29 Co 255/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Petry Hankové a JUDr. Petry Kořínkové žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno , narozený dne Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o 29 043 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 20 C 118/2024-110 ze dne 3. dubna 2025

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I mění tak, že se žaloba o zaplacení 14 009 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 009 Kč od , datum, do zaplacení a 7 593 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení zamítá.

II. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II zamítající žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 295 Kč od 1. 10. 2023 do 18. 3. 2026 a úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 1 295 Kč od 19. 3. 2026 do zaplacení potvrzuje.

III. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II zamítající žalobu v požadavku na zaplacení 7 441 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 146 Kč od , datum, , Anonymizováno, zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 295 Kč od 19. 3. 2026 do zaplacení mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 146 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 295 Kč od 19. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 11 997,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalobci částku 14 009 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 009 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a částku 7 593 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení. Výrokem II žalobu co do částky 878 Kč, 1 295 Kč, 5 268 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 7 441 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení zamítl. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobce se v řízení domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 29 043 Kč s příslušenstvím, která sestává z nedoplatku z vyúčtování za rok 2022 ve výši 16 182 Kč, přičemž jde o nedoplatek na službách 14 009 Kč, nedoplatek na příspěvku na zateplení ve výši 878 Kč a nedoplatek za upomínku ve výši 1 295 Kč. Původně se žalobce dále žalobou domáhal úhrady dlužných předepsaných záloh za rok 2023 (od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023) ve výši 12 861 Kč. Jelikož v průběhu řízení došlo k vyúčtování služeb za rok 2023, žalobce žalobu změnil a v řízení nadále požadoval zaplacení nedoplatku za služby z vyúčtování za rok 2023 ve výši 7 593 Kč. Dále uvedl, že by byl oprávněn uplatňovat příspěvek na zateplení ve výši 12 x 929 Kč za rok 2023 (k rozšíření žaloby však nepřistoupil) a požaduje úhradu dlužného příspěvku na zateplení pouze ve výši 5 268 Kč. Předmětem řízení (za rok 2023) tak zůstala nadále částka 12 861 Kč.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, . Hlasováním mimo shromáždění byl ke dni 10. 6. 2022 schválen plán oprav a údržby pro rok 2022 a vlastníci většinově schválili měsíční splátku úvěru ve výši 42 988,16 Kč. Na byt ve vlastnictví žalovaného vychází částka 929 Kč. Z vyúčtování služeb za rok 2022 okresní soud zjistil, že žalovanému vznikl dluh ve výši 16 182 Kč, jsou v něm uvedeny služby jako vodné stočné, teplo, teplá voda, úklid, výtah, osvětlení společných prostor, rozúčtování vody, poštovné. U každé z těchto služeb je uvedena předepsaná záloha, skutečný náklad a rozdíl mezi těmito částkami. Částku 14 009 Kč (rozdíl mezi uhrazenými zálohami a náklady na jednotlivé položky) doplňuje částka 2 173 Kč (položka označená jako zápočet z minulého období). Vyúčtování bylo žalovanému zasíláno prostřednictvím poštovní zásilky pod podacím číslem , hodnota, na adresu předmětného bytu. Žalovaný si zásilku v úložní době nevyzvedl, k odeslání zásilky došlo dne 13. 4. 2023. Žalovanému bylo oznámeno, že si ji může vyzvednout a daným okamžikem se zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného. Z vyúčtování služeb za rok 2023 okresní soud zjistil, že žalovanému vznikl dluh ve výši 34 923 Kč, jsou v něm uvedeny služby vodné stočné, teplo, teplá voda, úklid, výtah, osvětlení společných prostor, rozúčtování vody, poštovné. U každé z těchto služeb je uvedena předepsaná záloha, skutečný náklad a rozdíl mezi těmito dvěma částkami. Částka 7 593 Kč, která tvoří rozdíl mezi uhrazenými zálohami a náklady na jednotlivé služby, doplňuje položka zápočet z minulého období 27 330 Kč. Toto vyúčtování bylo žalovanému doručeno dne 25. 4. 2024. Okresní soud dále uvedl, že žalovanému byly doručeny změny předpisů úhrad. Od 1. 5. 2022 došlo ke změně předpisu záloh, kdy se v důsledku dotace na zateplení snížila částka připadající na tuto položku z 1 507 Kč na 929 Kč. Od 1. 9. 2022 došlo k navýšení úhrad za dodávky plynu a zvýšily se zálohy na teplo o 150 Kč a TUV 350 Kč. Žalovaný nehradil částky v předepsané výši, od 1. 5. 2022 měl hradit celkovou částku 4 479 Kč (zahrnující zálohy na služby a splátku úvěru na zateplení ve výši 929 Kč), od 1. 9. 2022 pak částku 4 979 Kč, žalovaný však platil na zálohách pouze 3 550 Kč. Okresní soud posoudil obsah předložených vyúčtování podle zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zák. č. 67/2013 Sb.“), a shledal, že z nich je patrno, jaké částky byly žalovaným uhrazeny, skutečný náklad na jednotlivé položky, včetně uplatňovaného nedoplatku. Okresní soud považoval nedoplatky z vyúčtování služeb (14 009 Kč a 7 593 Kč) za opodstatněné, neboť porušení podmínek vymezených v § 8 zák. č. 67/2013 Sb. nebylo ani v jednom případě předmětem sporu. Oproti tomu shledal neprokázanými částky 2 173 Kč a 5 268 Kč. Vyúčtování služeb za rok 2022 (kromě vyúčtovaných služeb) obsahuje i položku označenou jako „zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek)“ ve výši 2 173 Kč, avšak co je jejím předmětem, není z vyúčtování zřejmé, proto ji okresní soud nepovažoval za oprávněnou. V případě vyúčtování za rok 2023 a položky „zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek)“ uvedl, že obsah částky 27 330 Kč je vymezen v příloze tohoto vyúčtování, avšak tato příloha je nepřehledná, neboť zahrnuje různé položky z různých období, proto pro ni platí stejná východiska jako pro částku 2 173 Kč. Uzavřel, že žalovaný námitky proti vyúčtování služeb za rok 2022 a 2023 nepodal, proto existuje („do jisté míry“) presumpce správnosti těchto vyúčtování a jejich splatnost nastala ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Případné nedostatky vyúčtování se dle okresního soudu netýkají vyúčtování záloh a skutečné výše nákladů na služby (na něž dopadají přísnější pravidla, včetně důsledků pro počátek jejich splatnosti), tyto jsou ve vyúčtováních zřejmým způsobem uvedeny. Nedostatky se vztahují pouze k nedoplatku/přeplatku z minulých období a položek, na které nedopadá úprava vyúčtování, neboť se nejedná o služby. Žalovaný se dostal do prodlení, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když okresní soud upravil jeho výši s ohledem na odlišné termíny vyúčtování a tomu připadající sazby a v převyšujícím rozsahu nároky zamítl. Výrokem III okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 643,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce. To odůvodnil poměrným úspěchem žalobce v řízení v rozsahu 48,76% podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.

