17 C 554/2014

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci žalobce: právnická osoba IČO adresa proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované , se sídlem Adresa žalované , právně zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem adresa o zaplacení 438 580,24 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 28 760 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od , datum, až do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 9 800 Kč, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 409 820,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně za dobu od , datum, až do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen uhradit státu na náhradě nákladů řízení 28 088,88 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení 202 690 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení 438 580,24 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od , datum, až do zaplacení a dále zaplacení 24 000 Kč. V odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne , datum, uzavřel smlouvu č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalovaná pro žalobce zavázala zhotovit dílo „, Anonymizováno, , adresa, “ a toto předat do , datum, . Žalovaná však tento termín nedodržela a dílo předala až dne , datum, . Dle čl. 11 odst. 1 Smlouvy byla pro případ nedodržení termínu žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Termín dokončení a předání mohl být dle čl. 3 odst. 3 Smlouvy v souvislosti s klimatickými podmínkami nevhodnými pro provádění díla prodloužen. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který počet takových dnů stanovil na 45. Žalovaná v dopise ze dne , datum, tento závěr zpochybnila s tím, že správný počet dnů považuje 52 dnů a dílo bylo předáno již dne , datum, , kdy proběhla předpřejímka díla bez předání dokladů, poté již probíhalo pouze doladění dokladové části. Žalobce tyto námitky předal zmíněnému znalci, který tyto zohlednil a nově stanovil počet dní na 50. Žalobce tedy z celkového počtu dní prodlení žalované odečetl 50 dní a vyšla mu doba prodlení o délce 122 dnů, která odpovídá smluvní pokutě ve výši 438 580,24 Kč, kterou žalované fakturoval se splatností dne , datum, . S námitkou žalované o předpřejímce dne , datum, se žalobce neztotožnil, neboť dílo tohoto dne nebylo možno dle čl. 10 odst. 7 Smlouvy možno považovat za dokončené z důvodu nepředání bankovní záruky, což bránilo kolaudaci a tedy i užívání díla. Žalovaná shora uvedenou fakturu odmítla uhradit, částku 24 000 Kč žalobce požaduje jako náhradu škody spočívající ve financích, které vynaložil na shora uvedený znalecký posudek.

2. Soud žalobě vyhověl vydáním platebního rozkazu, proti němuž žalovaná brojila včasným odporem. V následném vyjádření ze dne , datum, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, s níž nesouhlasí. Je pravdou, že účastníci řízení uzavřely Smlouvu a žalovaná se zavázala k dokončení předmětného díla do , datum, . Strany si ovšem také sjednaly, že termíny plnění díla jsou závislé na klimatických podmínkách v souvislosti s technologickými postupy dle příslušných norem. Z důvodu mrazů a nemožnosti provádět tzv. mokré procesy tak musela být stavba pozastavena v době od , datum, do , datum, (12 dní), od , datum, do , datum, (28 dní), od , datum, do , datum, (9 dní) a v době od , datum, do , datum, (3 dny), tedy celkem , hodnota, dnů. Žalovaná nese odpovědnost za profesionalitu zhotovení, žalobce by jistě o nekvalitně provedené dílo nestál, o zdržení z důvodu počasí věděl, což dokládají zápisy ve stavebním deníku. Se znaleckým posudkem žalobce žalovaná nesouhlasí, jedná se o soukromou listinu, jejíž závěry sporuje, náklady nejsou účelně vynaložené.

3. Žalobce k tomu ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl následující. Po dobu realizace předmětného díla prakticky nedošlo k úplnému přerušení prací, pokud z důvodu nízkých teplot žalovaná nemohl realizovat mokré procesy, vykonávala jiné práce. Žalovaná přerušovala práce dle vlastního odborného uvážení, což žalobce akceptoval, nicméně nikdy nedošlo k písemné dohodě o změně termínu provedení díla, žalovaná o takovou změnu ani nikdy nepožádala. Dle zjištění znalce objednaného žalobcem žalovaná přerušila práce na mokrých procesech na 47 dnů, k úplnému přerušení pak došlo na 3 dny v době od , datum, do , datum, z rozhodnutí stavebního dozoru žalobce. Znalecký posudek si žalobce nechal zpracovat s ohledem na odmítavé stanovisko žalované a neshodě stran ohledně počtu dnů, kdy nebylo možné dílo provádět., právnická osoba, podání ze dne , datum, žalobce zevrubně popsal proces uzavření Smlouvy a předchozí výběr žalované na základě zadávací řízení dle zákona o veřejných zakázkách. Žalovaná pak převzala od žalobce zadávací dokumentaci dne , datum, . Hodnocení nabídek proběhlo dne , datum, , kdy byla vybrána žalovaná z důvodu nejnižší nabídky ceny díla, což bylo všem uchazečům oznámeno. Součástí nabídky žalované byl též závazný návrh smlouvy o dílo, který byl s minimálními úpravami vtělen do Smlouvy uzavřené mezi stranami následně dne , datum, . Žalobce již není schopen popsat průběh jednání o Smlouvě, změny bývají spíše kosmetické, když není u veřejných zakázek přípustné měnit zadávací podmínky.

5. Žalovaná v podání ze dne , datum, uvedla, že Smlouvu uzavřela na základě výběrového řízení, kdy návrh smlouvy vypracoval žalobce a žalovaná neměla možnost do tohoto nějak zasahovat. Stavební deník za žalobce vedl stavbyvedoucí , jméno FO, , deník byl po celou dobu k dispozici na staveništi. Záznamy o přerušení technologických procesů činila zmíněná osoba, žalobcem byly odsouhlaseny dle čl. 8 odst. 1 Smlouvy. Žalovaná již nemá záznamy o vyzvání k přejímce díla, nicméně o vyzvání svědčí záznamy o převzetí ze dnů , datum, a , datum, .

6. Při jednání dne , datum, strany setrvaly na svých stanoviscích a zevrubně odkázaly na svou dosavadní argumentaci.

7. V podání ze dne , datum, žalobce uvedl, že z titulu náhrady škody po dohledání příslušného dokladu o zaplacení znaleckého posudku nadále požaduje pouze zaplacení 9 800 Kč a nikoli 24 000 Kč.

8. Žalovaná v podání ze dne , datum, uvedla následující. Žalovaná již uvedla, kterých 52 dnů nemohla dílo provádět, z výčtu žalované znalecký posudek neudává dny , Anonymizováno, , datum, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1. a , datum, , tedy celkem , hodnota, dnů. Na druhou stranu znalecký posudek přidává dny, které žalovaná neuvádí, konkrétně pak dny , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a , datum, . Nepříznivé dny uváděné žalovanou dokládají zápisy ve stavebním deníku, další tři dny jí přidává znalecký posudek, celkem se tedy jedná o 55 dní. Smlouva udává jako termín dokončení díla datum , datum, , ale nikde neudává termín předání díla. Ujednání o smluvní pokutě je tak neurčité, neboť je vázáno na termín dokončení, ale i předání, který není nikde ujednán. Je pravdou, že termín dokončení dodržen nebyl, ale z důvodů stanovených v čl. 3 odst. 3 Smlouvy, přičemž veškeré podmínky dokončení díla byly dány již k , datum, . Přejímací řízení u takto složité stavby trvá vždy delší dobu, zde započalo již ke dni , datum, . Předání bankovní záruky má vliv na předání díla, ale nikoliv na jeho dokončení. Mezi stranami byl sjednán nový harmonogram prací zápisem z kontrolního dne z , datum, , jímž byl termín posunut až na , datum, . V praxi se totiž nejedná jen o přerušení práce na určitý počet jednotlivých dní, ale je nutné s jejich obnovením počkat až na jarní měsíce včetně prací navazujících. Jedna z podmínek předání bylo i geometrické zaměření stavby, které nebylo možno provést dříve než , datum, z důvodů na straně žalobce. Sám znalec objednaný žalobcem uvádí, že 45 dnů byly práce pozastaveny, ale že toto přerušení znamená nemožnost plného rozvinutí potřebných prací a prodloužení výstavby o další dva až čtyři týdny.

