35 Co 127/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D. sídlem Karlovo nám. 28, 120 00 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Douskem sídlem 8. března 21/13, 460 05 Liberec o 196 285 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č.j. 14 C 423/2015-194 ze dne 20. 2. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I ve věci samé potvrzuje.

II. Ve výroku II o nákladech řízení se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Tomáše Těmína, Ph.D. náhradu nákladů předchozích řízení ve výši 84 992 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Tomáše Těmína, Ph.D. náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení ve výši 34 049 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 156 903,23 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 18. 7. 2013 do zaplacení. Výrokem II uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce částku 91 552,81 Kč.

2. Domáhala se žalobkyně původně částky částka z titulu nároku na náhradu škody s tím, že žalovaný měl na základě smlouvy od datum pronajat čelní kolový nakladač (teleskopický manipulátor) Anonymizováno (dále též jen „stavební stroj či stroj“), jenž vrátil datum poškozený po dopravní nehodě. Požadovaná částka představovala cenu opravy stroje s daní z přidané hodnoty. Okresní soud po provedeném dokazování již při vydání prvého rozhodnutí (č. j. spisová značka z datum) vyšel z toho, že žalobkyně na základě smlouvy o podnikatelském nájmu movité věci z datum pronajala žalovanému za dohodnuté nájemné na dobu neurčitou nakladač adresa, jenž žalovaný užíval a žalobkyni jej vrátil datum poškozený, neboť datum došlo k dopravní nehodě zaviněné řidičem jméno FO. Výši škody vzal za prokázanou doklady o předání stroje do opravy autorizovanému servisu právnická osoba., objednávkou opravy, fakturou za opravu a dokladem o úhradě faktury žalobkyní. Žalobu tehdy okresní soud zamítl co do částky částka s příslušenstvím, neboť po žalovaném nelze požadovat částku odpovídající dani z přidané hodnoty z ceny opravy, stejně jako částku odpovídají slevě, kterou žalobkyně za opravu nehradila. Ve zbytku však žalobě vyhověl, když částka částka představuje výši skutečné škody vzniklé na stavebním stroji, za kterou žalovaný odpovídá a kterou žalobkyně musela vynaložit na opravu stroje do původního stavu. Námitku žalovaného týkající se ujištění o pojištění stroje shledal okresní soud nedůvodnou, neboť jednak případné pojištění věci nemá vliv na odpovědnost škůdce za vznik škody a jeho povinnost ji nahradit, jednak přes prohlášení o pojištění stroje byl žalovaný upozorněn, že pojištění nepokrývá všechny rizika a nájemce je povinen si případné pojištění zajistit na svoje náklady. Uvedený rozsudek okresního soudu nabyl právní moci ve výroku žalobu co do částky částka s příslušenstvím částečně zamítajícím. Nevyrovnal se však tehdy okresní soud dostatečně s námitkami žalovaného, že rozsah provedené opravy stroje neodpovídá jeho poškození při nehodě, dále, že vyúčtovaná a uhrazená cena neodpovídá obvyklé ceně opravy, a konečně, že oprava a její cena neodpovídá stavu stroje, který nebyl nový. Proto byl rozsudek ve vyhovující části zrušen a věc vrácena se závazným pokynem k dalšímu řízení. Následně k příslušnému poučení soudu žalovaný doplnil tvrzení tak, že s poškozením stroje při nehodě nemají souviset položky faktury č. hodnota (přeúčtování ceny opravy žalovanému) počínaje od položky pravý blatník až do konce faktury, včetně položek drobný materiál, práce technika, práce technika II a doprava. Dále bylo namítáno, že v předávací protokole byla vyznačena absence poškození kol, interiéru a akumulátorů. K uvedeným tvrzením navrhl důkaz zpracováním znaleckého posudku ustanoveným znalcem. Protože spisový materiál k dopravní nehodě byl policejním orgánem skartován a fotodokumentace opravy nebyla prováděna, postupně dva znalci shodně uvedli, že objektivně nelze pro nedostatek podkladů požadovaný znalecký posudek provést, neboť pouhá fotodokumentace dopravní nehody není postačující. Aby tak mohli učinit, museli by vycházet jednak z podrobnější fotodokumentace stroje a poškozených dílů, a to i po demontáži povrchových dílů, jednak ze zachycení stavu vozidla před nehodou. Pro nedostatek podkladů pro vypracování posudku znalce okresní soud neustanovil. Protože žalovaný stroj převzal do nájmu nepoškozen a při vrácení v přejímacím protokole potvrdil rozsah jeho poškození, ve kterém je nutno jej po nehodě opravit, čemuž následná oprava odpovídala, neunesl žalovaný důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, že jím označená výměna náhradních dílů a práce nesouvisely s poškozením stroje při nehodě. Pokud jde o poškození kol, interiéru a baterie, není zřejmé, která položka faktury by opravě těchto částí měla odpovídat. S ohledem na nedostatek podkladů nebylo dále možno zadat znalecký posudek ani ohledně posouzení otázek zhodnocení stroje opravou a posouzení obvyklé ceny opravy. Znalec jméno FO se ve svém stanovisku (nikoli znaleckém posudku) vyjádřil pouze k tomu, že není v daném případě zřejmé, že by došlo k výměně celé skupiny (dílů), pneumatik, celkové opravy skupiny motor, vždy za továrně nové, kdy podle znaleckého standardu dochází k tržnímu zhodnocení vozidla opravou. Uzavřel proto okresní soud znovu, že porušil žalovaný svoji právní povinnost vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím § 682 obč. zák., přičemž za tím vzniklou škodu odpovídá. Musela žalobkyně na obnovení funkcí poškozeného stroje opravou účelně vynaložit právě částku částka, přičemž nic nesvědčí tomu, že by se tak stalo v autorizovaném servisu za nikoli obvyklou cenu. Žalobě proto vyhověl včetně úroku z prodlení v zákonné výši požadovaném za dobu prodlení žalovaného od datum. Protože byla žalobkyně úspěšná co do 79,94 % předmětu řízení, náleží ji podle poměru úspěchu a neúspěchu v řízení náhrada nákladů za dosavadní řízení v rozsahu 59,88 %. Vedle náhrady cestovného, za ztrátu času, daně z přidané hodnoty a soudního poplatku náhrada zahrnovala i odměnu zástupce žalobkyně za dvanáct úkonů právní služby, a to ve výši částka za jeden úkon právní služby pro všechny úkony vypočtené z tarifní hodnoty částka (bez ohledu na to, jaký byl předmět řízení v době započetí toho, kterého úkonu právní služby).

3. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný. Namítá, že povinnost prokázat škodu spočívající ve zmenšení jejího majetkového stavu leží na žalobkyni. Nelze přijmout pouhé tvrzení o ceně opravy na základě faktury, aniž by byl prokázán původní stav vozidla. Protože škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu, měla žalobkyně tvrdit a prokázat původní stav vozidla. Opravou mohlo dojít ke zvýšení hodnoty vozidla oproti stavu, před nehodou. Prokazuje se rovněž porušení právní povinnosti. Oba znalci odmítli zpracovat posudek z důvodu, že chybí podklady zachycující stav vozidla před nehodou a rovněž dokumentace rozsahu a poškození jednotlivých dílů. Namítá proto žalovaný, že ačkoli bylo odvolacím soudem uloženo, aby byly znalecké posudky provedeny, z odpovědí znalců plyne, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, neboť neprokázala škodu, zejména původní stav vozidla, a tím pádem ani výši škody. Nelze prokázat výši škody, neexistuje-li dokumentace o původním stavu vozidla. Z důvodu, že nebyl zdokumentovaný původní stav vozidla, nebylo možno provést znalecký posudek ani ohledně toho, zda nedošlo opravou ke zhodnocení poškozené věci. Nezohlednil okresní soud dále, že nebylo v době vrácení stroje podle předávacího protokolu zaznamenáno poškození kol, interiéru a akumulátorů, a tedy, že pro tato konkrétní poškození neunáší žalobkyně důkazní břemeno. Nezjistil okresní soud řádně skutkový stav ani ohledně toho, zda cena opravy byla cenou v místě a čase obvyklou, k čemuž byl navrhován znalecký posudek. Z těchto důvodů navrhoval žalovaný, aby byl rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu změněn tak, že žaloba bude zamítnuta zcela, popřípadě, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Pomíjí žalovaný, že sám v protokole o přijetí stroje do opravy potvrdil rozsah jeho poškození. Není pochyb, že došlo k protiprávnímu jednání, když žalovaný způsobil dopravní nehodu. Že k poškození stroje došlo a v jakém rozsahu, pak žalovaný sám potvrdil při předání stroje. Žalovaný rovněž výslovně souhlasil s přeúčtováním ceny opravy v plném rozsahu. Cena za opravu stroje v autorizovaném servisu představuje majetkovou hodnotu, kterou bylo nutno vynaložit na uvedení věci do předešlého stavu. Protože neprokázal žalovaný zhodnocení stroje opravou, nemusela žalobkyně prokazovat nutnost opravy za užití nových dílů. Je zřejmé, že žalobkyně prokázala protiprávní jednání žalovaného (poškození stroje při nehodě), vznik škody (zachycené na přebíracím protokolu a na fotografiích nehody), výši škody (faktura) a nakonec i příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou (náhradní díly a práce nebyly v rozporu se v protokole specifikovaným poškozením stroje). Jestliže namítal nesprávnost či nepravdivost uvedených okolností, bylo na žalovaném, aby ke svým námitkám unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Byť způsobení škody i její výši původně žalovaný uznal, účelově ji začal rozporovat poté, co zjistil, že ji bude muset zaplatit.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu i jemu předcházející řízení a po doplnění dokazování znaleckým posudkem ohledně toho, zda byla na opravu poškozeného pracovního stroje vynaložena cena obvyklá, dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé důvodné není, a jsou proto dány důvody pro potvrzení výroku I rozsudku částku částka přiznávajícího. Důvody pro změnu napadeného rozhodnutí odvolací soud shledal pouze pokud jde o závislý nákladový výrok.

6. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na náhradu škody jí vzniklé poškozením movité věci pronajaté žalovanému. Prokázáno bylo v řízení již dříve, že žalovaný měl od žalobkyně smlouvou z datum pronajat na dobu neurčitou stavební stroj adresa, který vrátil datum poškozený s tím, že datum došlo k dopravní nehodě zaviněné řidičem pronajatého stroje, přičemž stroj byl následně opraven autorizovaným servisem právnická osoba. a žalobkyně za opravu servisu uhradila vyúčtovanou cenu ve výši částka bez daně z přidané hodnoty. V tomto rozsahu nejsou učiněná zjištění mezi účastníky spornými.

7. Byl již v minulém rozhodnutí odvolacího soudu správným shledán závěr, že s ohledem na dobu vzniku závazku, z nějž škoda vznikla, i okamžik vzniku samotné škody, se právní vztahy mezi účastníky řídí právní úpravou účinnou do datum, tj. před účinností zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (jeho § 3028 odst. 3, § 3079). Podnikatelský nájem věcí movitých byl upraven jako smluvní typ výhradně v občanském zákoníku, proto i vztahy mezi podnikateli z takového nájmu se primárně řídili ustanoveními tohoto smluvního typu v občanském zákoníku (§ 261 odst. 6 obch. zák.). Podle § 722 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do datum (dále jen obč. zák.), se povinnost nájemce k náhradě škody řídí ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za škodu. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda (§ 670 obč. zák.) a po skončení nájmu vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci a nebyl-li způsob sjednán, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení (§ 682 obč. zák.). Podle § 722 odst. 1 obč. zák. za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá.

8. Vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím § 682 obč. zák. je tedy základní povinností nájemce, přičemž dojde-li jejím porušením ke vzniku škody na majetku pronajímatele, odpovídá za vzniklou škodu nájemce. Nájemce neodpovídá pouze za opotřebení věci způsobené jejím řádným užíváním (§ 722 odst. 1 obč. zák.).

9. Uzavřel rovněž okresní soud správně, že bez významu pro odpovědnost žalovaného za škodu je otázka případného pojištění pronajaté věci. K tomu již v minulém rozhodnutí odvolací soud vysvětlil: „S pojištěním věci či vznikem práva na pojistné plnění zákon zproštění se odpovědnosti za škodu porušením povinnosti vrátit bezvadnou věc nespojuje. Žalovaný přitom ani netvrdí, že škoda jím způsobená již byla žalobkyni nahrazena, byť z jiného titulu (pojistného plnění). Zcela správně tedy okresní soud dovodil, že odpovědnostní vztah z porušení povinnosti z nájemní smlouvy a případný pojistný vztah jsou dva odlišné a nepodmíněné právní vztahy. Není proto důvodnou námitka žalovaného, že není ve sporu, v němž je po něm požadována náhrada škody, za níž odpovídá, pasivně legitimován. Absence ve smlouvě deklarovaného pojištění pronajaté věci nemůže mít vliv na povinnost žalovaného k náhradě způsobené škody ani jinak. Nemohlo jít v daném případě na straně žalovaného o omluvitelný omyl (ve smyslu § 49a obč. zák.), pokud tvrdí, že věděl-li by o neexistenci pojištění, smlouvu by neuzavřel, jestliže se mu žalovaný mohl vyhnout vlastní pečlivostí při seznání skutečností pro uskutečnění právního úkonu rozhodujících, jinými slovy, jestliže si existenci pojištění neověřil (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. spisová značka z datum). Omyl by navíc sice mohl vést k neplatnosti nájemní smlouvy, odpovědnost žalovaného za poškození cizí věci (byť z jiného důvodu, než porušení smlouvy) by zde však zůstala. Není pak možno uvažovat ani o tom, že by ne zcela jasné znění obchodních podmínek o pojištění pronajímané věci mohlo vést k moderaci náhradové povinnosti (§ 450 obč. zák.) či dokonce k odepření výkonu práva pro rozpor s dobrými mrvy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Předně ze smlouvy samotné či obchodních podmínek k ní (znění čl. IX. obchodních podmínek) neplyne, že by účastníci sjednali od zákona odlišný způsob a rozsah náhrady škody pro případ, že vznikne určitým ve smlouvě vymezeným způsobem. Žalobkyně sice prostřednictvím obchodních podmínek prohlásila, že stavební mechanizace je pojištěna (přičemž podle jejích tvrzení v řízení sama pronajatá věc pojištěna nebyla, sjednáno bylo jen pojištění odpovědnosti za škodu jejím provozem způsobenou, byť i takové pojištění je v běžném styku vnímáno nepřesně jako pojištění věci), současně však deklarovala tamtéž, že pojištění nepokrývá všechna rizika a žalovaný (nájemce) je povinen zajistit si případně pojištění na vlastní náklady a zodpovědnost. Potom však za situace, kdy šlo o právní vztah uzavíraný mezi podnikateli (profesionály) při jejich podnikání, nešlo o krátkodobý pronájem, nýbrž o smlouvu na dobu neurčitou, posléze trvající více jak rok a půl, mohl a měl si žalovaný při běžné opatrnosti zjistit, v jakém rozsahu je pronajatá věc pojištěna a případně si sám pojištění sjednat, nebo smlouvu s žalobkyní z tohoto důvodu neuzavřít. Pokud však z vlastní nedbalosti spoléhal na to, že je věc pojištěna, aniž si to přes výslovné ujednání ověřil, nemůže se absence pojištění nyní důvodně dovolávat.“ 10. Bylo okresním soudem dále objasněno, že žalovaný převzal dne datum stavební stroj od žalobkyně zcela bez závad, jak bylo potvrzeno v předávacím protokole. Při jeho vrácení poté, co došlo k nehodě dne datum zaviněné řidičem jméno FO (potvrzení Policie ČR o účasti na dopravní nehodě), bylo v předávacím protokole vyznačeno, že došlo k poškození plechů a exteriéru, kabelů a hydraulické soustavy, vše s poznámkou „škoda“. Žalovaný rovněž svým podpisem na tomto protokole potvrdil, že došlo v provozu na stroji datum k poškození, a to v rozsahu sepsaném firmou Anonymizováno, kde bude „po dohodě se zákazníkem opraven a škoda bude zákazníkovi v plném rozsahu přeúčtována“. V přijímacím protokole do opravy společnosti právnická osoba. z datum žalovaný potvrdil podrobně popsaný rozsah poškození stroje (levý přední blatník, pravý přední blatník včetně držáku, pravý kryt boční motoru, chladič + kompletní sahara, kryt motoru, kryt rozvodů motoru, klíňák, vrtule chlazení, chybí matice šroubu nápravy, ohnutý držák výměníku motoru, čep pístnice naklápění, zrcátka, zkřivené panty dveří, oprava přední lopaty, nejde naklápění podvozku), jenž pak odpovídá jak původní cenové nabídce z datum (tehdy částka), tak i popisu opravy v zakázkovém listu a následně fakturou vyúčtovaným položkám. Vyúčtovala opravna žalobkyni opravu fakturou č. hodnota z datum na částku částka s tím, že na náhradní díly poskytla žalobkyni slevu 15 % a na práci 20 %. Takto vyúčtovala pod položkami 10 – 380 náhradní díly (držák chladiče, vrchní držák, prachovka sání, držák sahary, těsnění, těsnění, klínový řemen, chladič, sahara chladiče, filtr paliva, podložka, držák, prachový kryt, hadice přepadu paliva, vrtule chlazení, odvzdušňovací ventil, nemrznoucí kapalina, hydraulický olej, těsnění nádrže, držák blatníku, blatník pravý krycí plech, plastový kryt rozvodů, řemenice, těsnění, krycí plech, spodní držák, držák chladiče, svorník, filtr s pumpou, hadice paliva, hadice palivová, držák řemenice, řemenice, kladka, sada těsnění, nemrznoucí kapalina) a pod položkami 390 a 400 práci v rozsahu 26 hodin a 15,5 hodin. Žalobkyně částku částka datum převodem na účet uhradila.

11. Jestliže tedy bylo v řízení zjištěno, že žalovaný vrátil pronajatý stroj žalobkyni poškozený v důsledku dopravní nehody (zaviněné osobou, které užívání stroje umožnil žalovaný), tedy nikoli jen běžně opotřebený řádným užíváním, je správný závěr, že za škodu vzniklou na pronajaté věci odpovídá žalovaný. Nebylo ani tvrzeno ze strany žalovaného, že by do předmětné nehody byl stavební stroj ve stavu nezpůsobilém jeho smluvenému či obvyklému užívání (§ 664 obč. zák.), respektive zatěžovala jej vada jeho užívání ztěžující (§ 721 odst. 1 obč. zák.), a potřebu oprav tížících pronajímatele u žalobkyně uplatnil (§ 668 odst. 1 obč. zák.). Ani při vrácení stroje takové vady či potřebu oprav neoznámil, neuváděl, že by některé poškození stroje s nehodou nesouviselo, naopak potvrdil, že jde o soupis rozsahu poškození po předmětné nehodě z 6. 4.

12. Skutečnou škodou na věci (ušlý zisk nebyl žalobkyní uplatněn) je nutno rozumět újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Žalobkyně odvozuje výši jí vzniklé škody od prostředků, které skutečně vynaložila na opravu poškození vrácené pronajaté věci, přičemž takto vynaložené finanční prostředky doložila jednak vyúčtováním opravny (fakturou s výčtem použitých náhradních dílů a provedené práce), jednak dokladem o zaplacení opravy. Proti tomu však žalovaný stále namítá, že neunáší žalobkyně důkazní břemeno ohledně původního stavu vozidla před škodou, a tudíž ani rozsahu a výše škody. Tvrzením, že rozsah opravy neodpovídal škodě vzniklé nehodou, zpochybňuje existenci příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a uplatňovanou výší škody.