3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku I a III, podal odvolání žalovaný. Namítá, že okresní soud pochybil, pokud se nezabýval posouzením otázky správnosti předmětného vyúčtování, neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování, závěr okresního soudu o presumpci správnosti tak dle žalovaného nemůže obstát. Vyúčtování obsahuje matematické chyby, je nepřehledné, obsahuje věcné nesprávnosti, nevyplývá z něj, jaký byl rozhodný počet osob pro služby provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě. Není zřejmé, jak byl stanoven poměr spotřební a základní složky úhrady u tepla a ohřevu vody, není tedy možné ověřit správnost výpočtu. Dále namítá, že žalobce nedotvrdil a neprokázal, co je předmětem žalované částky 14 009 Kč a částek 5 926 Kč a 7 593 Kč. Má za to, že okresní soud neměl připustit provedení důkazu v podobě otevřené obálky, neboť je sporné, co bylo obsahem doručované zásilky, když žalovaný sporuje doručení předmětných vyúčtování, změn předpisů úhrad platných od 1. 5. 2022 a od 1. 9. 2022. Žalovaný platí měsíční zálohy podle posledního vyúčtování, které mu žalobce doručil. Konečně uvedl k žalobcem tvrzenému zápočtu z minulého období (přeplatek/nedoplatek), že v daném případě nebyl řádně učiněn kompenzační úkon, nebyly konkretizovány započítávané částky a rozhodné období. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobu zamítne.

4. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II, podal odvolání žalobce. Namítá, že mu okresní soud přiznal z vyúčtování za rok 2022 nedoplatek na službách ve výši 14 009 Kč, ačkoli požadoval zaplacení dalších 2 173 Kč, z toho částka 878 Kč je dlužným příspěvkem na správu (příspěvkem na zateplení), který žalovaný neplatí, a částka 1 295 Kč je poplatek za upomínku, který je žalobce oprávněn podle stanov účtovat. Dále uvedl, že z vyúčtování za rok 2023 mu byla přiznána pouze částka 7 593 Kč, tj. dluh z vyúčtování služeb, ačkoli žalovaný dluží za celý rok 2023 náklady předepsané na správu domu, tj. 12 x 929 Kč. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu ve výroku II zrušen, případně změněn tak, že bude žalobě v tomto rozsahu vyhověno., právnická osoba, odvolání žalobce se vyjádřil žalovaný. Uvedl, že pokud se týká zamítnutých částek, tak se plně ztotožňuje se závěry okresního soudu. Žalovaná částka 1 295 Kč za upomínku nesouvisela s předmětem sporu, neboť je z února 2022 a předmětem řízení jsou nedoplatky z vyúčtování za období roku 2023 a následující.

6. K výzvě odvolacího soudu žalovaný v podání ze dne 11. 2. 2026 doplnil, že dopisem ze dne 29. 4. 2024 reklamoval vyúčtování služeb za rok 2023, když již předtím dostával vyúčtování s falešnými údaji. Za předchozí roky měl namísto údajného dluhu za rok 2023 přeplatky, které mu nebyly proplaceny. Na jeho dopis mu pan , jméno FO, odpověděl dopisem ze dne 6. 5. 2024.

7. K výzvě odvolacího soudu žalobce v podání ze dne 11. 2. 2026 doplnil, že o zateplení domu se rozhodlo hlasováním , Anonymizováno, dne , datum, . Vlastníci, kteří se zateplením nesouhlasili (, Anonymizováno, a , jméno FO, ), podali žalobu o zrušení rozhodnutí zateplovat dům, Nejvyšší soud jejich dovolání zamítl s tím, že schválení zateplení domu je platné. Žalobu na zrušení rozhodnutí zateplit dům podal i žalovaný, jeho žalobu zamítl krajský soud. Následně proběhlo další hlasování per rollam, kterým se rozhodovala o otázce, zda pokračovat v pracích na zateplení domu. Splátky a jejich výše vyplývá z dalšího hlasování vlastníků ze dne 10. 6. 2022 s tím, že od 1. 5. 2022 byly schváleny měsíční splátky pro jednotlivé byty, pro byt žalovaného č. , hodnota, platí povinnost přispívat měsíčně na zateplení 929 Kč, splátky byly stanoveny podle podílů jednotlivých vlastníků na společných částech domu. Tato povinnost trvá do doby splacení dluhu (splacení úvěru bance), tj. 15 let. Splatnost měsíčního příspěvku na zateplení je do 28. dne v příslušném měsíci. Výši a splatnost příspěvku sděluje vlastníkům statutární orgán formou měsíčního výměru. Žalovaný je v prodlení se splátkami za zateplení od 1. 5. 2022, od počátku je nehradí. K žalované částce 1 295 Kč uvedl, že žalovaný dlužil na pravidelných platbách, proto žalobce požádal svého advokáta, aby zaslal žalovanému předžalobní upomínku na aktuální dlužnou částku. Částka 1 295 Kč přestavuje náklady na toto upomínání (odměna advokáta, náhradu jeho hotových výdajů a DPH). Tato povinnost vlastníka vyplývá ze stanov (bod 10.). Splatnost nastala podle stanov a částka byla zahrnuta do vyúčtování příslušného roku, které je splatné do 4 měsíců od doručení vyúčtování, nejpozději do srpna v roce doručení, proto je žalovaný v prodlení s úhradou této částky od září 2023.

8. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o. s. ř.) včetně jemu předcházejícího řízení, doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu reklamace žalovaného ze dne 18. 4. 2024, tabulky vypracované žalovaným za rok 2023, podacího lístku ze dne 29. 4. 2024, dopisu žalobce ze dne 6. 5. 2024, rozhodnutí mimo zasedání ze dne 4. 3. 2020, výsledku hlasování mimo shromáždění ze dne 1. 4. 2021, výzvy k hlasování z 15. 3. 2021, změny předpisu úhrad od 1. 7. 2020, změny předpisu úhrad od 1. 6. 2021 a zápisů o vhození do schránky ze dne 19. 6. 2020 a 19. 5. 2021, dále zopakoval dokazování přečtením vyúčtování služeb za rok 2022 a 2023, a shledal důvody částečně pro potvrzení a částečně pro změnu napadeného rozsudku.

9. Z dopisu ze dne 18. 4. 2023 odvolací soud zjistil, že jej žalovaný adresoval panu Semerákovi a uvádí v něm, že mu kdosi vhodil do poštovní schránky dokument s údajným vyúčtováním služeb za rok 2022, které je „snůškou lží a zfalšovaných údajů“. Po celý rok řádně platil zálohy ve stanovené výši a skutečná výše záloh, které platil, je v tabulce. Zaplatil 3 000 Kč za vodné a stočné a 13 000 Kč za teplo. Odmítá platit za zateplení, neboť bylo hlasováním vlastníků zamítnuto, dále protestuje proti částce 79 Kč uvedené ve vyúčtování jako položka „poštovné“ a namítá nesprávně vrácené přeplatky z vyúčtovaní za roky 2020 a 2021. Dále namítl, že pokud je ve vyúčtování za rok 2022 uvedeno, že za předchozí období dluží 2 173 Kč, tak takový dluh z jeho strany nikdy nevznikl, naopak eviduje přeplatek 4 147 Kč, který požaduje vrátit.

10. Z dopisu ze dne 29. 4. 2024 (ke kterému připojil poštovní podací lístek z 29. 4. 2024) odvolací soud zjistil, že jej žalovaný adresoval panu Semerákovi a uvádí v něm, že mu bylo doporučeným dopisem posláno údajné vyúčtování služeb za rok 2023, které považuje za „snůšku lží a zfalšovaných údajů“. Namítá, že má přeplatek 4 147 Kč a nedoplatek činí pouze 3 367 Kč, nikoli uváděných 34 923 Kč, jak vyplývá z připojené tabulky.

11. Z tabulky vypracované žalovaným označené jako „Vyúčtování záloh za rok 2023“ vyplývá, že jím uváděné měsíční zálohy, které platil, činily celkem 3 550 Kč, za rok 2023 celkem zaplatil 42 600 Kč s tím, že skutečný náklad podle vyúčtování činí 50 193 Kč a nedoplatek 7 593 Kč. Dále je zde uveden přeplatek za předchozí roky 4 147 Kč, a celkový nedoplatek 3 367 Kč.

12. Z dopisu ze dne 6. 5. 2024 odvolací soud zjistil, že jej adresoval , tituly před jménem, , jméno FO, (předseda výboru , Anonymizováno, , adresa, ) žalovanému. Potvrzuje, že obdržel jeho dopis z 29. 4. 2024 týkající se vyúčtování služeb za rok 2023, ze kterého dovodil, že žalovaný brojí proti odlišnému rozpisu porovnání nákladů a plateb za jednotlivé služby, přitom rozdíl plyne z toho, že žalovaný do svých výpočtů dosadil částky rozdělené podle svého uvážení a nikoli částky, které mu byly stanoveny rozpisem podle rozhodnutí shromáždění společenství. Reklamaci neuznávají a poukazují na to, že žalovaný platí trvale o 929 Kč měsíčně méně, než by měl.

13. Z rozhodnutí mimo zasedání – oznámení výsledku hlasování ze dne 4. 3. 2020 plyne, že zateplení domu bylo schváleno rozhodnutím 61,99 % vlastníků (pro přijetí hlasovalo 46 vlastníků, proti přijetí hlasovalo 11 vlastníků a 14 vlastníků nehlasovalo).

14. Z výsledku hlasování mimo shromáždění z 1. 4. 2021 plyne, že souhlas se zateplením domu (pokračováním prací na zateplení) vyjádřilo celkem 58 vlastníků, tj. 81,69 %, nesouhlas 3 vlastníci, tj. 4,23 %, nehlasovalo 10 vlastníků, tj. 14,08 %. Výzva k hlasování [o otázkách a) se zateplením domu souhlasím, souhlasím s pokračováním prací na zateplení domu; b) se zateplením domu nesouhlasím, práce na zateplení žádám ukončit a požaduji odstoupit od podepsané smlouvy se všemi důsledky z toho plynoucími], byla vyhotovena dne , datum, a obsahovala přílohu k hlasovací listině, ve které jsou uvedeny mimo jiné dosavadní vynaložené náklady na zateplení.

15. Ze změny předpisu úhrad od 1. 7. 2020 vyplývá, že žalovanému byla nově (oproti předchozímu výměru) předepsána úhrada za zateplení ve výši 1 024 Kč, celkový výměr byl navýšen na 4 189 Kč oproti předchozí částce 3 495 Kč. Změnou předpisů úhrad od 1. 6. 2021 došlo k navýšení příspěvku na zateplení na částku 1 507 Kč z předchozí 1 024 Kč. Celkový výměr úhrad za užívání bytu žalovaného činil nově 4 672 Kč. Ze zápisů podepsaných , jméno FO, a , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že předpis plateb účinný od , datum, pro vlastníka bytu č. , hodnota, , jméno FO, mu byl vhozen do jeho jménem označené schránky dne , datum, a že , datum, mu byl vhozen do domovní schránky označené jeho jménem předpis plateb účinný od 1. 6. 2021.