9. Žalobce ve vyjádření ze dne , datum, uvedl, že po prostudování stavebního deníku je ochoten nad rámec 50 dnů zmíněných znalcem přistoupit na skutečnost, že dílo nadále nebylo možno provádět ve dnech , Anonymizováno, . a , datum, a dne , datum, . Záznamy ze dnů , datum, a , datum, neobsahují údaje o nemožnosti provádět práce z důvodu klimatických podmínek. Je pravdou, že Smlouva neobsahuje úplně jednotnou terminologii, nicméně z čl. 10 odst. 1 Smlouvy je zřejmé, že žalovaná splní svou povinnost provést dílo jeho dokončením a předáním v termínu dle čl. 3 odst. 1 smlouvy. Zápis ze dne , datum, nedokládá, že by žalovaná splnila též svou povinnost dokladovou, která je ovšem podmínkou převzetí a dokončení díla dle čl. 10 odst. 4, odst. 6 Smlouvy. I kdyby snad žalobce akceptoval argumentaci žalované o datu , datum, , stále by žalovaná byla v prodlení v rozsahu 105 dnů a byla tedy povinna uhradit smluvní pokutu 398 122,34 Kč. Harmonogram provedení stavby není dodatkem či změnou Smlouvy dle čl. 12 odst. 3 Smlouvy.

10. Při jednání soudu dne , datum, strany zopakovaly svou argumentaci z předchozích dvou podání. Žalovaná dále uvedla, že souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby ze strany žalobce učiněným v podání ze dne , datum, .

11. V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že nemohla dílo dokončit ve sjednaném čase i z toho důvodu, že žalobce neměl evidovanou hlavní stavbu v katastru nemovitostí. Za takového stavu žalovaná nemohla dostát svým povinnostem z čl. 10 odst. 6 Smlouvy, tedy předat geodetické zaměření stavby, neboť zákres předmětu díla byl přímo závislý na zákresu stavby v katastru. Žalovaná o tomto nevěděla a nechala tedy vyhotovit geometrický plán ze dne , datum, . Žalobce si o zápis předmětné stavby požádal až dne , datum, .

12. Při jednání soudu dne , datum, žalobce s odkazem na svou dosavadní argumentaci navrhl žalobě vyhovět ve smyslu částečného zpětvzetí a žalovaná pak rovněž se shrnutím své dosavadní argumentace žalobu zamítnout.

13. Rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud řízení ve výroku č. I zastavil co do zaplacení 14 200 Kč, ve zbytku žalobu ve výroku č. II žalobu zamítl a ve výroku č. III rozhodl o nákladech řízení. Proti výrokům č. II a III brojil žalobce včasným odvoláním. Krajský soud v , adresa, usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, rozsudek v napadeném rozsahu zrušil a věc soudu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud se neztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, který spočíval v takovém výkladu Smlouvy, že žalovaná sice byla v prodlení s dokončením díla od , datum, do , datum, , nicméně nikoli s jeho předáním, když povinnost provést dílo v sobě zahrnuje i povinnost toto objednateli předat. Dále odvolací soud upozornil, že žalovaná neprokázala, že by došlo ke sjednání nového termínu provedení díla, když ve Smlouvě bylo ujednáno, že její změny jsou možné jen na základě oboustranně podepsaného dodatku ke Smlouvě. Předložením nového harmonogramu prací k takovému jednání nedošlo. Z provedených důkazů pak dle odvolacího soudu sice vyplývá, že žalovaná dílo v době do , datum, neprovedla, nicméně je třeba se zabývat námitkami žalované odkazující na čl. 3 odst. 3 Smlouvy, a to i prostřednictvím znaleckého zkoumání, které obě strany navrhly.

14. Při jednání soudu dne , datum, strany setrvaly na svých stanoviscích s tím, že ve věci bude ustanoven znalec.

15. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že má proti znaleckému posudku č. , hodnota, -14/2019 námitky. Předně sám znalec uvádí, že mokré procesy není žádoucí činit při teplotách pod 5° C, kdy stavební výrobky přestávají mít zaručené vlastnosti a podobně se chová většina jiných látek použitých pro stavební dílo. Je tedy poté otázkou, proč znalec uvažuje jako o vhodných i dny, kdy teplota klesla až k 0° C, aniž by pak dále bral v potaz, jaká byla i navazující noční teplota. Znalec dále uvádí, že obvyklá doba pro dokončení stavby daného rozsahu je , právnická osoba, měsíce od začátku prací. Pak je ovšem rozporné, proč znalec uvádí, že stavba měla být dokončena , datum, , když je při započítání 57 dnů, které znalec uvádí jako nevhodné pro stavbu by konec připadl na datum , datum, .

16. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud přiznal znalci , tituly před jménem, , jméno FO, odměnu a náhrady za zpracovaný znalecký posudek ve výši 16 563,88 Kč.

17. Při jednání soudu dne , datum, právní zástupce žalované namítl, že znalec by si měl vyžádat přesná meteorologická data od Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“), když se údaje zapisované v deníku mohli v průběhu dne i významně měnit, zejména pak také v noci. Měly by se pak hledat teploty 5° C a více, když znalec sám uvedl, že se jedná o kritickou teplotu pro řádné proběhnutí chemicko-technologických reakcí. Žalobce k tomu odvětil, že žalovaná argumentuje teplotou 5° C a více, přitom sama při nižších teplotách pracovala, což vyplývá ze stavebního deníku a posudku , tituly před jménem, , adresa, , přičemž sám znalec uvádí, že mohlo být pracováno uvnitř. Právní zástupce žalované k tomu dále uvedl, že procesy, které bylo možné dělat v uzavřených prostorách, samozřejmě dělány byly a také znalecký posudek konstatoval, že firma pracovala s plným nasazením. Nicméně součástí díla byla i oprava komunikací a v tomto případě byla závislost na meteorologických podmínkách naprosto zásadní.

18. V podání ze dne , datum, žalovaná k výzvě soudu shrnula záznamy ze stavebního deníku vedeného k předmětné stavbě, když postupně citovala všechny záznamy zde uvedené zejména co do zaznamenané teploty a co do povahy prováděných prací. Teplota je často uvedena v rozmezí stupňů, a to i pro celý den, u některých dnů je zvlášť uvedena teplota v noci. Pro následující zbytek odstavce je vždy uvažováno o zařazení do určité skupiny teplot, pokud se v tomto rozpětí svou maximální nebo minimální hraniční teplotou pohybuje.Z těchto pak konkrétně vyplynulo, že v měsíci , Anonymizováno, byla v jeden den teplota nad 5° C, deset dnů nad 0° C, ale pod 5°C, dva dny pod 0°C a u čtyř dnů schází záznam. V měsíci říjnu nebyly zaznamenány noční teploty.V měsíci , Anonymizováno, byla v jeden den teplota nad 5° C, šestnáct dnů nad 0° C, ale pod 5°C, jedenáct dnů pod 0°C a u dvou dnů schází záznam. Pokud by nebylo přihlédnuto k zaznamenaným nočním teplotám, tak v měsíci , Anonymizováno, byla dva dny teplota nad 5° C, dvacet jedna dnů nad 0° C, ale pod 5°C, pět dnů pod 0°C a u dvou dnů schází záznam.V měsíci , Anonymizováno, nebyla teplota nad 5° C, jeden den nad 0° C, ale pod 5°C, dvacet šest dnů pod 0°C a u čtyř dnů schází záznam. Pokud by nebylo přihlédnuto k zaznamenaným nočním teplotám, tak v měsíci , Anonymizováno, nebyla teplota nad 5° C, šest dnů nad 0° C, ale pod 5°C, dvacet jedna dnů pod 0°C a u čtyř dnů schází záznam, AnonymizovánoV měsíci , Anonymizováno, nebyla teplota nad 5° C, jeden den nad 0° C, ale pod 5°C, dvacet tři dnů pod 0°C a u sedmi dnů schází záznam. Pokud by nebylo přihlédnuto k zaznamenaným nočním teplotám, tak v měsíci , Anonymizováno, bylo pět dnů nad 5° C, devět dnů nad 0° C, ale pod 5°C, deset dnů pod 0°C a u sedmi dnů schází záznam.V měsíci , Anonymizováno, byla v jeden den teplota nad 5° C, jeden den nad 0° C, ale pod 5°C, dvacet jedna dnů pod 0°C a u pěti dnů schází záznam. Pokud by nebylo přihlédnuto k zaznamenaným nočním teplotám, tak v měsíci , Anonymizováno, byla čtyři dny teplota nad 5° C, dva dny nad 0° C, ale pod 5°C, sedmnáct dnů pod 0°C a u pěti dnů schází záznam.V měsíci , Anonymizováno, byla v osmi dnech teplota nad 5° C, devět dnů nad 0° C, ale pod 5°C, dvanáct dnů pod 0°C a u dvou dnů schází záznam. Pokud by nebylo přihlédnuto k zaznamenaným nočním teplotám, tak v měsíci , Anonymizováno, byla v osmi dnech teplota nad 5° C, dvanáct dnů nad 0° C, ale pod 5°C, devět dnů pod 0°C a u dvou dnů schází záznamV měsíci , Anonymizováno, byla ve dvaceti čtyřech dnech teplota nad 5° C, dva dny nad 0° C, ale pod 5°C, žádný den pod 0°C a u čtyř dnů schází záznam.V měsíci , Anonymizováno, byla ve dvaceti dnech teplota nad 5° C, jeden den nad 0° C, ale pod 5°C, jeden den pod 0°C a u devíti dnů schází záznam.V případě dnů, kdy není záznam o teplotě se zároveň jedná o dny, kdy nejsou zaznamenány ani žádné práce. V měsíci dubnu a květnu nejsou zaznamenány žádné teploty specifikované jako noční.

