14 Co 66/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudců Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Martina Paška ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 46 756 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2024, č. j. 74 C 257/2024-68

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na nákladech odvolacího řízení 9 815,52 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 46 756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 46 756 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.) a k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 18 786,2 Kč (výrok II), to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní vyšel z tohoto závěru o skutkovém stavu věci: Na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout pojistníkovi označenému jako , právnická osoba, . pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Hyundai Tuson RZ , SPZ, (dále jen „vozidlo“). Dne , datum, v 14:30 hodin v , adresa, u domu č. p. , adresa, , žalovaný při parkování vozidla naboural do levé přední části zde zaparkovaného vozidla BMW RZ , SPZ, (dále jen „poškozené vozidlo“) a místo dopravní nehody opustil, aniž by věc oznámil Policii ČR nebo sepsal s vlastníkem poškozeného vozidla BMW záznam o dopravní nehodě. Dopravní nehodu šetřila Policie ČR na základě oznámení učiněného dne , datum, ve 14:53 hodin, když v době oznámení dopravní nehody nebyl znám pachatel dopravní nehody. Až na základě následného šetření Policie ČR byl jako viník dopravní nehody zjištěn žalovaný. Žalovaný a , jméno FO, jakožto uživatel poškozeného vozidla následně sepsali záznam o dopravní nehodě a dopravní nehoda byla ohlášena žalobkyni dne , datum, . Vlastníkem a provozovatelem poškozeného vozidla byl , jméno FO, , který zmocnil , jméno FO, k vyřešení pojistné události. Žalovaný byl příkazem vydaným Magistrátem města , adresa, dne , datum, uznán vinným z přestupku dle zákona o silničním provozu, jehož se dopustil výše popsaným jednáním. Příkaz nabyl právní moci dne , datum, . Náklady na opravu poškozeného vozidla činily celkem částku 46 756 Kč, kterou žalobkyně , datum, vyplatila vlastníkovi poškozeného vozidla. Žalovaný byl před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou dodanou do schránky žalovaného dne , datum, . Žalovaný ničeho neuhradil.

3. Při právním posouzení věci vyšel okresní soud z právních závěrů vyslovených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , o tom, že opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez zřetele hodného důvodu představuje nepřijatelné protiprávní chování, jež bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody, a které tak samo o sobě zakládá právo pojistitele požadovat po pojištěném to, co za něho plnil. V projednávané věci přitom jde právě o takovou situaci, neboť žalovaný místo nehody opustil, aniž by věc oznámil Policii ČR, či vyčkal příchodu vlastníka (držitele) a sepsal s ním záznam o dopravní nehodě. Až v důsledku činnosti Policie ČR, která šetřila dopravní nehodu, došlo mezi žalovaným a držitelem poškozeného vozidla BMW k sepisu záznamu o dopravní nehodě (dohodě ohledně dalšího postupu). Okresní soud na základě uvedeného učinil závěr, že žalovaný bez zřetele hodného důvodu (takový důvod ani netvrdil) opustil místo dopravní nehody a žalobkyni jako pojistitelce vozidla, jímž byla škoda způsobena, vzniklo dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do , datum, (dále jen „zák. odp. šk.“), právo požadovat po žalovaném náhradu toho, co za něho plnila, tedy náhradu ve výši 46 756 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Ta se dostala do jeho dispozice dostala dne , datum, , do , datum, měl plnit a od , datum, se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. K námitce žalovaného, že nebyl povinen dopravní nehodu hlásit Policii ČR, okresní soud uvedl, že škoda na poškozeném vozidle sice nepřesáhla 100 000 Kč, avšak byly naplněny podmínky § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o silničním provozu), když při dopravní nehodě došlo k poškození majetku třetích osob - vozidla BMW, jehož vlastník či držitel nebyli na místě dopravní nehody přítomni, pročež byl žalovaný povinen dopravní nehodu Policii ČR nahlásit.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“) tak, že ji přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, jímž se domáhá jeho zrušení. Okresnímu soudu vytýká nesprávné zjištění, že byl pokutován za opuštění místa dopravní nehody, byť se tak stalo za její způsobení. Zopakoval již učiněná tvrzení o průběhu nehody s tím, že sám žádné poškození neviděl. V rozsudku, vyjma prvního odstavce odůvodnění, je chybně uvedena doba nehody (15.30 hodin namísto správných 14.30 hodin). Při jednání nebyl seznámen se závěry technika , právnická osoba, . Z přiložené fotodokumentace není zřejmé, že k poškození vozidla BMW došlo kontaktem s jeho vozidlem. Okresní soud pochybil, pokud vlastníka poškozeného vozidla nevyslechl k tomu, kde byl v době nehody a jak se dozvěděl kontakt na žalovaného. Zdůraznil, že zákon neuvádí, kdy musí být záznam o nehodě sepsán a odevzdán pojišťovně. Ve vztahu k hypotéze ust. § 10 odst. 1 písm. c) zák. odp. šk. zdůraznil, že místo nehody opustil, aby nebránil provozu, zjištění skutečné příčiny nikterak nebránil, o čemž svědčí sepsaný a oběma účastníky nehody podepsaný záznam o nehodě. Jelikož škoda nepřesáhla 100 000 Kč a nebyla způsobena škoda třetí osobě, neměl povinnost hlásit nehodu policii.

7. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil. Zdůraznila, že z rozhodnutí Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , plyne, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k), § 125c odst. 1 písm. i) bod 2. zákona o silničním provozu, neboť porušil mj. ust. § 47 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 47 odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu, když navzdory své zákonné povinnosti neohlásil nehodu policii. Stran ztížení šetření nehody odkázala na odůvodnění napadeného rozsudku a v něm citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Zdůraznila, že své protiprávní jednání již žalovaný nemohl zhojit zpětným sepsáním záznamu o nehodě. Žalovaným tvrzený důvod opuštění místa nehody, tedy aby nebránil provozu, není důvodem zvláštního zřetele hodným, neboť každá dopravní nehoda je spojena s jistými dopravními omezeními. Pokud jde o výši škody, žalovaný dosud její výši, ani důkazy k jejímu zjištění provedené, nezpochybňoval, byť s nimi byl při jednání okresního soudu dne , datum, seznámen. Proto by k novým tvrzením žalovaného stran výše škody nemělo být v odvolacím řízení přihlédnuto, neboť jde o nepřípustné novoty.

8. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a 212a o. s. ř. rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

9. Okresní soud vyložil, z jakých důkazů učinil jednotlivá dílčí skutková zjištění, uvedl, jakými úvahami byl veden při hodnocení provedených důkazů, jaký učinil závěr o skutkovém stavu věci a jak věc posoudil po právní stránce. Z vyložených důvodů odvolací soud shledal napadený rozsudek způsobilým podkladem pro odvolací přezkum a nebylo důvodu jej rušit pro nepřezkoumatelnost podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.

10. Okresní soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci, z provedených důkazů učinil dílčí zjištění odpovídající jejich obsahu a na jejich základě pak učinil přiléhavý závěr o skutkovém stavu věci, z něhož proto odvolací soud vycházel. Lichá je námitka žalovaného o tom, že v přestupkovém řízení byl uznán vinným toliko tím, že nehodu způsobil. Z výše označeného rozhodnutí o přestupku plyne, že součástí skutkové věty odsuzujícího rozhodnutí je též jednání žalovaného spočívající v tom, že „místo dopravní nehody opustil, aniž by věc oznámil PČR.“ Tomu pak odpovídá i právní kvalifikace přestupku podle § 125c odst. 1 písm. i) bod. 2. zákona o silničním provozu, jehož se dopustil porušením povinnosti podle § 47 odst. 3 písm. b) a § 47 odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu, tedy právě tím, že nehodu neohlásil policistovi, byť při ní došlo k hmotné škodě na majetku třetí osoby. Dlužno zdůraznit, že soud v občanském soudním řízení je podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal, okresní soud proto správně z rozhodnutí o přestupku vycházel. Pokud žalovaný namítá, že okresní soud nesprávně v odůvodnění rozsudku uvádí, že k nehodě mělo dojít v 15.30 hodin, byť k ní došlo ve 14.30 hodin, je třeba uvést, že nesprávný údaj o době nehody okresní soud uvádí toliko v rámci zjištění obsahu záznamu o nehodě sepsaného žalovaným a , jméno FO, a obsahu oznámení škodné události žalovaným žalobkyni, kde je chybný údaj o době nehody skutečně uveden. Nejde tedy o chybu soudu, nýbrž o zjevně chybně uvedený údaj v listinách soudu k důkazu předložených. V závěru o skutkovém stavu však okresní soud správně vychází, na základě dalších ve věci provedených důkazů, z toho, že k nehodě došlo ve 14.30 hodin. Pokud žalovaný v odvolání namítá, že nikoli všechna poškození by měla být jím způsobená a zpochybňuje výši škody, zjištěnou na základě důkazů provedených před okresním soudem, jde za situace, kdy byl okresním soudem poučen podle § 119a odst. 1 o. s. ř. o omezení skutkových a důkazních novot v odvolacím řízení, jde právě o takové nepřípustné novoty, k nimž již nelze přihlížet (§ 205a o. s. ř.). Důkazy okresním soudem provedenými byla výše škody i to, že byla způsobena žalovaným, dostatečně prokázána.

