30 Co 400/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Romana Flanderky a soudců Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Jana Věženského ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 52 775 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 106 C 1/2024-97 ze dne 5. 8. 2024

I. Rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. , spisová značka, ze dne , datum, se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvému žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a výrokem II uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovaným náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení. Uplatněný nárok opírá žalobkyně o tvrzení, že od , datum, do , datum, vlastnila pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , na kterém se nachází stavba domu č. p. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní bez právního důvodu užívali v období od , datum, do , datum, pozemek žalobkyně v rozsahu plochy zastavěné domem a dále v části pro přístupu z , Anonymizováno, ulice, celková plocha pozemku, kterou tak užívali činila 224 m2. Za užívání pozemku neplatili žalobkyni žádnou náhradu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili. Žalovaní na svoji obranu uvádí především, že žaloba představuje zjevné zneužití práva, neboť žalobkyně nabyla pozemek parc. č. , Anonymizováno, kupní smlouvou ze dne , datum, od společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , jejíž jednatelkou byla mimo jiné žalobkyně. Uzavřením této smlouvy bylo porušeno předkupní právo žalovaných k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pokud by k porušení předkupního práva nedošlo, vlastnili by v žalovaném období pozemek žalovaní.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, vlastnila společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , žalobkyně je jednatelkou uvedené společnosti od , datum, . Na tomto pozemku se nachází stavba č. p. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaných, kterým tak svědčilo předkupní právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Kupní smlouvou ze dne , datum, prodala společnost , právnická osoba, pozemek parc. č. , Anonymizováno, žalobkyni, která byla vlastníkem pozemku od , datum, do , datum, . Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl nahrazen projev vůle žalobkyně spočívající v uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. , Anonymizováno, s žalovanými v postavení kupujících, neboť předchozí vlastník učinil výzvu k uplatnění předkupního práva v rozporu s § 2149 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), tím, že nabídka předkupního práva byla kromě pozemku parc. č. , Anonymizováno, vázána též na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , čímž bylo předkupní právo žalovaných porušeno. Žalovaní se stali vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, ke dni , datum, . Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud prvního stupně po právní stránce k závěru, že žaloba představuje zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., které tak nepožívá právní ochrany. Nejpozději od právní moci rozsudku o nahrazení projevu vůle žalobkyně věděla, že výzva k uplatnění předkupního práva uskutečněná předchozím vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, nebyla řádná, naopak došlo k porušení předkupního práva. S těmito vědomostmi přesto přistoupila k podání žaloby v projednávané věci, ve které se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období, ve kterém vlastnila pozemek z důvodu porušení předkupního práva žalovaných. Porušení předkupního práva oddálilo nabytí vlastnického práva k pozemku žalovanými. Porušení předkupního práva společností , právnická osoba, je přitom přičitatelné také žalobkyni, která má postavení statutárního orgánu uvedené společnosti. Nikdo pak nemůže mít prospěch ze své vlastní nepoctivosti. Žalobu z toho důvodu soud prvního stupně v celém rozsahu zamítl a žalovaným, kteří měli ve věci plný úspěch, přiznal podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“¨), právo na náhradu nákladů řízení.

4. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalobkyně, která navrhuje jeho změnu tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno, případně navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítá, že podaná žaloba představuje výkon vlastnického práva. Předkupní právo bylo závazkem mezi společností , právnická osoba, a žalovanými, pochybení při uplatnění předkupního práva nemůže být proto kladeno k tíži žalobkyně, která je tímto postupem sankcionována za počínání společnosti , právnická osoba, Žalovaní se domohli svého vlastnického práva žalobou na nahrazení projevu vůle, ve kterém nebyla žalobkyně se svoji obranou úspěšná a musela hradit žalovaným náklady řízení, nepovažuje proto žalobkyně za spravedlivé, aby byla znovu sankcionována za postup společnost , právnická osoba, Dále namítá, že kupní smlouva uzavřená mezi , právnická osoba, a žalobkyní nebyla neplatná, pročež se stala žalobkyně v žalobou uplatněném období vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Napadené rozhodnutí upírá žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení, přitom veškeré povinnosti (včetně daňových) související s vlastnickým právem musela žalobkyně plnit, avšak skutečnost, že by žalobkyni z vlastnictví plynula také práva, považuje soud prvního stupně za odporující dobrým mravům. Žalovaní naopak těží z později nabytého vlastnického práva, neboť jim povinnost k úhradě kupní ceny pozemku vznikla později, přitom kupní cena i po dvacetiměsíčním odstupu zůstala shodná s cenou, kterou zaplatila žalobkyně, a to navzdory růstu cen nemovitých věcí. Žalobkyně nemohla finanční prostředky použité na koupi pozemku žádným způsobem zhodnotit, naopak žalovaní mohli své finanční prostředky zhodnocovat. Žalovaní po celou dobu pozemek užívali, za jeho užívání však žalobkyni ničeho nehradili, žalobkyně ani nemohla pozemek nerušeně užívat.

5. Žalovaný považují odvolání žalobkyně za nedůvodné, navrhují proto potvrzení napadeného rozsudku. Soud prvního stupně podle žalovaných důvodně vyhodnotil, že žalobkyni nárok nenáleží, neboť jde z její strany o zjevné zneužití práva. Se společností , právnická osoba, vedli žalovaní jednání o prodeji pozemku parc. č. , Anonymizováno, , protože se nedohodli, byli dne , datum, vyzváni k uplatnění předkupního práva, které však bylo vázáno i na koupi pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , právnická osoba, znemožnila svým postupem uplatnit žalovaným předkupní právo a pozemek parc. č. , Anonymizováno, převedla na žalobkyni. Žalovaní proto uplatnili předkupní právo vůči žalobkyni, která však odmítla s žalovanými kupní smlouvu uzavřít, proto se museli žalovaní domáhat žalobou nahrazení projevu vůle žalobkyně. , právnická osoba, je rodinnou společností, jejímiž jednateli byli žalobkyně, její manžel a dcera. Žalobkyně tak vystupovala na obou stranách při prodeji pozemku parc. č. , Anonymizováno, a předkupní právo žalovaných porušila úmyslně. Pokud by , právnická osoba, prostřednictvím žalobkyně v pozici jednatelky dodržela předkupní právo žalovaných, nestala by se žalobkyně vlastníkem pozemku. Podanou žalobou usiluje žalobkyně o výhodu z vlastního protiprávního jednání. Nadto, pokud by žalobkyně dobrovolně uzavřela s žalovanými kupní smlouvu, k čemuž byla vyzvána, nemuselo být řízení o nahrazení projevu vůle vedeno a žalobkyni by nevznikla povinnost k úhradě nákladů řízení. Rovněž řízení v nyní projednávané věci zahájila žalobkyně ze své vůle, proto je důvodné, aby nahradila žalovaným náklady řízení. Nepodstatná je pak argumentace růstem cen nemovitých věcí, když žalovaní nabyli vlastnické právo k pozemku později právě v důsledku protiprávního jednání žalobkyně.

6. Odvolací soud dle § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a jemu předcházející řízení před soudem prvního stupně při jednání. Dospěl přitom k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

7. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně učiněnými zcela v návaznosti na relevantní okolnosti věci a na mezi účastníky nesporné skutečnosti. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a na jeho základě učinil správné závěry o skutkovém stavu. Odvolací soud pro stručnost na skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně odkazuje.

8. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

9. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

10. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

11. Zákaz zneužití práva je institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

12. Ustanovení § 8 o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, případně že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné, neboť takové okolnosti nejsou součástí hypotézy právní normy, vymezené soudem v souladu se zákonem, z níž soud při právním posouzení věci vychází [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupný na www.nsoud.cz)]. V dovolacím řízení lze úvahu (odvolacího) soudu o tom, zda v konkrétním případě jde o zjevné zneužití práva, zpochybnit jen tehdy, je-li tato úvaha z pohledu zjištěných skutečností zjevně nepřiměřená (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

13. Odvolací soud se zaměřil především na to, zda z pohledu zjištěných okolností je úvaha soudu prvního stupně zjevně nepřiměřená, neboť pouze v takovém případě ji lze účinně zpochybnit. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není, když úvahy soudu prvního stupně nejsou zjevně nepřiměřené, naopak jsou logické, soud prvního stupně zohlednil podstatné okolnosti, a to jak na straně žalobkyně, tak na straně žalovaných. Na základě jejich vyhodnocení přijal racionální závěr o zjevném zneužití práva na straně žalobkyně. Tento závěr opřel o zjištění, že žalobkyně je, resp. v době uzavření kupní smlouvy, jíž došlo k porušení předkupního práva, byla jednatelkou společnosti , právnická osoba, , z této své funkce musela mít povědomí o porušení předkupního práva, přesto s uvedenou společností kupní smlouvu uzavřela. Žalovaní, kterým zůstalo předkupní právo zachováno, se obrátili s uplatněním předkupního práva žalobkyni, po které požadovali uzavření kupní smlouvy, ta však odmítla požadavku žalovaných vyhovět. Z toho důvodu byla podána žaloba na nahrazení projevu vůle, přičemž projev vůle žalobkyně uzavřít s žalovanými kupní smlouvu o převodu pozemku parc. č. , Anonymizováno, byl nahrazen rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. I přes závěr soudu o porušení předkupního práva se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období, kdy byla vlastníkem pozemku toliko na základě porušení předkupního práva.