19. V podání ze dne , datum, žalovaná zopakovala své námitky proti znaleckému posudku , tituly před jménem, , adresa, , který se s těmito dle žalované nevypořádal ani po doplnění posudku. Znalec i přes vlastní vyjádření a námitky žalované stále opakuje závěry o možnosti pracovat, pokud bylo přes den více než 0° C. Žalovaná zopakovala, že u všech mokrých procesů přestávají mít výrobky zaručené vlastnosti při teplotě pod 5° C, podobně se pak chová většina ostatních látek jako je hydroizolace, hydroizolační pásy, materiály z plastických hmot, těsnící materiály, některé výplně stavebních otvorů apod.

20. Žalobce v podání došlém soudu dne , datum, uvedl, že soud by se neměl zabývat modelací teplot za účelem zjišťování možností stavět, ale skutečným stavem na místě, kdy ze stavebního deníku vyplývá, že žalovaná i při nízkých teplotách, které vydává jako překážku fakticky pracovala. Teploty získané znalcem od ČHMÚ nejsou objektivní, měřící stanice se nachází 18 km od místa stavby a mimo hustou zástavbu. Žalovaná nemůže argumentovat tím, že výrobci balené asfaltové drti v zimních měsících nevyrábějí, neboť toto mohla a měla vědět a na tuto situaci se připravit.

21. Při jednání soudu dne , datum, byl opětovně vyslechnut znalec , tituly před jménem, , jméno FO, (viz dále) s tím, že tomuto bude zadáno další doplnění znaleckého posudku.

22. Při jednání soudu dne , datum, strany učinily nesporným, že záznamy v originálech stavebních deníků odpovídají doplnění žalobce v podání ze dne , datum, . Právní zástupce žalované k výzvě soudu uvedl, že výslech svědků , jméno FO, , , Anonymizováno, a , jméno FO, navrhoval za účelem dohody o změně termínu. Svědek , jméno FO, se rovněž měl vyjádřit k podmínkám na stavbě, kde byl jako stavbyvedoucí přítomen. Co se týče svědkyně , jméno FO, , ta by měla dosvědčit tvrzení o nemožnosti předání geometrického zaměření stavby.

23. Při jednání soudu dne , datum, soud zamítl provedení výslechu svědků , jméno FO, a , Anonymizováno, , kteří se k jednání soudu nedostavili i přes avízo žalované, že jejich účast zajistí. Žalobce závěrem navrhl žalobě vyhovět s odkazem na svá dosavadní vyjádření s tím, že žalobce požaduje náhradu nákladů řízení za procesní úkony nezastoupeného účastníka, cestovného se výslovně vzdává. Právní zástupce žalované závěrem navrhl žalobu zamítnout. Dále uvedl, že sjednaný termín dokončení díla čítal 76 dnů s výjimkou stanovenou v čl. 3 odst. 3 smlouvy. Sám znalec ve svém posudku uvedl, že velká většina stavebních výrobků, u kterých se předpokládá mokrý proces, ale i dalších, přestává mít zaručené vlastnosti svého použití pod +5° C. Znalec dále uvedl, že dnů od zahájení stavby, kdy teplota dosahovala méně než 5° C bylo celkem , hodnota, . Žalovaná tedy měla nad rámec sjednaných 76 dnů k dispozici dalších 157 dnů jako „klimatickou rezervu“, celkem tedy měla dílo dokončit za 233 dnů. Stavba byla dokončena dne , datum, , tedy po 235 dnech. Žalovaná pak nemůže za to, že si žalobce dílo převzal až dne , datum, , neboť prodleva byla způsobena na straně žalobce, když tento neměl zaměření stavby, ke které se mělo dílo připojit. Toto nové zaměření si musel nechat provést žalobce, a tedy zavinění za administrativní předání o 14 dní později je na straně žalobce. O tomto svědčí geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, až dne , datum, .Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

24. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, mezi účastníky řízení vyplynulo, že jejím předmětem byl závazek žalované jako zhotovitele zhotovit pro žalobce dílo „, adresa, , Anonymizováno, “ zde dále specifikované a závazek žalobce jako objednatele za dílo uhradit jeho cenu ve výši 7 189 831,83 Kč bez DPH (čl. 4 odst. 1 Smlouvy). V čl. 3 odst. 1 Smlouvy si strany ujednaly, že termín dokončení díla je , datum, . V čl. 3 odst. 3 se strany dohodly, že termíny plnění díla jsou závislé na klimatických podmínkách v souvislosti s technologickými postupy pro provádění díla dle příslušných norem. V čl. 10 odst. 1 se žalovaná zavázala k povinnosti provést dílo jeho řádným ukončením v termínu stanoveném v čl. 3 Smlouvy a předáním objednateli. V čl. 10 odst. 6 se žalovaná dále zavázala při předání díla žalobci předat zde uvedené listiny, mj. geodetické zaměření stavby a bankovní záruku za řádné plnění záručních podmínek. Dle čl. 10 odst. 7 se za řádně ukončené považuje i dílo, které má nedodělky, které samy o sobě či ve spojení nebrání užívání díla. V čl. 11 odst. 1 se žalovaná zavázala uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla bez DPH za každý, byť i započatý, den prodlení. Dle čl. 12 odst. 3 Smlouvy lze tuto měnit pouze písemným datovaným a číslovaným dodatkem.

25. Z nedatovaného návrhu Smlouvy vyplynulo, že tato je prakticky totožného znění jako Smlouva specifikovaná v předchozím odstavci, návrh neobsahuje výjimku specifikovanou v předchozím odstavci v čl. 3 odst.

3. Žalobce k tomu dále doložil několik listin souvisejících z vyhlášení veřejné zakázky, a sice výzvu k podání nabídek ze dne , datum, , seznam nabídek, protokol o otevírání obálek s nabídkami ze dne , datum, , zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne , datum, , protokol o jednání hodnotící komise ze dne , datum, , rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a oznámení o rozhodnutí. Z těchto vyplynulo, že žalobce vyzval zájemce k podání nabídek v souvislosti s dodáním předmětu díla, mezi zájemci se přihlásila i žalovaná, jejíž nabídka byla nejnižší v řádu o milion až jeden a půl milionu Kč než o ostatních uchazečů. Následně byla žalovaná vybrána komisí žalobce, což žalované žalobce oznámil v dopise, který žalovaná převzala dne , datum, , Anonymizováno26. Z geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, vyplynulo, že tento zpracovala , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně zaměření stavby, jejíž zhotovení bylo předmětem díla dle Smlouvy. Z dopisu ze dne , datum, a podání ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce žádá zdejší katastrální úřad o zápis geometrického plánu k předmětné stavbě a činí oznámení změny údajů o stavbě v ohlášení změn doručeným katastrálnímu úřadu dne , datum, .

27. Ze zápisu o předání a převzetí díla ze dne , datum, vyplynulo, že strany sporu prohlásily, že došlo k předání a převzetí předmětu díla. Ze zápisu o předání a převzetí díla ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná předala žalobci dokumenty dle Smlouvy, mj. i geodetické zaměření stavby a bankovní záruku.

28. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaného znalcem pro, Anonymizováno, obor stavebnictví , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že tento si nechal vypracovat v předmětné souvislosti žalobce. Znalec uzavřel, že celková doba trvání stavby od převzetí staveniště po předání investorovi činila 8,5 měsíce, z toho po dobu 45 dnů byly naprosto nevhodné klimatické podmínky pro provádění stavby, zejména venkovních mokrých procesů. Za daných podmínek lze za dobu obvyklou pro dokončení předmětné stavby považovat dobu 6 měsíců, tedy do , datum, . Stavba probíhala v podstatě nepřetržitě. Dále uvedl, že dle podmínek dodavatele zdícího materiálu je možné provádět omítky až po 2 měsících po vyzdění. Z vyúčtování znalečného č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyplynulo, že tímto , tituly před jménem, , jméno FO, za zpracování znaleckého posudku stejného čísla požaduje po žalobci zaplacení 24 000 Kč.

