14 Co 438/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudkyň Mgr. Jany Havlové a Mgr. Kateřiny Brodské ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO 01443810 sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 205 700 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 16. ledna 2024, č. j. 19 C 263/2022-168,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta Bna nákladech odvolacího řízení 13 444 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Teplicích (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení 205 700 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně od 26. 5. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 104 408,50 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 48 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení, částky 157 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1 200 Kč, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení získaného zaplacením neposkytnutých právních služeb na podkladě tvrzení, že jí žalovaná vyfakturovala za nespecifikované právní služby částku 48 400 Kč, kterou jí uhradila dne 21. 6. 2019 a částku 157 300 Kč, kterou jí uhradila v hotovosti proti výdajovému pokladnímu dokladu a tuto hotovost žalovaná následně použila na zaplacení závazků společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . (dále jen „, jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, .) za užívání vozidla pronajatého této advokátní kanceláři pro osobní účely jednatelky žalované (advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, ). Žalovaná s žalobou nesouhlasila a bránila se tím, že žalobkyně hradila uvedené částky za právní služby poskytnuté , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . s tím, že žalovaná byla po vypořádání vztahů mezi společníky advokátní kanceláře věřitelem předmětné pohledávky a plnění označená v žalobě jako bezdůvodné obohacení byla řádným plněním na tyto pohledávky dle vystavených daňových dokladů. Podle tvrzení žalované byla mezi účastnicemi uzavřena ústní smlouva o poskytování právních služeb, kterou za žalobkyni uzavíral její tehdejší jednatel , jméno FO, a sjednal i odměnu za provedené služby jako základní odměnu 3 000 Kč za 1 hodinu s tím, že před jednotlivými konkrétními úkony mohla být domluvena cena jiná. Žalovaná doložila vyúčtování jednotlivých poskytnutých právních služeb, včetně výše odměny, a uvedla, že pro žalobkyni byly zpracovány v květnu 2018 kompletní podklady GDPR, v roce 2019 kupní smlouva se společností , právnická osoba, . na Mercedes Benz, v červenci 2019 příslib zaměstnání, v březnu 2019 rámcová smlouva se společností , právnická osoba, , v lednu a únoru 2019 žalovaná žalobkyni zastupovala u Generálního ředitelství cel ČR, v lednu 2018 zpracovala všeobecné podmínky prodeje nových vozidel, v lednu 2018 rámcovou smlouvu o dodávkách vozidel, v lednu 2018 zrevidovala smlouvu o zprostředkování, v březnu 2019 zpracovala rámcovou smlouvu o koupi vozidel se společností , právnická osoba, , v březnu a dubnu 2018 poskytla konzultaci a zpracovala odstoupení od smlouvy ve sporu s , právnická osoba, , v dubnu 2018 byla poskytnuta konzultace ke způsobům zajištění závazků žalobkyně a byla zpracována ručitelská prohlášení, v dubnu 2018 byla poskytnuta konzultace ke způsobům zajištění závazků žalobkyně a byly zpracovány vzory uplatnění zadržovacího práva, v březnu 2018 byla poskytnuta konzultace a byla revidována smlouva s telefonním operátorem T-Mobile a od září 2017 do dubna 2018 byly poskytovány konzultace ve sporu , Anonymizováno, - , jméno FO, , , Anonymizováno, při neoprávněném zadržení vozidla. Žalobkyně zpochybnila uzavření smlouvy o právní pomoci s žalovanou a poskytnutí právních služeb. Namítala, že za celou záležitostí „stojí“ pan , jméno FO, , partner , tituly před jménem, , jméno FO, , který je s , jméno FO, propojen osobními vztahy i obchodními záležitostmi. , tituly před jménem, , jméno FO, si od žalobkyně pronajímala vozidlo Mercedes Benz, za které neplatila nájem, a proto byly vytvořeny fiktivní služby. Žalobkyně tvrdila, že se do její pokladny dostavil pan , jméno FO, , který uvedl, že jedná za , tituly před jménem, , jméno FO, , v hotovosti převzal peníze na vystavené faktury a těmito penězi zaplatil faktury, které , tituly před jménem, , jméno FO, dlužila za pronájem vozidla. Následně žalobkyně tvrdila (ve vyjádření ze dne 6. 12. 2023), že faktura na částku 157 300 Kč byla vyplacena v hotovosti nikoliv panu , jméno FO, , ale přímo panu , jméno FO, , který obratem vyplacenou částku vložil do pokladny tak, že touto platbou zaplatil nejstarší dlužné faktury společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, .

3. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalované , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . a žalovaná poskytovaly žalobkyni do roku 2019 právní služby, jejichž rozsah a cenu za žalobkyni sjednal její tehdejší jednatel , jméno FO, . Sjednané služby byly žalobkyni vyúčtovány fakturou č. 201900047 ze dne 18. 6. 2019 na částku ve výši 48 400 Kč a fakturou č. 201900060 ze dne 9. 7. 2019 na částku ve výši 157 300 Kč. Faktura č. 201900047 byla uhrazena žalobkyní bankovním převodem dne 21. 6. 2019 a faktura č. 201900060 byla uhrazena žalobkyní v hotovosti na základě pokladního dokladu PKVC1900516 dne 15. 7. 2019. Pohledávky , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . za žalobkyní byly postoupeny žalované, přičemž o této skutečnosti byla žalobkyně prostřednictvím tehdejšího jednatele , jméno FO, vyrozuměna. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou ke specifikaci provedených právních služeb a k vydání bezdůvodného obohacení ve výši uhrazených faktur č. 201900047 a č. 201900060.

4. Z hlediska právního posouzení vycházel soud prvního stupně z ustanovení § 2991 a § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Aplikoval i judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně jeho rozsudek ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 21 Cdo 5438/2007, a žalobu shledal nedůvodnou. Vycházel z tvrzení žalobkyně, že se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná, resp. její právní předchůdkyně , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . žalobkyni neposkytla vyúčtované a proplacené právní služby a žalobkyní zaplacenou hotovost žalovaná následně použila na zaplacení závazků společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . za užívání vozidla žalobkyně. Zohlednil, že v průběhu řízení žalobkyně změnila své tvrzení tak, že částka 157 300 Kč byla na základě pokladního dokladu PKVC1900516 v hotovosti dne 15. 7. 2019 vyplacena tehdejšímu jednateli žalobkyně panu , jméno FO, , který touto částkou obratem zaplatil nejstarší dlužné faktury společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . za nájemné vozidla. Podle názoru soudu prvního stupně již samotná tato skutečnost vylučuje vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované, protože žalované částka 157 300 Kč vyplacena nebyla. Naopak žalovaná podle závěru soudu prvního stupně v řízení prokázala poskytnutí právních služeb žalobkyni, a to ať již právní předchůdkyní žalované , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . či samotnou žalovanou. Tento závěr učinil na základě provedených listinných důkazů, e-mailové komunikace, svědeckých výpovědí bývalých zaměstnanců žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, , účastnické výpovědi bývalého jednatele žalobkyně , jméno FO, a jeho čestných prohlášení. Uzavřel, že právní služby s právní předchůdkyní žalované či se samotnou žalovanou sjednány byly, byly poskytnuty a mohly tak být žalovanou vyúčtovány, pročež žalovaná není povinna žalobkyni požadovanou částku zaplatit, neboť se na její úkor bezdůvodně neobohatila. Žalované proto neuložil ani povinnost platit náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 400 Kč dle § 3 vyhl. č. 351/2013 Sb. Ohledně námitky žalobkyně, že právní služby částečně poskytl jiný subjekt, vycházel soud prvního stupně z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5438/2007, podle kterého jestliže postupitel oznámil dlužníkovi, že pohledávku proti němu postoupil postupníkovi, nemá dlužník v občanském soudním řízení, v němž je proti němu postupníkem uplatněn nárok na zaplacení postoupené pohledávky, k dispozici procesní obranu spočívající v námitce, že postupní smlouva je neplatná. Uvedl, že k legitimnímu plnění žalované ze strany žalobkyně stačí, že žalovaná oznámila žalobkyni (tehdejšímu jednateli , jméno FO, ), že došlo k postoupení pohledávek , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . za žalobkyní na žalovanou. Soud prvního stupně při svém rozhodování nezohlednil žalobkyní předložené důkazy stran trestního stíhání , jméno FO, a svědka , jméno FO, s odůvodněním, že trestní řízení dosud nebylo pravomocně skončeno a je tak třeba vycházet z presumpce neviny.

5. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a v řízení úspěšné žalované přiznal jejich plnou náhradu představovanou náklady za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a to odměnou advokáta za osm úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne 16. 9. 2022, účast při jednání dne 11. 4. 2023, vyjádření ze dne 25. 4. 2023, účast při jednání ve dnech 20. 6. 2023, 14. 9. 2023 a 9. 1. 2024) ve výši 73 120 Kč (§ 7 bod 6. a. t.), osmi režijními paušály po 300 Kč (§ 11, § 13 odst. 4 a. t.), cestovným z Karlových Varů do Teplic a zpět v celkové výši 8 368 Kč (3x 2 086 Kč a 2 110 Kč), náhradou za promeškaný čas ve výši 2 400 Kč a 21% DPH ve výši 18 120,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Protože žalovaná byla zastoupena advokátem, uložil žalobkyni náklady řízení zaplatit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně. Namítala, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním hodnocení, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný. Žalobkyně zpochybňovala uzavření žalovanou tvrzené smlouvy o postoupení pohledávky ze společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . na žalovanou s tím, že žalovaná ani netvrdila, kdy konkrétně mělo k uzavření této smlouvy dojít a kdo konkrétně ji za , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . učinil. Vytýkala soudu prvního stupně, že bez bližšího tvrzení a jakýchkoliv důkazů vzal tuto obranu žalované za prokázanou, čímž zatížil své rozhodnutí vadou, která má za následek jeho nepřezkoumatelnost. Namítala, že k platnosti smlouvy o postoupení tehdy budoucí pohledávky bylo nutno, aby pohledávka byla identifikovatelná, a že se jednalo o postoupení pohledávky mezi advokáty, přičemž nedošlo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti, které je třeba dát písemně. Tento nedostatek je podle jejího názoru důkazem o tom, že k postoupení pohledávky mezi advokáty nikdy nedošlo. Soud prvního stupně se nevypořádal ani s jejím tvrzením, že společníci advokátní kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, ani , tituly před jménem, , jméno FO, (dříve Steininger) o postoupení pohledávky nic nevěděli, což svědčí o tom, že žádné služby poskytnuty nebyly. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí žalobkyně spatřuje i v závěru soudu prvního stupně, že byly částečně poskytnuty právní služby , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . a částečně samotnou žalovanou a není přitom dostatečně tvrzeno, v jaké části poskytla služby žalovaná a v jaké části její právní předchůdkyně. Namítala, že účtované právní služby nebyly nikdy poskytnuty s tím, že žalovaná takovou skutečnost ani neprokazuje, když jejím jediným důkazem je výpověď bývalého jednatele , jméno FO, , který však nemohl být slyšen jak svědek, ale pouze jako účastník řízení, přičemž žalobkyně k jeho účastnické výpovědi nedala souhlas. Namítala, že žalovaná advokátní kancelář nebyla právním zástupcem žalobkyně, ale , jméno FO, , jeho firmy a firem ovládaných jeho celoživotním přítelem , jméno FO, s tím, že , jméno FO, se účastnil na zásadním majetkovém poškozování žalobkyně ve prospěch , jméno FO, a podvodnými či simulovanými transakcemi vyváděl od žalobkyně milionové částky ve prospěch firem fakticky ovládaných , jméno FO, . Z insolvenčních a trestních řízení zjistila, že obchodní vedení firem realizoval , jméno FO, , byť ten sám byl v insolvenci. Namítala systém insolvenčního domina a pokládání jedné firmy za druhou a v této souvislosti odkázala na řízení vedené u Krajského soudu Plzeň proti , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , kde žalovaná vystupuje jako právní zástupce protistrany. Vyjmenovala další soudní řízení, ve kterých žalovaná zastupovala , jméno FO, s tím, že každá jednotlivá kauza má kriminální pozadí a v celkovém kontextu je zřejmé, že ze strany , jméno FO, se jednalo o svévolné disponování prostředky žalobkyně ve prospěch třetí osoby, přičemž žalovaná tomuto jednání poskytuje kompletní právní krytí. , jméno FO, se podle tvrzení žalobkyně podílel na podvodech a porušování povinnosti při správě cizího majetku, které mělo za cíl vytunelování žalobkyně ve prospěch firmy jeho manželky (, právnická osoba, ), ve prospěch jeho vlastní firmy (, právnická osoba, .) řízené , jméno FO, a ve prospěch firmy vlastněné a nominálně vedené dcerou , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, (, právnická osoba, .). Zopakovala, že si původně firma za , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . pronajala vozidlo Mercedes, za které neplatila nájemné a poté, kdy žalovaná sama začala provozovat právní praxi, vyfakturovala údajnou právní pomoc tak, aby fakturovaná částka postačila na zaplacení dlužného nájemného. Fakticky vše probíhalo tak, že žalovaná poskytovala právní pomoc firmám , jméno FO, a v celé řadě právních sporů zastupovala společnost , právnická osoba, . proti žalobkyni. Poskytovala i další právní pomoc subjektům označeným v žalobě vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , spisová značka, a tato právní pomoc jí byla ke škodě žalobkyně refundována tak, že jí , jméno FO, z majetku žalobkyně poskytl do nájmu k užívání vozidlo Mercedes a proti nájemnému byla vyúčtována právní pomoc, která dílem byla provedena třetí stranou, aniž by bylo prokázáno postoupení pohledávky na zaplacení ceny této právní pomoci, dílem nebyla provedena vůbec. Právní služby byly předražené proti tarifním hodnotám, aniž by byla prokázána existence dohody o placení těchto služeb. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit žalovanou částku.

