anonymizováno, soud s odkazem na příslušnou prejudikaturu konstatoval mimo jiné, že nesprávným oceněním restitučního nároku a lpěním žalované na nesprávném ocenění restitučního nároku se žalovaná ocitla v prodlení. Uvedl dále, že odvolací soud zcela v souladu s citovanou judikaturou dovodil, že následkem liknavého postupu žalované nebylo lze po oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách a bylo namístě vyhovět žalobě o vydání konkrétních vhodných pozemků. K otázce ocenění odňatých pozemků nacházejících se uvnitř , adresa, , Anonymizováno, soud v citovaném rozhodnutí uvedl, že se jí již opakovaně zabýval s tím, že aproboval závěry soudů nižších stupňů, dle nichž jest tyto pozemky ve smyslu § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ocenit jako stavební (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2514/2019, ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 595/2019, nebo ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1428/2019). V obecné rovině k tomu rovněž odkázal na ustálenou judikaturu, dle níž v případech, kdy byly pozemky v době přechodu na , Anonymizováno, evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (se zřetelem k územně plánovací dokumentaci, vykoupení pozemků za účelem výstavby, bezprostřední realizaci výstavby, existenci územního rozhodnutí o umístění stavby apod.), lze i takové pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Okresní soud tedy věc v tomto ohledu posoudil správně, pokud ke shora specifikovaným otázkám na základě svých zjištění učinil shodné právní závěry jako Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí a ani odvolací soud neshledává žádné okolnosti, pro které by bylo třeba se od nich v nyní projednávané věci odchýlit. Na skutkové i právní závěry okresního soudu proto v tomto ohledu odkazuje.

17. Také k (nyní v podstatě jediné sporné) otázce, zda je třeba při ocenění odňatých pozemků aplikovat srážky podle bodu 3 a 4 tabulky č. I přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1988 Sb., pro nenapojení na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, provedl okresní soud dokazování v zásadě dostatečné. Odvolací soud se však neztotožňuje s tím, jak okresní soud provedené důkazy hodnotil. Také odvolací soud vzal v úvahu, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku uvádí, že pozemky byly napojeny na rozvod vody a kanalizaci, dodává však, že tento znalec podklady pro takové zjištění ke svému posudku žádné nepřipojil. Znalec při tom v tomto ohledu nepřijímá odborný závěr, nýbrž si fakticky opatřuje skutkový podklad pro ocenění, které je z převážné části právní aplikací vyhl. č. 182/1988 Sb. Takový skutkový podklad pak může být bez dalšího podrobován (na rozdíl od závěrů odborných) přezkumu soudu a hodnocen ve vztahu k dalším důkazům, které mají svědčit o téže otázce. V případě posudku , tituly před jménem, , jméno FO, takový skutkový podklad – jak již bylo řečeno – chybí, což závěry tohoto posudku zpochybňuje. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojení s jejím výslechem je pak – jak plyne též ze zjištění okresního soudu – zřejmé, že srážky pro nenapojení na veřejný vodovod a kanalizaci neužila, jelikož má za to, že takový postup je v souladu s vývojem judikatury, a také proto, že dovodila, že v místě nějaký typ napojení být musel. Ani z tohoto posudku tedy neplyne existence skutkového podkladu svědčícího o reálných poměrech v místě, jde spíše o předpoklad znalkyně. Tato se nikterak nezabývá skutkovými zjištěními soudů v rozhodnutích, na které jen obecně odkazuje jakožto na judikaturu.

18. Dalšími důkazy, které se fakticky věnovaly otázce skutečných poměrů místa – , Anonymizováno, ve , adresa, , tak byly zprávy , Anonymizováno, a zprávy , adresa, , ve spojení s průvodní zprávou , Anonymizováno, . Jelikož okresní soud v tomto ohledu svá skutková zjištění poněkud nepřesně a nepřehledně shrnul, případně v odůvodnění napadeného rozsudku opomenul zmínit, jaká zjištění z důkazů, které v této souvislosti při jednání konaném dne , datum, provedl, učinil, odvolací soud tyto důkazy zopakoval sdělením jejich podstatného obsahu.

