14 Co 442/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudců Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Martina Paška ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO žalobkyně Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , Datum narození žalovaného Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky Adresa advokátky o vyklizení nemovitosti, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 20. 3. 2024, č. j. 1 C 177/2023-87

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil povinnost vyklidit ve lhůtě 15 dnů od jeho právní moci pozemek , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , včetně této stavby, pozemek , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , včetně této stavby, pozemek , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, ., včetně této stavby, pozemek , Anonymizováno, pozemek , Anonymizováno, a pozemek , hodnota, , vše v obci a katastrálním území , adresa, (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (výrok II.).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně je vlastníkem pozemků , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Žalobkyně nabyla vlastnické právo nemovitostem ve veřejných dobrovolných dražbách provedených v průběhu konkursního řízení na majetek žalovaného vedeného Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a to na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „z. v. d.“), ze dne , datum, s právními účinky zápisu vlastnického práva k , datum, , a ze dne , datum, s právními účinky zápisu vlastnického práva k , datum, . Pravomocným rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla zamítnuta žaloba žalovaného vůči žalobkyni a insolvenční správkyni , tituly před jménem, , jméno FO, na určení neplatnosti dražby uskutečněné dne , datum, , jejímž předmětem byla dražba pozemků , Anonymizováno, , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Rozsudkem , datum, , byla zamítnuta žaloba žalovaného vůči žalobkyni na určení jeho vlastnického práva k pozemkům , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, katastrálním území , adresa, . Nemovitosti žalovaný nadále užívá a odmítá je vyklidit.

3. Okresní soud se zabýval námitkou žalovaného o tom, že žalobkyně není vlastníkem nemovitostí, když zpochybňoval nabytí vlastnického žalobkyní ve veřejných dražbách, které proběhly v rámci jeho insolvenčního řízení ve dnech , datum, a , datum, , za pomoci námitek, které již byly řešeny v řízeních vedených u , Anonymizováno, , spisová značka, a u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . Okresní soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4139/2010, v němž Nejvyšší soud vyložil, že veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud, přičemž její neplatnost soud může posuzovat výlučně řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 z. v. d. v jiných řízeních ji nelze posuzovat ani jako otázku předběžnou. Nebylo-li tedy pravomocným soudním rozhodnutím určeno, že je veřejná dobrovolná dražba neplatná, nemůže být v této dražbě nabyté vlastnické právo vydražitele úspěšně zpochybňováno v řízení o určení vlastnictví k předmětu této dražby, v řízení o vydání (vyklizení) předmětu dražby nebo v jiném řízení, pro něž je významné (jako předběžná otázka) vlastnictví předmětu dražby. Okresní soud proto vyšel ze závěru, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitostí a má tak právo domáhat se jejich vyklizení ve smyslu § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), neboť žalovaný je užívá neoprávněně. Na tom nic nemění zjištění, že žalobkyně v řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, žádala o pověření exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, k realizaci vyklizení povinného , jméno FO, , který dle shodných tvrzení účastníků nemovitosti nikdy neužíval. Okresní soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost nemovitosti vyklidit ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, přičemž při určení délky lhůty k vyklizení přihlédl ke kategorickému postoji žalovaného k požadavku na vyklizení nemovitostí a době, po kterou nemovitosti bez právního důvodu užívá. Úspěšné žalobkyni pak podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění, přiznal náhradu nákladů řízení, jež je tvořena náhradou zaplaceného soudního poplatku a nákladů právního zastoupení.

4. Rozsudek okresního soudu napadl žalovaný odvoláním, jímž se domáhá jeho změny tak, že bude žaloba zamítnuta. Namítá, že žalobkyně nevysvětlila, z jakého důvodu se domáhá vyklizení žalovaného, když v jiném nalézacím řízení tvrdila, že nemovitosti užívá jiná osoba, vůči níž zahájila a vede na základě rozhodčího nálezu vykonávací řízení. Dále namítá, že se okresní soud nedostatečně vypořádal s tvrzeními žalovaného o tom, že dražba proběhla nestandardně, o žádosti o výjimku bylo rozhodnuto po skončení dražby, byť o její udělení bylo požádáno s dostatečným časovým předstihem, že dražba proběhla v době, kdy byla insolvenční správkyně trestně stíhaná a měla pozastavený výkon funkce. Tyto okolnosti jsou natolik významné, že se jimi měl okresní soud v řízení o vyklizení zabývat. Okresní soud určil lhůtu pro vyklizení s odkazem na to, že žalovaný v nemovitostech podniká. Tento závěr je zcela lichý a nemá oporu ani v tvrzeních žalobce ani v provedeném dokazování. Žalovaný není podnikatelem, v nemovitostech nepodniká.

5. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), bylo podáno oprávněnou osobou – účastníkem řízení (§ 201 o. s. ř.) a v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a o. s. ř. a odvolání shledal nedůvodným.

7. Řízení před okresním soudem netrpí vadami, jež by mohly mít za následek vydání nesprávného rozhodnutí ve věci, pročež odvolací soud neshledal důvody pro zrušení napadeného rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.

8. Zjištění okresního soudu, shora uvedená, mají oporu v provedených důkazech, byla učiněna v rozsahu, jenž postačuje pro právní posouzení věci, a proto z nich i odvolací soud vycházel.

9. Podle § 17 odst. 1 z. v. d. dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby.

10. Podle § 24 odst. 3 každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

11. Podle § 30 odst. 1 z. v. d. uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

12. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Předpokladem úspěchu žaloby na vyklizení nemovité věci je vlastnické právo žalobce a absence právního důvodu k jejímu užívání na straně žalovaného (§ 1040 o. z.). Žalovaný se žalobě brání tvrzením, že vlastníkem nemovitostí je stále on, neboť je žalobkyně měla nabýt ve veřejné dobrovolné dražbě prováděné na základě návrhu jeho insolvenční správkyně, přičemž poukazuje na procesní pochybení, kterých se dle jeho názoru měl insolvenční soud v jeho konkurzním řízení dopustit. V projednávané věci žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem udělením příklepu ve veřejné dobrovolné dražbě ve spojení se zaplacením nejvyššího podání podle § 30 odst. 1 z. v. d. Výsledek takové dražby v podobě nabytí vlastnického práva vydražitelem, včetně postupu, jenž předcházel udělení příklepu, lze účinně zpochybnit toliko v řízení o žalobě na neplatnost veřejné dobrovolné dražby podle § 24 odst. 3 z. v. d., jež musí být podána do 3 měsíců od konání dražby; v jiných řízeních nelze nabytí vlastnického práva v takové dražbě posuzovat ani jako otázkou předběžnou. Závěry okresního soudu jsou proto správné, včetně odkazu na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu. Ve světle popsaného jsou námitky žalovaného směřující proti postupu soudu v jeho konkurzním řízení ve vztahu ke zpeněžení nemovitostí ve veřejné dobrovolné dražbě pro věc nevýznamné, neboť šlo o námitky, které bylo možno posuzovat výlučně v řízení o žalobě na neplatnost dražby. Okolnost, že žalobkyně vedla či vede řízení o vyklizení týchž nemovitostí též proti 3. osobě je v situaci, kdy žalovaný sám tvrdí, že nemovitosti užívá a naopak tato 3. osoba je nikdy neužívala, pro rozhodnutí bezvýznamná. Okresní soud proto dospěl ke správnému závěru o tom, že žalobkyně jako vlastnice má právo domáhat se vůči žalovanému vyklizení nemovitostí podle § 1040 odst. 1 o. z., neboť je žalovaný užívá, aniž by k tomu měl právní důvod. Správně okresní soud, zejména o ohledem na skutečnost, po jakou dobu již žalovaný nemovitosti bez právního důvodu užívá a zasahuje tím neoprávněně do vlastnického práva žalobkyně, stanovil lhůtu k vyklizení v trvání 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Okolnost, zda žalovaný v nemovitostech podniká či nikoliv, není pro stanovení délky lhůty významná.

14. Věcně správným shledal odvolací soud též rozhodnutí o povinnosti v řízení neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů řízení úspěšné žalobkyni, a to včetně stanovení výše náhrady. Proto lze v této části pro stručnost odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku.

15. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. Jelikož v odvolacím řízení byla žalobkyně zcela úspěšná, má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení jsou tvořeny odměnou jejího zástupce za jeden úkon právní služby ve výši , částka, [účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, - § 7 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění, dále jen „a. t.“] a jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 1 a 4 a. t., vše s připočtením 21% DPH, jíž je zástupce žalobkyně plátcem [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.]. Vynaložení dalších nákladů žalobkyně nedoložila, pročež jí nebyly přiznány. Celkem doložené náklady žalobkyně činí , částka, . Odvolací soud žalobci uložil povinnost zaplatit je do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).