17 Co 171/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Hendrychové a soudců Mgr. Vladimíra Berana a JUDr. Jitky Válkové ve věci žalobce: žalobce , IČO adresa proti žalované: Jméno žalované ., IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená Jméno advokáta Anonymizováno o zaplacení 438 580,24 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově, č. j. 17 C 554/2014-511 ze dne 14. 2. 2025,

I. Rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 2. 2025, č. j. 17 C 554/2014-511 se ve výroku II. v části, kterou byla zamítnuta žaloba co do částky 312 031,36 Kč s příslušenstvím mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 312 031,36 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od , datum, do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 2. 2025, č. j. 17 C 554/2014-511 ve výroku II. potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově na náhradu nákladů řízení 6 460,44 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chomutově na náhradu nákladů řízení 21 628,44 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě 3 dnů náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 5 184 Kč.

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v Chomutově uložil žalované povinnost uhradit žalobci 28 760 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od , datum, až do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 9 800 Kč, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobu ohledně zaplacení 409 820,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně za dobu od , datum, až do zaplacení, zamítl (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a to tak, že uložil žalobci povinnost uhradit státu na náhradě nákladů řízení 28 088,88 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a žalované uhradit na náhradě nákladů řízení 202 690 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok IV.).

2. V odůvodnění okresní soud konstatoval, že žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení 438 580,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od , datum, až do zaplacení 24 000 Kč. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalovaná pro žalobce zavázala zhotovit dílo „dostavbu , adresa, “ a toto předat do , datum, . Žalovaná však tento termín nedodržela a dílo předala až dne , datum, . Dle čl. 11 odst. 1 Smlouvy byla pro případ nedodržení termínu žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Termín dokončení a předání mohl být dle čl. 3 odst. 3 Smlouvy v souvislosti s klimatickými podmínkami nevhodnými pro provádění díla prodloužen. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který počet takových dnů stanovil na 45. Žalovaná v dopise ze dne , datum, tento závěr zpochybnila s tím, že správný počet dnů považuje 52 dnů a dílo bylo předáno již dne , datum, , kdy proběhla předpřejímka díla bez předání dokladů, poté již probíhalo pouze doladění dokladové části. Žalobce tyto námitky předal zmíněnému znalci, který tyto zohlednil a nově stanovil počet dní na 50. Žalobce tedy z celkového počtu dní prodlení žalované odečetl 50 dní a vyšla mu doba prodlení o délce 122 dnů, která odpovídá smluvní pokutě ve výši 438 580,24 Kč, kterou žalované fakturoval se splatností dne , datum, . S námitkou žalované o předpřejímce dne , datum, se žalobce neztotožnil, neboť dílo tohoto dne nebylo možno dle čl. 10 odst. 7 Smlouvy možno považovat za dokončené z důvodu nepředání bankovní záruky, což bránilo kolaudaci a tedy i užívání díla. Žalovaná shora uvedenou fakturu odmítla uhradit, částku 24 000 Kč žalobce požaduje jako náhradu škody spočívající ve financích, které vynaložil na shora uvedený znalecký posudek. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že ve smlouvě si strany sami sjednaly, že termíny plnění díla jsou závislé na klimatických podmínkách v souvislosti s technologickými postupy dle příslušných norem. Z důvodu mrazů a nemožnosti provádět tzv. mokré procesy tak musela být stavba pozastavena v době od , datum, do , datum, (12 dní), od , datum, do , datum, (28 dní), od , datum, do , datum, (9 dní) a v době od , datum, do , datum, (3 dny), tedy celkem 52 dnů. Žalovaná nese odpovědnost za profesionalitu zhotovení, žalobce by jistě o nekvalitně provedené dílo nestál, o zdržení z důvodu počasí věděl, což dokládají zápisy ve stavebním deníku. Se znaleckým posudkem žalobce žalovaná nesouhlasí, jedná se o soukromou listinu, jejíž závěry sporuje, náklady nejsou účelně vynaložené.

3. Dále soud shrnul v odůvodnění jednotlivá podání účastníků k věci samé a konstatoval obsah usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne , datum, , kterým odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně ze dne , datum, , který bylo ve věci poprvé rozhodnuto.