19. Ze zprávy , adresa, ze dne , datum, (č. l. 111) bylo zjištěno, že splašková kanalizace byla v celé , Anonymizováno, části zavedena až v , Anonymizováno, .

20. Z průvodní zprávy , Anonymizováno, (č. l. 112) bylo zjištěno, že tímto bylo řešeno provizorní odkanalizování , Anonymizováno, , adresa, za účelem včasného uvedení , Anonymizováno, do provozu, a to formou „žumpy“ s tím, že definitivní odkanalizování bude řešeno v , Anonymizováno, . letech. Podkladem byl projekt modernizace , Anonymizováno, .

21. Ze zprávy , adresa, ze dne , datum, (č. l. 190) bylo zjištěno, že tato sdělila, že není příslušným orgánem, který je povinen vést evidenci vodních děl – vodovodů. Z dokumentů, které byly dohledány, však vyplývá, že na katastru , adresa, obecní vodovod v roce , Anonymizováno, byl zřízen.

22. Ze zprávy , Anonymizováno, ze dne , datum, (č. l. 122) bylo zjištěno, že k žádosti advokátní kanceláře , Anonymizováno, bylo vydáno vyjádření, podle nějž u pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , nebo jeho blízkosti tato společnost eviduje veřejný vodovod s rokem výstavby , Anonymizováno, , u pozemku , Anonymizováno, neeviduje veřejnou kanalizaci, u pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nebo v jeho blízkosti neeviduje veřejný vodovod ani veřejnou kanalizaci. Společnost uvedla, že jako správce vodohospodářského majetku používá k evidenci vlastní geografický systém, který je podkladem pro vypracování sdělení. V systému je zaevidován veškerý hospodářský majetek , Anonymizováno, , které , Anonymizováno, spravuje. , Anonymizováno, dále provedla zaměření podle zákresu veřejného vodovodu a veřejné kanalizace dle archivních vodárenských map. Kanalizační mapy k dispozici nejsou, neboť veřejná kanalizace byla vybudována až v roce , Anonymizováno, . Shrnula proto, že u pozemků , Anonymizováno, č. , hodnota, a , Anonymizováno, neexistovala k datu , datum, možnost napojení na veřejný vodovod a kanalizaci.

23. Ze zprávy (rozhodnutí o poskytnutí informace) , Anonymizováno, ze dne , datum, (č. l. 201) vydané k žádosti advokátní kanceláře , Anonymizováno, ze dne , datum, ve znění: k jakému datu lze doložit, že v k. ú. , adresa, , obec , adresa, existovala možnost napojení na 1) veřejnou kanalizaci a 2) veřejný vodovod…resp., zda lze předpokládat, že v dané lokalitě ke dni , datum, již veřejná kanalizace a vodovod existovaly, odvolací soud zjistil, že uvedená společnost sdělila, že napojení na veřejný vodovod v k. ú. , adresa, může bezpečně prokázat od roku , Anonymizováno, a veřejnou kanalizaci od roku , Anonymizováno, . Z historických map lze přitom usuzovat, že místní vodovodní řad byl lokalitě k. ú. , adresa, zřízen již v roce , Anonymizováno, . , Anonymizováno, dále uvedla, že aktuálně nedisponuje podrobnější dokumentací, avšak prověřuje archivní dokumenty jiných subjektů. O doložení existence vodovodu z roku , Anonymizováno, bude žadatel informován.

24. Konečně pak ze zprávy , Anonymizováno, ze dne , datum, (č. l. 323) vyplývá, že: veřejná kanalizace byla v k. ú. , adresa, vybudována až po roce , Anonymizováno, , veřejný vodovod v lokalitě , Anonymizováno, byl vybudován až v roce , adresa, (, Anonymizováno, ), resp. , Anonymizováno, . (, Anonymizováno, ). Na druhé straně , Anonymizováno, byl postaven v roce , Anonymizováno, . Veřejný vodovod z roku , Anonymizováno, se nacházel v ulicích na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , v lokalitě ve svahu nad , adresa, . K napojení na tento vodovod bylo nutné podejít , Anonymizováno, . Veřejný vodovod pod , Anonymizováno, byl vybudován až v roce , Anonymizováno, mezi ulicemi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, za , Anonymizováno, . Tehdy teprve došlo k propojení větví veřejného vodovodu před a za , Anonymizováno, . V roce , Anonymizováno, tak nebyla možnost napojení , Anonymizováno, , adresa, na veřejnou kanalizaci a vodovod, a to ani na vodovod z roku , Anonymizováno, v ulicích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

