30 Co 482/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Vogelové a soudkyň Mgr. Ing. Dany Semirádové a JUDr. Petry Kořínkové ve věci žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 15 C 59/2022-197 ze dne 16. září 2024

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje, přičemž ve výroku I ve správném znění tak, že se zamítá žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce u žalované učiněného podáním žalované ze dne 13. 12. 2021.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II).

2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o žalobě, jíž se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru učiněného žalovanou podáním ze dne datum, neboť žalobce má za to, že důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, byly-li uplatněny včas a dostatečně určitě, nejsou dány, neboť nejde o zvlášť hrubé porušení pracovních povinností z jeho strany.

3. Okresní soud objasnil, že pracovní poměr žalobce u žalované byl založen pracovní smlouvou ze dne datum uzavřenou na dobu neurčitou, dle níž měl žalobce u žalované vykonávat práce na pozici „vedoucí obchodního oddělení“. Dne datum bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru datované datum. V listině obsahující okamžité zrušení pracovního poměru žalovaná žalobci sdělila, že dne datum byla klientem dotázána, na jaký subjekt má být zakázka objednána, zda na společnost žalované či společnost právnická osoba Na základě toho žalovaná zjistila, že dne datum byla založena společnost Anonymizováno, IČO IČO, jejíž obchodní firma byla v září 2021 změněna na „právnická osoba“; jediným společníkem a jednatelem této společnosti je žalobce. Dále bylo při lustraci obchodního rejstříku zjištěno, že v září 2021 byla založena společnost právnická osoba, IČO IČO, zapsaná do obchodního rejstříku datum. I v této společnosti figuruje žalobce jako společník a jednatel a její činnost dle živnostenského rejstříku je shodná s předmětem činnosti žalované. Žalovaná přitom žalobci k takovému jednání nikdy neudělila písemný souhlas dle § 304 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“). Dále se v listině uvádí, že žalobce počínaje dnem datum bez jakéhokoliv vysvětlení či omluvy nenastoupil do zaměstnání, přičemž až dne datum bylo žalované doručeno potvrzení o pracovní neschopnosti, která však nepokrývá „shora uvedenou absenci“. Navíc bylo zjištěno, že během podezřelý výraz, u něhož se lze domnívat, že bylo fingované, žalobce dne datum osobně navštívil prodejnu společnosti Vodafone, která poskytuje telekomunikační služby žalované, a zde se žalobce z titulu prokuristy pokusil měnit nastavení služeb a přístupových kódů, ačkoliv si byl vědom toho, že funkce prokuristy mu již zanikla. Dále bylo žalobci v listině vytýkáno, že nabádal zaměstnance žalované k ukončení pracovního poměru s příslibem následného zaměstnání u žalobce. Porušení povinností žalobce jakožto zaměstnance žalované se tedy skládalo z několika dílčích skutků, které dle žalované jak jednotlivě, tak i ve svém souhrnu, lze kvalifikovat jako porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Tyto dílčí skutky žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru vymezila tak, že se jedná o aktivní účast ve společnostech, jejichž činnost je shodná s předmětem činnosti žalované, bez předchozího písemného souhlasu žalované, o založení společnosti, resp. změnu obchodní firmy, pod názvem evokujícím, že předmětná společnost spadá do skupiny „machine“, o sjednávání zakázek na konkurenční subjekty (právnická osoba, právnická osoba), o neomluvené, déle trvající absence přetrvávající do dnešního dne, o neoprávněné machinace se službami dodávané ze strany třetích osob, navíc během tvrzené pracovní neschopnosti a při využití zaniklé prokury, a o pokusy o odlákání zaměstnanců v žalované společnosti k subjektům (konkurenčním) ovládaným žalobcem. Žalobce dopisem ze dne datum žalované sdělil, že s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasí a že ho považuje za neplatné.

4. Okresní soud shledal neurčitými, a tedy takovými, které nemohly účinně přivodit okamžité zrušení pracovního poměru, v listině obsahující okamžité zrušení pracovního poměru vymezené důvody spočívající ve sjednávání zakázek na konkurenční subjekty a v pokusech o odlákání zaměstnanců žalované k subjektům ovládaným žalobcem. Neshledal okresní soud rovněž naplněnost důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru spočívajícího v neomluvené absenci žalobce. Okresní soud posuzoval období od datum do datum, jak toto období absence žalobce v zaměstnání upřesnila žalovaná k výzvě okresního soudu. Na základě provedeného dokazování pak uzavřel, že v tomto období byl žalobce v pracovní neschopnosti, přičemž tato skutečnost byla řádně nahlášena právnická osoba a žalovaná o nemoci žalobce rovněž věděla, o čemž svědčí i výplatnice za měsíc listopad 2021, z níž vyplývá, že žalovaná žalobci za tento měsíc vyplatila náhradu mzdy v době nemoci.

