29 CO 24/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň JUDr. Hany Horákové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: žaloba o vyloučení movité věci z exekuce, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 11. 2021, č. j. 21 C 309/2020-39

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 776 Kč do 7 dnů od právní moci tohoto usnesení u advokáta Mgr. jméno příjmení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem ze dne datum okresní soud výrokem I. zamítl žalobu na vyloučení movité věci, osobního automobilu AUDI A4 AVANT registrační značka, z exekuce vedené oprávněnou právnická osoba, proti povinnému jméno příjmení, prováděné soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 206 EX 652/15. Výrokem II. byla uložena„ žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 776 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně“.

2. Proti výroku II. o nákladech řízení podala včas odvolání žalovaná. Namítá, že výrok rozsudku, kterým byla přiznána náhrada nákladů řízení žalující straně, je zjevně nesprávný, i ze samotného odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že s ohledem na úspěch žalované v řízení, je povinen nahradit náklady žalobce. Navrhuje změnu napadeného výroku tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 776 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

3. Okresní soud předložil věc k rozhodnutí odvolacímu soudu, aniž vydal opravné usnesení, a odvolací soud proto projednal odvolání žalované proti výroku o náhradě nákladů řízení. Odvolání shledal důvodným.

4. Výrok II. rozsudku je zmatečný, neboť ukládá povinnost žalovanému proti žalobkyni, což neodpovídá mluvnickému rodu obou subjektů, a zejména ani odůvodnění rozsudku. V odstavci 16 odůvodnění rozsudku je uvedeno, že soud přiznal žalovanému jako v řízení zcela úspěšné straně plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a dále soud vyčísluje náklady za zastoupení advokátem, který zastupoval žalovanou a nikoliv žalobce. Jinak okresní soud správně určil odměnu advokáta z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s poukazem i na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3104/2013. Za 2 úkony právní služby pak odměna ve výši 2 500 Kč za úkon představuje 5 000 Kč, náhrada paušálních nákladů 600 Kč, což spolu s náhradou DPH 21 % činí 6 776 Kč. Správnost výpočtu a výše přiznané částky odvolatel nezpochybňuje a domáhá se jejího zaplacení za řízení před okresním soudem i v odvolacím řízení. Výrok I. rozsudku okresního soudu, kterým byla žaloba na vyloučení movité věci zamítnuta, nebyl napaden odvoláním a je v právní moci. Žalovaná má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nepochybně právo, aby jí neúspěšný žalobce nahradil náklady řízení.

5. Odvolací soud proto změnil výrok II. rozsudku tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 776 Kč do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

6. V odvolacím řízení měla úspěch žalovaná a žalobce je proto povinen nahradit jí náklady odvolacího řízení podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolání však bylo velmi stručné a žádalo pouze změnu zjevné nesprávnosti v postavení účastníků, nikoliv i ve výši náhrady nákladů řízení, a sama žalobkyně ani náhradu nákladů odvolacího řízení nepožadovala. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo. Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.