25. Podle závěru odvolacího soudu z uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že možnost napojení na veřejný vodovod a kanalizaci v daném místě – v okolí , adresa, – nebyla v době přechodu pozemků na , Anonymizováno, dána. Je pravdou, že , Anonymizováno, vydala několik rozdílných vyjádření, avšak jejich rozdílnost je zjevně dána způsobem, jakým byl formulován dotaz žadatele zprávy, zejména mírou jeho podrobnosti. Poslední z uvedených zpráv pak zcela jednoznačně vysvětluje zdánlivý rozpor mezi informací o tom, že v roce , Anonymizováno, byl v k. ú. , adresa, veřejný vodovod, a zprávami o tom, že , Anonymizováno, na veřejný vodovod napojen nebyl a nebyla zde ani dána možnost jej napojit. Tento je vysvětlen tím, že v části obce sice byl veřejný vodovod, nikoliv však v místě jednoznačně určeném konkrétními ulicemi, kde se , Anonymizováno, nachází. Proto to, aby mohlo k napojení dojít, bylo třeba podejít , Anonymizováno, což se stalo až v roce , Anonymizováno, . Poměry týkající se napojení na veřejnou kanalizaci pak kromě zpráv , Anonymizováno, osvětluje i průvodní zpráva projektu odkanalizování, z nichž lze zcela jednoznačně dovodit, že v místě , Anonymizováno, nebylo napojení na veřejnou kanalizaci a dokonce ještě v , Anonymizováno, . letech minulého stolení byl odvod fekálií řešen toliko septikem. Z řečeného po skutkové stránce vyplývá jasný závěr o tom, že možnost napojení odňatých pozemků na veřejnou kanalizaci a vodovod v době odnětí (tedy v roce , Anonymizováno, ) dána nebyla.

26. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se již sjednotila v závěru, že výše restitučního nároku (náhrady), jenž má být uspokojen převodem jiného vhodného pozemku (§ 11a zákona o půdě), se odvozuje od ceny odňatých pozemků, jíž je třeba – s ohledem na ustanovení § 28a zákona o půdě – určit právě v cenách platných ke dni , datum, podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. a že shodným způsobem a dle téhož právního předpisu – vyhlášky č. 182/1988 Sb., se podle § 11a odst. 13 zákona o půdě oceňují i pozemky náhradní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4792/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2607/2017 – ústavní stížnosti proti nim podané Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněné usnesením ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. II. ÚS 1782/16, resp. usnesením ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3386/17; tato usnesení jsou, stejně jako dále označená rozhodnutí Ústavního soudu, přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz), čímž má být v zásadě zajištěna ekvivalentnost náhradního plnění v poměru k ceně odňatého pozemku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 28 Cdo 3037/2021, dostupný shodně jako i další rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná od roku 2001 na www.nsoud.cz).

27. Z odůvodnění téhož rozhodnutí vyplývá, že jednotlivé faktory vážící se ke kvalitativním deficitům oceňovaných pozemků, jež redukci jejich ceny umožňují, se promítají do řízení na základě znaleckého dokazování jako skutková zjištění a tvoří právně kvalifikační základ pro výchozí stanovení ceny ve smyslu ustanovení § 28a zákona o půdě, podle níž se pak určuje i výše finanční kompenzace. Korekce ceny odňatých pozemků oceněných jako stavební o srážky dle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb., pak nemůže být pominuta jen na základě toho, že se jedná o „restituční rozměr“ věci (, Anonymizováno, ).

