30 Co 284/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Vogelové a soudců Mgr. Romana Flanderky a Mgr. Ing. Dany Semirádové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 110 C 25/2022-131 ze dne 28. března 2024 ve znění opravného usnesení č. j. 110 C 25/2022-145 ze dne 16. května 2024

I. Rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. spisová značka ze dne datum ve znění opravného usnesení č. j. spisová značka ze dne datum se mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky A.

1. Shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částka s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného (výrok II).

2. Z odůvodnění se podává, že okresní soud rozhodoval o žalobě, jíž se žalobkyně, jako právní nástupkyně jméno FO, domáhala vrácení částky částka, kterou jméno FO zaplatil žalovanému na základě „dohody o složení blokovacího deposita“ ze dne datum (dále též jen „dohoda“), od níž odstoupil dopisem ze dne datum. Žalobkyně tvrdila, že spolu s jméno FO měli zájem koupit od žalovaného nemovité věci, a to jednotku č. Anonymizováno – byt a jednotku č. Anonymizováno nebytový prostor (garáž) vymezené v budově č. p. Anonymizováno, která je součástí pozemku parc. č. st. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a souvisejících pozemcích (dále jen „nemovité věci“ či „byt“). Po prohlídce nemovitých věcí dne datum jméno FO a žalovaný uzavřeli „dohodu o složení blokovacího deposita“, jíž se jméno FO zavázal uzavřít do datum kupní smlouvu o nemovitých věcech a žalovaný se zavázal do této doby nenabízet nemovité věci ke koupi dalším osobám. Na základě této dohody také jméno FO žalovanému zaplatil jako „blokovací depositum“ částku ve výši částka, která se v případě uzavření kupní smlouvy měla stát první částí kupní ceny. Při další prohlídce nemovitých věcí dne datum však žalobkyně a jméno FO zjistili, že ujištění, která jim žalovaný dal ohledně stavu nemovitých věcí, jsou nepravdivá, resp. že informace o jejich skutečném stavu zamlčel, a že pro uvedení nemovitých věcí do stavu způsobilého k bydlení by bylo třeba provést jejich zásadní rekonstrukci. jméno FO dopisem ze dne datum od „dohody o složení blokovacího deposita“ odstoupil podle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a to z důvodu podstatného porušení informační povinnosti žalovaného podle § 1728 odst. 2 o. z., a žalovaného vyzval k vrácení částky částka. Z opatrnosti v dopise o odstoupení namítl i neplatnost dohody z důvodu podstatného omylu podle § 583 o. z., neboť dohodu uzavřel po výslovném ujištění žalovaného, že prodávané nemovité věci jsou způsobilé k okamžitému nastěhování. Odstoupením od dohody zanikl podle žalobkyně závazek jméno FO uzavřít kupní smlouvu o nemovitých věcech a zaniklo i právo žalovaného požadovat smluvní pokutu ve výši částka zajišťující závazek jméno FO k uzavření kupní smlouvy. Pohledávku na vrácení částky částka spolu s příslušenstvím jméno FO postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován v předžalobní výzvě k plnění ze dne datum, doručené mu datum.

3. Okresní soud po provedeném dokazování měl za zjištěné, že jméno FO a žalovaný uzavřeli dne datum platnou „dohodu o složení blokovacího depozita“, na jejímž základě jméno FO zaplatil žalovanému částku částka. Podle okresního soudu nebyl dán důvod k tomu, aby jméno FO od této dohody odstoupil. Okresní soud vyšel z toho, že žalovaný nabízel nemovité věci s tím, že je možné v bytě ihned bydlet nebo je možné jej rekonstruovat. Vlhkost v bytě žalovaný nijak „nemaskoval“ a neskrýval, tato byla zřejmá při prvním vejití do bytu. Ještě před podpisem „dohody o složení blokovacího deposita“ žalovaný písemně jméno FO na stav bytu upozornil, zmínil, že rozvody elektřiny, televize, internetu, vodoinstalace, odpady, plynové vedení, komíny, plynový kotel, komín, bojlery jsou funkční, je však třeba provedení revize k posouzení stavu a životnosti, zmínil zvýšenou vlhkost zdiva, nedokončené zapravení oken a podlahovou krytinu na konci životnosti v obývacím pokoji. Odstoupení od „dohody o složení blokovacího deposita“ dopisem ze dne datum proto posoudil okresní soud jako neplatné. K tomu, že nebyla uzavřena kupní smlouva o nemovitých věcech, došlo podle okresního soudu z důvodů na straně jméno FO, a protože žalovaný dopisem ze dne datum písemně oznámil, že podle čl. III odst. 3 dohody „zesplatňuje depositum do podoby smluvní pokuty“, neshledal okresní soud žalobou uplatněný nárok na vrácení „deposita“ důvodným a žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka.

4. Proti rozsudku okresního soudu v celém jeho rozsahu se včas odvolala žalobkyně, která navrhuje jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno. Žalobkyně namítá, že okresní soud se dostatečně nevypořádal s jejími skutkovými tvrzeními, že spolu s jméno FO informovali žalovaného o tom, že hledají byt způsobilý k okamžitému nastěhování bez nutnosti provádět rekonstrukci. Vytýká okresnímu soudu, že učinil nesprávný závěr ohledně údajné vlhkosti bytu v době první prohlídky a o rozsahu, v němž měli být žalovaným o problémech s vlhkostí v bytě během této prohlídky informováni. Žalobkyně poukazuje na to, že žalovaný věděl, že problém s vlhkostí v bytě je mnohem závažnější, neboť on sám po ostatních spoluvlastnících domu požadoval provedení rekonstrukce (tzv. podřezání) obvodového zdiva domu. Okresní soud se podle žalobkyně nevypořádal ani s námitkou, že při druhé prohlídce bytu bylo zjištěno, že je třeba provést kompletní rekonstrukci všech vnitřních rozvodů a vybudovat nové připojení spalinové cesty. Okresní soud věc podle žalobkyně nesprávně právně posoudil, jestliže odkázal na § 1917 o. z., neboť předmětem sporu není uplatnění práv z vadného plnění, nýbrž posouzení oprávněnosti námitky započtení pohledávky žalovaného na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za porušení povinnosti jméno FO uzavřít kupní smlouvu o nemovitých věcech oproti žalovanému nároku na vydání bezdůvodného obohacení v téže výši. Žalobkyně má za to, že okresní soud nedostatečně zjistil skutkový stav a chybně posoudil oprávnění jméno FO odstoupit od uzavřené „dohody o složení blokovacího deposita“ podle § 2002 o. z., resp. námitku relativní neplatnosti této dohody pro podstatný omyl ve smyslu § 583 o. z. Okresní soud se rovněž nevypořádal s námitkou žalobkyně, že v „dohodě o složení blokovacího deposita“ nebyla sjednána povinnost jméno FO koupit od žalovaného nemovité věci s podstatnými vadami, jakož i s námitkou, že na daný případ by dopadal i § 1788 odst. o. z. o změně okolností, z nichž strany při uzavření dohody vycházely. Podle žalobkyně pak okresní soud v rozporu se zásadou koncentrace řízení provedl důkaz výslechem svědka jméno FO, který žalovaný navrhl až při druhém jednání okresního soudu. právnická osoba odvolání žalobkyně se vyjádřil žalovaný, který se ztotožňuje se skutkovými a právními závěry, k nimž okresní soud v napadeném rozsudku dospěl, a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný. Žalovaný poukazuje na to, že byt byl nabízen v aktuálním stavu, tedy vyklizený, ihned obyvatelný nebo určený k rekonstrukci. Žalovaný upozornil jméno FO na nedostatky související s tím, že byt se nachází v přízemí, resp. částečném suterénu, a nebyl po dobu jednoho roku obýván. Vymínil si také uvedení konkrétních vad nemovitých věcí v kupní smlouvě, k čemuž se jméno FO vyjádřil souhlasně. S obsahem uzavřené „dohody o složení blokovacího deposita“ obě strany souhlasily. Žalovaný umožnil i další prohlídku nemovitých věcí, po které mu jméno FO sdělil, že se rozmyslel a koupí si jiné nemovité věci v adresa. Komunikace se poté omezila na jednostranné odstoupení jméno FO od uzavřené dohody a na výzvu k vrácení „deposita“. Žalovaný na výzvu reagoval tím, že dopisem ze dne datum sdělil, že z jeho strany byly podmínky pro realizaci prodeje splněny a do datum očekává předložení kupní smlouvy. Další reakci jméno FO již neobdržel a dopisem ze dne datum mu oznámil, že využívá svého práva podle čl. III odst. 3 „dohody o složení blokovacího deposita“, uplatňuje nárok na smluvní pokutu a složené „depositum“ započítává. Žalovaný zdůrazňuje, že jméno FO před uzavřením „dohody o složení blokovacího deposita“ seznámil s faktickým a právním stavem nemovitých věcí. Ze strany žalovaného nedošlo k porušení žádné povinnosti, je proto žalovaný přesvědčen, že jméno FO od uzavřené dohody odstoupil neplatně, a tudíž mu nemohl vzniknout nárok na vrácení složené částky ve výši částka.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení předcházející jeho vydání podle § 214 odst. 1 o. s. ř. při jednání, při němž podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením podstatného obsahu „dohody o složení blokovacího deposita“ ze dne datum a listiny obsahující oznámení o „zesplatnění deposita“ ze dne datum, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

7. Z „dohody o složení blokovacího deposita“ ze dne datum vyplývá, že jméno FO jakožto kupující se touto dohodou zavázal, že nejpozději do datum uzavře s žalovaným jakožto prodávajícím kupní smlouvu o nemovitých věcech, a žalovaný se zavázal, že během této (rezervační) doby nebude nemovité věci nabízet třetím osobám ani s třetími osobami neuzavře smlouvu o těchto nemovitých věcech. Za účelem zahájení jednání a přípravy smluvních dokumentů pro podpis kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí smlouvě kupní se jméno FO zavázal zaplatit žalovanému „blokovací depositum“ ve výši částka (čl. II odst. 2 dohody). Dále se strany dohodly, že v případě, že bude uzavřena kupní smlouva, bude „depositum“ uhrazené k rukám prodávajícího považováno za první část kupní ceny (čl. III odst. 1 dohody). V případě, že prodávající neuzavře v rezervační době kupní smlouvu, zavázal se vrátit „depositum“ kupujícímu nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení výzvy (čl. III odst. 2 dohody). V případě, že kupující neuzavře kupní smlouvu v rezervační době, je kupující povinen zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši „deposita“. Smluvní pokuta je splatná do pěti pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy. Prodávající je oprávněn započíst nárok na smluvní pokutu oproti nároku kupujícího na vrácení „deposita“ (čl. III bod 3 dohody). Z obsahu listiny (dopisu) ze dne datum označené „Věc: Oznámení o zesplatnění deposita“ vyplývá, že žalovaný s odkazem na čl. III odst. 3 dohody ze dne datum oznamuje jméno FO, že „depositum zesplatňuje do podoby smluvní pokuty“, a to z toho důvodu, že jméno FO do datum neuzavřel se žalovaným kupní smlouvu o nemovitých věcech, jak se podle čl. II odst. 1 dohody zavázal, zatímco ze strany žalovaného byla dohoda naplněna.

8. Již v řízení před okresním soudem bylo prokázáno a mezi účastníky bylo nesporné, že jméno FO jakožto (budoucí) kupující a žalovaný jakožto (budoucí) prodávající uzavřeli dne datum „dohodu o složení blokovacího deposita“. Po právní stránce lze uzavřenou dohodu posoudit jako tzv. inominátní smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., který stranám umožňuje uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Bylo dále prokázáno a rovněž mezi účastníky bylo nesporné, že na základě této dohody byla žalovanému zaplacena částka ve výši částka. Účelem uzavřené dohody měla být rezervace nemovitých věcí a závazek jméno FO uzavřít s žalovaným do sjednaného data datum kupní smlouvu o těchto nemovitých věcech, jak plyne z jejího obsahu, a v případě uzavření kupní smlouvy se složené „depositum“ ve výši částka mělo stát první částí kupní ceny (čl. III odst. 1 dohody). Mezi účastníky bylo nesporné, že k naplnění „dohody o složení blokovacího deposita“ nedošlo, neboť do sjednaného data datum strany neuzavřely kupní smlouvu o nemovitých věcech ani smlouvu o budoucí smlouvě kupní. „Dohoda o složení blokovacího deposita“ tudíž zanikla nejpozději uplynutím doby, na kterou byla uzavřena.

9. Pro posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku není podstatné, z jakého důvodu dohoda o složení „blokovacího deposita“ zanikla, tedy zda se tak stalo uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, či zda případně zanikla z jiného důvodu již dříve (např. z důvodu žalobkyní tvrzeného odstoupení jméno FO od této dohody), a není podstatné ani to, zda byla důvodná žalobkyní vznesená námitka relativní neplatnosti uzavřené dohody. Podstatná je ta skutečnost, že s ohledem na ujednání v dohodě obsažená bylo povinností žalovaného v případě, kdy nedošlo k uzavření kupní smlouvy ve sjednaném termínu, zaplacené „depositum“ jméno FO vrátit, a to z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Jestliže nedošlo v termínu sjednaném do datum k uzavření kupní smlouvy a zaplacené „depositum“ tak nebylo použito na úhradu kupní ceny nemovitých věcí, odpadl právní důvod, na jehož základě bylo plněno a složené „depositum“ ve výši částka se stalo bezdůvodným obohacením, které byl žalovaný povinen jméno FO vydat.

10. Povinnost k vrácení „deposita“ mohl žalovaný odvrátit pouze v situaci, kdy v souladu s ujednáním podle čl. III odst. 3 „dohody o složení blokovacího deposita“ by žalovaný uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty sjednané v téže výši částka, a tento svůj nárok by započetl oproti nároku jméno FO na vrácení „deposita“. Ostatně v tom, že žalobou uplatněný požadavek na vrácení „deposita“ zanikl započtením oproti nároku žalovaného na zaplacení smluvní pokuty podle čl. III odst. 3 dohody, také spočívala obrana žalovaného.

11. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

12. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Započtení představuje způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek. K započtení dochází na základě kompenzačního právního jednání, v jehož důsledku pohledávky zaniknou. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že úkon (nyní právní jednání) směřující k započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky; takový kompenzační projev účinků nenabude ani v okamžiku, kdy se pohledávka později stane splatnou. Podmínka splatnosti započítávané pohledávky přitom není splněna, jestliže věřitel v jedné listiny vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum, uveřejněné pod číslem 64/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. Odo 1642/2006 ze dne datum, usnesení Nejvyššího soudu sp. Zn. spisová značka ze dne datum, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum. Tyto závěry se uplatní i za úpravy občanského zákoníku účinného od datum, neboť platí (srovnej § 1982 o. z.), že účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, přičemž nesplatnou pohledávku proti splatné jednostranně započíst nelze a nelze tak učinit ani pro futuro (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum či usnesení sp. zn. spisová značka ze dne datum).

14. V nyní posuzované věci je zřejmé, že k započtení nároku žalovaného na zaplacení sjednané smluvní pokuty oproti nároku jméno FO na vrácení „deposita“ nedošlo, a to proto, že žalovaný nevyzval jméno FO k zaplacení smluvní pokuty ve lhůtě 5 pracovních dnů, jak bylo sjednáno v čl. III odst. 3 „dohody o složení blokovacího deposita“, a po uplynutí této lhůty k plnění, kdy teprve by se nárok na zaplacení smluvní pokuty stal splatným, neprovedl další právní jednání směřující k jejímu započtení oproti nároku jméno FO na vrácení „deposita“. Žalovaný, který byl odvolacím soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučen o potřebě tvrdit a prokázat, zda, kdy a jakým konkrétním právním jednáním vyzval jméno FO k zaplacení smluvní pokuty, a zda, kdy a jakým konkrétním právním jednáním provedl její započtení, uvedl, že se tak stalo dopisem ze dne datum. V této listině žalovaný s odkazem na čl. III odst. 3 „dohody o složení blokovacího deposita“ oznamuje jméno FO, že „zesplatňuje depositum do podoby smluvní pokuty“, jelikož jméno FO nedostál svému závazku uzavřít kupní smlouvu, zatímco ze strany žalovaného byla dohoda naplněna. Z obsahu listiny (dopisu) však nelze nijak dovodit, a to ani s přihlédnutím k tomu, že žalovaný tak činil jako laik a osoba práva neznalá, že by vyzýval jméno FO k zaplacení smluvní pokuty, ani že by činil právní jednání směřující k jejímu započtení. Ostatně nelze ani obě tato právní jednání provést v jedné listině, tj. vyzvat k zaplacení smluvní pokuty, jež byla podle ujednání účastníků splatná na výzvu věřitele, a současně provést její započtení, jak plyne z výše citované judikatury Nejvyššího soudu. V dané věci k tomu, aby žalovaný mohl být ve své obraně proti žalobou uplatněnému nároku úspěšný, bylo tedy třeba, aby jméno FO v souladu s ujednáním v čl. III odst. 3 „dohody o složení blokovacího deposita“ písemně vyzval k zaplacení smluvní pokuty ve lhůtě 5 pracovních dnů, a teprve následně po marném uplynutí této lhůty, kdy by se nárok na její zaplacení stal splatným, dalším právním jednáním započetl svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty oproti nároku jméno FO na vrácení „deposita“. Jen v takovém případě mohlo dojít k platnému započtení vzájemných pohledávek a tím také k zániku nároku jméno FO na vrácení složeného „deposita“. To se však v dané věci nestalo, a proto žalovaný nemohl být se svojí obranou proti žalobou uplatněnému nároku úspěšný. S ohledem na to, že ze strany žalovaného nedošlo ani k výzvě k zaplacení smluvní pokuty ani ke kompenzačnímu právnímu jednání, bylo nadbytečné zabývat se tím, zda skutečně žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty vznikl, neboť tato skutečnost již nebyla pro rozhodnutí věci podstatná.

15. Jestliže žalovaný „depositum“ ve výši částka nevrátil jméno FO ani žalobkyni, které byla pohledávka na vrácení této částky spolu s příslušenstvím postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, byla žaloba podána důvodně. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil napadený rozsudek okresního soudu v meritorním výroku I tak, že žalobě vyhověl, a to včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, k němuž byl žalovaný vyzván dopisem jméno FO ze dne datum, jak bylo doloženo již před okresním soudem. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněným pohledávky.

16. Podle § 224 o. s. ř. ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací (odst. 1). Změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne i o nákladech řízení u soudu prvního stupně (odst. 2).

17. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

18. Protože odvolací soud změnil meritorní výrok napadeného rozsudku, rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. nejen o nákladech odvolacího řízení, ale podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu rozhodl i o nákladech řízení před okresním soudem, a to ve spojení s § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.

19. Žalobkyně byla, s ohledem na konečný výsledek, v řízení zcela úspěšná, a proto má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před okresním soudem vůči žalovanému. Tato náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši částka, z odměny advokátky za zastupování žalobkyně za devět úkonů právní služby po částka z tarifní hodnoty částka (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání okresního soudu ve dnech datum, datum svojí délkou trvání přesahujícího dvě hodiny, datum, datum a datum), tj. celkem částka, a to podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do datum („a. t.“), z devíti paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. náležejících k těmto úkonům po částka, tj. celkem částka, z cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. za tři cesty osobním vozidlem k jednání okresního soudu v roce adresa a zpět po 22 km při kombinované spotřebě 6,5 l/100 km, průměrné ceně benzinu 95 oktanů částka a základní náhradě částka/1 km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od datum, tj. celkem částka (3 x částka), a za dvě cesty osobním vozidlem k jednání okresního soudu v roce adresa a zpět po 22 km při kombinované spotřebě 6,5 l/100 km, průměrné ceně benzinu 95 oktanů částka a základní náhradě částka/1 km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., tj. celkem částka (2 x 177,83), a z náhrady za promeškaný čas strávený pěti cestami k jednání okresního soudu podle § 14 odst. 1 a 3 a. t. celkem za 10 půlhodin po částka, tj. celkem částka. Celkem náhrada nákladů řízení žalobkyně před okresním soudem činí částka.

20. I v odvolacím řízení byla žalobkyně zcela procesně úspěšná, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení vůči žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši částka, z odměny advokátky za úkon právní služby spočívající v podání odvolání ve výši částka z tarifní hodnoty částka a k tomu náležející paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. d/, § 13 odst. 1 a 4 a. t.), z odměny advokátky za úkon právní služby spočívající v účasti na jednání před odvolacím soudem dne datum ve výši částka z tarifní hodnoty částka a k tomu náležející paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. e/, § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění účinném od datum). Celkem náhrada nákladů řízení žalobkyně před odvolacím soudem činí částka.

21. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů vůči žalovanému v celkové výši částka (částka + částka).

22. O lhůtě k plnění rozsudkem uložených povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).