29 Co 83/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Petry Hankové a Mgr. Kateřiny Kupkové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D, narozená rodné přijmení Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D e) Jméno žalobce E., IČO IČO žalobce E sídlem Adresa žalobce E f) Jméno žalobce F, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce F bytem Adresa žalobce F všichni zastoupeni advokátem Alexanderem Petričkem sídlem Chrastavská 188/27, 460 01 Liberec 2 proti žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované 5 zastoupená advokátem Mgr. Janem Zrnovským sídlem náměstí Dr. E. Beneše 4/12, 460 07 Liberec III – Jeřáb o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 14. listopadu 2024, č. j. 13 C 4/2024-118,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zrušil spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku p. č. Anonymizováno k. ú. adresa a vypořádal jej tak, jak je v něm podrobně rozepsáno, a výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobci se domáhali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k tomuto pozemku podle geometrického plánu č. hodnota vypracovaného tituly před jménem jméno FO dne datum (dále jen „geometrický plán z roku 2022“). V žalobě uvedli, že pro rozdělení pozemku byly použity značky v terénu vymezující zaměření pro velikost spoluvlastnických podílů dle technické zprávy z roku 2011. Původně šlo o rekreační areál, u něhož se postupnými kroky směřovalo k tomu, aby vlastníci rekreačních chat dosáhli stavu, kdy budou vlastnit i užívanou část pozemku kolem svých chat. K uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví však nedošlo, neboť žalovaná tvrdila, že jí kromě rekreační chaty svědčí vlastnické právo k dalšímu objektu (domku na nářadí), k němuž by po rozdělení dle geometrického plánu z roku 2022 ztratila přístup. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví, jakož i s tím, že do výlučného vlastnictví má získat 411 m², trvala však na rozdělení takovým způsobem, aby obě stavby byly na jejím pozemku, případně na zřízení věcného břemene. Namítala též, že geometrický plán žalobci nechali vypracovat bez jejího souhlasu a že ji šikanují a vyhrožují jí odstraněním její chaty. Při pokusu o smírné řešení věci vyšlo najevo, že si strany nerozumí, neboť při předžalobní komunikaci došlo k záměně geometrického plánu z roku 2011 s technickou zprávou a s geometrickým plánem z roku 2022. Po vysvětlení soudem žalovaná souhlasila s rozdělením podle geometrického plánu z roku 2022 s tím, že přístup k chatě na nářadí bude ošetřen smluvně symbolickým nájmem za částka na dobu dožití. Obě strany měly v úmyslu zaslat soudu ke schválení text smíru, k tomu však nedošlo poté, co se požadavek žalující strany změnil v tom, že bylo požadováno nájemné částka ročně s dobou nájmu 3 roky a možností prolongace, a žalobci vznesli požadavek na náhradu nákladů řízení částka každému z nich. Žalovaná nakonec přistoupila na horší podmínky nájmu i na úhradu příspěvku na pořízení geometrického plánu z roku 2022, odmítla však hradit náklady žalobců. Proto soud po provedeném dokazování rozhodl ve věci rozsudkem, kdy reálně a podle výše spoluvlastnického podílu přiřkl každému ze spoluvlastníků do výlučného vlastnictví konkrétní parcelu dle geometrického plánu z roku 2022 s tím, že tito nejsou povinni si navzájem ničeho doplácet v penězích. O náhradě nákladů rozhodl (s odkazem na stanovisko Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23) podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť u tohoto typu řízení se vychází z toho, že obě strany jsou v pozicích žalobců i žalovaných, jim oběma je vyřešena otázka existence a vypořádání spoluvlastnictví a u žádné z nich nedochází ke zmenšení či zvětšení majetku, proto žádného z účastníků nelze považovat za v řízení neúspěšného a každý z nich si své náklady nese sám. Neshledal důvody pro výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům. To by bylo možné pouze tehdy, pokud by se žalovaná v řízení chovala obstrukčně nebo by z její strany šlo o šikanózní výkon práva. Žalovaná však záměrně nemařila řízení, nesnažila se oddálit rozhodnutí ani nevykonávala své právo s cílem přivodit žalobcům újmu, pouze bránila svůj názor a nelze ji sankcionovat za to, že se před podáním žaloby se žalobci nedohodla. Snažila se získat jinou část společného pozemku či vyřešit věcným břemenem přístup ke stavbě, kterou (jak potvrdili žalobci) užívá, tedy bránila svůj zájem. V době schůzky v květnu 2011, na níž se řešil budoucí mechanismus dělení pozemku a jíž se žalovaná zúčastnila, nebyl ještě znám stav podle technické zprávy a zaměření, k tomu došlo až v červnu 2011. Informace o tom, že dojde k dělení pozemku a že spoluvlastníci budou nabývat podíly do výlučného vlastnictví, je k ničemu nezavazuje. V e-mailové komunikaci z roku 2023 zástupce žalobců nehovořil o technické zprávě, ale o geometrickém plánu z datum, jímž měl být pozemek zaměřen, což nebyla pravda. Žalovaná reagovala tím, že s geometrickým plánem z roku 2011 souhlasila, ale její pozemek v něm nebyl řešen, její námitky však žalobci ignorovali. Tento omyl a časový odstup od roku 2011, který nelze přičítat žalované, způsobil potíže v komunikaci, které vedly až k podání žaloby. V soudním řízení žalovaná řádně reagovala, dostavovala se k soudu, komunikovala i s notářkou ve fázi řešení možnosti mimosoudního vypořádání, aktivně řešila poplatek za odnětí, pátrala po smlouvě, kterou měla podepisovat datum, domáhala se dokumentů, které ke smlouvě měly být připojeny, apod. Zjevně se tedy snažila věc dokončit, řešila svůj problém s přístupem a konzistentně pokračovala v komunikaci. Obstrukci ani šikanózní výkon práva z její strany proto okresní soud neshledal.

2. Proti výroku II rozsudku okresního soudu o nákladech řízení se odvolali žalobci a navrhli, aby ho odvolací soud změnil a přiznal jim náhradu nákladů řízení v moderované výši. Namítají, že žalovaná mohla žádost o zřízení věcného břemene vznést již v roce 2011, kdy se vyhotovovala technická zpráva, kterou obdržela, a nelze jim přičítat k tíži, že na ni zapomněla. Geometrický plán z roku 2022 byl vyhotoven s vědomím všech spoluvlastníků a žalované nikdo odstraněním chaty nevyhrožoval, bylo jí jen navrženo její přestěhování na pozemek, který jí měl připadnout do vlastnictví. Není zřejmé, jak jejich komunikace přispěla k chaosu žalované. Již v žalobě uvedli, že datum byla vypracována technická zpráva a že datum byl vyhotoven geometrický plán, který se týkal dělení původní p. č. Anonymizováno, z níž byla oddělena p. č. Anonymizováno, která připadla žalobkyni e), z čehož je patrno, že se netýkal jiné části areálu. Způsob rozdělení pozemku byl všem znám od roku 2011, což je potvrzeno tím, že žalovaná svůj podíl kupovala ve velikosti dle technické zprávy z roku 2011, stejně jako žalobci. Na věci nic nemění, že podíly nebyly odděleny geometrickým plánem a neexistovala písemná dohoda o způsobu dělení. Žalovaná nepřistoupila na horší podmínky nájmu, neboť původně požadovala nájem na 5-6 let a souhlasila s nájemným částka měsíčně. Žalovaná neuhradila poměrnou část nákladů na zpracování posudku (pozn. odvolacího soudu: správně geometrického plánu z roku 2022). Obsah e-mailové komunikace z roku 2023 soud chybně vyhodnotil. Složitost komunikace nelze přičítat věku žalované, neboť je nejmladší účastnicí řízení. Nechápala-li obsah komunikace, mohla požádat o právní pomoc. Důvody pro výjimečné přiznání náhrady nákladů neodvozovali od šikanózního výkonu práva žalovanou, ale z jejího obstrukčního chování, které k podání žaloby vedlo. Smírné řešení je ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vhodné, proto měl soud vést účastníky ke smírnému řešení i v otázce nákladů řízení, zejména těch, které byly vynaloženy i za žalovanou, tj. soudní poplatek a náklady na geometrický plán. I nečinnost lze hodnotit jako zásah do právní sféry účastníka, a právě nečinnost žalované pro ně znamenala zvýšené náklady na vynětí pozemků z lesního půdního fondu a nemožnost přímého napojení objektů na inženýrské sítě. Byli tak nuceni hájit svá práva. Nelze jim vytýkat, že nepřistoupili na uzavření smíru v situaci, kdy jsou jim diktovány jeho podmínky, je prezentován postoj, že náhrada nákladů byť v moderované výši je protiprávní požadavek, a není uhrazena ani poměrná část nákladů na geometrický plán. Neobstojí úvaha, že i žalovaná si nese sama své náklady, neboť není jasné, o jaké náklady má jít. Ohledně obstrukcí žalované odkázali na dopis, který zaslali jejímu zástupci datum.

3. Odvolací soud bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení v rozsahu odvoláním napadeného výroku II (§ 212, § 212a o. s. ř.) a odvolání důvodným neshledal.

4. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přísluší ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. plná náhrada nákladů řízení. Avšak v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch. Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech takového řízení, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. stanovisko Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS - st. 59/23). Jádrem sporu v odvolacím řízení je otázka, zda takové zvláštní důvody v dané věci jsou dány.

5. Ústavní soud ve výše uvedeném stanovisku (odst. 38) uvedl, že „v odůvodněných – a spíše výjimečných – případech pak lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního jedinečného případu může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva.“ Jako příklad takových okolností Ústavní soud (v odst. 45) uvedl „situace, kdy se některý z účastníků bude v průběhu řízení dopouštět obstrukčního jednání; nebude dlouhodobě ochoten k dohodě, byť proti této dohodě neuplatní žádné rozumné důvody; bude opakovaně podávat opravné prostředky a v důsledku toho neúčelně zvyšovat náklady řízení, apod.“ Současně však vysvětlil, že „kromě toho, že nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je více než vítané a vhodné“ (odst. 25) a že „je svobodnou volbou jiného spoluvlastníka („žalovaného“) neuzavřít navrženou mimosoudní dohodu a požadovat určitý způsob vypořádání, neboť i na jeho straně jde o výkon ústavně zaručeného vlastnického práva; má-li jeho procesní obrana rozumný a přesvědčivý základ (a nespadá tak do kategorie zneužití práva či obstrukčního chování), nelze její uplatnění klást takovému účastníku (spoluvlastníku) k tíži a zmenšovat uložením nákladové povinnosti jeho majetkovou sféru ve prospěch spoluvlastníka, který učinil svobodnou volbu ve spoluvlastnictví nadále nesetrvávat“ (odst. 35).

6. Žalobci spatřují důvody pro výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalované v jejím chování před podáním žaloby, které vnímají jako obstrukční. Jsou přesvědčeni, že žalovaná k odmítnutí jimi navržené dohody neměla rozumný důvod, neboť navržené vypořádání vycházelo z technické zprávy z roku 2011 a odpovídalo původním záměrům spoluvlastníků, s nimiž pozemek p. č. Anonymizováno oddělili od pozemku p. č. Anonymizováno a posléze nabyli do spoluvlastnictví, které žalovaná akceptovala. Mají za to, že sami k odmítnutí dohody žalovanou nepřispěli, že jejich komunikace s ní byla srozumitelná a nezapříčinili její konfliktní ráz a že jí navrhli rozumné řešení přístupu k chatě na nářadí jejím přestěhováním. Obstrukci žalované spatřují též v tom, že se nepodílela na úhradě geometrického plánu z roku 2022, zdržovala proces vynětí pozemků z lesního půdního fondu, v důsledku čehož byli nuceni za to zaplatit vyšší poplatek, že se nedostavila k podpisu notářského zápisu o vypořádání spoluvlastnictví v roce 2023, žalobci se nemohli samostatně připojit k elektrické síti, že svévolně odstranila vytyčovací kolíky a přístavbou chaty zasáhla do pozemku, který měl být přikázán jinému spoluvlastníku, že se neúčastnila jednání iniciovaného katastrálním úřadem k zaměření chat a přístavků za účelem zajištění souladu katastrálních map a skutečného stavu.

7. Ze spisu se podává, že dne datum se konalo jednání (schůzka místních chatařů v obci adresa s novým majitelem pozemků), jehož se dle zápisu z jednání žalovaná zúčastnila. Předmětem byla informace o postupu v procesu prodeje chatových pozemků majitelům chat. Bylo konstatováno, že pracovníci geodézie dokončují návrh geometrického plánu, kdy vyznačením přístupových cest vznikne nový pozemek lesní cesty, který původní pozemek rozdělí na tři menší, k němuž bude majitelům chat zřízeno věcné břemeno užívání za účelem zajištění přístupu k chatám. Majitel pozemku předloží jednotlivým chatařům návrh kupní smlouvy na pozemky, které se týkají konkrétně jejich chaty, a to pozemku, na kterém chata stojí, a podílu pozemku, který bude chatař využívat, a předloží chatařům dohodu spoluvlastníků o užívání společného pozemku, která mj. stanoví, který pozemek patří do užívání které chatě, jeho umístění a velikost. Je též konstatováno, že dosud nebylo dosaženo příslibu souhlasu rozdělení velkého pozemku na drobné pozemky kolem chat a že bude jednáno o vyjmutí pozemků z lesního půdního fondu. Geometrickým plánem z datum, č. hodnota, byl pozemek p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa rozměřen na 4 části, z nichž jedna byla označena jako p. č. Anonymizováno. Dne datum byla na základě objednávky žalobkyně e) vyhotovena Technická zpráva o tom, že ve dnech datum až datum bylo provedeno účelové rozdělení pozemku p. č. Anonymizováno, p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno a v terénu bylo označeno kolíky, trubkami, pl. hr. znaky, hřeby. Jednotlivé pozemky byly očíslovány 1-17 s vyčíslením plochy v mapě DKM pro jednotlivé uživatele, kdy pozemek očíslovaný číslem hodnota má výměru 411 m² a tvar „do špičky“. Pozemek p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa postupně nabyli do spoluvlastnictví všichni žalobci a žalovaná; u žalované se tak stalo na základě kupní smlouvy z datum, v níž je zachycen obsah geometrického plánu z roku 2011. Z e-mailu zaslaného datum jméno FO mj. též žalované plyne, že žalovaná byla před uzavřením kupní smlouvy informována o tom, že její podíl na pozemku je vyjádřen v m² a je zaměřen a zakreslen v technické zprávě, která již žalované byla předána. Z e-mailové korespondence žalované s jméno FO z října 2011 plyne, že žalovaná měla pochybnosti o správnosti zaměření jejího pozemku, ale byly vyjasněny.

8. Z dopisu stavebního úřadu adresa z datum plyne, že tento úřad k žádosti žalované provedl ověření zastavěnosti pozemku st. p. č. hodnota v k. ú. adresa (dle geometrického plánu z roku 2022) a při místním šetření zjistil, že na pozemku se nachází jiná stavba o zastavěné ploše 12 m². Dne datum se žalovaná obrátila na notářku tituly před jménem jméno FO s dotazem ke smlouvě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku, neboť navrhovaná smlouva neřeší otázku poplatků za vynětí pozemku z lesního půdního fondu. Týž den jí notářka odpověděla, že to není třeba řešit, ale lze to do smlouvy přidat. Dne datum žalovaná opět kontaktovala notářku s dotazem na termín jednání a žádostí o zaslání smlouvy, kterou má podepsat. Tentýž den jí notářka smlouvu poslala s tím, že se nic nezměnilo, k termínu jednání jí sdělila, že jde o jeden z nabízených termínů, že je stále volný, ale není potvrzený. Dne datum se žalovaná opět obrací na notářku s tím, že jí bylo sděleno, že ke smlouvě jsou doloženy další dokumenty, a potřebuje vědět jaké. Dne datum jí notářka sdělila, že jde o souhlas odboru životního prostředí k rozdělení lesního pozemku a další dokumenty, a zeptala se jí, zda potřebuje vědět jaké nebo jí postačí do nich nahlédnout v pátek. Dne datum žalovaná sdělila notářce, že se k ní datum nedostaví, neboť stále není vyřešen problém s jejím přístupem k druhé nemovitosti, která by po rozdělení zůstala na cizím pozemku. Dne datum kontaktoval žalovanou zástupce žalobců s předžalobní upomínkou, v níž uvádí, že mu klienti doložili, že na základě dohody se souhlasem žalované rozdělili parcelu geometrickým plánem z roku 2022 tak, že každému z vlastníků oddělili část odpovídající jeho podílu. Dne datum žalovaná odpověděla, že pozemky v geometrickém plánu (pozn. odvolacího soudu: z kontextu plyne, že jde o geometrický plán z roku 2022) byly vytyčeny bez jejího souhlasu a její objekt by podle tohoto vytyčení stál na pozemku souseda, rozdělení pozemku podporuje a nepožaduje vyšší podíl, než by jí náležel, jde jí o to, aby se oba její objekty nacházely na pozemku v jejím vlastnictví. Navrhla rozdělení pozemku podle geometrického plánu, který přiložila, nebo zřízení věcného břemene stezky, a upozornila, že toto řešení navrhovala ještě před podpisem smlouvy dne datum, kterou nepodepsala, neboť ani jedna z těchto variant do ní nebyla promítnuta. V e-mailu ze datum jí zástupce žalobců sdělil, že v katastru nemovitostí není druhý objekt (chata na nářadí) zapsán. Týž den mu žalovaná sdělila, že jde o stavbu nezapisovanou do katastru nemovitostí a je vyřešena se stavebním úřadem. Dne datum reagoval zástupce žalobců sdělením, že je nepravdivé tvrzení, že nesouhlasila s rozdělením parcely p. č. Anonymizováno dle geometrického plánu (pozn. odvolacího soudu: z kontextu opět plyne, že jde o geometrický plán z roku 2022), protože podíl, který nabyla, vycházel z geometrického plánu z datum a geometrický plán z roku 2022 toto rozdělení pouze respektoval. Žalovanou upozornil, že vlastnictví chaty na nářadí ničím nedoložila a že stavební úřad ověřoval pouze zastavěnost pozemku. Pro případ, že stavba nemá pevné základy, navrhuje její přemístění. Jinak je stavba příslušenstvím pozemku p. č. Anonymizováno a patří všem spoluvlastníkům. Dne datum žalovaná reagovala sdělením, že při koupi svého podílu na pozemku p. č. Anonymizováno souhlasila s geometrickým plánem ze dne datum, který však řešil jen rozdělení pozemku p. č. Anonymizováno, a nikoli rozdělení pozemku p. č. Anonymizováno, o který v řízení jde. Další geometrické plány byly vypracovány bez jejího souhlasu a mají pouze informativní charakter. Chata není součástí pozemku, nabyla ji samostatnou smlouvou a ostatní spoluvlastníci s jejím umístěním na společném pozemku souhlasili, proto nevidí důvod ke stěhování. Opětovně vyslovila souhlas s rozdělením pozemku p. č. Anonymizováno, avšak podle jí navrhovaných variant. Přiložila nabývací titul k chatě a souhlasné prohlášení spoluvlastníků, nikoli však s jejím umístěním, ale s tím, že vlastníkem chaty je žalovaná. Dne datum podali žalobci žalobu. Na jednání datum, kde byly probírány možnosti smírného řešení věci, žalobkyně d) potvrdila, že je připravena řešit přístup ke stavbě obligačně za symbolický nájem.

9. Z uvedeného je zjevné, že žalovaná k odmítnutí mimosoudní dohody měla rozumný důvod, a sice ten, že v mezidobí od roku 2011, kdy nabyla podíl a kdy byla vypracována technická zpráva, do roku 2022, kdy byl vypracován geometrický plán, začala užívat chatu na nářadí, která by se podle geometrického plánu z roku 2022 nenacházela na jejím pozemku a k níž by tak ztratila přístup. Odvolací soud ponechává stranou, zda žalovaná k této chatě nabyla vlastnické právo a zda je samostatnou věcí či součástí pozemku, neboť to není významné. I žalobci v řízení uvedli, že žalovaná chatu užívá a nikdo z nich jí v tom nebrání. Odmítnutí dohody tedy mělo racionální základ, žalovaná hájila svůj zájem nadále mít k chatě na nářadí přístup a užívat ji, dokonce sama navrhovala řešení situace. adresa konstruktivního dialogu se jí dostalo poučení, že jí chata nepatří a že s rozdělením pozemku podle geometrického plánu z roku 2022 vyslovila souhlas, což nebyla pravda, neboť byla seznámena jen s geometrickým plánem z roku 2011, který rozdělení pozemku p. č. Anonymizováno na drobné pozemky kolem chat neřešil, a s technickou zprávou z roku 2011, v níž je pozemek, který má užívat, zakreslen v podstatě shodně jako v geometrickém plánu z roku 2022. Není podstatné, kdo a jakou měrou se na tomto nedorozumění podílel. Podstatné je, že technická zpráva z roku 2011 pouze informativně vymezovala užívání společného pozemku, nešlo o dohodu ani o smlouvu, která by zavazovala spoluvlastníky v budoucnu pozemek tímto způsobem rozdělit, byť se to jevilo jako nejjednodušší řešení. V mezidobí však došlo k výše uvedené změně a žalovaná tak společný pozemek využívala i k přístupu k chatě na nářadí, s čímž technická zpráva z roku 2011 počítat nemohla a nemohla to ani řešit. Na tom, že žalovaná odmítla podepsat dohodu o rozdělení pozemku způsobem, který by jí znemožnil přístup k chatě, kterou dlouhodobě a s tichým souhlasem ostatních spoluvlastníků užívala, nelze shledat nic obstrukčního, a to tím spíše, že komunikace mezi žalovanou a ostatními spoluvlastníky vykazovala výše popsané nedorozumění a celkově již byla z obou stran konfliktní. Žalovaná nejednala ve snaze zmařit rozdělení pozemku ani ho oddálit, naopak opakovaně deklarovala, že s rozdělením souhlasí a nepožaduje více, než činí její podíl, jednala ve snaze zajistit si přístup k chatě na nářadí. Poté, co jí bylo vysvětleno, o co se geometrický plán z roku 2022 opírá, proč je rozdělení pozemku tímto způsobem vhodné, a bylo jí přislíbeno řešení přístupu k chatě symbolickým nájmem, žalovaná s rozdělením výše uvedeným způsobem souhlasila. To jen potvrzuje, že její jednání nebylo obstrukční, ale bylo vedeno snahou mít k chatce nadále zajištěn přístup. Variantu zajistit žalované přístup k chatce však žalobci před podáním žaloby nezvažovali.

10. Další skutečnosti, v nichž žalobci spatřují obstrukci žalované (nepodílela na úhradě geometrického plánu z roku 2022, zdržovala proces vynětí pozemků z lesního půdního fondu, nedostavila k podpisu notářského zápisu o vypořádání spoluvlastnictví v roce 2023, znemožnila samostatné připojení žalobců k elektrické síti, svévolně odstranila vytyčovací kolíky, přístavbou své chaty zasáhla do pozemku, který měl být přikázán jinému spoluvlastníku, neúčastnila se jednání iniciovaného katastrálním úřadem za účelem zajištění souladu katastrálních map a skutečného stavu) buď nejsou ničím doloženy (jde jen o tvrzení žalobců) nebo jsou logickým důsledkem stanoviska žalované před podáním žaloby, které však (jak již bylo vysvětleno shora) mělo racionální základ a bylo projevem její snahy obhájit vlastní zájem nadále mít přístup k chatě na nářadí a užívat ji, proto je za obstrukci nelze považovat. Důvodná není ani námitka žalobců, že zatímco oni nesou všechny náklady sporu, žalovaná žádné náklady nenese, přestože je řešeno i její vlastnické právo. Žalovaná totiž (stejně jako žalobci) nese náklady na své zastoupení advokátem.

11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku II o nákladech řízení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

12. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná, proto by jí podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. příslušelo proti žalobcům právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, žádné však nevynaložila. Tomu odpovídá výrok II tohoto usnesení. Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.