28. Odvolací soud tudíž činí – vzhledem ke skutkovému závěru nastíněnému shora – k otázce aplikace srážek podle bodu 3 a 4 tabulky č. I přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1988 Sb., následující právní závěry:

29. Na rozdíl od srážek za tzv. „nesrostlost“ s , Anonymizováno, (bod 1 tabulky č. I přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1988 Sb.), kterou lze při budování , Anonymizováno, považovat za jistou přednost, je nenapojení na veřejné sítě zjevným snížením kvality pozemku, a to i tehdy, vezme-li se v úvahu, že účelem výstavby byl právě , Anonymizováno, . Je totiž zřejmé, že bylo záměrem provozovatele minimálně některé části , Anonymizováno, na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci napojovat, a ještě v , Anonymizováno, . letech bylo toto řešeno jen provizorně, tedy v dřívější době (včetně doby odnětí) zde taková kvalita odňatých pozemků dána nebyla. Odvolací soud nesouhlasí ani se závěrem o tom, že vlastně není rozhodné, jak byl přívod vody a odvod splašků v , Anonymizováno, v době odnětí řešen, stanoví-li vyhláška č. 182/1988 Sb., zcela konkrétně, že podmínkou uplatnění srážek je právě nenapojení na veřejnou kanalizaci a veřejný vodovod. Jakkoliv odvolací soud nehodlá aplikovat tuto vyhlášku mechanicky a bere v úvahu, že tato nebyla primárně určena k oceňování restitučních nároků, je třeba podle jeho názoru přihlížet k tomu, že ekvivalenci ocenění (jejíž zachování je podle soudní judikatury účelem užití této vyhlášky při oceňování jak odňatých, tak náhradních pozemků) umožňuje zejména v zásadě stejné uplatňování oceňovacích kritérií na pozemky odňaté i náhradní. Tuto ekvivalenci by naopak oslabilo, pokud by odňatým pozemkům byla přičítána kvalita, kterou neměly (uvedené by samozřejmě platilo i naopak, pokud by kvalita, kterou nedisponují, či naopak disponují, byla či nebyla přičítána pozemkům náhradním).

30. Odvolací soud se zároveň neztotožňuje se závěrem, že by snad shora učiněný skutkový závěr o tom, že napojení možné nebylo, měl být zcela pominut jen s ohledem na poměry obvyklé v době, kdy k odnětí došlo. I z podaných zpráv je totiž zřejmé, že veřejný vodovod již byl jinak poměrně obvyklým standardem i v prvé polovině minulého století, přičemž totéž obecně nepochybně platilo na širším území , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, také o veřejné kanalizaci; požadavek napojení na veřejnou kanalizaci pak zcela jistě nelze ztotožnit s požadavkem na existenci čističky odpadních vod. Její existence není podmínkou neaplikace příslušných ustanovení vyhl. č. 182/1988 Sb., takový závěr však v této věci ani činěn není. Odvolací soud tudíž uzavírá, že na rozdíl od soudu prvého stupně podmínky pro srážky podle bodu 3 a 4 tabulky č. I přílohy č. , hodnota, vyhl. č. 182/1988 Sb., shledává, tedy má za to, že cenu odňatých pozemků je třeba ponížit o celkových 12 % (5 % za nemožnost napojení na veřejný vodovod a 7 % za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci).

31. Odvolací soud zdůrazňuje, že se tímto nikterak neocitá ani v rozporu s judikaturou vydanou ve věci , Anonymizováno, , adresa, Nejvyšším soudem. Ten totiž opakovaně judikuje, že se v tomto ohledu jedná o otázku toliko skutkovou, jejíž přezkum mu nepřísluší. Jde-li o rozhodnutí soudů nižších stupňů, které žalobci zmiňovali, pak je třeba poukázat, že vysvětlení jistých rozporů týkajících se existence veřejného vodovodního řadu v místě , Anonymizováno, , adresa, definitivně podala až zpráva , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterou tyto soudy k dispozici neměly.