4. Po zjištěných provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu: Účastníci řízení dne , datum, uzavřeli Smlouvu shora uvedeného znění. Teploty v době od , datum, do , datum, odpovídaly zjištěním uvedeným v odstavci 40 tohoto rozsudku. Žalovaná předala stavbu žalobci dne , datum, , následně až dne , datum, předala žalobci všechny dokumenty předpokládané č.l. 10 odst. 6 Smlouvy. Žalobce si ohledně zjištění počtu dní, kdy žalovaná nemohla z klimatických důvodů provádět dílo nechala zpracovat znalecký posudek, za nějž vynaložil 9 800 Kč. Žalobce v souvislosti s prodlením žalované s plněním ze Smlouvy vystavil fakturu č. , hodnota, splatnou dne , datum, na žalovanou částku. Žalovaná potvrdila převzetí faktury a odmítla její zaplacení v dopise ze dne , datum, . Je obvyklé, že materiály zejména při tzv. mokrých procesech během stavby ztrácejí zaručené vlastnosti při aplikaci v teplotách pod 5 °C, při přijetí určitých technických opatřeních lze tyto v zásadě provádět až do teploty 0 °C, přičemž takto stavebníci často postupují.

5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není z větší části důvodná, přičemž na danou věc aplikoval obchodní zákoník a subsidiárně občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

6. Dle okresního soudu byl těžištěm sporu výklad čl. 3 odst. 3 Smlouvy v návaznosti na klimatické podmínky panující v místě stavby v době jejího zhotovování, resp. v době od převzetí staveniště žalovanou dne , datum, do doby předání díla dne , datum, . Mezi účastníky v zásadě nebylo sporu o tom, že zmíněné ustanovení Smlouvy znamená, že v případě nevhodných klimatických podmínek odporujících technologickým postupům či normám bude konečný termín dokončení díla prodloužen o příslušný časový úsek trvajících nevhodných podmínek. Obě strany se pak i shodly na tom, že podmínky předpokládané čl. 3 odst. 3 smlouvy po , datum, nastaly a termín dokončení díla sjednaný na den , datum, byl tímto prodloužen. Mezi stranami již pak ale nebyla shoda v tom, o jak dlouhou dobu byl termín v intencích čl. 3 odst. 3 prodloužen a zda tedy došlo k prodlení žalované a případně také jak dlouhému, když právě od prodlení a jeho délky se odvíjel žalobou uplatněný nárok na smluvní pokutu. Jelikož předmětné ustanovení Smlouvy je dle okresního soudu dosti vágní a strany nevhodné klimatické podmínky blíže nespecifikovaly, soudu nezbylo než toto ustanovení s určitou dávkou obecnosti interpretovat. Soud odkázal na znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který opakovaně připustil, že veškeré tzv. mokré procesy a i některé další stavební práce je žádoucí vykonávat v teplotách 5 °C a více pro zachování zaručených vlastností a v zájmu zachování kvality díla či jeho dílčích částí (viz odstavce 35. a 36. tohoto rozsudku). Daný závěr je konečně soudu znám i z jeho činnosti z obdobných sporů ohledně stavebních zakázek a je možno dle soudu považovat dokonce za svého druhu notorietu minimálně v okruhu osob, které, ať již v jakékoliv pozici, přišly do jakéhokoliv styku se stavebními pracemi, tedy nejen u stavebníků samotných. Na daném závěru pak nemůže nic změnit skutečnost, že řada zhotovitelů vykonává dané činnosti i pod touto hranicí či, že tak dokonce činila i samotná žalovaná, přičemž tak riskovala případné vady díla. Pro předmět sporu je totiž podstatné, kolik času při aplikaci čl. 3 odst. 3 Smlouvy žalovaná na dokončení díla měla a nikoliv pak, zda riskovala či nikoliv i při činnostech vykonávaných v nevhodných podmínkách, když vady či kvalita díla předmětem sporu nejsou. Soud se neztotožnil s tím, že znalec při svém výslechu ve vyjádření ze dne , datum, naznačil, že žalovaná měla a mohla při závazku dílo dokončit do , datum, počítat se zimou a tedy i s nutností přijímat opatření umožňující stavět i při nižších teplotách. Takové závěry k tíži žalované by jistě byly představitelné, pokud by ve Smlouvě absentovalo ustanovení čl. 3 odst. 3 a žalovaná se bez dalšího zavázala ke stavebním pracím v poměrně krátké lhůtě a v chladných měsících. Pokud však žalovaná měla k dispozici předmětné liberační ustanovení, tak s danými opatřeními počítat nemusela. Za daného stavu je to dle soudu naopak žalobce, kdo měl a mohl počítat s tím, že stavba se může případně i velmi protáhnout v případě nepříznivého počasí, které se dá v období pokročilého podzimu a navazující zimy vždy předpokládat a to poměrně často i po začátku kalendářního jara, jak konečně dokazují i teploty zjištěné znalcem či vyplývající ze stavebních deníků. S ohledem na shora uvedené soud považoval za nevhodné klimatické podmínky takové, kdy teplota v průběhu dne klesla pod 5 °C. Co se týče teplot v jednotlivých dnech, soud vycházel z dat zjištěných znalcem od , Anonymizováno, (odstavec 40. rozsudku) v podobě průběrných teplot za daný den. Sám znalec upozorňoval, a soud se s tímto ztotožňuje, že teplota zaznamenaná ve stavebním deníku nebyla zjišťována věrohodným způsobem, často se jednalo o jednu teplotu za celý den a není zřejmé, zda se jednalo o průměr, v jaké části dne byla zaznamenána apod. K tomu soud dodává, že v případě řady dnů záznam o teplotě chyběl zcela a stejně by tak nezbylo, než minimálně v těchto případech na data , Anonymizováno, spolehnout, přičemž se jednalo o nezanedbatelný rozsah celkem 37 dnů. V této souvislosti soud vysvětlil, že v případě stanice , Anonymizováno, , adresa, se jednalo o nejbližší objektivní měření teplot, byť vzdálené od předmětné stavby cca , Anonymizováno, Km vzdušnou čarou.

