17 Co 21/2026

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Hendrychové a soudců JUDr. Jitky Válkové a Mgr. Otty Plachého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 205 983 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 74 C 113/2025-70 ze dne 26. listopadu 2025,

I. Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 11. 2025, č. j. 74 C 113/2025-70, se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 205 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 205 983 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení (výrok I.) a náhradu nákladů řízení v částce 11 200 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně rozsudek odůvodnil tak, že dle žalobkyně účastnice uzavřely dne 5. 9. 2016 smlouvu o dodávce vody č. , Anonymizováno, . Žalovaný nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr vody a odvod odpadních vod v odběrném místě nacházejícím se pod adresou , adresa, . Žalobkyně vystavila dne 11. 2. 2025 daňový doklad č. , hodnota, , kdy po odpočtu záloh činila dlužná částka 205 983 Kč, k jejíž úhradě byla žalovaná vyzvána se splatností nejpozději do 28. 2. 2025. Žalovaná tento dluh přes upomínky neuhradila. Žalobkyně dále uvedla, že dne 11. 1. 2024 byla zástupcem vlastníka objektu, kde se nachází odběrné místo, oslovena s požadavkem na vyčistění kanalizační přípojky, kdy žalobkyně přípojku vyčistila pouze částečně, neboť bylo zjištěno, že přípojka vyžaduje celkovou rekonstrukci. Septik ani vnitřní části kanalizace žalobkyní nebyly čištěny. Zdůraznila, že povinností žalobkyně je pouze čištění přípojky z veřejné části, nikoliv čistění vnitřní kanalizace odběratele. Faktura vystavená žalovanou na částku 143 784 Kč byla žalobkyni doručena až po podání žaloby.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává ani zčásti. Uvedla, že žalobkyně neplnila své povinnosti dle smlouvy, když řádně neodváděla odpadní vody a počátkem roku 2024 byla kanalizace zanesena. V průběhu roku 2024 musela být kanalizace kompletně zrekonstruována. Žalovaná má vůči žalobkyni pohledávku ve výši 143 784 Kč vzniklou z titulu nákladů na provedení čistění kanalizace. Tyto náklady byly žalobkyni vyúčtovány fakturou splatnou dne 24. 3. 2025.

4. Soud prvního stupně konstatoval obsah provedených listinných důkazů, přičemž po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice řízení podepsaly dne 5. 9. 2016 smlouvu označenou jako smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. , Anonymizováno, . Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat vodu z vodovodu do předmětného odběrného místa a odvádět odpadní vody z odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni řádně a včas cenu za dodanou vodu a odvod odpadních vod. Od 1. 1. 2024 činila cena za žalobkyní dodanou vodu (vodné) 68,89 Kč/m3 a cena za odvedenou odpadní vodu (stočné) 58,20 Kč/m3. Od 1. 1. 2025 činila cena za žalobkyní dodanou vodu (vodné) 73,92 Kč/m3 a cena za odvedenou odpadní vodu (stočné) 59,91 Kč/m3. Daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 11. 2. 2025 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 205 983 Kč za dodanou a odvedenou vodu v období od 3. 5. 2024 do 6. 2. 2025, a to se splatností do 28. 2. 2025. Cena za dodanou a odvedenou vodu byla vyúčtovaná v souladu s cenovými výměry. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 4. 2025 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky 205 983 Kč, když předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 8. 4. 2025 na její adresu dle veřejného rejstříku.

5. Z provedených důkazů soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaná si dne 11. 1. 2024 objednala odsátí jímky a čištění kanalizace na adrese , adresa, . Dne 31. 1. 2024 byla vystavena společností , právnická osoba, pro žalovanou faktura č. , Anonymizováno, na částku ve výši 136 168,48 Kč za odvoz a likvidaci odpadní vody, tlakové čištění žumpy ve dnech 18. 1. – 25. 1. 2024 na uvedené adrese, když částka byla splatná dne 14. 2. 2024. Dne 10. 3. 2025 byla vystavena žalovanou jako dodavatelem pro žalobkyni jako odběratele faktura č. , hodnota, na částku 143 784 Kč za přefakturaci čištění kanalizace. Doklad o odeslání ani doručení faktury žalobkyni nebyl soudu předložen.