32. Odvolací soud dodává, že závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, považuje v zásadě za způsobilý podklad pro závěr o ceně odňatých pozemků. Důvody, pro které znalkyně od srážek upustila (ač byla u jednání okresního soudu dne , datum, konfrontována se zprávou , Anonymizováno, ze dne , datum, ), však s ohledem na shora uvedené za relevantní nepovažuje. Vycházeje ze závěru, že žalovaná jednoznačně prokázala (ač podle závěru odvolacího soudu v souvislosti s touto rozhodnou skutečností důkazní břemeno nenese, jelikož je naopak důkazní povinností žalobců prokázat, že pozemky disponovaly kvalitou, s níž je spojeno vyšší ocenění), že napojení na veřejný vodovod a kanalizaci v místě v době odnětí pozemků nebylo a tyto ani nebyly napojitelné, neboť pro napojení bylo třeba podejít , Anonymizováno, , je třeba uzavřít, že aplikace srážek z tohoto důvodu je na místě. Jelikož znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, s výjimkou výhrad odvolacího soudu k posuzování skutkových podkladů pro závěr o aplikaci či neaplikaci srážek za nenapojení na veřejný vodovod a kanalizaci nevzbuzuje z hlediska dalších užitých podkladů a logických postupů znalkyně žádnou pochybnost, lze na jeho základě učinit závěr o ceně odňatých pozemků, a to aniž by bylo třeba stanovovat cenu průměrem zjištěným také z ceny stanovené posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, (po provedení přepočtu týkajícího se srážky ve výši , Anonymizováno, %). Ostatně také okresní soud při přijetí závěru o výši zůstatkového nároku žalobců pracoval právě s cenou zjištěnou posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , nikoliv s cenou, kterou zjistil stanovením průměru obou cen. Pro výsledek přijatého rozhodnutí je ostatně bez významu, zda se vychází z ceny stanovené posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , či ze zmíněného průměru.

33. Odvolací soud dále vychází ze závěru, že uplatnění srážek je otázkou právní kvalifikace (ostatně také znalkyně ve vztahu k uplatnění srážek argumentovala spíše zvyklostmi a judikaturou než konkrétními skutkovými podklady) a stanovení výsledné ceny pak jen početní operací s cenou zjištěnou znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , k níž již není třeba dalších odborných znalostí. Dospěl proto k závěru, že zadávat za účelem zjištění ceny odňatých pozemků zpracování revizního znaleckého posudku by bylo nadbytečné, procesně neekonomické a čistě formalistické.

34. Odvolací soud tudíž po zopakování dokazování činí závěr, že celková výše nároku žalobců po uplatnění uvedených srážek celkem činí , částka, (, částka, x , Anonymizováno, ), přičemž je zřejmé, že tento nárok je po započtení výše dosavadního uspokojení již vyčerpán (odečíst je třeba uspokojení na základě účasti ve veřejných nabídkách ve výši , částka, , na základě rozsudku , Anonymizováno, soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ve výši , částka, , na základě rozsudku , Anonymizováno, soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ve výši , částka, , na základě rozsudku , Anonymizováno, soudu , adresa, sp. zn. , spisová značka, ve výši , částka, a Okresního soudu ve , adresa, ve výši , částka, – jak je zjistil okresní soud a jak je žalobci tvrzeno, naposledy v jejich podání ze dne , datum, na č. l. 364).

35. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v napadeném výroku o věci samé změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu žalobců zamítl.

36. Podle § 224 odst. 2 o. s. ř. za dané situace znovu rozhodoval o nákladech řízení, a to jak ve vztahu mezi účastníky řízení navzájem, tak ve vztahu mezi účastníky řízení a státem.

37. Vyšel v prvé řadě z předpokladu, že předmět řízení byl na počátku sporu odvozen od hodnoty náhradních pozemků – jednak p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, v hodnotě , částka, (ohledně nějž již došlo pravomocně k zastavení řízení), jednak pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v hodnotě , částka, . Předmět řízení tudíž činil celkem , částka, . Z toho žalobci vzali žalobu zpět v důsledku částečného uspokojení svého nároku v jiných řízeních ve vztahu k pozemku v hodnotě , částka, , zatímco ohledně žaloby o nahrazení projevu vůle k převodu pozemku v hodnotě , částka, byli neúspěšní. Skutečnost, že vzali žalobci žalobu zčásti zpět, odvolací soud posuzuje podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. – tedy má za to, že k částečnému zpětvzetí zde došlo pro chování žalované. V tomto rozsahu má uvedené pro žalobce stejné důsledky jako částečný úspěch ve sporu. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem je proto nutno rozhodnout podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a právo na jejich náhradu poměrně rozdělit. Odvolací soud tak vycházel z toho, že „úspěch“ žalobců ve sporu je dán z 73 % a neúspěch z 27 %, po odečtení poměru úspěchu a neúspěchu je třeba uzavřít že žalobcům náleží právo na náhradu 46 % jejich nákladů.