29. Z dopisu ze dne , datum, vyplynulo, že v tomto žalovaná sdělila žalobci, že nesouhlasí se zjištěním znalce , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že dnů, kdy nebylo možno dílo provádět je dle stavebního deníku celkem , hodnota, , k předání díla došlo již dne , datum, , následně se již jen dolaďovala dokladová část předání.

30. Ve vyjádření ze dne , datum, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že dalším prostudování a zohlednění námitek zhotovitele stanoví rozsah dnů, kdy nemohla být stavba z klimatických důvodů prováděna na 50.

31. Z faktury č. , č. účtu, ze dne , datum, vyplynulo, že touto žalobce fakturoval žalované částku 438 580,24 Kč se splatností dne , datum, za prodlení v počtu 122 dnů dle Smlouvy.

32. Z dopisu ze dne , datum, vyplynulo, že tento adresovala žalovaná žalobci s tím, že jeho výpočet prodlení není přiměřený a korektní. Žalovaná obdržela od žalobce v dané souvislosti fakturu dne , datum, .

33. V dopisu ze dne , datum, žalobce sdělil žalovanému, že s ohledem na jeho připomínky ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nechal zpracovat doplnění tohoto posudku, které žalované zasílá a žádá úhradu smluvní pokuty za 122 dnů prodlení do 30 dnů od doručení dopisu.

34. Svědkyně , jméno FO, ve své výpovědi uvedla, že je zaměstnankyní žalobce, kde pracuje jako investiční referent. Žalovanou zná z realizace zakázky, které je předmětem daného soudního řízení. Žalovaná po předání staveniště zahájila přípravné práce a následovaly práce zemní. Objevily se nějaké problémy při následném vyzdívání, když žalovaná nedodržovala některé technologické postupy při spojování keramického materiálu a docházelo k nerovnostem, což mělo dopad na nedodržení harmonogramu prací, který žalovaná předložila. Žalovaná soustředila na stavbě dostatečné kapacity, pracovalo se nepřetržitě a byl předpoklad dodržení termínu. Jednalo se velmi rozsáhlou stavbu. Postup prací ovšem kazilo počasí a v novém roce již postup prací ze strany žalované nebyl tak intenzivní, proslýchalo se, že žalovaná soustředí své kapacity jinde. V období od ledna do června 2011 se pracovalo na fasádě, úpravách povrchů, pokládala se střešní krytina a prováděly se venkovní úpravy. Co se týče harmonogramu prací z , datum, , tak tento předložila žalovaná na žádost žalobce, který harmonogram vzal na vědomí, ale rozhodně se nejednalo o změnu Smlouvy či zde sjednaného termínu dokončení. Co se týče geodetického zaměření stavby, tak svědkyně již v době příprav stavby zjistila, že objekt byl v minulosti opakovaně dostavován a není v katastru nemovitostí zanesen dle svého faktického stavu, což by ovšem nemělo mít vliv na to, aby zhotovitel provedl zaměření stavby nové. V důsledku nevhodných klimatických podmínek byly práce na stavbě přerušovány již v listopadu a v prosinci 2010. O přerušení prací rozhodoval stavbyvedoucí a v několika případech i svědkyně. Žalovaná však prováděla technologická opatření, přidávala do betonových směsí ingredience, které umožňovaly zdít i při nižších teplotách, ale v důsledku nevhodných klimatických podmínek se ani tato opatření nedala vždy uplatňovat.

35. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu při jednání soudu dne , datum, uvedl následující. Co se týče měření teplot, tak zcela přesné měření má pouze ČHMÚ, který ovšem v dané lokalitě nemá žádnou měřící stanici. Co se týče vlastního posouzení vlivu teploty na stavební procesy, tam by se muselo porovnávat, buď podle stavebního deníku nebo podle harmonogramu stavby, jak nízké teploty měly nebo neměly vliv na konkrétně prováděnou práci. Je totiž možné, že práce zejména v interiéru stavby po příslušném zateplení oken a dveří, případně po zateplení ve stavbě, mohly být prováděny i v době, kdy teploty byly pod 5° C resp. 0° C. Teplota se během dne mění, a proto některé práce moly být provedeny, avšak muselo kolem nich být provedeno patřičné zimní opatření nejlépe i přes noc, aby mohly být provedeny jakostně. Pro zcela přesné posouzení, by tak znalec potřeboval vědět průběh teplot na staveništi a zároveň co se v dané chvíli na stavbě provádělo. Období, v němž se zhotovitel zavázal provést předmětnou stavbu, bylo velice krátké. I podle stavebních deníků je jasné, že stavbyvedoucí se snažil stavbu dokončit co nejdříve, zejména počátkem roku 2011. Znalec trvá na tom, že stavba mohla být dokončena a předána nejpozději dne , datum, při započítání dnů, kdy bylo pod 5° C. Kdyby jako nevhodné počítal pouze dny, kdy bylo po 0° C, připadal by maximální termín dokončení stavby na , datum, . K dotazu, zda na mokré technologické postupy má vliv skutečnost, když je přes den teplota 5° C a přes noc klesnou pod 0° C, znalec uvedl, že samozřejmě vliv poklesu teplot na vlastní technologii zejména v noci vliv má. Otázkou je míra toho vlivu, která je odvislá od prací, které se právě provádějí. K dotazu, zda je obvyklou praxí skutečnost nebo postup zhotovitele, pokud čeká na takové klimatické podmínky, až se teploty ustálí stabilně na 5°C a to i po dobu nočních teplot, znalec uvedl, že na stavbách se takovéto a podobné dohody dělají, ale není to zcela běžné, vždy to musí být prospěšné zejména pro objednatele, který může říci, kdy chce mít hotovo, nicméně i jemu jde o to, aby stavba vydržela co nejdéle. Ohledně návaznosti technických a technologických procesů na stavbě je důležitá nejenom teplota, ale i vlhkost , právnická osoba, . Co se týče balené asfaltové drti, tak je obvyklé, že výrobci této směsi z ekonomických důvodu přes zimní měsíce nepracují, nicméně pro větší stavební dodavatele dělají obvykle výjimky a umožní odebrání směsi i v zimním období. Práce nad 5° C ve stavebnictví bez zimních opatření jsou pro záruku a vlastní stavbu lepší, a to v celém rozsahu.

36. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání soudu dne , datum, odkázal na svá dosavadní zjištění a dále uvedl, že dospěl k závěru, že stavba měla být hotova nejpozději k , datum, . Stavba byla předána dne , datum, a termín dokončení byl sjednán na , datum, , tedy na 76 dní. Stavba ale byla dokončena až , datum, , tedy po 247 dnech. , adresa, procesy, které na stavbě byly zcela jasně dány už vlastním projektem stavby, nemohly být prováděny při teplotách pod 0° C, aniž by došlo k výraznější degradaci těchto materiálů nebo částí stavby. K závěrům o možném čase dokončení znalec dospěl dle záznamů ze spisu, především dle tabulek a doplnění stavebního deníku a na základě obdržených klimatických dat. K dotazu, zda by nebylo vhodnější posuzovat s ohledem na obvyklou činnost a běžné stavební podmínky s hraniční teplotou 5° C, znalec uvedl, že teplota 0° C je opravdu hraniční a velká většina , právnická osoba, pro mokré procesy umožnuje určité přídavky nebo jiná zimní opatření, kdy je tato činnost možná i za nižších teplot než je 5° C. Tato opatření jsou nicméně drahá a pokud budeme uvažovat v ekonomických souvislostech, tak teploty do 5° C jsou pro stavbu rozhodně lepší z hlediska kvality stavby, když i v doplněném stavebním deníku nejsou údaje o nějakých dílčích zimních opatřeních. Ovšem vzhledem k datu smluvního dokončení stavby, znalec musí zpětně předpokládat, že stavba a její postup před podpisem smlouvy byly nějakým rozumným způsobem uvažované, a že s těmito pracemi v zimních měsících nebylo uvažováno nebo bylo uvažováno, že budou tyto práce hotovy, nebo bylo uvažováno s těmito zimními opatřeními. Proto je zvolena teplota 0° C jako určitý kompromis mezi těmito možnostmi, kdy pod 0° C by zcela jistě veškeré mokré procesy neměly být prováděny. K dotazu, zda lze za klimaticky nevhodný den, ve kterém je přes den teplota sice nad 0° C, ale následující noc mrzne, znalec uvedl, že takový den lze považovat za nevhodný za předpokladu, že nemohu provést žádná opatření, která by tuto negativní teplotu v noci nějakým způsobem eliminovala. K dotazu, zda lze ze stavebního deníku dovodit, zda žalovaná vždy vyčkávala na teplotu 5° C a vyšší znalec uvedl, že toto se stavebního deníku dovodit nelze, ale nelze to ani vyvrátit, protože stavební deník to neuvádí. Co se týče opatření, která se dají přijmout při stavbě při nižších teplotách, tak se např. beton se do teploty –5° C dodává z betonárky s ohřívanou vodou zhruba na 60° C, při nižších teplotách se používá propařovaní horkou párou celých hromad kameniva. Je obvyklé, že např. zdi nebo jiné zděné konstrukce při teplotách pod 5° C zhruba k -2° C mají přídavky nemrznoucí směsi a při nočním opatření se provádí noční zakrytí těchto konstrukcí plachtami, případě minerální rohoží, aby nedošlo k zamrznutí vody, která je v těchto konstrukcích, Anonymizováno37. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru stavebnictví vyplynulo následující. S ohledem na roční dobu a klimatické podmínky nebylo možné předmětné dílo dokončit v termínu sjednaném ve Smlouvě. Při zhodnocení objemu stavby nebylo možné tuto dokončit dříve než za pět až pět a půl měsíce. Se započtením termínů, kdy nemohly být spolehlivě prováděny mokré procesy, tedy pod 0° C, vychází termín dokončení díla na , datum, . Při započtení dnů, kdy teplota nebyla přes den vyšší než 5° C mělo být dílo dokončeno k , datum, . Technologické postupy žalované na sebe navazovaly, pokud v těchto byly nějaké prostoje, tak maximálně v řádu jednoho až dvou dnů, což se na celkovém zhotovení stavby mohlo projevit jen velmi málo. V době roku 2010 nemohlo být dílo z klimatických důvodů prováděno 26 dnů. V roce , Anonymizováno, bylo dnů nad 0° C přes den v , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

38. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém vyjádření zaslaném soudu dne , datum, odkázal , Anonymizováno, své předchozí písemné závěry. Za datum dokončení díla je možné považovat reálně datum , datum, , pokud by byly posíleni pracovníci, upraveny stavební postupy a provedena zimní opatření. Dle smlouvy a při započtení zjevně klimaticky nevhodných dnů mělo být dílo dokončeno dne , datum, , jak již posudek uvádí. Pokud posudek uvádí jako termín reálného dokončení dála na pět až pět a půl měsíce, tak tento je rozdílný od data sjednaného ve smlouvě, ale ujednání nemusí být souladná s realitou, což je běžné.

39. V doplnění ze dne , datum, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že výhradně dle teplot zapsaných ve stavebním deníku měla být stavba dokončena k , datum, , pokud bude vycházet pouze z dat ČHMÚ ze stanice v Tušimicích, tak dne , datum, .

40. V doplnění znaleckého posudku ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl následující. Co se týče dnů, kdy žalovaná nemohla provádět z klimatických důvodů dílo při započítání jako nevhodných takových dnů, kdy i noční teploty dosahovaly méně než 0° C, tak se v říjnu 2010 jednalo o 4 nevhodné dny, v listopadu , Anonymizováno, o 6 dnů, v prosinci , Anonymizováno, o 31 dnů, v lednu , Anonymizováno, o 28 dnů, v únoru , Anonymizováno, o 24 dnů, v březnu , Anonymizováno, o 17 dnů, v dubnu a květnu , Anonymizováno, pak o žádný den. K tomu znalec upozornil, že v říjnu , Anonymizováno, u předmětných 4 dnů žalovaná mokré procesy neprováděla, při nižších teplotách mohla provést již zmiňovaná opatření. Znalec vycházel z dat ČHMÚ, tyto se mohly lišit od reality s ohledem na vzdálenost místa měření. Nelze spočítat jako nevhodné i dny, kdy i noční teplota dosahovala méně než 5° C, neboť tyto nebyly nikým měřeny. Pokud bude jako nevhodný pro provádění díla počítán i den, kdy přes den bude méně než 5°C, tak v říjnu 2010 se jedná o 3 vhodné dny, v listopadu 2010 o 10 vhodných dnů, v prosinci 2010 nebyl žádný vhodný den, v lednu 2011 byl 1 vhodný den, v únoru 2011 byly dva vhodné dny, v březnu 2010 byly 3 vhodné dny, v dubnu 2011 bylo vhodných 22 dní a v květnu 2011 pak bylo vhodných 23 dnů. Vyjmenovat práce zahrnující mokrý proces není reálně možné, když výčet dle stavebního deníku nebude úplný. U některých záznamů je zřejmé, že se např. přidávala nemrznoucí směs, někde nikoliv. Není dále zřejmé, jaké práce byly prováděny v již zhotovené části stavby. Záznamy v denících nejsou do té míry úplné, aby šlo potvrdit, zda žalovaná prováděla mokré procesy i ve dnech, kdy se teplota rovnala či byla nižší než 0° C. Dále znalec odkázal na své předešlé závěry s tím, že stavba měla být dokončena k , datum, . Je zřejmé, že došlo k zastavování prací, kdy byly zastaveny práce investorem při navýšení teplot, kdy došlo k dotvarování celé stavby a teprve poté mohly být dokončeny omítky.

41. Znalec dále zaslal dne , datum, emailem vyjádření, kde uvedl, že za tak krátkou dobu se předmětná stavba klasickou stavební technologií nedala zvládnout, přičemž žalovaná smlouvu podepsala s tím, že v zimě budou mrazy a pak se to nějak dohodne. Ze zpráv a popisu v denících nelze spolehlivě dovodit, kdy bylo přes den nad 0° C a zda byly v tuto dobu prováděny mokré procesy. Teplota ve stavebním deníku se uváděla pouze jednou číslicí za celý den, což není příliš vhodné, neměřila se nějakým věrohodným způsobem. Teploty se ale i v různých částech města mohou lišit o několik stupňů, proto jsou ale asi údaje ve stavebním deníku přesnější než ty z ČHMÚ. Již také nelze zjisti řada podstatných informací, např. i když byla vyhovující teplota vzduchu, zda byla vyhovující i teplota stavby, resp. materiálu, na který se měly nanášet další vrstvy. Ze stavebního deníku vyplývá, že žalovaná někdy opatření proti zimě prováděla, někdy nikoliv či taková skutečnost nevyplývá. Pokud mám hrubou stavbu, mohu tuto zakrýt a poté uvnitř temperovat.

42. Ze změnového listu ze dne , datum, včetně doprovodných rozpočtů vyplynulo, že v daný den byly mezi stranami dohodnuty vícepráce za 128 835,47 Kč a méněpráce za stejnou sumu. Co se týče víceprací, jednalo se o ztracené bednění za 5 397,40 Kč, přivedení 380 V do garáže za 7 025,08 Kč, demolici části zdiva s odvozem za 33 303,50 Kč, atika střechy za 20 589,84 Kč, 10 261,31 Kč a 4 689,47 Kč, protažení TV kabelu za 1 231,92 Kč, přeložku potrubí za 9 884,92 Kč, stěnu SDK s dveřmi za 24 018,47 Kč, dodláždění chodby za 4 182,36 Kč, změnu malby za 1 591,41 Kč a doplnění rozvaděče za 6 659,80 Kč. Zmocněnec členky představenstva žalované k tomu uvedl, že z tohoto vyplývá, že žalobce neměl ještě v této době představu o finální podobě díla a žalovaná tedy nemohla i z tohoto důvodu dostát termínům. Šlo také o to, že v takovém případě byla nějaká čekací doba na materiály, o nichž žalovaná nevěděla dopředu při podpisu smlouvy.

43. V dopise ze dne , datum, sděluje žalovaná žalobci, že jí požadované obklady mají dodací lhůty tři týdny, proto žalobci nabízí jiné od svého smluvního dodavatele.

44. Žalovaná dále doložila celkem dvacet jedna zápisů z kontrolních dnů, které v období od , datum, do , datum, vyhotovily strany sporu při jednáních ohledně kontroly předmětné stavby. Z těchto kontrol vyplynula kromě samotného provádění kontroly také jednání o vadách a jejich odstraňování, případně také v některých případech drobné změny stavby. Takto dne , datum, žalovaná upozornila na větší potřebu bednících bloků oproti výkazu výměr o 8 palet a žalobce sdělil, že nepožaduje realizovat některé zde zmíněné truhlářské položky, došlo k požadavku na „drobnou úpravu kabelových rozvodů ohledně docházkového systému“. V zápisu ze dne , datum, je konstatováno, že stavbu nebude z klimatických důvodů možno dokončit v roce , Anonymizováno, , žalobce sděluje, že nebude požadovat provést dvě položky zdravotně technické instalace. V zápisu ze dne , datum, žalobce požaduje v garáži udělat zásuvku 380 V. V zápisu ze dne , datum, se hovoří o přemístění čidla mimo izolaci objektu, což bylo obratem provedeno. V zápisu ze dne , datum, je jednáno o novém provedení detailu ukončení střešní krytiny, žalovaná předložila nový harmonogram prací s ohledem na nemožnost prací kvůli klimatickým podmínkám. V zápisu ze dne , datum, žalovaná požaduje zpevnit 125 cm u polystyrenové výplně OSB deskou či jiným ztužujícím prvkem, dále žalovaná žádá o jednu TV zásuvku na lištu k datovým zásuvkám. V zápisu ze dne , datum, žalobce požaduje oddělení prostoru kuřárny lehkou příčkou.