6. Soud prvního stupně dále uvedl, že i s ohledem na provedené dokazování dospěl k závěru, že tvrzení uvedená žalovanou ve vyjádření ze dne 18. 8. 2025 ve vztahu k námitce započtení jsou nedostatečná, proto již před jednáním žalovanou vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů, avšak žalovaná na tuto výzvu nereagovala a k jednání se nedostavila. Soud prvního stupně byl připraven žalovanou při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení a potažmo důkazního břemene ohledně prokázání skutečnosti, že žalované vznikl vůči žalobkyni nárok na úhradu částky 143 784 Kč. Poukázal také na to, že faktura, kterou měla žalovaná „přefakturovat“ žalobkyni náklady na čištění kanalizace, byla vystavena více jak rok poté, co jí samotné byla faktura vystavena, navíc částka uvedená ve faktuře určené pro žalovanou (136 168,48 Kč) neodpovídá částce uvedené ve faktuře, kterou měla žalovaná vystavit žalobkyni. Žalovaná rovněž neprokázala své tvrzení, že kanalizace nebyla v rozhodném období funkční, tedy že žalobkyně neodváděla odpadní vody, když naopak provedené důkazy svědčí o funkčnosti systému, když žalovaná si v lednu roku 2024 nechala provést standartní údržbu své vnitřní kanalizace. Jelikož se žalovaná k jednání nedostavila, vzdala se možnosti být poučena dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). K nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí, proto soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem svědka , jméno FO, , když z provedených důkazů plyne, že odsátí žumpy a čištění kanalizace provedla pro žalovanou společnost , právnická osoba7. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně právně posoudil tak, že mezi účastnicemi řízení byla dne 5. 9. 2016 platně uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadní vody podle § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu za dodanou vodu a odvedení odpadních vod, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti shora uvedeného daňového dokladu a žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou a odvedenou vodu právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto žalobě vyhověl.

8. K tvrzením žalované ohledně nefunkčnosti kanalizace a námitce započtení pohledávky ve výši 143 784 Kč soud prvního stupně uvedl, že žalovaná v tomto směru neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná tak neprokázala, že kanalizace nebyla v rozhodném období funkční, ani že jí vznikla vůči žalobkyni nějaká pohledávka způsobilá k započtení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši.

10. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, kterým napadla rozsudek v celém rozsahu. Odvolání odůvodnila tak, že soud prvního stupně učinil nesprávná skutková zjištění a vadně hodnotil důkazy, když dospěl k závěru, že kanalizace byla v rozhodném období funkční a že provedené práce představovaly pouze standardní údržbu vnitřní kanalizace žalované. Takový závěr však nemá oporu v provedeném dokazování. Žalovaná trvá na tom, že kanalizace žalobkyně byla v rozhodné době nefunkční, což vyvolalo uplatněné náklady žalované. Soud prvního stupně svůj závěr opírá výlučně o listiny týkající se provedeného odsátí žumpy a tlakového čištění, zejména o fakturu společnosti , právnická osoba, , z těchto listin však nijak nevyplývá, kde se nacházela příčina zanesení kanalizace ani jaký byl technický důvod nutnosti provedeného zásahu. Z obsahu spisu neplyne žádný důkaz, který by prokazoval, že kanalizace byla funkční. Přesto soud prvního stupně učinil pozitivní skutkové zjištění o funkčnosti kanalizačního systému a o povaze provedených prací, aniž by k tomu existoval odpovídající důkazní podklad. Žalovaná namítla, že takový postup představuje nepřípustný logický skok v hodnocení důkazů, neboť z absence důkazů k určité skutkové verzi nelze dovodit pravdivost skutkové verze opačné. Žalovaná přitom k prokázání svých tvrzení navrhla důkaz výslechem , jméno FO, , který soud prvního stupně zamítnul. Žalovaná proto trvala na tom, aby byl skutkový stav zjištěn úplně, zejména pokud jde o příčinu zanesení kanalizačního systému a povahu provedených prací. Za tím účelem navrhla doplnění dokazování výslechem svědka , jméno FO, a vyžádáním technických podkladů žalobkyně k zásahům a rekonstrukci kanalizačního řadu v roce 2024. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne, případně aby rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání v prvé řadě poukázala na to, že se domáhala zaplacení vodného a stočného za fakturační období, které následovalo až po období, kdy mělo dojít k tvrzené nefunkčnosti odvádění odpadních vod do kanalizace. Dle žalobkyně z důkazů předložených žalovanou nevyplývá, že by kanalizační řad nebyl funkční či by mohl způsobit zanesení kanalizace na odběrném místě. Naopak z předložených listin vyplývá, že závada byla na vnitřní části kanalizace, v opačném případě by nebyl důvod k čištění a odsávání žumpy (správně septiku), neboť by takové čištění nemělo do budoucna žádný vliv na tvrzenou nefunkčnost kanalizačního řadu. Kdyby kanalizace skutečně byla v rozhodném období od 11. 1. 2024 do 25. 1. 2024 nefunkční, tak vzhledem k množství dodané vody by muselo být při čištění septiku vyvezeno zhruba 3x větší množství odpadní vody, než bylo reálně při čištění vyvezeno. Vyvezené množství odpadních vod tak zřejmě představovalo zhuštěný odpad ze septiků a žump. V druhé polovině roku 2024 sice proběhla rekonstrukce kanalizačního řadu v ulici , Anonymizováno, , jednalo se však o dlouhodobě plánovanou obnovu majetku vodohospodářské infrastruktury, nikoliv o řešení náhlé havarijní situace. Přitom i po celou dobu rekonstrukce, až do doby přepojení na nový kanalizační řad, byla kanalizace funkční, neboť likvidaci odpadních od nelze vyjma krátkého časového úseku přerušit. Také poukázala na to, že kdyby skutečně došlo k ucpávce na kanalizačním řadu, došlo by v prvé řadě k nastoupání odpadních vod u kanalizačních šachet a vytékání odpadních vod do prostor komunikace v ulici , Anonymizováno, . K takové situaci však nedošlo. V případě ucpávky kanalizace nebo kanalizační přípojky na veřejném prostranství by neměla žalovaná žádný důvod k vyvážení a tlakovému čištění septiku, neboť v takovém případě by po odstranění příčiny nefunkčnosti odpadní voda plynule odtekla kanalizací. Žalobkyně považuje tvrzení žalované za účelové ve snaze vyhnout se úhradě, když poukázala na to, že žalovaná uplatnila tvrzené nároky až s odstupem 14 měsíců poté, kdy měly vzniknout.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek (§ 212a odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Odvolací soud projednal odvolání v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila (§ 101 odst. 3 v návaznosti na § 211 o. s. ř.).

14. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.), přičemž provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti:

15. Ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako provozovatel s žalovanou (pod tehdejším názvem , právnická osoba, ) jako odběratelem dne 5. 9. 2016. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat vodu z vodovodu a odvádět odpadní vody v odběrném místě na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni vodné a stočné. Bylo dohodnuto, že množství dodané vody bude zjišťováno vodoměrem a množství odváděných odpadních vod bude stanoveno ve výši dodané vody. Cena vodného a stočného měla být stanovena dle cenových předpisů na příslušné období. Vodné a stočné mělo být vyúčtováno fakturou se splatností 17 dní od data vystavení faktury.

16. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že ji vystavila žalobkyně žalované dne 11. 2. 2025. Touto fakturou bylo vyúčtováno vodné a stočné za období od 3. 5. 2024 do 6. 2. 2025. Fakturovaná částka činila 205 983 Kč, jednalo se o nedoplatek po započtení zaplacených záloh. Datum splatnosti faktury bylo 28. 2. 2025. Faktura obsahuje rozúčtování vodného a stočného za fakturované období, fakturované množství dodané vody vyplývá z rozdílu stavů měřidla, kdy konečný stav byl zjištěn samoodečtem. Fakturované množství odvedených odpadních vod (stočné) pak odpovídá fakturovanému množství dodané vody.

17. Další důkazy odvolací soud neopakoval, když má za to, že zjištění, která z nich učinil soud prvního stupně, odpovídají obsahu provedených důkazů. V tomto směru tedy lze odkázat na zjištění uvedená napadeném v rozsudku.

18. Podle § 213 odst. 5 o. s. ř. odvolací soud nepřihlížel k důkazům navrženým účastníky až v odvolacím řízení (žalovanou navrhované vyžádání technických podkladů žalobkyně k zásahům a rekonstrukci kanalizačního řadu v roce 2024, žalobkyní předkládané snímky ulice s vyznačením kanalizační přípojky), když se nejedná o důkazy, které by účastníci nemohli uplatnit již v řízení před soudem prvního stupně, a není zde ani jiný důvod pro připuštění těchto důkazů dle § 205a o. s. ř.

19. Odvolací soud má dále za to, že soud prvního stupně učinil správný závěr o skutkovém stavu, když tento odpovídá provedenému dokazování. Částečně zopakované dokazování odvolacím soudem pouze doplňuje zjištění soudu prvního stupně, na správnosti závěrů soudu prvního stupně nic nemění. Pro stručnost tedy odvolací soud opět odkazuje na skutkový závěr soudu prvního stupně, jak byl též shrnut výše.

20. Odvolací soud pouze doplňuje, že z dokazování provedeného odvolacím soudem dále vyplývá, že ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod bylo sjednáno, že množství odváděných odpadních vod bude stanoveno ve výši dodané vody, přičemž z faktury ze dne 11. 2. 2025 vyplývá, že takto bylo stočné účtováno a že množství odebrané vody v daném období nahlásila sama žalovaná (jednalo se o samoodečet).

21. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzené nefunkčnosti kanalizace a existence pohledávky vůči žalobkyni z titulu nákladů na provedení čištění kanalizace. Z důkazů předložených žalovanou skutečně vyplývá pouze to, že si žalovaná dne 11. 1. 2024 objednala odsátí jímky a čištění kanalizace, že ve dnech 18. 1. – 25. 1. 2024 prováděla společnost , právnická osoba, v daném odběrném místě pro žalovanou odstátí žumpy a tlakové čištění žumpy, přičemž tyto práce společnost vyfakturovala žalované na částku 136 168,48 Kč. Z žádného důkazu však nevyplývá, že by v daném období došlo k zanesení kanalizace (na její vnější části), resp. že by prováděné čištění bylo důsledkem závady na vnější části kanalizace. O ničem takovém předložené důkazy nevypovídají. Odvolací soud také zdůrazňuje, že žalovaná nijak neprokázala, že žalobkyni doručila fakturu ze dne 10. 3. 2025 na částku 143 784 Kč, přičemž žalobkyně její doručení popírala. Jak též správně uvedl soud prvního stupně, jelikož se žalovaná nedostavila k jednání před soudem prvního stupně, nemohla být vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