38. Výše nákladů řízení byla stanovena podle § 7, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), dále jen „a. t.“.

39. Odvolací soud vycházel z toho, že zástupce žalobce činil v řízení úkony za celkem , hodnota, žalobců. Odměnu za každý z úkonů právní služby učiněný do , datum, je proto třeba podle § 12 odst. 4 a. t., snížit o 20 %. U úkonů učiněných po , datum, je třeba výši úkonů snížit postupem podle § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, přijatým do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2026, podle kterého se odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot, které se v závislosti na počtu účastníků uplatní podle tohoto ustanovení. To v projednávané věci znamená, že se odměna, která náleží žalobcům, zkrátí u úkonů učiněných po 1. 1. 2025, o 51,43 % (u 1. ze žalobců se nesnižuje, u 2. se snižuje o 20 %, u 3. o 40 %, u 4. o 60 % a u 5., 6. a 7. o 80 %, celkem 360 %, to pak děleno 7).

40. Žalobci uplatňovali nárok tak, že žalobkyně a) žádala podíl o velikosti , Anonymizováno, , žalobkyně b) , Anonymizováno, , žalobkyně c) , Anonymizováno, , žalobkyně d) , Anonymizováno, , žalobce e) , Anonymizováno, , žalobce f) , Anonymizováno, a žalobce g) , Anonymizováno, . To představuje z původní celkové výše nároku , částka, , u žalobkyně a) a žalobce g) , částka, , u žalobkyně b) a c) , částka, , u žalobkyně d) a žalobce e) , částka, a u žalobce f) , částka, . Tyto částky představují tarifní hodnoty u úkonů, jejichž předmětem bylo nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu obou výše uvedených pozemků.

41. Předmětem úkonu právní služby spočívajícího ve zpětvzetí žaloby ze dne , datum, byla v souhrnu částka , částka, , to představuje u žalobkyně a) a žalobce g) , částka, , u žalobkyně b) a c) , částka, , u žalobkyně d) a žalobce e) , částka, a u žalobce f) , částka, .

42. Předmětem úkonů následujících po částečném zastavení řízení (usnesení na č. l. 378, v právní moci dne , datum, ) pak byla v součtu již jen částka , částka, , to představuje u žalobkyně a) a žalobce g) , částka, , u žalobkyně b) a c) , částka, , u žalobkyně d) a žalobce e) , částka, a u žalobce f) , částka, .

43. Zástupce žalobců učinil v řízení před soudem prvého stupně celkem , hodnota, účelných úkonů právní služby s tarifní hodnotou , částka, (kde však u každého ze žalobců je třeba brát v úvahu toliko na něj připadající podíl, jak bylo vyloženo shora), a sice převzetí věci a přípravu zastoupení, podání žaloby (zde jde o úkony provedené do , datum, ), účast u jednání soudu dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, a ze dne , datum, (úkony po , datum, ), 1 úkon spočívající ve zpětvzetí žaloby s tarifní hodnotou , částka, , 1 úkon spočívající v účasti u jednání soudu dne , datum, s tarifní hodnotou , částka, ; celkem tedy učinil 7 účelných úkonů právní služby. Vyjádření ze dne , datum, , na rozdíl od vyjádření ze dne , datum, a , datum, obsahuje skutečnosti, které měly a mohly být obsaženy již v žalobě, zatímco dvě shora zmíněná vyjádření obsahují reakci na částečně novou argumentaci žalované a jsou z toho pohledu podle názoru odvolacího soudu úkony účelnými. Vyjádření ze dne , datum, proto nebylo posouzeno jako úkon účelný a odměna a náhrada nákladů řízení v souvislosti s ním přiznána nebyla.