5. Neshledal okresní soud naplněnost důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru ani v založení společnosti Anonymizováno., IČO IČO, která byla založena již v roce 2015. Nelze tuto skutečnost dle okresního soudu hodnotit jako zvlášť hrubé porušení pracovních předpisů žalobcem. Okresní soud vyšel z toho, že písemný souhlas žalované dle § 304 zák. práce sice nebyl dán, avšak žalovaná o existenci této společnosti, v níž byl žalobce do listopadu 2021 jediným jednatelem a společníkem, věděla, a to nejméně od roku 2016, a s touto společností také do roku 2020 obchodovala.

6. Pokud jde o ostatní jednání vytýkaná žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru, zde okresní soud naopak dospěl k závěru, že jimi žalobce porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a tedy důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru byl naplněn.

7. Ohledně změny obchodní firmy společnosti Anonymizováno, IČO IČO na právnická osoba okresní soud z výslechu svědka jméno FO, žalobce a jednatele žalované jméno FO dovodil, že docházelo mezi nimi, zejména pak mezi jednatelem žalované a svědkem jméno FO, k jednáním, jejichž cílem bylo zlepšit ekonomickou situaci žalované, která se z důvodu onemocnění covid 19 ocitla v existenčních problémech. Tak bylo dle závěrů okresního soudu ujednáno, že budou existovat dvě společnosti, a to společnost žalované Jméno žalované., která se bude starat o technickou stránku, a vedle toho již existující společnost Anonymizováno, IČO IČO, která bude mít na starosti výrobní a obchodní část a kterou bude zprostředkovaně vlastnit svědek Veselý. Anonymizováno se změnou obchodní firmy původní společnosti Anonymizováno, IČO IČO však žalovaná nedala. V tomto směru okresní soud přisvědčil žalované, a to zejména s odkazem na obsah zpráv z datum a z datum, z nichž je zřejmé, že již nejpozději na počátku září 2021 docházelo mezi jednatelem žalované a žalobcem k velkým neshodám ohledně dalšího společného fungování, přičemž ve zprávě z datum jednatel žalované zcela zřetelně dává najevo „naštvání na právnická osoba“ Kromě toho svědek jméno FO potvrdil, že spolupráci s jednatelem žalované ukončil v září 2021. Žalobce přesto změnil obchodní firmu společnosti Anonymizováno, IČO IČO takovým způsobem, že nová obchodní firma právnická osoba evokuje spojitost s žalovanou. Tuto společnost pak následně převedl dne datum na sestru pana jméno FO. Nebylo přitom při výslechu svědka jméno FO logicky odůvodněno, proč by musela společnost Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO změnit obchodní firmu, jestliže tato společnost špatnou pověst v oblasti podnikání neměla, fungovala řádně několik let a měla dobré jméno; zejména pak nedává logiku změna obchodní firmy na firmu s částečně shodným označením žalované („machine“), když společnost žalované dobrou pověst v té době neměla. Jde tedy ze strany žalobce o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem 8. Stejně tak okresní soud uzavřel, že žalobce porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, jestliže založil bez předchozího písemného souhlasu žalované společnost právnická osoba IČO IČO, jejíž předmět činnosti se shoduje s předmětem činnosti žalované. Uvedená společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne datum. Okresní soud poukázal rovněž na výpověď žalobce, který uvedl, že si společnost založil proto, aby nějakou firmu nadále měl a mohl nadále dostávat mzdu z pracovního poměru a vedle toho mít jiný zdroj příjmů.

9. K vytýkané návštěvě prodejny společnosti Anonymizováno dne datum a prokazováním se již zaniklé prokury, okresní soud objasnil, že písemné vyhotovení odvolání prokury je datováno dne datum, podpis na listině byl však ověřen až datum a právní moc usnesení rejstříkového soudu o výmazu udělené prokury je datována datum. Okresní soud „uvěřil“ jednateli žalované, že o odvolání prokury hovořil s žalobcem již na přelomu září a října 2021 s tím, že odvolání prokury žalobci sdělil ústně počátkem října u něho v kanceláři. Jestliže se tedy žalobce dostavil v uvedený den na prodejnu společnosti Vodafone a požádal jako prokurista žalované o převod telefonního čísla žalované na konkurující společnost právnická osoba, a to poté, co mezi ním a jednatelem žalované proběhla písemná komunikace dne datum, jíž předcházelo zablokování veškerých přístupů žalobci k údajům žalované a ukončení jakékoliv spolupráce, pak takové jednání dle okresního soudu nelze posoudit jinak, než jako nemravné a zakládající důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru.