22. Odvolací soud také souhlasí s tím, že soud prvního stupně neprovedl žalovanou navržený výslech , jméno FO, , když nebylo jasné, k prokázání jakých skutečností měl být vyslechnut. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 18. 8. 2025 uvedla, že hlavní řad kanalizace byl na začátku roku 2024 v natolik závadném stavu, že způsobil zanesení kanalizace na odběrném místě, a žalovaná tak musela na opravu vynaložit prostředky celkem ve výši 143 784 Kč, které odpovídají nákladům na zjištění příčin zanesení kanalizační přípojky a kompletní čištění sacím a recyklačním vozem, přičemž tento postup byl doporučen panem , jméno FO, (, Anonymizováno, ). Z toho však není zřejmé, co přesně měl , jméno FO, doporučit, zda zjištění příčin zanesení kanalizační přípojky nebo její čištění. Z tvrzení žalované nevyplývá, že by právě , jméno FO, měl zjistit příčinu zanesení kanalizace. Přitom dle důkazů předložených samotnou žalovanou čištění kanalizace neprováděl on, ale společnost , právnická osoba, Pokud tedy nebylo zřejmé, k prokázání jakých skutečností je jeho výslech navrhován, resp. co by měl o věci vědět (a žalovaná se nedostavila k prvnímu jednání, takže nemohla ani být vyzvána k vyjasnění tohoto důkazního návrhu), bylo správné rozhodnutí soudu prvního stupně, že navrhovaný výslech neprovede (§ 120 odst. 1 o. s. ř.).

23. Za správné pak odvolací soud považuje i právní hodnocení soudem prvního stupně, když v dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod podle § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Ve smlouvě bylo v souladu se zákonem sjednáno, že množství odváděných odpadních vod bude stanoveno ve výši dodané vody (§ 19 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb.). Žalobkyně řádně dodávala žalované vodu (což žalovaná ani nezpochybňovala), vodné a stočné (odpovídající množství odebrané vody) žalované v souladu se smlouvou vyfakturovala, žalovaná však vyúčtovanou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila. Dnem následujícím po dni splatnosti faktury se tak žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Námitky žalované odvolací soud důvodnými neshledal. Pokud žalovaná uváděla, že došlo k zanesení kanalizace, a proto musela vynaložit náklady na čištění kanalizace, tak tato tvrzení žalobkyně neprokázala, jak bylo uvedeno výše. Zejména nebylo prokázáno, že by vůbec došlo k zanesení kanalizace, kterou provozuje žalobkyně (tj. za kanalizační přípojkou, která dle § 3 odst. 2, 5 zákona č. 274/2001 Sb. patří vlastníkovi pozemku či stavby). Přitom v tomto směru má nepochybně důkazní břemeno žalovaná, když tvrzení o zanesení kanalizace a o vynaložení nákladů na jeho odstranění představují pozitivní tvrzení, ze kterých žalovaná pro sebe dovozuje příznivé následky. Po právní stránce by tvrzený nárok žalované mohl být nárokem na náhradu škody dle § 2913 občanského zákoníku (coby škoda vzniklá porušením smluvní povinnosti žalobkyně), příp. nárokem z bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku (coby majetkový prospěch získaný bez právního důvodu tím, že za žalobkyni, která měla povinnost odstranit závadu kanalizace dle § 9 odst. 9 zákona č. 274/2001 Sb., tuto závadu odstranila žalovaná). Pokud však nebylo prokázáno ani to, že k závadě na kanalizaci došlo, a tedy že by žalobkyni vznikla povinnost závadu odstranit, resp. že by žalobkyně porušila smluvní povinnost řádně odvádět odpadní vodu, nelze mít za to, že by žalované jakýkoliv takový nárok vznikl. Tuto obranu žalované proto odvolací soud shodně se soudem prvního stupně shledal nedůvodnou pro neunesení důkazního břemene ze strany žalované.

