29 Co 11/2026

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Petry Hankové a JUDr. Petry Kořínkové žalobkyně: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno VI zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 5 000 EUR s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 16. 9. 2025, č. j. 20 C 20/2025-73,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I mění tak, že se žaloba o zaplacení částky 5 000 Euro s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 000 Euro od 16. 6. 2024 do zaplacení zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 60 173,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 5 000 eur s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 000 eur od 16. 6. 2024 do zaplacení. Výrokem II žalobu co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 5 000 eur od 5. 6. 2024 do 15. 6. 2024 zamítl. Výrokem III uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 65 947,96 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 5 000 eur s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty dle smlouvy o dílo ze dne 14. 11. 2023. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 14. 11. 2023 smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobkyni zhotovit dílo spočívající v dílčích stavebních činnostech, přičemž se jednalo o veškeré instalatérské práce v místě , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dílo bylo zadáváno jako subdodávka, hlavní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , kdy mezi účastníky sjednané dílo je součástí díla podle hlavní smlouvy. Šlo postupné provádění díla. Pro případ nevedení montážních listů účastníci ve smlouvě sjednali oprávnění žalobkyně od smlouvy odstoupit a případné nedoložení montážních listů bylo podle smlouvy hodnoceno jako vada díla v rozsahu 100 %. Dílo mělo být prováděno od 20. 11. 2023 do 30. 11. 2024. Pro případ prodlení žalovaného s nedodržením sjednaných termínů byla žalobkyně oprávněna odstoupit od této smlouvy, stejně jako pro případ, že žalovaný bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně přeruší provádění díla o více než sedm dní. Žalovaný se zavázal pro případ prodlení s řádným prováděním díla ve lhůtách uvedených v čl. VII odst. 1 písm. a. a b., či dle harmonogramu uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 eur. Žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila z důvodu, že žalovaný přerušil 15. 4. 2024 vykonávání díla a k dalšímu výkonu se nedostavil, rovněž řádně neodevzdal, respektive nevedl montážní listy, čímž porušil povinnost dle čl. III odst. 6. a čl. VII odst. 13. smlouvy. Žalovaného zároveň vyzvala k zaplacení smluvní pokuty dle čl. IX odst. 1. ve výši 5 000 eur. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 1. 6. 2024. Žalovaný naposledy vykázal odpracované hodiny dne 15. 4. 2024 a v dubnu obsahově shodnou činnost začal vykonávat pro jiný subjekt na téže stavbě, s žalobkyní nekomunikoval a situaci neřešil. Okresní soud připustil, že se žalovaný do práce chtěl vrátit, avšak neučinil tak. Práce do té doby mu přidělené (15. 4. 2024), jejichž kvalitu potvrdila společnost Lichtenberg GmbH, žalovaný dokončil, avšak předmětem smlouvy byly veškeré instalatérské práce. Uzavřel, že žalovaný pro žalobkyni v souladu se smlouvou dílo neprováděl, respektive jej pro žalobkyni neprováděl vůbec, když došlo z jeho strany k přerušení výkonu činnosti, a také v daném období nevedl a nepředával montážní listy, a tím došlo k naplnění podmínek pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně i pro uplatnění smluvní pokuty vůči žalovanému (§ 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaný se dostal do prodlení, proto má žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky nastala uplynutím 14denní lhůty k plnění stanovené žalovanému ve výzvě k úhradě smluvní pokuty, tj. 15. 6. 2024, od 16. 6. 2024 se ocitl žalovaný v prodlení. Okresní soud proto žalobu co do úroku z prodlení za dobu 5. 6. 2024 do 15. 6. 2024 zamítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil procesním úspěchem žalobkyně [§ 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)].

