29 Co 63/2026

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Petry Hankové a Mgr. Kateřiny Kupkové ve věci žalobce: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 31 497,15 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 106 C 20/2024-75 ze dne 8. 12. 2025

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I žalobě ve věci samé vyhovujícím a III o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 31 497,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období v tomto výroku specifikované, to vše do tří dnů od právní moci výroku I a III rozsudku. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce požadavek na zaplacení částky 371 Kč staví na tvrzení, že vyúčtováním služeb za rok 2022 nesprávně vycházelo z toho, že žalovaný uhradil za toto zúčtovací období na zálohách na služby 9 479 Kč, ačkoli zaplatil jen 9 108 Kč, 9 038,61 Kč požaduje z titulu nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2023, 11 863,54 Kč z titulu nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2024 a 10 224 Kč z titulu neuhrazených plateb na dlouhodobou zálohu na opravy (dříve fond oprav) za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, v budově čp. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Proto je podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), povinen přispívat na správu domu a pozemku a podle § 1181 o. z. platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, a to ve lhůtách určených stanovami společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“), tedy příspěvky na správu domu a pozemku k 15. dni v měsíci a zálohy na služby k 15. dni v měsíci, nejdéle do konce měsíce. Podle měsíčního předpisu plateb spojených s užíváním bytu účinného od 1. 2. 2021 činí pro byt žalovaného pevné platby (tzv. fond oprav) 426 Kč a zálohové platby 759 Kč, tj. celkem 1 185 Kč měsíčně; mezi účastníky je nesporné, že tyto platby žalovaný v období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024 nezaplatil. Podle vyúčtování služeb roku 2023 činí náklady na služby k bytu žalovaného 9 038,61 Kč a ve vyúčtování je obsažen i nedoplatek 371 Kč z titulu nesprávně účtovaných záloh v zúčtovacím období 2022; vyúčtováním služeb roku 2022 k bytu žalovaného j doloženo, že toto vyúčtování vycházelo z (nesprávného) údaje o zaplacených zálohách 9 479 Kč. Ve vyúčtování služeb roku 2024 k bytu žalovaného jsou uvedeny náklady ve výši 11 863 Kč. Na základě toho okresní soud uzavřel, že žalovaný je podle § 1180 odst. 1 a § 1181 o. z. povinen zaplatit žalobci žalobou uplatněné částky, a to včetně požadovaného úroku z prodlení podle § 1970 o. z.

3. Žalovaný na svoji obranu uvedl, že jeho společnost , právnická osoba, . provedla rekonstrukční práce společných prostor domu , adresa, , kdy se s předsedou SVJ dohodl, že nebude nic fakturovat a proinvestovaná částka ve výši 150 000 Kč bude postupně umořována vůči poplatkům žalovaného a jeho matky , jméno FO, . V podání z 15. 5. 2025 uvedl, že dohoda byla, že částky budou započteny. Žalobkyně však popírá, že by byla mezi účastníky uzavřena dohoda ve znění tvrzeném žalovaným, a jeho pohledávku neuznala, označila ji za spornou a pochybnou. Okresní soud na základě toho uzavřel, že žalovaný přes poučení poskytnuté mu při jednání 24. 9. 2025 svá tvrzení dostatečně nedoplnil, a neunesl tak břemeno tvrzení ani břemeno důkazní; okresní soud postrádá zejména uvedení konkrétní výše pohledávky namítané žalovaným k započtení a tvrzení o obsahu dohody se žalobkyní stran realizace díla společností žalovaného. Dodal, že žalobkyně vůči této pohledávce vznesla relevantní argumenty (nedostatek vzájemnosti pohledávek, sporná výše). Je tak nejisté, zda tato pohledávka vznikla, v jaké výši, kdo je jejím věřitele, takže zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu a výše by vyžadovalo rozsáhlejší dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení. Jde tak o pohledávku nejistou a neurčitou, která podle § 1987 odst. 2 o. z. není započitatelná. Okresní soud proto obranu žalovaného shledal nedůvodnou a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Výrokem II uložil žalobkyni, aby do 15 dnů od právní moci výroku II tohoto rozsudku zaplatila doplatek soudního poplatku ve výši 434 Kč na účet v tomto výroku uvedený, a výrokem III uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 19 398,30 Kč do tří dnů od právní moci výroku I a III rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku, a to proti jeho výrokům I a III, se odvolal žalovaný. Namítá, že rekonstrukci schodiště v předmětné nemovitosti prováděl on prostřednictvím své společnosti , právnická osoba, . To potvrdil i zástupce žalobce, který nyní účelově tvrdí, že dohoda o provedení prací byla uzavřena se žalovaným, a nikoliv s , právnická osoba, ., přestože se tato společnost zabývá zednickými pracemi. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dohoda, že případné nedoplatky na službách a jiných poplatcích budou započteny proti ceně za provedené dílo. Při výslechu v souvisejícím sporu sp. zn. , spisová značka, , vedeném proti matce žalovaného, zástupce žalobkyně uznal část nákladů ve výši 80 000 Kč. Tato částka plně pokrývá pohledávku žalobce. Žalovaný má proto za to, že pohledávka uplatněná v žalobě nikdy nevznikla, respektive zanikla započtením. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá.

5. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Má za to, že jedinou snahou žalovaného je oddálit plnění vůči žalobci. Žalovaný ani jeho matka stále nehradí platby spojené se vlastnictvím a užíváním bytové jednotky, a žijí tak na náklady ostatních vlastníků jednotek. O tom, že by měla rekonstrukci v domě čp. , Anonymizováno, provést , právnická osoba, ., se dozvěděl až z (léta odkládané) fakturace této společnosti. Dohoda o provedení rekonstrukcí byla uzavírána se žalovaným, a nikoli s , právnická osoba, ., která provedla fakturaci, navíc ve výši neodpovídající provedenému dílu. I kdyby připustil tvrzení o možném zápočtu nedoplatku na službách s cenou za provedené práce, není pohledávka žalovaného způsobilá k zápočtu, neboť ji žalobce sporuje co do její výše a jde o pohledávky různých subjektů. Navíc jsou vůči , právnická osoba, . vedeny exekuce soudním exekutorem Exekutorského úřadu v Teplicích , tituly před jménem, , jméno FO, (sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ), v nichž bylo žalobci zakázáno vyplatit exekvované společnosti jakákoliv plnění či na ně cokoli započíst.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i jemu předcházející řízení v rozsahu napadeném odvolám žalovaného (tj. vyjma výroku II) a odvolání žalovaného důvodným neshledal. Se souhlasem účastníků za splnění podmínek § 214 odst. 3 o. s. ř. o odvolání žalovaného rozhodl bez nařízení odvolacího jednání.

7. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a z řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. vyhodnocených důkazů správně zjistil skutkový stav, z něhož i odvolací soud vychází.

8. Takto bylo okresním soudem objasněno, že žalovaný je členem žalobkyně, když je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, s podílem na společných částech domu o velikosti , Anonymizováno, ; uvedené je mezi účastníky nesporné a okresní soud toto ověřil z informace o jednotce z nahlížení do katastru nemovitostí. Žalobce je Společenství vlastníků domu , adresa, . Ze stanov SVJ okresní soud zjistil, že vlastník jednotky (tedy i žalovaný) je povinen pravidelně přispívat k 15. dni v měsíci na správu domu a pozemku částku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech domu (čl. IX odst. 4 písm. f/), pravidelně platit k 15. dni v měsíci, nejdéle do konce měsíce, zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (čl. IX odst. 4 písm. g/), hradit nedoplatky z vyúčtování na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (čl. IX odst. 4 písm. h/) a v případě prodlení s peněžitým plněním ve prospěch společenství, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, hradit společenství úrok z prodlení (čl. IX odst. 4 písm. i/). Vlastník jednotky má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu včas vyúčtovala zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, zpravidla nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do 3 měsíců po uplynutí této lhůty (čl. IX odst. 3 písm. g/).

9. Podle měsíčního předpisu plateb spojeného s užíváním bytu z 25. 1. 2021 činí u bytu žalovaného s účinností od 1. 1. 2021 tzv. dlouhodobá záloha na opravy (fond oprav) 426 Kč měsíčně a zálohované platby 759 Kč, což zahrnuje zálohu na elektrickou energii společných prostor 14 Kč, vodné a stočné 600 Kč, TDO (odpady) 57 Kč a pojištění domu 88 Kč. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný tyto předepsané platby za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024 nezaplatil.

