20 C 118/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 29 043 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 009 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 009 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení, a částku 7 593 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 878 Kč, částky 1 295 Kč, částky 5 268 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 7 441 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 2,25 % z částky 7 593 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 643,93 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce (dále také jen „SVJ“) se domáhal zaplacení 29 043 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, , v budově č. p. , Anonymizováno, – bytový dům –, postavené na pozemku p. č. , Anonymizováno, a ideálního spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, (dále také jen souhrnně „Byt“). , právnická osoba, , jehož součástí je i Byt, byl dle řádného rozhodnutí shromáždění ze dne 10. 6. 2022 zateplen. Byla stanovena měsíční částka splátek na zateplení pro jednotlivé byty. Pro byt žalovaného, tedy byt označovaný jako , Anonymizováno, , byla předmětná částka 929 Kč měsíčně. Žalovaný byl povinen hradit tyto měsíční splátky dluhu na zateplení na základě předpisů úhrad platných od 1. 5. 2022 (měl mu být doručen 7. 4. 2022) a předpisu úhrad platných od 1. 9. 2022 (doručení 17. 8. 2022). SVJ hospodaří – spravuje jednotlivé byty. Jeho členové, jsou zejm. vlastníci bytů apod., bydlí v jednom domě, mají schránky. Je tedy naprosto logické a nejekonomičtější, pokud se jim takové běžné materiály vhazují do schránky. Žalobce dále předkládal protokoly o doručování písemností tímto způsobem. Žalovaný, jako vlastník, má povinnost přispívat na správu domu, splácet svůj dluh na zateplení, platit zálohy za služby a hradit nedoplatky z vyúčtování příslušného roku.

2. Předmět řízení tvořila částka skládající se z nedoplatku za vyúčtování za rok 2022 ve výši 16 182 Kč (vyúčtování doručováno 13. 4. 2023; zásilka nicméně byla uložena na poště, a nedošlo k jejímu vyzvednutí). Jde o nedoplatek na službách ve výši 14 009 Kč, nedoplatek příspěvku na zateplení ve výši 878 Kč a nedoplatek za upomínku ve výši 1 295 Kč. V roce 2022 měl žalovaný dle předpisu platit částku 58 585 Kč. Skutečně však uhradil pouze částku 41 830 Kč. Částka 1 295 Kč zahrnuje upomínku, kterou mu zasílal zástupce žalobce, a kterou žalovanému žalobce přeúčtoval. Jde o částku 1 070 Kč plus DPH. Nárok na její úhradu plyne z čl. 10 odst. 10 a 11 stanov žalobce.

3. Žalobce původně požadoval úhradu předepsaných záloh pro rok 2023, a to od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023. Tato částka činila 12 861 Kč. V průběhu řízení však došlo k vyúčtování služeb za rok 2023, a žalobce přistoupil ke změně žalobního nároku. Žalobce tedy k dnešnímu dni uplatňoval náhradu na nedoplatku za služby za rok 2023 ve výši 7 593 Kč. Dále by byl za rok 2023 oprávněn uplatňovat příspěvek na zateplení ve výši 12 × 929 Kč. K rozšíření žalobní částky však nepřistoupil a požadoval úhradu za příspěvek na zateplení pouze ve výši 5 268 Kč. Tedy, aby tato část předmětu řízení zůstala ve výši 12 861 Kč. Vyúčtování za rok 2023 doručoval předseda výboru pan , jméno FO, v dubnu 2024.

4. Žalovaný po sledované období (ale i v obdobích předchozích) nehradil příspěvek na zateplení domu. Platba na zateplení patří mezi příspěvky na správu domu, a v předpisu plateb je vyčleněná samostatně, aby byla patrná. Příspěvky na správu přitom schvaluje shromáždění SVJ jako nejvyšší orgán SVJ. Rozhodnutí je závazné a vlastníci bytu nemají kompetenci rozhodnutí měnit, a schválenou sumu musí posílat na účet SVJ. Shromáždění SVJ schválilo zateplení, financování zateplení úvěrem a výši měsíčních splátek pro jednotlivé vlastníky bytů, tedy i pro žalovaného. Došlo k tomu v červnu 2022. Žalovaný toto rozhodnutí nenapadl, v důsledku stanovené výše mu vzniká dluh. Pokud tito vlastníci schválenou a předepsanou sumu neposílají, vzniká jim dluh, který se eviduje a do vyúčtování jako dluh z evidence. Žalovaný nemusel na úvěr žalobci hradit předepsané úhrady. Mohl jeho podíl uhradit jednorázově. To však neučinil, a bylo jeho povinností dlužnou částku splácet spolu s dalšími členy žalobce. Každý člen z nějakého důvodu na účet SVJ zašle menší částku, společenství může z této částky nejdříve zaúčtovat částku dlužnou, tedy předepsaný povinný příspěvek, a zbytek peněz, které zůstanou, rozdělí na služby. Stejným způsobem to probíhalo i u žalovaného. Jelikož žalovaný nehradil předepsané zálohy v plné výši, byly částky nejprve započteny na zateplení, posléze na zálohy na služby. Tím vznikl žalovanému dluh na službách, případně i zateplení. Žalovaný si sám předepsané platby svévolně ponížil, k čemuž však nebyl oprávněn. V důsledku toho mu vznikaly/vznikají dluhy. Případné přeplatky není možné vyplatit, když má žalovaný dluh na zateplení.