3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný, a to pouze proti výroku I a III. Namítá, že dílo provedl řádně a včas, předal veškerou dokumentaci, tj. montážní listy v originálním vyhotovení, což bylo podmínkou pro uhrazení faktur. Žalobkyně veškeré faktury přijala a žalovanému zaplatila. Žalobkyně se na stavbě vyskytovala sporadicky, koordinaci, předávání a převzetí díla (včetně dílčích etap) prováděl výhradně zástupce společnosti , Anonymizováno, Žalobkyně pouze přefakturovávala žalovaným zhotovené dílo (hlavnímu) objednateli, který mu také potvrdil, že jím zhotovené dílo je bez vad a je možné jej používat. Závazek žalovaného nespočíval v plnění předmětu díla v počtu odpracovaných hodin. Účastníci nesjednali konkurenční doložku, proto žalovaný po ukončení díla začal provádět dílo přímo pro firmu Lichtenberg GmbH. Dále namítl, že okresní soud nesprávně vyhodnotil právní charakter spolupráce jako nepřetržité závazné plnění, ačkoli podle smlouvy šlo o postupné provádění díla a nárok na odměnu mu vznikal za jednotlivé dokončené části. Nelze dovozovat jeho trvající povinnost být přítomen na stavbě bez konkrétního pokynu objednatele. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne., právnická osoba, odvolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně. Uvedla, že dílo mělo být žalovaným prováděno od 20. 11. 2023 do 30. 11. 2024 průběžně, nikoli jednorázově. Žalovaný potvrdil, že bez dohody se žalobkyní v dubnu 2024 přestal s výkonem prací, tedy svévolně přerušil provádění díla, a tím se dostal do prodlení. V daném období také nevedl a nepředával montážní listy. Argumentaci žalovaného o údajné pauze nařízené německým mistrem považuje za irelevantní, neboť žalovaný byl ve smluvním vztahu pouze se žalobkyní, se kterou nebyla pauza dohodnuta. Žalovaný tedy fakticky opustil plnění a jeho tvrzení o tom, že byl připraven vrátit se do práce, je účelové. Žalobkyně nebyla adresátem potvrzení společnosti , Anonymizováno, , které žalovaný v řízení předložil, proto toto potvrzení na podstatě jejího nároku ničeho nemění. Námitku o absenci sjednání konkurenční doložky považuje za irelevantní, neboť žalobkyně uplatňuje nárok ze smluvního prodlení a z neoprávněného přerušení díla. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení v rozsahu napadeném odvoláním žalovaného, tj. ve výrocích I a III (§ 212, § 212a o. s. ř.), a shledal důvody pro jeho změnu v tomto rozsahu.

6. Krajský soud, pokud jde o skutková zjištění, vycházel z toho, co bylo na základě řádně provedených důkazů zjištěno okresního soudem. Takto bylo okresním soudem objasněno, že mezi žalobkyní (objednatelka) a žalovaným (zhotovitel) byla dne 14. 11. 2023 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se zhotovitel zavázal na svůj náklad, své nebezpečí a s potřebnou péčí zhotovit dílo spočívající v dílčích stavebních činnostech, které jsou stranami podrobně vymezeny v příloze č. , hodnota, smlouvy. Místo plnění bylo označeno jako: , Anonymizováno, , Německo. V čl. II písm. d. smlouvy zhotovitel prohlásil, že si je vědom skutečnosti, že dílo podle smlouvy bylo objednatelem po zhotoviteli poptáno, respektive zhotoviteli zadáno jakožto subdodávka, neboť mezi objednatelkou v postavení zhotovitele a , Anonymizováno, v postavení objednatele došlo k uzavření smlouvy o dílo, kdy dílo podle smlouvy je částí díla podle hlavní smlouvy. V čl. III odst. 5. smlouvy bylo sjednáno, že se o provedení díla nebo jeho části pravidelně denně sepisuje protokol, jehož vzor tvoří přílohu č. , hodnota, této smlouvy (dále jen „montážní list“). V čl. III odst. 6. smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že montážní listy nebudou ze strany zhotovitele řádně vedeny, je objednatelka oprávněna od této smlouvy odstoupit. Nedoloží-li montážní listy ke kterékoli části díla zhotovitel vůbec, platí, že provedené dílo nebo jeho část vykazuje vady v rozsahu 100 % provedeného díla a dále že montážní listy musí být zhotovitelem objednateli předloženy nejpozději společně s vystaveným daňovým dokladem (čl. IV odst. 3.). Další důvod, pro který je objednatelka oprávněna od smlouvy odstoupit, byl mezi účastníky sjednán v čl. VII odst. 13., a to pro případ jakéhokoli prodlení zhotovitele podle odst. 1. tohoto článku a také pro případ, že zhotovitel bez předchozího písemného souhlasu objednatele přeruší provádění díla o více jak sedm dnů. Cena díla byla sjednána ve výši 26 EUR/hodina (čl. IV odst. 2.). Podle čl. VII odst. 1. se zhotovitel zavázal zahájit provádění díla, řádně jej provést a předat objednateli nejpozději v těchto termínech: a. zahájit provádění díla nejpozději do 20. 11. 2023; b. do 30. 11. 2024. Zhotovitel se zavázal provádět dílo nebo jeho příslušné části v souladu s harmonogramem zadavatele, který je součástí hlavní smlouvy a s nímž byl seznámen objednatelem (čl. VII odst. 2.). Podle čl. VII odst. 4 je dílo řádně dokončeno, je-li jako celek a i jeho jednotlivé části bez jakýchkoli vad, a to faktických a právních, převzato objednatelem bez vad s tím, že předání díla po částech je možné. Pro případ prodlení s řádným prováděním díla nebo jeho části ve lhůtách uvedených v čl. VII odst. 1. písm. a. a b. smlouvy, či dle harmonogramu provádění prací vyplývajícím z hlavní smlouvy, s nímž byl zhotovitel seznámen, se zhotovitel zavázal zaplatit objednatelce smluvní pokutu ve výši 5 000 eur, k níž bude připočtena smluvní pokuta udělená objednatelce v důsledku prodlení zhotovitele, a to za každé jednotlivé porušení (čl. IX odst. 1.).

7. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný se zavázal pro žalobkyni provádět dílo od 20. 11. 2023 do 30. 11. 2024 a že se mělo jednat o veškeré instalatérské činnosti. Sporné nebylo ani to, že žalovaný 15. 4. 2024 vykonávání díla přerušil bez písemného souhlasu žalobkyně a dílčí činnosti nevykonával až do 16. 5. 2024, kdy žalobkyně dopisem adresovaným žalovanému od smlouvy odstoupila, respektive do 1. 6. 2024, kdy bylo odstoupení od smlouvy prokazatelně dle poštovní doručenky podepsané žalovaným žalovanému doručeno. Po 15. 4. 2024 žalovaný nevedl montážní listy a nevystavoval faktury. Žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu, že žalovaný nevedl řádně montážní listy (čl. III odst. 6 smlouvy) a že bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně přerušil provádění díla o více jak sedm dnů (čl. VII odst. 13. smlouvy). Žalovaný potvrdil, že dílo přestal dne 15. 4. 2024 vykonávat. Uvedl, že dostal pokyn od německého zadavatele (nikoli od žalobkyně), že postup stavebních činností na stavbě jeho činnost nevyžaduje. Tomu koresponduje i vyjádření společnosti Lichtenberg GmbH ze dne 7. 6. 2024, která potvrdila, že žalovaný v období od 20. 11. 2023 do 15. 4. 2024 řádně odvedl svou práci a že nenašli žádnou nekorektní práci nebo chování.

8. V právním hodnocení okresní soud správně vychází z toho, že na daný právní vztah účastníků je třeba aplikovat příslušná ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

9. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno, přičemž podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Podle § 2590 odst. 2 o. z. není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

10. Odstoupení od smlouvy představuje zákonem předvídaný způsob zániku závazku, a to buď na základě ujednání stran, nebo stanoví-li tak zákon (§ 2001 o. z.). Účinkem odstoupení je podle § 2004 odst. 1 o. z. zrušení závazku od počátku; tomu odpovídá i § 2005 odst. 1 o. z., podle něhož odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Z uvedeného plyne, že po účinném odstoupení již nelze z nadále neexistujícího závazkového vztahu dovozovat vznik nových práv a povinností, ledaže zákon výslovně stanoví jinak nebo jde o ujednání, která mají podle své povahy strany zavazovat i po odstoupení. Podle § 2005 odst. 2 o. z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

11. Okresní soud správně uzavřel, že žalobkyně dne 16. 5. 2024 (s právními účinky od 1. 6. 2024) od smlouvy o dílo odstoupila po právu. Byl totiž naplněn smluvně sjednaný důvod podle čl. VII odst. 13. smlouvy o dílo, spočívající v tom, že žalovaný bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně přerušil provádění díla na dobu delší než sedm dnů. Žalovaný potvrdil, že provádění díla ukončil dne 15. 4. 2024, a to nikoli na základě pokynu žalobkyně, nýbrž z důvodu sdělení německého zadavatele, podle něhož další postup stavebních prací jeho činnost dočasně nevyžadoval. Takové sdělení třetí osoby však nemohlo bez dalšího nahradit předchozí písemný souhlas žalobkyně, který smlouva výslovně vyžadovala. Rozhodující tedy je, že žalovaný jednostranně přestal dílo provádět, aniž k tomu měl souhlas žalobkyně, přičemž tento stav trval déle než sedm dnů. Za této situace byla žalobkyně oprávněna vyvodit ze smluvního porušení povinnosti žalovaného sjednaný následek v podobě odstoupení od smlouvy.

