17 Co 53/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Vladimíra Berana a soudkyň JUDr. Ivety Hendrychové a JUDr. Jitky Válkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO žalobce Adresa žalobce Jméno advokáta A Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO žalované Adresa žalované Jméno advokáta B Adresa advokáta B o 155 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2024, č. j. 7 C 89/2024-119,

I. Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze, Anonymizováno, dne 31. 10. 2024, č. j. 7 C 89/2024-119, se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 18 755 Kčk rukám advokáta , Jméno advokáta A, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 155 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 155 000 Kč od 13. 7. 2023 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 62 926 Kč (výrok II.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že mezi účastníky bylo v květnu 2023 ústně sjednáno, že žalobce zhotoví pro žalovanou , Anonymizováno, (vše jako součást , Anonymizováno, ) do června 2023. Žalovaná se zavázala dodat žalobci dohodnutý materiál a zaplatit zálohu ve výši 95 000 Kč, kterou též uhradila. Cena díla byla dohodnuta ve finální výši 250 000 Kč. Žalobce sjednané dílo zhotovil a dílo bylo schopno sloužit svému účelu. Žalované jej poté předal tak, že jí předal klíče a , Anonymizováno, , které žalovaná převzala s tím, že zašle peníze, a požádala o zaslání faktury. Následně žalobce dne 27. 6. 2023 vystavil fakturu , hodnota, na částku 155 000 Kč odpovídající doplatku ceny díla se splatností 12. 7. 2023, kterou však žalovaná přes příslib úhrady nezaplatila. Vztah účastníků soud prvního stupně posoudil podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zkoumal, zda ze strany žalobce jako zhotovitele bylo dílo řádně a včas předáno žalované jako objednateli. Vyšel z toho, že provedení díla se skládá ze dvou kumulativních podmínek, kterými jsou dokončení a předání díla. Nesjednají-li si strany jinak, je provedení díla předpokladem pro vznik práva zhotovitele na zaplacení jeho ceny. Jedním z kritérií pro posouzení vzniku práva na zaplacení ceny díla tedy není řádné provedení díla (bez vad), ale předvedení skutečnosti, že dílo slouží svému účelu. Podmínkou provedení díla není jeho převzetí objednatelem, ačkoliv je převzetí díla při splnění stanovených podmínek povinností objednatele. Předání díla může mít neformální charakter, není-li stranami dohodnuto jinak. Předání díla je jednostranné právní jednání zhotovitele s úmyslem splnění jeho dluhu. Je-li předmětem díla věc, řídí se její předání obdobně ustanoveními o kupní smlouvě. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že ze strany žalobce bylo dílo provedeno, neboť bylo dokončeno a předáno, protože žalobce umožnil žalované s tímto dílem nakládat. Předání bylo neformální, a to předáním klíčů a , Anonymizováno, , které žalovaná přijala. Tato skutečnost byla potvrzena, jak výpovědí žalobce, tak WhatsApp komunikací mezi účastníky, kde žalovaná slíbila uhradit provedené dílo, tak zprávou společností , právnická osoba, které byla , Anonymizováno, předána žalovanou. Závěr o skutečnosti, že dílo bylo žalované předáno a ona ji předala dále, také potvrzuje žádost adresovaná žalované společností , právnická osoba, o opravu předmětné , Anonymizováno, . Žalobci jako zhotoviteli za dokončené dílo vzniklo právo na zaplacení ceny v okamžiku, kdy umožnil žalované s ním nakládat, tj předáním klíčů a , Anonymizováno, . Cena byla stanovena dohodou účastníků. Výše ceny díla byla potvrzena, jak výpovědí žalobce, tak listinnými důkazy, zejména žalované doručenou fakturou, tak WhatsApp komunikací účastníků. Výši ceny dílo žalovaná v průběhu komunikace nezpochybňovala, ani nevznášela námitky vůči její výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

3. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, kterým napadla rozsudek v plném rozsahu. Namítla, že žalobce měl smlouvu o dílo uzavřenu se žalovanou a té měl povinnost dílo předat. Jakékoliv vztahy žalované s jakýmikoliv třetími subjekty jsou ve vztahu k posuzované věci irelevantní. Žalovaná se mohla se svým odběratelem dohodnout na převzetí celé zakázky, i když žalobce své povinnosti vůči žalované nesplnil. Nadto se společností , právnická osoba, nemá žalovaná nic společného, nikdy s ní neuzavřela žádnou smlouvu a nikdy této společnosti nic nedodala. Vztah nemá ani se společností , právnická osoba, . Odběratelem žalované v předmětné věci byla společnost , právnická osoba, . Pokud chtěl soud prvního stupně subsidiárně doložit převzetí díla žalovanou od žalobce tvrzením třetí strany, , právnická osoba, ., která byla odlišná od osoby, se kterou měla žalovaná dle svého tvrzení smluvní vztah, měl soud prvního stupně vyzvat žalovanou, aby své skutkové tvrzení, že smluvní vztah měla se společností , právnická osoba, ., doložila. Soud prvního stupně tak měl učinit zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce o možném neunesení důkazního břemene poučil. Pokud tedy obdobně nepostupoval vůči žalované, porušil tím zásadu procesní rovnosti stran. Dle žalované proto nelze jí v odvolacím řízení navržené důkazy k prokázání jejího vztahu se společností , právnická osoba, ., které nadto zpochybňují hodnověrnost provedených důkazů pocházejících z komunikace žalobce a , právnická osoba, ., považovat za nepřípustné novum. Dále uvedla, že obranu žalované, že k předání díla ze strany žalobce nedošlo, potvrdil sám žalobce ve své výpovědi, v níž uvedl, že dílo předal tak, že panu , jméno FO, předal , Anonymizováno, . Ustanovení § 2604 o. z. definuje dvě kumulativní podmínky, dle kterých je dílo provedeno v okamžiku, kdy je dokončeno a zároveň předáno. Na to navazuje § 2605 odst. 1 o. z., který za dokončené dílo označuje takové, jehož způsobilost sloužit svému účelu byla předvedena. Zákon tedy ukládá zhotoviteli povinnost prezentovat objednateli, že dílo může sloužit k zamýšlenému účelu. V daném případě žalobce dle provedených důkazů sice dílo předával, nikoli však žalované, a dokonce z předávacího protokolu vyplývá, že se bez jakéhokoliv zmocnění žalobce vydával za zástupce žalované. Za předání díla rozhodně nelze považovat předání , Anonymizováno, , a to ještě zcela jinde, než se dílo nachází, jak opět vyplývá z výpovědi žalobce. Odborná literatura (in Štanglová I., smlouva o dílo, kapitola 14.2.1, C. H. Beck, Praha 2018) k předání uvádí, že prohlídka předmětného díla představuje minimum, jímž lze dokončení díla realizovat. I kdyby bylo možné za předání díla považovat předání , Anonymizováno, mimo místo provedení díla, nebyla by splněna podmínka dokončení. K tomu uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 10. 2018 sp. zn. 33 Cdo 724/2018 následující: „Dílo, které nebylo dokončeno, nelze považovat - i přes jeho převzetí objednatelem - za dílo provedené.“. Podle žalované kromě toho, že dílo nebylo předáno, zejména proto, že nebylo předvedeno, nebyla žalobcem navíc prokázána dohoda o ceně a nebylo ani prokázáno, že žalobcem požadovaná cena je cena obvyklá. Též uvedla, že sama doposud zaplaceno nedostala, protože odběratel žalované , právnická osoba, . není spokojen s kvalitou díla, přičemž pokud by zaplaceno dostala, zaplatila by žalobci. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

4. Žalobce ve vyjádření k odvolání poukázal na svá tvrzení a některé z provedených důkazů s tím, že z důkazů provedených před soudem prvního stupně jednoznačně vyplynulo, že žalobce pro žalovanou dílo provedl, dodal a předal žalované, žalovaná takto převzaté dílo dále předala do užívání svému objednateli a nechala si za něj zaplatit. Že nezaplatila cenu díla proto, že jí dílo žalobcem dosud předáno nebylo, žalovaná uplatnila až v rámci vyjádření k žalobě, ačkoli uvedené mohla sdělit žalobci kdykoli před podáním žaloby, namísto opakovaných příslibů úhrady ceny díla. Obrana žalované je v tomto směru zjevně účelová. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že soud prvního stupně správně vyhodnotil ve věci provedené důkazy, zhodnotil jejich vzájemnou souvislost a správně rozhodl, pokud žalobě vyhověl. Na uvedeném nic nemění skutečnosti uváděné žalovanou v odvolacím řízení, které mohla uplatnit již v řízení před soudem prvního stupně. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. Napadený rozsudek odvolací soud přezkoumal podle § 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v rozsahu vymezeném podaným odvoláním, a to při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Odvolání opodstatněným neshledal.