5. Ke dni 1. 9. 2022 došlo k navýšení záloh pro každého vlastníka podle jeho spotřeby, a to v důsledku nárustu cen komodit některých služeb. Příspěvek na správu domu a splátka dluhu na zateplení se v rámci tohoto předpisu nezměnila.

6. Žalovaný odmítl, že by měl jakýkoli dluh za období roku 2022. Žalovaným uhrazená částka 41 830 Kč, je celá částka, kterou byl povinen zaplatit. Sporoval, že by žalovanému byla doručena žalobcem předložená změna předpisu úhrad platná od 01.05.2022 a změna předpisu úhrad platná od 01.09.2022. Hradil řádně dle stávajícího předpisu, který mu byl doručen naposled. Platí zálohy dle posledního vyúčtování, které mu bylo žalobcem doručeno. Předžalobní výzva mu též nebyla doručena. Nebylo mu doručeno ani vyúčtování za rok 2022, ani vyúčtování za rok 2023. V souvislosti s tím namítal jednak způsob doručování, tak i provádění dokazování v tomto směru.

7. Pro případ, že by mu vyúčtování doručena byla, tak nemají požadované náležitosti. Vymezení náležitostí, které by mělo být obsahem řádného vyúčtování, s odkazem na zákon a komentář k němu a judikaturu, uváděl v závěrečném návrhu. Konkrétní nedostatky nepopsal, pouze jinými slovy konstatoval, že vyúčtování má být obsáhlé a podrobné, co se v něm má (potenciálně) objevovat, avšak v tomto případě absentuje. Ohledně dalších vad vyúčtování žalovaný uváděl, že nedopovídá způsobu jednání uváděnému v rejstříku žalobce, který mj. vyplývá i ze stanov žalobce. Výbor společenství, který tedy je statutárním orgánem žalobce, by měl jednat navenek předseda a když jde o písemný právní úkon, měl by ho podepisovat další člen výboru, to v případě vyúčtování absolutně dodrženo nebylo. Žalovaný měl za rok 2021 přeplatek 5 926 Kč, který nebyl nijak vypořádán. Ve vyúčtování se nepromítá. Sporoval rovněž platnost rozhodnutí schváleno shromážděním per rollam dne 10.6.2022. Mj. z toho důvodu, že v tuto dobu neměl žalobce žádný statutární orgán, který by svolal dané hlasování, případně ho zorganizoval, pokut tedy mělo jít o hlasování per rollam.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem jednotky typově technicky označované jako , Anonymizováno, , tedy ideální spoluvlastnický podíl žalovaného činí , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, . V budově je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, . Za rok 2022 uhradil na služby a příspěvky částku ve výši 41 830 Kč. Žalovaný hradil na zálohách částku ve výši 3 550 Kč.

9. Spornou zůstala především částka, kterou měl žalovaný hradit na služby a příspěvky za rok 2022 a doručení jednotlivých (prakticky všech) písemností žalovanému, vč. předžalobní upomínky. Žalovaný rovněž obecně sporoval obsahové náležitosti předkládaných vyúčtování.

10. Soud má z provedených důkazů za prokázané, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě, který je pod správou žalobce (prokazuje informace o jednotce , Anonymizováno, – LV , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ; mezi účastníky nesporné).

11. Hlasováním mimo shromáždění byl ke dni 10. 6. 2022 mj. schválen plán oprav a údržby pro rok 2022 a taktéž rozpočet na tento rok. Vlastníci většinově schválili dodatky k úvěrové smlouvě, přičemž měsíční splátka úvěru činila částku 42 988,16 Kč. Tato částka byla rozpočítána na jednotlivé vlastníky bytů, přičemž na byt ve vlastnictví žalovaného (technicky označovaný jako jeden z bytů , Anonymizováno, – vycházeje z výše ideálního podílu na společných částech domu a pozemku) vychází úhrada částky 929 Kč měsíčně. Hlasování per rollam se účastnilo 77,465 % vlastníků. Žalovaný, jako vlastník bytu č. , hodnota, , se k návrhům nevyjádřil (výsledek hlasování mimo shromáždění ze dne 10. 6. 2022).