10. Vyúčtování služeb roku 2023, za zúčtovací období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023, obsahuje jednak vyčíslení nákladů na dům, a jednak vyčíslení nákladů na byt žalovaného, též uvedení výše předepsaných záloh a rovněž informaci, že na zálohách na služby ani na dlouhodobých zálohách na opravy domu nebylo žalovaným zaplaceno ničeho. Z tohoto vyúčtování okresní soud správně zjistil, že náklady na služby v bytě žalovaného za toto zúčtovací období činí 9 038,61 Kč. Jelikož žalovaný v tomto období na zálohách nezaplatil ničeho, odpovídá tato částka současně nedoplatku na službách za rok 2023. Ve vyúčtování je dále uvedena částka 371 Kč za chybně zúčtované zálohy roku 2022. Ve vyúčtování je uvedeno, že nedoplatek je třeba uhradit do 30. 6. 2024.

11. Vyúčtování služeb roku 2024, za zúčtovací období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, obsahuje (stejně jako předchozí vyúčtování) vyčíslení nákladů na dům a vyčíslení nákladů na byt žalovaného, výši předepsaných záloh a rovněž informaci, že na zálohách na služby ani na dlouhodobých zálohách na opravy domu nebylo žalovaným zaplaceno ničeho. Z tohoto vyúčtování okresní soud správně zjistil, že náklady na služby v bytě žalovaného za toto zúčtovací období činí 11 863,54 Kč. Jelikož žalovaný v tomto období na zálohách ničeho nezaplatil, odpovídá tato částka současně nedoplatku na službách za rok 2024. Je v něm též uvedeno, že nedoplatek je třeba uhradit do 30. 6. 2024.

12. Na právní vztah účastníků a nároky z něj plynoucí je třeba aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jak v právním hodnocení správně uzavřel okresní soud, a dále též zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále též jen zákon č. 97/2013 Sb.“).

13. Podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

14. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

15. Okresní soud správně uzavřel, že žalovaný coby vlastník jednotky v žalovaném období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024 byl podle § 1180 odst. 1 o. z. povinen přispívat na správu domu a pozemku částkou 426 Kč měsíčně odpovídající jeho podílu na společných částech domu, a to ve shodě s čl. IX. odst. 4 písm. f) stanov SVJ vždy k 15. dni v měsíci. Jelikož tak v žalovaném období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024 nečinil (o čemž není mezi účastníky sporu), dluží žalobci na tomto příspěvku 10 224 Kč (za 24 měsíců po 426 Kč). Jelikož je žalovaný s těmito platbami v prodlení, má žalobce právo též na zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek za jednotlivé měsíce vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti, tj. z každé měsíční platby 426 Kč vždy od 16. dne daného měsíce až do zaplacení (§ 1970 o. z.) ve výši určené okresním soudem správně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Dále okresní soud správně z předložených vyúčtování za roky 2023 a 2024 - proti nimž žalovaný neuplatnil námitky, a proto je okresní soud správně pokládal za řádná ve smyslu § 8 odst. 2 věty druhé zákona č. 67/2013 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2198/2024 ze dne 11. 12. 2024) - zjistil, že žalovanému (který v období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024 neplatil zálohy na služby) vznikl za období od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023 nedoplatek na službách ve výši 9 038,61 Kč splatný 30. 6. 2024 a za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 nedoplatek na službách ve výši 11 863,54 Kč splatný 30. 6. 2025 a současně byl ve vyúčtování roku 2023 žalovanému vyúčtován nedoplatek 371 Kč splatný 30. 6. 2024, vzniklý nesprávným vyúčtováním služeb roku 2022, kdy, ačkoli žalovaný uhradil na zálohách pouze 9 108 Kč, vycházelo vyúčtování nesprávně ze zaplacených záloh 9 479 Kč. Ostatně vyčíslení dlužných částek a jejich splatnost učinil žalovaný při jednání okresního soudu dne 1. 12. 2025 nespornými. Okresní soud tedy správně uzavřel, že tyto nedoplatky je žalovaný podle § 1181 o. z. povinen žalobci zaplatit, a to v souladu s čl. IX odst. 4 písm. h) stanov SVJ částky 9 038,61 Kč a 371 Kč do 30. 6. 2024 a částku 11 863,54 Kč do 30. 6. 2025. Jelikož tak řádně a včas neučinil, je od následujícího dne v prodlení se zaplacením těchto částek, a žalobce tak má podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částek , částka, a 371 Kč za dobu od 1. 7. 2024 do zaplacení a z částky 11 863,54 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení ve výši určené okresním soudem správně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Žalovaný namítal (ve vyjádření z 3. 3. 2025), že společnost , právnická osoba, ., jejímž je jediným společníkem a jednatelem, prováděla rekonstrukce společných prostor domu , adresa, a že se s předsedou SVJ dohodl, že nebude nic fakturovat, ale proinvestovaná částka ve výši 150 000 Kč „bude postupně umořována vůči povinným poplatkům žalovaného a jeho matky , jméno FO, “. V podání z 15. 3. 2025 uvedl, že „dohoda byla, že budou částky započteny“. Proto má žalovaný dluh „za uhrazený“.

