7 C 345/2024

Plný text

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , narozená Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D e) Jméno žalobce E , Dis., narozený Datum narození žalobce E bytem Adresa žalobce E f) Jméno žalobce F , narozený Datum narození žalobce F bytem Adresa žalobce F g) Jméno žalobce G , narozený Datum narození žalobce G bytem Adresa žalobce G všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného se sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků:, Jméno žalovanéhoIČO: , IČO žalovanéhose sídlem , adresa(dále jen „převodce“)a1) , jméno FO, , r.č. , RČbytem , adresa2) , Jméno žalobce B, , r.č. , RČbytem , adresa3) , Jméno žalobce C, , r.č. , RČbytem , adresa4) , Jméno žalobce D, (rozená , jméno FO, ), nar. , Datum narození žalobce Dbytem , adresa5) , Jméno žalobce E, , , tituly za jménem, , nar. , Datum narození žalobce Ebytem , adresa6) , Jméno žalobce F, , nar. , Datum narození žalobce Fbytem , adresa7) , Jméno žalobce G, , nar. , Datum narození žalobce Gbytem , adresa(dále jen „nabyvatelé“)uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tutoSmlouvu o převodu pozemků:I., Jméno žalovaného, jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“):- parc. č. , Anonymizováno, , zapsaný na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, .

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu , jméno FO, ze dne , datum, , č.j. , AnonymizovánoIII.Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to žalobce 1) v podílu ve výši 2/9, žalobce 2) v podílu ve výši 1/6, žalobce 3) v podílu ve výši 1/6, žalobce 4) v podílu ve výši 1/18, žalobce 5) v podílu ve výši 1/18, žalobce 6) v podílu ve výši 1/9, žalobce 7) v podílu ve výši 2/9.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.Převodce:______________, Jméno žalovanéhoNabyvatelé:_________________ ________________ ______________ ________________, jméno FO, , jméno FO, , Jméno žalobce B, , Jméno žalobce C, , Jméno žalobce D_______________ _________________ ________________, Jméno žalobce E, Dis. , Jméno žalobce F, , Jméno žalobce GII. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným rozhodnutím.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně a), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně b), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně c), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně d), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci e) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobce e), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci f) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobce f), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci g) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobce g), a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhají nahrazení projevu vůle žalované směřující k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků s žalobci. Nárok odůvodnili tím, že jsou držiteli restitučního nároku týkajícího se v minulosti odňatých pozemků, které nebyly vydány, o nichž bylo v souladu se zákonem o půdě rozhodnuto pravomocným rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu , jméno FO, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, a které bylo nahrazeno rozsudkem Městského soudu v , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozhodnutí , Anonymizováno, “) s tím žalobkyně a) , Jméno žalobce A, získala restituční nárok od své matky paní , jméno FO, , která zdědila restituční nárok po své matce , jméno FO, . Žalobkyně b) , Jméno žalobce B, a žalobkyně c) , Jméno žalobce C, získaly restituční nárok od své matky paní , jméno FO, . Žalobkyně d) , Jméno žalobce D, , žalobce e) , Jméno žalobce E, , , tituly za jménem, získali restituční nárok od své babičky paní , jméno FO, . Žalobce f) , Jméno žalobce F, získal restituční nárok od své matky paní , jméno FO, na základě dědického řízení a žalobce g) , Jméno žalobce G, získal restituční nárok od své otce , jméno FO, . , jméno FO, na základě dědického řízení. Žalobkyni a) náleží ideální 2/9, žalobkyni b) ideální 1/6, žalobkyni c) ideální 1/6, žalobkyně d) ideální 1/18, žalobce e) ideální 1/18, žalobce f) ideální 1/9 a žalobce g) ideální 2/9 restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí , Anonymizováno, . Celková cena pozemků, které nebyly rozhodnutím , Anonymizováno, oprávněným osobám vydány činí i dle znaleckého posudku č. , hodnota, zpracovaného znalkyní , jméno FO, . , jméno FO, částku ve výši , částka, , přičemž tak nevypořádaný restituční nárok žalobců činí po zohlednění jeho částečného vypořádání ve veřejných nabídkách vyhlašovaný žalovanou částku ve výši , částka, . Výše restitučního nároku evidovaná žalovanou, dle které žalobcům náleží restituční nárok pouze o zanedbatelné částce je nesprávná a jejich restituční nárok by měl být žalovanou oceněn v mnohonásobně vyšší výši, když nevydané pozemky byly v době převodu na Český stát součástí areálu dostihového závodiště , adresa, , případně se nacházely v jeho bezprostřední blízkosti a tvořily s ním funkční celek (jednalo se o stavební pozemky), tudíž aktuální ocenění restitučního nároku provedeného žalovanou neodpovídá skutečnosti. Celková výše restitučního nároku činí u žalobkyně a) , částka, , u žalobkyně b) , částka, , u žalobkyně c) , částka, , u žalobkyně d) , částka, , u žalobce e) , částka, , u žalobce f) , částka, a u žalobce g) , částka, . Právní předchůdce žalované postupoval při uspokojování restitučního nároku žalobců svévolně a liknavě, jakožto státní orgán disponoval a disponuje značným aparátem a prostředky ke zjištění skutečné výše restitučního nároku žalobců a k určení povahy odňatých pozemků ke dni jejich přechodu na stát, nikterak se na vyhledání podkladů nepodílel a svévolně tak přenesl svou zákonnou povinnost a břemeno spravedlivého vypořádání restitučního nároku na žalobce. Žalovaná měla být primárně tím, kdo bude aktivně přispívat ke stanovení správné výše restitučního nároku. Žalovaná je dlouhodobě v prodlení s uspokojením restitučního nároku žalobců, ačkoliv byl restituční nárok uplatněn již v průběhu roku , Anonymizováno, není dosud uspokojen. Žalobci pravidelně sledovali nabídky pozemků vyhlašovaných žalovanou, do těchto nabídek však nejsou a v naprosté většině případů nebyly zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem nevydaných pozemků, tak, aby byl uspokojen zákonný nárok žalobců. Za celý rok , Anonymizováno, byla zveřejněna pouze jedna veřejná nabídka dle zákona o půdě v letech , Anonymizováno, se pak jednalo o čtyři veřejné nabídky dle zákona o půdě ročně, v letech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly zveřejněny pouze tři veřejné nabídky náhradních pozemků dle zákona o půdě. Žalovaná setrvale sporuje výši restitučního nároku oprávněných osob, vychází z jeho nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu v oceňování nároku oprávněných osob, reálně tak ztěžuje, ba znemožňuje oprávněným osobám účastnit se veřejných nabídek a uspokojit touto cestou své nároky, a to za situace, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je tak třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Žalobci zdůraznili, že výše nároku evidovaná žalovanou je nesprávná a jejich restituční nárok by měl být oceněn v mnohonásobně vyšší výši. Žalobci vyhledali podklady, které dokazují, že předmětné nevydané pozemky byly v době převodu na stát součástí areálu dostihového závodiště , adresa, , případně se nacházely v jeho bezprostřední blízkosti a tvořily s ním funkční celek (tj. jednalo se o stavební pozemek). Žalobci disponují znaleckým posudkem, který oceňuje nevydané pozemky dle jejich stavu ke dni přechodu na stát (k roku , Anonymizováno, ) a to č. , hodnota, – dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, vypracovaný znalkyní , jméno FO, . , jméno FO, .

2. To, že nebyl nárok žalobců ani po téměř 30 letech od jeho uplatnění vypořádán samo o sobě svědčí o liknavosti žalované bez dalšího i když zákon o půdě nestanoví lhůtu, ve které má stát svou povinnost splnit, je třeba konstatovat, že se tak má stát s ohledem na princip právní jistoty bez zbytečného odkladu. Sama žalovaná ve svém sdělení Odboru řízení restitucí sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, uvádí, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou podle zákona o půdě, do úplného vypořádání jejího nároku činí 120,14 měsíců, tedy více jak 10 let. V případě žalobců však jde o téměř 30 let. V této souvislosti odkazují žalobci na závěry Nejvyššího soudu ČR obsažené v rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , že za situace, kdy žalovaná setrvale rozporuje výši restitučního nároku oprávněných osob, vychází z jeho nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu v oceňování nároku oprávněných osob, reálně tak ztěžuje ba znemožňuje oprávněným osobám účastnit se veřejných nabídek a uspokojit touto cestou své nároky. Další skutečností, ze které plně liknavý a svévolný přístup žalované, je upřednostňování převodů pozemků dle zákona č. 503/2012 Sb. (dříve zákona č. 95/1999 Sb.) před uspokojováním nároku oprávněných osob dle zákona č. 229/1991 Sb. kdy ani tato skutečnost plyne z kontroly provedeného u žalované Nejvyšším kontrolním úřadem, takový přístup je zcela v rozporu s povinnostmi žalované, což konstatoval i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, . Vzhledem k tomu, že restituční nárok nebyl plně vypořádán, žalovaná postupuje svévolně a liknavě, žalobci se domáhají vypořádání svého nároku soudní cestou, což je i v souladu s bohatou judikaturou, takovou situaci upravující například rozhodnutí , spisová značka, , č. j. , Anonymizováno, , sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a dalších. Žalobci se původně domáhali nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků parcelní číslo , hodnota, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, a pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .

3. Na základě částečného zpětvzetí žaloby s poukazem na zájem hospodárnosti řízení a procesní ekonomie, jakož i s ohledem na čerpání restitučního nároku v paralelně vedených soudních řízeních soud řízení dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) částečně co do požadavku žalobců na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku parcelní číslo , hodnota, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , zastavil.

4. Nadále tedy předmětem řízení zůstal pouze požadavek žalobců na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .

5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla, že nevydané pozemky dle rozhodnutí , Anonymizováno, byly oceněny znaleckým posudkem , jméno FO, ze dne , datum, částkou , částka, . S ohledem na výsledek následného řízení vedeného Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, činila hodnota nevydaných pozemků dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. částku , částka, . Žalovaná nesouhlasí s tím, že by pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební částkou , částka, , z čehož po zohlednění částečného vypořádání by mělo zbývat uspokojit částku ve výši , částka, s tím, že výše restitučního nároku restituenta se odvozuje od hodnoty jemu nevydaných pozemků, které se oceňují ke dni jejich přechodu na stát. Uvedla, že jak vyplývá z rozhodnutí z let 1953–1957, došlo sice ke stanovení stavebních obvodů pro rozšíření závodiště dostihového závodiště , adresa, , ale až v době po převzetí pozemků státem. Stavební obvod číslo , hodnota, určený rozhodnutím OV rady KNV v , adresa, mimo jiné potvrzuje rozsah stávajícího i dnešního areálu, užívání podstatné části pozemku jako závodiště bylo změněno, tedy ještě před jejich převzetí státem, nic tedy nenasvědčuje tomu, že by pozemky před převzetím státem dne , datum, byly určeny pro stavbu. Dále uvedl, že i pokud by měl restituční nárok žalobkyně a) být oceněn vyšší částkou, nelze opomíjet částečné uspokojení restitučního nároku ve výši , částka, , kterého se dostalo paní , jméno FO, . Poukázala na to, že rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, , spisová značka, ze dne , datum, byl nahrazen projev vůle žalované bezúplatném převodu spoluvlastnického podílu ve výši ideální jedné čtvrtiny na pozemcích parcelní číslo , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, paní , jméno FO, , následně byla uzavřena smlouva o převodu pozemků č. , spisová značka, , kterou byly převedeny pozemky parcelní číslo , hodnota, a parcelní číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Pozemky byly oceněny hodnotou , částka, , to znamená, že každé z oprávněných osob měly být naplněni započten restituční nárok ve výši , částka, . Celkový nárok nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činil , částka, , rozdíl mezi celkovou cenou náhradních pozemků, které byly na základě rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, vydány činí , částka, (, číslo, . Dle rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, výrok b) jsou žalobkyně povinné zaplatit žalované každá , částka, . Žádná z žalobkyň soudem uloženou částku žalované neuhradila, přes nedostačující restituční nárok žalobkyň , Jméno žalovaného, přistoupil na základě rozsudku soudu k převodu pozemků v celkové hodnotě , částka, . Vzhledem k tomu, že oprávněná osoba , jméno FO, nedisponovala z titulu rozhodnutí , Anonymizováno, restitučním nárokem ve výši , částka, , ale pouze , částka, po započtení částky , částka, je její restituční nárok evidován jako minusový. Následně byl restituční nárok přečerpaný ve výši , částka, započten na restituční nárok paní , jméno FO, z rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , který činil , částka, (, číslo, . Tento restituční nárok byl paní , jméno FO, postoupen na žalobkyni b) ve výši , částka, a žalobkyni c) ve výši , částka, , je tak nutno zohlednit plnění ve výši , částka, , které bylo na tento restituční nárok započteno právní předchůdkyní žalobkyni b) a c) paní , jméno FO, . U žalobkyně d) a žalobce e) žalovaná eviduje zůstatek nevypořádaného restitučního nároku ve výši , částka, , u restitučního nároku žalobce f) , částka, , u žalobce g) , částka, . Žalovaná tak trvá na tom, že pozemky, které nebyly právním předchůdcům žalobců vydány, byly řádně oceněny částkou , částka, .

6. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nevydané pozemky mají být oceněny dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. jako pozemky stavební, namítá žalovaná, že by měly být aplikovány srážky dle tabulky I položky č. , hodnota, přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to za nemožnost napojení předmětných pozemků na veřejný vodovod a za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci.

7. Žalovaná namítla, že její postup nebyl liknavý a svévolný, že v souladu s § 11a zákona o půdě organizuje veřejné nabídky pozemků jakožto jediný zákonem definovaný způsob uspokojování nároků oprávněných osob, není zákonem oprávněna k tomu, aby nároky oprávněných osob uspokojovala mimo veřejné nabídky. Aktivní legitimace k podání žalob na nahrazení projevu vůle byla dovozena judikaturou pro výjimečné případy. S tím, že žalobci netvrdí, ani nedokládají judikaturou vyžadovanou aktivní snahu žalobců a jejich právních předchůdců o uspokojení restitučního nároku. Dodává, že žádný z právních předchůdců žalobců ocenění pozemků nerozporoval a nikterak proti němu nebrojil. Namítla, že s ohledem, že dosud neobdržela výsledek lustrace pozemků ohledně převoditelnosti, prozatím musí považovat uvedené pozemky za nepřevoditelné.

8. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobci jsou osobami oprávněnými ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb. zákona o půdě ohledně restitučního nároku, tedy že jsou držiteli restitučního nároku vyplývajícího z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a to žalobkyně a) , Jméno žalobce A, o velikosti podílu ideální 2/9, žalobkyně b) , Jméno žalobce B, 1/6, žalobkyně c) , Jméno žalobce C, 1/6, žalobkyně d) , Jméno žalobce D, 1/18, žalobce e) , Jméno žalobce E, 1/18, žalobce f) , Jméno žalobce F, 1/9 a žalobce g) , Jméno žalobce G, 2/9.

9. Účastníci též učinili nesporným, že co se týče pozemků, které jsou předmětem této žaloby, tj. pozemků parcelní číslo , hodnota, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, nejsou překážky k jejich vydání.

10. Účastníci též učinili nespornou hodnotu u pozemku parcelní číslo , hodnota, , na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, na základě znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, č. , Anonymizováno, z , datum, ve výši , částka, . Účastníci též učinili nespornou hodnotu pozemku č. , Anonymizováno, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, na základě znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, č. , Anonymizováno, z , datum, ve výši , částka, .

11. Účastníci též učinili nesporným, že z žalobkyní tvrzeného původního restitučního nároku ve výši , částka, po započtení nároků uspokojených ve veřejné nabídce a dále nároků uspokojených rozhodnutími u Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, u Okresního soudu , adresa, , , spisová značka, (bez započtení nároků přiznaných rozsudky Okresního soudu , adresa, , spisová značka, a , spisová značka, ) by zbývalo uspokojit nárok žalobkyně a) , Jméno žalobce A, ve výši , částka, , žalobkyně b) , Jméno žalobce B, ve výši , částka, , žalobkyně c) , Jméno žalobce C, ve výši , částka, , žalobkyně d) , Jméno žalobce D, ve výši , částka, , žalobce e) , Jméno žalobce E, ve výši , částka, , žalobce f) , Jméno žalobce F, , částka, a žalobce g) , Jméno žalobce G, ve výši , částka, .

12. Mezi účastníky však zůstává spornou otázkou, zda pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební či nikoliv, a pokud by soud dospěl k závěru, že pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební, pak žalovaná namítla, že ve věci měly být použity srážky dle tabulky I položky č. , hodnota, č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to za nemožnost napojení předmětných pozemků na veřejný vodovod a za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci.

13. Znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, v dodatku č., hodnota, znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, pozemky p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ocenila jako stavební částkou pozemku PK , Anonymizováno, částkou , částka, , z důvodu, že tvoří funkční celek s Dostihovým závodištěm , adresa, a pozemku PK , Anonymizováno, částkou , částka, , celkem , částka, , při výpočtu ceny použila srážku 60 % proto, že pozemky jsou stavebně nesrostlé s hlavním městem Prahou, nepoužila srážku pro nenapojení na veřejný vodovod a kanalizaci.

14. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne , datum, , č. , hodnota, ocenil pozemek PK , Anonymizováno, částkou , částka, a pozemek PK částkou , částka, , celkem , částka, Kč, pozemky ocenil jako druh pozemku role.

15. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, ve znaleckém posudku ze dne , datum, č. , Anonymizováno, ocenil PK p.č. , hodnota, částkou , částka, , a PK p.č. , hodnota, částkou , částka, , celkem , částka, , pozemky ocenil jako stavební, použil srážku 60 % pro nesrostlost s obcí, nepoužil srážku pro nenapojení na veřejný vodovod a kanalizaci. V posudku výslovně uvedl, že z podkladů jednoznačně plyne, že pozemky byly již v době přechodu na stát součástí areálu závodiště , adresa, , byl k nim přístup po zpevněné komunikaci a areál byl napojen na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny.

16. Ze zpráv , právnická osoba, . (dále jen „PVS“), průvodní zprávy stavby provizorního odkanalizování Státního závodiště , adresa, se podává, že u pozemku PK , Anonymizováno, či v jeho blízkosti PVS eviduje veřejný vodovod s rokem výstavby 1978, neeviduje u něho veřejnou kanalizaci, u pozemku PK , Anonymizováno, neeviduje veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci. Veřejná kanalizace byla v k.ú. , adresa, vybudována až po roce 1990. Veřejný vodovod v lokalitě dostihového závodiště byl vybudován až v roce , adresa, (DN , Anonymizováno, ) resp. 1975 (DN , Anonymizováno, ). Na druhé straně závodiště , adresa, (mezi ulicí , Anonymizováno, a řekou , Anonymizováno, ) byl postaven vodovod v roce 1978. Veřejný vodovod v obci , adresa, vybudovaný v roce 1928, se nacházel v ulicích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , v lokalitě ve svahu nad železniční tratí , adresa, . K napojení na tento vodovod tak bylo nutné podejít železniční trať. Veřejný vodovod pod tělesem železniční tratě byl vybudován až v roce 1977 mezi ulicemi , název, a , název, za železničním přejezdem , název, . Tehdy teprve došlo k propojení větví veřejného vodovodu před a za železniční tratí. PVS uvedla, že v roce 1949 tak nebyla možnost napojení areálu závodiště , adresa, na veřejnou kanalizaci a vodovod, a to ani na vodovod z roku 1928 v ulicích , název, a , název17. Znalkyně , jméno FO, , která působí jako znalkyně od roku 1999 a má za sebou více než 3000 znaleckých posudků, při zpracování posudku a jeho dodatku čerpala z podkladů předaných zadavatelem a z veřejně dostupných mapových serverů. Ocenění pozemků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v dodatku č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , hodnota, ze dne , datum, vycházelo z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, . Znalkyně využila ortofotomapy z roku 1945 a další historické mapové podklady k identifikaci nevydaných částí pozemků a jejich lokalizaci v současném katastru nemovitostí. V případech, kdy části pozemků tvořily funkční celek se zahradami rodinných domů, byla aplikována srážka 60 % za stavební nesrostlost, přičemž znalkyně uvedla, že s ohledem na současnou judikaturu by tuto srážku již nepoužila, jinak na závěrech svého posudku i dodatku trvá Znalkyně rovněž uvedla, že při ocenění zohlednila i judikaturu, která se v této oblasti neustále vyvíjí, a zdůraznila, že pozemky měly být oceněny jako stavební, nikoli zemědělské. Svůj závěr odůvodnila tím, že pozemky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které byly oceněny v dodatku č. , hodnota, ke znaleckému posudku, se nacházejí ve funkčním celku dostihového závodiště ve , adresa, , jehož součástí byly již v roce 1949. Argumentovala historickým využitím areálu, který byl zprovozněn již v roce 1906, s tím, že z ortofotomapy z roku 1945 je patrné, že pozemky byly součástí závodiště. Dále uvedla, že jiné pozemky z původního posudku se nacházely pod komunikacemi v těsné blízkosti závodiště a rovněž byly odňaty později. Na základě těchto skutečností považovala za správné ocenit pozemky jako stavební. Co se týče otázky aplikace srážek za nenapojení pozemků na vodovod a kanalizaci, uvedla, že ačkoliv se v minulosti srážky občas aplikovaly, v posledních letech se od tohoto postupu ustupuje, a to i s ohledem na vývoj judikatury. Vyhláška č. 316/1990 Sb., podle níž byly pozemky oceňovány, nebyla původně určena pro restituční účely, což vedlo k interpretačním problémům. Znalkyně dále argumentovala, že i v případě dostihového závodiště ve , adresa, , které je specifickou stavbou s více než stoletou historií a vysokou návštěvností, muselo být zajištěno zásobování vodou a odvod odpadních vod, byť není známo, jakým způsobem. Z těchto důvodů považovala aplikaci srážek za nenapojení na inženýrské sítě za nevhodnou a v daném případě je nepoužila. Znalkyně setrvale trvá na neaplikaci srážek dle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to i přes zprávu , právnická osoba, ., že v roce 1949 nebyla v lokalitě dostihového závodiště , adresa, možnost napojení na veřejný vodovod ani kanalizaci. Doplnila, že aplikace srážek by vedla k výrazným cenovým disproporcím mezi odňatými a náhradními pozemky, což je v rozporu s judikaturou. Dále uvádí, že závodiště je specifická stavba, pro kterou by aplikace srážek byla obtížně proveditelná vzhledem k obecnosti oceňovací vyhlášky. Její názor na neaplikaci srážek je nejen odborný, ale i podložený dostupnými judikáty, a zůstává neměnný i v kontextu dalších restitučních případů.

18. Soud ve věci neprovedl důkaz výslechem znalce , jméno FO, , neboť soudu je z úřední činnosti a jiných řízení, například řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a jiné známo, že znalec ani v těchto řízeních vyslechnut nebyl, neboť znalec setrvával na svých závěrech obsažených ve výše zmiňovaném posudku. Soud dospěl k závěru, že znalec nezohlednil aktuální judikaturu týkající se pozemků v předmětném areálu a jeho výslech na tomto závěru soudu nemůže nic změnit, proto znalec nebyl soudem vyslechnut. Soud též považoval za nadbytečný výslech znalce , jméno FO, , neboť dospěl k závěru, že z jeho znaleckého posudku ve věci nelze vycházet, neboť tento pozemky nesprávně ocenil jako role, a nikoli jako stavební. Zároveň soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem k ocenění nevydaných pozemků právním předchůdcům žalobců (restitučního nároku), neboť s ohledem na zjištěný skutkový stav, provedené dokazování a výslech znalkyně , jméno FO, považoval tento znalecký posudek za nadbytečný.

19. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od , datum, do , datum, způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

21. Podle § 9 odst. 4 zákona o půdě nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.

22. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm, b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

23. Podle § 11b zákona o půdě nárok oprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.

24. Podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. v tehdy platném znění, cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí 250 Kčs v hlavním městě Praze. Cena se upraví podle přílohy č. , hodnota, .

25. Podle § 14 odst. 4 vyhlášky č. 182/1988 Sb., cena pozemku zapsaného v evidencí nemovitostí jako louka a pastvina činí 75 % ceny orné půdy určené podle sazeb uvedených v příloze č. 9.

26. Podle přílohy 7 k vyhlášce č. 182/1988 Sb., tabulky I. - důvod snížení ceny pozemku a srážka v %, bod 1.1 Jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, které není s obcí stavebně srostlé v hl. m. Praze - srážka 60 %; bod 3 Není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod - srážka 5 %, bod 4 Není-li v místě možnost napojení na veřejnou kanalizaci — srážka 7 %.

27. Podle přílohy 9 k vyhlášce č. 182/1988 Sb. ceny zemědělské půdy orné - sazba Kčs za m2 od 11,80 Kčs do 0,70 Kčs podle BPEJ (Bonitovaná půdně ekologická jednotka) příslušející k dané ceně orné půdy.