12. Z vyúčtování služeb 1. 1. 22 – 31. 12. 22 plyne, že žalovanému vznikl dluh za dané období ve výši 16 182 Kč. V tomto vyúčtování jsou uvedeny služby vodné stočné, teplo, teplá voda, úklid, výtah, osvětlení spol. prostor, rozúčtování vody, poštovné, přičemž u každé z těchto služeb je uvedena předepsaná záloha, skutečný náklad a rozdíl mezi těmito dvěma částkami. Částka 14 009 Kč, kterou tvoří rozdíl mezi uhrazenými zálohami a náklady na jednotlivé položky vyúčtování, doplňuje položka zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek) tvořící částku 2 173 Kč. Vyúčtování žalobce zasílal žalovanému prostřednictvím poštovní zásilky pod podacím číslem , hodnota, . Zásilka byla adresována žalovanému na jeho adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, tedy na adresu předmětného Bytu. Z připojené dodejky je patrné, že obsah obálky, resp. samotná obálka nebyla adresátem vyzvednuta. K odeslání došlo dne 13. 4. 2023 (obálka, jíž měla být zasíláno vyúčtování za rok 2022, její obsah, vč. dodejky). Soud na tomto místě nepovažuje za přiléhavé hodnocení tohoto důkazu ze strany žalovaného, tedy že z předložené obálky není možné seznat, co bylo jejím obsahem a že tedy tento důkaz nemá žádnou vypovídající hodnotu. Že z (otevřené) obálky není možné zcela nepochybně zjistit, co bylo jejím přesným obsahem, je pochopitelně pravda. Nicméně nelze přistoupit k názoru žalovaného o nemožnosti hodnocení daného důkazu, neboť bylo-li by v každém případě trváno na přesném zjištění obsahu jednotlivých nosičů písemností – obálek,– nebylo by předmětem dokazování prakticky nic jiného. V krajním případě, pokud by si adresát zásilku převzal a „zapřel“ její obsah, byl by odesílatel v prakticky neřešitelné situaci, neboť by neměl žádnou možnost prokázání, co bylo její faktickým obsahem. Není možné očekávat, že by například pořizoval videozáznam při tvorbě obsahu zásilky. V tomto možno odkázat na kontinuální názory spočívající v přesvědčení, že požadavky na míru důkazu nemohou být natolik vysoké, aby stranu zatíženou důkazním břemenem stavěly do nepřekonatelných důkazních obtíží (srov. např. rozhodnutí I. ÚS. 173/13). V daném případě je předloženým obsahem této obálky vyúčtování za rok 2022, individuální účet za vytápění a vodu.

13. Od 1. května 2022 došlo ke změně předpisu úhrad (záloh), když se v důsledku dotace na zateplení snížila částka připadající na tuto položku z 1 507 Kč na 929 Kč, a to s účinností od 5/2022. O doručení tohoto předpisu žalovanému, který může být snížením předepsané částky považován za pro něho pozitivní, svědčí zápis o doručení předpisu plateb s platností 1. 5. 2022, ze kterého vyplývá, že byl vhozen do domovní schránky žalovaného dne 8. 4. 2022. Doručovaly jej členky výboru , jméno FO, . V seznamu bytů (osob), kterých se tento způsob doručování týkal, je i žalovaný (změna předpisu úhrad platná od 1. 5. 22, zápis o doručení předpisu plateb s platností 1. 5. 22).

14. Od 1. září 2022 došlo ke změně předpisu úhrad (záloh), když došlo k navýšení úhrad za dodávky plynu, což se mj. promítlo v úpravě zálohových plateb za teplo (zvýšení o 150 Kč) a TUV (350 Kč). O doručení tohoto předpisu žalovanému svědčí zápis o doručení předpisu plateb s platností 1. 9. 2022, ze kterého vyplývá, že byl vhozen do domovní schránky žalovaného dne 20. 8. 2022. Doručovaly jej členky výboru , jméno FO, . V seznamu bytů (osob), kterých se tento způsob doručování týkal, je i žalovaný (změna předpisu úhrad platná od 1. 9. 22, zápis o doručení předpisu plateb s platností 1. 9. 22).

15. Stejným způsobem, jak popsáno výše, byl doručován i předpis změny úhrad platný ke dni 1. 3. 2022 (změna předpisu úhrad platná od 1. 3. 22, zápis o doručení předpisu plateb s platností 1. 3. 22).

16. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě i v dřívějších obdobích. Mezi účastníky je dlouhodobě vedena řada sporů týkajících se úhrad a vyúčtování v předešlých letech (výzva k úhradě dluhu 22. 11. 21, upomínka 22. 11. 21, podací lístek 22. 11. 21, dodejka, kopie pošt. obálky podepsaná žalovaným 10. 12. 21, nedoplatek k 30. 6. 21 ze dne 26. 7. 21, e-mailová reakce žalovaného ze dne 26. 7. 21; upomínka z 31. 10. 21). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky (upomínka z 31. 8. 22; podací lístek 7. 12. 22; podací lístek 22. 11. 22; vyjádření předsedy výboru ze dne 28. 4. 23). Tyto a dříve uvedené důkazy především svědčí o skutečnosti, že žalobce žalovaného v důsledku nedostatečných úhrad (opakovaně) vyzýval k doplacení vzniknuvších dlužných částek. Prokazuje to toliko takovýto stav. Svědčí to pouze o situaci a procesním postupu jejího řešení ze strany žalobce. Soud proto nemá za zásadní propojovat jednotlivé listiny a podací lístky, když smyslem je pouze zjištění, že žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k úhradě dlužných částek, a to i v různých obdobích. Ostatně to potvrzuje i vyjádření žalobce ze dne 15. 5. 2024. Z hlediska projednávané věci a vyjádření účastníků mají tyto důkazy především funkci směřující k dokreslení situace mezi nimi a opodstatněnosti nároků na náhradu nákladů řízení. Tyto důkazy tedy soud provedl. Na druhé straně soud nepovažoval za nutné, provádět důkaz starším zněním stanov žalobce (oproti níže uvedeným), když jimi měla být prokazována toliko změna stanov v čase. Žalobce nicméně v rámci úhrad uplatňovaných vůči žalovanému v projednávané věci požadoval i náhradu za jeho upomínání, které měl provádět jeho právní zástupce, a který tuto náhradu žalobci rovněž vyúčtoval (faktura č. , hodnota, , předžalobní upomínka 2. 2. 22, vč. podacího archu).