45. Z harmonogramu prací doloženého žalovanou vyplynul návrh a rozpis jednotlivých prací s tím, že tyto byly rozplánovány až do , datum, .

46. V dopisu ze dne , datum, sdělila žalovaná žalobci, že dokončení díla ve sjednaném termínu nepřály klimatické podmínky, což dále podrobně specifikuje dle charakteristiky jednotlivých období. Dále upozorňuje, že k prodloužení díla došlo i z důvodu víceprací, méněpráce spočívaly pouze v nedodání zařizovacích předmětů, neměly tedy vliv na termín dokončení.47. , jméno FO, ve své svědecké výpovědi uvedl, že v roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, působil jako ředitel žalované. Byl přítomen nějakých setkání v rámci kontrolních dnů, ale nevzpomíná si, že by byl přítomen nějakého jiného jednání o změně smlouvy. Co se týče povahy činnosti svědka pro žalovanou, tak jednalo o administrativní a manažerské úkony, na samotné stavbě se nepodílel, každá jejich stavba měla svého stavbyvedoucího. K dotazu, zda byl žalobce upozorňován na nemožnost stihnout původní termín svědek uvedl, že tomu tak bylo, sdělovalo se to ústně i písemně. Žalobce k tomu poté sděloval, že se to vyřeší až na konci stavby stejně jako vícepráce apod. K dotazu, zda se domnívá, že byli v nějakém prodlení, svědek uvedl, že nějaké práce byly pořád v běhu, ale jen co dovolily klimatické podmínky. Svědek si nebyl vědom toho, že by v minulosti požadovali změnu termínu také z toho důvodu, že by bylo potřeba doobjednat nějaký materiál, který dříve nebyl znám, případně z důvodu objektivní nemožnosti zajistit materiál či z důvodu víceprací.

48. Z originálů stavebních deníků bylo soudem zjištěno, že v těchto byly zaznamenány teploty, jak jsou specifikovány shora v odstavci č. , hodnota, tohoto rozsudku. V měsíci červnu , Anonymizováno, již žádné teploty zaznamenány nejsou, z deníků ani nevyplývá, že by tomto měsíci probíhaly jakékoliv práce.

49. Svědkyně , jméno FO, ve své výpovědi uvedla, že účastníky řízení nezná a není si vědoma spolupráce z minulosti ani po seznámení s konkrétní zakázkou, o níž jde v tomto řízení. Nyní je svědkyně v důchodu, v minulosti se věnovala geodetickým pracím, nemůže spolupráci vyloučit, ale s ohledem na značný odstup času si již nevzpomíná. Po nahlédnutí do geometrického plánu specifikovaného v odstavci 26. tohoto rozsudku svědkyně uvedla, že tento dle jeho obsahu zpracovávala, nicméně je z roku , Anonymizováno, a na žádné konkrétní okolnosti jeho vzniku si již nevzpomene, nejsou jí ani povědomé osoby , jméno FO, , , Anonymizováno, či , jméno FO, . V roce , Anonymizováno, navíc nechodila do terénu, v té době pracovala z kanceláře a nebyla tedy většinou ve styku s dalšími osobami.

50. Z objednávky ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce si u znalce , tituly před jménem, , jméno FO, objednal posouzení lhůty realizace předmětné stavby. K této žalobce rovněž doložil požadavkový list a cenovou nabídku znalečného v souvislosti s tím, že se jednalo o veřejnou zakázku. Z vyúčtování znalečného došlého žalobci dne , datum, vyplynulo, že zmíněný znalec požadoval v souvislosti s realizací shora uvedené objednávky 9 800 Kč, které byly dle průvodky k likvidaci faktury uhrazeny.

51. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci řízení dne , datum, uzavřely Smlouvu shora uvedeného znění. Teploty v době od , datum, do , datum, odpovídaly zjištěním uvedeným v odstavci 40. tohoto rozsudku. Žalovaná předala stavbu žalobci dne , datum, , následně až dne , datum, předala žalobci všechny dokumenty předpokládané č.l. 10 odst. 6 Smlouvy. Žalobce si ohledně zjištění počtu dní, kdy žalovaná nemohla z klimatických důvodů provádět dílo nechala zpracovat znalecký posudek, za nějž vynaložil 9 800 Kč. Žalobce v souvislosti s prodlením žalované s plněním ze Smlouvy vystavil fakturu č. , č. účtu, splatnou dne , datum, na žalovanou částku. Žalovaná potvrdila převzetí faktury a odmítla její zaplacení v dopise ze dne , datum, . Je obvyklé, že materiály zejména při tzv. mokrých procesech během stavby ztrácejí zaručené vlastnosti při aplikaci v teplotách pod 5° C, při přijetí určitých technických opatřeních lze tyto v zásadě provádět až do teploty 0° C, přičemž takto stavebníci často postupují.

52. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“), tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

53. Dle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“) se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dle § 537 odst. , právnická osoba, zákoníku je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dle § 369 odst. 1 věta první obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Dle § 544 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., (dále jen „občanský zákoník“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Dle § 340 odst. , právnická osoba, zákoníku, není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.

54. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není z větší části důvodná. Předně se soud zabýval otázkou, který právní předpis bude v daném sporu aplikovat, neboť v době od uzavření smlouvy do projednání věci došlo k rekodifikaci občanského práva. S odkazem na § 3028 odst. 3 NOZ a s odkazem na skutečnost, že k uzavření smlouvy, z jejíhož porušení je dovozován žalobní nárok, došlo již dne , datum, , tedy před , datum, jakožto datem účinnosti NOZ, soud aplikoval dosavadní právní předpisy, tedy občanský a obchodní zákoník. Jelikož se pak v daném případě jedná o spor mezi podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a státem zabezpečujícím prostřednictvím žalobce jako jeho organizační složky veřejné potřeby, aplikoval soud s odkazem na § 261 odst. , právnická osoba, zákoníku tento právní předpis, resp. následně také subsidiárně občanský zákoník tam, kde v obchodním zákoníku právní úprava chybí či je pouze částečná (smluvní pokuta).

55. Těžištěm sporu je v podstatě pouze výklad čl. 3 odst. 3 Smlouvy v návaznosti na klimatické podmínky panující v místě stavby v době jejího zhotovování, resp. v době od převzetí staveniště žalovanou dne , datum, do doby předání díla dne , datum, . Mezi účastníky v zásadě nebylo sporu o tom, že zmíněné ustanovení Smlouvy znamená, že v případě nevhodných klimatických podmínek odporujících technologickým postupům či normám bude konečný termín dokončení díla prodloužen o příslušný časový úsek trvajících nevhodných podmínek. Obě strany se pak i shodly na tom, že podmínky předpokládané čl. 3 odst. 3 smlouvy po , datum, nastaly a termín dokončení díla sjednaný na den , datum, byl tímto prodloužen. Mezi stranami již pak ale nebyla shoda v tom, o jak dlouhou dobu byl termín v intencích čl. 3 odst. 3 prodloužen a zda tedy došlo k prodlení žalované a případně také jak dlouhému, když právě od prodlení a jeho délky se odvíjel žalobou uplatněný nárok na smluvní pokutu.

56. Za účelem zjištění délky doby trvání nevhodných klimatických podmínek si nechal žalobce zpracovat znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , proti němuž měla žalovaná námitky, a který nesplňoval podmínky dané § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jednalo se tedy z důkazního hlediska o prostou listinu bez důkazní síly znaleckého posudku. Z těchto důvodů byl zpracován znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl znalcem doplňován a komentován, jak je shora podrobně uvedeno. Znalec se odborně vyjádřil k otázkám vhodnosti aplikace materiálů a technologickým postupům, dále k výzvě stran vyhotovil několik různých statistik klimaticky nevhodných dnů při různých vstupních parametrech nevhodnosti, jak je shora rovněž uvedeno. Pokud pak znalec rovněž hodnotil samotné prodlení a jeho délku či v důsledku i interpretoval Smlouvu, tak takové závěry jsou závěry právními a tyto mu již pro účely soudního řízení nepřísluší, jsou vyhrazeny pouze soudu. S prodlením stanoveným znalcem v přímé návaznosti na Smlouvu se pak soud neztotožnil.

