175 A 16/2026

Rubrum

č. j. 175 A 16/2026-52 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci žalobkyně: nezl. A. S., narozená X státní příslušnost Kanada a Ukrajina zastoupená zákonnou zástupkyní S.-T. S. obě bytem X proti žalovaným: 1) Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 2) Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje sídlem Závodní 386/100, 360 06 Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutím žalovaného 1) ze dne 24. 2. 2026, č. j. OAM-1384-9/TP-2026, ze dne 23. 4. 2026, č. j. OAM-3408-8/PP-2026, ze dne 17. 6. 2026, č. j. OAM-1974-22/ST-2026, ze dne 18. 6. 2026, č. j. OAM-3408-26/PPP-2026, a proti rozhodnutím žalovaného 2) ze dne 10. 6. 2026, č. j. KRPK-42121-6/ČJ-2026-190026, ze dne 10. 6. 2026, č. j. GA0242644, takto:

Výrok

I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 24. 2. 2026, č. j. OAM-1384-9/TP-2026, se odmítá.

II. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 23. 4. 2026, č. j. OAM-3408-8/PP-2026, se odmítá.

III. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 17. 6. 2026, č. j. OAM-1974-22/ST- 2026, se odmítá.

IV. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 18. 6. 2026, č. j. OAM-3408-26/PPP- 2026, se odmítá.

V. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 10. 6. 2026, č. j. KRPK-42121-6/ČJ- 2026-190026, se odmítá.

VI. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 10. 6. 2026, č. j. X, se odmítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 6. 2026 domáhala zrušení celkem šesti rozhodnutí. Z toho 4 rozhodnutí vydal žalovaný 1), a to rozhodnutí ze dne 24. 2. 2026, č. j. OAM-1384-9/TP-2026, ze dne 23. 4. 2026, č. j. OAM-3408-8/PP-2026, ze dne 17. 6. 2026, č. j. OAM-1974-22/ST-2026 a ze dne 18. 6. 2026, č. j. OAM-3408-26/PPP-2026. Zbylá dvě rozhodnutí vydal žalovaný 2), a to rozhodnutí ze dne 10. 6. 2026, č. j. KRPK-42121-6/ČJ- Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 2 175 A 16/2026 2026-190026 a ze dne 10. 6. 2026, č. j. X. Žaloba byla podána matkou žalobkyně S.-T. S. jakožto zákonnou zástupkyní. Žalobkyně popsala v žalobě důvody nesouhlasu s jednotlivými rozhodnutími žalovaných. Zároveň v žalobě navrhla, aby její žalobě soud přiznal odkladný účinek.

2. Před vlastním projednáním věci se soud zabýval samotnou povahou žalobou napadených rozhodnutí, a to v tom smyslu, zda se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), proti kterým lze podat žalobu, a dále zda je žaloba proti jednotlivým rozhodnutím přípustná.

3. K přezkoumávání správního rozhodnutí totiž může soud v rámci správního soudnictví přistoupit pouze za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., usnesením odmítnout. Důvody nepřípustnosti žaloby jsou uvedeny v § 68 s. ř. s. ve vazbě na § 70 téhož zákona, který upravuje tzv. kompetenční výluky, tedy úkony správního orgánu, jež nemohou být napadeny žalobou podle § 65 s. ř. s.

4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.

5. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného, 6. Dle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

7. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

8. Soud se postupně zabýval jednotlivými napadenými rozhodnutími.

9. Napadeným rozhodnutím žalovaného 1) ze dne 24. 2. 2026, č. j. OAM-1384-9/TP-2026, bylo zastaveno řízení o žádosti nezletilé žalobkyně o vydání povolení k trvalému pobytu. V závěru rozhodnutí je poučení o možnosti podat odvolání. Soud shledal, že v tomto případě je žaloba nepřípustná ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s. Dle § 5 s. ř. s. totiž platí, že nestanoví-li zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Proti usnesení či jinému rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu lze jako řádný opravný prostředek podat odvolání ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (§ 170a zákon o pobytu cizinců). Zákon o pobytu cizinců obecnou úpravu odvolání vylučuje pouze v případě řízení uvedených v § 168 odst. 1 anebo modifikuje v § 170 zákona o pobytu cizinců. Žádost o vydání povolení k trvalému pobytu z důvodu uvedeného v § 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců mezi těmito „výlukami“ nefiguruje, tudíž se na řízení o ní vztahuje obecná úprava správního řádu, respektive jeho části druhé, která obsahuje i právní úpravu odvolání. Z vyjádření žalovaného 1) k žalobě a obsahu předloženého správního spisu plyne, že žalobkyně odvolání proti tomuto rozhodnutí nepodala, resp. nikoliv před podáním žaloby. Jediné, co dne 23. 6. 2026 podala, byla žádost o obnovu řízení podle § 100 správního řádu, a i opožděné odvolání. Soud uzavírá, že mu nepřísluší přezkoumávat prvostupňové rozhodnutí žalovaného 1), a proto musela být žaloba proti zmíněnému rozhodnutí odmítnuta dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 3 175 A 16/2026 10. Napadené rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 23. 4. 2026, č. j. OAM-3408-8/PP-2026, představuje Sdělení k žádosti o osvědčení oprávněnosti pobytu na území dle § 87y zákona o pobytu cizinců, přičemž žalobkyni bylo sděleno, že její žádosti nebylo vyhověno. Soud shledal, že zmíněné sdělení nemá povahu rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. V případě, že by žádosti žalobkyně bylo vyhověno, byl by jí vydán tzv. překlenovací štítek, který je osvědčením ve smyslu části čtvrté správního řádu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, č. j. 2 Ans 1/2009-71). Takové osvědčení z povahy věci není rozhodnutím Tím spíše pak není rozhodnutím ani sdělení o nevyhovění vydání osvědčení. Soud proto musel žalobu proti uvedenému rozhodnutí odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