25. Nadto odvolací soud upozorňuje, že i kdyby žalovaná takový nárok prokázala, přesto by námitka započtení nebyla důvodná. Podle § 1982 odst. 1 o. z. lze k započtení přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Z těchto ustanovení vyplývá, že podmínkou pro započtení aktivní pohledávky (tj. pohledávky, která se používá k započtení; pasivní pohledávka je ta, proti které se započítává) je mj. to, že se jedná o pohledávku splatnou. Teprve okamžikem splatnosti pohledávky totiž věřiteli vzniká právo požadovat její uspokojení a nesplatnou pohledávku nelze (úspěšně) uplatnit před soudem. Nesplatnou pohledávku tedy k započtení použít nelze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1022/2020). Případné nároky žalované na náhradu škody, příp. na vydání bezdůvodného obohacení, by byly splatné na výzvu dle § 1958 odst. 2 o. z. Jak bylo uvedeno výše, žalovaná neprokázala, že by před podáním žaloby doručila žalobkyni předmětnou fakturu, příp. ji jinak vyzvala k úhradě. Za první výzvu k placení tak lze považovat až vyjádření žalované k žalobě ze dne 18. 8. 2025, ve kterém tento nárok uplatňovala. Tímto vyjádřením však žalovaná současně uplatnila tento nárok k započtení. To však není možné, neboť nelze jedním právním jednáním zároveň přivodit splatnost pohledávky a provést její započtení. K započtení je totiž možné přistoupit až poté, co se pohledávka stane splatnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1534/2018). Už jen proto nemohla být námitka započtení důvodná.

26. Žalovaná dále v odvolání namítala, že z provedeného dokazování nevyplývá, že kanalizace byla v rozhodném období funkční. Zde však odvolací soud upozorňuje, že žalovaná před soudem prvního stupně ani netvrdila, že by v daném fakturačním období nebyly odpadní vody řádně odváděny. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uváděla jen to, že na začátku roku 2024 mělo dojít k zanesení kanalizace, že na opravu vynaložila prostředky a že k vyúčtování částky za odvádění odpadní vody tak nedošlo správně, jelikož na začátku roku 2024 nebyla tato služba poskytována řádně. Dle důkazů předložených žalovanou došlo k čištění kanalizace v lednu 2024, žalovaná vůbec netvrdila, že by i poté měly být problémy s odváděním odpadních vod. Přitom předmětem žaloby v této věci je částka za dodávku vody a odvádění odpadních vod za období od 3. 5. 2024 do 6. 2. 2025, tedy až následující období.

27. Každopádně i kdyby snad v daném období, jenž je předmětem žaloby, nebyly odpadní vody odváděny řádně, nemělo by to na rozhodnutí vliv. Jak totiž bylo uvedeno, dle smlouvy mělo být množství odváděných odpadních vod stanoveno ve výši dodané vody. Neprobíhalo tedy měření odváděné vody, cena stočného nebyla závislá na faktickém množství odvedené odpadní vody. Pokud by odvádění odpadních vod neprobíhalo řádně, jednalo by se o vadné plnění a žalovaná by z tohoto důvodu mohla uplatňovat nároky z vad, např. nárok na slevu (§ 1914 a násl. o. z., § 1923 o. z.). Na povinnost hradit stočné by to však samo o sobě vliv nemělo. Přitom žalovaná ani netvrdila, že by vůči žalobkyni nějaký nárok z vad uplatnila. Z toho vyplývá, že ani případná nefunkčnost kanalizace v daném fakturačním období by neměla vliv na povinnost žalované hradit cenu za dodávku vody a za odvádění odpadních vod.

28. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, kterým žalobě vyhověl, byl tedy správný.

29. Soud prvního stupně také správně rozhodl ve výroku II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, když dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal jejich plnou náhradu zcela úspěšné žalobkyni, přičemž náklady správně vyčíslil.

30. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

31. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v plné výši. Odvolací soud proto přiznal nezastoupené žalobkyni dle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhradu po 300 Kč za dva úkony (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady žalobkyně tedy činí celkem 600 Kč. Odvolací soud uložil žalované zaplatit tyto náklady žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když pro stanovení jiné lhůty nebyl důvod.