7. Žalovaná se k odvolání vyjádřila při odvolacím jednání, kdy odkázala na provedené dokazování před soudem prvního stupně, kterým bylo podle jejího názoru prokázáno, že právní služby byly žalobkyni poskytnuty. Ke zpochybnění postoupení pohledávky uvedla, že žalobkyni bylo řádně oznámeno, že pohledávka byla postoupena. K osobě , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že je advokátkou, a proto právně zastupuje různé osoby, mimo jiné i , jméno FO, . Navrhla potvrzení napadeného rozsudku, který považuje za věcně správný.

8. Krajský soud, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek, a to spolu s řízením jeho vydání předcházejícím podle § 212 a § 212a o. s. ř., k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

9. Řízení před soudem prvního stupně netrpí vadami, jež by mohly mít za následek vydání nesprávného rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Odvolací soud proto neshledal důvody pro zrušení napadeného rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. Stejně tak odvolací soud nedospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, jak namítala žalobkyně, což by jinak zakládalo důvod ke zrušení rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. Je třeba uvést, že soud prvního stupně dostál požadavkům kladeným na odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 2 o. s. ř., toto odůvodnění netrpí nesrozumitelností a jsou z něj zřejmé důvody, které jej vedly k vydání rozhodnutí.

10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Jde-li o požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 157 300 Kč s příslušenstvím, vycházel odvolací soud z tvrzení samotné žalobkyně učiněné v jejím písemném vyjádření ze dne 6. 12. 2023, že fakturu č. 201900060, vystavenou žalovanou dne 9. 7. 2019, znějící na částku 157 300 Kč, zaplatila žalobkyně v hotovosti přímo , jméno FO, , tehdejšímu jednateli žalobkyně, který ji obratem vložil do pokladny žalobkyně tak, že touto platbou zaplatil nejstarší dlužné faktury společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . za pronájem vozidla. Žalobkyně tudíž netvrdila, že by uvedenou částku vyplatila přímo žalované. Žalovaná se proto nemohla o částku 157 300 Kč bezdůvodně obohatit, když jí tato částka nebyla žalobkyní vyplacena. Jediný, kdo se mohl na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit, je na podkladě tvrzení žalobkyně společnost , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., proti které však žaloba nesměřuje. Odvolací soud proto dospěl k závěru o nedostatku pasivní legitimace stran žalobního požadavku na zaplacení částky 157 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a v této části shledal zamítnutí žaloby (byť z jiného důvodu) správným.