10. Při hodnocení intenzity porušení pracovních povinností žalobcem okresní soud přihlédl k osobě žalobce, k jeho funkci, k době a okolnostem, za nichž došlo k porušení pracovních povinností, k míře zavinění žalobce, způsobu a intenzitě porušení každé konkrétní povinnosti, jakož i k tomu, zda mohl svým závadným jednáním žalobce zaměstnavateli způsobit škodu. Okresní soud poukázal zejména na skutečnost, že žalobce působil u žalované v druhé nejvyšší pozici jako obchodní ředitel, přičemž dříve působil u žalované v pozici referenta, za dobu svého působení u žalované získal zásadní informace o žalované v podobě jejího zákaznického portfolia, technického, obchodního, finančního, personálního a administrativního know how, během trvání pracovního poměru založil obchodní korporaci přímo konkurující žalované společnosti, při vědomí zaniklé prokury se snažil získat stěžejní telefonní číslo pro Anonymizováno podnikatelské konkurenční aktivity, to vše v době pandemického onemocnění a existenčních potíží žalované. Tím porušil veškeré zásady a povinnosti loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli. Okresní soud tedy uzavřel, že žalobce porušil své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, a to úmyslně, na žalované tedy nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala, a tedy okamžité zrušení pracovního poměru je platné. V řízení úspěšné žalované pak dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, konkrétně částka.

11. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolal žalobce, který navrhuje jeho změnu tak, že bude určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné dopisem ze dne 13. 12. 2021 je neplatné. Žalobce má za to, že okresní soud nesprávně interpretoval provedené důkazy, v důsledku čehož pak při hodnocení intenzity jednání žalobce dospěl k nesprávnému právnímu závěru o tom, že šlo o hrubé porušení pracovních povinností naplňující důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. Dle žalobce nebylo v řízení prokázáno, že prokura byla odvolána dne 1. 10. 2021 a že žalobci tato skutečnost byla oznámena. Pokud by skutečně mezi žalobcem a jednatelem žalované byly již od září 2021 napjaté vztahy, pak lze stěží uvěřit tomu, že by si na osobní jednání o odvolání prokury žalovaná nepřizvala svědka. Žalobce je přesvědčen, že odvolání prokury bylo antidatováno, žalobci nebylo nikdy žalovanou doručeno. Žalobce dále poukazuje na účastnickou výpověď jednatele žalované, který uvedl, že podnikání zaměstnanců je mu lhostejné, pokud nevytváří konkurenci žalované, tedy vyslovil podmínku, za níž akceptoval podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost zaměstnance. V takovém případě, byl-li souhlas zaměstnavatele s výkonem podnikatelské činnosti zaměstnance podmíněn a byla-li podmínka porušena, může být souhlas odvolán. V daném případě však nebylo žalovanou prokázáno konkurenční jednání žalobce, na jehož základě by byla oprávněna souhlas s podnikáním odvolat. Jednatel žalované si byl vědom skutečnosti, že zaměstnanci mají ve vztahu k samostatné podnikatelské či jiné výdělečné činnosti určitá omezení, přesto však vědom si absence písemného souhlasu, ponechával tento stav po řadu let bez povšimnutí. Ústní forma jednání je přitom u žalované zcela běžnou, ústní pokyny jsou běžnou formou jejího řízení. Změnou obchodní firmy společnosti Anonymizováno, IČO IČO na právnická osoba žalobce neporušil žádné své povinnosti, nelze na toto jednání žalobce pohlížet jako na svévolné. Změnou obchodní firmy žalobce neporušil žádná práva chráněná ochrannou známkou žalované, neboť ochranná známka postihuje pouze grafické zpracování a nikoliv slovní označení. K převodu telefonního čísla žalované žalobce poukazuje na to, že žalovaná chtěla telefonní číslo tel. číslo zrušit. Dále žalobce poukazuje na skutečnost, že měl v pracovní smlouvě sjednanou pozici „vedoucí obchodního oddělení“ a nikoliv pozici „obchodního ředitele“. Nebylo v řízení prokázáno, že za dobu trvání pracovního poměru žalobce získal zásadní informace týkající se technického, finančního, personálního nebo administrativního know how žalované. Stejně tak nebyly prokázány takové existenční potíže žalované, které by měly původ v pandemické situaci. Změnu obchodní firmy společnosti nelze ztotožňovat se založením nové firmy. Pokud jde o založení nové společnosti právnická osoba, IČO IČO, pak se jedná dle žalobce o stejnou společnost, k níž měl již dříve žalobce od žalované souhlas, byť nikoliv v písemné formě.

12. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalovaná má za to, že žalobce své jednání v prodejně společnosti Vodafone bagatelizuje. Nelze legitimně disponovat s majetkem zaměstnavatele, tedy převést telefonní číslo tel. číslo majetku žalované a přidělené žalobci výhradně pro výkon jeho pracovní činnosti, na žalobcem založenou konkurenční společnost za situace, kdy žalovaná chtěla telefonní číslo tel. číslo. K založení společnosti právnická osoba, IČO IČO žalovaná žalobci nikdy neudělila souhlas. Veškeré případné pochybnosti vylučuje i elektronická korespondence vedená mezi účastníky dne datum, v níž žalovaná žalobce informuje „k tomu dnešku – bylo by dobré to dořešit co nejdříve, nemyslím si, že jsme spolu schopni fungovat ještě další delší dobu“. Rovněž ke změně obchodní firmy původní společnosti Anonymizováno, IČO IČO došlo bez vědomí a souhlasu žalované, navíc nová obchodní firma společnosti evokuje u zákazníků žalované mylný dojem o příslušnosti ke skupině „machine“, přičemž žalobce figuroval v této společnosti jako její jediný společník a jednatel. Souhlas se založením nového subjektu a změnou firmy pak opět vyvrací korespondence vedená mezi účastníky, tentokráte ze dne datum. Žalovaná dále poukazuje na náplň pracovní činnosti žalobce a uvádí, že označení „vedoucí obchodního oddělení“ a „obchodní ředitel“ jsou synonyma. Existence onemocnění covid 19 je pak dle žalované notorietou, kterou není třeba prokazovat. Dle žalované okresní soud zhodnotil řádně dle svých vlastních úvah s přihlédnutím ke všem okolnostem případu provedené důkazy a na jejich základě pak učinil správné skutkové i právní závěry.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející a po částečném zopakování dokazování sdělením podstatného obsahu listiny datované datum označené jako „okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“ a pracovní smlouvy datované datum dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Okresní soud provedl ve věci dokazování v potřebném rozsahu a na základě provedeného dokazování řádně objasnil skutkový stav, odvolací soud proto pro stručnost odkazuje na skutkové závěry učiněné okresním soudem. Pokud pak jde o právní hodnocení věci, aplikoval okresní soud správně na věc zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a dospěl pak ke správnému právnímu závěru o tom, že jsou v daném případě naplněny předpoklady pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, neboť žalobce coby zaměstnanec žalované porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonané práci zvlášť hrubým způsobem, byť se odvolací soud neztotožňuje zcela se všemi dílčími závěry okresního soudu, jak bude vysvětleno dále.

15. Jde tedy v daném případě o posouzení (ne)platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanou coby zaměstnavatelem žalobce učiněného listinou datovanou 13. 12. 2021 a označenou jako „okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“.

16. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

17. Podle § 58 odst. 1 zák. práce ve znění účinném do 31. 5. 2025 pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl a pro porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

18. Podle § 60 zák. práce v okamžitému zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

19. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

20. Podle § 301 zák. práce zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

21. Podle § 304 odst. 1 zák. práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

22. Z citovaných ustanovení vyplývá, že okamžité zrušení pracovního poměru musí být učiněno v písemné formě a že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru v něm musí být uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru tedy musí být konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v § 55 odst. 1, případně § 56 odst. 1 zák. práce, byl uplatněn, ale současně tak, aby bylo nepochybné, v čem je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl pracovní poměr okamžitě zrušen, a že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru nebude možné dodatečně měnit. Zároveň je možné k okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupit pouze ve lhůtách uvedených v § 58 odst. 1 zák. práce, které jsou (ve spojení s § 330 zák. práce) lhůtami prekluzivními, tzn. že jejich uplynutím dochází bez dalšího k zániku práva, tj. v daném případě k zániku práva žalované jakožto zaměstnavatele ukončit okamžitě s žalobcem pracovní poměr z důvodu, u něhož zákonem stanovená lhůta uplynula. K uplynutí lhůty je přitom soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez dalšího.