18. To však popírá žalobce, který k tomu uvedl, že již ve výzvě k úhradě dluhu z 9. 8. 2024 byl žalovaný upozorňován, že žalobce si je vědom prací, které žalovaný v domě provedl, ale jelikož je nevyúčtoval, s žalobcem nekomunikoval, respektive vyúčtování pouze sliboval, nemohl žalobce jakékoliv pohledávky započíst. Popírá, že by předseda SVJ dohodl, že žalovaný nebude nic fakturovat (takový postup dle žalobce není účetně ani právně možný). Dle žalobce dohoda zněla tak, že žalovaný provede práce, vyúčtuje je a proběhne započtení. Avšak žalovaný nic nevyúčtoval, a proto nebylo možné nic započíst. Vyúčtování provedl na společnost , právnická osoba, ., se kterou nelze pohledávky započíst, neboť se nejedná o pohledávky vzájemné.

19. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

20. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

21. Podle § 1991 o. z. zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly; k ujednání o započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný, se však nepřihlíží.

22. Z citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem zániku pohledávky započtením je jednak existence vzájemných pohledávek (tedy že dlužník jedné pohledávky je zároveň věřitelem druhé pohledávky a naopak) stejného druhu (tj. např. peněžitých pohledávek). Ze započtení jsou vyloučeny pohledávky, které nelze uplatnit u soudu (tj. pohledávky nesplatné, § 1987 odst. 1 o. z.) a dále pohledávky nejisté a neurčité (§ 1987 o. z.); avšak i takové pohledávky lze započíst dohodou stran. K započtení pak dochází buď jednostranným adresovaným právním jednáním, jímž jedna ze stran prohlásí vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává vůči jeho pohledávce, nebo dohodu stran o započtení jejich vzájemných pohledávek. Dohoda o započtení nevzájemných pohledávek je v zásadě možná jen tehdy, jestliže jsou jí účastny všechny strany započítávaných pohledávek. Jednostranný kompenzační úkon i dohoda o započtení musí být určité tak, aby z nich bylo zřejmé, která pohledávka, z kterého právního vztahu se započítává a vůči které pohledávce.

23. Z uvedeného okresní soud správně vycházel. Jelikož tvrzení žalovaného o dohodě účastníků o započtení pohledávek bylo neurčité, při jednání dne , datum, žalovaného (jehož v tomto směru tíží břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř.) podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval, aby doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy tak, aby bylo zřejmé, jaká dohoda o započtení byla uzavřena, mezi jakými stranami a kdy byla uzavřena, v jaké formě a o jakém obsahu, včetně uvedení výše pohledávky uplatněné k započtení proti pohledávce žalobce a zda a v jaké formě a kdy učinil žalovaný projev vůle směřující k započtení žalobou uplatněné pohledávky. Současně ho poučil o tom, že zůstane-li nečinný, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci samé. V reakci na to žalovaný podáním z 23. 10. 2025 doplnil, že žalobce si u žalovaného na základě ústní smlouvy o dílo objednal rekonstrukci schodiště. Realizaci prací provedla společnost , právnická osoba, ., jejímž jediným společníkem a jednatelem je žalovaný. V průběhu realizace díla bylo účastníky dohodnuto, že cena provedeného díla bude započtena proti pohledávkám, které jsou nyní předmětem tohoto řízení. Z toho žalovaný dovozuje, že nebyl povinen jednostranně provést zápočet, neboť mezi stranami existovala dohoda, která tento úkon svým obsahem nahradila. Veškeré dohody byly uzavírány ústně, neexistují k nim písemné doklady.