17. Žalobce platby přijaté od žalovaného primárně zaúčtovával na přednostně splatné pohledávky a zbytek byl používán na zálohy na služby s odkazem na čl. 8 Stanov. Žalovanému byla nedostatečná výše úhrad započítávána na položky zateplení. Následně od května 2022 odpovídající částka činila dluh na jednotlivých položkách služeb, což je patrné především z přehledu zaúčtování plateb za měsíc květen 2022 na č. l.

42. Pro měsíc září 2022 je pak patrné navýšení cen – výše záloh – tepla a TUV, což se odráží i ke zvýšení výše dluhu žalovaného za každý jednotlivý následující měsíc (přehled zaúčtovaných plateb). K tomu je třeba uvést, že žalovaný platil na zálohách stále stejnou částku, která však nereflektovala navýšení zálohových plateb, byť to odůvodňoval nedoručením příslušných předpisů o změnách, což však bylo výše uv. důkazy vyvráceno.

18. Ze stanov žalobce soud mj. zjistil, že vlastníci jsou povinni přispívat na správu domu podle svých spoluvlastnických podílů (čl. 4). Mezi další povinnosti patří dodržování stanov, plnění usnesení orgánů společenství, placení záloh na plnění spojených s užíváním bytu (čl. 10). Případně vzniká povinnost hradit náklady spojené s vymáháním, vč. nákladů na upomínky, poštovného atd. (čl. 10/10). V rámci vymezení pravidel pro přispívání je stanovena povinnost příspěvky spojené se správou domu a pozemku hradit bezhotovostním převodem, přičemž příspěvky slouží k financování oprav, údržby, revizí, případně i rekonstrukci a vlastní správní činnost. Výše těchto příspěvků vychází z reálných nákladů, kterým odpovídá (čl. 12). Stanovy byly schváleny 21. 5. 2022 (stanovy žalobce). Způsob jednání upravují stanovy žalobce, když statutárním orgánem žalobce je výbor, za který navenek jedná jeho předseda. V případě, že jde o písemný právní úkon, musí být tento podepsán předsedou a dalším členem výboru (čl. 8). Způsob jednání rovněž plyne i z rejstříku SVJ, v němž je (za dané období) uvedeno, že za výbor navenek jedná jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. Výbor (dle stanov) v rámci výkonu činnosti mj. určuje výši záloh na úhradu za služby a zajišťuje rozúčtování cen a služeb na jednotlivé vlastníky. Kontroluje též plnění povinností, vymáhá dluh, vč. vymáhání soudního, zajišťuje záležitosti ve věcech správy domu a pozemku (čl. 8); (úplný výpis z rejstříku SVJ; stanovy žalobce).

19. Z vyúčtování služeb 1. 1. 23 – 31. 12. 23 plyne, že žalovanému vznikl dluh za dané období ve výši 34 923 Kč. V tomto vyúčtování jsou uvedeny služby vodné stočné, teplo, teplá voda, úklid, výtah, osvětlení spol. prostor, rozúčtování vody, poštovné, přičemž u každé z těchto služeb je uvedena předepsaná záloha, skutečný náklad a rozdíl mezi těmito dvěma částkami. Částka 7 593 Kč, kterou tvoří rozdíl mezi uhrazenými zálohami a náklady na jednotlivé položky vyúčtování, doplňuje položka zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek) tvořící částku 27 330 Kč. Jako příloha tohoto vyúčtování byla předložena listina na č. l. 79 spisu. Tato příloha obsahuje onu částku 27 330 Kč, při zohlednění přeplatku 5 926 Kč, o kterém se zmiňoval žalovaný. Tato příloha, kterou by bylo možno eventuálně považovat za součást vyúčtování, je ovšem v zásadě velmi nepřehledná. V jednom sloupci je částka předpis. Ve sloupci dalším pak dluh za neuhrazené předepsané zálohy a jejich splatnost. V tomto sloupci jsou položky „–500.“ Patrně by se tedy mělo jednat o dluh 500 Kč. Nicméně v posledním sloupci označeném jako „rozdíl“ je zpravidla uvedena částka 929 Kč. Z logiky věci by nicméně, pokud žalovaný dluží částku 500 a 929 měl rozdíl činit součet těchto částek, tedy 1 429 Kč. Mezitím je položka označená jako „zaplaceno.“ Kromě položek za rok 2023 jsou zde i položky pro rok 2022. Navíc třeba podoktnout, že tato příloha tedy pracuje s položkami, které jsou žalovanému účtovány za aktuální rok 2023, a nemohou být předmětem vyúčtování pod položkou „zápočtu z minulého období (přeplatek/nedoplatek).“ V této příloze je rovněž pracováno s částkou 5 926 Kč, která je od stanovené částky odečtena. Jedná se tak patrně o zohlednění přeplatku žalovaného na službách z minulých období. V tomto případě je tedy z vyúčtování služeb 1. 1. 23 – 31. 12. 23 zcela zřejmě patrna částka 7 593 Kč. Zbývající část, kdy předmětem řízení měla být částka 5 268 Kč, je nepřehledná, a není zcela zřejmé, co ji tvoří. Součástí měly být i individuální účty za vytápění a vodu (vyúčtování služeb 1. 1. 23 – 31. 12. 23, spolu s přílohami). Vyúčtování (za rok 2023) žalobce zasílal žalovanému prostřednictvím poštovní zásilky pod podacím číslem , hodnota, . Zásilka byla adresována žalovanému na jeho adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, tedy na adresu předmětného Bytu. K dodání došlo dne 25. 4. 2024, když si ji žalovaný oproti podpisu převzal osobně, ačkoliv sám výslovně opět popřel jejich obdržení (podací stvrzenka, oznámení o výsledku reklamace a vydávací doklad – potvrzení o převzetí poštovní zásilky založené v přílohové obálce).