6. Z obsahu spisu se podává, že první jednání ve věci bylo nařízeno na 27. 5. 2024, při kterém byl žalobce podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soudem prvního stupně vyzván k doplnění tvrzení a důkazů ve vztahu k obsahu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky a k okamžiku předání díla žalované.

7. Poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. je soud povinen tomu z účastníků, který je ohledně rozhodné skutečnosti, k níž se poučení váže, zatížen břemenem tvrzení a důkazním, tudíž je v zásadě vyloučeno, aby ohledně téže rozhodné skutečnosti byl soud povinen poučení poskytnout oběma stranám. Smyslem poučení je zpřístupnit účastníkovi závěr soudu, že (s ohledem na skutečnosti vnesené do řízení) existuje právně významná skutková okolnost, která nebyla tvrzena či prokázána, a v důsledku toho může být neúspěšným ve sporu.

8. V posuzované věci poskytnutí poučení podle § 118a o. s. ř. žalobci při jednání dne 27. 5. 2024 samo o sobě povinnost poskytnout poučení též žalované nezaložilo. Povinnost poskytnout žalované poučení podle § 118a o. s. ř. nevyplynula ani z hodnocení tvrzení a důkazů soudem prvního stupně, který své rozhodnutí nezaložil na závěru, že žalovaná neunesla břemeno tvrzení či důkazní. Vzhledem k tomu soud prvního stupně ve vztahu k žalované poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. neporušil, ani nepostupoval v rozporu s procesní zásadou rovnosti stran.

9. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

10. Podle zjištění soudu prvního stupně bylo v květnu 2023 ústně sjednáno, že žalobce zhotoví pro žalovanou , Anonymizováno, (vše jako součást , Anonymizováno, ) do června 2023. Žalovaná se zavázala dodat žalobci dohodnutý materiál a zaplatit zálohu ve výši 95 000 Kč, kterou též uhradila. Cena díla byla dohodnuta ve finální výši 250 000 Kč.

11. Shora uvedená zjištění, s výjimkou dohody o ceně, nebyla žádným z účastníků zpochybněna, odvolací soud je hodnotí jako správná a vychází z nich. Správným shledává i závěr soudu prvního stupně na těchto skutečnostech založený, že mezi účastníky došlo k uzavření ústní smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z.

12. Nedůvodnou shledává odvolací soud námitku žalované, že nebyla prokázána dohoda o ceně a nebylo ani prokázáno, že žalobcem požadovaná cena je cena obvyklá. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že žalobce žalované fakturou č. , hodnota, ze dne 3. 5. 2023 fakturoval částku 95 000 Kč, kterou žalovaná platbami ve dnech 30. 5. 2023 a 14. 6. 2023 uhradila. Následně fakturou č. , hodnota, ze dne 27. 6. 2023 žalobce fakturoval částku 155 000 Kč. Součet těchto částek odpovídá tvrzení žalobce o finálně sjednané výši ceny díla 250 000 Kč. Uvedený závěr je podporován obsahem WhatsApp komunikace mezi účastníky, v níž byla ze strany žalované opakovaně přislíbena úhrada dluhu, aniž by byly vzneseny námitky proti jeho výši. Ze žádného z provedených důkazů pak nevyplynul závěr, který by byl v rozporu se závěrem o finální výši ceny díla. Závěr soudu o finálně sjednané výši ceny díla odvolací soud nesprávným neshledal.

13. Podle § 2623 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

14. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

15. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

16. Podle § 2605 odst. 2 o. z. převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

17. Podle § 2607 odst. 1 o. z. má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věci, nebrání to jejich provedení.

18. Podle § 2607 odst. 2 o. z. výsledek zkoušky se zachytí v zápisu; není-li objednatel přítomen, potvrdí zápis místo něho hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. Nepříčí-li se to povaze závazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho žádost zápis předat.

19. Podle § 2608 odst. 1 o. z. je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.

20. Podle § 2131 o. z. v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.

21. Podle § 2088 o. z. prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.

22. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

23. Podle zjištění soudu prvního stupně žalobce sjednané dílo zhotovil a dílo bylo schopno sloužit svému účelu. Žalované jej poté předal tak, že jí předal klíče a , Anonymizováno, které žalovaná převzala s tím, že zašle peníze, a požádala o zaslání faktury. Následně žalobce dne 27. 6. 2023 vystavil fakturu č. , hodnota, na částku 155 000 Kč odpovídající doplatku ceny díla se splatností 12. 7. 2023, kterou však žalovaná přes příslib úhrady nezaplatila.

24. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku ozřejmil, ze kterých důkazů čerpal svá skutková zjištění, zdůvodnil, proč některé navržené důkazy neprovedl, provedené důkazy hodnotil jednotlivě (srov. bod 5.-19. odůvodnění napadeného rozsudku), i ve vzájemné souvislosti (srov. bod 34. napadeného rozsudku). Skutková zjištění soudu prvního stupně nejsou v rozporu s obsahem jednotlivých důkazů a neodporují si ve svém souhrnu. Odvolací soud neshledal, že by soud prvního stupně vybočil z mezí volného hodnocení důkazů a že by jeho skutkové závěry nemohly obstát.

25. Napadá-li žalovaná zjištění soudu prvního stupně zpochybňováním relevance soudem prvního stupně provedených důkazů pocházejících od , právnická osoba, resp. , právnická osoba, s tím, že s těmito společnostmi žalovaná ve smluvním vztahu nebyla, ale byla ve smluvním vztahu s , právnická osoba, neshledává odvolací soud tuto námitku opodstatněnou.

26. Otázku, s kým byla žalovaná ve smluvním vztahu, soud prvního stupně neřešil a žádné závěry v tomto směru neučinil. Svoji pozornost správně upřel na vztah žalobce a žalované, resp. skutečnosti, na jejichž základě žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla. Případná absence právního vztahu subjektu ke zkoumané skutkové okolnosti nijak nebrání tomu, aby poznatky soud čerpal též z listin vyhotovených takovým subjektem. To, zda jednotlivé listiny byly vyhotoveny subjektem, s nímž byla žalovaná ve smluvním vztahu, samo o sobě jejich důkazní hodnotu ve vztahu ke skutečnostem, jež jsou pro rozhodnutí v posuzované věci podstatné, nesnižuje a případná dílčí nesprávnost některé z listin nevylučuje její správnost ve vztahu ke zkoumaným skutečnostem. Nadto listiny pocházející od , právnická osoba, a , právnická osoba, nebyly důkazy, z nichž výlučně by soud prvního stupně čerpal některé ze shora uvedených skutkových zjištění, ale obsah těchto listin soud prvního stupně zjevně považoval především za potvrzující jeho skutkové závěry čerpané primárně z výpovědi žalobce a WhatsApp komunikace účastníků.

27. Odvolací soud proto shora uvedená zjištění soudu prvního stupně nesprávnými neshledal a vychází z nich.

28. Se žalovanou se odvolací soud ztotožňuje v tom, že vztahy žalované vůči třetím osobám nejsou pro rozhodnutí v posuzované věci relevantní. Nezabýval se proto tím, s kým byla žalovaná ve smluvním vztahu a zda ona sama dostala za předmětnou zakázku zaplaceno, ani nedoplnil dokazování a neprovedl důkazy navržené žalovanou k prokázání jejího vztahu s , právnická osoba, .

29. Soud prvního stupně na zjištěném skutkovém základě uzavřel, že dílo bylo provedeno, neboť bylo dokončeno a předáno. Žalobce se proto oprávněně domáhá zaplacení nedoplatku ceny díla ve výši 155 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti žalobcem vystavené faktury.

30. Zpochybňuje-li žalovaná závěr soudu prvního stupně o provedení díla s tím, že dílo žalované předáno nebylo, a i kdyby bylo, nebylo dokončeno, neboť žalované nebylo předvedeno, že může sloužit k zamýšlenému účelu, nelze jí přisvědčit.

31. Předáním díla ve smyslu § 2608 odst. 1 o. z. se rozumí odevzdání díla zhotovitelem a jeho převzetí objednatelem coby na sebe navazujících jednostranných právních jednání zhotovitele a objednatele. Považoval-li soud prvního stupně předání díla za jednostranné právní jednání zhotovitele, pochybil. Jeho pozitivní závěr o předání díla žalované je však s ohledem na soudem prvního stupně zjištěné skutečnosti věcně správným.

32. Předání klíčů a , Anonymizováno, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně hodnotí v poměrech posuzované věci jako odevzdání díla, neboť tím bylo žalobcem žalované nepochybně dáno najevo, že dílo žalobce považuje za dokončené a dává jej k nakládání žalované, tj. umožnil žalované s dílem nakládat a oznámil jí to, přičemž žalovaná zjevně takto projev vůle žalobce též chápala, pokud při předání přislíbila úhradu ceny díla a požádala o zaslání faktury.