12. Podle § 2048 odst. 1 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

13. Smluvní pokuta představuje samostatný majetkový nárok věřitele vznikající porušením utvrzené smluvní povinnosti, a to bez zřetele k tomu, zda věřiteli vznikla škoda. Její funkcí je posílit závaznost smluvené povinnosti a současně založit věřiteli právo na sjednané plnění již při samotném porušení povinnosti. Nezbytnou obsahovou náležitostí ujednání o smluvní pokutě je nejen určení výše smluvní pokuty nebo způsobu jejího určení, ale i dostatečné vymezení povinnosti, jejíž porušení má být touto sankcí utvrzeno (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 33 Odo 469/2006). Z § 2005 odst. 2 o. z. vyplývá, že odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na smluvní pokutu za předpokladu, že právo na její zaplacení vzniklo v důsledku porušení utvrzené povinnosti před tím, než závazek odstoupením zanikl.

14. Z uvedeného pro projednávanou věc vyplývá, že pro posouzení nároku žalobkyně je podstatné, na porušení jaké konkrétní smluvní povinnosti byla sjednaná smluvní pokuta vázána, tedy jaká konkrétní povinnost byla ujednáním účastníků o smluvní pokutě utvrzena a zda žalovaný právě tuto utvrzenou povinnost porušil.

15. V čl. IX odst. 1. smlouvy o dílo se zhotovitel (tj. žalovaný) zavázal zaplatit objednateli (tj. žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 5 000 eur pro případ prodlení s řádným prováděním díla nebo jeho části ve lhůtách uvedených v čl. VII odst. 1. písm. a. a b. smlouvy, či dle harmonogramu provádění prací vyplývajícího z hlavní smlouvy, s nímž byl zhotovitel seznámen. Jde tedy o výklad tohoto smluvního ujednání (§ 555 odst. 1 a § 556 o. z.).

16. Žalobkyně požadavek na zaplacení smluvní pokuty 5 000 eur opírá o tvrzení, že žalovaný 15. 4. 2024 vykonávání díla bez jejího souhlasu přerušil a k dalšímu výkonu díla se (až do odstoupení od smlouvy) nedostavil a řádně nevedl montážní listy. Z toho žalobkyně dovozuje, že se žalovaný nejméně od 15. 4. 2024 ocitl v prodlení s prováděním díla, a že tak došlo naplnění podstaty čl. IX odst. 1. smlouvy o dílo. S tím žalovaný nesouhlasí, naopak má za to, že samotným přerušením díla skutková podstata čl. IX. odst. 1 smlouvy o dílo naplněna nebyla. Účastníci tak nejsou ve shodě v tom, jaký byl jejich úmysl ve vztahu k tomuto ujednání o smluvní pokutě. Z jazykového a systematického výkladu tohoto smluvního ujednání vyplývá, že povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu byla stranami spojena (toliko) s prodlením žalovaného s řádným prováděním díla nebo jeho části; ujednání v tomto výslovně odkazuje na čl. VII odst. 1. písm. a. a b. smlouvy. Porušení jiných povinností v ujednání o smluvní pokutě zmíněno není. Smluvní pokuta tedy nebyla sjednána pro jakékoli porušení smlouvy, ani pro případ, že žalovaný bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně přeruší provádění díla na více než sedm dní (čl. VII odst. 13. poslední věta), ani pro případ porušení povinnosti žalovaného o provedení díla nebo jeho části sepisovat montážní listy (čl. III odst. odst. 5.).