20. Další (navrhované) důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených (realizovaných) důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl učinit závěr o skutkovém stavu a ve věci rozhodnout. Další dokazování považuje soud za nadbytečné a provádění dalšího dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti.

21. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalovaný jako vlastník Bytu nehradil žalobci příspěvky do fondu oprav, kryjící na něho připadající část splátky úvěru poskytnutého žalobci, a po změně výše záloh nehradil ani část těchto záloh. Konkrétně nereflektoval zvýšení záloh na za teplo a TUV, ke kterému došlo v důsledku navýšení úhrad za dodávky plynu. Ačkoliv žalovaný sporoval doručení změn předpisů úhrad (a tudíž vědomost o změnách), tyto mu byly doručeny. Žalovaný popíral i doručení předmětných vyúčtování, která mu však byla doručena rovněž. Žalobce žalovaným poskytované částky zaúčtoval na jednotlivé položky, které je povinen hradit, podle vnitřního uvážení. Jde jak o zálohy na energie či úhrady dluhu na úvěru. Žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k úhradě předepsaných částek, žalovaný však hradil toliko ty, které z jeho hlediska považoval za opodstatněné. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

22. Podle ust. § 1180 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. z.“), přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

23. Podle ust. § 1181 o. z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

24. Podle ust. § 1189 odst. 1 o. z. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. , právnická osoba, a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

25. Podle ust. § 1190 o. z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

26. Podle ust. § 1194 odst. 1 o. z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

27. Podle ust. § 4 odst. 1, 2 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném od 1. 7. 2020 (dále jen „zák. č. 67/2013 Sb.“), má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Odst. 2 cit. ustanovení stanoví že pokud nedojde k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

28. Podle ust. § 7 odst. 1, 2, 3 zák. č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

29. Podle ust. § 8 odst. 1, 2 zák. č. 67/2013 Sb. pak stanoví, že na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. (2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

30. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána z větší části důvodně.

31. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními existuje vztah správce domu s bytovými jednotkami a vlastníky jednotek. Jednou z nich je i Byt žalovaného. Ze zákonného znění, i jeho vtělení do stanov žalobce, je zřejmé, že vlastníci jednotlivých bytů jsou povinni přispívat na správu domu podle svých spoluvlastnických podílů, přičemž příspěvky slouží k financování oprav, údržby, revizí, případně i rekonstrukci a vlastní správní činnost. V tomto případě se jedná o část připadající podílu konkrétního vlastníka bytu na úvěru na zateplení bytového domu. Výše těchto příspěvků byla stanovena rozhodnutím shromáždění. Ačkoliv žalovaný oprávněnost rozhodnutí shromáždění v projednávané věci napadal, nespadá tato otázka do předmětu tohoto řízení, a zdejšímu soudu nepřísluší její přezkum. Soud má v projednávané věci rozhodnutí shromáždění za řádné, vč. procesních okolností jeho svolání, vedení a platnosti přijatých rozhodnutí. Obdobné platí i pro posouzení způsobilosti orgánů SVJ a jejich oprávnění vést jednání či řídit jeho činnost. Rovněž způsob podepisování listin – jednání žalobce navenek – není předmětem tohoto řízení. Ostatně je patrné, že ve vztahu k členům žalobce se z podstaty věci nemůže ani jednat o jednání navenek. Žalovaný se tedy mýlí, pokud má za to, že by striktní formální pravidla uv. v rejstřík SVJ (zejm. způsob podepisování listin) platila vůči němu i ohledně „prostých“ úkonů, jakými mohou být např. vyúčtování služeb či změna předpisu úhrad. Výše splátky připadající na Byt žalovaného činila částku 929 Kč měsíčně. Tuto však žalovaný na účet žalobce nehradil, ačkoliv se jedná o jeho povinnost vyplývající jak ze zákona, tak ze znění stanov žalobce, kterým se je jako jeho člen povinen podrobit. V tomto směru je třeba souhlasit s žalobcem, že žalovaný není oprávněn si předepsané platby na základě jeho uvážení sám ponížit.