23. Teprve bude-li naplněn zákonný požadavek na určitost vymezení důvodu, pro který zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušil pracovní poměr a zároveň byl-li důvod uplatněn včas, bude možné (ke včas podané žalobě) zabývat se tím, zda v okamžitém zrušení pracovního poměru uvedený důvod je dán, a tím, zda dosahuje takové intenzity, aby jej bylo možné hodnotit jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

24. O takové porušení pracovních povinností půjde zejména v případech tak závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Pro posouzení, zda jsou v daném případě dány takové okolnosti, které odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek je třeba vycházet (jde o normu s relativně neurčitou právní hypotézou). Bude třeba přihlédnout s ohledem na okolnosti konkrétního případu zejména k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v nichž došlo k porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, k míře jeho zavinění, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Za povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci lze považovat v prvé řadě povinnosti vyplývající přímo ze zákona. Další povinnosti mohou zaměstnanci vyplývat z pracovní smlouvy, pracovního řádu nebo z pokynu nadřízeného vedoucího zaměstnance.

25. V daném případě vyplývá ze skutečností objasněných okresním soudem, že žaloba byla podána ve lhůtě stanovené v § 72 zák. práce, jestliže okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno dne 16. 12. 2021, a tedy tímto dnem nastaly účinky okamžitého zrušení pracovního poměru, a žaloba byla u soudu podána dne 16. 2. 2022 (tedy poslední den lhůty dle § 72 zák. práce). Okresní soud tak mohl žalobu věcně projednat a zabývat se tím, zda důvody, pro které žalovaná s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr, jsou v listině zachycující její projev vůle směřující k okamžitému skončení pracovního poměru uvedeny dostatečně určitě tak, aby nebylo pochyb o tom, v čem je důvod okamžitého zrušení pracovního poměru spatřován, a tak, aby tento důvod nebylo možné dodatečně měnit (a nepřípustně rozšiřovat), a zda tyto důvody jsou naplněny a zda svojí intenzitou představují porušení povinnosti žalobcem vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a proto na žalované nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce zaměstnávala i nadále (popř. po výpovědní dobu).

26. Tak okresní soud správně vyhodnotil, že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru vymezený v listině datované 13. 12. 2021 jako sjednávání zakázek na konkurenční subjekty (právnická osoba, právnická osoba) a pokusy o odlákání zaměstnanců společnosti žalované k žalobcem ovládaným (konkurenčním) subjektům je natolik neurčité, že tuto neurčitost nelze odstranit ani výkladem, a proto jde v této části o neplatné právní jednání, a tedy nemůže se jednat o způsobilé důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru. V této části je vymezení důvodů, pro které žalovaná přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce natolik obecné a vágní, že ani výkladem by nebylo možné (tak, aby bylo zajištěno, že výpovědní důvod nebude možné zaměnit s jiným či že nebude nepřípustně rozšiřován) jeho neurčitost odstranit. Není totiž z okamžitého zrušení pracovního poměru vůbec zřejmé, jakých konkrétních zakázek sjednávaných na konkurenční subjekty se důvod okamžitého zrušení měl týkat, stejně tak není zřejmé, jakých konkrétních jednání a kterých konkrétních zaměstnanců se měly týkat v okamžitém zrušení pracovního poměru uváděné pokusy o odlákání zaměstnanců žalované.

27. Pokud jde o založení společnosti Anonymizováno, IČO IČO v roce 2015, okresní soud přehlédl, že uplynula zákonem stanovená objektivní prekluzivní lhůta jednoho roku dle § 58 odst. 1 zák. práce, a tedy právo žalované jakožto zaměstnavatele okamžitě zrušit s žalobcem pracovní poměr z tohoto důvodu zaniklo. Již jen z tohoto důvodu nemůže jít v této části o způsobilý důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, a proto je zcela nadbytečné zabývat se tím, zda tento důvod okamžitého zrušení pracovního poměru je dán.