28. Na základě provedeného dokazování, po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům:Aktivní legitimace žalobců29. V případě otázky aktivní procesní legitimace soud podle § 118 odst. 2 o.s.ř. vycházel z nesporného právně významného skutkového tvrzení, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě. Procesní aktivní legitimace žalobců byla soudem vyhodnocena jako nesporná, v případě všech 7 žalobců se jedná o osoby s přímým restitučním nárokem, příp. právní nástupce těchto osob. Strany tento závět soudu u jednání shodně a výslovně potvrdily.

30. Neuspokojený restituční nárok žalobci odvozují od rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, , ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , jméno FO, ze dne , datum, , čj, , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Rozhodnutím Pozemkového úřadu , adresa, čj, , Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že , jméno FO, . , Jméno žalobce G, , narozen , datum, , , jméno FO, , narozena , datum, , , jméno FO, , narozena , Anonymizováno, , jméno FO, , narozena , datum, , a , jméno FO, , narozena , datum, nejsou vlastníky nemovitostí dle PK část pare. č, , Anonymizováno, — role, (, číslo, , o výměře , Anonymizováno, m2, dle PK část pare. č. , hodnota, — role (, číslo, ), o výměře , Anonymizováno, m2, vše v k.ú. , adresa, . Rozhodnutí bylo následně modifikováno rozsudkem Městského soudu v , jméno FO, ze dne , Anonymizováno, , čj, , spisová značka, , kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj, , spisová značka, , tak, že žalobci jsou vlastníky pozemků dle KN pare. č. , Anonymizováno, (dle PK část pare. č. , hodnota, role) a pare. č. , Anonymizováno, (dle PK část pare, č. , hodnota, role), Městský soud v , jméno FO, dospěl k závěru, že ohledně části nástupnických pozemků k pozemkům původně odňatým není dána překážka vydání podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě. Ve zbytku bylo rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky pozemků dle rozhodnutí Pozemkového úřadu , adresa, čj. , Anonymizováno, , současně rozsudkem bylo rozhodnutí pozemkového úřadu nahrazeno.

31. Bylo dále prokázáno, a mezí stranami nesporné, že žalobkyně a) nabyla restituční nárok smlouvou o bezúplatném převodu od účastnice řízení u Pozemkového úřadu , adresa, , jméno FO, , současně též od matky , jméno FO, , jméno FO, , jméno FO, , když matka , jméno FO, dříve nabyla tento nárok děděním. Žalobkyně b) a c) nabyly restituční nárok smlouvou o bezúplatném převodu od své matky , jméno FO, . Žalobkyně d) a žalobce e) nabyli restituční nárok děděním od své babičky , jméno FO, , žalobce f) nabyl restituční nárok děděním od své matky , jméno FO, . Žalobce g) nabyl restituční nárok děděním od svého otce , Jméno žalobce G, . Účastníci též učinili nespornou velikost podílů jednotlivých žalobců, a to žalobkyně a) , Jméno žalobce A, o velikosti podílu ideální 2/9, žalobkyně b) , Jméno žalobce B, 1/6, žalobkyně c) , Jméno žalobce C, 1/6, žalobkyně d) , Jméno žalobce D, 1/18, žalobce e) , Jméno žalobce E, 1/18, žalobce f) , Jméno žalobce F, 1/9 a žalobce g) , Jméno žalobce G, 2/9.Účast žalobců ve veřejných nabídkách32. Zákon v ustanovení § 11a odst. 1 větě první zákona o půdě jako výchozí postup předpokládá, že žalobcům coby oprávněným osobám, ohledně kterých pozemkový úřad rozhodne tak, že jim nelze vydat odňatý pozemek, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek. K tomu bylo podrobnou listinnou dokumentací prokázáno, že každý z žalobců, popř. jejich právních předchůdců, se opakovaně účastnil veřejných nabídek k uspokojení restitučního nároku převodem jiného pozemku, popř. s uzavřením smlouvy ohledně převodu náhradních pozemků k (dílčímu) uspokojení restitučního nároku, smlouvy o převodu pozemků.

33. Soud v té souvislosti dospěl k závěru, a to ohledně všech žalobců, že se aktivně účastnili veřejných nabídek za účelem uspokojení svého restitučního nároku, přičemž však ani tento jejich přiměřeně aktivní přístup nevedl k uspokojení restitučních nároků, byť zčásti již uspokojeni byli. V tomto směru účastníci učinili nesporným, že z žalobkyní tvrzeného původního restitučního nároku ve výši , částka, po započtení nároků uspokojených ve veřejné nabídce a dále nároků uspokojených rozhodnutími u Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, u Okresního soudu , adresa, , , spisová značka, (bez započtení nároků přiznaných rozsudky Okresního soudu , adresa, , spisová značka, a , spisová značka, ) by zbývalo (pokud by soud dospěl k závěru, že odňaté pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební, a bez použití srážek) uspokojit nárok žalobkyně a) , Jméno žalobce A, ve výši , částka, , žalobkyně b) , Jméno žalobce B, ve výši , částka, , žalobkyně c) , Jméno žalobce C, ve výši , částka, , žalobkyně d) , Jméno žalobce D, ve výši , částka, , žalobce e) , Jméno žalobce E, ve výši , částka, , žalobce f) , Jméno žalobce F, , částka, a žalobce g) , Jméno žalobce G, ve výši , částka, .

34. K tomuto závěru soud dospěl rovněž s ohledem na výsledky dokazování týkající se ocenění restitučního nároku, rovněž s ohledem na konstantní judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu týkající se liknavého přístupu státu k uspokojení restitučních nároků.

35. Ze vztahu k ocenění restitučního nároku se soud ztotožnil s argumentací žalobců, že na nich není možno spravedlivě požadovat další rozsáhlejší účast ve veřejných nabídkách za situace, kdy bylo prokázáno, že žalobci u správních orgánů usilovali o přecenění restitučních nároků, tak aby restituční nároky odpovídaly ocenění nevydaných pozemků coby pozemků stavebních, k tomu podrobné odůvodní níže týkající se otázky charakteru nevydaných pozemků, přičemž však tato jejich snaha byla neúspěšná, jak prokázáno žádostmi o přecenění nároku, vypořádáním těchto žádostí, dále též informacemi poskytnutými podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, k počtu žádostí o přecenění restitučních nároků, úspěšnosti žadatelů, rovněž k průměrné době k uspokojení restitučních nároků, Věstníku , právnická osoba, 2003 ohledně nemovitého majetku ve správě , právnická osoba, , a předloženou komunikací.

36. S ohledem na dlouhodobé neúspěšné úsilí žalobců o přecenění pozemků, tak aby byly žalovanou oceněny jako pozemky stavební, nikoli zemědělské, což by mělo esenciální význam i pro účast žalobců ve veřejných nabídkách za účelem efektivního uspokojení jejich restitučních nároků, soud hodnotí rozsah účasti žalobců ve veřejných nabídkách jako plně dostačující. Pokud totiž žalovaná dlouhodobě odmítala přecenění pozemků a jejich ocenění coby pozemky stavební, přičemž soud shledal naplnění podmínek pro takové ocenění, jak uvedeno níže, následně se žalobci měli v rámci systému veřejných nabídek možnost účastnit toliko v rozsahu (podstatně nižšího) nároku z titulu odnětí pozemků zemědělských, pak je logické, že se veřejných nabídek účastnili v rozsahu menším, než jak by činili, pokud by mohlo z jejich pohledu dojít k efektivnímu uspokojení jejich restitučních nároků.Liknavý přístup státu při uspokojení restitučních nátoků žalobců37. Soud vyšel z konstantní judikatury vrcholných soudů, týkající se liknavého přístupu státu a nárok oprávněných osob pro ten případ domáhat se náhradních pozemků k uspokojení svých restitučních nároků i mimo systém veřejných nabídek, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn, , spisová značka, , a dále rozsudek ze dne , datum, , sp. zn, , spisová značka, , v němž Nejvyšší soud judikoval: Při interpretaci a aplikaci restitučních předpisů je třeba mít na zřeteli účel a předmět úpravy těchto předpisů, Pojmy a instituty obsažené v restitučních předpisech je třeba vykládat s ohledem na to, že předmětem úpravy těchto předpisů jsou vztahy majetkoprávní, které jsou svou povahou občanskoprávními vztahy. Výklad pojmů obsažených v restitučních předpisech proto nelze podřizovat pojmům obsaženým v jiných právních předpisech či odvětvích veřejného práva (např. práva stavebního). V konkrétním případě je třeba volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu restituce a respektovala proporcionalitu mezi omezením restitučního nároku a posouzením konkrétního veřejného zájmu.

38. Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , k dlouhodobě nedostatečnému přístupu státu při uspokojení restitučních nároků vyslovil: „Pozemkový fond má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada (přiznaná namísto uvedení v předešlý stav) poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Na tom nic nezměnilo ani doplnění právní úpravy o podrobnější (transparentnější) a v zákoně uvedený popis postupu pří vypořádávání nároku (cit. zákon č, 31/2006 Sb.). Fond se však své zákonné povinnosti, tj. nabízet dostatečné množství vhodných pozemků, nemůže zbavit. Nesmí upřednostňovat ani mezí skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod. Mají-li obecné soudy dostát své ústavní povinnosti poskytovat ochranu právem chráněným zájmům, musí při posuzování postupu státu, resp. jím zmocněných osob (plnících povinnosti státu), zkoumat, zda nedochází k libovůli. Nemohou se přitom zbavovat své přezkumné povinnosti povšechným poukazem na to, že příslušný subjekt postupoval v souladu se zákonem, aniž by zkoumaly, zda v daném případě jeho formalistická aplikace fakticky nevedla k protizákonné či dokonce protiústavní diskriminaci."39. „Podstatou věci je to, že nárok stěžovatelů na vydání náhradního pozemku nebyl a není dlouhodobě uspokojen. Soudy měly povinnost zkoumat, zda tento stav není výsledkem libovůle či dokonce svévole Fondu při naplňování předpisů zákona o půdě. Pokud stát, který disponuje mohutným exekutivním aparátem, umožňujícím účinné působení na dlužníky, má navíc často ze zákona zajištěno postavení privilegovaného věřitele, tím spíše je třeba dbát, aby stát v postavení dlužníka nesl odpovědnost za prodlení s plněním svých závazků, tak jako každý jiný dlužník. Jak plyne z rozhodnutí o potvrzení nároku na náhradní pozemek, v dané situaci Fond vykonává vůli státu v právním vztahu, kde má stát postavení dlužníka, jenž je v prodlení s plněním povinnosti řádně a včas splnit svůj závazek."40. „Žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku (ačkoliv nárok na vydání konkrétního pozemku nelze z právní úpravy přímo dovodit) může potom představovat možný prostředek obrany proti libovůli. Ústavní soud konstatuje, že soudy přitom musí vzít v úvahu i svou povinnost (s přihlédnutím k zákazu odmítnutí spravedlnosti, resp. k povinnosti poskytnout ochranu legitimnímu očekávání i ke zvláštnímu charakteru restitucí, jimiž právní stát reaguje na křivdy minulosti) vést stěžovatele k úpravě petitu tak, aby bylo možno uložit , právnická osoba, povinnost -vydat v určité konkrétní době pozemek vymezený tak, aby jeho hodnota vyplývající z velikosti, lokalizace a kvality se co nejvíce přiblížila současné hodnotě původního pozemku (srov cit. nález sp. zn. , Anonymizováno, )

41. Soud dospěl k jednoznačnému závětu, že přístup státu k uspokojení restitučních nároků žalobců je třeba označit za nedostatečný a liknavý, pakliže z rozhodnutí Pozemkového úřadu , adresa, čj. , Anonymizováno, se podává, že k bezprávnímu odnětí pozemků v k.ú. , adresa, coby základu restitučního nároku v projednávané věci došlo krátce po převzetí moci totalitním zřízením dne , datum, , když nemovitosti v projednávané věci přešly do vlastnictví státu jako ležící pozůstalost po , jméno FO, výkupem podle zákona č. 46/48 Sb., na základě výměru ONV , adresa, ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, . následně byla v pozemkové knize dne , datum, pod č., Anonymizováno, zapsána poznámka o provedení výkupu, a tento den byl evidován jako den přechodu vlastnictví na stát. Tedy v době projednávání věci uplynulo více než 75 let od bezprávního odnětí majetku předkům žalobců a více než 35 let od obnovení demokratického zřízení. Ani za tak dlouhou dobu nebyl stát schopen efektivně napravit křivdy spáchané totalitním režimem. Od doby vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, kdy zákon pro případ takového rozhodnutí přiznává oprávněným osobám nárok na převod jiných pozemků namísto pozemků původně odňatých, uplynulo dalších více než 20 let, na pozici žalobců jsou výhradně právní nástupci původních účastníků řízení, přesto ani nadále nedošlo k efektivní nápravě křivd totalitního režimu. Přístup státu nelze označit jinak než jako přinejmenším liknavý a zcela nedostatečný za situace, kdy stát není schopen ani po více než 75 letech od bezprávného odnětí napravit majetkové křivdy spáchané na právních předchůdcích - předcích žalobců.Stavební povaha pozemků42. Co se týká povahy pozemků, dospěl soud k závěru, že se jedná o pozemky stavební. Soud vyšel z charakteru odňatých pozemků, které tvoří součást Dostihového závodiště v , adresa, , nacházejí se v hranicích areálu Dostihového závodiště a jsou součástmi dráhy, vnitřku dráhy, odstupové plochy a komunikace v severovýchodní části areálu oddělující obytnou zástavbu a komunikaci od závodiště (rozhodnutí Pozemkového úřadu , adresa, čj. , Anonymizováno, druhý odstavec zdola). Umístění pozemků je patrné i z orto foto dokumentace. Předmětné pozemky přešly na stát za účelem výstavby — byly zařazeny do , číslo, . stavebního obvodu (s. 5 bod 3 rozhodnutí Pozemkového úřadu , adresa, ). Účelem jejich odnětí státem byla výstavba a rozšíření dostihového areálu , adresa, , jež byla následně též realizována. Předmětné pozemky je proto třeba považovat za pozemky stavební, a to i pokud snad coby okrajová součást dostihového areálu bezprostředně zastavěny nejsou, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí a jsou potřebné k jejímu provozu a obsluze, vykazují se stavbou funkční souvislost — coby přilehlé pozemky tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení coby vzájemně funkčně provázaný soubor staveb a pozemků — areál.

43. Nelze opomenout funkční spojení předmětných pozemků se stavbami, které plní určený účel, přičemž prostorová návaznost připouští přiznat spojeným nemovitostem povahu uceleného souboru nemovitostí — areál (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , Anonymizováno, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Na tom nic nemění, že odkazovaná judikatura Nejvyššího soudu byla vydána v souvislosti s překážkou vydání pozemků coby pozemků zastavěných podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě; pro účely projednávané věci lze stejnou měrou tuto judikaturu použít pro vymezení stavební povahy pozemku, resp. účelu, pro který byly pozemky právním předchůdcům žalobců odňaty postupem podle zákona č. 46/48 Sb.

44. Následně byly podle téhož zákona č. 46/48 Sb. odnímány další pozemky, podle téhož zákona probíhala též vyvlastňovací řízení ve prospěch výstavby a provozu závodiště (s. 5, bod 2 rozhodnutí Pozemkového úřadu , adresa, ), Je tak i z odůvodnění vlastního rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že právní předchůdci žalobců nejsou vlastníky odňatých pozemků, zřejmá souvislost mezi odnětím předmětných pozemků a následně v dalších letech řady dalších pozemků pro účely výstavby Dostihového závodiště. I sám Pozemkový úřad , adresa, v rozhodnutí čj. , Anonymizováno, vyšel z toho, žena odňatých pozemcích bylo zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení, je proto dána překážka vydání pozemků podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě. Soud dospívá k jednoznačnému závěru, že toto tělovýchovné nebo sportovní zařízení — Dostihové závodiště , adresa, — současně tvoří ucelený areál, a právě pro výstavbu tohoto areálu byly pozemky právním předchůdcům žalobců odňaty. S tím, že pozemky byly již v době přechodu na stát součástí areálu závodiště , adresa, , ocenili tyto pozemky jako pozemky stavební ve svých posudcích , jméno FO, v roce , Anonymizováno, a , jméno FO, v roce , Anonymizováno, .

45. Ve shodě s těmito závěry je pak též dílčí následná změna rozhodnutí Pozemkového úřadu , adresa, rozsudkem Městského soudu v , jméno FO, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , který dospěl k závěru, že ohledně části nástupnických pozemků k pozemkům původně odňatým není dána překážka vydání podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě. Ve vztahu ke zbylým pozemkům, tedy těm, které nemohly být vydány a ohledně kterých žalobci v nyní projednávané věci usilují o uspokojení restitučního nároku vydáním náhradního pozemku, je třeba mít za to, že tyto byly součástí Dostihového areálu , adresa, , a právě proto též nemohly být právním předchůdcům žalobců navráceny. JaUplatnění srážek podle přílohy 7 k vyhlášce č. 182/1988 Sb.