11. Dle § 10 odst. 1 písm. c) zák. odp. šk. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

12. Podle § 47 odst. 4 zákona o silničním provozu dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinnia) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy,c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

13. Podle § 47 odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle.

14. Odvolací soud souhlasí též s tím, jak věc okresní soud posoudil po právní stránce. Předně je třeba uvést, že se žalovaný mýlí, pokud tvrdí, že šlo o nehodu, při níž nedošlo ke škodě na majetku třetí osoby. Jelikož vlastník poškozeného vozidla nebyl účastníkem nehody, v místě nehody se nenacházel (je nerozhodno, kde jinde se nacházel, či jak jinak než od žalovaného se následně o nehodě dozvěděl), platí, že právě vlastník vozidla je zde tou třetí osobu ve smyslu ust. § 47 odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu, jejíž majetek byl poškozen. Poněvadž se nehody neúčastnil ani řidič poškozeného vozidla, neboť šlo o vozidlo zaparkované, jehož řidič se v místě nenacházel, byla v dané věci hypotéza ust. § 47 odst. 5. písm. a) zákona o silničním provozu zcela naplněna a žalovaný byl povinen postupovat podle pravidel uvedených v § 47 odst. 4 písm. a) až c) zákona o silničním provozu, tedy neprodleně ohlásit nehodu policistovi, zdržet se jednání ztěžujícího vyšetření nehody, zejména přemístění vozidel, popř. alespoň vyznačit situaci a stopy, pokud přemístění vozidla vyžadovalo, jak žalovaný tvrdí, obnovení provozu, a posléze měl v místě nehody setrvat až do příchodu policisty. Pokud žalovaný nic z toho neučinil, zejména po odstavení vozidla nesetrval v místě nehody do příchodu policisty (tvrdí toliko, že chtěl zjistit provozovatele vozidla za pomoci blíže neurčeného známého, tedy způsobem zjevně právními předpisy nepředpokládaným), je správným závěr okresního soudu o tom, že ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zák. odp. šk. bez zřetele hodného důvodu opustil místo nehody a odvolací soud dodává, že tím, že nesplnil, povinnosti, jež mu ukládalo ust. § 47 odst. 4 zákona o silničním provozu, též znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody (např. nebylo možno provést zkoušku na přítomnost alkoholu v krvi). Okresní soud na podporu svých závěrů správně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž Nejvyšší soud dovodil, že opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez zřetele hodného důvodu představuje nepřijatelné protiprávní chování, jež bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody, a které tak samo o sobě zakládá právo pojistitele požadovat po pojištěném to, co za něho plnil. Z uvedeného je zřejmé, že závěr okresního soudu o tom, že žalobkyni vůči žalovanému vznikl podle § 10 odst. 1 písm. c) zák. odp. šk. nárok na zaplacení toho, co za něj plnila. V ostatním pak lze co do právního posouzení pro stručnost odkázat na přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku.

15. Z vyložených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně nákladového výroku, jímž okresní soud správně, v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., žalovanému uložil povinnost zaplatit v řízení zcela úspěšné žalobkyni náklady, které k uplatnění svého práva účelně vynaložila.

16. Jelikož byla žalobkyně zcela úspěšná též v odvolacím řízení, odvolací soud jí přiznal též náhradu v této fázi řízení účelně vynaložených nákladů (§ 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.). Náklady žalobkyně v odvolacím řízení sestávají z odměny jejího zástupce za 2 úkony právní služby – vyjádření k odvolání ze dne , datum, a účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, [§ 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.“] po 2 980 Kč za úkon (§ 7 bod 5. a § 8 odst. 1 a. t.), 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a. t.), náhrady za 6 půlhodin času promeškaného cestou k jednání a zpět po 150 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t.], jízdným vlakem z , adresa, a zpět ve výši 352 Kč a dále z 21% DPH z uvedených částek ve výši 1 703,52 Kč. Celkem náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí 9 815,52 Kč. Jelikož odvolací soud nehledal důvody pro určení delší lhůty k plnění či povolení splátek, uložil žalovaném povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).