28. Jako neurčitý, a tedy v této části neplatný, a tudíž nezpůsobilý vyvolat právní účinky, však odvolací soud, na rozdíl od soudu okresního, spatřuje i důvod okamžitého zrušení pracovního poměru spočívající v neomluvené absenci žalobce. Z textu okamžitého zrušení pracovního poměru není zřejmé, jaké konkrétní dny neomluvené absence jsou žalobci vytýkány, jestliže v textu hovoří žalovaná jednak o období od 1. 11. 2021 a jednak o období od 8. 11. 2021, za čímž následuje text, že potvrzení o pracovní neschopnosti „nepokrývá shora uvedenou absenci“. Není tedy z textu listiny seznatelné, co žalovaná mínila „shora uvedenou absencí“. I kdyby však soud přihlédl k vymezení období žalovanou v podání z 2. 2. 2024, tj. vyšel z toho, že jde o období od 8. 11. 2021 do 13. 12. 2021, pak by byly věcně správné závěry okresního soudu o tom, že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru spočívající v neomluvených absencích žalobce není naplněn, neboť žalovaná o absenci žalobce v období od 8. 11. 2021 do 13. 12. 2021, jakož i o tom, že žalobce je v pracovní neschopnosti, věděla, o čemž svědčí i skutečnost, že mu za měsíc listopad 2021 vyplácela náhradu mzdy v nemoci. V čem konkrétně mělo spočívat případné fingování nemoci žalobcem, o němž se rovněž žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru zmiňuje, pak nebylo žalovanou upřesněno ani přes výzvu danou jí odvolacím soudem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.

29. Jako neurčitý, a tedy neplatný a nezpůsobilý vyvolat právní účinky, odvolací soud, na rozdíl od soudu okresního, hodnotí rovněž důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru spočívající v „neoprávněných machinacích se službami dodávanými ze strany třetích osob, navíc během tvrzené pracovní neschopnosti, při využití zaniklé prokury“ doplněný v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 13. 12. 2021 textem: „ Během Vašeho onemocnění (o kterém se lze důvodně domnívat, že je toliko fingované a bude předmětem dalšího šetření) bylo navíc zjištěno, že jste se dne 23. 11. 2021 osobně dostavil do prodejny Vodafone (poskytovatele telekomunikačních služeb naší společnosti) a z titulu prokuristy naší společnosti se pokusil měnit nastavení služeb dodávaných naší společnosti a přístupových kódů, ač jste si byl vědom, že Vaše funkce prokuristy již zanikla.“ 30. Z takto formulovaného důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru není vůbec zřejmé, jaké konkrétní machinace se službami dodávanými třetími osobami jsou žalobci vytýkány a jakým konkrétním jednáním měl žalobce porušit povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Doplňovala-li žalovaná v průběhu řízení před okresním soudem svá tvrzení ohledně tohoto důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru o skutečnosti, které jí sdělila na její žádost společnost právnická osoba. ve vyjádření ze dne datum, tedy doplnila tento důvod o skutečnosti, o kterých se zjevně dozvěděla až poté, co s žalobcem okamžitě ukončila pracovní poměr listinou datovanou datum, nepřípustně tím rozšířila důvod, pro který měl být pracovní poměr okamžitě zrušen. Proto ani v této části nemůže jít o způsobilý důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru.

31. Jiná situace již je ohledně zbývajících důvodů, pro které žalovaná s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr, tedy založení společnosti právnická osoba, IČO IČO a změna obchodní firmy společnosti Anonymizováno IČO IČO na právnická osoba Ve vztahu k těmto důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru již obstojí jako věcně správný závěr okresního soudu o naplněnosti důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru, neboť jimi žalobce porušil své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem.

32. Ze skutečností objasněných okresním soudem vyplývá, že změna obchodní firmy společnosti Anonymizováno, IČO IČO na právnická osoba byla do obchodního rejstříku zapsána dna datum a že společnost právnická osoba, IČO IČO byla založena a do obchodního rejstříku zapsána dne datum a že jako jednatelé a společníci byli zapsáni žalobce a jméno FO, partnerka žalobce. Předmět podnikání (činnosti) je přitom (částečně) shodný s předmětem činnosti žalované.

33. Bylo dále okresním soudem objasněno, že žalobce založil společnost právnická osoba, IČO IČO bez písemného souhlasu žalované, tedy porušil ustanovení § 304 odst. 1 zák. práce, dle kterého zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Za výdělečnou činnost ve smyslu § 304 odst. 1 zák. práce, k níž je třeba předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele, je přitom nutno považovat i ten případ, jestliže je zaměstnanec jednatelem společnosti s ručením omezeným, která má v předmětu podnikání činnost (částečně) shodnou s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele, a to bez ohledu na to, zda společnost tuto činnost, ať již dočasně či trvale, vyvíjí či nikoliv.