32. Z obdobných důvodů dopadá na žalovaného i povinnost hradit zálohy na služby v žalobcem předepsané výši (viz § 4 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb.); následně tedy pro účely tohoto řízení transformované do nedoplatku na vyúčtování služeb, resp. se promítající ve vyúčtováních za roky 2022 a 2023. Povinnost hradit zálohy vyplývá pro žalovaného přímo ze zákona (§ 1181 o. z., § 4 zák. č. 67/2013 Sb.). V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla sdělena výše záloh, vč. způsobu, jakým tak má činit. Žalovaný měl pravidelně hradit zálohy, a to bez ohledu na veškeré výtky ke způsobu, formě či správnosti vyúčtování.

33. Je třeba v rámci částečných úhrad přisvědčit žalobci, že žalovaný nehradil částky v předepsané výši, tudíž mu v celkovém kontextu vznikal dluh. Žalovaný měl od 1. 5. 2022 hradit celkovou částku 4 479 Kč, tj. jak zálohy na služby, tak připadající na splátku úvěru za zateplení, od 1. 9. 2022 pak částku 4 979 Kč. Žalovaný však na zálohách platil (po celou dobu) toliko částku 3 550 Kč, ačkoliv bylo prokázáno, že byl dostatečně seznámen, jakou částku je povinen hradit. V případě, že žalovaný dospěl k závěru, že výše záloh na služby a příspěvek na zateplení nejsou stanoveny řádně, mohl se event. dohodnout s žalobcem ve smyslu ustanovení § 4 zák. č. 67/2013 Sb. na jiné výši. Žalovaný tak má zákonem danou možnost, jak vzniklou situaci řešit. Samostatně však zvolit částku k placení takovouto možností není, když zákon v případě neshod bez dalšího neumožňuje přestat zálohy či jejich část hradit.

34. Z předložených přehledů zaúčtování plateb žalovaného, které je třeba vnímat než jako důkaz spíše jako podepření tvrzení žalobce, plyne, jakým způsobem žalobce tyto částky započítal.

35. Ze znění stanov i zákonného smyslu existence SVJ a jeho orgánů plyne povinnost správy daného domu a pozemků a zajištění co možná nejlepšího a nejefektivnějšího fungování SVJ. Žalobce tak činí prostřednictvím výkonného výboru, popř. shromáždění členů žalobce. Zmocnění tak výboru umožňuje dle vlastního uvážení při správě nemovitostí (a SVJ) postupovat způsobem, který vyhodnotí jako nejvhodnější. V konkrétním případě pro zajištění fungování dodávek energií, úklidu apod. a splácení poskytnutého úvěru. Žalobce a jeho orgány jsou povinni zajistit fungování SVJ. Je jim svěřeno oprávnění činit tak způsobem nejvhodnějším pro chod SVJ. Pokud tyto např. vyhodnotili, že je třeba primárně splácet poskytnutý úvěr, aby SVJ nebylo stiženo případnými sankcemi, a tudíž žalovaným uhrazené částky alokovaly právě na tento účel, nevidí na tom soud nic nestandartního ani negativního, či dokonce rozporného s řádným vedením SVJ. Stejně tak může nastat situace, že je třeba uhradit „primárnímu“ poskytovateli služeb zálohu na určitou konkrétní službu, proto je třeba kumulované prostředky směřovat právě tam. Je na vedení SVJ, aby vyhodnotilo, kam je nejvhodnější a nejpodstatnější převést finanční prostředky. To je jeho účelem a jedním ze základních smyslů. Tato východiska opodstatňují (a legitimizují) vyjádření žalobce, že jelikož žalovaný nehradil předepsané zálohy v plné výši, byly částky nejprve započteny na dlužnou částku za zateplení, a zbytek peněz posléze na zálohy na služby. Tím vznikl žalovanému dluh na službách, případně i zateplení. Je třeba dodat, že přesný důvod a původ směřování peněz na určité položky však není předmětem projednávané věci, a soud se jím detailně nezabýval. Jedná se o otázku vnitřního fungování žalobce z povahy úkolů vedoucích orgánů, příp. i obecných ustanovení zákona (viz zejm. ust. § 1933 o. z.), kterou žalobce osvětloval právě předloženými přehledy zaúčtování plateb žalovaného.

36. Z hlediska procesního je třeba poukázat na skutečnost, že žalobce již nyní nepožaduje zálohy, ale nedoplatky z vyúčtování. Povinnost k platbám záloh zaniká po uplynutí lhůty k podání námitek proti vyúčtování. Jejich zaplacení již (v takovém okamžiku) úspěšně žalovat nelze. Dlužné zálohové platby se stávají položkou k vyúčtování, z něhož mohou případně vzejít nedoplatky. Žalobce správně zareagoval změnou žaloby, když nyní po žalovaném požaduje mj. nedoplatek z titulu vyúčtování služeb za rok 2023. Jelikož došlo ke změně skutkového stavu, na jehož základě je úhrada požadována, připustil soud v průběhu řízení změnu žaloby, ačkoliv se výše uplatňované částky fakticky nezměnila. Přestože došlo ke změně „ze záloh na nedoplatky,“ nezanikají tím nároky žalobce na úrok z prodlení.