7. K samotné délce prodlení žalované s dokončením a předáním díla pak soud konstatoval, že žalovaná se zavázala dílo dokončit za dobu od , datum, do , datum, , tedy za 76 dnů. Dílo bylo dokončeno ke dni , datum, (viz dále), tedy za 249 dnů. Za dobu od , datum, do , datum, ovšem bylo zjištěno 165 dnů, kdy teplota klesla pod 5 °C a tyto tedy nebyly klimaticky vhodné. Při aplikaci čl. 3 odst. 3 Smlouvy tedy žalovaná měla celkem 241 dní (76+165) na dokončení díla. Po konstatování početní chyby, které se měl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dopustit, soud uzavřel, že žalovaná měla dílo dokončit za 241 dnů a učinila tak za 249 dnů, je tedy v prodlení celkem 8 dnů.

8. Následně se soud vyrovnával s argumenty žalované, spočívající v tvrzení, že fakticky byla stavba hotová ke dni , datum, a že nemohla pro důvod na straně žalobce dílo řádně předat. Uzavřel s odkazem na čl. 11 odst. 1 Smlouvy, že žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za 8 dnů prodlení v celkové výši 28 760 Kč, kterou uložil žalované žalobci zaplatit. Soud rovněž shledal, že pokud žalobce vynaložil náklady na zjištění výše pohledávky, učinil tak účelně, když tyto spočívaly v odborných technických otázkách, které byly mezi stranami zjevně sporné. Pokud pak žalobce prokazatelně vynaložil v souvislosti s uplatněním pohledávky 9 800 Kč, shledal soud tento nárok oprávněným coby příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 občanského zákoníku).

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci pouze nepatrný neúspěch.

10. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř., když k jejich náhradě byl zavázán žalobce.

11. Ve lhůtě stanovené zákonem dne , datum, podal žalobce proti rozsudku odvolání, které po upřesnění směřoval do výroků II., III. a IV.

12. Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně ohledně nevhodnosti teploty pod 5 °C ve dne i v noci ve vztahu ke všem stavebním pracím, bez ohledu zda se jednalo o mokré procesy či nikoli. Dle žalobce plošné trvání na teplotě 5 °C neodpovídá realitě ve stavebnictví a ani faktickému stavu, když po uzavření stavby je uvnitř zásadně více než 5 °C, což uvedl i znalec. Za těchto podmínek stavba mohla pokračovat, přičemž na venkovní teplotě nijak nezáleží. Žalobce upozornil, že žalovaná měla již v , Anonymizováno, hotovou hrubou stavbu, když dne , datum, již prováděla strop v , Anonymizováno, , tudíž mokré procesy prováděla i v teplotách výrazně nižších než 5 °C. Jestliže byla doba plnění sjednaná na podzimní a částečně zimní měsíce, bylo zřejmé, že může nastat situace, kdy nebude možné ve stavbě pokračovat, a proto účastníci zřejmě do smlouvy vložili ono liberační ustanovení, které s tím počítalo. Jak je zřejmé i z chování žalované v průběhu stavby, tato sama toto ustanovení vykládala tak, že stavba nebude probíhat jen tehdy, kdy to skutečně s ohledem na klimatické podmínky (teploty výrazně pod 0 °C) nebude možné. Žalobce má za to, že z chování stran po podpisu smlouvy lze nepochybně dovodit jejich vůli, která musí být pro výklad smlouvy stěžejní a kterou soud I. stupně pominul.

13. Zdůraznil, že je nesmyslné, aby objednatel, který stanovil termín dokončení stavby na , datum, byl ochoten akceptovat, že po celé toto období nebude stavba vůbec probíhat, protože teplota klesla pod 5 °C. Ustanovení smlouvy by se mělo interpretovat v souladu se zřejmou vůlí smluvních stran, což zejména s přihlédnutím k faktickému průběhu stavby, zřejmě nebyla ta, že bude vyčkáváno na ideální teplotu.

14. Žalobce upozornil, že sama žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, i v předchozí komunikaci s žalobkyní jednoznačně specifikovala dny, kdy se dle jejího názoru nedalo pro nepříznivé klimatické podmínky provádět na stavbě mokré procesy (celkem 52 dnů), přičemž tyto dny nebyly v zásadním rozporu se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (zde jako listinný důkaz) a závěry znalce ustanoveného soudem , tituly před jménem, , jméno FO, . V dopise , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, žalovaná s teplotou 0 °C jako stěžejní pro provádění mokrých procesů opakovaně pracuje.

15. Žalobce též nesouhlasil s názorem soudu I. stupně v rámci jeho extenzivního výkladu smlouvy, že žalovaná neměla činit žádná jiná opatření. Žalobce dále odkázal na závěry znaleckého posudku, včetně jeho doplnění a má za to, že soud I. stupně tyto závěry ignoroval. Dle žalobce mělo být pracováno s teplotami uvedenými ve stavebním deníku a v tabulce teplot z dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , které si vedla sama žalovaná, a podle dat tam zjištěných se zřejmě rozhodovala, jak bude v díle pokračovat, a nikoliv s teplotami ve stanici , Anonymizováno, , která je vzdálena od místa stavby více než , Anonymizováno, kilometrů a mimo hustou obytnou zástavbu, přitom dle znalce se teploty mohou lišit o několik stupňů (viz bod 41. napadeného rozhodnutí). Rozdíl v teplotách v rozmezí několika stupňů může nejen při přijetí výkladu soudu I. stupně vést ke značným rozdílům při výpočtu prodlení žalované. Jak žalobkyně, tak i žalovaná a oba znalci se na počtu klimaticky nevhodných dní přitom prakticky shodli, až následně v pozdějším průběhu řízení začala žalovaná své úvahy rozvíjet stran teploty nad 5 °C, což však lze hodnotit pouze jako procesní obranu žalované, a nikoliv vodítko pro interpretaci čl. 3 odst. 3 smlouvy.

16. Jestliže tedy žalobou požadoval smluvní pokutu za 122 dnů prodlení, když vycházel z 50 dnů nevhodných pro provádění díla, přičemž znalec , tituly před jménem, , jméno FO, stanovit počet nevhodných dnů na 48 dnů, je v tomto kontextu tedy možné žalobě vyhovět v plném rozsahu.

17. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobě v plném rozsahu vyhověl, přiznal žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů a uložil žalované povinnost uhradit státu náklady řízení.

18. K odvolání se vyjádřila žalovaná. V prvé řadě namítla opožděnost odvolání, neboť z internetového portálu infojustice zjistila, že odvolání mělo být podáno až dne , datum, , tedy po uplynutí zákonné lhůty.

19. Pro případ, že by žalobce podal odvolání včas, se žalovaná ztotožnila s odůvodněním rozsudku soudu I. stupně. Zdůraznila, že z dokazování vyplynulo, že ke stavbě přistupovala zodpovědně, pracovala nepřetržitě. Termín stanovený smlouvou se nestihl proto, že dílo nebylo objektivně možno s ohledem na klimatické podmínky dokončit ve sjednanou dobu a jednak proto, že žalovaná nesledovala počasí a technologické postupy, když i sám znalec posoudil, že se stavba nedala v dohodnutém čase stihnout. Žalovaná rozhodně nečekala ideální teplotu, ale jen nekonala ty práce, které se s ohledem na fyzikální podmínky činit nemají. Uzavřela, že je v podstatě smluvní pokutou stíhaná za to, že chtěla, aby dílo bylo odvedeno řádně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

20. Odvolací soud přezkoumal dle § 212 a násl. o. s. ř. rozsudek v rozsahu napadeném odvolání, když výrok I. již nabyl právní moci a dospěl k následujícímu zjištění a závazkům.

21. Jak již bylo konstatováno i soudem I. stupně těžištěm sporu byl č.l. 3 odst. 3 smlouvy o dílo, dle kterého jsou termíny plnění díla závislé na klimatických podmínkách v souvislosti s technologickými postupy pro provádění díla dle příslušných norem. Účastníci přitom při jednání odvolacího soudu shodně uvedli, že na základě ujednání v tomto článku se měl termín dokončení díla posunout v případě dnů, kdy nebyly vhodné klimatické podmínky.

22. Odvolací soud zopakoval dle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování smlouvou o dílo uzavřenou mezi účatníky dne , datum, a tzv. časovou osou zhotovení díla, kterou předložila dnen , datum, žalovaná ke svým skutkovým tvrzením ohledně konkrétního průběhu díla.

23. Při výkladu sporného č.l. 3 odst. 3 smlouvy o dílo postupoval odvolací soud v souladu s výkladovými pravidly stanovenými v § 555 a násl. o. z.

24. K dotazu odvolacího soudu jak si žalobce vykládal předmětný čl., resp. co tím bylo myšleno, žalobce uvedl, že za nepříznivé klimatické podmínky považuje podmínky tak, jak se běžně ve stavebnictví postupuje, tedy když teplota klesne pod 0 °C nebo by pro postup prací musela být zvolena ze strany zhotovitele tak rozsáhlá opatření, která však nelze na zhotoveli požadovat. Ke stejnému dotazu odvolacího soudu žalovaná uvedla, že se shoduje v tom, že mělo být postupováno tak, jak se běžně ve stavebnictví postupuje, tj. nebude se stavět za klimatických podmínek, kdy se stavět nedá, tak aby práce v podstatě vykonaná nebyla degradovaná, tzn. že se přeruší práce v době, kdy budou klimatické podmínky nevhodné, kdyby přitom strany uvažovaly o klimatické podmínce 0 °C, resp. o nevhodnosti 0 °C níže, tak by toto včlenily do samotné smlouvy, takového ujednání tam však nebylo.

25. Z časové osy průběhu stavby doložené žalovanou dne , datum, po poučení soudu I. stupně odvolací soud zjistil, že sama žalovaná v této ose označila 64 dnů klimaticky nevhodných pro provádění prací, ohledně dalších 15 dnů (3 x 5 dnů) žalovaná v časové ose uvedla, že probíhalo vysoušení stavby. Dále odvolací soud při zkoumání skutkového stavu věci vyšel ze skutkových zjištěních soudu I. stupně ohledně znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jeho doplnění, výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho dalších vyjádření, v nichž znalec hodnotil jednotlivé možné situace. Znalec přitom uvedl, že teplota 0 °C, je teplota hraniční. Velká většina stavebního materiálu umožňuje určité přípravky a jiná zimní opatření pro práce na teplotu nižší než 5 °C. Dle zjištění uvedených soudem I. stupně znalec při svém výslechu setrval na závěru, že stavba mohla být dokončena a předána nejpozději , datum, , při započítávání dnů, kdy bylo pod 5 °C. Kdyby jako nevhodné počítal pouze dny, kdy byla teplota pod 0 °C připadal by maximální termín dokončení stavby na , datum, .

26. S ohledem na shora uvedené odvolací soud při výkladu čl. 3 odst. 3 Smlouvy o dílo dospěl k závěru, že nevhodné klimatické podmínky pro provádění díla nastaly tehdy, jestliže teplota klesla pod 5 °C. Vycházel přitom i z tvrzení samotné žalované, která původně argumentovala 52 dny s nevhodnými klimatickými podmínkami a následně po poučení soudem I. stupně uváděla ve své časové ose 64 nevhodných dnů, resp. 79 dnů při započtení 15 dnů potřebných na vysoušení stavby, z čehož plyne termín dokončení díla dle žalované , datum, , resp. , datum, , čímž se žalovaná v podstatě shodla se závěrem znalce, který uvedl datum dokončení a předání díla se započtením dnů, kdy teplota klesla pod 5 °C, , datum, .

27. Žalovaná se v čl. 11 odst. 1 Smlouvy zavázala pro případ prodlení za každý i započatý den uhradit smluvní pokutu 0,05 % z ceny díla bez DPH, tj. 3 549,91 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s dokončením a předáním díla od , datum, do , datum, , tedy v rozsahu 96 dnů. Žalobkyni tudíž vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 340 791,36 Kč (96 dnů x 3 549,91 Kč). Žalovaná již byla výrokem I. rozsuku zavázána k následující smluvní pokuty 28 760 Kč s příslušenstvím spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 9 800 Kč, který již nabyl právní moci.

28. Odvolací soud tedy částečně změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadený výrok II. rozsudku a při zohlednění pravomocného výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 312 031,36 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od , datum, do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud napadený výrok II. jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

29. O náhradě nákladů řízení před soudem obou stupňů rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř.

30. Žalobce byl v řízení úspěšný zhruba v rozsahu 77 %, žalovaná zhruba v rozsahu 23 %, čistý úspěch žalobce tedy představuje cca 54 %.

31. V souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. proto odvolací soud uložil žalobci dle výsledku řízení povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Chomutově náklady řízení ve výši 6 460,44 Kč a žalované náklady řízení ČR – Okresnímu soudu v Chomutově ve výši 21 628,44 Kč (výroky III. a IV.).

32. Žalobcův úspěch ve sporu představoval 54 % z nákladů řízení v celkové výši 9 600 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb., sestávajících se z celkem 29 úkonů (žaloba ze dne , datum, , odpověď na výzvu soudu ze dne , datum, , odpověď na výzvu soudu ze dne , datum, , příprava na jednání soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , změna žalobního petitu ze dne , datum, , vyjádření žalobkyně ze dne , datum, , příprava na jednání soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , návrh otázek pro znalce ze dne , datum, , příprava na jednání soudu ze dne , datum, , účast na jednání soudu ze dne , datum, , odvolání ze dne , datum, , příprava na jednání odvolacího soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, (delší než 2 hod.), návrh otázek pro znalce ze dne , datum, , příprava na jednání soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, (delší než 2 hod.), vyjádření žalobkyně k provedenému dokazování ze dne , datum, , příprava na jednání soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , vyjádření žalobkyně k doplnění znaleckého posudku ze dne , datum, , příprava na jednání soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , příprava na jednání soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , odvolání proti rozsudku ze dne , datum, , příprava na jednání odvolacího soudu nařízeného na den , datum, , účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, (delší než 2 hod.). Žalované byla tudíž uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 5 184 Kč. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.