17 Co 319/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivety Hendrychové a soudců JUDr. Jitky Válkové a Mgr. Otty Plachého ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení 299 056 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. 9. 2024, č. j. 118 C 23/2023-150,

I. Rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. září 2024, č. j. 118 C 23/2023-150, se ve výrocích

I.

II. IV. a V. potvrzuje.

II. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 35 065,80 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta A, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit ČR – Krajskému soudu v Ústí nad Labem společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora uvedeným rozsudkem Okresní soud v Teplicích uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 231 376 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 26. 8. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalované a vedlejšímu účastníkovi uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 65 705 Kč k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Dále soud zastavil řízení o zaplacení 67 680 Kč s příslušenstvím (výrok III.) a rozhodl o nákladech státu a to tak, že zavázal žalovanou a vedlejšího účastníka k povinnosti zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 14 622 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a žalobce k povinnosti zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 4 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. V odůvodnění okresní soud konstatoval, že žalobce se po žalované domáhal zaplacení 299 056 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu náhrady škody způsobené mu dne 3. 4. 2023 při neodborně provedené opravě nákladního vozidla VOLVO RZ , SPZ, ve vlastnictví žalobce, když úhradu této částky žalobce po žalovaném požadoval, ale žalovaný žádosti nevyhověl s odůvodněním, že pojišťovna pojistné plnění odmítla, neboť nemá možnost přezkoumat vadu vozidla. V průběhu řízení vzal žalobce zpět žalobu co do částky 67 680 Kč s příslušenstvím a soud v této části řízení dle § 96 o. s. ř. zastavil.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť v daném případě neexistuje odpovědnost žalované za škodu, neboť žalobce se fakticky domáhá náhrady škody namísto práv z údajně vadného plnění. Vedlejší účastník se plně ztotožnil názorem žalované s tím, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalované a vznikem škody.

4. Po zjištěních z provedených důkazů dospěl okresní soud ke skutkovému stavu a to, že dne 3. 4. 2023 byla na vozidle ve vlastnictví žalobce zn. VOLVO RZ , SPZ, provedena zaměstnancem žalované za dozoru technika výměna oleje, následně žalobce vozidlo v běžném provozu užíval do 6. 6. 2023, kdy došlo k poruše převodovky a odtažení vozidla do autorizovaného servisu Volvo Group Czech Republic, s.r.o., kde byla zjištěna neodborně provedená oprava žalovanou, popsaná a fotograficky zdokumentovaná. Podle výpovědi svědků a závěru znaleckého zkoumání docházelo v předmětném vozidle jeho užíváním k postupnému úniku oleje v důsledku chybné montáže těsnícího kroužku nebo vadného materiálu tohoto kroužku s tím, že jiná příčina úniku oleje z převodovky je nereálná. Oprava předmětného vozidla byla vyčíslena částkou 231 376 Kč. Žalobce se obrátil na žalovanou s žádostí o úhradu této částky, která žádosti nevyhověla s tím, že pojišťovna odmítla plnit.

5. S odkazem na ust. § 2944 a 2952 o. z. a obecnou zákonnou úpravu odpovědnosti za škodu se okresní soud zabýval posouzením, zda žalovaná (zhotovitel), se kterou žalobce (objednatel) uzavřel smlouvu o dílo spočívající v komplexní výměně oleje a souvisejících úkonů na nákladním vozidle zn. VOLVO RZ , SPZ, odpovídá za škodu na vozidle, k níž došlo neodborně provedeným úkonem z důvodu poškozeného těsnícího o-kroužku při výměně oleje a zda na tuto odpovědnost lze aplikovat ust. § 2426 obč. zák. ve spojení s ust. § 2598 odst. 2 věty první obč. zák. nebo ust. § 2944 obč. zák. Podle judikatury (srov. rozs. NS ČR 23 Cdo 1343/2022-172) odpovědnost zhotovitele podle ust. § 2598 odst. 2 věta první obč. zák. jako skladovatele dopadá jen na případy, kdy škoda na převzaté věci vznikla při jejím opatrování, na škodu vzniklou na převzaté věci při provádění díla se toto ustanovení nevztahuje, a tedy při řešení otázky, který předpis hmotného práva má být aplikován, přichází v úvahu pouze ust. § 2944 obč. zák. K námitce žalované ohledně práva z vadného plnění soud konstatuje, že právo z vadného plnění nevylučuje dle ust. § 1925 obč. zák. právo na uplatnění náhrady škody, když v daném případě náhrady podle sdělení žalovaného žalobci zprávou ze dne 21. 7. 2023 nelze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, když žalovaný na reklamaci žalobce reagoval tak, že požadavek uplatní jako pojistnou událost z titulu své provozní odpovědnosti, což učinil přes urgenci až poté, kdy byla vadná převodovka odeslána výrobci, a pojišťovna pojistné plnění tak odmítla s tím, že nemá možnost přezkoumat vadu převodovky.

6. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba v části nevzaté zpět je důvodná, a proto jí vyhověl. Soud měl za prokázané a mezi účastníky je nesporné, že žalovaná pro žalobce dne 3. 4. 2023 provedla dílo (údržbu) vozidla zn. Volvo RZ , SPZ, podobě výměny oleje a filtrů dle předložené faktury za uvedenou cenu, kdy mezi účastníky vznikla smlouva o dílo bez ujednání okolností odchylujících se od zákona. Spornou se stala skutečnost, zda k závadě na převodovce došlo poškozením těsnícího o-kroužku při citované údržbě předmětného vozidla žalovanou. Z provedeného dokazování soud učinil závěr, že ke škodě na převodové skříni předmětného vozidla došlo v souvislosti s instalací těsnícího o-kroužku a bylo na žalované, aby prokázala, že by ke škodě došlo i jinak. Příčina poškození převodové skříně byla potvrzena závěry znaleckého posudku i slyšenými svědky, jejichž výpovědi spolu korespondují a jsou věrohodné. Výpověď svědka , jméno FO, koresponduje se závěry znalce, že při úkonu na předmětném vozidle byl dodržen technologický postup, svědek však jako technik viděl pouze část úkonu, který prováděl mechanik při povolování filtru a jeho očištění.

7. Dále soud uvedl, že měl pochybnosti o věcné správnosti dodatku znaleckého posudku, a proto vyzval znalce, aby podal v rámci doplňujícího výslechu potřebná vysvětlení, čímž byla pochybnost o nejasnosti dodatku posudku odstraněna s tím, že znalec potvrdil příčinnou souvislost mezi provedeným úkonem na předmětném vozidle a vznikem škody, když jiná příčina úniku oleje z převodovky, než zjištěná při technickém nálezu poškozeného těsnícího kroužku po demontáži víčka skříně čističe, je technicky nepravděpodobná.

8. Soud tedy uzavřel, že všechny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, tedy existence závazku, vznik škody a příčinná souvislost, byly naplněny, a proto soud uložil žalované povinnost žalobci škodu nahradit zaplacením částky 231 376 Kč představující žalobcem doloženou a žalovanou nezpochybněnou částku na provedení opravy předmětného vozidla v autorizovaném servisu ve výši 223 317 Kč a provedení odpojení a zapojení tachografu na tomto vozidle ve výši 5 809 Kč. Pro řešení otázky, zda by ke škodě mohlo dojít i jinak, a to z vnitřních příčin, které by se projevily, i kdyby žalovaná vozidlo nepřevzala, shledal soud rozhodujícím, zda tato vnitřní příčina, tedy závada vozidla, byla pro žalovanou seznatelná, když by vzniku škody nešlo zabránit ani řádným opatrováním, neboť v takovém případě by žalovaná za škodu neodpovídala. S odkazem na to, že dle závěru znaleckého posudku i svědeckých výpovědí musel být špatný způsob utěsnění o-kroužku či vada jeho materiálu pro žalovanou seznatelný již při prováděné údržbě, uzavřel, že u žalovaného nedošlo k naplnění liberačního důvodu. Soud zdůraznil, že k poškození předmětného vozidla, v důsledku kterého se stalo nepojízdné, došlo v provozovně žalované, a to při jeho údržbě, kterou prováděla, přičemž mohla a měla rozpoznat případné poškození použitého materiálu.

9. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. s. ř.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ¨146 odst. 2 o. s. ř., o nákladech státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

11. Ve lhůtě stanovené zákonem podala žalovaná odvolání směřující do výroku I., II. a IV. rozsudku. Upozornila na závěr znaleckého posudku ve znění dodatku č. 1, dle kterého žalovaná provedla opravu řádně a odborně. Tento závěr přitom nebyl zpochybněn, avšak soud jej ve svém rozhodnutí zcela opomněl. Dále ze znaleckého posudku dle žalované vyplynulo, že žalobce mohl vadu zjistit při běžné opatrnosti. K vytknutí vady taktéž nedošlo včas a řádně a žalované nebylo umožněno vadu odstranit, resp. ji kvalifikovaně posoudit.