46. Co se týká srážky podle bodu 1.1. přílohy 7, pak i potenciální aplikací této srážky se zabýval Okresní soud v , adresa, v rozsudku čj. , spisová značka, a Okresní soud , adresa, – venkov v rozsudku čj. , spisová značka, , vydaném v související věci týchž účastníků, přičemž i se závěry těchto soudů týkajícími se této otázky se okresní soud zcela ztotožňuje.

47. Pakliže odňaté pozemky měly určité specifické vlastnosti, pro které byly právě odňaty, pokud v daném případě se jednalo o pozemky odňaté za účelem zastavění dostihovým areálem, kdy zvláštními požadavky byla např, rovinatost pozemku a nesrostlost s okolní zástavbou, pak tyto zvláštní kvality pozemků nelze považovat za nevýhodu, která by měla být pozemku, potažmo žalobcům k tíži, ale právě naopak za důvod podřazení pozemků pod kategorii pozemků stavebních, kdy právě tyto zvláštní vlastnosti pozemků vedly k jejich odnětí za účelem následné výstavby dostihového areálu stavebně srostlého s obcí v hlavním městě , jméno FO, . Nemohou tak být naplněny podmínky pro srážku v rozsahu 60 % — snížení ceny pozemku z důvodu samostatného sídla nebo části obce, které není s obcí stavebně srostlé v hlavním městě , jméno FO, . I znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, ve své výpovědi potvrdila, že by již srážku 60 % z důvodu nesroslosti s hlavním městem , jméno FO, nepoužila, a v dané věci není ani důvod aplikovat srážky pro nenapojení na veřejný vodovod a kanalizaci. Soud tak dospěl k závěru, že není na místě aplikovat srážku 60 % z důvodu nesrostlosti daných pozemků s hlavním městem , jméno FO, .

48. Soud v dané věci neshledal ani podmínky k aplikaci srážky podle bodu 3 přílohy 7, tj. srážky 5 % z důvodu, není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod, ani srážky podle bodu 4 přílohy 7, tj. srážky 7 % z důvodu, není-li v místě možnost napojení na veřejnou kanalizaci.

49. Byť i PVS konstatovala, že v roce 1949 nebyla možnost napojení areálu závodiště , adresa, na veřejnou kanalizaci a vodovod (jak uvedeno shora), pak soud vyšel z povahy dostihového areálu a jeho funkční povahy a vlastností. Též žádný ze soudu předložených znaleckých posudků tuto srážku neaplikoval, a , jméno FO, ve svém posudku výslovně uzavřel, že areál byl v době přechodu na stát napojen na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny. Ve věci slyšená znalkyně , jméno FO, , po seznámení se zprávou PVS konstatovala, že dostihové závodiště ve , adresa, je specifickou stavbou s více než stoletou historií a vysokou návštěvností, muselo zde být zajištěno zásobování vodou a odvod odpadních vod, byť není známo, jakým způsobem. Z těchto důvodů považovala aplikaci srážek za nenapojení na inženýrské sítě za nevhodnou a v daném případě je nepoužila. Aplikace srážek by vedla k výrazným cenovým disproporcím mezi odňatými a náhradními pozemky, což je v rozporu s judikaturou. Závodiště je specifická stavba, pro kterou by aplikace srážek byla obtížně proveditelná vzhledem k obecnosti oceňovací vyhlášky. Její názor na neaplikaci srážek je odborný a zůstává neměnný i v kontextu dalších restitučních případů.

50. Též i ostatní soudy zabývající se otázkou nahrazení projevu vůle žalované s převodem pozemků uspokojující stejný nárok žalobců (Okresní soud v , adresa, v rozsudku čj. , spisová značka, ze dne , datum, , Okresní soud v , adresa, v rozsudku čj. , spisová značka, ze dne , datum, , Okresní soud , adresa, – venkov v rozsudku čj. , spisová značka, v rozsudku ze dne , datum, , a okresní soud ve , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, ), dospěly k závěru, že ve věci není na místě aplikovat srážku pro nenapojení na veřejný vodovod a kanalizaci. Soudní řízení a nahrazení projevu vůle žalované tedy napříč republikou probíhají již několik let, a PVS již vydalo několik zpráv týkajících se veřejného vodovodu a kanalizace, je tedy zarážející, že až ve zprávě z , datum, uvádí, že v roce 1949 dle jejího názoru nebyla možnost napojení areálu závodiště , adresa, na veřejnou kanalizaci a vodovod. To, že PVP neeviduje veřejný vodovod a kanalizaci u daných pozemků v roce 1949 či v jejich blízkosti, ještě neznamená, že tyto pozemky fakticky na takový veřejný vodovod a kanalizaci napojeny nebyly. V tomto směru dospěl soud k závěru, že byť by i závodiště nebylo ryze formálně napojeno na veřejný vodovod a kanalizaci, jak má na mysli PVS, nelze odhlédnout od charakteru tohoto závodiště, které navštěvovalo velké množství lidí, muselo být bezesporu zajištěno zásobování vodou a odvod odpadních vod, byť není známo, jakým způsobem.

51. Soud tak dospěl k závěru, s ohledem na význam a funkční určení dostihového závodiště, kdy k odnětí pozemků došlo právě za účelem výstavby tohoto areálu, kdy funkční součástí areálu tohoto druhu je jistě též distribuce vody do areálu, následně též odvod splaškových vod, když i PVP má poznatky o zřízení místního vodovodu již v roce 1928, že v daném případě není dán důvod aplikovat ani srážky podle bodu 3 přílohy 7 (absence veřejného vodovodu), ani srážky podle bodu 4 přílohy 7 (absence veřejné kanalizace). Aplikace srážek by vedla k výrazným cenovým disproporcím mezi odňatými a náhradními pozemky. Aplikace srážek by byla i v rozporu s veřejným zájmem, s účelem a cílem restitučních předpisů, tj. maximálním naplnění účelu restituce s respektováním proporcionality mezi omezením restitučního nároku a posouzením konkrétního veřejného zájmu.Ocenění restitučního nároku ve vztahu k ocenění náhradních pozemků52. Soud vyšel ze znaleckého posudku ze dne , Anonymizováno, , zpracovaného , jméno FO, , znalkyní pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, kdy objednatelem posudku byli žalobci. Znalkyně dospěla k závěru o ocenění nemovitostí postupem podle vyhlášky č, 182/1988 Sb. ve výši , částka, , při zohlednění rozsudku Městského soudu v , jméno FO, ze dne , Anonymizováno, , čj, , spisová značka, , kterým došlo k částečnému vydání pozemků, ve výši , částka, .

53. Ohledně ocenění restitučního nároku soud dále vyšel ze znaleckého posudku ze dne , datum, , zpracovaného , jméno FO, , znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí, kdy objednatelem posudku byla žalovaná. Znalec dospěl k závěru, jak uveden na čl. , Anonymizováno, spisu, o ceně nemovitostí ke dni přechodu do vlastnictví státu ve výši , částka, Kčs, přičemž však znalec aplikoval srážku 60 % podle bodu 1.1 přílohy 7 k vyhlášce č. 182/1988 Sb., pro kterou není důvodu, jak soud dospěl k závěru shora. Bez aplikace této srážky by tedy cena nemovitostí činila , částka, , což je částka odlišná jen nepatrně od ocenění , jméno FO, . , jméno FO, na částku , částka, .

54. Při vypočtení průměru z ceny zjištěné oběma znalci, z nichž objednatelem znaleckých posudků byli v jednom případě žalobci, v druhém případě žalovaná, soud dospěl k ocenění nemovitostí restitučního nároku na částku , částka, .

55. Znalec , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, ocenil náhradní pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, částkou , Anonymizováno, Kčs, strany tuto hodnotu též učinily nespornou..

56. Je tedy zřejmé, že pokud znalci ocenili restituční nárok na částku , částka, , a účastníci učinili nespornou hodnotu restitučního nároku žalobců po započtení již vydaných pozemků a rozhodnutí soudů (s výjimkou rozhodnutí Okresního soudu ve , adresa, C , Anonymizováno, , když žaloba ve věci , spisová značka, byla Okresním soudem ve , adresa, zamítnuta z jiných důvodů), ve výši celkem , částka, , náhradní pozemek byl oceněn na , částka, , pak hodnota restitučního nároku převyšuje hodnotu náhradního pozemku. Za daných skutkových závěrů je třeba potenciální přečerpání restituční nároku vyhověním žalobě, jak na to potenciálně upozorňovala žalovaná pro případ odlišného hodnocení soudem, třeba hodnotit jako irelevantní.

57. Soudu byt též předložen znalecký posudek ze dne , datum, , zpracovaný , jméno FO, , k jehož závěrům však soud nepřihlížel jednak pro významný časový odstup od jeho zpracování, zejména pak vzhledem k tomu, že v tomto znaleckém posudku, zadaném tehdejším Pozemkovým fondem ČR, byly pozemky oceňovány jako nikoliv stavební, ale druh pozemku role, tedy jako pozemky zemědělské, výsledná cena , částka, , je tak mimoběžná se hodnocením povahy pozemků soudem, jak uvedeno výše.Vhodnost a převoditelnost náhradních pozemků58. Co se týká vhodnosti pozemků, pak soud neshledal nic, co by náhradní pozemky nárokované žalobci činilo k tomuto účelu nevhodnými, účastníci tuto skutečnost též učinili nespornou.

59. Žalobci uvedli, že při výběru konkrétních pozemků vycházeli z toho, že restituční nárok se týkal pozemků na území hlavního města , jméno FO, , avšak na území Hlavního města již takřka žádné pozemky ve veřejných nabídkách nabízeny nejsou, o zbývající je mezi restituenty značný zájem až přetlak. Oprávněné osoby proto prověřovaly pozemky, s nimiž nakládá žalovaná v jiných regionech, kdy po vytipování vhodných pozemků je z veřejně dostupných podkladů ověřována jejich převoditelnost. Žalobci tak nemají osobní či jiný specifický vztah k dané lokalitě.Související řízení, závěr60. Soud při rozhodování věci průběžně ověřoval stav řízení mezi týmiž účastníky a týkajících se vypořádání téhož restitučního nároku, jež jsou vedena u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, . Bylo dále ověřeno, že žádný z pozemků navrhovaných k přiznání žalobcům v projednávané věci není předmětem jiného soudního řízem téhož druhu, nebylo tak třeba zkoumat případnou kolizi těchto řízení, popř. otázku tzv. lepšího práva, jak učinil Okresní soud ve , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, , kde z tohoto důvodu žalobu zamítl.

61. Ve věci vedené u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo žalobcům rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyhověno, žalované byla uložena povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemků v hodnotě , částka, , z čehož činí podíl žalobkyně a) , částka, , žalobkyně b) , částka, , žalobkyně c) , částka, , žalobkyně d) , částka, , žalobce e) , částka, , žalobce f) , částka, a žalobce g) , částka, .

62. Účastníci učinili nesporným, že nárok žalobců v této věci (s přihlédnutím k již vydaným pozemkům, již vydaným rozhodnutím soudů, s výjimkou rozhodnutí u Okresního soudu ve , adresa, , spisová značka, a , spisová značka, ), činí u žalobkyně a) , Jméno žalobce A, ve výši , částka, , žalobkyně b) , Jméno žalobce B, ve výši , částka, , žalobkyně c) , Jméno žalobce C, ve výši , částka, , žalobkyně d) , Jméno žalobce D, ve výši , částka, , žalobce e) , Jméno žalobce E, ve výši , částka, , žalobce f) , Jméno žalobce F, , částka, a žalobce g) , Jméno žalobce G, ve výši , částka, . Po započtení přiznaných nároků Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn., spisová značka, tak zbývá uspokojit nárok žalobkyně a) ve výši , částka, , žalobkyně b) ve výši , částka, , žalobkyně c) ve výši , částka, , žalobkyně d) ve výši , částka, , žalobce e) ve výši , částka, , žalobce f) ve výši , částka, a žalobce g) ve výši , částka, .

63. S ohledem na hodnotu pozemku, který je předmětem tohoto řízení ve výši , částka, , podíl žalobkyně a) činí , částka, (2/9 z , částka, ) podíl žalobkyně b) , částka, (1/6 z , částka, ), podíl žalobkyně c) , částka, (1/6 z , částka, ), podíl žalobkyně d) , částka, (1/18 z , částka, ), podíl žalobce e) , částka, (1/18 z , částka, ), podíl žalobce f) , částka, (1/9 z , částka, ), a podíl žalobce g) , částka, , částka, (2/9 z , částka, ).

64. Vzhledem k tomu, že přiznaná výše plnění jednotlivým žalobcům nepřevyšuje zjištěnou výši jejich zbývajícího restitučního nároku, soud žalobě jako důvodné vyhověl.Náklady řízení65. Ve věci byly státem zálohovány náklady řízení ve formě znalečného. Podle § 148 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen :o.s.ř.“) má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě měli žalobci v řízení plný úspěch (žalovaná plný neúspěch), u žalované soud neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, žalovaná tak má povinnost dle § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit státu státem zálohované náklady řízení. Avšak k datu vyhlášení rozhodnutí soudu nebyla soudu známa jejich přesná celková výše, když dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech znalečného , jméno FO, , vzniklé její výpovědí u jednání soudu dne , datum, , nezbylo tak než vyslovit, že žalovaná je povinna zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích státem zálohované náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením (výrok II. rozsudku).

66. Žalobci byli v řízem plně úspěšní, mají proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložili k uplatnění svého práva.

67. Řízení o uspokojení nároku převodem náhradních pozemků oprávněným osobám je svojí povahou řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. Nárok oprávněných osob tu lze uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem vázán (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Ukáže-li se v průběhu řízení, že oprávněnými osobami vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, především z nabídky Pozemkového fondu ČR za předpokladu, že s takovým plněním oprávněné osoby souhlasí, soud tedy na žalobce, v tomto řízení pohlíží jako na plně úspěšné účastníky ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., i když bylo ohledně jednoho pozemku řízení na základě částečného zpětvzetí ze strany žalobců zastaveno, a proto žalobcům náleží náhrada nákladů řízení.

68. Náklady žalobců potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) právní zástupce žalobců poskytoval ve věci právní služby sedmi žalobcům. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto přiznal žalobcům, kteří byli v řízení plně úspěšní, jelikož soud jejich návrhu vyhověl, každý z nich byl úspěšný ohledně svého požadovaného podílu a soud tedy každému z nich přiznal náhradu nákladů řízení podle jeho podílu (vycházeje z hodnoty nemovitosti, která zůstala předmětem řízení). Tarifní hodnotou sporu je podle § 8 odst. 1 a. t. částka , částka, , která odpovídá ceně předmětného náhradního pozemku podle znaleckého posudku. U každého z žalobců soud nejprve zjistil hodnotu „jeho sporu“ podle jeho přiznaného podílu na náhradním pozemku. U žalobkyně a) to bylo , částka, (2/9 z , částka, ), u žalobkyně b) , částka, (1/6 z , částka, ), u žalobkyně c) , částka, (1/6 z , částka, ), u žalobkyně d) , částka, (1/18 z , částka, ), u žalobce e) , částka, (1/18 z , částka, ), u žalobce f) , částka, (1/9 z , částka, ), a u žalobce g) 17 428, , částka, (2/9 z , částka, ).

69. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak podle § 7 a. t. ve spojení s § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, , tj. za jeden úkon právní služby realizovaný v roce 2024, činí u žalobkyně a) , částka, (, částka, – 20 %), u žalobkyně b) , částka, (, částka, – 20 %), u žalobkyně c) , částka, (, částka, – 20 %), u žalobkyně d) , částka, (, částka, – 20 %), u žalobce e) , částka, (, částka, – 20 %), u žalobce f) , částka, (, částka, – 20 %) a u žalobce g) , částka, (, částka, – 20 %), když dle § 12 odst. 4 a.t. ve znění účinného do , datum, jde-li o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7 a. t. ve spojení s § 12 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, , tj. za jeden úkon právní služby realizovaný v roce 2025, pak činí u žalobkyně a) , částka, , u žalobkyně b) , částka, (, částka, – 20 %), u žalobkyně c) , částka, (, částka, – 40 %), u žalobkyně d) , částka, (, částka, – 60 %), u žalobce e) , částka, (, částka, – 80 %), u žalobce f) , částka, (, částka, – 80 %) a u žalobce g) , částka, (, částka, – 80 %), když dle § 12 odst. 4 a.t. ve znění účinného od , datum, jde-li o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou osobu snížená mimosmluvní odměna, s tím, že mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.