24. Avšak žalovaný ani po (shora uvedeném) poučení o jeho povinnosti tvrzení a důkazní a následcích nesplnění těchto povinnosti, které mu bylo okresním soudem v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. zcela konkrétně poskytnuto, netvrdí skutečnosti rozhodné pro posouzení této jeho námitky. Zejména přes výzvu okresního soudu nespecifikoval, mezi jakými konkrétními stranami byla dohoda uzavřena (tedy zda toliko mezi účastníky řízení, nebo zda stranou této dohody byla i společnost , právnická osoba, .) a jaký byl její konkrétní obsah (tedy zejména jak byly v této dohodě specifikovány pohledávky žalobce a pohledávka žalovaného, popř. společnosti , právnická osoba, ., které měly započtením zaniknout. Žalobce přitom existenci dohody o započtení o obsahu tvrzeném žalovaným popírá; připouští sice, že s žalovaným dohodu uzavřel, ale dle žalobce zněla tak, že žalovaný (nikoliv společnost , právnická osoba, .) provede práce na opravě domu, vyúčtuje je a poté proběhne započtení (tedy že se pouze dohodli o tom, že započtení provedou až poté, co žalovaný práce vyfakturuje), k čemuž však dle žalobce následně již nedošlo, neboť žalovaný nic nevyfakturoval, a proto nebylo možné započíst. Žalovaný přes výzvu okresního soudu neoznačil k prokázání existence jím tvrzené dohody o započtení jakýkoliv důkaz, a tedy okresní soud správně uzavřel, že existenci této dohody o započtení neprokázal. Zbývá dodat, že žalovaný v řízení ani netvrdil, že by učinil jednostranný kompenzační úkon směřující k započtení jeho pohledávky vůči pohledávkám žalobce a nic takového neplyne ani z obsahu spisu. Navíc v situaci, kdy je mezi účastníky sporné, zda se práce na opravě domu zavázal žalobci provést , Jméno žalovaného, jako fyzická osoba (jak tvrdí žalobce), nebo společnost , právnická osoba, . (jak tvrdí žalovaný), a sporná je též cena a kvalita provedených prací, jak vyplynulo z vyjádření žalobce, jde o pohledávku nejitou a neurčitou, jejíž prokázání co do její existence a výše by si vyžádalo rozsáhlé dokazování, a taková pohledávka není podle § 1987 odst. 2 o. z. k (jednostrannému) započtení způsobilá (jak uzavřel již okresní soud). Žalovaný tak neunesl povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve vztahu k namítané obraně.

25. Okresní soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti správně vycházel z toho, že pohledávky žalobce, které jsou předmětem tohoto řízení, nezanikly započtením, a tudíž správně žalobě v plném rozsahu vyhověl.

26. Správný je též výrok III rozsudku okresního soudu, jímž byla neúspěšnému žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. uložena povinnost zaplatit úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 398,30 Kč. Uvedená částka zahrnuje soudní poplatek z žaloby 1 575 Kč dle položky 1 odst. 1. písm. b) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměnu zástupce žalobce (advokáta) za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění z 9. 8. 2024, podání žaloby 21. 10. 2024, vyjádření žalobce z 10. 3. 2025 a účast u jednání soudu prvního stupně , datum, ) 5 x 2 020 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 22 817 Kč před rozšířením žaloby) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), odměnu za 1 úkon právní služby (účast na jednání , datum, ) 1 x 2 380 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 31 497,15 Kč po změně žaloby) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g/ a. t.), náhradu hotových výdajů za prvé tři úkony právní služby 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 před novelou č. 258/2024 Sb. a náhradu hotových výdajů za další 3 úkony právní služby 3 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění uvedené novely a částku 3 093,30 Kč odpovídající DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (21 % z částky 14 730 Kč).

27. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích I a III věcně správný, a proto byl v těchto výrocích odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

28. V odvolacím řízení byl žalovaný zcela neúspěšný, proto je podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 424,30 Kč, zahrnující odměnu zástupce žalobce (advokáta) za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) 1 x 2 380 Kč dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., náhradu hotových výdajů 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a částku 594,30 Kč odpovídající DPH z odměny a náhrad (21 % z částky 2 830 Kč) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Tomu odpovídá výrok II tohoto rozsudku o nákladech odvolacího řízení.