34. Stejně tak bez souhlasu žalované žalobce změnil obchodní firmu společnosti Anonymizováno, IČO IČO na právnická osoba, tedy použil označení evokující, že jde o společnost spadající do skupiny „machine“, čímž v tomto případě porušil § 301 písm. d) zák. práce, dle kterého je povinen nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Je přitom zároveň možné uzavřít, že tento důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl uplatněn včas, neboť nebylo v řízení před okresním soudem prokázáno, že by žalovaná věděla o změně obchodní firmy více než 2 měsíce před okamžitým zrušením pracovního poměru. Svědek jméno FO nedokázal ve své výpovědi skutečnosti, o nichž vypovídal, časově blíže zařadit a žalobce konkrétní tvrzení k vědomosti žalované o změně obchodní firmy společnosti Anonymizováno, IČO IČO na právnická osoba ani přes výzvu odvolacího soudu nenabídl. Žalobce byl v tomto směru odvolacím soudem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. vyzván, aby uvedl, kdy, v jaké formě, mezi kým a s jakým konkrétním obsahem byla jím tvrzená dohoda o změně obchodní firmy uzavřena a kdo byl této dohodě přítomen, a aby ke svým tvrzením označil důkazy; zároveň byl žalobce poučen o následcích nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Žalobce reagoval podáním ze dne datum, v němž uvedl, že dohoda o změně obchodní firmy společnosti Anonymizováno, IČO IČO byla uzavřena ústně mezi žalovanou a jméno FO a poukázal na konkrétní pasáže z výpovědi svědka jméno FO učiněné před okresním soudem. K tomu, kdy měla být tato dohoda uzavřena a s jakým konkrétním obsahem, žalobce žádná tvrzení nenabídl, přičemž svá tvrzení v tomto směru nedoplnil ani u jednání před odvolacím soudem, které se konalo dne datum. Žalobce tedy nesplnil svoji povinnost tvrzení, jestliže neuvedl skutečnosti rozhodné (datum a obsah tvrzené dohody) pro posouzení okamžiku, kdy se žalovaná dozvěděla o změně obchodní firmy společnosti Anonymizováno, IČO IČO na právnická osoba, jakož i tom, že žalovaná věděla právě o takové změně obchodní firmy. Je nepřípustné, aby žalobce nedostatek rozhodných tvrzení nahrazoval odkazem na výpověď svědka (jakkoliv se z jeho výpovědi uvedené skutečnosti nepodávají). Účastník je totiž povinen nejprve splnit svoji povinnost tvrzení a teprve nabídne-li dostatečně konkrétní a určitá tvrzení na podporu jím uváděné skutkové verze, je možné k těmto (určitým a konkrétním) tvrzením provádět důkazy. Nejsou-li tvrzení účastníka, jak je tomu i v nyní posuzované věci, dostatečná, nelze je nahrazovat zjištěními učiněnými z provedených důkazů. Jinými slovy chybí-li tvrzení, není co dokazovat. Za dané situace je pak uvěřitelná verze žalované, že se o změně obchodní firmy dozvěděla až dne datum, a to s ohledem na obsah komunikace účastníků ze dne datum, jak uzavřel okresní soud.

35. Jde tedy o to, zda takové porušení pracovních povinností žalobcem (založení společnosti se shodným předmětem činnosti bez souhlasu žalované a změna obchodní firmy společnosti tak, že nová obchodní firma evokuje, že náleží do skupiny „machine“) v poměrech dané věci a okolnostech, za nichž k založení společnosti a změně obchodní firmy došlo, lze hodnotit jako zvlášť hrubé, pro které nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala či ho zaměstnávala do doby uplynutí výpovědní doby, a pro které bylo možné s žalobcem okamžitě zrušit pracovní poměr.

36. Neobstojí námitka žalobce, že ani v případě první společnosti, tj. společnosti Anonymizováno, IČO IČO, nebyl ze strany žalované udělen písemný souhlas, žalovaná o této společnosti věděla, a dokonce s ní spolupracovala, a že tedy předpokládal, že nepůjde o žádné porušení pracovních povinností ani v tomto případě a že naváže na předchozí spolupráci s žalovanou (poté, kdy obchodní podíl ve společnosti Anonymizováno, IČO IČO převedl na jméno FO). Je totiž třeba přihlédnou k podstatné změně okolností, za nichž byl původní (ústní) souhlas s podnikáním žalobce ve společnosti Anonymizováno, IČO IČO, udělen a podnikání ve stejném oboru tolerováno. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že k založení společnost právnická osoba, IČO IČO dne datum a změně obchodní firmy dne datum došlo v době, kdy vztahy mezi účastníky byly, na rozdíl od „dohody“ týkající se (a to výlučně) původní společnosti Anonymizováno, IČO IČO, vážně narušené a kdy účastníci, a to již od září 2021 (jak plyne z okresním soudem objasněného obsahu vzájemné korespondence účastníků) jednali o ukončení spolupráce a hledali způsob, jak ukončit pracovní poměr žalobce u žalované. Nemohl tedy žalobce důvodně předpokládat, že neporuší žádnou povinnost, nevyžádá-li si písemný souhlas žalované, a že žalovaná bude toto jeho jednání tolerovat, a dokonce s ním, resp. nově založenou společností, spolupracovat. Nelze rovněž odhlédnout od toho, že ke změně obchodní firmy stávající společnosti Anonymizováno, IČO IČO a k založení nové společnosti právnická osoba, IČO IČO žalobce přistoupil v době existenčních potíží žalované. Vysvětlení žalobce jsou nepřesvědčivá i z toho důvodu, že podnikání žalované, jak plyne z dokazování provedeného okresním soudem, zejména pak z výpovědi svědka jméno FO, mělo být do budoucna zajištěno vedle jí samou původní společností žalobce, nedává proto logiku, aby si žalobce zakládal společnost novou v důvodném přesvědčení, že spolupráce s žalovanou bude pokračovat. Navíc vyplynulo z dokazování v řízení před okresním soudem, že poslední spolupráce se společností Anonymizováno, IČO IČO ze strany žalované se uskutečnila v roce 2020 a že v roce 2021 již žádná spolupráce neproběhla (což rovněž koresponduje s narušenými vztahy mezi účastníky). Změna obchodní firmy tak, že evokuje souvislost s žalovanou, s ohledem na popsané okolnosti, za nichž k tomu došlo, pak vede k závěru o snaze žalobce získat neoprávněnou výhodu a poškodit zájmy žalované. Vypovídal-li svědek jméno FO o tom, že pro další fungování žalované bylo „potřeba firmy s historií“ a dobrou pověstí, pak nedává žádnou logiku, aby byla měněna obchodní firma právě u společnosti Anonymizováno, IČO IČO, která takovou „historii“ a dobrou pověst dle svědka měla. Nejde o tedy o porušení práv chráněných ochrannou známkou, jak se bránil v odvolání žalobce, nadto, a to je podstatné, žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru se změnou obchodní firmy porušení ochranné známky nespojovala.

37. Založením společnosti právnická osoba, IČO IČO, jejímž jednatelem se žalobce stal od jejího založení, se shodným předmětem činnosti bez souhlasu žalované a změnou obchodní firmy společnosti Anonymizováno, IČO IČO na obchodní firmu právnická osoba, která evokuje, že náleží do skupiny „machine“, tedy žalobce porušil ustanovení § 304 odst. 1 zák. práce a § 301 písm. d) zák. práce. Tato porušení povinností pak ve svém souhrnu vzhledem ke shora popsaným okolnostem, za nichž k nim došlo, představují zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, pro které nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala, popř. aby jej zaměstnávala do uplynutí výpovědní doby, a pro které žalovaná mohla dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce s žalobcem okamžitě zrušit pracovní poměr. Okamžité zrušení pracovního poměru je proto platné a žaloba musí být zamítnuta.

38. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně věcně správného nákladového výroku opírajícího se o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž výrok I byl potvrzen ve správném znění tak, aby z něho bylo zřejmé, jaká konkrétní žaloba (o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce u žalované učiněného podáním žalované ze dne datum) byla zamítnuta.

39. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, jejichž výše činí částka. Jde o náhradu odměny za zastoupení advokátem ve výši částka, a to za jeden úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání žalobce ze dne datum) ve výši částka dle § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do datum, a za jeden úkon právní služby (účast u jednání před odvolacím soudem dne datum) ve výši částka dle § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ve znění účinném od datum, náhradu hotových výdajů v paušální výši částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do datum a částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum a náhradu daně z přidané hodnoty ve výši částka (21 % z částky částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř.), kterou je advokát žalované povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

40. Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

41. Nebyla žalované přiznána náhrada nákladů řízení za převzetí a přípravu zastoupení, jak žádala, neboť žalovaná zmocnila advokáta k jejímu zastupování v této věci již v průběhu řízení před okresním soudem (který také za tento úkon právní služby žalované náhradu nákladů řízení přiznal). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti rozsudku lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky u Okresního soudu v Liberci. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání nelze podat z důvodů vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. Dovolatel musí být, až na výjimky stanovené v § 241 o.s.ř., zastoupen advokátem.