70. Jako účelné shledal soud následující úkony právní služby: převzetí zastoupení a první porada s klientem [§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.], podání ve věci samé – žaloba ze dne , datum, [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.], podání ve věci samé – vyjádření ze dne , datum, [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.], účast na jednání soudu dne , datum, (nepřesahující 2 hodiny; 9:00 – 10:40 hodin) [§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.], podání ve věci samé – částečné zpětvzetí ze dne , datum, [§ 11 odst. 3, odst. 1 písm. d) a. t.] a účast na jednání soudu dne , datum, (nepřesahující 2 hodiny; 13:00 – 14:50 hodin) [§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.]. Soud naopak neshledal jako účelný úkon právní služby podání ve věci samé – vyjádření ze dne , datum, . Tento úkon nebyl soudem po žalobcích požadován; žalobci jím pouze doplnili již podanou žalobu o některá další tvrzení. Je však třeba konstatovat, že nelze souhlasit s praxí, kdy žalobce předkládá soudu žalobní tvrzení postupně, „po dávkách“, a obdobně rozděluje i předkládání důkazů, přičemž za každý takový dílčí úkon následně požaduje odměnu jako za účelně vynaložený náklad. Podle názoru soudu by měla žaloba již při svém podání obsahovat veškerá skutková tvrzení i důkazy. Pokud žalobci následně svá tvrzení korigují, doplňují či dodatečně zasílají důkazy, nelze za tyto úkony přiznat náhradu nákladů k tíži žalovaného. To samé pak platí i ve vztahu k úkonům právní služby: podání ve věci samé – vyjádření ze dne , datum, a podání ve věci samé – vyjádření ze dne , datum, . Vedle toho, že se ani v jednom případě nejedná o žádný z úkonů charakterizovaných v § 11 odst.1, 2 a. t., a to ani za použití analogie podle § 11 odst. 3 a. t., nelze současně nevidět, že ve vyjádření ze dne , datum, žalobci pouze zopakovali svá dřívější tvrzení ohledně charakteru a ocenění odňatých a nevydaných pozemků a závěrem učinili nesporným, že označené náhradní pozemky nejsou dotčeny žádnou zákonnou překážkou převoditelnosti, stejně tak učinili nesporným ocenění pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve výši , částka, . Ničeho na tomto závěru nemůže změnit ani fakt, že prostřednictvím tohoto podání žalobci doložili rozsudky Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Ve vyjádření ze dne , datum, pak žalobci opět zopakovali svoji dřívější argumentaci k otázce liknavosti a svévoli žalovaného a charakteru a ocenění odňatých a nevydaných pozemků s tím, že závěrem toliko učinili nesporným rovněž ocenění pozemku parc. č. 211/3 v k. ú. , adresa, ve výši , částka, . Nejedná se o písemné podání ani návrh ve věci samé, ani o podání, které by bylo svou povahou podání ve věci samé blízké. Soud proto neměl jinou možnost než náhradu nákladů žalobcům za tyto úkony nepřiznat. Lze tedy shrnout, že soud jako účelné vyhodnotil celkem šest úkonů právní služby, zatímco tři úkony posoudil jako neúčelné.

71. Žalobkyni a) tedy náleží náhrada nákladů řízení za celkem šest úkonů právní služby. Z toho tři úkony byly realizovány v roce 2024, kdy sazba za jeden úkon činila , částka, , tedy celkem , částka, . Další tři úkony byly provedeny v roce 2025, kdy sazba činila , částka, za úkon, což představuje částku , částka, . Celková výše náhrady nákladů tak činí , částka, (tj. , částka, + , částka, ).

72. Žalobkyni b) náleží náhrada nákladů řízení za celkem šest úkonů právní služby. Z toho tři úkony byly realizovány v roce 2024, kdy sazba za jeden úkon činila , částka, , tedy celkem , částka, . Další tři úkony byly provedeny v roce 2025, kdy sazba činila rovněž , částka, za úkon, což představuje částku , částka, . Celková výše náhrady nákladů tak činí , částka, (tj. , částka, + , částka, ).

73. Žalobkyni c) náleží náhrada nákladů řízení za celkem šest úkonů právní služby. Z toho tři úkony byly realizovány v roce 2024, kdy sazba za jeden úkon činila , částka, , tedy celkem , částka, . Další tři úkony byly provedeny v roce 2025, kdy sazba činila , částka, za úkon, což představuje částku , částka, . Celková výše náhrady nákladů tak činí , částka, (tj. , částka, + , částka, ).

74. Žalobkyni d) náleží náhrada nákladů řízení za celkem šest úkonů právní služby. Z toho tři úkony byly realizovány v roce 2024, kdy sazba za jeden úkon činila , částka, , tedy celkem , částka, . Další tři úkony byly provedeny v roce 2025, kdy sazba činila , částka, za úkon, což představuje částku , částka, . Celková výše náhrady nákladů tak činí , částka, (tj. , částka, + , částka, ).

75. Žalobci e) náleží náhrada nákladů řízení za celkem šest úkonů právní služby. Z toho tři úkony byly realizovány v roce 2024, kdy sazba za jeden úkon činila , částka, , tedy celkem , částka, . Další tři úkony byly provedeny v roce 2025, kdy sazba činila , částka, za úkon, což představuje částku , částka, . Celková výše náhrady nákladů tak činí , částka, (tj. , částka, + , částka, ).

76. Žalobci f) náleží náhrada nákladů řízení za celkem šest úkonů právní služby. Z toho tři úkony byly realizovány v roce 2024, kdy sazba za jeden úkon činila , částka, , tedy celkem , částka, . Další tři úkony byly provedeny v roce 2025, kdy sazba činila , částka, za úkon, což představuje částku , částka, . Celková výše náhrady nákladů tak činí , částka, (tj. , částka, + , částka, ).

77. Žalobci g) náleží náhrada nákladů řízení za celkem šest úkonů právní služby. Z toho tři úkony byly realizovány v roce 2024, kdy sazba za jeden úkon činila , částka, , tedy celkem , částka, . Další tři úkony byly provedeny v roce 2025, kdy sazba činila , částka, za úkon, což představuje částku , částka, . Celková výše náhrady nákladů tak činí , částka, (tj. , částka, + , částka, ).

78. Obecně platí, že v případě zastupování většího počtu klientů náleží ke každému úkonu právní služby režijní paušál podle § 13 odst. 3 a. t., žalobci si vyúčtovali odměnu za devět úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 písm. a) a. t. Soud však dospěl k závěru, že jako účelné lze hodnotit pouze šest úkonů právní služby. Každému z žalobců soud přiznal za tři úkony realizované v roce 2024 přiznal soud tři režijní paušály ve výši , částka, , tedy celkem , částka, . Za tři úkony realizované v roce 2025 přiznal každému z žalobců tři režijní paušály ve výši , částka, , tedy celkem , částka, , tj. na náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 1,4 a.t. každému ze žalobců částku celkem , částka, .

79. U hotových výdajů – jízdném dle § 13 odst. 1 a.t. a náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 a.t. je třeba zohlednit, zda jde o společný náklad nebo o samostatný náklad toho kterého z účastníků. V tomto případě žalobci účtovali náhradu cestovních výdajů za 2 cesty autem na jednání soudu konaného ve dnech , datum, a , datum, , z místa sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobců k Okresnímu soudu v Litoměřicích a zpět. Jedna cesta činila zaokrouhleně , Anonymizováno, km při průměrné spotřebě motorové nafty 4 l/100 km. Žalobcům tedy byla přiznána podle § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, . Tato částka odpovídá výdajům spojeným s použitím osobního motorového vozidla , Anonymizováno, při spotřebě 4 litry motorové nafty na 100 km, přičemž bylo celkem ujeto , Anonymizováno, km (, Anonymizováno, km x 4). Výpočet náhrady vychází z průměrné ceny paliva stanovené vyhláškou č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, která pro rok 2025 určuje cenu , částka, za litr motorové nafty. Zároveň byla zohledněna základní sazba náhrady za 1 km jízdy ve výši , částka, podle § 157 odst. 4 zákoníku práce. Tuto částku soud následně rozdělil mezi sedm žalobců, takže každému z nich náleží nad rámec výše uvedeného náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, .

80. Žalobcům náleží také náhrada za promeškaný čas podle § 14 ve výši , částka, , odpovídající osmi započatým půlhodinám (240 minut), tedy , částka, na každého ze 7 žalobců, jakož i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 14a, jelikož advokát je jejím plátcem.

81. Žalobkyni a) tedy náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) plus DPH ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, . Žalobkyni b) náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) plus DPH ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, . Žalobkyni c) náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) plus DPH ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, . Žalobkyni d) náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 8 296,81 (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) plus DPH ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, . Žalobci e) náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) plus DPH ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, . Žalobci f) náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) plus DPH ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, . A žalobci g) náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) plus DPH ve výši , částka, , tj. dohromady , částka, .

82. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců, lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud patnáctidenní, podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to s ohledem na organizační strukturu státu a výši přiznané částky.