11. Napadeným rozhodnutím žalovaného 1) ze dne 17. 6. 2026, č. j. OAM-1974-22/ST-2026, nebylo žalobkyni uděleno dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. l) zákona o pobytu cizinců. Soud shledal, že v tomto případě je žaloba nepřípustná ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s., neboť zákon o pobytu cizinců v § 171 odst. 1 písm. a) z přezkoumání soudem vylučuje „rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza“. Tuto výluku soudního přezkumu rozhodnutí věci dlouhodobých víz za účelem strpění pobytu na území potvrzuje i judikatura (viz například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2025, č. j. 22 Azs 103/2025-25). Soud proto musel žalobu proti uvedenému rozhodnutí odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

12. Napadeným rozhodnutím žalovaného 1) ze dne 18. 6. 2026, č. j. OAM-3408-26/PPP-2026, byla zamítnuta žádost žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu. Soud shledal, že v tomto případě je žaloba také nepřípustná ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., neboť žalobkyně před podáním žaloby nevyčerpala řádné opravné prostředky. Z vyjádření žalovaného 1) k žalobě a obsahu předloženého správního spisu plyne, že žalobkyně odvolání podala dne 23. 6. 2026, tedy jeden den před podáním žaloby. Odvolání bylo společně s kopií spisu postoupenou Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k rozhodnutí. Soud uzavírá, že mu nepřísluší přezkoumávat prvostupňové rozhodnutí žalovaného 1), a proto musela být žaloba proti zmíněnému rozhodnutí odmítnuta dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

13. Napadené rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 10. 6. 2026, č. j. KRPK-42121-6/ČJ-2026-190026, představuje Oznámení o zrušení příkazu a pokračování řízení ve věci správního řízení o přestupku dle § 156 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců. Z obsahu oznámení plyne, že matka žalobkyně byla shledána příkazem č. j. KRPK-42121-4/ČJ-2026-190026 vinnou ze spáchání přestupku, přičemž jí byla uložena pokuta. Proti uvedenému příkazu podala odpor. Následně proto žalovaný 2) oznámil matce žalobkyně, že podaným odporem došlo ke zrušení příkazu a bude pokračovat přestupkové řízení. Soud konstatuje, že je zjevné, že tato záležitost se vůbec netýká nezletilé žalobkyně. Navíc zmíněné oznámení zjevně nepředstavuje rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. Soud proto žalobu proti zmíněnému rozhodnutí odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

14. Napadené rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 10. 6. 2026, č. j. X, představuje výjezdní příkaz s platností od 10. 6. do 9. 7. 2026. Soud shledal, že výjezdní příkaz nemá povahu rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., tudíž proti takovému rozhodnutí nelze podat žalobu. Výjezdní příkaz materiálně představuje dočasné potvrzení o legálnosti pobytu po dobu platnosti příkazu. V současné době již příkaz pozbyl platnosti, nemá ve vztahu k žalobkyni žádné účinky a nijak tedy nezasahuje do jejích práv. Soud proto žalobu proti zmíněnému rozhodnutí odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T. 4 175 A 16/2026 15. Závěrem soud konstatuje, že žaloba byla shledána nepřípustnou ve vztahu ke všem šesti napadeným rozhodnutím. Samotná žaloba byla značně nepřehledná v důsledku množství napadených rozhodnutí. Soud vycházel ze specifikace napadených rozhodnutí v úvodu žaloby. Do budoucna lze doporučit žalobkyni, aby nespojovala do jedné žaloby několik rozhodnutí, které navíc vydaly různé správní orgány. Standardem je, že žaloba směřuje vůči jednomu rozhodnutí.

16. V důsledku odmítnutí předmětné žaloby soud současně dle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem VII. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

17. Soud dodává, že nerozhodl o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť o takovém návrhu má soud dle § 73 odst. 4 s. ř. s. rozhodnout bez zbytečného odkladu a není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl o samotné žalobě ještě před uplynutím uvedené lhůty, bylo rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku bezpředmětné.

18. Co se týče poplatkové povinnosti za žalobu, soud konstatuje že s ohledem na odmítnutí žaloby by případně zaplacené soudní poplatky za žalobu musely být vráceny. V tomto případě však žádný soudní poplatek dosud žalobkyní nebyl zaplacen, a proto soud nemusel rozhodovat o jeho vrácení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ústí nad Labem 21. července 2026 JUDr. Jiří Derfl v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.