57. Předmětné ustanovení Smlouvy je poměrně dosti vágní, smluvní strany nevhodné klimatické podmínky nijak blíže nespecifikovaly. Za tohoto stavu bez jakýchkoliv interpretačních vodítek nezbývá než s obdobnou dávkou obecnosti i dané ustanovení interpretovat. Dle názoru soudu pak za daného stavu tedy není možné uvažovat o jakýchkoliv svého druhu výjimkách z daného ustanovení a klimatickou nevhodnost charakterizovat také zcela obecně na základě obecných východisek. Znalec sám opakovaně připustil, že veškeré tzv. mokré procesy a i některé další stavební práce je žádoucí vykonávat v teplotách 5° C a více pro zachování zaručených vlastností a v zájmu zachování kvality díla či jeho dílčích částí (viz odstavce 35. a 36. tohoto rozsudku). Daný závěr je konečně soudu znám i z jeho činnosti z obdobných sporů ohledně stavebních zakázek (např. sp. zn. , spisová značka, aj.) a je možno jej považovat dokonce za svého druhu notorietu minimálně v okruhu osob, které, ať již v jakékoliv pozici, přišly do jakéhokoliv styku se stavebními pracemi, tedy nejen u stavebníků samotných. Na daném závěru pak nemůže nic změnit skutečnost, že řada zhotovitelů vykonává dané činnosti i pod touto hranicí či, že tak dokonce činila i samotná žalovaná, přičemž tak riskovala případné vady díla. Pro předmět sporu je totiž podstatné, kolik času při aplikaci čl. 3 odst. 3 Smlouvy žalovaná na dokončení díla měla a nikoliv pak, zda riskovala či nikoliv i při činnostech vykonávaných v nevhodných podmínkách, když vady či kvalita díla předmětem sporu nejsou. Rovněž dle názoru soudu nelze při obecnosti daného ustanovení Smlouvy brát v potaz, že při přijetí určitých opatření, a to mnohdy velmi nákladných, jak připouští i sám znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , je možné stavební činnosti bez rizika vykonávat i při nižších teplotách než je 5° C. Je jistě představitelné, že pokrok ve stavebních technologiích umožňuje v případě lidské potřeby provádět stavební práce i při výrazně záporných teplotách, v extrémních případech např. v případě staveb polárních stanic, havárií v mrazivém počasí apod. Pokud by tedy soud měl pominout hledisko vhodné teploty s tím, že v případě užití jistých nadstandardních opatření je možno jej porušit a jako hledisko pro nevhodné klimatické období brát podmínku „obecně možného“, tak je pak otázkou, zda tedy nějaké nevhodné klimatické podmínky vůbec v daném podnebném pásu mohly nastat. Soud se neztotožňuje s tím, že znalec při svém výslechu dne , datum, a ve vyjádření ze dne , datum, naznačuje, že žalovaná měla a mohla při závazku dílo dokončit do , datum, počítat se zimou a tedy i s nutností přijímat opatření umožňující stavět i při nižších teplotách. Takové závěry k tíži žalované by jistě byly představitelné, pokud by ve Smlouvě absentovalo ustanovení čl. 3 odst. 3 a žalovaná se bez dalšího zavázala ke stavebním pracím v poměrně krátké lhůtě a v chladných měsících. Pokud však žalovaná měla k dispozici předmětné liberační ustanovení, tak s danými opatřeními počítat nemusela. Za daného stavu je to naopak žalobce, kdo měl a mohl počítat s tím, že stavba se může případně i velmi protáhnout v případě nepříznivého počasí, které se dá v období pokročilého podzimu a navazující zimy vždy předpokládat a to poměrně často i po začátku kalendářního jara, jak konečně dokazují i teploty zjištěné znalcem či vyplývající ze stavebních deníků.

58. S ohledem na výše uvedené a s odkazem na opakované vyjádření znalce , tituly před jménem, , adresa, považuje soud za nevhodné klimatické podmínky takové, kdy teplota v průběhu dne klesla pod 5° C. K celkovému kontextu dále soud dodává, že tzv. mokré procesy zjevně provázely celou stavbu, které dle fotografií znalce spočívala v kompletní výstavbě přístavku ke stávající budově žalobce, tedy spočívala v rozsáhlém zdění, omítání, výmalbě, pokládání podlahových povrchů, zhotovení fasády a dalších činnostech, když všechny tyto činnosti počítají s příměsí vody a jedná se tedy o tzv. mokrý proces, což soud považuje za obecně známé. K tomu je nutno dále doplnit, že i sám znalec dále připouštěl, že důležitá není jen teplota aktuálně aplikovaného materiálu, ale i teplota materiálu stávajícího, na nějž je nový aplikován. Z toho pohledu je pak nutné brát v potaz teploty po celý den a případně i noční, a to také dále z důvodu tzv. zrání materiálu či stavby jako celku, které také musí probíhat v odpovídajících podmínkách. Je také zřejmé, že voda z materiálu nezmizí momentem aplikace, ale je nutné, aby odpovídající teplota přetrvala i po celou dobu tuhnutí či schnutí materiálu, přičemž soud rovněž považuje za obecně známé z pohledu základních fyzikálních zákonů, že tato rychlost je přímo závislá na vlhkosti a teplotě okolí, když nízká teplota bude takový proces zpomalovat. Např. znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uváděl, že omítky je možno nanášet až po dvou měsících od zdění (odstavec 28. rozsudku).

59. Co se týče teplot v jednotlivých dnech, soud vycházel z dat zjištěných znalcem od ČHMÚ (viz odstavec 40. rozsudku) v podobě průměrných teplot za daný den. Sám znalec upozorňoval, a soud se s tímto ztotožňuje, že teplota zaznamenaná ve stavebním deníku nebyla zjišťována věrohodným způsobem, často se jednalo o jednu teplotu za celý den a není zřejmé, zda se jednalo o průměr, v jaké části dne byla zaznamenána apod. K tomu soud dodává, že v případě řady dnů záznam o teplotě chyběl zcela a stejně by tak nezbylo, než minimálně v těchto případech na data ČHMÚ spolehnout, přičemž se jednalo o nezanedbatelný rozsah celkem , hodnota, dnů. Je pravdou, že měřící zařízení ČHMÚ je do jisté míry vzdálené od místa stavby, ale jedná se v případě stanice , adresa, o nejbližší objektivní měření teplot. Vzdálenost od centra města Chomutova, kde se předmětná stavba nachází, je zhruba 10 km vzdušnou čarou, což je obecně známo, ale i známo soudu z jeho činnosti při sporech, kde je nutno zjistit klimatické podmínky (např. sp. zn. , spisová značka, ). Byť tedy samozřejmě může dojít k odchylkám v teplotách na dané ploše, nejedná se o zásadně vzdálené místo, které by mělo vykazovat zásadně odlišnou nadmořskou výšku, regionální znaky apod. Ve znaleckém posudku i ve stavebním deníku pak chybějí data za červen 2011, která soud ovšem nepovažuje za potřebná, neboť z žádného důkazu nevyplývá, že by v tomto období ještě nějaké stavební práce probíhaly a z tendence teplot za předchozí měsíc je zřejmé, že nevhodné klimatické podmínky by již s maximální pravděpodobností nepřicházely v úvahu.

60. Žalovaná se zavázala dílo dokončit za dobu od , datum, do , datum, , tedy za 76 dnů. Dílo bylo dokončeno ke dni , datum, (viz dále), tedy za 249 dnů. Za dobu od , datum, do , datum, ovšem bylo zjištěno 165 dnů, kdy teplota klesla pod 5° C a tyto tedy nebyly klimaticky vhodné. Při aplikaci čl. 3 odst. 3 Smlouvy tedy žalovaná měla celkem , hodnota, dní (76 + 165) na dokončení díla. Pro úplnost soud uvádí, že pokud znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v doplnění znaleckého posudku ze dne , datum, uvádí v rekapitulaci odpovědi na otázku č. , hodnota, , že dní, kdy denní teploty dosáhly méně než 5° C bylo celkem , hodnota, , tak zde se znalec dopustil početní chyby, když v celkovém součtu nezapočítal celkem , hodnota, dnů, pravděpodobně za duben nebo květen 2011. Pokud tedy soud s odkazem na výše uvedené uzavře, že žalovaná měla dílo dokončit za 241 dnů a učinila tak za 249 dnů, je v prodlení celkem , hodnota, dnů.