12. Dále zdůraznila, že i soud I. stupně neuzavírá otázku odpovědnosti žalované přesvědčivě, když nevylučuje vadnost materiálu těsnícího kroužku. Za takovouto škodu však žalovaná nemůže nést odpovědnost, když své smluvní povinnosti splnila včas a řádně. Též má žalovaná za to, že se žalobce domáhá náhrady škody namísto práv z odpovědnosti za vady, kdy údajné vady nevytkl včas a ani neuplatnil svá práva z odpovědnosti závady. V této souvislosti žalovaná citovala z komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu ČR. Závěrem žalovaná upozornila, že poškozená převodovka byla zaslána k repasi, a tudíž případná výše škody by měla být hodnota repase převodovky.

13. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

14. K odvolání podal vyjádření žalobce. Odkázal na výslechy svědků, kteří mimo jiné hovořili o nutnosti očištění dosedací plochy a vyjádření znalce, dle kterého je pravděpodobné, že těsnící kroužek nedosedl správně na dosedací plochy. Dle žalobce tudíž soud nepochybil, když nevyhodnotil provedení opravy jako odborné a řádné. Dále se žalobce vyjádřil k námitce žalované ohledně jejího nároku na náhradu škody a opožděného vytčení vad. Poukázal na znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že únik oleje byl malý a postupný, a tudíž nebyl zjistitelný a jedná se tedy bezpochybně o vadu skrytou. Žalobce přitom ihned po informaci autorizovaného servisu dne 13. 6. 2023 telefonicky a téhož dne písemně u žalované vadné provedení opravy reklamoval a žalovaná tuto skutečnost nerozporovala. Upozornil, že požaduje slevu z ceny účtovaných prací automechanika, která se však marginální oproti vzniklé a uplatněné škodě.

15. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil.

16. Odvolací soud přezkoumal dle § 212 a násl. o. s. ř. rozsudek v rozsahu napadeném odvoláním a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

17. Odvolací soud si v prvé řadě postavil najisto, z jakých nároků se skládá žalovaná částka 299 056 Kč. Tato částka představuje škodu ve výši 233 317 Kč za výměnu převodovky, 5 809 Kč představující škodu spočívající v pracích na odpojení a zapojení tachografu, ušlý zisk ve výši 67 860 Kč (v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět a řízení v této části pravomocně zastaveno) a slevu z ceny díla ve výši 2 250 Kč za neodborně provedenou práci při výměně oleje žalovanou.

18. Odvolací soud zopakoval důkaz fakturou č. , hodnota, , z níž zjistil, že společnost Volvo Group Czech Republic vyúčtovala žalované částku 233 317,01 Kč bez DPH za výměnu převodovky. Výpisy z účtu žalované, z nichž bylo zjištěno, že dne 14. 6. 2023 uhradila žalovaná společnosti Volvo Group Czech Republic 11 355,90 EUR představujících vyfakturovanou cenu opravy s DPH a dne 10. 7. 2023 uhradila žalovaná této společnosti 7 030 Kč za odmontování a opětovné namontování tachografu (5 809 Kč bez DPH). Dále soud provedl důkaz předžalobní upomínkou žalovaného ze dne 7. 8. 2023, z níž se podává, že žalovaný požádal o úhradu 290 997,36 Kč jako škody vzniklé únikem oleje z převodové skříně a částky 2 722 Kč představující práci technika tak, jak byla uvedena ve faktuře č. , hodnota, .

19. Dále při jednání odvolacího soudu byl proveden výslech znalce , jméno FO, , který k dotazům odvolacího soudu uvedl, že kroužek je součástí sady filtrů a tato sada se vždy mění kompletně. Plochy, na které kroužek dosedá, musí být vždy očištěny, avšak v tomto posuzovaném případě se nedá zjistit, zda se tak stalo. Co se týká odpojení a znovu zapojení tachografu, znalec uvedl, že se tato činnost při výměně převodovky nemusí provádět, nicméně v současné době je součástí takovýchto prací i odpojení elektroinstalace. Dále znalec uvedl, že ve většině případů se při takovéto vadě většinou celý montážní celek vrací výrobci a často se poskytuje určitá sleva k novému montážnímu celku. Nevyloučil, že by došlo k úniku oleje z důvodu neočištění dosedacích ploch, ale je to pouze možnost, neboť předmětný díl neviděl, nemůže ani potvrdit, zda byl špatný materiál kroužku, jen to, že byl kroužek zcela poškozen. Domnívá se, že při výměně oleje únik oleje nebyl vidět vzhledem k tomu, kolik následně vůz ujel kilometrů, tj únik musel být minimální.