12. Jde-li o zbývající požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 48 400 Kč s příslušenstvím, vycházel odvolací soud z nezměněného tvrzení žalobkyně, že se jedná o částku, kterou žalobkyně žalované zaplatila dne 21. 6. 2019 na základě faktury č. 201900047 ze dne 18. 6. 2019 za blíže nespecifikované právní služby, které jí nebyly poskytnuty.

13. Odvolací soud na návrh žalobkyně podle § 213 odst. 4, 5 o. s. ř. doplnil dokazování přípustnými listinnými důkazy vedoucími ke zpochybnění věrohodnosti , jméno FO, , bývalého jednatele žalobkyně, který byl před soudem prvního stupně vyslechnut jako účastník řízení, a to rozhodnutími vydanými orgány činnými v trestním řízení po vydání napadeného rozsudku. Všechna trestní stíhání se týkají údajného poškození žalobkyně činností jejího bývalého jednatele , jméno FO, . Jedná se o nepravomocný rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 2. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , kterým byl , jméno FO, odsouzen za zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že nejpozději od počátku roku 2015 do konce roku 2018 si jako jednatel žalobkyně postupně v několika blíže nezjištěných částkách přisvojil z pokladny peněžní hotovost v celkové výši 4 200 000 Kč; usnesení Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech ze dne 18. 11. 2024, č. j. , spisová značka, o zamítnutí stížnosti obviněného , jméno FO, proti usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, odboru hospodářské kriminality, ze dne 9. 7. 2024, č. j. KRPK-51017-72/TČ-2023-190080, kterým bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku; a usnesení Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech ze dne 2. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , o zrušení (ke stížnosti žalobkyně) usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, odboru analytiky a kybernetické kriminality, ze dne 15. 7. 2024, č. j. KRPK-4333-28/TČ-2024-1900AI-JH, kterým byla odložena věc trestního stíhání , jméno FO, ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a navazující usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, odboru analytiky a kybernetické kriminality, ze dne 9. 12. 2024, č. j. KRPK-4333-28/TČ-2024-1900AI-JH, kterým bylo zahájeno trestní stíhání , jméno FO, pro spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.