61. Pokud žalovaná odkazovala na skutečnost, že stavba byla hotová k , datum, a ke dni , datum, již došlo pouze k nějakým administrativním doplněním, tak taková úvaha je v rozporu s čl. 10 odst. 6 Smlouvy, dle nějž se žalovaná zavázala v rámci předání díla předat i zde uvedené listiny související přímo se samotnou stavbou. Žalovaná dále argumentovala tím, že nemohla dílo řádně předat, neboť žalobce svým zaviněním znemožnil včasné geodetické zaměření stavby. Žalovaná však nijak nepopírala, že neměla před , datum, k dispozici i jiné ve Smlouvě zmíněné listiny a činnosti, např. vyřízenu (a žalobcem vytýkanou) otázku bankovní záruky. I bez ohledu na otázku geodetického zaměření tak nemohla dílo předat dříve a je nadbytečné se geodetickým zaměřením dále zabývat na rozdíl od situace, kdy by geodetické zaměření bylo v době po , datum, jediným scházejícím doplňkem. Rovněž soud nepovažuje za důvodnou obranu žalované s tím, že mělo dojít ke změně Smlouvy. Žalovaná netvrdila, že by došlo k písemné dohodě o změně Smlouvy v intencích čl. 12 odst. 3 Smlouvy a za písemnou změnu smlouvy lze stěží považovat jednostranně předložený nový harmonogram prací. Nadto , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl uveden jako osoba pověřená uzavřít za žalovanou Smlouvu, uzavření písemného dodatku ve své svědecké výpovědi neuváděl. Proto i soud shledal nadbytečnými výslechy zaměstnanců žalované, svědků , jméno FO, a , Anonymizováno, , kteří předně nebyli oprávněni uzavřít Smlouvu či její dodatek a žalovaná takovou skutečnost ani netvrdila, přítomnost svědků i přes předcházející avízo nezajistila. Pokud žalovaná nepřímo naznačovala, že z důvodu změn díla nemohla dílo stihnout včas, tak k tomuto předně nenabídla odpovídající tvrzení a především pak ani z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, ani ze zápisů z kontrolních dnů a změnových listů nevyplynulo, že by se v případě změn jednalo o jakkoliv zásadní změny v kontextu celé stavby. Z těchto naopak vyplynulo (viz odstavec 42. a 44. rozsudku), že se jednalo pouze o velmi drobné úpravy, s nimž je nutno běžně počítat v rámci každé rozsáhlé stavby a žalovaná konečně tyto dle zmíněných listin bez výhrad akceptovala. Nelze ani pominout, byť žalovaná označovala tyto práce za jednoduché, že součástí změn byly i tzv. méněpráce a tedy vynechání určitých původně sjednaných položek. Pokud žalovaná argumentovala tím, že určité materiály se v zimních měsících nevyrábějí, tak tuto okolnost měla a mohla předjímat, případné požadované změny původního zadání ze strany žalobce neakceptovat, přičemž ze změnových listů nevyplývá, že by se v případě změn mělo jednat o jakkoliv nedostupné a nikoli běžné materiály.

62. Žalovaná se v čl. 11 odst. 1 Smlouvy zavázala pro případ prodlení za každý i započatý den uhradit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla bez DPH. Sjednaná cena díla bez DPH činila 7 189 831,83 Kč bez DPH, poměr 0,05 % odpovídá částce 3 594,91 Kč. Za osm dnů prodlení tedy smluvní pokuta činí 28 760 Kč. S odkazem na výše uvedené a dále s odkazem na citované ustanovení Smlouvy a § 544 odst. 1 občanského zákoníku pak soud uložil žalované danou smluvní pokutu žalobci uhradit. Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na celkový význam a cenu předmětu díla, jakož i s ohledem na znalost běžně sjednávaných smluvních pokut mezi podnikatelskými subjekty při stavebních zakázkách, které jsou soudu známy z jeho činnosti, neshledal danou smluvní pokutu jakkoliv nepřiměřenou. Jelikož soud žalobci vyhověl, byť pouze částečně, čímž jeho nárok shledal do určité míry oprávněným, shledal rovněž, že pokud žalobce vynaložil náklady na zjištění výše pohledávky, učinil tak účelně, když tyto spočívaly v odborných technických otázkách, které byly mezi stranami zjevně sporné. Pokud pak žalobce prokazatelně vynaložil v souvislosti s uplatněním pohledávky 9 800 Kč, shledal soud tento nárok oprávněným coby příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 občanského zákoníku).

63. Pro úplnost soud uvádí, že z celkového kontextu věci vyplývá, že žalovaná postupovala kontinuálně, prakticky po celou relevantní dobu vykonávala předmětné práce, když i svědkyně , jméno FO, či znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nepovažovali přístup žalované co do nasazení za liknavý. Sám znalec bez zohlednění dalších okolností v původním znaleckém posudku uvedl, že s ohledem na objem stavby není možné tuto dokončit dříve než za 5 až 5,5 měsíce, tedy do konce března 2011 a prodlení žalované by tak i v tomto izolovaném pohledu nebylo nijak zásadní.

64. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měla žalovaná ve věci pouze nepatrný neúspěch, když byla úspěšná ohledně zaplacení 409 820,24 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. II tohoto rozsudku (a žalobce zavinil částečné zastavení řízení při částečném zpětvzetí žaloby co do částky 14 200 Kč), které z celkového předmětu řízení ve výši 829 807,08 Kč představuje míru 92,50 %. Náklady řízení na straně žalované spočívaly v nákladech na právní zastoupení. Dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 10 060 Kč. K tomu soud pro úplnost uvádí, že na výši odměny nemá vliv omezení žaloby ze dne , datum, , kdy požad ované a následně omezené náklady na znalecký posudek soud považuje za příslušenství pohledávky a do výpočtu tarifní hodnoty se tedy nezapočítává (§ 8 odst. 1 tarifu). Právní zástupce žalované v daném řízení účelně vykonal 17 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemná podání ve věci samé – odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , vyjádření ve věci ze dne , datum, , vyjádření k odvolání ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, a účast u jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, – odvolací soud, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Za podání neodůvodněného odporu a účast při jednání soudu dne , datum, , kdy bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí, náleží odměna poloviční dle § 11 odst. 2 písm. f), odst. 3 tarifu, konkrétně tedy 5 030 Kč. Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby, u dvou úkonů učiněných po , datum, pak ve výši 450 Kč za úkon dle tarifu ve znění účinném od , datum, . Dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 tarifu náleží advokátu také náhrada za promeškaný čas strávený cestou k soudnímu jednání ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, přičemž v daném případě právní zástupce nárokoval náhradu za celkem čtyři půlhodiny, což je vzhledem ke vzdálenosti sídla advokáta v Chomutově do sídla odvolacího soudu v , adresa, zcela odpovídající, což je obecně známo. Délka zmíněné trasy činí 70 km, při cestě tam a zpět tedy 140 km, což soud považuje rovněž za obecně známé. Vozidlo použité právním zástupcem má dle předloženého technického průkazu průměrnou spotřebu 4,6 l motorové nafty na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 463/2017 Sb. činí náhrada za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4 Kč. Dle § 4 písm. c) cit. vyhlášky činí průměrná cena 1 litru motorové nafty 29,80 Kč. Právní zástupce má tak ohledně cestovného nárok na náhradu ve výši 140 x 4 + 4,6 x 29,80 x 140/100, tedy celkem 752 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náleží advokátu náhrada DPH v sazbě 21 % z výše uvedených položek, tedy ve výši 35 178 Kč, když advokát doložil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení na straně žalované při součtu výše uvedených položek činí 202 690 Kč (15 x 10 060 + 2 x 5 030 + 15 x 300 + 2 x 450 + 4 x 100 + 752 + 35 178).

65. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. K povinnosti uhradit státu náhradu nákladů řízení soud zavázal žalobce, jenž byl ve věci plně úspěšný pouze ohledně marginální části a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, jak je shora uvedeno. Náklady řízení představovaly náklady na zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, a na jeho doplnění v celkové výši 28 088,88 Kč, které byly znalci přiznány shora specifikovanými usneseními. V daném kontextu pouze soud připomíná, že pokud § 148 o.s.ř. hovoří o výjimce pro osoby osvobozené od soudních poplatků, není tím míněno osvobození ze zákona, ale osvobození z důvodu majetkových poměrů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu 30 sp. zn. Cdo 2808/2013 ze dne 29.1.2014.

66. S ohledem na značnou výši nákladů řízení soud uložil žalobci tyto zaplatit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, stejně tak náklady státu. Soud zohlednil povahu žalobce jako organizační složky státu, kdy tento sice může takovými prostředky obecně disponovat, nicméně na rozdíl od soukromého subjektu bývá zpravidla zásadně složitější proces pro jejich faktické uvolnění.