17. Zbývá tedy posoudit, zda žalovaný tím, že dne 15. 4. 2024 bez souhlasu žalobkyně přerušil práce a na stavbu se již nevrátil a nesepisoval od tohoto dne montážní listy, naplnil předpoklady uvedené v čl. IX odst. 1., tedy zda se tím dostal do prodlení s řádným prováděním díla ve smyslu tohoto ujednání (jak dovozuje žalobkyně). Tím, že žalovaný bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně práce na dobu delší než sedm dní přerušil, nepochybně porušil čl. VII odst. 13. smlouvy, jenž mu takové přerušení zakazoval (což založilo právo žalobkyně od smlouvy odstoupit). Přerušení prací žalovaným (byť neodsouhlasené žalobkyní) však samo o sobě nemusí znamenat prodlení žalovaného.

18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Z citovaného ustanovení vyplývá, že dlužník je v prodlení, neplní-li v ujednaném čase. Prodlení nastává objektivně samotným neplněním v ujednané době a dlužník za ně neodpovídá jen tehdy, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Má-li být tedy dlužníkovi (zde žalovanému) přičítáno prodlení byť jen s částí díla, musí být postaveno najisto, že šlo o konkrétní smluvený termín plnění, jehož nesplnění bylo objektivně způsobilé založit prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Judikatura přitom rozlišuje mezi dílčím plněním a pouhým faktickým postupem prací; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 5227/2009, podle něhož je pro dílčí plnění významná zejména existence lhůty provedení jednotlivých částí díla. Pouhé přerušení dílčích činností tak bez dalšího – aniž by mělo za následek nedodržení sjednaného času plnění – nelze podřadit pod prodlení s splněním díla.

20. Z uvedeného vyplývá, že v projednávané věci prodlení žalovaného s řádným prováděním díla nelze ztotožňovat jen s faktickým omezením či přerušením pracovních činností v průběhu realizace zakázky. Rozhodující je, zda žalovaný plnil svou povinnost včas ve smluveném termínu, popřípadě v dílčích termínech, byly-li mezi stranami sjednány.

21. V účastníky uzavřené smlouvě o dílo byl v čl. VII odst. 1. (na který ujednání o smluvní pokutě výslovně odkazuje) sjednán pouze termín zahájení provádění díla do 20. 11. 2023 (písm. a.) a konečný termín do 30. 11. 2024 (písm. b.). Konečný termín do 30. 11. 2024 však v době odstoupení žalobkyně od smlouvy (tj. ke dni 16. 5. 2024, kdy žalobkyně dopisem od smlouvy odstoupila, ani ke dni 1. 6. 2024, kdy byl tento dopis žalovanému doručen a odstoupení od smlouvy se stalo účinným) ještě neuplynul, a tedy žalovaný nebyl (nemohl být) v prodlení s plněním (s řádným provedením díla) v takto ujednaném čase.

22. Žalobkyně ani netvrdila, že by žalovaný v důsledku přerušení prací zmeškal jakýkoli konkrétně sjednaný dílčí termín provedení a předání části díla či jiný harmonogramem pevně stanovený termín. Její argumentace o prodlení žalovaného byla založena (toliko) na tom, že žalovaný 15. 4. 2024 práce na stavbě přerušil a již v nich nepokračoval. Avšak samotná nepřítomnost žalovaného (zhotovitele) na stavbě po určité období není bez dalšího totožná s prodlením se zhotovením díla, má-li být dílo podle smlouvy provedeno až v budoucím konečném termínu.

23. Žalobkyně směšuje dvě porušení smluvních povinností: jednak nepovolené přerušení provádění díla, a jednak prodlení s prováděním díla. Prvé porušení bylo relevantní z hlediska práva odstoupit od smlouvy, avšak nárok na smluvní pokutu na toto porušení v čl. IX ale ani jinde ve smlouvě navázán není. Toliko druhé porušení spočívající v prodlení s řádným prováděním díla bylo předpokladem vzniku nároku na smluvní pokutu podle čl. IX odst. 1. smlouvy. Nebylo-li však prokázáno (ale ani žalobkyní tvrzeno), že by ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy žalovaný nedodržel konkrétní sjednaný termín provedení a předání díla nebo jeho části podle vyhotoveného harmonogramu nebo jiný konkrétní smluvený termín, nelze dojít k závěru, že by žalovaný byl v prodlení s plněním. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1043/2019, potvrzuje, že smluvní pokutu nelze rozšiřujícím výkladem vztáhnout na jiné porušení smlouvy, než na které je podle ujednání účastníků smluvní pokuta vázána.