20. K dotazům účastníků znalec vysvětlil, že „gumička“, „kroužek“ a „těsnící kroužek“ představují to samé. Standardem při výměně oleje je dodání celé sady filtrů i gumičky a těsnění u olejového filtru představuje i novou gumičku. Dále znalec uvedl, že nic nemění na svých závěrech svého znaleckého posudku a jeho dodatku.

21. Dle § 1925 o. z.Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

22. Dle § 2936 o. z.Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

23. V posuzované věci žalobce vůči žalované uplatnil právo na náhradu škody v rozsahu 223 317 Kč za výměnu poškozené převodovky a slevu z ceny díla spočívajícího ve výměně oleje na vozidle VOLVO RZ , SPZ, rozsahu 2 250 Kč představující cenu práce odborného technika žalované.

24. Dle odvolacího soudu škoda v rozsahu 223 317 Kč vznikla jako následek vadného plnění, spočívajícího s největší pravděpodobností použití vadného kroužku filtrační sady, kdy následkem byl postupný, dle znalce, velmi pomalý únik oleje, který nebyl rozpoznatelný a v konečném důsledku způsobil poškození převodovky v takovém rozsahu, že bylo nutné vyměnit celou převodovku. Tento závěr přitom není v rozporu se závěrem znalce, který v dodatku ke znaleckému posudku uvedl, že při opravě vozidla byl dodržen předepsaný technologický postup a oprava byla provedena odborně. Nicméně dle názoru odvolacího soudu v daném případě je žalovaná odpovědná za vzniklou škodu dle shora uvedeného § 2936 o. z., přičemž se jedná o odpovědnost za škodu objektivní bez možnosti liberace. V řízení přitom byla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody na majetku žalobce. Co se týká námitky žalované ohledně případného snížení požadované výše škody v důsledku repase, odvolací soud poznamenává, že ze skutečností zjištěných v řízení, konkrétně z výpovědi znalce, lze pouze vysledovat, že poškozené technologické montážní celky se vrací výrobci a často se poskytuje určitá sleva k novému montážnímu celku. Ze skutečností zjištěných v daném řízení však nevyplývá, že by se tomu tak stalo i v tomto případě.

25. Co se týká žalobcem uplatněného nároku z odpovědnosti za vady, žalobce dle odvolacího soudu v předžalobní upomínce ze dne 7. 8. 2023 provedl včas a řádně volbu práva ve smyslu § 2103 o. z. když požadoval slevu z ceny díla v rozsahu cen práce odborného technika ve výši 2 722 Kč včetně DPH, a tudíž i tento nárok žalobce je po právu.

26. Na základě shora uvedeného dospěl odvolací soud k závěru o věcné správnosti napadeného rozsudku soudu I. stupně včetně výroků o nákladech řízení, a proto jej dle § 219 o. s. ř., byť s částečně odlišným právním závěrem, potvrdil.

27. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k plnému úspěchu žalobce v odvolacím řízení, a tudíž byla žalovaná a vedlejší účastnice zavázány společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 o. s. ř.) k náhradě nákladů odvolacího řízení v celkové výši 35 065,80 Kč představující tři úkony právní služby po 9 260 Kč dle § 7 odst. 1 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za vyjádření právního zástupce k odvolání, účast právního zástupce u dvou jednání odvolacího soudu (§ 12 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu), jeden režijní paušál ve výši 300 Kč (vyjádření k odvolání bylo podáno dne 2. 12. 2024), dva režijní paušály po 450 Kč, to vše s DPH ve výši 6 085,80 Kč. Ve zbývajícím rozsahu se žalobce výslovně náhrady nákladů vzdal.

28. Dále odvolací soud rozhodl o nákladech státu představujících znalečné ve výši1 600 Kč za dvě hodiny znalecké činnosti po 800 Kč dle § 2 vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném, a to za jednu hodinu přípravy k jednání odvolacího soudu a jednu hodinu přítomnosti u jednání odvolacího soudu, během níž byl znalec vyslechnut. Vzhledem k výsledku odvolacího řízení byly dle § 148 odst. 1 o. s. ř. k úhradě těchto nákladů státu zavázány společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 o. s. ř.) žalovaná a vedlejší účastnice.

29. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř.