13 C 4/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B c) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , narozená Datum narození žalobce D e) PB Jméno žalobce E ., IČO IČO žalobce E sídlem Adresa žalobce E f) Jméno žalobce F , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobce F všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2 proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované 5 zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobců a žalované k p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, se zrušuje.Z této p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, byla geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , který je jako příloha nedílnou součástí tohoto rozsudku, oddělena nově vzniklá p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2 a p. p. č. , Anonymizováno, /16, Anonymizováno, lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, kdy dosavadní p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se tak zmenšila na výměru , Anonymizováno, m2.Zrušené podílové spoluvlastnictví účastníků se vypořádá takto:a. do výlučného vlastnictví žalobce , Jméno žalobce A, , r. č. , RČ, , trvale bytem , adresa, , , adresa, , se přikazuje nově vzniklá p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2 dle výše uvedeného geometrického plánu,b. do výlučného vlastnictví žalobce , Jméno žalobce B, , r. č. , RČ, , trvale bytem , adresa, , se přikazuje nově vzniklá p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2 dle výše uvedeného geometrického plánu,c. do výlučného vlastnictví žalobců , jméno FO, , r. č. , RČ, , trvale bytem , adresa, , , adresa, a , Jméno žalobce D, , r. č. , RČ, , trvale bytem , adresa, , a jejich společného jmění, se přikazuje nově vzniklá p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, dle výše uvedeného geometrického plánu,d. do výlučného vlastnictví žalované , Jméno žalované, , r. č. , RČ, , trvale bytem , adresa, , se přikazuje nově vzniklá p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, dle výše uvedeného geometrického plánu,e. do výlučného vlastnictví žalobce , jméno FO, , Anonymizováno, , r. č. , RČ, , trvale bytem , Adresa žalobce F, , se přikazuje nově vzniklá p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, dle výše uvedeného geometrického plánu,f. do výlučného vlastnictví žalobkyně , Anonymizováno, , Jméno žalobce E, ., IČO , IČO žalobce E, , se sídlem , Adresa žalobce E, , se přikazuje p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – lesní pozemek o zmenšené výměře , Anonymizováno, m2 dle výše uvedeného geometrického plánu, po oddělení všech výše uvedených pozemkových parcel.Přikázáním výše uvedených parcel do výlučných vlastnictví účastníků jsou účastníci zcela vypořádáni, a již si nebudou nic doplácet v penězích.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobci zahájili řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, s tím, že jak oni, tak žalovaná, jsou jejími spoluvlastníky. Uvedli, že z této p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, byla geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , datum, , oddělena nově vzniklá p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2 a p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , lesní pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, kdy dosavadní p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se tak zmenšila na výměru , Anonymizováno, m2. Každý z takto nově vzniklých pozemků odpovídá velikostí spoluvlastnickému podílu, aby se bez dalšího mohlo podílové spoluvlastnictví zrušit, a vypořádat rozdělením nově vzniklých pozemků a pozemku zmenšeného účastníkům, bez dalšího vyrovnání v penězích. Již podkladem pro nabytí podílů byla totiž technická zpráva z června , Anonymizováno, , podle které se velikosti spoluvlastnických podílů stanovily, a takto je i žalobkyně e) jako původní vlastník celé této parcely převáděla v roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

2. V řízení později osvětlili, že původně šlo o rekreační areál, který se dělil, a postupnými kroky (nejprve rozdělení na větší celky, jako byla právě i p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) se směřovalo k tomu, aby vlastníci jednotlivých nemovitostí (vesměs rekreačních malých chatek, které si postavili nebo koupili) nakonec dosáhli stavu, kdy i užívanou část pozemku kolem nich nabydou do vlastnictví. Pro rozdělení geometrickým plánem byly použity značky v terénu vymezující zaměření pro velikost spoluvlastnických podílů dle technické zprávy z roku , Anonymizováno, . Poté, co byl geometrický plán v roce , Anonymizováno, vyhotoven, nedošlo k uzavření dohody o vypořádání, neboť žalovaná se cítila znevýhodněna. Tvrdila, že jí svědčí právo kromě její chatky ještě k dalšímu objektu, který by se nenacházel na jejím pozemku, neměla by k tomuto domku na nářadí přístup, a žádala tak dle geometrického plánu, který si nechala sama vyhotovit, zřídit věcné břemeno. S tím žalobci nesouhlasili, i když proti tomu, že domek užívá, nemají výhrady, nepovažují jej ale za vlastnictví žalované. Stavební úřad jí domek odmítl zapsat, přesto dohodu o vypořádání neuzavřela.

3. Navrhli proto, aby soud podílové spoluvlastnictví zrušil s tím, že žalobkyni e) zůstane ve výlučném vlastnictví zmenšená parcela, a nově vzniklé, které se z ní oddělily, přejdou do výlučných vlastnictví, případně SJM tak, jak je nyní uvedeno ve výroku I rozsudku, kdy není důvod si nic doplácet vzhledem k výměrám korespondujícím s velikostí spoluvlastnických podílů v penězích.

4. Žalovaná se nejprve vyjádřila ve věci k výzvě soudu písemně, kde uvedla, že souhlasí se zrušením spoluvlastnictví, potvrdila, že má získat do výlučného vlastnictví , Anonymizováno, m2, ale s vypracovaným geometrickým plánem nesouhlasila a nesouhlasí, protože trvá na tom, aby obě její nemovitosti byly do budoucna na jejím pozemku. Nechce nic navíc, jen svých , Anonymizováno, m2, ale odmítá, aby jednu nemovitost měla na pozemku souseda. Opakovaně navrhovala, aby podle připojeného geometrického plánu jí buď byly vyměněny odpovídající části při zachování výměry, anebo aby ke druhé nemovitosti jí byla zřízena stezka. Navrhovanou dohodu o vypořádání nepodepsala, protože v ní nebyla obsažena ani jedna z těchto variant. Později doplnila, že geometrický plán žalobci vypracovali bez jejího souhlasu, a šikanují ji, protože takové rozdělení nechce, vyhrožují jí i odstraněním její chatky, která by podle jejich rozdělení měla ale připadnout jinému spolumajiteli, na jehož pozemku bude.

5. Při nařízeném jednání se soud primárně snažil o smírné řešení, a odstranění nedorozumění mezi stranami sporu, které vycházelo i ze záměn geometrického plánu z roku , Anonymizováno, s technickou zprávou a s geometrickým plánem z roku , Anonymizováno, , kdy bylo z přikládaných listin zřejmé, že si strany nerozumí. Ve skutečnosti nemohla žalovaná odsouhlasit při nabytí v roce , Anonymizováno, geometrický plán z roku , Anonymizováno, , v tom měla pravdu, a nedorozumění plynulo z toho, že v tomto roce , Anonymizováno, navrhované dělení, kterého se nyní domáhají žalobci, žádným geometrickým plánem skutečně zpracované nebylo, geometrický plán z roku , Anonymizováno, se týkal jiné části areálu. To, co mohlo být odsouhlaseno, byla ve skutečnosti pouze technická zpráva s vytyčením bodů, podle kterých byl ale až o dalších 11 let později teprve geometrický plán zpracován. Do všeho se promítlo ono sporné vlastnictví užívané další chatky, mimo zahrádku žalované, ke které se domáhala přístupu. Žalovaná měla v tomto směru ve věci chaos, k čemuž ale dosavadní komunikace mezi stranami přispěla, a nakonec se soudu podařilo vysvětlit, jaké jsou limity jeho rozhodování, pokud jde o zřízení břemene, v čem dochází k mýlce, a co je zaměňováno, a žalovaná i za nového právního zastoupení dospěla , datum, k dohodě se stranou žalující v tom směru, že dojde k rozdělení podle geometrického plánu žalobců z roku , Anonymizováno, , nikoliv dle plánu předkládaného žalovanou, i k tomu, že přístup k chatce/boudě na nářadí užívané žalovanou, o jejíž užívání není mezi stranami spor, toliko je sporováno žalobci, že by šlo o vlastnictví žalované, se vyřeší smluvně, a za symbolický nájem (hovořeno bylo o koruně) jí bude zajištěn přístup k této dočasné stavbě. Žalující strana toto přislíbila, dokonce nebyl shledáván žádný problém natolik, že již měly obě strany v úmyslu jen zaslat ke schválení text smíru, aniž by se mělo konat další jednání.

6. K tomu však nedošlo, kdy požadavek žalující strany se jednak zvýšil z oné koruny na , částka, ročně. Dále namísto doby, která by žalované pro ni v podstatě trvale z hlediska sjednávané délky předpokládané doby dožití objektu vyřešila nájmem otázku přístupu, jak bylo domluveno, byla doba byť s prolongací omezena žalobci na 3 roky, a byl i vznesen požadavek na úhradu každému ze žalujících na , částka, za jejich právní zastoupení. Poukazováno bylo na špatné vztahy, které jsou již mezi stranami dlouhodobě konfliktní, což se v tom promítá. Žalovaná se změnami nejprve nesouhlasila, ve fázi, kdy soud stanovil další termín jednání, nakonec přistoupila na podstatně horší podmínky nájmu, než které již byly domluvené, přislíbila uhradit příspěvek na pořízení geometrický plán, nicméně odmítla hradit při uzavíraném smíru požadované náklady žalobců s tím, že v těchto případech je pravidlem, že si každá strana hradí své náklady. Deklarovala, že smír je připravena ohledně vypořádání uzavřít, ovšem bez nákladů. Žalobci následně setrvali na tom, aby ve věci namísto smíru rozhodl soud, neboť o náhradě nákladů řízení se nedohodli, jinak potvrdili, že je vše mezi stranami vyřešené, ale požadavek náhrady je pro ně nepřekročitelný.

7. Z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, soud zjistil, že k předmětu podílového spoluvlastnictví jsou zapsány spoluvlastnické podíly tak, jak byly tvrzeny a mezi účastníky i nesporné. Nabývací tituly se rovněž váží k roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , od kdy toto spoluvlastnictví trvá. Dle technické zprávy z , datum, , která byla rovněž provedena k důkazu, bylo dále zjištěno, že v ní bylo souřadnicemi a body vymezeno celkem , hodnota, ploch o konkrétních výměrách, od kterých se odvinuly výše spoluvlastnických podílů, a dle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , datum, , bylo provedeno podle výše podílů oddělení nově vzniklých parcel a tím zmenšení stávající p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tak jak bylo navrhováno jejich rozdělení mezi účastníky, a je zachyceno ve výroku I rozhodnutí. Zbývající důkazy byly pro věc jako takovou nadbytečné, a listiny byly přečteny jen ve vztahu k nárokovaným nákladům řízení ze strany žalobců.

8. Nárok na to, aby soud zrušil a vypořádal spoluvlastnictví, je dán § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, ve spojení s § 1143 o. z., podle kterého platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci, může se kterýkoliv z nich obrátit na soud a pak rozhodne na návrh kteréhokoliv z nich (toliko ostatní se musí účastnit řízení, buď s ním anebo jako protistrana) soud. Ten je pak povinen současně provést i vypořádání, resp. rozhodnout o způsobu vypořádání. Limitem je, že se tak nesmí stát v nevhodnou dobu či jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Zákonem je dále soud vázán, a to i co stanoveného pořadí způsobů vypořádání. Podle § 1144 o. z. odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Současně platí podle § 1142 odst. 1, že jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o. z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný z nich, případně není-li schopen náhradu vyplatit, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

10. Z výše uvedeného plyne, že soud byl povinen, pokud nebyla shledána zákonná překážka, či toto vyloučeno tzv. pro tentokrát, spoluvlastnictví rozdělit, a to reálně rozdělit, jestliže je to možné. Mezi stranami navíc po proběhlých jednání a pokusu soudu dovést je ke smírnému uzavření věci, panovala shoda, že žalovaná akceptuje navrhované rozdělení, a i ona takto uzavřela své konečné procesní stanovisko. Reálná dělitelnost vyplývala z geometrického plánu, a konkrétní rozdělení, včetně podoby i do budoucna svého pozemku, bylo akceptováno i žalovanou, která ustoupila od svých návrhů, že by mělo být děleno jinak, či zřizován přístup, o který se snažila usilovat. Nebyl proto žádný důvod, aby soud rozhodl jinak, než že reálně a podle výše spoluvlastnických podílů přiřkl do výlučného vlastnictví každému ze spoluvlastníků konkrétní parcelu dle plánu, který je učiněn nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. Jelikož dělení odpovídá výši podílů, odpovídá i to, že není mezi jednotlivými účastníky ukládáno nic doplácet v penězích.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle současné judikatury, kdy z hlediska zásady úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř., se u tohoto typu řízení vychází z toho, že obě strany jsou v pozicích žalobců i žalovaných, obě jsou spoluvlastníky, a oběma jim je vyřešena otázka jeho existence a vypořádání. Jde o řízení, které mohl zahájit kdokoliv, jak již bylo uvedeno výše, a kdykoliv, i dříve. Obě strany sporu proto mají současně jak pozici žalobce, tak i žalovaného, dochází k omezení dispozičního oprávnění každého žalobce, a u žádného z účastníků nedochází ke snížení majetkové hodnoty, kterou měl a má, tj. žádný z účastníků není v tomto typu sporů neúspěšný, a je nutné postupovat dle ustanovení § 142 odst. 2 a nepřiznávat žádnému účastníku náhradu nákladů řízení.

12. Výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení je možné diskrecí soudu v individuálních případech, pokud se účastník chová obstrukčně, či z jeho chování bude možné vyvodit šikanózní výkon práva. Na tuto výjimku žalobci svým požadavkem mířili, a dovolávali se její aplikace. Byť je zřejmé, že komunikace se žalovanou byla poněkud náročnější, nicméně úměrně jejímu věku, a dále i vzhledem k jejím konkrétním požadavkům, které chtěla pro sebe vyřešit, neshledává zde soud na její straně ani obstrukci, ani šikanózní výkon práva. Kromě toho soud ani nezažil komunikaci a neviděl přímo reakce nikoho z žalobců, kteří se osobně na rozdíl od žalované řízení neúčastnili, a tedy není možné uzavřít, že by komunikace s nimi byla méně náročná, a bez této znalosti učinit závěr, že na straně žalované je to jaksi horší. I právní zástupce žalobců připustil, že vztahy jsou dlouhodobě konfliktní, a že i žalobci jsou vesměs vyššího věku, kdy toto nikoliv výjimečně přináší vyšší nároky na vysvětlení, komunikaci i argumentaci. Dlužno také podotknout, že krok za krokem po rozebrání situace soud dosáhl v jednání se žalovanou zásadního posunu, a tento byl při osobním kontaktu a přizpůsobení se možný.

13. V každém případě, aby šlo o obstrukční jednání, musela by zde být buď snaha záměrně mařit řízení či oddálit rozhodnutí (toto je právní definicí obstrukce) nebo šikanózní výkon práva, tj. existující právo je vykonávané s cílem přivodit druhému újmu. V zásadě je možné tyto pojmy ztotožnit se zneužitím práva jako jednáním, kdy se užije a uplatňuje právo v rozporu s jeho účelem, dobrými mravy, či veřejným pořádkem ve snaze poškodit jiného nebo s jiným záměrem právním řádem nepředvídaným, ačkoliv samotné jazykové znění právní normy takový postup umožňuje. Nejde o situaci, kdy si každá ze stran brání svůj požadavek či názor, jakkoliv nemusí být správný, a nejde o sankci za to, že se někdo nedohodne.

14. Právě pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 LPS, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Z druhé strany proto kromě toho, že nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), jak uzavřela judikatura, ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je více než vítané a vhodné. Soud, a až soud, vydává v takovém případě v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví konstitutivní rozhodnutí a návrhy účastníků není vázán. Ani od skutečnosti, že návrhu na zrušení spoluvlastnictví bylo vyhověno, ani že se tak stalo navrhovaným způsobem, nelze odvozovat bez dalšího procesní úspěch navrhovatele, resp. procesní neúspěch dalších spoluvlastníků.

15. Chybí zde, jak shrnula judikatura, v prvé řadě původce, který by zapříčinil zahájení řízení svým protiprávním jednáním; z povahy věci neexistuje účastník, který by bezdůvodně zasahoval do právní sféry druhého účastníka. Pro nalezení „oběti a viníka“ či „vítěze a poraženého“ (čili pro konstatování úspěchu jedné ze zúčastněných stran na vrub druhé) zde proto chybí klíčový pojmový znak spočívající v tvrzeném zásahu do práv žalobce, proti kterému by se žalobce proti žalovanému hájil před soudem. Proto také nelze konstatovat, že by nepřiznáním práva na náhradu nákladů řízení nebyla soudy chráněna práva ve smyslu čl. 90 Ústavy, neboť zde absentuje předpoklad, že se majetková sféra žalobce zmenšila vydáním jemu vzniklých nákladů řízení jenom proto, „že byl nucen důvodně hájit svá práva, do nichž někdo jiný zasahoval“.

16. V kontextu dané věci je nezbytné vyzdvihnout, že zde nebylo ono protiprávní jednání, neboť žalovaná žádné zákonné ustanovení neporušila, pokud neuzavřela dohodu o zrušení spoluvlastnictví, a neporušila ani žádnou smluvní povinnost, resp. že by se takto zavázala (a byla např. uzavřena smlouva o smlouvě budoucí), žalobci ani netvrdili, a zjevně se tak nestalo, byť se jevilo jako logickým použít vytyčení konkrétních metrů dle technické zprávy. Nicméně, aniž by si to strany smluvily, když měly tak možnost učinit (!), neexistovala nejen právní ale ani žádná povinnost, podepsat dohodu na zrušení a vypořádání právě tímto způsobem. Nabyté byly jen a pouze spoluvlastnické podíly, a vždy bez smlouvy o smlouvě budoucí existovalo riziko, nejen že takovou dohodu nepodepíší a spoluvlastnictví mimo soud nezruší sami spoluvlastníci, ale že tak nemusí rozhodnout ani soud, který navrhovaným způsobem vázán není. Jestliže chtěli mít žalobci jistotu a možnost donutit právě a jen k takovému způsobu vypořádání spoluvlastnictví, měli se tak zavázat vzájemně smluvně v době jeho vzniku. Pak by v případě porušení mohli vést skutečně spor včetně práva na náhradu nákladů, pokud by nebyla splněna smlouva. V opačném případě museli být všichni srozuměni s tím, že pokud nedojde k podpisu, byť očekávané i očekávatelné dohody, ať již z jakéhokoliv důvodu, vyvstane potřeba soudního řízení, kdy jen soud má pravomoc zrušit a vypořádat, případně i proti vůli některého spoluvlastníka a způsob bude posuzovat.

17. Rovněž nastala situace popsaná i Ústavní soudem, že rozhodne-li soud o vypořádání spoluvlastnictví podle práva, odcházejí procesní strany z řízení zásadně s touž majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupily a jejich úspěch ve věci je proto z majetkového hlediska proto srovnatelný. Majetkovou ztrátu utrpí každý toliko co do svých vynaložených nákladů řízení. Vyvolání řízení je svobodnou volbou žalobce, do jehož majetkové sféry nemusel nikdo zasáhnout a ani jej k podání žaloby přimět, a stejně tak je svobodnou volbou jiného spoluvlastníka (poté žalovaného) neuzavřít navrženou mimosoudní dohodu a požadovat určitý způsob vypořádání, neboť i na jeho straně jde o výkon ústavně zaručeného vlastnického práva. Jestliže má jeho procesní obrana racionální základ a není právě zneužitím práva či obstrukčním chováním, nelze mu ji klást k tíži a ukládat náhradu nákladů druhé strany.

18. V žádném případě na straně žalované nelze dovodit zneužití práva, kterým by se snažila druhou stranu poškozovat, to jejím cílem v řízení zřetelně nebylo. Žalovaná se snažila v rámci celkových metrů („svých“, nenárokovala si více) získat s určitou argumentací jinou část dosud společného pozemku, na kterém užívá (bez ohledu na to, komu patří, ale nesporně užívá, a je to ostatními respektováno) drobnou stavbu. Nedomáhala se více metrů, než odpovídajících , Anonymizováno, m2 jejímu podílu, ale onu „špičku“ směrem do křižovatky, chtěla vyměnit za „obdélník“ pod touto stavbou, či chtěla vyřešit přístup formou břemene. Jistou logiku toto nepochybně má, nešlo o poškozování ostatních, ale o její zájem, a podle vedené emailové komunikace se tohoto dovolávala v podstatě od počátku, kdy se začal řešit podpis dohody o zrušení spoluvlastnictví. K tomu je nutné připočíst, že mezi nabytím podílu a onou pouhou technickou zprávou, o které se tehdy hovořilo, a ze které velikost podílů vyplynula, uplynulo nejméně 11 let, a nadále se hovořilo stále o geometrickém plánu, kde rovněž vcelku logicky žalovaná namítala, že v roce , Anonymizováno, jej nemohla odsouhlasit, neboť vůbec (na zde řešení dělení) neexistoval.

19. Z mailu z , datum, skutečně plyne, jak zdůrazňoval zástupce žalobců, že se žalovaná zúčastnila schůzky ohledně řešení rozdělení areálu, nicméně že se spoluvlastníci scházeli na schůzkách, kde se řešil mechanizmus dělení celého velkého areálu, rozhodně neplyne, že mohl být vůbec znám nějaký stav podle technické zprávy a zaměření (až!) z června , Anonymizováno, , který teprve následoval. To, že spoluvlastníci byli informováni, že budou nabývat podíly, a později dojde k dělení, nikoho nezavazovalo, jaký konkrétní pozemek je povinen přijmout, a vymezen v tu dobu ani nijak nebyl. Význam účasti žalované na této schůzce, kterou email skutečně dokládá, nelze hodnotit nijak jinak, než jako vědomí o obecných informacích (ostatně, i pokud se přímo k žalované později v této době technická zpráva případně dostala, šlo o dobu cca 11 let předtím, než se mělo vypořádávat spoluvlastnictví, došlo k velké prodlevě, kdy jen těžko někomu klást k tíži, že nemá všechny maily a informace z takto staré doby, tím spíše, když se následně hovoří jen o geometrických plánech, a ty se v roce 2011 také dělaly, ovšem na něco jiného, a na schůzce se to řešilo.

20. V mailové komunikaci z roku , Anonymizováno, , která byla dále přečtena k důkazu, právní zástupce žalobců , datum, hovoří nikoliv o technické zprávě, ale o geometrickém plánu, kterým měl být pozemek vymezen, a to z , datum, , což zjevně nebyla pravda, a sám se mýlil (v tu dobu ještě neexistovalo ani jeho zaměření). Žalovaná v reakci na to , datum, odporuje, že nic takového v tomto plánu není, kdy má pravdu, a potvrzuje, že s geometrickým plánem z roku , Anonymizováno, souhlasila, ale její pozemek (budoucí, který má nabýt) v něm řešen není. Ani k tomu momentu nebyla věc uvedena na pravou míru a vyjasněno, z čeho to plyne. Omyl žalované, a přesvědčení o tom, že jí je podsouváno, že měla odsouhlasit geometrický plná, který neodsouhlasila, mělo základ, a způsobil je postup druhé strany, jak z mailů přímo plyne. Až soud toto uvedl na pravou míru, a po rozebrání situace se žalovanou tato akceptovala, co se řešilo v roce , Anonymizováno, , vzpomněla si na vymezení, byl jí vyjasněn rozdíl, že nejde o geometrický plán, ale technickou zprávu, a v důsledku toho i změnila postoj.

21. Nic takového v rámci mimosoudních jednání neproběhlo, námitky žalované ohledně plánů z roku , Anonymizováno, nepřiměly druhou stranu ani k zamyšlení, že v tom má pravdu, že jde o jiný podklad, a k vyřešení nesouladu mezi stranami plynoucího z omylů, a připomenutí podkladů správných. Naopak, přístupem a informacemi, které nebyly správné, v ní bylo posilováno její přesvědčení, že jí žalobci podsouvají jako schválené dělení geometrické plány, a nemluví pravdu, protože ona opravdu v žádném geometrickém plánu budoucí tvar a podobu svého pozemku neschvalovala. Ve stejném duchu se vede dopis právního zástupce z , datum, , kde se o technické zprávě rovněž nijak nehovoří, ale o schváleném plánu z roku , Anonymizováno, . Chaos, ke kterému v komunikaci došlo, vyvolala právě korespondence vedená na podzim , Anonymizováno, do konce roku, a časový odstup od podzimu , Anonymizováno, . Nelze ho však přičítat žalované, nejméně ji z něho nelze vinit, a od toho všeho se však odvíjelo její stanovisko a další postup.

22. Ten neshledává soud narozdíl od právního zástupce tak nejen šikanózní, ale ani z její strany obstrukční, neboť žádná snaha něco oddalovat a prodlužovat, se nedá nalézt ani během řízení, kde žalovaná reagovala, dostavovala se (toliko si hájila svůj názor a požadavky), ale ani v době předtím. I s notářkou ve fázi, kdy se řešila možnost mimosoudního vypořádání, zjevně komunikovala, i na ni měla požadavky, a až když došlo k neshodě, nebyla dohoda uzavřena. V tomto směru byla žalovaná naopak i aktivní, řešila poplatek za odnětí, zda to brání smlouvě, a z emailu z , datum, dokonce plyne, že pátrala po smlouvě, kterou by měla podepisovat , datum, , ale neměla ji ani v tuto dobu k dispozici. , datum, se pak domáhá dalších dokumentů, které by měly být ke smlouvě, a které také neměla, a následně sděluje, že „je problém s přístupem na druhý pozemek, dostává lživé informace“, a tedy podepisovat nepřijde. Celý vývoj svědčí o tom, že se žalovaná snažila věc dokončit, chtěla mít kompletní podklady, a začala řešit „svůj problém“ s přístupem, v čemž konzistentně pokračovala i v komunikaci emailem s právním zástupcem žalobců a poté v soudním řízení. Nic obstrukčního na tom dovodit nelze. Časový odstup, nesprávné informace, a žádná snaha dobrat se podstaty, v čem si strany evidentně nerozumí způsobily to, že až při nařízeném jednání soudu byla situace, a to až a jen soudem, vyjasněna, a uzavření dohody by v tom důsledku bylo možné, tu ale neuzavřeli žalobci.

23. Nejde tedy o situaci, která by měla představovat onu výjimku přičitatelnou žalované a jen jí, aby měla platit žalobcům náklady, ve smyslu Stanoviska Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. Šikanózním jednáním není to, že některý ze spoluvlastníků něco navrhuje, něčeho se domáhá, a jistě ne to, že se brání, pokud mu je tvrzeno, že se zavázal, či odsouhlasil něco jiného, než odsouhlaseno být skutečně mělo, kdy se jeho správnými námitkami nikdo ve snaze vyjasnit situaci, a skutečně se poté dohodnout, nezabývá, a ponechá to na až na soudu. Náklady proto nebyly nikomu přiznány, vynaložily je obě strany, oběma se dostalo vyřešení spoluvlastnictví, a jestliže jeden účastník vyššího věku zapomněl na technickou zprávu z roku , Anonymizováno, , a druzí mu tvrdí, že se zavázal, že odsouhlasil v geometrickém plánu z roku , Anonymizováno, něco, co tam skutečně nebylo, což zmrazilo celou situaci, pak na tom má každá strana nejméně zcela srovnatelný podíl.