44. V souladu s uvedenými principy činí odměna za úkony právní služby u žalobkyně a) a žalobce g) , částka, + , částka, + , částka, , k čemuž je třeba připočíst též poměrnou část (1/7) celkem , hodnota, paušálních náhrad podle § 13 odst. 1, 4 a. t. (do , datum, 300 Kč a od , datum, 450 Kč) ve výši , částka, , poměrnou část jízdného , částka, a poměrnou část náhrady za ztrátu času podle § 14 odst. 1, 3 a. t. ve výši , částka, , tj. v součtu , částka, (v podrobnostech v tomto ohledu odkazuje odvolací soud na odůvodnění rozsudku okresního soudu), spolu s 21% DPH pak , částka, , z čehož 46 % činí , částka, .

45. U žalobkyně b) a c) činí odměna advokáta , částka, + , částka, a , částka, , poměrná část paušálních náhrad , částka, , poměrná část cestovních náhrad , částka, a poměrná část náhrady za ztrátu času , částka, , v součtu , částka, , spolu s 21% DPH , částka, , z čehož 46 % činí , částka, .

46. U žalobce d) a e) činí odměna advokáta , částka, + , částka, + , částka, , poměrná část paušálních náhrad , částka, , poměrná část cestovních náhrad , částka, a poměrná část náhrady za ztrátu času , částka, , v součtu , částka, , spolu s 21 % DPH , částka, , z čehož 46 % činí , částka, .

47. U žalobce f) činí odměna , částka, , , částka, a , částka, , poměrná část paušálních náhrad , částka, , poměrná část cestovních náhrad , částka, a poměrná část náhrady za ztrátu času , částka, , v součtu , částka, , spolu s 21 % DPH , částka, , z čehož 46 % činí , částka, .

48. Povinnost k zaplacení nákladů řízení je žalovaná povinna splnit v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., platebním místem je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. účet, resp. místo sídla advokáta.

49. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. mezi účastníky podle poměru jejich úspěchu a neúspěchu ve věci rozdělil odvolací soud též povinnost k zaplacení nákladů vzniklých státu. Těmi bylo znalečné určené , tituly před jménem, , jméno FO, , o kterém bylo po vydání napadeného rozsudku pravomocně rozhodnuto, přičemž toto činí celkem , částka, . Z této částky byla žalobcům uložena společná a nerozdílná povinnost k zaplacení 27 % a žalované 73 % (, částka, a , částka, ); také náklady státu jsou účastníci povinni zaplatit v zákonné lhůtě 3 dnů.

50. O nákladech řízení odvolacího bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. na základě té skutečnosti, že úspěch v této fázi řízení byl zcela na straně žalované. Žalované proto náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení. Odvolací soud však má za to, že žalované není možno přiznat náklady právního zastoupení, neboť žalovaná je , Anonymizováno, , která má být vybavena dostatečným personálním aparátem pro řešení právních otázek, přičemž předmětem sporu je v posuzovaném případě právní problematika, která přímo souvisí s činností žalované. Žalovaná se případně také mohla v této věci nechat zastoupit , právnická osoba, , u nějž platí stejné předpoklady. Žalované tak byla přiznána toliko paušální náhrada za úkony tak, jako by byly přiznány v případě nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb., a sice za dva úkony spočívající v podání odvolání včetně jeho doplnění a účast u odvolacího jednání. Výši paušální náhrady určil odvolací soud na základě analogie s ustanovením § 13 odst. 1, 4 a. t. ve výši 2 x , částka, , neboť formalistickou aplikací § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., v dosud účinném znění (kde je za úkon přiznávána paušální náhrada výdajů ve výši , částka, tak, jako tomu bylo podle § 13 odst. 1, 4 a. t. ve znění účinném do , datum, ) by byla založena neopodstatněná nerovnost účastníků. Vznik jiných hotových výdajů nebyl žalovanou prokázán. Náklady odvolacího řízení jsou žalobci povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně v zákonné lhůtě 3 dnů.