33. Převzetí klíčů a , Anonymizováno, ve spojení s příslibem úhrady ceny díla a žádostí o zaslání faktury odvolací soud hodnotí jako převzetí díla, neboť tímto jednáním dala žalovaná nepochybně najevo, že s převzetím díla souhlasí.

34. Namítá-li žalovaná, že k předání díla došlo mimo místo, kde se dílo nacházelo, není její námitka důvodná, neboť právní úprava nevyžaduje předání díla v místě, kde se nachází, a v poměrech posuzované věci to nevyžadovala ani povaha díla.

35. Dokončení díla ve smyslu § 2605 odst. 1 o. z. vyžaduje předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu (dále jen „předvedení způsobilosti“).

36. Na dokončení díla je navázána povinnost objednatele dílo převzít, a dále je zřejmé, že úspěšné uplatnění odpovědnosti za vady vůči zhotoviteli může být ovlivněno (ne)vznesením výhrad k dílu objednatelem. Odvolací soud z uvedeného dovozuje, že účelem předvedení způsobilosti je umožnit objednateli posoudit, zda mu vznikla povinnost dílo převzít, a případně též vznést výhrady k dílu.

37. Co se rozumí „předvedením“ a zda mu musí být objednatel přítomen, právní úprava explicitně neupravuje. Odvolací soud považuje provedení ujednaných zkoušek dle § 2607 o. z. za specifický (přísnější) způsob předvedení způsobilosti. Nutnost provedení zkoušek, (jen) jsou-li sjednány, vede odvolací soud k závěru, že předvedení způsobilosti není (nemusí být) vždy spojeno s prezentací funkčnosti díla ve smyslu testování jeho vlastností. Možnost provést sjednané zkoušky i v nepřítomnosti objednatele vede odvolací soud k závěru, že k předvedení způsobilosti není (nemusí být) nezbytná přítomnost objednatele.

38. Byť předvedení způsobilosti není (nemusí být) vždy spojeno s prezentací funkčnosti díla ve smyslu testování jeho vlastností a k předvedení způsobilosti není (nemusí být) nezbytná přítomnost objednatele, musí předvedení způsobilosti, ve vazbě na okolnosti případu, naplnit účel § 2605 odst. 1 o. z.

39. S ohledem na shora uvedené lze za předvedení způsobilosti nepochybně považovat jakoukoli prezentaci díla, která objednateli objektivně umožňuje posoudit, zda dílo může sloužit svému účelu a je povinen je převzít a zároveň vznést případné výhrady k dílu. Kromě toho lze za předvedení způsobilosti považovat i jinou prezentaci díla, která sice objektivně uvedené neumožňuje, ale je objednatelem akceptována. V tomto případě je účel § 2605 odst. 1 o. z. naplněn tím, že objednatel měl možnost prezentaci díla neakceptovat a požadovat takovou, která by mu realizaci jeho práv umožnila.

40. V posuzované věci žalobce žalované dílo nabídl k převzetí, čímž zároveň dílo prezentoval jako dokončené. Žalovaná dílo převzala, čímž zároveň akceptovala prezentaci díla žalobcem. Závěr soudu prvního stupně, že dílo bylo dokončeno, je tak věcně správným.

41. S ohledem na shora uvedené odvolací soud shledal závěr soudu prvního stupně, že dílo bylo, již před vystavením faktury č. , hodnota, ze dne 27. 6. 2023 žalobcem, provedeno, věcně správným. Věcně správným je pak též navazující závěr soudu prvního stupně, že žalobci provedením díla vzniklo právo na zaplacení (doplatku) ceny díla ve výši 155 000 Kč (§ 2610 o. z.), se splatností dle faktury č. , hodnota, k 12. 7. 2023 (§ 1958 odst. 2 o. z.), jakož i na úroky z prodlení v zákonné výši od 13. 7. 2023 (§ 1970 o. z.).

42. Jelikož se žalované prostřednictvím odvolacích námitek správnost napadeného rozsudku zpochybnit nepodařilo, odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), včetně rozhodnutí o nákladech řízení, které odpovídá výsledku sporu.

43. V odvolacím řízení byl zcela úspěšný žalobce, který tak má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Jejich výše činí celkem 18 755 Kč a je představována 2 odměnami zástupce žalobce za 2 úkony právní služby [§ 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) – vyjádření žalobce k odvolání žalované, účast u jednání odvolacího soudu] po 7 300 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5 AT), 2 náhradami hotových výdajů zástupce žalobce po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 AT) a náhradou za daň z přidané hodnoty z odměn a náhrad ve výši 3 255 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když pro stanovení lhůty delší odvolací soud neshledal důvody.