14. Ani námitky žalobkyně uplatněné v odvolacím řízení nejsou způsobilé účinně zpochybnit úvahu soudu prvního stupně. Pokud žalobkyně namítá, že v tomto řízení je sankcionována za chybný postup společnosti , právnická osoba, , kdy takto byla sankcionována již v řízení o nahrazení projevu vůle, je nutné opětovně zdůraznit, že žalobkyně je a v době porušení předkupního práva žalovaných byla jednatelkou této společnosti, v rámci tohoto postavení si nepochybně musela být vědoma předkupního práva žalovaných, přesto se společností , právnická osoba, uzavřela kupní smlouvu, jíž došlo k porušení předkupního práva žalovaných. Právě vztah žalobkyně k uvedené společnosti odůvodňuje přičitatelnost závadného jednání v podobě porušení předkupního práva též ve vztahu k žalobkyni, jak správně uzavřel soud prvního stupně.

15. Je také nerozhodné, že žalobkyni svědčilo vlastnické právo k pozemku, včetně toho, že ji tížily povinnosti vyplývající z vlastnického práva. Podstatné naopak je, že žalobkyni je přičitatelné jednání společnosti , právnická osoba, , které vedlo k porušení předkupního práva žalovaných, žalobkyně ani nevyhověla výzvě k uzavření kupní smlouvy uplatněné v dopisu právního zástupce žalovaných ze dne , datum, . Právě odmítavý postoj žalobkyně vyústil v podání žaloby na nahrazení projevu vůle z důvodu porušení předkupního práva.

16. Irelevantní je také námitka, že žalovaní uhradili kupní cenu ve shodné výši jako žalobkyně, neboť právě pro porušení předkupního práva byla žalobkyně povinna převést pozemek na žalované za shodných podmínek, které zde byly v době uzavření kupní smlouvy dne , datum, , tedy za shodnou kupní cenu. Ostatně, pokud by k porušení předkupního práva nedošlo, nebylo by vedeno předmětné řízení ani řízení o nahrazení projevu vůle. Faktický a právní stav, ze kterého podle žalobkyně nyní žalovaní těží, byl vyvolán nepoctivým, resp. protiprávním jednáním, ze kterého žalobkyně nemůže těžit.

17. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně věcně správného nákladového výroku II opírajícího se o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Z důvodu správného odůvodnění výroku o nákladech řízení odvolací soud pro stručnost v příslušné části odkazuje na rozsudek soudu prvního stupně.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. I v odvolacím řízení úspěšným žalovaným bylo vůči neúspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V případě prvého žalovaného jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § , právnická osoba, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za sepis vyjádření k odvolání a k tomuto úkonu náležející polovinu paušální náhrady výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., když paušální náhradu výdajů je třeba rovnoměrně rozdělit mezi oba žalované, neboť i v případě, že advokát zastupuje dva a více účastníků a provede při tom nějaký úkon právní služby, jde stále o jeden úkon, bez ohledu na to, kolik účastníků advokát zastupuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § , právnická osoba, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“¨) z tarifní hodnoty ve výši , částka, ve výši , částka, za účast při jednání před odvolacím soudem dne , datum, včetně poloviny paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 AT, dále polovina cestovní náhrady v souvislosti s cestou realizovanou automobilem k jednání dne , datum, ve výši , částka, (polovina z , částka, ) za 620 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla) podle § 13 AT a polovina náhrady za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce , částka, (polovina ze 14 x , částka, ) podle § 14 a. t, dále mu náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem se jedná o částku , částka, . V případě druhé žalované jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § , právnická osoba, odst. 4 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za sepis vyjádření k odvolání a k tomuto úkonu náležející polovina paušální náhrady výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., , dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § , právnická osoba, odst. 4 AT z tarifní hodnoty ve výši , částka, ve výši , částka, (když za účinnosti AT se odměna o 20 % snižuje toliko u druhého ze současně zastupovaných účastníků) za účast při jednání před odvolacím soudem dne , datum, včetně poloviny paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 AT, dále polovina cestovní náhrady v souvislosti s cestou realizovanou automobilem k jednání dne , datum, ve výši , částka, (polovina z , částka, ) za 620 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla) podle § 13 AT a polovina náhrady za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce , částka, (polovina ze 14 x , částka, ) podle § 14 a. t, dále náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem se jedná o částku , částka, .

19. Náhradu nákladů odvolacího řízení bylo žalobkyni dle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř. uloženo zaplatit k rukám zástupce žalovaných, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku.