30 Co 39/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Romana Flanderky a soudců Mgr. Jana Věženského a Mgr. Petry Vogelové ve věci žalobců : a) Jméno žalobce A , narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ) Jméno žalobce B , narozená dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ) Jméno žalobce C , narozený dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C ) Jméno žalobce D , narozená dne Datum narození žalobce D , narozená dne Datum narození žalobce E bytem Adresa žalobce E ) Jméno žalobce F , narozený dne Datum narození žalobce F bytem Adresa žalobce F zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Česká republika – Jméno žalované , IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. 11. 2024, č. j. 15 C 127/2019 – 1672 I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I v rozsahu, který zůstal nedotčen po jeho částečném zrušení a zastavení řízení usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 30 Co 39/2025-1753 ze dne 8. 12. 2025, potvrzuje takto:Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o převodu pozemků:Česká republika – , Jméno žalované, , IČ: , IČO žalovanésídlem , adresa, (dále jen „převodce“)aa) , tituly před jménem, , adresa, , Anonymizováno, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce A, , r.č. , RČbytem , adresab) , Jméno žalobce B, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce B, , r.č. , RČbytem , adresac) , Jméno žalobce C, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce C, , r.č. , RČbytem , jméno FO, 618, , adresa, ,d) , Jméno žalobce D, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce D, , r.č. , RČbytem , adresae) , Jméno žalobce E, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce E, , r.č. , RČbytem , adresaf) , Jméno žalobce F, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce F, , r.č. , RČbytem , adresa(dále jen „nabyvatelé“)uzavírají podle ust. § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“), tuto:Smlouvu o převodu pozemků:

1. Česká , Anonymizováno, – , Jméno žalované, jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“):- parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , oddělené od parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, na základě geometrického plánu vyhotoveného geodetickou kanceláří , právnická osoba, , GP č. , hodnota, , potvrzeného KÚ pro Liberecký kraj, KP , adresa, dne , datum, ;Geometrický plán č. , hodnota, je nedílnou součástí této smlouvy a přílohou tohoto rozsudku.- parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , oddělené od parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, na základě geometrického plánu vyhotoveného geodetickou kanceláří , právnická osoba, , GP č. , hodnota, , potvrzeného KÚ pro Liberecký kraj, KP , adresa, dne , datum, ;Geometrický plán č. , hodnota, je nedílnou součástí této smlouvy a přílohou tohoto rozsudku.- parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ;- parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ;- parc. č. , Anonymizováno, , oddělené od pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, na základě geometrického plánu vyhotoveného geodetickou kanceláří , právnická osoba, , GP č. , hodnota, , potvrzeného KÚ pro Liberecký kraj, KP , adresa, dne , datum, ;Geometrický plán č. , hodnota, je nedílnou součástí této smlouvy a přílohou tohoto rozsudku.- parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ;- parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

2. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelů podle § 11a zákona o půdě vyplývá z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu , adresa, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, , , právnická osoba, , Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu SPU , Anonymizováno, ze dne , datum, , SPU , Anonymizováno, ze dne , datum, , SPU , č. účtu, ze dne , datum, , SPU , č. účtu, ze dne , datum, , SPU , č. účtu, ze dne , datum, , SPU , č. účtu, ze dne , datum, a SPU , RČ, ze dne , datum, .3., jméno FO, uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. 2. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. 1. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je do svého vlastnictví přijímají, a to , Jméno žalobce A, spoluvlastnický podíl ve výši 8/100, , Jméno žalobce B, spoluvlastnický podíl ve výši 9/100, , Jméno žalobce C, spoluvlastnický podíl ve výši 17/100, , Jméno žalobce D, spoluvlastnický podíl ve výši 17/100, , Jméno žalobce E, spoluvlastnický podíl ve výši 25/100 a , Jméno žalobce F, spoluvlastnický podíl ve výši 24/100.Hodnota převáděných pozemků činí částku , částka, . Touto smlouvou bude vypořádán restituční nárok nabyvatelů , Jméno žalobce A, ve výši , částka, , , Jméno žalobce B, ve výši , částka, , , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, , , Jméno žalobce D, ve výši , částka, , , Jméno žalobce E, ve výši , částka, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ve výši , částka, .

4. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.Převodce: Nabyvatelé:-------------------------------------------------- --------------------------------Česká republika - , Jméno žalované, , Jméno žalobce A--------------------------------, Jméno žalobce B---------------------------------, Jméno žalobce C---------------------------------, Jméno žalobce D---------------------------------, Jméno žalobce E---------------------------------, Jméno žalobce FII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů placených v řízení státem ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci f) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu pozemků, a to parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , oddělené geometrickým plánem od parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , oddělený geometrickým plánem od parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , oddělené geometrickým plánem od parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, oddělený geometrickým plánem od parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , výrokem II uložil žalované povinnost uhradit státu náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem III až VIII uložil žalované povinnost zaplatit na nákladech řízení žalobkyni a) částku , částka, , žalobkyni b) částku , částka, , žalobci c) částku , částka, , žalobkyni d) částku , částka, , žalobkyni e) částku , částka, a žalobci f) částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobci jako oprávněnými osobami smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. V napadeném rozsudku vyšel z toho, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 odst. 1 tohoto zákona, že žalovaná při uspokojování jejich restitučního nároku postupovala liknavě a svévolně, že mezi účastníky není sporu o ocenění všech náhradních pozemků, které byly předmětem řízení, a že na žalobce jsou převoditelné pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , tyto závěry ostatně žalovaná v řízení ani nezpochybňovala. Sporná mezi účastníky byla zejména převoditelnost pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, a otázka, zda žalovaná eviduje restituční nárok žalobců ve správné výši, zda je nutné přistoupit k jeho přecenění a jaká je hodnota dosud vyčerpané části tohoto nároku. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve spojení s dodatky č. , hodnota, až 5 okresní soud zjistil, že znalkyně při určení charakteru odňatých a nevydaných pozemků vycházela (mimo jiné) z dobové územně plánovací dokumentace, a to z návrhů přehledných regulačních a zastavovacích plánů pro část území , adresa, ) SRK , Anonymizováno, , pro část území Prahy XVII (, adresa, ) SRK , Anonymizováno, a pro část území Prahy XVI (Zlíchov, , adresa, a , Anonymizováno, ) SRK , Anonymizováno, (dále též jen „regulační plány“ nebo „regulační plány ze 30. let 20. století“) a z návrhu směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1964. Ocenění provedla podle § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění účinném ke dni , datum, s tím, že cena 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu, ke zřízení zahrady nebo vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha, nádvoří či zahrada v hlavním městě , adresa, činí , částka, . Zabývala se rovněž aplikací srážek podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb., avšak neshledala důvody pro jejich aplikaci. V návaznosti na změnu výměry pozemku PK 5 byla jeho cena upravena z částky , částka, na , částka, . Podle závěrů znalkyně činila hodnota podílu na nevydaných pozemcích u , tituly před jménem, , jméno FO, částku , částka, , u žalobce c) částku , částka, , u žalobkyně d) částku , částka, , u , jméno FO, částku , částka, a u žalobce f) částku , částka, . Při výslechu znalkyně uvedla, že směrný územní plán z roku 1948 nezohlednila, neboť jej nenašla na webu , právnická osoba, a zřejmě nebyl schválen ani nebyl platný. Současně uvedla, že nezkoumala, kdy došlo k faktické výstavbě na oceňovaných pozemcích, a setrvala na závěru o neaplikovatelnosti srážek. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 652/2020 ze dne , datum, okresní soud zjistil, že znalec rovněž vycházel z dobové územně plánovací dokumentace a ocenil odňaté a nevydané pozemky podle cenového předpisu účinného ke dni , datum, v závislosti na tom, zda šlo o pozemky stavební či zemědělské, přičemž zohlednil i existenci zákona č. 84/1958 Sb. U některých pozemků aplikoval srážky podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. Podle jeho závěrů činila hodnota podílu na nevydaných pozemcích u , tituly před jménem, , jméno FO, částku , částka, , u žalobce c) částku , částka, , u žalobkyně d) částku , částka, , u , jméno FO, částku , částka, a u žalobce f) částku , částka, . Při výslechu znalec uvedl, že při posouzení charakteru nevydaných pozemků hodnotil zejména to, zda byl pozemek v době přechodu na stát již zastavěn, jaký účel odnětí byl v odnímacím aktu uveden, zda došlo k zástavbě v blízké době po odnětí a podle jakého směrného územního plánu či jiného rozhodnutí byla zástavba realizována. Faktickou zástavbu považoval jen za jeden z podkladů pro určení stavebního charakteru pozemku a zdůraznil, že samotné začlenění pozemku do územního plánu jej ještě automaticky nečiní pozemkem stavebním. Větší význam přikládal tomu územnímu plánu, podle něhož bylo skutečně stavěno. Pokud jde o směrný územní plán z roku 1948, jenž zůstal pouze ve stádiu návrhu, považoval jej za jeden z hodnotících podkladů. Podle něj vymezoval plochy rozvoje zeleně a plochy pro stavební využití, ovšem při jiném způsobu zástavby, než jaký předpokládaly regulační plány ze 30. let 20. století. , jméno FO, jeho základě pak vznikal nový směrný územní plán schválený vládou až v roce 1964. Znalec setrval na názoru o aplikaci srážek. Podle sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , jenž vycházel z regulačních plánů a z návrhu směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1964 byly pozemky PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, k rozhodnému datu , datum, určeny k zastavění. Pozemky PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly k rozhodnému datu , datum, určeny jako částečně zastavitelné a částečně nezastavitelné. Pozemek PK , Anonymizováno, byl k rozhodnému datu , datum, určen jako částečně zastavitelný a částečně nezastavitelný. Pozemek PK , Anonymizováno, byl k rozhodnému datu , datum, a , datum, určen jako nezastavitelný. Pozemky PK , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly k rozhodnému datu , datum, určeny jako nezastavitelné.

3. Ohledně sporné hodnoty restitučního nároku žalobců okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že je namístě vycházet ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve znění jeho dodatků, neboť jej považoval za úplný, srozumitelný a bez logických rozporů, přičemž znalkyně své závěry při výslechu přesvědčivě obhájila. U pozemků oceněných jako stavebních je třeba vyjít ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, , z něhož vyplynulo, že v letech 1951, 1961 a 1966 byly jedinou platnou územně plánovací dokumentací regulační plány a návrh směrného územního plánu z roku 1964. V době přechodu odňatých a nevydaných pozemků na stát jiná územně plánovací dokumentace neexistovala. Stavební charakter pozemků PK , Anonymizováno, a , Anonymizováno, podle vyplýval z oznámení o výkonu rozhodnutí ze dne , datum, , pozemku PK , Anonymizováno, z územního rozhodnutí č. , hodnota, odboru výstavby Národního výboru hl. m. , adresa, č. j. , Anonymizováno, dne , datum, , přičemž ohledně nevydané výměry 14 824 m2 nemůže být pochyb, jelikož rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, byla zamítnuta kasační stížnost a rozhodnutí PÚ sp. zn. 608/01 ze dne , datum, tak zůstalo nedotčeno, a pozemku PK 4746 ze sdělení Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, . Pokud jde o srážky podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb., okresní soud akceptoval vysvětlení znalkyně, která podrobně odůvodnila jejich neaplikovatelnost, a to v dodatku č. , hodnota, , v revizi ze dne , datum, ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, i při svém výslechu. Naopak se neztotožnil se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Vytkl mu především, že vycházel z návrhu směrného územního plánu z roku 1948, ačkoli ten nebyl nikdy schválen, a že skutečnost, že na pozemcích byla následně realizována jiná zástavba, než jakou předpokládaly regulační plány ze 30. let 20. století, nemění nic na jejich stavebním charakteru, byly-li určeny k zastavění. Za irelevantní označil argument o dočasnosti stavby na pozemku PK , Anonymizováno, , neboť i dočasná stavba je stavbou. U pozemku PK , Anonymizováno, navíc znalec při výslechu připustil jeho stavební charakter, ačkoli jej ve svém posudku ocenil jako pozemek zemědělský. Okresní soud nesouhlasil ani s aplikací srážek podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. U srážky za svažitý pozemek poukázal na to, že příloha nestanoví žádné procentní rozpětí svažitosti, při němž má být srážka použita. Znalec vycházel toliko ze subjektivního posouzení bez jakéhokoli výpočtu. Totéž se týkalo i srážky za ztížené základové podmínky, kterou znalec uplatnil i tam, kde byla svažitá jen část pozemku. Pokud šlo o srážku při nemožnosti napojení v místě na veřejný vodovod a kanalizaci, příloha č. , hodnota, nehovoří o nemožnosti napojení konkrétního pozemku, nýbrž pracuje s pojmem „místo“, který je třeba vykládat šířeji. Stejný závěr přijal i ve vztahu ke srážce za nepříznivou docházkovou vzdálenost, již znalec použil, ačkoli v daném místě bylo prokázáno zavedení městské hromadné dopravy. Okresní soud proto uzavřel, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ani výslech tohoto znalce nezpochybnily znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve znění dodatků, jehož závěry korespondují s provedenými dobovými listinnými důkazy. Za této situace neshledal potřebu zadávat revizní znalecký posudek. Vycházel proto z toho, že restituční nárok činí u , tituly před jménem, , jméno FO, částku , částka, , u žalobce c) částku , částka, , u žalobkyně d) částku , částka, , u , jméno FO, částku , částka, a u žalobce f) částku , částka, ., právnická osoba, pozemku parc. č. , Anonymizováno, bylo učiněno zjištění, že je veden jako trvalý travní porost a je součástí zemědělského půdního fondu. Z odpovědi na součinnost Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že je z hlediska územního plánu , adresa, plochou nezastavitelnou v kategorii Plochy přírodní NP, jedná se o ochranné pásmo přírodního území s cennými biotopy ve II. zóně chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, v ochranném pásmu přírodní památky , adresa, . Pozemek není určen k zastavění. U tohoto pozemku okresní soud neshledal zákonné ani jiné překážky jeho převoditelnosti. Skutečnost, že se pozemek nachází v II. až IV. zóně chráněné krajinné oblasti a zasahuje do něj ochranné pásmo jiného zvláště chráněného území nebo památného stromu nezakládá překážku převoditelnosti, jak je patrné z § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Povaha pozemku navíc nevylučuje jeho zemědělské obhospodařování. Pokud jde o paralelně vedené řízení u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , spisová značka, , bylo ověřeno, že dosud neskončilo. Nesporná hodnota pozemku činí , částka, .

5. U pozemku parc. č. , Anonymizováno, bylo učiněno zjištění, že je veden jako trvalý travní porost a je součástí zemědělského půdního fondu. Z odpovědi na součinnost Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že je z hlediska územního plánu , adresa, součástí plochy obytné – bydlení v rodinných domech BV. Není možné na něm realizovat stavbu hlavní z důvodu nedostatečné výměry (237 m2). , právnická osoba, totiž stanoví minimální výměru stavebního pozemku na 1 000 m2. Ve spojení se sousedním pozemkem parc. č. , Anonymizováno, by bylo možné pozemek využít pro umístění doplňkové stavby ke stavbě rekreačního domu č. ev. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, . V současné době lze na pozemku umístit pouze související dopravní infrastrukturu pro obsluhu řešeného území. Pozemek se nachází ve III. zóně chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Tento pozemek považoval okresní soud rovněž za vhodný k vydání. Ačkoli je podle platné územně plánovací dokumentace zařazen do plochy bydlení v rodinných domech, a není tedy primárně určen k zemědělskému využití, tato okolnost sama o sobě jeho převoditelnosti nebrání. Ze sdělní Magistrátu města , adresa, nevyplývá žádný konkrétní plán výstavby na pozemku. Nesporná hodnota pozemku činí částku , částka, .

6. U pozemku parc. č. , Anonymizováno, bylo učiněno zjištění, že je veden jako neplodná půda a ostatní plocha. Z odpovědi na součinnost Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že je z hlediska územního plánu , adresa, částečně zastavitelnou plochou obytnou – bydlení v rodinných domech BV, lok , Anonymizováno, , a částečně nezastavitelnou plochou smíšeného nezastavěného území NS, v nezastavitelném území. Zastavitelná plocha , Anonymizováno, o výměře cca 870 m2 je určena pro výstavbu 1 rodinného domu. Pozemek se nachází ve III. zóně chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Podle smlouvy o zřízení věcného břemene č. , Anonymizováno, ze dne , datum, byla uzavřena mezi žalovanou a , Anonymizováno, . , jméno FO, jejím základě bylo zřízeno na pozemku věcné břemeno, kterému odpovídá právo oprávněného zřídit a provozovat vodovodní přípojku s právem přístupu za účelem pravidelné údržby, kontroly a oprav. Právo bylo zřízeno na dobu neurčitou. Ani u tohoto pozemku okresní soud nezjistil zákonné či jiné překážky převodu. Pozemek je sice zařazen do plochy bydlení v rodinných domech, tato skutečnost však sama o sobě jeho převoditelnost nevylučuje. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, nevyplývá žádný konkrétní plán výstavby na pozemku. Překážku převodu nepředstavuje ani věcné břemeno, neboť zatěžuje pozemek bez ohledu na osobu vlastníka a nebrání ani jeho zemědělskému obhospodařování. Ani okolnost, že pozemek je evidován jako ostatní plocha, jej nečiní nepřevoditelným. Nesporná hodnota tohoto pozemku činí , částka, .

7. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl shledán vhodným k převodu. Nesporná hodnota tohoto pozemku činí , částka, .

8. U ostatních pozemků nebyla nepřevoditelnost namítána. Účastníci označili za nespornou hodnotu pozemku parc. č. , Anonymizováno, částku , částka, , , Anonymizováno, částku , částka, , parc. č. , Anonymizováno, částku , částka, , parc. č. , částka9. K výši nevyčerpaného restitučního nároku žalobců okresní soud uvedl, že žalobci ve vyjádření ze dne , datum, tvrdili, v jakém rozsahu již byli uspokojeni. Žalovaná namítala, že u , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. žalobkyň a) a b), žalobce c) a žalobkyně d) došlo v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 245/2020 k uspokojení každého z nich v rozsahu , částka, , nikoli pouze v rozsahu 153 382,05 Kč. Podle žalované bylo totiž při určení hodnoty pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , Anonymizováno, vycházeno ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , který stanovil jeho hodnotu částkou 488 034 Kč, ačkoli správně mělo být vycházeno ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, , podle něhož činila hodnota pozemku 566 314,70 Kč. Okresní soud tuto námitku neshledal důvodnou s tím, že se argumentací žalované v tomto řízení nemůže zabývat ani jako otázkou předběžnou. Současně dodal, že ani případné přijetí této námitky by nevedlo k přečerpání restitučního nároku u uvedených žalobců. Dále uzavřel, že žalobkyně a) a b) disponují restitučním nárokem ve výši 709 729 Kč, od níž je třeba odečíst 323 784,33 Kč jako dosud uspokojený nárok v jiných řízeních a 16 327,08 Kč jako čerpání mimo soudní řízení, proto zůstatek činí 369 617,59 Kč, tj. u každé z nich 184 808,80 Kč. Stejný zůstatek restitučního nároku ve výši 369 617,59 Kč svědčí žalobci c) a žalobkyni d). U žalobkyně e) činí zůstatek restitučního nároku po odečtení částky 294 902,69 Kč jako dosud uspokojeného nároku v jiných řízeních a částky 24 427,80 Kč čerpané mimo soudní řízení z částky 1 064 594 Kč částku 745 263,51 Kč. U žalobce f) činí po odečtení částky 240 567,93 Kč jako dosud uspokojeného nároku v jiných řízeních a částky 4 715,40 Kč, Anonymizováno, čerpané mimo soudní řízení z částky 1 035 210 Kč zůstatek restitučního nároku ve výši 789 926,67 Kč. V tomto řízení pak žalobkyně a) získala pozemky v hodnotě 25 248,51 Kč, žalobkyně b) v hodnotě 28 404,58 Kč, žalobce c) v hodnotě 53 653,09 Kč, žalobkyně d) v hodnotě 53 653,09 Kč, žalobkyně e) v hodnotě 78 901,60 Kč a žalobce f) v hodnotě 75 745,53 Kč.

10. Okresní soud uložil žalované s ohledem na její neúspěch ve věci dle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), povinnost uhradit státu náklady řízení ve výši 7 263,60 Kč, jež vznikly v souvislosti s výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a o nichž bylo rozhodnuto usnesením č. j. 15 C 127/2019-1566 ze dne 12. 4. 2024. Žalobcům jako plně úspěšným účastníkům (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) bylo vůči žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 363 429 Kč, která byla následně rozdělena mezi jednotlivé žalobce podle velikosti získaného spoluvlastnického podílu na vydaných pozemcích. Jednalo se u žalobkyně a) o 8/100 (189 074,30 Kč), žalobkyně b) 9/100 (212 708,60 Kč), žalobce c) 17/100 (, částka, , Anonymizováno, žalobkyně d) 17/100 (401 782,90 Kč), žalobkyně e) 25/100 (590 857,30 Kč) a žalobce f) 24/100 (567 223 Kč).

11. Proti rozsudku se včas odvolala žalovaná. Namítá, že okresní soud bez dostatečného vypořádání jejích výhrad převzal závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ačkoli podle jejího názoru měl vycházet ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Zdůraznila, že znalkyně neaplikovala srážky podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb., zejména srážku za nemožnost napojení na vodovod a kanalizaci v době odnětí. Podle žalované přitom neobstojí závěr znalkyně, že tuto srážku nelze použít, je-li dán předpoklad budoucího napojení, případně že přichází v úvahu jen u pozemků určených pro výstavbu rodinných domů. Se závěry okresního soudu nesouhlasila ani při výkladu pojmu „v místě“. Dále uvedla, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, na rozdíl od znalkyně správně pracoval s návrhem směrného územního plánu z roku 1948. Ačkoli tento plán nebyl formálně přijat, představoval podklad pro následný směrný územní plán z roku 1964, je proto zřejmé, že vyvlastnění probíhalo právě podle něj. Pokud by znalkyně věc posoudila komplexně, musela by dospět k závěru, že ne všechny nevydané pozemky mají být oceněny jako stavební. Z tohoto důvodu měl být zpracován revizní znalecký posudek. Pokud jde o výměru pozemku PK , Anonymizováno, , žalovaná nesouhlasila s odůvodněním okresního soudu a odkázala na rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 66/2023, 61 Co 65/2023, 61 Co 64/2023 a 61 Co 63/2023 ze dne 18. 11. 2024, podle něhož patrně došlo k duplicitnímu rozhodnutí o nevydání téže části tohoto pozemku o skutečné celkové výměře 14 639 m2, nikoli 29 481 m2, z níž vycházela znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Žalovaná dále zpochybnila závěr okresního soudu o dosud vyčerpaném rozsahu restitučních nároků žalobců. Uvedla, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, byli , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. žalobkyně a) a b), žalobce c) a žalobkyně d) uspokojeni nesprávně pouze částkou , částka, , ačkoli správně mělo jít o částku , částka, pro každého z nich. Soudy tam totiž chybně vycházely ze znaleckého posudku č. 544/11/2021 ze dne , datum, namísto znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, při ocenění náhradního pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Současně žalovaná uvedla, že v mezidobí bylo pravomocně skončeno další restituční řízení vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , spisová značka, , přičemž rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 66/2023, 61 Co 65/2023, , spisová značka, a 61 Co 63/2023 ze dne 18. 11. 2024 byly na žalobce převedeny pozemky v celkové hodnotě 176 253 Kč, což je podle ní třeba rovněž zohlednit. Přehled dosavadního uspokojení žalobců pak podrobně rozvedla v podání ze dne 22. 10. 2024. Ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, žalovaná uvedla, že není vhodný k vydání, neboť se nachází ve II. až IV. zóně chráněné krajinné oblasti a zasahuje do ochranného pásma zvláště chráněného území nebo památného stromu, což podle ní ztěžuje jeho zemědělské využití. Poukázala na to, že pozemek je předmětem dalšího soudního řízení vedeného pod sp. zn. 6 C 184/2022, a vytkla okresnímu soudu, že přes námitky k jeho vydatelnosti nijak nezkoumal, komu svědčí lepší právo. K pozemku parc. č. , Anonymizováno, namítá, že není vhodný k vydání, neboť je zařazen do ploch obytných, a z povahy věci proto nemá sloužit k zemědělskému obhospodařování. Obdobně u pozemku parc. č. , Anonymizováno, , že je zčásti zařazen do ploch obytných a zčásti do ploch smíšených nezastavěného území, proto ani tento pozemek nemůže sloužit k zemědělskému obhospodařování. Nesouhlasí s názorem okresního soudu na převoditelnost pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Žalovaná navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá, případně jej zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

12. Žalobci se vyjádřili k odvolání žalované tak, že okresní soud dostatečně a přesvědčivě vysvětlil, proč vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a proč naopak nepřisvědčil závěrům znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Za této situace neměl povinnost zadávat vypracování revizního znaleckého posudku. Poukázali na to, že i v dalších řízeních vedených mezi týmiž účastníky soudy vycházely ze stejného znaleckého posudku. Okresní soud se u každé jednotlivě namítané srážky zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro její aplikaci, přičemž s jeho závěry se ztotožňují. Pokud jde o zpochybňovanou výměru pozemku PK , Anonymizováno, , žalobci se dovolávají toho, že v řadě rozhodnutí civilních soudů již bylo uzavřeno, že mimo rámec správního soudnictví nejsou civilní soudy oprávněny přezkoumávat správní rozhodnutí, a musí proto vycházet z jejich obsahu. Závěr okresního soudu ohledně této otázky proto považují za správný. Za správné označili žalobci i jeho řešení týkající se hodnoty pozemku vydaného v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7. K převoditelnosti pozemku parc. č. , Anonymizováno, žalobci uvedli, že jde o pozemek převoditelný, neboť tomu nebrání úprava § 6 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb. a pozemek je součástí zemědělského půdního fondu. Za převoditelný považují též pozemek parc. č. , Anonymizováno, , protože samotné jeho zařazení do zastavitelných ploch neznamená, že je z převodu vyloučen. I tento pozemek je součástí zemědělského půdního fondu. Stejně tak považují za převoditelný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , neboť ani jeho částečné zařazení do ploch obytných a částečné zařazení do ploch smíšených nezastavěného území samo o sobě neznamená, že by byl z převodu vyloučen. Souhlasí s názorem okresního soudu na převoditelnost pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Žalobci navrhují potvrzení napadeného rozsudku.

13. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

14. Podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb. podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu.

15. Podle § 14 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kategorie zvláště chráněných území jsou a) národní parky, b) chráněné krajinné oblasti, c) národní přírodní rezervace, d) přírodní rezervace, e) národní přírodní památky, f) přírodní památky.

16. Usnesením č. j. 30 Co 39/2025-1753 ze dne 8. 12. 2025 byl napadený rozsudek ve vztahu k náhradnímu pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zrušen a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno (§ 222a odst. 1 o. s. ř.), poněvadž žalobci vzali žalobu zčásti zpět a žalovaná s tím vyjádřila souhlas.

17. V projednávané věci odvolací soud již jednou rozhodoval o věci samé. Rozsudkem č. j. 30 Co 38/2022-1190 ze dne 20. 1. 2023, byl rozsudek okresního soudu č. j. 15 C 127/2019-808 ze dne 15. 10. 2021 zčásti zrušen ve vztahu k náhradním pozemkům parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a v tomto rozsahu byla věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud v rámci kasačního rozhodnutí uvedl, že u pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, okresní soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3804/19 ze dne , datum, , jenž ve svých závěrech zapovídal v daném typu řízení nahradit projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu části pozemků, jež jsou odděleny pro účely takového řízení geometrickými plány. Po rozhodnutí okresního soudu bylo nicméně plénem Ústavního soudu ve stanovisku Pl. ÚS – st- 54/21 ze dne , datum, ustoupeno od závěrů vyslovených ve zmíněném nálezu. Z tohoto důvodu názor okresního soudu o nevydatelnosti náhradních pozemků nemohl obstát. U pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, bylo uvedeno, že okresní soud bude muset zkoumat a zvažovat specifické okolnosti (místní podmínky) a funkční souvislost mezi pozemky a stavbami, přičemž se neobejde bez relevantních skutkových zjištění. U pozemků parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, bylo uvedeno, že okresní soud se bude muset zabývat tím, jaký je charakter jednotlivých požadovaných pozemků (k jaké výstavbě mají plochy konkrétních parcel sloužit), kde se nachází (v intravilánu či extravilánu obce) a zda jsou obklopeny stávající zástavbou.

18. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve zbývající části a řízení jeho vydání předcházející dle § 214 odst. 1 o. s. ř. při jednání, při něm doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu vyjádření Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odbor územního a strategického plánování, oddělení územního plánování, ze dne 18. 2. 2026, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

19. Podle vyjádření Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odbor územního a strategického plánování, oddělení územního plánování, ze dne 18. 2. 2026, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se v současné době nenachází doplňková stavba a nelze ji ani samostatně legálně realizovat. Je možné na něm umístit související dopravní infrastrukturu pro obsluhu řešeného území, ale ta se v současné době na něm nenachází. Orgán územního plánování nemá informace, že by bylo na pozemku uvažováno o doplňkových stavbách či stavbách dopravní infrastruktury. Pokud jde o pozemek parc. č. , Anonymizováno, , pak bylo uvedeno, že orgán územního plánování nemá informace, že by na zastavitelné části pozemku byla v dohledné době zamýšlena konkrétní výstavba rodinného domu ani mu není znám záměr převodu uvažované části pozemku na soukromou osobu.

20. K otázce kvantifikace restitučního nároku lze odkázat na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž v situaci, kdy byly odňaté pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby apod.), lze i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 (srov. rozsudky sp. zn. 28 Cdo 2956/2014 ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 444/2014 ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4185/2019 ze dne 10. 2. 2020 nebo usnesení sp. zn. 28 Cdo 1065/2020 ze dne 12. 5. 2020 či sp. zn. 28 Cdo 1167/2020 ze dne 2. 6. 2020). Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi aprobuje flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební, přičemž kritéria uváděná judikaturou pro závěr o stavebním charakteru původních pozemků nejsou taxativními hledisky, jež musí být naplněna současně, nýbrž jde toliko o příkladmo uváděné konkrétní faktory, jež mohou k závěru o stavební povaze pozemku vést. , jméno FO, stavební charakter původních pozemků v době jejich odnětí lze tedy usuzovat na základě různorodých (shora označených) kritérií (srov. usnesení sp. zn. 28 Cdo 2505/2021 ze dne 19. 10. 2021 nebo sp. zn. 28 Cdo 2984/2022 ze dne 11. 11. 2022).

21. Ve věci povahy odňatých a nevydaných pozemků, která je rozhodná pro ocenění restitučního nároku žalobců, panuje mezi účastníky spor. Žalobci vstoupili do řízení se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. 517/12/2019 ze dne 27. 5. 2019 (ve znění jeho dodatků). Znalkyně vycházela z dohledané dobové územně plánovací dokumentace, konkrétně z regulačních plánů z 30. let 20. století a návrhu směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1964. Ocenění jednotlivých pozemků provedla podle toho, zda je posoudila jako stavební či nestavební. Důvody pro uplatnění srážek podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. neshledala. Podle závěrů znalkyně činila hodnota podílu na nevydaných pozemcích u , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. žalobkyň a) a b), částku 709 729 Kč, žalobce c) částku 709 729 Kč, žalobkyně d) částku 709 729 Kč, , jméno FO, , resp. žalobkyně e), částku 1 064 594 Kč a žalobce f) částku 1 035 210 Kč. Žalovaná předložila oponentní znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, ze dne 22. 11. 2020. Znalec uvedl, že u mnoha pozemků došlo k jejich zastavění (pokud vůbec) až po jejich odnětí, přičemž ani samotný účel odnětí nebyl stavební. Současně poukázal na to, že následné směrné územní plány již se zastavěním odňatých pozemků nepočítaly na rozdíl od regulačních plánů. Uzavřel proto, že nevydané pozemky nebyly státem odnímány za účelem zástavby a že ani nedošlo k bezprostřední realizaci zamýšlené výstavby. Nadto zdůraznil, že k faktickému zastavění bylo přistoupeno podle jiných územně plánovacích podkladů, než byly regulační plány a směrný územní plán z roku 1964. Přihlédl též k tomu, že z hlediska určení charakteru nevydaných pozemků je třeba za významný podklad považovat návrh směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1948, jenž sice nebyl nikdy schválen, avšak byl v posuzovaném směru aktuálnější a více odpovídal směrnému územnímu plánu hlavního města Prahy z roku 1964 než (neplatné) regulační plány. Podle názoru znalce proto bylo namístě vycházet právě z návrhu směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1948, zohlednit účel odnětí nevydaných pozemků i existenci dalších navazujících platných územních plánů, podle nichž následně došlo k faktické, nikoli však bezprostřední, zástavbě významné části těchto pozemků. U mnohých z nich znalec shledal důvody pro uplatnění srážek podle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. Podle závěrů znalce činila hodnota podílu na nevydaných pozemcích u , tituly před jménem, , jméno FO, , resp. žalobkyň a) a b), částku 59 742 Kč, žalobce c) částku 59 742 Kč, žalobkyně d) částku 759 742 Kč, , jméno FO, , resp. žalobkyně e), částku 89 613 Kč a žalobce f) částku 65 372 Kč.

22. Okresní soud se náležitě zabýval oběma znaleckými posudky, jež se ve svých závěrech o výši restitučních nároků žalobců podstatně rozcházejí. Vyšel přitom správně z toho, že mezi znaleckými posudky existují zásadní rozpory, a to jak ve východiscích jejich zpracování, tak v konečném ocenění odňatých pozemků. Po zhodnocení obsahu obou znaleckých posudků, jakož i dalších provedených důkazů, učinil závěr, že pro stanovení ceny nevydaných pozemků je třeba upřednostnit znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Považoval jej totiž za úplný, vnitřně konzistentní a přesvědčivý, přičemž jeho závěry korespondují i s ostatními výsledky dokazování, kdy věcná správnost přijatých závěrů byla navíc potvrzena výslechem znalkyně. Naproti tomu závěry ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, doplněné výslechem znalce okresní soud nepřevzal, poněvadž je neshledal natolik přesvědčivými, a to nejenom v porovnání se závěry , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ale i s dalšími důkazy, aby na nich bylo možno závěr o výši restitučních nároků žalobců založit. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s názorem okresního soudu a v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje, pokud jde o učiněná skutková zjištění a předestřené právní úvahy. Taktéž podle jeho názoru , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , lépe zhodnotila pro věc významné skutečnosti a dospěla ke správnému závěru, že na převážnou většinu právním předchůdcům odňatých a následně nevydaných pozemků je třeba pohlížet jako na pozemky stavební a jako takové ocenit částkou , částka, /m2.

23. Odvolací soud dodává, že při posouzení charakteru nevydaných pozemků odňatých ke dni , datum, podle Výměru Ústředního národního výboru hl. m. Prahy ze dne , datum, , zn. , Anonymizováno, , je třeba vycházet z regulačních plánů vypracovaných v 30. letech 20. století. Jiná územně plánovací dokumentace totiž k uvedenému datu pro dané území neexistovala, jak plyne ze sdělení , právnická osoba, ze dne 18. 6. 2019. Stejně jako v předchozím případě, tak i při zkoumání charakteru nevydaných pozemků odňatých ke dni , datum, podle Prohlášení o postoupení darem čs. státu ze dne , datum, , přijaté finančním odborem Obvodního národního výboru , adresa, dne 8. 9. 1961 pod č. j. , Anonymizováno, , je nutno postupovat podle regulačních plánů, neboť ani zde k rozhodnému okamžiku neexistovala jiná územně plánovací dokumentace. Odvolací soud dále přihlédl k tomu, že regulační plány byly pořizovány na základě zákona č. 88/1920 Sb., o zřízení státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím, tedy v rámci právní úpravy směřující k usměrnění stavebního rozvoje Prahy a přilehlých obcí, mezi něž náležely rovněž Smíchov, Hlubočepy (Klukovice – Zlíchov) a , adresa, . Současně je významné, že ani po nabytí účinnosti zákona č. 84/1958, o územním plánování, dne 1. 1. 1959, nebyla pro oblast Prahy po dobu delší než pěti let přijata nová územně plánovací dokumentace. Návrh směrného územního plánu hlavního města Prahy byl zpracován až v roce 1964. Za tohoto stavu nelze přehlédnout, že regulační plány nejenže nebyly zrušeny, nýbrž byly nadále v praxi používány. Takový postup ostatně odpovídal též § 12 zákona č. 84/1958 Sb., podle něhož, nebyl-li pro příslušné území schválen územní plán, byl příslušný orgán povinen vycházet z podkladů pro územní plánování, popřípadě opatřit pro územní rozhodnutí jiné podklady v rozsahu nezbytném pro posouzení konkrétní věci. Nakonec na posouzení charakteru nevydaných pozemků odňatých ke dni , datum, podle Prohlášení o postoupení darem čs. státu ze dne , datum, , přijaté finančním odborem Obvodního národního výboru , adresa, dne , datum, pod č. j. , Anonymizováno, , se namísto regulačních plánů již použije směrný územní plán hlavního města Prahy z roku 1964, jenž byl územně plánovací dokumentací vydanou na základě zákona č. 84/1958 Sb. a vstoupil v platnost ke dni 22. 4. 1964 jeho schválením usnesením vlády ČSR č. 223.

24. Vzájemným porovnáním znaleckých posudků, a to i se zřetelem k přecenění restitučního nároku žalobců, k němuž žalovaná v průběhu řízení přistoupila poté, co některé odňaté pozemky původně oceněné , tituly před jménem, , jméno FO, jako zemědělské nově kvalifikovala jako stavební, bylo zjištěno, že mezi znaleckými posudky přetrvává rozpor ohledně určení charakteru pozemků PK , Anonymizováno, , 988, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, se podává, že podle regulačních plánů a návrhu směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1964 byly určeny pozemky PK , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jako zčásti zastavitelné a zčásti nezastavitelné a , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jako zastavitelné. , právnická osoba, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , toto respektovala při ocenění odňatých pozemků, což rovněž odpovídá rozhodnutím o nevydání pozemků, jež tvoří přílohu jejího znaleckého posudku. Odvolací soud považuje za podstatné i to, že rovněž návrh směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1948, na nějž odkazuje , tituly před jménem, , jméno FO, , nadále počítal se zástavbou dotčené oblasti, stejně jako následný územní plán hlavního města Prahy z roku 1964. Jestliže se v čase měnilo konkrétní funkční určení jednotlivých odňatých pozemků, tedy zda měly sloužit pro výstavbu rodinných domů, bytových domů, popřípadě jako plochy zeleně či jiného využití, nic to nemění na tom, že od 30. let 20. století v dané oblasti existoval trvalý a kontinuální záměr stavebního rozvoje území. Skutečnost, že teprve pozdější územně plánovací dokumentace přesněji vymezila charakter jednotlivých pozemků a k faktické zástavbě části území docházelo až v 70. letech 20. století, nemůže jít k tíži restituentů. Pro posouzení věci je však rozhodný charakter pozemků v době jejich přechodu na stát. V této době byl záměr zástavby dané oblasti zjevně dán a dlouhodobě sledován. Odvolací soud proto považuje závěr okresního soudu, že (většina) odňatých pozemků měla podle tehdy rozhodné územně plánovací dokumentace stavební charakter, za správný. V této souvislosti se jeví vhodným podotknout, že judikatura Nejvyššího soudu neobsahuje jakoukoli (a to ani implicitně) formulovanou podmínku bližší souvislosti mezi konkrétní územní plánovací dokumentací a reálně uskutečněnou výstavbou, např. spočívající v totožnosti charakteru výstavby (srov. usnesení sp. zn. 28 Cdo 2231/2022 ze dne 6. 9. 2022).25. , jméno FO, ocenění některých odňatých pozemků jako stavebních přitom nic nemění ani okolnost, že na některých z nich bylo vybudováno tenisové, ragbyové, dětské či fotbalové hřiště (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3134/2020 ze dne 8. 12. 2020) či zastavění pozemku dočasnou stavbou (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2505/2021 ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2108/2022 ze dne 7. 9. 2022 nebo sp. zn. 28 Cdo 2457/2023 ze dne 18. 10. 2023).

26. Námitka žalované, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ocenila všechny pozemky jakožto pozemky stavební, neodpovídá obsahu znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve znění jeho dodatků. Naopak se z něho podává, že některé pozemky byly oceněny výlučně jako stavební, některé zčásti jako stavební a zčásti jako zemědělské a některé jako zcela zemědělské.

27. Pokud žalovaná namítá, že u pozemku PK , Anonymizováno, mělo být pracováno s jinou výměrou, pak odvolací soud uvádí, že tato námitka není důvodná. Rozhodnutí Pozemkového úřadu – Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. PÚ , Anonymizováno, ze dne 9. 9. 1997 a sp. zn. PÚ , Anonymizováno, ze dne , datum, jsou pravomocná a nebyla žádným způsobem změněna, či dokonce zrušena. Je proto třeba z nich i nadále vycházet. Jestliže , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , oceňovala pozemek o celkové výměře 29 481 m2 postupovala správně a v tomto ohledu jí není co vytknout. Odkaz žalované na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 66/2023, 61 Co 65/2023, 61 Co 64/2023, 61 Co 63/2023-1005 ze dne 18. 11. 2024 není přiléhavý. Takové rozhodnutí totiž nemůže samo o sobě zpochybnit ani změnit účinky pravomocných správních rozhodnutí.

28. Obdobně odvolací soud přisvědčuje závěru okresního soudu, že v posuzované věci nebyly dány důvody pro uplatnění srážek podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Neshodli-li se znalci například v posouzení otázky svažitosti, nelze přehlédnout, že tento pojem není ve vyhlášce blíže vymezen. Pokud proto znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , vyšla z odborné literatury či jiných právních předpisů pracujících se sklonem 25 %, jde o postup racionální a odůvodněný. Stejně tak nelze dát za pravdu názoru, že by měla být aplikována srážka z důvodu docházkové vzdálenosti, jestliže příslušné ustanovení výslovně stanoví, že se taková srážka neuvažuje, je-li v místě městská doprava. Jazykový i logický výklad tohoto ustanovení vede k jednoznačnému závěru, že existence městské dopravy aplikaci srážky vylučuje. Byla-li tedy v dané oblasti městská doprava zajištěna, nebyl důvod k jejímu uplatnění. Ani v otázce přístupu k odňatým pozemkům a jejich technické infrastruktuře neshledává odvolací soud důvod ke korekci skutkových závěrů okresního soudu. Pozemky byly odnímány ve větších územních celcích, a nelze proto požadovat, aby každý jednotlivý pozemek měl samostatně zajištěn přístup či napojení na technickou infrastrukturu až ke své hranici. Jestliže byl pro dané území dlouhodobě sledován záměr výstavby, zahrnoval tento záměr nutně i odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu. Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěrem, že při posouzení podmínek pro případné srážky bylo třeba vycházet z charakteru území jako celku, nikoli izolovaně z poměrů každého jednotlivého pozemku. Skutkový závěr okresního soudu, že důvody pro aplikaci srážek dány nebyly, je proto správný.

29. Odvolací soud se ztotožňuje také s postupem okresního soudu, který nepovažoval za potřebné vypracování revizního znaleckého posudku. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. , Anonymizováno, ze dne , datum, včetně jeho dodatků je totiž ve vztahu k ocenění odňatých a nevydaných pozemků vyčerpávající, přesvědčivý a náležitě i logicky odůvodněný. Naproti tomu znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při vypracování znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, nevycházel ze všech zjištěných okolností rozhodných pro posouzení stavu oceňovaných pozemků. Je přitom třeba dodat, že skutková zjištění ohledně okolností významných pro rozhodnutí ve věci může soud založit i na tom důkazu, který po jeho zhodnocení shledá nejobjektivnějším a nejpřesvědčivějším, pokud současně náležitě vyloží, proč své závěry opřel právě o tento důkaz (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

30. Pokud jde o vhodnost pozemků jako náhradních k uspokojení restitučního nároku oprávněných osob podle zákona č. 229/1991 Sb., pak prvořadým kritériem je to, zda převodu pozemku nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. a § 6 zákona č. 503/2012 Sb. či zda nejde o pozemek zatížený (přednostními) právy třetích osob (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1568/2011 ze dne 15. 7. 2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 99/2010 ze dne 3. 1. 2011, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 592/2013 ze dne 12. 12. 2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2462/2014 ze dne 18. 9. 2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2364/2017 ze dne 14. 11. 2017 a sp. zn. 28 Cdo 4447/2017 ze dne 6. 12. 2017). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5045/2015 ze dne 24. 5. 2017 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 220/2005 ze dne 26. 4. 2007).

31. Žalovaná namítá, že okresní soud u pozemku parc. č. , Anonymizováno, nesprávně uzavřel, že nic nebrání jeho vydání. Odvolací soud s argumentací žalované nesouhlasí. Podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb. nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na území národních parků, jakož i zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, nestanoví-li zákon jinak. Chráněná krajinná oblast však představuje jinou kategorii zvláště chráněného území (§ 14 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.), která v citovaném ustanovení uvedena není. Judikatura Nejvyššího soudu přitom ustáleně dovozuje, že samotná okolnost, že se pozemek nachází ve II. až IV. zóně chráněné krajinné oblasti, jeho převoditelnost nevylučuje (srov. usnesení sp. zn. 28 Cdo 3320/2022 ze dne 22. 11. 2022 nebo usnesení sp. zn. 28 Cdo 2940/2024 ze dne 11. 2. 2025). Stejně tak nelze přisvědčit námitce žalované, že překážku převodu zakládá skutečnost, že se pozemek nachází v ochranném pásmu přírodní památky. Zákon č. 503/2012 Sb. v § 6 odst. 1 písm. f) vylučuje převod zemědělských pozemků nacházejících se přímo ve vymezených kategoriích zvláště chráněných území, nikoli však pozemků ležících toliko v jejich ochranném pásmu. Ani tato okolnost proto sama o sobě převoditelnost předmětného pozemku nevylučuje. Ostatně judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že ani situování pozemku v ochranném pásmu národního parku nezakládá překážku jeho převodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1767/2025 ze dne 1. 10. 2025). Nadto pozemek má charakter trvalého travního porostu, a je tedy způsobilý zemědělského využití. Skutečnost, že užívání pozemku může být v určité míře limitováno veřejnoprávním režimem ochrany přírody, sama o sobě neznamená, že by jej nebylo možno vydat jako pozemek náhradní.

32. Ve vztahu k argumentu žalované, že okresní soud náležitě neposoudil otázku konkurence práv více oprávněných osob domáhajících se vydání téhož náhradního pozemku, odvolací soud uvádí, že podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je v takovém případě třeba komplexně hodnotit, které z oprávněných osob svědčí tzv. lepší právo, přičemž významným hlediskem může být zejména okamžik zahájení soudního řízení, hospodářský význam požadovaného pozemku pro jednotlivé žadatele, výše jejich dosud neuspokojených restitučních nároků, doba, po niž zůstávají tyto nároky neuspokojeny, či míra jejich aktivity ve veřejných nabídkách (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2416/2020 ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 553/2021 ze dne 23. 3. 2021 nebo sp. zn. 28 Cdo 3314/2021 ze dne 11. 1. 2022). Žalované lze dát za pravdu potud, že okresní soud se otázkou případné konkurence práv více oprávněných osob k témuž náhradnímu pozemku zabýval obecně, když toliko konstatoval, že paralelní řízení před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 6 C 184/2022 nebylo doposud skončeno. Ze spisu se podává, že řízení v této věci bylo u okresního soudu zahájeno dne 31. 5. 2019, přičemž již v žalobě byl k vydání navržen i pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Je-li jiné řízení ohledně téhož pozemku vedeno až od roku 2022, pak z hlediska časové priority svědčí lepší právo žalobcům v této věci. Za daného procesního stavu, kdy se z obsahu spisu nepodávají jiné okolnosti z později zahájeného řízení, proto samotná existence paralelního řízení o tomtéž náhradním pozemku nemůže vést k závěru o jeho nevhodnosti k převodu.

33. Žalovaná nesouhlasí ani s vydáním pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Okresní soud správně dovodil, že vydání pozemku nebrání žádná zákonná překážka ani jiná relevantní okolnost. Sama skutečnost, že je pozemek podle územního plánu zařazen do ploch obytných, nepředstavuje překážku jeho vydání. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 2611/2024 ze dne 21. 10. 2024 výslovně uvedl, že zařazení pozemku do kategorie „BI1 – plochy bydlení v rodinných domech“ není zákonem předpokládanou ani judikaturou dovozenou překážkou vydání náhradního pozemku. Obdobně Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 795/2024 ze dne 22. 5. 2024 dovodil, že vhodnost náhradního pozemku nevylučuje samo o sobě ani jeho situování v zastavitelné ploše, jestliže zde nejsou plánovány veřejně prospěšné stavby, stavby dopravní infrastruktury nebo jiné záměry, pro něž by veřejný zájem na zachování pozemku ve vlastnictví státu převážil nad restitučním nárokem oprávněné osoby. Doplněným dokazováním v odvolacím řízení bylo zjištěno, že se na pozemku v současné době nenachází žádná stavba a že ani v dohledné době, tedy v blízkém časovém horizontu, není na tomto pozemku plánována veřejně prospěšná stavba či stavba dopravní infrastruktury.

34. K okolnosti, že se pozemek nachází ve III. zóně chráněné krajinné oblasti, odvolací soud odkazuje na závěry uvedené ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Nadto pozemek má charakter trvalého travního porostu, a je tedy způsobilý zemědělského využití. Skutečnost, že užívání pozemku může být v určité míře limitováno veřejnoprávním režimem ochrany přírody, sama o sobě neznamená, že by jej nebylo možné vydat jako pozemek náhradní.

35. Žalovaná namítá, že okresní soud dospěl taktéž ohledně pozemku parc. č. , Anonymizováno, k nesprávnému závěru o možnosti jeho vydání. V této souvislosti odkazuje na argumentaci, kterou uplatnila ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Okresní soud správně dovodil, že vydání pozemku nebrání žádná zákonná překážka ani jiná relevantní okolnost. Skutečnost, že je pozemek zčásti zařazen do ploch obytných, sama o sobě nepředstavuje překážku jeho vydání. V tomto směru odvolací soud odkazuje na právní závěry přijaté ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Doplněným dokazováním v odvolacím řízení bylo zjištěno, že se na pozemku v současné době nenachází žádná stavba a že ani v dohledné době, tedy v blízkém časovém horizontu, není na tomto pozemku plánována veřejně prospěšná stavba či stavba dopravní infrastruktury.

36. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu, podle něhož samotné věcné břemeno nepředstavuje překážku převoditelnosti náhradního pozemku do vlastnictví oprávněné osoby (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. sp. zn. 28 Cdo 4325/2018 ze dne 11. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 170/2019 ze dne 26. 2. 2019 nebo sp. zn. 28 Cdo 1607/2020 ze dne 7. 7. 2020). K tomu je třeba dodat, že podle smlouvy o zřízení věcného břemene č. 4010 C 07/12 ze dne 24. 10. 2007 bylo na pozemku zřízeno věcné břemeno, kterému odpovídá právo oprávněného zřídit a provozovat vodovodní přípojku s právem přístupu za účelem pravidelné údržby, kontroly a oprav, a že z geometrického plánu, jenž tvoří přílohu této smlouvy, je patrné, že rozsah věcného břemene dopadá toliko na okrajovou část pozemku přiléhající k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Nelze proto dovodit, že by povaha a rozsah věcného břemene vytvářela překážku, jež by bránila v zemědělském obhospodařování daného pozemku.

37. Pokud jde o skutečnost, že se pozemek nachází ve III. zóně chráněné krajinné oblasti, odvolací soud odkazuje na závěry uvedené ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Skutečnost, že užívání pozemku může být v určité míře limitováno veřejnoprávním režimem ochrany přírody, sama o sobě neznamená, že by jej nebylo možné vydat jako pozemek náhradní.

38. Žalobci v podání ze dne 19. 11. 2025 vyčíslili rozsah dosavadního uspokojení svých restitučních nároků, a to jak v soudních řízeních, tak i mimo ně. U žalobkyň a) a b) dohromady činilo toto uspokojení částku 353 747,51 Kč a 16 327,08 Kč, tj. 370 074,59 Kč, u žalobce c) částku 353 747,51 Kč a 16 327,08 Kč, tj. 370 074,59 Kč, u žalobkyně d) částku 353 747,51 Kč a 16 327,16 Kč, tj. 370 074,59 Kč, u žalobkyně e) částku 338 966,19 Kč a 24 427,80 Kč, tj. 363 393,99 Kč, a u žalobce f) částku 282 868,89 Kč a 4 715,40 Kč, tj. 287 584,29 Kč. Podle tohoto vyčíslení tak zbývalo uspokojit u žalobkyň a) a b) dohromady částku 339 654,41 Kč, u žalobce c) částku 339 654,41 Kč, u žalobkyně d) částku 339 654,33 Kč, u žalobkyně e) částku 701 200,01 Kč a u žalobce f) částku 747 625,71 Kč. Žalovaná zpochybnila pouze rozsah uspokojení žalobců dosaženého v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 7, a to u žalobkyň a) a b), žalobce c) a žalobkyně d). K tomu odvolací soud uvádí, že tvrzený rozdíl představuje u každého z dotčených žalobců částku 24 602,57 Kč (177 984,62 Kč mínus 153 382,05 Kč). Ani při přijetí výpočtu příznivějšího pro žalovanou by však nedošlo v posuzovaném případě k přečerpání restitučních nároků žalobců. Hodnota všech převáděných pozemků v tomto řízení činí částku 242 736,99 Kč. Rozhodnutím odvolacího soudu bude vypořádán restituční nárok žalobkyně a) ve výši 19 418,95 Kč, žalobkyně b) ve výši 21 846,32 Kč, žalobce c) ve výši 41 265,29 Kč, žalobkyně d) ve výši 41 265,29 Kč, žalobkyně e) ve výši 60 684,24 Kč a žalobce f) ve výši 58 256,90 Kč. I po tomto plnění tak zbývá k uspokojení u žalobkyň a) a b) dohromady částka 298 389,14 Kč, u žalobce c) částka 298 389,14 Kč, u žalobkyně d) částka 298 389,04 Kč, u žalobkyně e) částka 640 515,77 Kč a u žalobce f) částka 689 368,81 Kč.

39. Odvolací soud proto napadený rozsudek se zohledněním usnesení č. j. 30 Co 39/2025-1753 ze dne 8. 12. 2025 jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

40. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

41. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

42. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

43. Protože žalobci vzali v průběhu odvolacího řízení žalobu zčásti zpět a o tomto zpětvzetí bylo rozhodnuto usnesením č. j. 30 Co 39/2025-1753 ze dne 8. 12. 2025 tak, že napadený rozsudek byl ve vztahu k náhradním pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, zrušen a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno, bylo třeba rozhodnout nejen o náhradě nákladů odvolacího řízení, ale znovu též o náhradě nákladů řízení, jež vznikly do doby zahájení tohoto odvolacího řízení.

44. Odvolací soud dospěl shodně jako okresní soud k závěru, že žalobce je třeba považovat za plně úspěšné účastníky. , jméno FO, tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že v průběhu řízení upravovali rozsah náhradních pozemků, jejichž vydání se domáhali, že žaloba byla ohledně některých náhradních pozemků vzata zpět a že ohledně některých náhradních pozemků byla žaloba zamítnuta. Pokud došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, bylo takové dispoziční jednání vyvoláno okolnostmi nastalými nezávisle na vůli žalobců, neboť dotčené náhradní pozemky byly buď převedeny na jinou oprávněnou osobu nebo na obce k jejich žádosti. Procesní zavinění na zastavení řízení proto nelze přičítat k tíži žalobců. Ani v rozsahu, v němž byla žaloba ohledně některých náhradních pozemků zamítnuta, nelze spatřovat neúspěch žalobců. Teprve v průběhu dokazování totiž vyšlo najevo, že tyto pozemky nejsou vhodné k uspokojení jejich restitučního nároku. Žalobci přitom nemohli všechny rozhodné skutečnosti týkající se povahy a vhodnosti těchto pozemků znát již při podání žaloby, neboť vyšly najevo až v průběhu řízení. Odvolací soud promítl do svých úvah závěry formulované v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3063/21 ze dne , datum, a sp. zn. III. ÚS 2736/23 ze dne 20. 2. 2025.

45. Před okresním soudem byl vyslechnut znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , jemuž bylo usnesením č. j. 15 C 127/2019-1566 ze dne 12. 4. 2024 přiznáno a následně vyplaceno z rozpočtových prostředků znalečné ve výši 7 263,60 Kč. Neúspěšná žalovaná je povinna tyto náklady státu zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, a to ve lhůtě určené v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.

46. Okresní soud při výpočtu nákladů řízení žalobců nepostupoval správně, pakliže při stanovení odměny za učiněné úkony právní služby vycházel z tarifní hodnoty (dále jen „TH“) ve výši , částka, , , Anonymizováno, je představována součtem hodnot všech vydaných pozemků od zahájení řízení do vydání rozsudku odvolacího soudu č. j. 30 Co 38/2022-1190 ze dne 20. 1. 2023, jímž byl přezkoumán rozsudek okresního soudu č. j. 15 C 127/2019-808 ze dne 15. 10. 2021, kdy poté vypočtenou odměnu ponížil o 20 % a výslednou částku vynásobil počtem žalobců (9 200 Kč x 5 = 46 000 Kč), a ve výši 315 606,39 Kč, jež je představována součtem hodnot všech vydaných pozemků od vydání rozsudku odvolacího soudu do vydání napadeného rozsudku, kdy poté vypočtenou odměnu ponížil o 20 % a výslednou částku vynásobil počtem žalobců (7 664 Kč x 6 = 45 984 Kč). Pokud jde o stanovení odměny za 1 úkon právní služby, je třeba vyjít z toho, že každý z žalobců má postavení samostatného účastníka (§ 91 odst. 1 o. s. ř.) a TH je nutno stanovit u každého z žalobců samostatně ve vztahu ke každému jednotlivému úkonu právní služby, a to podle toho, kterých náhradních pozemků se ten který úkon týkal a jaký činil celkový součet jejich hodnot. Při stanovení TH se vychází buď z nesporné hodnoty náhradních pozemků nebo není-li možné zjistit jejich skutečnou hodnotu k rozhodnému datu, z § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t. (1)“). Současně je třeba zohlednit velikost spoluvlastnického podílu, který měl každý z žalobců k náhradním pozemkům nabýt, tedy u žalobkyně a) 8/100, žalobkyně b) 9/100, žalobce c) 17/100, žalobkyně d) 17/100, žalobkyně e) 25/100 a žalobce f) 24/100. Odvolací soud z vyložených východisek dále vycházel, přičemž v následujícím odstavci u každého jednotlivého úkonu právní služby je uvedena souhrnná TH, jež je v dalších odstavcích rozpočítávána na jednotlivé žalobce shora popsaným způsobem a teprve poté je určena odměna za jednotlivé úkony právní služby. Vzhledem k tomu, že usnesením č. j. 15 C 127/2019-1306 ze dne 10. 11. 2023, jež nabylo právní moci dne 1. 12. 2023, bylo rozhodnuto, že na místo doc. Ing. , jméno FO, vstupují do řízení žalobkyně a) a b), vycházel odvolací soud do nabytí právní moci rozhodnutí z TH připadající na původního žalobce. Posléze stanovenou odměnu rozdělil mezi žalobkyně a) a b) podle velikosti spoluvlastnických podílů. Od právní moci rozhodnutí pak je vycházeno ze samostatné TH stanovené u každé z těchto žalobkyň zvlášť.

47. Žalobcům se přiznává náhrada nákladů řízení za 1. příprava a převzetí zastoupení, 2. předžalobní výzva ze dne 30. 4. 2019, 3. žaloba ze dne , datum, , 4. vyjádření ze dne , datum, , 5. jednání ze dne 13. 1. 2020 (12:30 – 15:20) [TH: 1 210 645,50 Kč], 6. vyjádření ze dne , datum, (rozšíření žaloby) [TH: 262 259,84 Kč],, Anonymizováno, 7. vyjádření ze dne 4. 8. 2020 (TH: 1 472 905,34 Kč), 8. jednání dne , datum, (12:30 – 15:23), 9. vyjádření ze dne 5. 2. 2021 (TH: 1 402 905,34 Kč), 10. jednání ze dne , datum, (08:00 – 11:12) [TH: 1 383 321,34 Kč], 11. vyjádření žalobců ze dne 16. 4. 2021 (39 996,46 Kč), 12. jednání ze dne , datum, (08:00 – 10:59), 13. jednání ze dne , datum, (12:30 – 14:31), 14. jednání ze dne , datum, (08:00 – 10:08) [TH: 1 383 321,34 Kč], 15. odvolání ze dne 20. 12. 2021 (TH: 213 818,53 Kč), 16. vyjádření ze dne 25. 1. 2022 (TH: 1 067 245,81 Kč), 17. jednání ze dne , datum, (13:05 – 15:46) [TH: 1 281 064,34 Kč], 18. jednání ze dne , datum, (do dvou hodin), 19. jednání ze dne 20. 1. 2023 (do dvou hodin) (TH: 1 281 048,34 Kč), 20. vyjádření ze dne 9. 5. 2023 (TH: 791 450,81 Kč), 21. jednání dne , datum, (13:00 – 15:34), 22. vyjádření ze dne 5. 1. 2024, 23. jednání ze dne , datum, (12:30 – 15:49) [TH: 322 813,18 Kč], 24. místní šetření ze dne 16. 4. 2024 (08:28 – 10:28) [TH: 76 143,14 Kč], 25. jednání dne , datum, (12:30 – 15:33) [TH: 322 813,18 Kč] a 26. jednání dne , datum, (12:30 – 13:49) [TH: 315 606,39 Kč].

48. Naopak jim nenáleží náhrada nákladů řízení za vyjádření ze dne 15. 12. 2020, 22. 2. 2021, 16. 10. 2022, 28. 11. 2022, 4. 12. 2023 a 29. 2. 2024. Odvolací soud totiž tyto úkony právní služby nepovažuje za účelně vynaložené. Jednak jde o podání učiněná v situaci, kdy v krátké době mělo následovat jednání, při němž mohli žalobci své stanovisko přednést, jednak o podání, k nimž nebyli soudem vyzváni a která současně nepřinesla žádnou novou relevantní argumentaci, nýbrž pouze opakovala dosavadní tvrzení žalobců.

49. Žalobkyni a) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 122 388,60 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 4. až 6. a. t. (1) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) [předžalobní výzva], § 12 odst. 4 a. t. (1), a to č. 1 ve výši 3 440,90 Kč, č. 2 ve výši 1 720,50 Kč, č. 3 ve výši 3 440,90 Kč, č. 4 ve výši 3 440,90 Kč, č. 5 ve výši 6 881,90 Kč, č. 6 ve výši 1 091,80 Kč, č. 7 ve výši 3 516,20 Kč, č. 8 ve výši 6 972,20 Kč, č. 9 ve výši 3 486,10 Kč, č. 10 ve výši 6 972,20 Kč, č. 11 ve výši 564,70 Kč, č. 12 ve výši 6 972,20 Kč, č. 13 ve výši 6 972,20 Kč, č. 14 ve výši 6 972,20 Kč, č. 15 ve výši 971,30 Kč, č. 16 ve výši 3 154,80 Kč, č. 17 ve výši 6 912 Kč, č. 18 ve výši 3 456 Kč, č. 19 ve výši 3 456 Kč, č. 20 ve výši 2 447,10 Kč, č. 21 ve výši 3 424 Kč, č. 22 ve výši 1 712 Kč, č. 23 ve výši 3 424 Kč, č. 24 ve výši 1 200 Kč, č. 25 ve výši 3 424 Kč a č. 26 ve výši 1 712 Kč, tj. 97 738,10 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (8/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 864 Kč, tj. 10 800 Kč za 36 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (1)), náhradě cestovného za účast u jednání, kdy odvolací soud odkazuje na podrobný výpočet okresního soudu (124. až 130. odstavec), ve výši 1 649,50 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. (1)), náhradě za promeškaný čas ve výši 896 Kč, tj. 11 200 Kč za 14 cest po 8 půlhodinách při 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (101 147,60 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 21 241 Kč.

50. Žalobkyni b) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 136 635,60 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 4. až 6. a. t. (1) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) [předžalobní výzva], § 12 odst. 4 a. t. (1), a to č. 1 ve výši 3 871,10 Kč, č. 2 ve výši 1 935,50 Kč, č. 3 ve výši 3 871,10 Kč, č. 4 ve výši 3 871,10 Kč, č. 5 ve výši 7 742,10 Kč, č. 6 ve výši 1 228,20 Kč, č. 7 ve výši 3 955,80 Kč, č. 8 ve výši 7 843,80 Kč, č. 9 ve výši 3 921,90 Kč, č. 10 ve výši 7 843,80 Kč, č. 11 ve výši 635,30 Kč, č. 12 ve výši 7 843,80 Kč, č. 13 ve výši 7 843,80 Kč, č. 14 ve výši 7 843,80 Kč, č. 15 ve výši 1 092,70 Kč, č. 16 ve výši 3 549,20 Kč, č. 17 ve výši 7 776 Kč, č. 18 ve výši 3 888 Kč, č. 19 ve výši 3 888 Kč, č. 20 ve výši 2 752,90 Kč, č. 21 ve výši 3 680 Kč, č. 22 ve výši 1 840 Kč, č. 23 ve výši 3 680 Kč, č. 24 ve výši 1 200 Kč, č. 25 ve výši 3 680 Kč, Anonymizováno, a č. 26 ve výši 1 808 Kč, tj. 109 085,90 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (9/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 972 Kč, tj. 10 800 Kč za 36 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (1)), náhradě cestovného za účast u jednání, kdy odvolací soud odkazuje na podrobný výpočet okresního soudu (124. až 130. odstavec), ve výši 1 856,10 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. (1)), náhradě za promeškaný čas ve výši 1 008 Kč, tj. 11 200 Kč za 14 cest po 8 půlhodinách při 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (112 922 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 23 713,60 Kč.

51. Žalobci c) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 248 860,60 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (1) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) [předžalobní výzva], § 12 odst. 4 a. t. (1), a to č. 1 ve výši 7 312 Kč, č. 2 ve výši 3 656 Kč, č. 3 ve výši 7 312 Kč, č. 4 ve výši 7 312 Kč, č. 5 ve výši 14 624 Kč, č. 6 ve výši 2 320 Kč, č. 7 ve výši 7 472 Kč, č. 8 ve výši 14 816 Kč, č. 9 ve výši 7 408 Kč, č. 10 ve výši 14 816 Kč, č. 11 ve výši 1 200 Kč, č. 12 ve výši 14 816 Kč, č. 13 ve výši 14 816 Kč, č. 14 ve výši 14 816 Kč, č. 15 ve výši 2 064 Kč, č. 16 ve výši 6 704 Kč, č. 17 ve výši 14 688 Kč, č. 18 ve výši 7 344 Kč, č. 19 ve výši 7 344 Kč, č. 20 ve výši 5 200 Kč, č. 21 ve výši 5 280 Kč, č. 22 ve výši 2 640 Kč, č. 23 ve výši 5 280 Kč, č. 24 ve výši 1 296 Kč, č. 25 ve výši 5 280 Kč a č. 26 ve výši 2 608 Kč, tj. 198 424 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (17/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 1 836 Kč, tj. 10 800 Kč za 36 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (1)), náhradě cestovného za účast u jednání, kdy odvolací soud odkazuje na podrobný výpočet okresního soudu (124. až 130. odstavec), ve výši 3 505,90 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. (1)), náhradě za promeškaný čas ve výši 1 904 Kč, tj. 11 200 Kč za 14 cest po 8 půlhodinách při 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (205 669,90 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 43 190,70 Kč.

52. Žalobkyni d) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 248 860,60 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (1) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) [předžalobní výzva], § 12 odst. 4 a. t. (1), a to č. 1 ve výši 7 312 Kč, č. 2 ve výši 3 656 Kč, č. 3 ve výši 7 312 Kč, č. 4 ve výši 7 312 Kč, č. 5 ve výši 14 624 Kč, č. 6 ve výši 2 320 Kč, č. 7 ve výši 7 472 Kč, č. 8 ve výši 14 816 Kč, č. 9 ve výši 7 408 Kč, č. 10 ve výši 14 816 Kč, č. 11 ve výši 1 200 Kč, č. 12 ve výši 14 816 Kč, č. 13 ve výši 14 816 Kč, č. 14 ve výši 14 816 Kč, č. 15 ve výši 2 064 Kč, č. 16 ve výši 6 704 Kč, č. 17 ve výši 14 688 Kč, č. 18 ve výši 7 344 Kč, č. 19 ve výši 7 344 Kč, č. 20 ve výši 5 200 Kč, č. 21 ve výši 5 280 Kč, č. 22 ve výši 2 640 Kč, č. 23 ve výši 5 280 Kč, č. 24 ve výši 1 296 Kč, č. 25 ve výši 5 280 Kč a č. 26 ve výši 2 608 Kč, tj. 198 424 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (17/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 1 836 Kč, tj. 10 800 Kč za 36 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (1)), náhradě cestovného za účast u jednání, kdy odvolací soud odkazuje na podrobný výpočet okresního soudu (124. až 130. odstavec), ve výši 3 505,90 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. (1)), náhradě za promeškaný čas ve výši 1 904 Kč, tj. 11 200 Kč za 14 cest po 8 půlhodinách při 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (205 669,90 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 43 190,70 Kč.

53. Žalobkyni e) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 275 211,80 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (1) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) [předžalobní výzva], § 12 odst. 4 a. t. (1), a to č. 1 ve výši 7 632 Kč, č. 2 ve výši 3 816 Kč, č. 3 ve výši 7 632 Kč, č. 4 ve výši 7 632 Kč, č. 5 ve výši 15 264 Kč, č. 6 ve výši 2 992 Kč, č. 7 ve výši 7 824 Kč, č. 8 ve výši 15 584 Kč, č. 9 ve výši 7 792 Kč, č. 10 ve výši 15 520 Kč, č. 11 ve výši 1 200 Kč, č. 12 ve výši 15 520 Kč, č. 13 ve výši 15 520 Kč, č. 14 ve výši 15 520 Kč, č. 15 ve výši 2 608 Kč, č. 16 ve výši 7 504 Kč, č. 17 ve výši 15 392 Kč, č. 18 ve výši 7 696 Kč, č. 19 ve výši 7 696 Kč, č. 20 ve výši 7 216 Kč, č. 21 ve výši 6 944 Kč, č. 22 ve výši 3 472 Kč, č. 23 ve výši 6 944 Kč, č. 24 ve výši 1 520 Kč, č. 25 ve výši 6 944 Kč a č. 26 ve výši 3 408 Kč, tj. 216 792 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (25/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 2 700 Kč, tj. 10 800 Kč za 36 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (1)), náhradě cestovného za účast u jednání, kdy odvolací soud odkazuje na podrobný výpočet okresního soudu (124. až 130. odstavec), ve výši 5 155,80 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. (1)), náhradě za promeškaný čas ve výši 2 800 Kč, tj. 11 200 Kč za 14 cest po 8 půlhodinách při 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (227 447,80 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 47 764 Kč.

54. Žalobci f) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 272 082,40 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (1) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h) [předžalobní výzva], § 12 odst. 4 a. t. (1), a to č. 1 ve výši 7 600 Kč, č. 2 ve výši 3 800 Kč, č. 3 ve výši 7 600 Kč, č. 4 ve výši 7 600 Kč, č. 5 ve výši 15 200 Kč, č. 6 ve výši 2 896 Kč, č. 7 ve výši 7 792 Kč, č. 8 ve výši 15 456 Kč, č. 9 ve výši 7 728 Kč, č. 10 ve výši 15 456 Kč, č. 11 ve výši 1 200 Kč, č. 12 ve výši 15 456 Kč, č. 13 ve výši 15 456 Kč, č. 14 ve výši 15 456 Kč, č. 15 ve výši 2 544 Kč, č. 16 ve výši 7 472 Kč, č. 17 ve výši 15 264 Kč, č. 18 ve výši 7 632 Kč, č. 19 ve výši 7 632 Kč, č. 20 ve výši 6 960 Kč, č. 21 ve výši 6 752 Kč, č. 22 ve výši 3 376 Kč, č. 23 ve výši 6 752 Kč, č. 24 ve výši 1 488 Kč, č. 25 ve výši 6 752 Kč a č. 26 ve výši 3 312 Kč, tj. 214 632 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (24/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 2 592 Kč, tj. 10 800 Kč za 36 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (1)), náhradě cestovného za účast u jednání, kdy odvolací soud odkazuje na podrobný výpočet okresního soudu (124. až 130. odstavec), ve výši 4 949,50 Kč (§ 13 odst. 5 a. t. (1)), náhradě za promeškaný čas ve výši 2 688 Kč, tj. 11 200 Kč za 14 cest po 8 půlhodinách při 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (224 861,50 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 47 220,90 Kč.

55. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. Částečné zpětvzetí žaloby stran pozemků parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , ve vztahu k nimž byli žalobci před okresním soudem úspěšní, bylo způsobeno tím, že část náhradního pozemku parc. č. , Anonymizováno, byla převedena na obec , adresa, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl převeden na jinou oprávněnou osobu podle rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 10 C 91/2022-548 ze dne 12. 8. 2024 ve znění usnesení č. j. 10 C 91/2022-577 ze dne 6. 1. 2025 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 35 Co 55/2025-623 ze dne 11. 11. 2025. Procesní zavinění na zastavení řízení proto nelze přičítat k tíži žalobců. Při určení TH bylo vycházeno ze stejných východisek, jak byly vysvětleny výše.

56. Žalobcům se přiznává náhrada nákladů odvolacího řízení za 1. vyjádření k odvolání ze dne 27. 1. 2025 (TH: 315 606,39), 2. částečné zpětvzetí žaloby ze dne 19. 11. 2025 (TH: 72 869,40 Kč) a 3. účast u jednání dne , datum, (do dvou hodin) (TH: 242 736,99 Kč).

57. Žalobkyni a) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 4 103,80 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 4. a 5. a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t. (2)“) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 12 odst. 4 (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1552/2025 ze dne 16. 12. 2025) a. t. (2), a to č. 1 ve výši 1 143 Kč, č. 2 ve výši 801 Kč a č. 3 ve výši 1 015 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (8/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 108 Kč, tj. 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (2)), náhradě cestovného k jednání z Prahy do Liberce a zpět ve výši 144,60 Kč (212 km při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 212 km x 5,90 Kč = 1 250,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 556,70 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) [§ 13 odst. 5 a. t. (2)], náhradě za promeškaný čas ve výši 72 Kč, tj. 900 Kč za 1 cestu po 6 půlhodinách při 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (2)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (3 391,60 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 712,20 Kč.

58. Žalobkyni b) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 4 150,50 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 4. až 5. a. t. (2) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 12 odst. 4 a. t. (2), a to č. 1 ve výši 1 207 Kč, č. 2 ve výši 801 Kč a č. 3 ve výši 1 057 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (9/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 121,50 Kč, tj. 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (2)), náhradě cestovného k jednání z Prahy do Liberce a zpět ve výši 162,70 (212 km při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 212 km x 5,90 Kč = 1 250,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 556,70 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) [§ 13 odst. 5 a. t. (2)], náhradě za promeškaný čas ve výši 81 Kč, tj. 900 Kč za 1 cestu po 6 půlhodinách při 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (2)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (3 430,20 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 720,30 Kč.

59. Žalobci c) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 5 783,60 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (2) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 12 odst. 4 a. t. (2), a to č. 1 ve výši 1 741 Kč, č. 2 ve výši 865 Kč a č. 3 ve výši 1 484 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (17/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 229,50 Kč, tj. 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (2)), náhradě cestovného k jednání z Prahy do Liberce a zpět ve výši 307,30 (212 km při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 212 km x 5,90 Kč = 1 250,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 556,70 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) [§ 13 odst. 5 a. t. (2)], náhradě za promeškaný čas ve výši 153 Kč, tj. 900 Kč za 1 cestu po 6 půlhodinách při 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (2)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (4 779,80 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 1 003,80 Kč.

60. Žalobkyni d) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 5 783,60 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (2) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 12 odst. 4 a. t. (2), a to č. 1 ve výši 1 741 Kč, č. 2 ve výši 865 Kč a č. 3 ve výši 1 484 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (17/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 229,50 Kč, tj. 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (2)), náhradě cestovného k jednání z Prahy do Liberce a zpět ve výši 307,30 (212 km při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 212 km x 5,90 Kč = 1 250,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 556,70 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) [§ 13 odst. 5 a. t. (2)], náhradě za promeškaný čas ve výši 153 Kč, tj. 900 Kč za 1 cestu po 6 půlhodinách při 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (4 779,80 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 1 003,80 Kč.

61. Žalobkyni e) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 7 468,70 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (2) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 12 odst. 4 a. t. (2), a to č. 1 ve výši 2 275 Kč, č. 2 ve výši 993 Kč a č. 3 ve výši 1 890 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (25/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 337,50 Kč, tj. 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (2)), náhradě cestovného k jednání z Prahy do Liberce a zpět ve výši 451,90 Kč (212 km při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 212 km x 5,90 Kč = 1 250,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 556,70 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) [§ 13 odst. 5 a. t. (2)], náhradě za promeškaný čas ve výši 225 Kč, tj. 900 Kč za 1 cestu po 6 půlhodinách při 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (2)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (6 172,50 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 1 296,20 Kč.

62. Žalobci f) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 7 265,80 Kč. Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 bod 5. až 6. a. t. (2) za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 12 odst. 4 a. t. (2), a to č. 1 ve výši 2 211 Kč, č. 2 ve výši 972 Kč a č. 3 ve výši 1 848 Kč. K tomu náleží poměrný podíl (24/100) na náhradě hotových výdajů ve výši 324 Kč, tj. 1 350 Kč za 3 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t. (2)), náhradě cestovného k jednání z Prahy do Liberce a zpět ve výši 433,80 Kč (212 km při průměrné spotřebě 7,7 l/100 km a 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 212 km x 5,90 Kč = 1 250,80 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 556,70 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) (§ 13 odst. 5 a. t. (2)), náhradě za promeškaný čas ve výši 216 Kč, tj. 900 Kč za 1 cestu po 6 půlhodinách při 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 1 a 3 a. t. (1)). Nakonec je třeba odměny a náhrady (6 004,80 Kč) navýšit o daň z přidané hodnoty rovnající se 21 % ve 1 261 Kč.

63. Místo plnění a lhůta k plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů byly určeny v souladu s § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.