37. Soud neshledává jako opodstatněné námitky žalovaného proti doručování (v podstatě všech v řízení v úvahu připadajících) písemností zasílaných žalobcem. Z provedených důkazu je zřejmé, že žalovanému byly veškeré písemnosti doručeny dostatečným způsobem. Byť k doručování docházelo různým způsobem, nejedná se o doručování nelogické. Soud nepovažuje odůvodnění způsobu doručení předpisů úhrad v tomto typu doručování za nestandartní. Z úřední činnosti je mu známo, že pakliže SVJ doručuje písemnosti svým členům, kteří ve spravovaném domě bydlí – mají zde schránku, doručuje se ve většině případů právě prostřednictvím prostého vhození do této schránky. Žalobce předložil dostatečně logické argumenty, aby takový způsob mohl být soudem aprobován. V projednávané věci žalobce navíc předložil zápis o doručování daných písemností (změny předpisu úhrad) právě vhozením do poštovních schránek vlastníků, který soud v celkovém kontextu projednávané věci považuje za zcela dostačující. Je pochopitelně vhodnější z důkazního hlediska doručování prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, ale rozhodně nelze žalobcem zvolený způsob považovat za neprokázaný v projednávané věci. Soud argumentaci žalobce považuje za přiléhavou, logickou a dávající ekonomický smysl, přihlížeje i k obecné známosti finanční náročnosti rozesílání poštovních zásilek. Na druhé straně není vhodné opomenout, že žalovaný kromě popírání doručení jakékoliv písemnosti, popřel i doručení vyúčtování za rok 2023, ačkoliv bylo k důkazu provedeno potvrzení o převzetí poštovní zásilky, které osobně podepsal. Svědčí to o celkovém postoji žalovaného k uplatňovaným nárokům, byť se pochopitelně může bránit způsobem, jaký uzná za vhodný, a jakou procesní strategii zaujme. To je nicméně jeho odpovědností.

38. V případě doručení vyúčtování služeb za rok 2023 nenastává žádná pochybnost o jeho doručení žalovanému, když byly předloženy jednoznačně průkazné listiny o způsobu doručení této písemnosti. V případě vyúčtování služeb za rok 2022 je třeba situaci blíže rozebrat a připomenout, že se jedná o hmotněprávní jednání ve smyslu ustanovení § 570 o. z. Účinnost hmotněprávních jednání předpokládá, že projev vůle je doručen adresátovi, tedy dostane se do sféry jeho dispozice. Soud tomto může pro zjednodušení odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle které se za okamžik doručení zásilky považuje okamžik, kdy se adresát měl možnost s obsahem zásilky seznámit. Projev vůle dojde adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Od okamžiku dojití projevu vůle do sféry adresáta je právní úkon pro jednající subjekt závazný a nelze jej jednostranně odvolat. Není přitom nutné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem právního úkonu; dostačuje, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 12. 2010 sp. zn. 23 Cdo 2926/2009, ze dne 19. 11. 2008 sp. zn. 26 Cdo 238/2008, ze dne 30. 6. 2008 sp. zn. 28 Cdo 2622/2006). Žalovaný nenamítal, že by se v době doručování vyúčtování služeb za rok 2022 nezdržoval v místě svého bydliště, či by mu jiná okolnost bránila si zásilku vyzvednout. Jelikož však nebyl zastižen, byla mu zásilka obsahující vyúčtování uložena na poště. Jelikož si zásilku nevyzvedl, byla tato následně vrácena odesílateli. Žalovanému tedy bylo oznámeno a byl srozuměn, že si ji může ještě vyzvednout. Daným okamžikem se zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného. Hmotněprávní jednání, jež zásilka obsahovala, se stalo perfektním, a bylo jen na žalovaném, aby se s ním seznámil. Hmotněprávní úkon je třeba považovat za perfektní okamžikem, kdy se adresát tohoto úkonu měl možnost s ním objektivně seznámit, doručení nelze vázat na okamžik, kdy (a zda) je adresát ochoten tak opravdu učinit (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 26 Cdo 2734/2012).

39. Vyúčtování, která jsou předmětem tohoto řízení, tak byla žalovanému řádně doručena. Soud však má částečné výhrady k jejich obsahu. Z obou vyúčtování je zřejmé že vyúčtování služeb jako takových učinil žalobce souladně se zněním zák. č. 67/2013 Sb., když je patné, jaké částky byly žalovaným uhrazeny, skutečný náklad na jednotlivé položky, vč. uplatňovaného nedoplatku. Přesné a detailní rozúčtování a doložení jednotlivých služeb pak řeší § 8 zák. č. 67/2013 Sb. Pro případ ani jednoho z řešených vyúčtování však porušení podmínek vymezených tímto ustanovením nebylo předmětem sporu a žalobce neodepřel žalovanému možnost požádat o předložení dokladů. Soud tedy částky za vyúčtování služeb považoval za opodstatněné, a k jejich úhradě žalovaného zavázal, tj. 14 009 Kč, resp. 7 593 Kč. Částky, které však neshledal dostatečně prokázanými, soud zamítl (2 173 Kč a 5 268 Kč). Vyúčtování služeb 1. 1. 22 – 31. 12. 22, kromě vyúčtování služeb obsahuje i položku označenou jako „zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek)“ obsahující částku 2 173 Kč. Co je však jejím předmětem není dle provedených důkazů zřejmé, ani nebyl předložen žádný doklad připojený k předmětnému vyúčtování, který by obsah této částky specifikoval. Jedná se o položku, o jejímž obsahu je možno se pouze domnívat, co tvoří. Soud ji jako takovou neshledal za oprávněnou, a proto byla žaloba do této částky zamítnuta, neboť ani po provedení podrobnějšího přezkumu této částky v soudním řízení není jednoznačně zřejmé, co je jejím obsahem, natož pak při jejím předložení vlastníkovi bytu. V případě vyúčtování služeb 1. 1. 23 – 31. 12. 23 „zápočet z minulého období (přeplatek/nedoplatek)“ bylo vysvětleno výše, že obsah částky 27 330 Kč, který je oproti předchozímu vymezen v příloze tohoto vyúčtování (č. l. 79 spisu), je značně nepřehledný a zahrnující různé položky z různých období. Platí pro ni tedy stejná východiska jako pro částku 2 173 Kč.

