30 Co 172/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Vogelové a soudců Mgr. Romana Flanderky a Mgr. Ivany Štěpánové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Jakubem Hlaváčkem sídlem Moskevská 640/55, 460 01 Liberec proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Alexandrem Šoljakem sídlem U Soudu 363/10, 460 01 Liberec o zaplacení částky 265 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 20 C 378/2024-52 ze dne 13. 3. 2025

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok II).

2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o požadavku žalobkyně na zaplacení kupní ceny ve výši , částka, s příslušenstvím za prodej osobního automobilu , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, (dále též jen „vozidlo“). Žalobkyně svůj žalobní požadavek odůvodnila tím, že jako prodávající uzavřela s žalovanou jako kupující dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej uvedeného vozidla, že při uzavření kupní smlouvy předala žalované vozidlo spolu s malým a velkým technickým průkazem, klíči od vozidla a plnou mocí pro přepis vlastníka vozidla v registru vozidel. Splatnost kupní ceny nebyla v kupní smlouvě sjednána, proto žalobkyně žalovanou vyzvala k jejímu zaplacení dopisem ze dne , datum, , a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena , datum, , avšak kupní cenu žalovaná nezaplatila.

3. Okresní soud objasnil, že byla mezi účastnicemi uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), že žalobkyně vozidlo žalované předala, žalovaná jej převzala a užívá jej, aniž by zaplatila sjednanou kupní cenu. Dále okresní soud uzavřel, že původním vlastníkem vozidla byl , jméno FO, , přičemž dle okresního soudu není podstatné, zda vlastnické právo k vozidlu převedl , jméno FO, kupní smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni, či zda na základě smlouvy o směně vozidel rovněž ze dne , datum, se stal vlastníkem vozidla nejprve , jméno FO, a ten jej následně převedl na žalobkyni. Podstatné dle okresního soudu je, že vlastnické právo k vozidlu získala žalobkyně, o čemž svědčí i údaje v registru silničních vozidel, v němž byla žalobkyně vedena jako vlastník vozidla. Žalobkyně pak jako vlastník vozidla vlastnické právo k němu kupní smlouvou ze dne , datum, převedla na žalovanou. Žalovaná nenamítala, že by kupní smlouvu předloženou žalobkyní v písemné formě nepodepsala, žalobkyně u jednání před okresním soudem uvedla, že podpis na kupní smlouvě je její. Za takové situace neshledal okresní soud hospodárným provádět znalecký posudek z oboru písmoznalectví k posouzení pravosti podpisu žalobkyně na kupní smlouvě, a to i s ohledem na skutečnost, že zákon pro uzavření kupní smlouvy v daném případě nevyžaduje písemnou formu. Okresní soud měl tedy za prokázané vlastnické právo žalobkyně k vozidlu v době uzavření kupní smlouvy, jakož i skutečnost, že žalobkyně vlastnické právo k vozidlu kupní smlouvou převedla na žalovanou oproti závazku žalované zaplatit sjednanou kupní cenu. Protože však žalovaná svoji povinnost ze smlouvy nesplnila, okresní soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost k zaplacení částky , částka, odpovídající sjednané kupní ceně, včetně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od , datum, do zaplacení, když splatnost kupní ceny nastala na základě výzvy k plnění ke dni , datum, . Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), okresní soud přiznal v řízení úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši , částka, . Jde o náhradu odměny za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast u jednání soudu) po , částka, , náhradu hotových výdajů v paušální výši 3 x , částka, a 1 x , částka, a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .

4. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolala žalovaná, která navrhuje jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání žalovaná zejména poukazuje na skutečnost, že v řízení před okresním soudem zpochybňovala vlastnické právo žalobkyně, když tvrdila, že žalobkyně kupní smlouvu nepodepsala. K prokázání tohoto svého tvrzení navrhovala znalecký posudek z oboru písmoznalectví, okresní soud však tento důkazu neprovedl a tím dle žalované zatížil řízení vadou. Dále žalovaná v odvolání uvádí, že v řízení předkládala i další kupní smlouvy, z nichž je patrné, že jednotlivé kupní smlouvy „zřejmě realizoval“ manžel žalobkyně , jméno FO, , který „pravděpodobně“ vyhotovil i smlouvu o prodeji vozidla žalobkyní žalované, a to zřejmě dodatečně. Uvádí, že před okresním soudem poukazovala i na zcela odlišné podpisy žalobkyně a , jméno FO, na předložených listinách. Žalovaná má za to, že bylo na žalobkyni, aby prokázala v případě, že smlouva nebyla uzavřena řádně písemně, že byla vlastníkem vozidla a že uzavřela s žalovanou ústní kupní smlouvu, z níž bude vyplývat způsob stanovení ceny.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Za irelevantní žalobkyně považuje odvolací námitku spočívající v tom, že „jistou roli mezi účastnicemi sehrál“ , jméno FO, a že tento uzavíral jiné smlouvy na jiný předmět plnění; podstatné je, že vozidlo bylo ve vlastnictví žalobkyně, která byla oprávněna s vozidlem nakládat a byla oprávněna jej převést kupní smlouvou do vlastnictví žalované. Skutečnost, že žalobkyni svědčilo vlastnické právo k vozidlu, byla v řízení prokázána. Žalobkyně byla jako vlastník vozidla zapsána i v registru vozidel. Není dle žalobkyně podstatné, jakým způsobem vlastnické právo nabyla, zda přímo od , jméno FO, či prostřednictvím , jméno FO, . Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že pro převod vozidla nebyla nutná písemná forma, a tedy podpis písemného vyhotovení smlouvy není nezbytnou náležitostí pro převod vlastnického práva. Na druhé straně žalovaná svůj podpis na kupní smlouvě nikdy nesporovala, vozidlo převzala, užívá jej a své vlastnické právo k němu nezpochybnila. Sjednanou kupní cenu však nezaplatila, a proto byla žaloba podána důvodně.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení jeho vydání předcházející a po jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. V daném případě se žalobkyně domáhá zaplacení kupní ceny za prodej osobního motorového vozidla žalované. Okresní soud ve věci provedl dokazování v dostatečném rozsahu a na základě provedeného dokazování učinil správné skutkové závěry, přičemž se v odůvodnění napadeného rozsudku vypořádal a dostatečným způsobem vysvětlil důvody, pro které neprovedl další účastníky navržené důkazy, zejména znalecký posudek z oboru písmoznalectví a výslechy obou účastnic. Po právní stránce pak okresní soud věc posoudil správně dle § 2079 a násl. o. z.

8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2079 odst. 2 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

9. Podle § 2087 o. z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.

10. Z citovaných ustanovení vyplývá, že koupě je úplatný závazek, jehož účelem je převod vlastnického práva z prodávajícího na kupujícího. Kupní smlouvou se na jedné straně zavazuje prodávající odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě, a to případně i s doklady, které se k ní vztahují, a umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k předmětu koupě, a na straně druhé se zavazuje kupující předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Pro kupní smlouvu, jejímž předmětem je movitá věc, zákon nestanoví obligatorní písemnou formu; lze ji tedy uzavřít i ústně, popř. konkludentně.

11. V nyní posuzované věci okresní soud dospěl na základě provedeného dokazování ke správnému skutkovému závěru o tom, že byla mezi účastnicemi dne , datum, uzavřena platně kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k osobnímu vozidlu , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, za dohodnutou kupní cenu , částka, . Bylo nadbytečné provádět další důkazy k prokázání platnosti písemné kupní smlouvy ze dne , datum, , na jejímž základě měla žalobkyně převést vlastnické právo k vozidlu na žalovanou, v situaci, kdy žalovaná svůj podpis na kupní smlouvě žádným způsobem nezpochybnila a kdy smlouvu v řízení předložila a dovolávala se jí žalobkyně, která uvedla, že podpis na smlouvě je její. Nadto i kdyby podpis žalobkyně na kupní smlouvě skutečně nebyl její, jak tvrdila žalovaná, pak by se na závěru o uzavření kupní smlouvy nic nezměnilo, pouze by se lišil závěr o formě, v níž byla kupní smlouva uzavřena. Z dokazování provedeného okresním soudem, okolností dané věci a jednání obou účastnic by bylo možné dovodit uzavření konkludentní uzavření kupní smlouvy. Smluvní proces vedoucí k uzavření smlouvy předpokládá existenci návrhu na uzavření smlouvy (nabídka/oferta), přijetí tohoto návrhu (akceptaci) a dojití přijetí tomu, kdo návrh učinil. Přijetí nabídky přitom nemusí být výslovné, nabídka může být akceptována i tak, že adresát nabídky podle ní plní. Tak i v daném případě, nebyla-li by kupní smlouva podepsána oběma smluvními stranami, a tedy nebyla-li by uzavřena písemně, bylo by možné dovodit, že žalobkyně přijala návrh kupní smlouvy podepsaný žalovanou, včetně v něm uvedené kupní ceny, jestliže se obsahem tohoto návrhu řídila, předala žalované vozidlo, včetně technického průkazu a klíčů, a umožnila žalované nabýt vlastnické právo k vozidlu. Tím zároveň žalobkyně splnila svoji povinnost z kupní smlouvy ve smyslu § 2079 o. z a § 2087 o. z. Obstojí totiž na základě dokazování provedeného okresním soudem i jeho závěr o tom, že žalobkyně předala při uzavření kupní smlouvy žalované vozidlo včetně klíčů a technického průkazu; tento skutkový závěr okresního soudu nebyl v odvolacím řízení ani zpochybněn. Povinností žalované naopak bylo vozidlo převzít a zaplatit kupní cenu v dohodnuté výši, přičemž žalovaná vozidlo, včetně klíčů a příslušných dokladů, sice převzala, avšak povinnost zaplatit kupní cenu ani zčásti nesplnila.

12. Případné koncipování znění písemné kupní smlouvy , jméno FO, nic nevypovídá o vlastnickém právu k vozidlu. Skutečnost, že , jméno FO, měl tentýž den uzavřít s žalovanou další dvě kupní smlouvy, jejichž předmětem byl převod vlastnického práva k (jiným) osobním automobilům, naopak svědčí ve prospěch žalobkyně. Byl-li by , jméno FO, vlastníkem vozidla, jak tvrdila žalovaná, pak by nedávalo žádný smysl, aby, pokud by vyhotovoval všechna tři znění smluv, figuroval jako prodávající pouze ve dvou kupních smlouvách, a nikoliv i v kupní smlouvě, jejímž předmětem bylo vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, převáděné žalobkyní na žalovanou. O tom, že , jméno FO, nebyl vlastníkem vozidla svědčí i skutečnost, že vozidlo nebylo zahrnuto do majetkové podstaty , jméno FO, jako dlužníka v insolvenčním řízení. Nebylo rovněž v řízení tvrzeno, že by , jméno FO, (případně , jméno FO, ) se domáhal vydání vozidla s tvrzením, že vozidlo je jeho. Nikoliv nepodstatnou skutečností je rovněž to, že žalovaná má vozidlo stále v držení a užívá jej, proto se její obrana jeví spíše jako účelová, vedená snahou vyhnout se povinnosti plynoucí pro ni z kupní smlouvy, tedy povinnosti zaplatit kupní cenu.

13. O vlastnickém právu žalobkyně ve spojení s dalšími důkazy svědčí i údaje uvedené v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Byť registr vozidel není veřejným seznamem a sám o sobě vlastnictví vozidla neprokazuje, tvoří ve spojení s ostatními okresním soudem provedenými důkazy a na jejich základě objasněnými skutečnostmi ucelený řetězec svědčící o vlastnickém právu žalobkyně k vozidlu.

14. Odvolací soud tedy uzavírá, že v řízení před okresním soudem bylo prokázáno, že žalobkyně splnila svoji povinnost plynoucí pro ni z kupní smlouvy, neboť žalované předala vozidlo, které bylo předmětem koupě, včetně klíčů a potřebných dokladů, a umožnila jí nabýt vlastnické právo k vozidlu, avšak na druhé straně žalovaná svoji povinnost z kupní smlouvy nesplnila, neboť nezaplatila dohodnutou kupní cenu ve výši , částka, . Za takové situace bylo nadbytečné a nehospodárné provádět případně další důkazy, a to i ohledně osudu vozidla před uzavřením kupní smlouvy, v tomto směru proto nelze okresnímu soudu nic vytknout.

15. Ze shora uvedených důvodů byl proto napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně věcně správného nákladového výroku II. Správné jsou i závěry okresního soudu o počátku vzniku prodlení žalované se zaplacením kupní ceny odvíjející se od lhůty k plnění stanovené v dopise ze dne , datum, . Výše okresním soudem přiznaného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši , částka, . Jde o náhradu odměny za zastoupení advokátem ve výši , částka, za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem) po , částka, dle § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění, a náhradu hotových výdajů v paušální výši , částka, (2 x , částka, ) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).