24. Na uvedeném závěru nic nemění ani okolnost, že žalovaný od 15. 4. 2024 až do odstoupení od smlouvy nevedl montážní listy. Ty totiž měly být podle čl. III odst. 5. smlouvy pravidelně denně sepisovány o provedení díla nebo jeho části. Jelikož žalovaný po 15. 4. 2024 dílo pro žalobkyni neprováděl (ani nevystavoval faktury), nebyl povinen v tomto období vést ani montážní listy. Navíc (jak již bylo shora uvedeno) pro případ porušení této povinnosti nebyla smluvní pokuta sjednána.

25. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud (na rozdíl od soud prvního stupně) dospěl k závěru, že nejsou naplněny předpoklady stanovené v čl. IX odst. 1. smlouvy, a tedy žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 eur s úrokem z prodlení nevznikl. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. ve výroku I změnil tak, že se žaloba o zaplacení částky 5 000 eur s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 000 eur od 16. 6. 2024 do zaplacení zamítá.

26. Ve výroku II nebyl rozsudek okresního soudu odvoláním napaden, proto v tomto výroku zůstal nedotčen a již nabyl právní moci (§ 159 o. s. ř.)

27. V důsledku změny napadeného rozhodnutí rozhodl odvolací soud nově o nákladech řízení u okresního soudu a rozhodl též o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, 2 o. s. ř.). Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v plné výši (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

28. Žalovaný byl zastoupen advokátem. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení odvolací soud vycházel z § 151 odst. 2 o. s. ř. a určil odměnu za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Tarifní hodnota byla podle § 8 odst. 1 AT určena z výše uplatněného peněžitého plnění 5 000 eur, které bylo pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení přepočteno na českou měnu podle kurzu pro nákup valut uvedeného v kurzovním lístku ČNB k prvnímu dni měsíce, v němž bylo o náhradě nákladů rozhodováno, tedy ke dni 1. 5. 2026, tj. při kurzu 24,36 Kč za 1 EUR 121 800 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby proto činí 5 980 Kč (§ 7 bod 5. AT). Zástupci žalovaného náleží odměna za tyto úkony právní služby: převzetí a přípravu zastoupení v roce 2024 (§ 11 odst. 1 písm. a/ AT), písemné podání ze dne 26. 11. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), účast při jednání dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g/ AT), účast při jednání dne , datum, , které trvalo déle než dvě hodiny, za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. g/ AT). Jestliže žalovaný požadoval náhradu nákladů za písemné podání ze dne 17. 4. 2025, pak takové podání není ve spise založeno. Podání žalovaného doručené okresnímu soudu dne 16. 6. 2025 nelze hodnotit jako úkon potřebný k účelnému bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), neboť v něm pouze sdělil, že netrvá na výslechu svědků, protože nezjistil jejich kontaktní údaje, a současně jen zopakoval svou dříve uplatněnou obranu (že dílo řádně a včas provedl a předal žalobkyni bez vad a nedodělků) a dále že nesjednal s žalobkyní konkurenční doložku. Toto podání neobsahovalo skutkové ani právní okolnosti významné pro rozhodnutí věci a nepředstavovalo proto účelný procesní úkon, s nímž by bylo možno spojit právo na náhradu nákladů řízení. Celkem tak mimosmluvní odměna za 5 úkonů právní služby činí 29 900 Kč. K tomu náleží zástupci žalovaného náhrada hotových výdajů v paušální částce za 2 úkony učiněné v roce 2024 po 300 Kč a za 3 úkony učiněné v roce 2025 po 450 Kč, celkem 1 950 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Advokát žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty. Součástí nákladů řízení je též náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad, tj. částka 6 688,50 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.). Celkové náklady žalovaného za řízení před soudem prvního stupně tak činí 38 538,50 Kč.

29. V odvolacím řízení žalovanému vznikly náklady celkem ve výši 21 634,60 Kč, jež jsou tvořeny náhradou za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 6 074 Kč, dále odměnou advokáta za dva úkony právní služby, a to ve výši 5 980 Kč za každý úkon (odvolání ze dne , datum, a účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. g/, k/ AT) a dále dvěma paušálními náhradami hotových výdajů zástupce žalovaného v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Součástí nákladů řízení je též náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad, tj. částka 2 700,60 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.).

30. Celkem žalovaný na nákladech řízení před soudy obou stupňů vynaložil 60 173,10 Kč. Místo plnění a lhůta k plnění byly určeny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.