16. V řízení žalobkyně proti žalovanému uplatnila nárok na zaplacení dlužných částek z vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 14 009 Kč a za rok 2023 ve výši 7 593 Kč. K tomu nárokovala zaplacení dlužných částek za zateplení domu - za rok 2022 požadovala částku 878 Kč a za rok 2023 částku 5 268 Kč – a částku 1 295 Kč jakožto náklad na upomínání žalovaného.

17. Okresní soud učinil nesprávný závěr, že žalovaný nepodal námitky proti vyúčtování za roky 2022 a 2023. Žalobce totiž již v žalobě uvádí, že žalovaný podal dne 18. 4. 2023 reklamaci vyúčtování roku 2022, která byla žalobcem dne 28. 4. 2023 zamítnuta. Žalovaný předložil dopis ze dne 18. 4. 2023, ve kterém uvádí, že vyúčtování považuje za „lživé se zfalšovanými údaji“, namítl, že na zálohách na vodné a stočné zaplatil 3 000 Kč a na zálohách na teplo 13 000 Kč, avšak ve vyúčtování je to uvedeno jinak. Nesouhlasí ani s položkou poštovného ve výši 79 Kč uvedenou ve vyúčtování, neboť mu žalobce mu může dopisy vhazovat přímo do domovní schránky. Žalobce při jednání okresního soudu rovněž potvrdil, že vyúčtování za rok 2023 ze strany žalovaného bylo reklamováno a bylo na něj žalobcem reagováno s tím, že reakce bude předložena k důkazu. K výzvě odvolacího soudu žalovaný doložil dopis ze dne 29. 4. 2024, ve kterém se ohrazuje proti vyúčtování za rok 2023, opětovně namítá, že vyúčtování je „lživé se zfalšovanými údaji“, a má jinou výši přeplatku a nedoplatku, než jak je uvedeno v tomto vyúčtování.

18. Odvolací soud, pokud jde o další skutková zjištění, vycházel z toho, co bylo na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. vyhodnocených důkazů zjištěno okresního soudem. Takto bylo okresním soudem objasněno, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , právnická osoba, . V domě vykonává správu žalobce, Anonymizováno19. Žalobce doložil otevřenou poštovní obálku pod podacím číslem zásilky , Anonymizováno, s datem podání 13. 4. 2023 adresovanou žalovanému na adresu , adresa, , která obsahuje (jak zjistil okresní soud) listinu vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a listiny individuálních účtů za vodu a vytápění. Podle § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V posuzovaném případě byla zásilka žalobcem odeslána na adresu bydliště žalovaného dne 13. 4. 2023, proto je třeba považovat jí za doručenou žalovanému dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný na toto vyúčtování služeb reagoval dopisem ze dne 18. 4. 2023, není pochyb o tom, že mu vyúčtování za rok 2022 bylo doručeno.

20. Listina označená jako „Vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, “ obsahuje dvě tabulky. Prvá označená jako „Výsledek vyúčtování“ obsahuje část týkající se vyúčtování služeb, a to vodné a stočné, teplo, teplá voda, osvětlení společných prostor, úklid, výtah, rozúčtování vody a poštovné. U jednotlivých položek je uveden ve sloupcích v Kč náklad na tyto jednotlivé služby, zaplacené zálohy zaúčtované na jednotlivé služby a rozdíl (rozdíl mezi zálohami a náklady). Pod tím je v řádku označeném „vyúčtování celkem“ uveden součet všech nákladů 35 947,033 Kč, součet záloh 19 938 Kč a rozdíl 14 009 Kč (odpovídající rozdílu mezi zálohami a náklady). Pod touto částí vyúčtování je uvedena položka „zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek)“ 2 173 Kč, a pod ní další položka „výsledek celkem“ (vyúčtování a evidence) nedoplatek 16 182 Kč. Pod tabulkou je umístěna položka „rozpis nákladů služeb“; úklid – celkový náklad 112 327 Kč; osvětlení společných prostor – celkový náklad 40 097 Kč a výtahy – celkový náklad 146 560,00 Kč. Ve spodní části vyúčtování je umístěna další tabulka označená jako „vyúčtování služeb oproti přijatým zálohám dle zák. č. 67/2013 Sb.“ Obsahuje opět část týkající se vyúčtování služeb, a to vodné a stočné, teplo, teplá voda, osvětlení společných prostor, úklid, výtah, rozúčtování vody a poštovné. U jednotlivých položek je uveden ve sloupcích náklad, přijaté zálohy Kč a rozdíl (rozdíl mezi přijatými zálohami a náklady). Pod tím je v řádku označeném „celkem“ uveden součet všech nákladů 33 947 Kč, součet přijatých záloh 19 938 Kč a rozdíl 14 009 Kč (odpovídající rozdílu mezi přijatými zálohami a náklady).

21. Na námitky žalovaného proti vyúčtování služeb za rok 2022 žalobce reagoval dne 28. 4. 2023 Žalovanému mj. sdělil, že obdrželi jeho reklamaci týkající se vyúčtování služeb za rok 2022, ve které napadá částku, která je započtena jako jeho plnění. Výpočty žalovaného nezohledňují skutečnost, že nehradí předepsané platby v plné výši s tím, že jeho platby jsou zúčtovány přednostně na splatné pohledávky, zbytek pro zálohování služeb.

22. Žalobkyně poštovním podacím archem ze dne 18. 4. 2024 doložila, že pod podacím číslem zásilky RR644697391CZ odeslala žalovanému zásilku na adresu , adresa, . Z výsledku reklamace (potvrzení , právnická osoba, ) vyplývá, že zásilka pod shora uvedeným podacím číslem byla doručena dne , datum, žalovanému, který si ji osobně převzal. Tím je prokázáno, že žalovanému bylo doručeno vyúčtování za rok 2023 dne , datum, . Ostatně žalovaný na něj reagoval dopisem ze dne 29 4. 2024, a tedy jej měl k dispozici.

23. Listina označená jako „Vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, “ obsahuje dvě tabulky. Prvá označená jako „Výsledek vyúčtování“ obsahuje část týkající se vyúčtování služeb, a to vodné a stočné, teplo, teplá voda, osvětlení společných prostor, úklid, výtah, rozúčtování vody. U jednotlivých položek je uveden ve sloupcích v Kč náklad na tyto jednotlivé služby, zaplacené zálohy zaúčtované na jednotlivé služby a rozdíl (rozdíl mezi zálohami a náklady). Pod tím je v řádku označeném „vyúčtování celkem“ uveden součet všech nákladů 35 733,964 Kč, součet záloh 28 140 Kč a rozdíl 7 593 Kč (odpovídající rozdílu mezi zálohami a náklady). Pod touto částí vyúčtování je uvedena položka „zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek)“ 27 330 Kč a pod ní další položka „výsledek celkem“ (vyúčtování a evidence) nedoplatek 34 923 Kč. Pod tabulkou je umístěna položka „rozpis nákladů služeb“: úklid – celkový náklad 104 869 Kč; osvětlení společných prostor – celkový náklad 25 377,66 Kč a výtahy – celkový náklad 92 437,23 Kč. Ve spodní části vyúčtování je umístěna další tabulka označená jako „vyúčtování služeb oproti přijatým zálohám dle zák. č. 67/2013 Sb.“ Tato opět obsahuje část týkající se vyúčtování služeb, a to vodné a stočné, teplo, teplá voda, osvětlení společných prostor, úklid, výtah, rozúčtování vody. U jednotlivých položek je uveden ve sloupcích náklad, přijaté zálohy Kč a rozdíl (rozdíl mezi přijatými zálohami a náklady). Pod tím je v řádku označeném „celkem“ uveden součet všech nákladů 35 733 Kč, součet přijatých záloh 28 140 Kč a rozdíl 7 593 Kč (odpovídající rozdílu mezi přijatými zálohami a náklady).

24. Na námitky žalovaného proti vyúčtování služeb za rok 2023 žalobce reagoval dopisem ze dne 6. 5. 2024. Uvedl, že rozdíl mezi náklady a platbami za jednotlivé služby plyne z toho, že žalovaný do svých výpočtů dosadil částky rozdělené podle jeho uvážení a nikoli částky, které mu byly stanoveny rozpisem na základě rozhodnutí shromáždění společenství. Reklamaci neuznávají, neboť částky, které žalovaný uvádí v jím vypracované tabulce, jsou mylné.

25. Ze stanov žalobce ze dne 21. 5. 2022 vyplývá, že vlastníci jsou povinni přispívat na správu domu podle svých spoluvlastnických podílů (čl. 4 bod 1.). Mezi další povinnosti patří dodržování stanov, plnění usnesení orgánů společenství, placení záloh na plnění spojená s užíváním bytu (čl. 10). Podle čl. 10 bod 10. (povinnosti vlastníka jednotky) je vlastník povinen hradit všechny náklady spojené s vymáháním pohledávek včetně nákladů na upomínky, předžalobní výzvu k úhradě, soudní i mimosoudní výdaje včetně poštovného, které byly s vymáháním pohledávek vůči společenství vůči němu spojeno. Pokud je neuhradí, dávají se do ročního vyúčtování a jsou vymahatelné. Podle čl. 12 bod 1. jsou vlastníci povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku na účet společenství s tím, že se přispívá v běžném měsíci na tento konkrétní měsíc a splatnost na účet společenství je do 28. dne v příslušném měsíci (čl. 12. bod 5.). Výši a splatnost příspěvku sděluje vlastníkům statutární orgán formou měsíčního výměru (čl. 12 bod 6.). V článku 14 písm. b) bod 1. je uvedeno, že náklady na užívání výtahů se skládají z nákladů na servis výtahů, ze servisních poplatků, z provozních oprav údržby a nákladů na elektřinu spotřebovanou jejich provozem (existuje vlastní elektroměr, jak pro osobní, tak i pro nákladní výtah). Podle bodu 2. spotřebu na elektroměrech vyúčtovává dodavatel, servisní poplatky a výdaje na údržbu jsou fakturovány servisní firmou. Celkové vyúčtování služby výtahy a rozúčtování na jednotlivé vlastníky provádí v rámci ročního vyúčtování. Podle bodu 3. na službu výtahy přispívají vlastníci jednotek od druhého nadzemního podlaží, rozúčtování se provádí na bytovou jednotku. V čl. 14 písm. c) společná elektřina, osvětlení společných prostor je v bodě 2. uvedeno, že se vychází z náměrů vyúčtovaných dodavatelem, společná elektřina má dva vlastní elektroměry, rozúčtování se provádí na bytovou jednotku. V čl. 14 písm. d) úklid společných prostor je uvedeno v bodě 6., že rozúčtování se provádí na bytovou jednotku.

26. V právním hodnocení okresní soud správně vychází z toho, že na daný právní vztah účastníků je třeba aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku a zák. č. 67/2013 Sb. Tento zákon byl s účinností od 1. 1. 2023 novelizován zák. č. 424/2022 Sb., který neobsahuje přechodná ustanovení, a proto se podle něj postupuje ode dne jeho účinnosti 1. 1. 2023, tedy vztahuje se na vyúčtování služeb vyhotovená po tomto datu, byť se mohou (jako v dané věci vyúčtování za rok 2022) týkat i dřívějšího období (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2198/2024).

27. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Podle odst. 4 náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.

28. Podle § 8 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.

29. Pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku na zaplacení částek 14 009 Kč z vyúčtování za rok 2022 a 7 593 Kč z vyúčtování za rok 2023, představujících nedoplatky za služby spojené s užíváním bytu žalovaného, je podstatné, zda žalovaný tato vyúčtování reklamoval a zda tak učinil v zákonné lhůtě. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný námitky proti oběma vyúčtováním uplatnil včas, a to dopisy ze dne 18. 4. 2023 a ze dne 29. 4. 2024. Za této situace nebylo možno vycházet z následku předvídaného v § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., tedy z toho, že by žalovaný se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasil. Nenastala fikce, že vyúčtování je řádné, neboť ta se uplatní pouze tehdy, nejsou-li námitky ve lhůtě vzneseny; včasné námitky naopak vylučují, aby soud bez dalšího vycházel z řádnosti vyúčtování (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2198/2024).

30. Odvolací soud se proto zabýval tím, zda vyúčtování za roky 2022 a 2023 splňují zákonné náležitosti řádného vyúčtování ve smyslu § 7 zákona č. 67/2013 Sb. V tomto směru shledal, že obě vyúčtování trpí vadami, které mají přímý vliv na výši vyčísleného nedoplatku. Ve vyúčtováních totiž absentují údaje o spotřebě (množství) a jednotkové ceně a údaje rozhodné pro rozúčtování nákladů osvětlení společných prostor, úklidu, výtahů a vody. Není z nich tak patro, jakým způsobem byly celkové náklady domu na tyto služby rozúčtovány na byt žalovaného, Anonymizováno31. Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí dále vyložil, že za účinné právní úpravy se za vady neovlivňující splatnost nedoplatku podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. považují toliko takové vady, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku, tedy vady toliko formální. Jako příklady uvádí zejména chybně uvedené číslo bytu, chybně uvedené jméno příjemce služeb či některé další informativní údaje předepsané prováděcí úpravou. O takový případ však v projednávané věci nejde. Zde zjištěné nedostatky totiž nelze podřadit pod vady „bez vlivu“ na výši nedoplatku ve smyslu poslední věty § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. Není-li z vyúčtování zřejmé, podle jakého rozúčtovacího kritéria byl náklad žalovaného stanoven a jak bylo toto kritérium použito na jeho byt, zasahuje taková vada do kontrolovatelnosti výpočtu a bezprostředně se promítá do možnosti ověřit správnost vyčísleného nedoplatku. Neobstojí proto vyúčtování, které toliko uvede celkový náklad domu a vedle něj částku připadající na adresáta, aniž zároveň obsahuje údaj o použitém rozúčtovacím pravidlu a jeho konkrétní aplikaci na danou jednotku (např. podle počtu osob, podlahové plochy, spoluvlastnického podílu, počtu jednotek či jiného sjednaného kritéria). Za takového stavu příjemce služeb nemůže správnost vyúčtování účinně přezkoumat.

32. Odvolací soud považuje za významné, že podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 731/2023 ze dne 17. 1. 2024 soud při posuzování řádnosti vyúčtování z úřední povinnosti zkoumá, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je vyúčtování dostatečně srozumitelné a kontrolovatelné. Mezi tyto náležitosti patří i údaje umožňující ověřit, jak byla stanovena částka připadající na konkrétního příjemce služeb. Nebylo proto nezbytné, aby žalovaný absenci těchto náležitostí konkrétně namítal; šlo o nedostatek, k němuž byl soud povinen přihlédnout i bez takové konkrétní námitky, neboť se týká samotné řádnosti vyúčtování.

33. Současně z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, shrnuté např. v rozsudku ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 731/2023, a v rozsudku ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5212/2017, plyne, že pouze řádné vyúčtování, obsahující všechny předepsané náležitosti a správně vyčíslenou cenu služeb, může přivodit splatnost nedoplatku či přeplatku. Řádné vyúčtování musí obsahovat alespoň takové údaje, aby příjemce služeb mohl rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě nebo způsobu výpočtu spotřeby, a mohl tak posoudit správnost výpočtu; minimálně tedy cenu a množství dodané služby, vypořádání poskytnutých záloh a údaje o způsobu rozúčtování. Ustálená judikatura dlouhodobě vycházela z toho, že podmínkou splatnosti nedoplatku či přeplatku ze služeb je řádné vyúčtování, tedy vyúčtování provedené v souladu s právními předpisy, obsahující všechny předepsané náležitosti a správně uvedenou cenu služeb, s nímž byl příjemce služeb seznámen. Tyto závěry jsou použitelné i nadále, avšak s modifikací vyplývající z novely zákona č. 67/2013 Sb. účinné od 1. 1. 2023. Podle § 7 odst. 3 nově platí, že vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku a že splatnosti nedoplatku nebrání takové vady, které nemají vliv na jeho vypočtenou výši, tedy vady toliko formální. Za takové vady jsou považovány například chybně uvedené číslo bytu, jméno příjemce služeb či některé další informativní údaje. Vyúčtování, které některou z předepsaných náležitostí postrádá nebo vychází z nesprávně určené ceny, není řádné a samo o sobě nemůže vyvolat splatnost nedoplatku; v takovém případě povinnost poskytovatele provést řádné vyúčtování nadále trvá a je soudně vymahatelná.

34. Na základě shora uvedených skutečností odvolací soud uzavírá, že vyúčtování služeb za roky 2022 a 2023 nebyla provedena řádně, neboť jsou v nich uvedeny toliko celkové náklady služeb úklidu, osvětlení společných prostor, výtahů a rozúčtované vody a náklady z toho připadající na byt žalovaného, aniž by z nich bylo zřejmé, jakým způsobem byla konkrétní částka těchto služeb rozúčtována na byt žalovaného. Již jen z tohoto důvodu nedošlo ke splatnosti nedoplatků žalobcem uplatněných (nerozhodno, zda žalovaný společně s vyúčtováními za roky 2022 a 2023 obdržel i individuální účty za vodu a individuální účet za vytápění, kde jsou uvedeny další náležitosti týkající se nákladů na vytápění a přípravu teplé vody). Proto odvolací soud napadený rozsudek v jeho výroku I změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobu o zaplacení částky 14 009 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 009 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a částky 7 593 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení zamítl. Ze stejných důvodů je rozsudek okresního soudu správný v části výroku II zamítající žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 2,25 % z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení. Proto odvolací soud v této části výroku II rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

35. Jiná situace je však u požadavku žalobce na zaplacení částky 878 Kč za rok 2022 a částky 5 268 Kč za rok 2023 z titulu dlužných poplatků na správu domu, konkrétně příspěvků na zateplení domu. Žalobce v odvolacím řízení vyjasnil, že částku 878 Kč požaduje za prosinec 2022 a částku 5 268 Kč za období od ledna 2023 až do června 2023. Tento nárok nelze poměřovat právní úpravou vyúčtování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb., neboť nejde o úhradu za plnění spojená s užíváním bytu ve smyslu tohoto zákona, nýbrž o příspěvek na správu domu a pozemku ve smyslu § 1180 o. z., jehož splatnost není vázána na vyúčtování.

36. Podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

37. Z provedeného dokazování vyplynulo, že příspěvek na zateplení domu je podle stanov žalobce ze dne 21. 5. 2022 splatný vždy k 28. dni příslušného měsíce (čl. 12 bod 5.). Současně bylo prokázáno, že pro byt žalovaného byla výše příspěvku na zateplení domu s účinností od 1. 5. 2022 schválena v částce 929 Kč měsíčně, a to hlasováním per rollam (mimo shromáždění) dne , datum, ,, Anonymizováno, jak odvolací soud zjistil z listiny označené jako Výsledek hlasování mimo shromáždění ze dne 10. 6. 20222. Výše příspěvku na zateplení 929 Kč byla žalobcem zanesena ve změně předpisu úhrad platné od 1. 5. 2022, tento byl žalovanému doručen vhozením do domovní schránky dne 8. 4. 2022, jak potvrdily členky výboru , jméno FO, a , jméno FO, v zápisu o jeho doručení. Tento zápis odvolací soud shledal věrohodným důkazem o doručení. Sám žalovaný totiž v dopise ze dne 29. 4. 2024 uvádí, že vyúčtování služeb za rok 2023 mu bylo zasláno doporučeně poštou, ačkoli drtivé většině vlastníků bylo vhozeno do domovní schránky, přičemž se proti tomuto postupu vymezuje s tím, že „jde o zlovůli, kterou není společenství povinno financovat“. Již z tohoto jeho vyjádření je zřejmé, že vhazování písemností do domovních schránek vlastníků je mezi účastníky zavedený a obvyklý způsob doručování dokumentů vlastníkům jednotek. Obdobně v dopise ze dne 18. 4. 2023 žalovaný sám připouští, že mu „kdosi vhodil do domovní schránky dokument s vyúčtováním za rok 2022“. I tato okolnost potvrzuje, že doručování písemností tímto způsobem bylo v domě běžnou praxí. Proto je předpis úhrad s účinností od 1. 5. 2022 třeba považovat za řádně doručený vhozením do domovní schránky žalovaného dne 8. 4. 2022 a s účinností od 1. 5. 2022 tedy vznikla žalovanému povinnosti předepsaný příspěvek na zateplení domu ve výši 929 Kč měsíčně hradit na účet společenství, což žalovaný od počátku nečinil, když o tom nebylo mezi účastníky sporu.

38. Obrana žalovaného, že usnesení shromáždění vlastníků, jímž byla výše tohoto příspěvku schválena, nebylo platně přijato, není v tomto řízení právně významná. Podle § 1209 odst. 1 o.z. se přehlasovaný vlastník může z důležitého důvodu domáhat soudního rozhodnutí o záležitosti týkající se správy domu a pozemku, přičemž návrh musí podat do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl; jinak jeho právo zaniká. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že platnost usnesení shromáždění vlastníků lze přezkoumávat pouze v řízení podle tohoto ustanovení, a nikoli v jiném soudním řízení ani jako otázku předběžnou. K tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil již v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 383/2010 ze dne 25. 1. 2012 a následně i v usnesení sp. zn. 26 Cdo 2360/2016 ze dne 16. 11. 2016, v němž výslovně uvedl, že ani za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. není důvod se od těchto závěrů odchýlit.

39. V projednávané věci žalovaný ani netvrdí, že by rozhodnutí shromáždění či hlasování per rollam, z něhož žalobce dovozuje povinnost žalovaného hradit příspěvek na zateplení domu, bylo v řízení podle § 1209 o. z. soudem zrušeno nebo shledáno neplatným, a nic takového neplyne ani z obsahu spisu. Odvolací soud proto z tohoto rozhodnutí vychází jako z platného a závazného podkladu pro stanovení povinnosti žalovaného hradit s účinností od 1. 5. 2022 měsíční příspěvek na správu domu v předepsané výši 929 Kč. Jelikož žalovaný tyto příspěvky, ačkoli byly splatné vždy k 28. dni příslušného měsíce na konkrétní měsíc, neplatil, je žaloba co do částek 878 Kč a 5 268 Kč, důvodná. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou 929 Kč vždy od 29. dne každého měsíce (§ 1970 o. z.; nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky). S úhradou 878 Kč se tedy ocitl v prodlení od 29. 12. 2022. S úhradou 5 268 Kč se žalovaný ocitl v prodlení s každou jednotlivou částkou 929 Kč od 29. 1., 1.3., 29. 3., 29. 4., 29. 5. a 29. 6. 2023. Žalobce požadoval úrok z prodlení z obou částek 878 Kč a 5 268 Kč až od 1. 10. 2023, tento požadavek (při roční úrokové sazbě ve výši 15 %) je tedy oprávněný.

40. Konečně se odvolací soud zabýval požadavkem žalobce na zaplacení částky 1 295 Kč, kterou uplatnil jako náhradu nákladů spojených s upomínáním žalovaného, konkrétně za upomínku ze dne 2. 2. 2022, jíž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 10 549 Kč za období od června 2021 do prosince 2021. Žalobce tvrdil a doložil fakturou č. , hodnota, ze dne 31. 3. 2022, že za vyhotovení této upomínky svému zástupci zaplatil částku, sestávající z odměny jeho zástupce (advokáta) ve výši jedné poloviny, tj. 770 Kč, počítané z tarifní hodnoty 10 549 Kč dle 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu a z jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % z těchto částek. Poštovním podacím archem ze dne 2. 2. 2022 žalobce prokázal, že uvedenou upomínku žalovanému odeslal. Žalobce současně doložil změnu předpisu úhrad účinnou od 1. 6. 2021, podle níž byl žalovaný povinen hradit měsíční zálohy ve výši 4 672 Kč, namísto dosavadní částky 4 189 Kč, jakož i to, že tento předpis byl žalovanému doručen vhozením do jeho domovní schránky dne 19. 5. 2021. Žalovaný přitom netvrdil, že by za uvedené období vůči žalobci žádný dluh neměl. Naopak z upomínek ze dne 31. 10. 2021 a 22. 11. 2021 plyne, že žalovaný namísto předepsaných záloh ve výši 4 672 Kč měsíčně hradil žalobci pouze částku 3 165 Kč. Povinnost žalovaného hradit náklady spojené s vymáháním pohledávek, včetně nákladů na upomínky, přitom vyplývá z čl. 10 bodu 10 stanov žalobce. Požadavek žalobce na zaplacení částky 1 295 Kč je tedy oprávněný. Dále se odvolací soud zabýval splatností tohoto nároku. Ta nastala až dnem následujícím po doručení podání žalobce ze dne 11. 2. 2026 žalovanému, tedy dne 19. 3. 2026, neboť teprve v této výzvě byl žalovaný konkrétně seznámen s tím, za jakou upomínku a v jaké výši žalobce tuto částku požaduje, a tedy jde o účinnou výzvu k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Teprve od tohoto dne se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 1 295 Kč, a to s povinností hradit úrok z prodlení v roční sazbě 11,5 % (§ 1970 o. z.).

41. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 o. s. ř. a rozsudek okresního soudu v části výroku II zamítající žalobu v požadavku na zaplacení 7 441 Kč (878 Kč + 5 268 Kč + 1 295 Kč) a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 146 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 295 Kč od 19. 3. 2026 do zaplacení změnil tak, že žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). zaplatit žalobci 7 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 146 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 295 Kč od 19. 3. 2026 do zaplacení, a v části výroku II zamítající žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 295 Kč od 1. 10. 2023 do 18. 3. 2026 a úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 1 295 Kč od 19. 3. 2026 do zaplacení rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

42. V důsledku změny napadeného rozhodnutí rozhodl odvolací soud nově o nákladech řízení u okresního soudu a rozhodl též o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, 2 o. s. ř.).

43. Pro posouzení otázky, zda a který z účastníků má v projednávané věci právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, je podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodující míra jejich úspěchu ve věci samé, kterou je třeba posuzovat s ohledem na celý předmět řízení včetně příslušenství (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010). Odvolací soud proto vyčíslil příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 23. 4. 2026. Předmětem řízení byla tedy celková částka 40 202,67 Kč (29 043 Kč + 11 159,67 Kč úrok z prodlení). Žalobce byl ve věci úspěšný co do 9 817,27 Kč (7 441 Kč + 2 376,27 Kč úrok z prodlení). Úspěch žalobce tedy činí 24,4 %, úspěch žalovaného pak 75,6 %. Žalovaný byl ve vztahu k předmětu řízení (v obou jeho stupních) převážně úspěšný, a má tedy vůči žalobci právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů v rozsahu 51,2 % (tj. 75,6 % - 24,4 %).

44. Žalovaný byl v řízení před soudy obou stupňů zastoupen advokátem. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení odvolací soud vycházel z § 151 odst. 2 o. s. ř. a určil odměnu za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Tarifní hodnota činí 29 043 Kč (§ 8 odst. 1 AT); sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby proto činí 2 300 Kč (§ 7 bod 5. AT). Zástupci žalovaného náleží odměna za tyto úkony právní služby: převzetí a přípravu zastoupení v roce 2024 (§ 11 odst. 1 písm. a/ AT), písemné vyjádření ze dne 30. 10. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), účast při jednání dne 28. 1. 2025, které trvalo déle než dvě hodiny, za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), účast při jednání dne 3. 4. 2025 (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu). Celkem tak mimosmluvní odměna za 5 úkonů právní služby činí 11 500 Kč. K tomu náleží zástupci žalovaného náhrada hotových výdajů v paušální částce za 2 úkony učiněné v roce 2024 po 300 Kč, celkem 600 a za 3 úkony učiněné v roce 2025 po 450 Kč, celkem 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 AT). V řízení před soudem prvního stupně byl žalovaný zastoupen advokátem, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Součástí nákladů řízení je proto vedle odměny za zastupování a paušální náhrady hotových výdajů též náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad, tj. částka 2 824,50 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.). Celkové náklady zastoupení za řízení před soudem prvního stupně tak činí 16 274,50 Kč.

45. V odvolacím řízení žalovanému vznikly náklady celkem ve výši 7 158,50 Kč, jež jsou tvořeny náhradou za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 1 081 Kč, dále odměnou advokáta za dva úkony právní služby, a to ve výši 2 300 Kč za každý úkon (odvolání ze dne 9. 6. 2025 a účast na jednání odvolacího soudu dne 16. 4. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. g/, k/ advokátního tarifu) a dále dvěma paušálními náhradami hotových výdajů zástupce žalovaného v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Součástí nákladů řízení je též náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z jedné odměny za zastupování a z jedné paušální náhrady (a to za sepis odvolání), tj. částka 577,20 Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.). Následně byl žalovaný zastoupen jiným advokátem, který plátcem daně z přidané hodnoty není; za úkon právní služby učiněný nově zvoleným advokátem v odvolacím řízení (účast na jednání odvolacího soudu) proto náhrada za daň z přidané hodnoty nenáleží.

46. Celkem žalovaný na nákladech řízení přes soudy obou stupňů vynaložil 23 433 Kč. Poměrnému úspěchu žalovaného za řízení před soudy obou stupňů pak odpovídá částka 11 997,70 Kč (tj. 51,2 % z 23 433 Kč). Místo plnění a lhůta k plnění byly určeny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.