14. Na podkladě skutkových zjištění učiněných z výše uvedených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení týkajících se trestního stíhání , jméno FO, za majetkovou trestnou činnost vedoucí údajně k poškození žalobkyně, kdy v jednom případě byl , jméno FO, nepravomocně odsouzen, dospěl odvolací soud k závěru, při respektování zásady presumpce neviny, že , jméno FO, , který byl před soudem prvního stupně vyslechnut jako účastník řízení a v odvolacím řízení byl proveden důkaz jeho čestným prohlášením ze dne 16. 6. 2023, ze kterého soud prvního stupně učinil skutková zjištění, ale důkaz jím neprovedl, není věrohodnou osobou ve vztahu k předmětu řízení, a proto při svém rozhodování z těchto důkazních prostředků (výslechu a čestného prohlášení) nevycházel.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované odvolací soud zjistil, že žalovaná vznikla dne 2. 1. 2019, kdy byla zapsána do obchodního rejstříku. Odvolací soud ohledně žalobního požadavku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 48 400 Kč proto vycházel z žalovanou tvrzených a dokládaných poskytnutých právních služeb učiněných po datu 2. 1. 2019 přímo žalovanou, a to na podkladě vyúčtování žalované založeném na čl. 50-51 spisu. Jedná se o Příslib zaměstnání z 1. 7. 2019, který se však týkal , jméno FO, , , Anonymizováno, . , datum, , v té době ve výkonu trestu odnětí svobody, se kterým žalobkyně vstoupila v jednání v souvislosti s uzavřením pracovní smlouvy od 1. 1. 2020. Vzhledem k tomu, že se nejedná o poskytnutí právních služeb pro žalobkyni, odvolací soud k tomuto úkonu, který žalovaná účtovala v částce 6 000 Kč, nepřihlédl a při svém rozhodnutí jej nezohlednil. Další právní služby odvolací soud zohlednil - jedná se o právní služby poskytnuté v souvislosti s Rámcovou smlouvu mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , kterou žalovaná zpracovala dle pokynů pracovníků žalobkyně a dle závěrů konzultace v březnu 2019. Žalovaná poskytnutí těchto právních služeb prokázala konceptem rámcové smlouvy o koupi vozidel, e-mailovou komunikací a svědeckými výpověďmi bývalých zaměstnanců žalobkyně a účtovala za ně částku 24 000 Kč. Dále se jedná o právní služby poskytnuté v souvislosti se zastupováním žalobkyně při jednání s Generálním ředitelstvím cel ČR, kdy žalovaná dne 16. 1. 2019 zpracovala sdělení k žádosti o zjištění údajů, poskytla žalobkyni dvě konzultace před podáním vysvětlení, a to dne 10. 1. 2019 a 5. 2. 2019 a byla přítomna podání vysvětlení dne 5. 2. 2019 na celním úřadě v Karlových Varech. Žalovaná poskytnutí těchto právních služeb prokázala žádostí o zjištění údajů z 4. 1. 2019, sdělením k žádosti z 16. 1. 2019, výzvou k podání vysvětlení z 29. 1. 2019 a e-mailovou komunikací a účtovala za ně částku 12 000 Kč. Nakonec se jedná o právní služby poskytnuté v souvislosti s Rámcovou smlouvu mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, , která byla zpracována žalovanou dle pokynů pracovníků žalobkyně a dle závěrů konzultace v březnu 2019, což žalovaná prokázala konceptem rámcové smlouvy o koupi vozidel, e-mailovou komunikací a svědeckými výpověďmi bývalých zaměstnanců žalobkyně. Za tyto právní služby žalovaná účtovala částku 15 000 Kč. Odvolací soud má na základě uvedených skutkových zjištění za prokázané, že žalovaná žalobkyni poskytla právní služby v celkové částce 51 000 Kč.

16. Na základě vyložených skutečností dospěl odvolací soud k závěru, že žalovaná v řízení prokázala, že sama žalobkyni poskytla právní služby za dohodnutou odměnu v minimální výši 48 400 Kč, že sjednaná odměna za poskytnuté právní služby žalované náležela a že částka 48 400 Kč, kterou žalobkyně žalované dne 21. 6. 2019 zaplatila, je platbou po právu (za poskytnuté právní služby) a nejedná se o bezdůvodné obohacení žalované. Odvolací soud proto shledal zamítnutí žaloby i v části žalobního požadavku na zaplacení částky 48 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč věcně správným.

17. Odvolací námitky týkající se neprokázání postoupení pohledávky z , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . na žalovanou a nemožnosti uzavření smlouvy o postoupení pohledávek shledal odvolací soud nepřípadnými, neboť otázka postoupení pohledávky na žalovanou není pro prokázání nároku 48 400 Kč podstatná, když prokázané poskytnuté právní služby, které vzal odvolací soud při svém rozhodování v úvahu, byly poskytnuty přímo žalovanou, nikoli společností , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, .

18. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně (§ 219 o. s. ř.), a to včetně rozhodnutí o nákladech řízení, o nichž bylo rozhodnuto rovněž správně podle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

19. V odvolacím řízení byla plně úspěšná žalovaná, odvolací soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal vůči neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši 13 444 Kč. Tuto náhradu tvoří náklady právního zastoupení v podobě mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (účast na jednání před odvolacím soudem) ve výši 9 140 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 205 700 Kč podle § 7 bodu 6. a. t., jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, jízdného za cestu osobním automobilem zn. BMW Alpina B3 ze sídla zástupce žalované v Karlových Varech k odvolacímu soudu v Ústí nad Labem a zpět (celkem 260 km) ve výši 2 654 Kč při ceně benzinu Natural 98 ve výši 40,50 Kč/l (cena dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), sazbě základní náhrady ve výši 5,80 Kč/km a průměrně spotřebě 10,9 l/100 km a náhrady za promeškaný čas za 8 půlhodin po 150 Kč, tj. 1 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025. Lhůtu k plnění určil odvolací soud jako základní třídenní, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.). Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalované (149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.).