40. Žalovaný námitky vztahující se k vyúčtování služeb za roky 2022 ani 2023 nepodal. Existuje tedy do jisté míry presumpce správnosti těchto vyúčtování a jejich splatnost nastala ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb, přičemž soud vysvětlil výše, které nedostatky bral v projednávané věci v potaz. Žalovaný nesprávnost vyúčtování toliko obecně deklaroval, a ve své podstatě tato vyplývá pouze z jeho odmítání úhrad splátek úvěru na zateplení. Uv. nedostatek nelze zhojit případným vznášením nové argumentace v rámci soudního řízení. Tímto způsobem zmeškání lhůty zhojit nelze, obdobně lhůta žádným takovým úkonem nezapočne běžet opětovně. Soud se nicméně správností předložených vyúčtování zabýval. Případné nedostatky vyúčtování se však věcně netýkají vyúčtování záloh a skutečné výše nákladů, na něž v zásadě dopadají přísnější obsahová pravidla, vč. důsledků pro počátek jejich splatnosti. Tyto jsou ve vyúčtováních za dané období naprosto zřejmým způsobem uvedeny. Nedostatky se vztahují „toliko“ k nedoplatku/přeplatku z minulých období a položek, na které nedopadá úprava vyúčtování, neboť se nejedná o vyúčtování poskytovaných služeb.

41. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Žalobci byl přiznán nárok na úrok z prodlení ve výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., když soud upravil jeho výši s ohledem na odlišné termíny vyúčtování a tomu připadající sazby. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku a v převyšujícím rozsahu tyto nároky zamítl.

42. Soud závěrem poukazuje, že ve sporech obdobného typu, jako v projednávané věci, je zásadní, aby i v případě sporů členové společenství vlastníků jednotek nadále hradili zálohy na výdaje, náklady a energie a další řádně předepsané příspěvky. V případě rozporů je v zájmu účastníků řízení vyvinout úsilí, aby takové rozpory byly co nejdříve (v ideálním případě smírně) odstraněny. Žalobce je správcem nemovitosti, žalovanému svědčí vlastnické právo k Bytu. Soud nepovažuje za vhodné přiznat právní ochranu postupu, když žalovaný (v případě neshod se žalobcem) po mnoho měsíců v rozporu se zákonem odmítne hradit příspěvky do fondu oprav, za služby a energie jím využívané, byť nepopírá, že plnění a služeb užívá a rozporuje toliko jejich výši, příp. způsob vyúčtování. Rozpory mezi členy společenství vlastníků jednotek navzájem a vůči společenství, nejsou ničím výjimečným. Pokud by soud připustil žalovaným zvolený způsob prosazování práv, vydal by jasný signál k tomu, aby jednotlivci prosazovali jejich práva absolutním způsobem bez šetření podstaty celé věci, tj. zachování provozu a údržby nemovitostí a jejich společných částí, tedy ve svém důsledku s dopadem i na ostatní spoluvlastníky. V daném případě se projevující především případnými sankcemi a nárůstem dlužné částky při splácení poskytnutého úvěru, event. nutnosti uhradit zálohu „primárnímu“ poskytovateli služeb.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 643,93 Kč, přičemž tato částka představuje 48,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,38 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,62 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 453 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 043 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 4. 2024, z částky 4 600 Kč (2 x 2 300 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 450 Kč ve výši 2 824,50 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

44. Soud nepřiznal žalobci nárok na náhradu právní služby spočívající v zaslání předžalobní výzvy, neboť je patrné, že žalobce sám a opakovaně žalovaného vyzýval k úhradě dlužných částek a upozorňoval jej na nebezpečí vymáhání dluhů soudní cestou. Tímto byla naplněna především varující funkce, a žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení obecně. Nikoliv však na tento konkrétní úkon, když zástupce žalobce jednak potvrdil, že žalovaný (v souvislosti s vymáhanou částkou) nebyl prostřednictvím právního zástupce vyzýván a jednak předžalobní výzva, která byla soudu předložena, je datována a byla zasílána žalovanému již v únoru 2022. Je tak zřejmé, že nesouvisí s předmětem projednávané věci, když tím byly nedoplatky z vyúčtování za celý uplynuvší rok 2023 a následující. Tento úkon tak nebyl zástupcem žalobcem (v souvislosti s proběhnuvším řízením) učiněn.

45. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.