14 Co 702/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudkyň Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Jany Havlové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 29 806,85 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 30. dubna 2024, č. j. 18 C 433/2021-75,

I. Rozsudek okresního soudu se v nákladovém výroku III. mění potud, že výše nákladů řízení činí 72 445,20 Kč; jinak se v tomto výroku, jakož i ve výroku I. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta, náklady odvolacího řízení ve výši 7 202,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Děčíně (dále jen „okresní soud“ či „soud prvého stupně“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 29 806,83 Kč (za období a z částek ve výroku rozsudku blíže specifikovaných) do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení částky 0,02 Kč (výrok II.) a žalované uložil zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 71 719,21 Kč k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Okresní soud rozhodoval původně o nároku na zaplacení částky 125 000 Kč s příslušenstvím, a to na základě tvrzení o uzavření dvou smluv o zápůjčce. A sice prvé smlouvy ze dne , datum, , jejímž předmětem bylo 300 000 Kč (měla být vrácena ve splátkách 12 x 25 000 Kč, z toho poslední dne , datum, ), z níž žalovaná zůstala žalobci dlužna 25 000 Kč. Žalobce tudíž zároveň požadoval zaplatit zákonný úrok z prodlení od data následujícího po splatnosti poslední ze splátek. Druhá smlouva měla být uzavřena dne , datum, s předmětem 100 000 Kč (a datem vrácení do , datum, ), tato nebyla vrácena vůbec. K úhradě dluhu nedošlo ani přes výzvu zaslanou žalované dne , datum, . Žalobce odmítá, že by měla být výše dluhu snížena o částku 35 048,52 Kč; zboží v této hodnotě mu bylo poskytnuto jako dar.

3. Žalovaná měla za to, že výše dluhu měla být o částku 35 048,52 Kč představující cenu zboží poskytnutého žalobci ponížena. V průběhu řízení žalovaná postupně zaplatila dne , datum, částku 10 000 Kč a dne , datum, částku 115 000 Kč. Okresní soud pak k částečným zpětvzetím žaloby řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil. Předmětem řízení tudíž zůstal úrok z prodlení za období uvedená ve výroku I. napadeného rozsudku, kapitalizovaný okresním soudem částkou 29 806,83 Kč.

4. Okresní soud vyšel ze závěru o skutkovém stavu, podle nějž účastníci uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce, na jejich základě žalobce v postavení zapůjčitele žalované v postavení vydlužitelky přenechal dne , datum, peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, které měla žalovaná žalobci vrátit do , datum, a dále dne , datum, peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, které měla žalovaná žalobci vrátit do , datum, . Žalovaná byla žalobcem dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky 200 000 Kč. Zapůjčení peněžních prostředků v předmětné výši ani sjednaný termín jejich splatnosti žalovaná v řízení nezpochybňovala, žalobě se bránila pouze tím, že žalovaná částka by měla být dle dohody účastníků ponížena o částku 35 048,52 Kč, což je cena věcí Apple Watch series 5 v pořizovací ceně 11 690 Kč, Apple Watch series 5 v pořizovací ceně 12 368,52 Kč a TV Chiq U49E2200 v pořizovací ceně 10 990 Kč, které byly žalobci poskytnuty. Toto tvrzení má však okresní soud za vyvrácené obsahem elektronické komunikace, v níž bylo žalobci sděleno: „Měsíčně tedy budu posílat 25 000 aby to nejdéle za 12 měsíců dalo zpátky 300 tisíc, ale určitě to dám dohromady dříve. Jako odměna panu , jméno FO, patří hodinky Apple Watch 40 růžové a 44 černé generace 5 a TV CHIQ pro démona. Díky ti.“ Žalovaná v průběhu řízení žalobci zaplatila celkem částku 125 000 Kč (tedy celou zbývající jistinu), a to k výše zmíněným datům.

5. Po právní stránce okresní soud věc posoudil tak, že účastníci uzavřeli smlouvy o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, dále jen „o. z.“, z nichž žalované vznikla povinnost vrátit jí poskytnuté prostředky, a to ve sjednané lhůtě. Prokázán byl nejen předmět zápůjček, ale i jejich splatnost, a to tak, jak bylo konstatováno shora v rámci závěru o skutkovém stavu, přičemž žalovaná nesporně ke shora uvedeným datům jistinu dluhu postupně zaplatila. Zbývajícím předmětem byl tudíž výhradně zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný okresním soudem částkou 29 806,83 Kč (pozn.: oproti žalobcem požadované částce 29 806,85 Kč – pro což byla žaloba výrokem II. napadeného rozsudku částečně zamítnuta co do zaplacení částky 0,02 Kč).

6. Ve vztahu k prodlení žalované okresní soud konstatoval, že toto započalo u částky 25 000 Kč (z celkového dluhu 300 000 Kč) dnem , datum, , neboť částka 300 000 Kč měla být vrácena do , datum, , pro částku 100 000 Kč pak dnem , datum, , neboť tato měla být vrácena dne , datum, . Prodlení skončilo co do částky 10 000 Kč (z původních 300 000 Kč) dne , datum, , pro částku 15 000 Kč (z původních 300 000 Kč) dne , datum, a pro celou částku 100 000 Kč dne , datum, . Žaloba je tudíž důvodná také co do zaplacení zákonného úroku z prodlení za uvedená období a z uvedených částek podle § 1970 o. z., a ve výši určené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7. Okresní soud vedle toho konstatoval, že částečným plněním ve vztahu jistině dluhu došlo žalovanou k uznání dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z.

8. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“, neboť neúspěch žalobce byl dán toliko v nepatrné části předmětu řízení. Náklady žalobce pak vyčíslil částkou 71 719,21 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů právního zastoupení: odměny stanovené podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, , (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 125 000 Kč sestávající z částky 6 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, sepis kvalifikované výzvy ze dne , datum, , sepis a podání žaloby dne , datum, , sepis vyjádření k odporu žalovaného ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále pak z odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 115 000 Kč sestávající z částky 5 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (sepis vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a sepis vyjádření k odvolání žalovaného ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 29 806,83 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne , datum, ) včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a z cestovních náhrad v celkové výši 2 539,84 Kč (v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, , , datum, a , datum, ) a náhrady za čas promeškaný cestou k označeným jednáním v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., spolu s tím přiznal okresní soud žalobci částku 11 579,37 Kč představují DPH ve výši 21 % z částky 55 139,84 Kč.

9. Lhůtu k plnění stanovil okresní soud v zákonné délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo ohledně nákladů řízení určil podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Napadla jím výroky I. a III. rozsudku, přičemž namítala, že ohledně zápůjček nebyla nikdy sepsána písemná smlouva. Zapůjčená částka byla z větší části vrácena, současně byly žalobci poskytnuty movité věci v nemalé hodnotě, žalovaná se pak chtěla se žalobcem dohodnout ohledně zbývající výše dluhu. To se však nestalo, proto žalovaná zaplatila celou zbývající částku ve výši 125 000 Kč. Jasný termín vrácení dluhu podle žalované nebyl písemně stanoven, není tak možné určit výši úroku z prodlení. Jakkoliv žalovaná se žalobcem pravidelně komunikovala, nebyla nikdy upozorněna na to, že bude žalobce žádat zaplacení úroku z prodlení. Žalobce posléze se žalovanou komunikovat přestal. Jelikož žalobce po celou dobu nesdělil, kolik žádá doplatit, žalovaná nesouhlasí s úhradou úroku z prodlení a navrhla z toho důvodu, aby byla napadená část rozsudku okresního soudu zrušena.

11. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání uvedl, že rozsudek okresního soudu má za správný, odpovídající provedenému dokazování, se správným právním zhodnocením věci. Uvedl, že žalovaná se mýlí, pokud se domnívá, že smlouva o zápůjčce musí být uzavřena v písemné formě. Před okresním soudem bylo jednoznačně prokázáno, že došlo k uzavření dvou smluv o zápůjčce s celkovým předmětem 400 000 Kč, z čehož žalovaná v termínu splatnosti nevrátila 125 000 Kč. Tuto částku zaplatila po podání žaloby, aniž činila existenci dluhu sporným. Takové jednání lze kvalifikovat jako uznání dluhu podle § 2054 odst. 2 o. z. Splatnost zápůjček plyne z listin – potvrzení o provedení transakce, kde je u zápůjčky ve výši 300 000 Kč poznámka „splátka 25 000 Kč/měsíc, celkem , hodnota, “, a u zápůjčky ve výši 100 000 Kč poznámka „splatno do , datum, “. Zápočet hodnoty tří movitých věcí zmíněných žalovanou není důvodný, jelikož neodpovídá dohodě účastníků. O tom svědčí komunikace účastníků, kterou již správně zhodnotil soud prvého stupně v odst. 6. odůvodnění svého rozsudku. Nepravdivé je rovněž tvrzení žalované o nekomunikaci žalobce. Byla to naopak žalovaná, která se omlouvala z jednání, resp. se nedostavila na jednání, kde mohla být věc již vyřešena. Svým konáním žalovaná toliko přispěla k nárůstu úrokového příslušenství i nákladů řízení. Žalobce vzhledem k uvedenému navrhl napadený rozsudek potvrdit.

12. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výrocích I. a ve výroku III., a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

13. Okresní soud provedl v řízení řádné dokazování a vyvodil z něj správné skutkové závěry, a to stran skutečnosti, že mezi účastníky byly (v ústní formě) sjednány smlouvy o zápůjčce s předmětem 300 000 Kč a 100 000 Kč, i s ujednáním o splatnosti. Okresní soud správně dovodil, že pokud žalovaná přijala na svůj účet peněžité plnění ve výši 300 000 Kč (přičemž nezpochybňuje, že důvodem tohoto plnění byla zápůjčka) s údajem „celkem , hodnota, měsíců (konec splátky , datum, ), jak o tom svědčí potvrzení o provedení transakce, pak nepochybně byla ujednána splatnost tak, jak je v poznámce stanovena, přičemž o stejné skutečnosti svědčí i SMS komunikace, v níž žalovaná uvádí: „Budu měsíčně zasílat 25 000 Kč, aby to nejdéle za 12 měsíců dalo zpátky 300 000 Kč, ale určitě to dám dohromady dříve“. I splatnost částky 100 000 Kč pak lze (jak konstatoval okresní soud) dovodit z potvrzení o provedené transakci, které svědčí o tom, že žalovaná na svůj účet přijala částku 100 000 Kč s údajem „splatno do , datum, “. Je tudíž správný závěr, že prodlení s vrácením zápůjčky, jejímž předmětem bylo 300 000 Kč, nastalo nejpozději dne , datum, a prodlení s vrácením půjčky, jejímž předmětem bylo 100 000 Kč nastalo dne , datum, . Jelikož částka 125 000 Kč, kterou žalovaná dlužila v době zahájení řízení byla zaplacena tak, že žalovaná zaplatila dne , datum, částku 10 000 Kč a dne , datum, částku 115 000 Kč, je prodlení žalované ukončeno těmito daty, a kapitalizovaný úrok z prodlení tak odpovídá částce určené okresním soudem – tedy 29 806,83 Kč.

14. Správný je rovněž skutkový závěr okresního soudu v tom směru, že ze zprávy zaslané žalobci žalovanou lze mít za prokázané, že jí uvedené movité věci žalobci dobrovolně poskytla, přičemž žalobce uvádí, že se tak stalo na vyjádření vděku za to, že nebylo sjednáno úrokové příslušenství (přičemž žalobce skutečně žádný smluvený úrok ze zápůjček nežádal). Slova užitá žalovanou v její zprávě nasvědčují právě takové skutečnosti, není zde vyjádřen žádný úmysl žádat protihodnotu těchto věcí, naopak žalobci je při jejich poskytnutí děkováno.

15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Jde-li o právní hodnocení věci, ztotožňuje se odvolací soud s tím, že účastníci uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., a to v ústní formě, která je pro tento smluvní typ dostačující, z nichž žalované vznikla povinnost vrátit ve sjednané době poskytnuté finanční prostředky. To ostatně žalovaná dobrovolně učinila, byť zčásti po zahájení řízení, a lze vedle toho vycházet i z toho, že nárok žalobce podle § 2054 odst. 2 o. z. uznala. Uznání dluhu by zde však mělo jen ten důsledek, že případné důkazní břemeno stran existence dluhu by se přesunulo z věřitele na dlužníka (z žalobce na žalovanou). V projednávané věci byla existence dluhu žalované žalobcem prokázána, přičemž jediným tvrzením žalované uplatněným na její obranu bylo to, že žalobci poskytla jí specifikované movité věci. Okolnosti poskytnutí těchto věcí (zejména slova užitá při jejich poskytnutí, ale i žalobcovo logické zdůvodnění pohnutky takového darování – poskytnutí bezúročné zápůjčky, tedy zápůjčky bez smluvených úroků za dobu, na kterou je sjednána) ovšem nasvědčují tomu, že tyto byly žalobci dány darem (ve smyslu ustanovení § 2055 odst. 1 o. z.), nikoliv jako případná protihodnota části nevrácené zápůjčky.

19. Ze skutkových zjištění okresního soudu dále plyne, že zápůjčky nebyly vráceny ve sjednaných termínech, žalovaná se tudíž s jejich vrácením ocitla v prodlení, a žalobci proto vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, ve znění účinném v době počátku prodlení, přičemž výše tohoto úroku z dlužných částek za období, v němž prodlení trvalo, byla soudem prvého stupně správně kapitalizována částkou 29 806,83 Kč.

20. Vzhledem k řečenému odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

21. Jde-li o nákladový výrok, okresní soud rozhodl správně co do jeho základu, neboť žalobci podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. (když částečná zpětvzetí žaloby byla odůvodněna plněním žalované po zahájení řízení) náleží právo na plnou náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení.

22. Jejich výše sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny za právní zastupování za 5 úkonů právní služby podle § 7, § 8 odst. 1 a. t. ve výši 6 100 Kč (z tarifní hodnoty 125 000 Kč) spočívajících v přípravě věci a jejím převzetí, v sepisu kvalifikované výzvy k plnění ze dne , datum, , podání žaloby dne , datum, , sepisu vyjádření k odporu žalované ze dne , datum, a účasti na jednání dne , datum, , a to spolu s 5 paušálními náhradami hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., dále pak za 3 úkony právní služby ve výši 5 700 Kč (z tarifní hodnoty 115 000 Kč) spočívající v účasti na jednání dne , datum, , , datum, a vyjádření k odvolání žalovaného ze dne , datum, , a to spolu se 3 paušálními náhradami výdajů ve výši 300 Kč, dále z odměny za právní zastupování za jeden úkon právní služby ve výši 2 300 Kč spočívající v účasti na jednání dne , datum, (z tarifní hodnoty 29 806,83 Kč), spolu s jednou paušální náhradou výdajů ve výši 300 Kč, spolu s cestovným (v souvislosti s účastí při jednání dne , datum, a , datum, - 2x 833,27 Kč a za účast u jednání dne , datum, 873,30 Kč) a náhradami za ztrátu času podle § 14 odst. 1,3 a. t. ve výši 3x 200 kč v celkové výši 3 139,84 Kč (v podrobnostech viz odůvodnění napadeného rozsudku), spolu s DPH z částky ve výši 55 739,84 Kč ve výši 11 705, 37 Kč, celkem tedy 72 445,20 Kč.

23. V souladu s tímto výpočtem odvolací soud změnil napadený nákladový výrok III. co do výše nákladů řízení, jinak jej – tedy co do jeho základu, platebního místa a lhůty k plnění, jako správný podle § 219 o. s. ř. rovněž potvrdil.

24. V odvolacím řízení byl žalobce zcela úspěšný a náleží mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Výše těchto nákladů je představována odměnou za právní zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby z tarifní hodnoty 29 806,85 Kč, a sice za vyjádření k odvolání ze dne , datum, a účast u odvolacího jednání dne , datum, . Jeden z těchto úkonů byl učiněn do , datum, , druhý již v době od , datum, , za prvý tak náleží odměna ve výši 2 300 Kč podle § 7, § 8 odst. 1 a. t., spolu s jednou paušální náhradou ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., za druhý odměna v téže výši spolu s paušální náhradou ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t. ve znění účinném od , datum, , to vše spolu s jízdným osobním automobilem o spotřebě 5,1 litrů motorové nafty na 100 km, její ceně stanovené vyhl č. 475/2024 Sb., ve výši 34,70 Kč a sazbě základní náhrady za 1km ve výši 5,80 Kč/km, tedy 302,80 Kč. Náklady žalobce v odvolacím řízení tak činí 5 952,80 Kč, spolu s 21 % DPH, jíž je zástupce žalobce plátcem, pak 7 202,90 Kč. Tuto částku uložil odvolací soud žalované zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce, a to v zákonné třídenní lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.