13. Pomíjí však žalovaný nadále, že rozsah i výše škody na předmětu pronájmu byly žalobkyní zcela dostatečně prokázány, jestliže poškození stroje při nehodě za trvání nájmu potvrdil při jeho vrácení žalobkyni žalovaný, přičemž následně odsouhlasil v přejímacím protokole při předání stroje do opravy i zcela konkrétní rozsah jeho poškození, odpovídající následné opravě. Žalovaný přitom odpovídá za škodu z důvodu porušení povinnosti vrátit pronajatou věc ve stavu dle § 682 obč. zák., nejen tedy za škodu vzniklou poškozením stroje při dopravní nehodě, nýbrž i za další případná poškození stroje, která jím, jako nájemcem, byla způsobena v době trvání nájmu. Byl to znovu žalovaný, kdo na přejímacím protokole při sjednání nájmu podpisem potvrdil převzetí předmětu nájmu zcela bez závad a poškození. Není tudíž důvodnou námitka, že žalobkyně netvrdila a neprokázala původní stav stroje. Prokázala totiž, že při předání stroje žalovanému do nájmu byl tento bezvadný, prostý poškození. Stav předmětu nájmu bezprostředně před nehodou na počátku dubna 2013 potom logicky ani doložit nemohla, jestliže předmět nájmu měl v dispozici právě na základě nájemní smlouvy již od srpna 2011 žalovaný.

14. Bylo proto naopak na žalovaném, aby tvrdil, která konkrétní část provedené opravy nesouvisela s poškozením stroje, za něž odpovídá, tedy označil konkrétně použitý materiál a provedené práce, jež s poškozením stroje při nehodě nesouvisely, a navíc i, že šlo v tomto rozsahu o opravu poškození stroje existujícího již při převzetí věci nájemcem (oproti údajům předávacího protokolu), popřípadě opravu poruchy stroje vzniklé jeho opotřebením při běžném užívání. Takto byl žalovaný po vrácení věci okresnímu soudu řádně poučen podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. při jednání konaném datum. Žalovaný následně doplnil tvrzení tak, že s nehodou ze datum nesouvisí oprava v rozsahu položek faktury: blatník pravý, krycí plech, plastový kryt rozvodů, řemenice, těsnění, krycí plech, spodní držák, držák chladiče, svorník, filtr s pumpou, hadice paliva, hadice palivová, držák řemenice, řemenice, kladka, drobný materiál, práce technika, práce technika II a doprava. Svá tvrzení tedy doplnil jen tak, že označil bez dalšího položky od poloviny do konce faktury (včetně práce vztahující se k výměně či opravě všech dílů), aniž by jakkoli vysvětlil logickou souvislost, proč právě náhradní díly vyskytující se v druhé polovině faktury se nemají vztahovat k poškození stroje při dopravní nehodě. Zcela absentuje jakékoli vysvětlení, z jakých důvodů právě v tomto rozsahu má mít poškození stroje jiný původ. Výběr právě těchto dílů ze strany žalovaného se potom jeví neodůvodněným a spíše náhodným. Přes řádné poučení žalovaný zcela rezignoval na doplnění tvrzení, kdy a jak k poškození či poruchám stroje s nehodou dle něj nesouvisejícím došlo. Neodůvodněnost a rovněž nedůvodnost námitek žalovaného ilustrativně demonstruje ta, že nebylo v době vrácení stroje zaznamenáno poškození kol, baterie a interiéru. Za tyto položky však žalobkyní vůbec není náhrada škody požadována, neboť žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by některá z těchto části stroje byla vůbec opravována (není fakturou účtována oprava či výměna kol, interiéru či baterie).

15. Nesplnil tedy žalovaný ani svoji povinnost tvrzení ohledně zpochybnění žalobkyní uplatňovaného rozsahu jí vzniklé škody. Správně dále uzavřel již okresní soud, že krom toho žalovaný neunáší ani důkazní břemeno, neboť neoznačil ke svým doplněným tvrzením, že jím označené položky z faktury za opravu nesouvisí s poškozením stroje při nehodě, žádný důkaz, jenž by mohl být v řízení proveden. Za situace, kdy žalobkyně prokazuje rozsah škody, jde skutečnost, že pro absenci podkladů (fotodokumentace jak průběhu opravy, tak stavu stroje před nehodou) nelze vyhotovit znalecký posudek, na vrub žalovaného, jehož důkazní břemeno tíží. Bylo ostatně na žalovaném, jenž po domluvě s žalobkyní stroj do opravy předával, aby stav stroje po nehodě zdokumentoval a měl-li pochybnosti, že všechna při předání stroje do opravy označená (a jím potvrzená) poškození s nehodou souvisí, měl to, ať již v protokole, nebo vůči žalobkyni vyjádřit. Rovněž na něm bylo, aby případný nevyhovující stav stroje v době před nehodou, jeho užívání během nájmu neumožňující či ztěžující, zdokumentoval a u žalobkyně vytkl. Uzavřel proto okresní soud správně, že rozsah opravy stroje, jak byl vyúčtován opravnou právnická osoba. se žalovanému zpochybnit nepodařilo.

16. Dále žalovaný namítal možné zhodnocení předmětu pronájmu provedenou opravou oproti stavu před ní. V tomto směru tvrdil, že se nejednalo o stroj nový. Z provedeného dokazovaní však vyplynulo, že v době sjednání nájemní smlouvy šlo o stroj zánovní, když dle policejní relace a rovněž objednávky opravy byl stroj uveden do provozu právě v roce 2011. V době opravy byl stroj tudíž maximálně 2,5letý. Vyšel potom správně okresní soud i ze sdělení jméno FO, znalce jmenovaného pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování vozidel, strojů a zařízení. Byť nepodával ve věci znalecký posudek lze k jeho vyjádření podloženého jeho odborností přihlédnout jako k jinému důkazu. Osvětlil jmenovaný s odkazem na Znalecký standard vydaný Ústavem soudního inženýrství VUT adresa, č. vydání I/2022, že neplyne z fakturace opravy předmětného stroje, že by došlo a) k výměně celé skupiny dílů vozidla (stroje) za továrně novou, b) k výměně pneumatik za továrně nové, c) k výměně mimořádné výbavy za továrně novou, d) k celkové opravě skupiny motor, e) k odstranění předchozích, dříve existujících závad či poškození nebo f) opravě laku, který již dříve neplnil svoji funkci, tedy že by byl naplněn alespoň jeden z předpokladů, při nichž dle standardu zpravidla dochází ke zhodnocení vozidla. Z fakturace je dle vyjádření jméno FO naopak zřejmé, že byly provedeny pouze dílčí výměny komponentů jednotlivých skupin vozidla (stroje) a nemělo by tudíž být uvažováno o zhodnocení či znehodnocení jednotlivých skupin stroje provedenou opravou ani o změně zbytkové užitnosti stroje. S ohledem na relativní jednoznačnost prezentovaných závěrů i nízké stáří stroje bylo možno pro nadbytečnost od zpracování znaleckého posudku ohledně zhodnocení stroje opravou upustit, byť původně se jeho zpracování jevilo potřebným. Ostatně i v tomto případě by vypracování znaleckého posudku ztěžovala či dokonce znemožňovala absence řádného zadokumentování stavu stroje před nehodou jdoucí za žalovaným. Nedošlo-li ani ke zhodnocení jednotlivých hlavních skupin stroje, nemohlo dojít k jeho zhodnocení jako celku.

17. Konečně žalovaný zpochybnil, že za opravu byla vyúčtována a po něm jako náhrada uplatněna cena nikoli obvyklá. Pokud by tomu tak bylo, v rozsahu částky vyúčtované nad rámec obvyklé ceny by za škodu neodpovídal. K zodpovězení této otázky ustanovil odvolací soud znalce, jestliže tak neučinil soud okresní. V posudku č. hodnota-06/2025 z datum znalec právnická osoba na základě technické analýzy získaných dat, včetně kontroly zakázkového listu a fakturovaných položek přímo v opravně právnická osoba., uzavřel, že vyúčtování opravy fakturou č. hodnota odpovídá jak rozsahem použitých dílů, tak i časovým hodnotám a sazbám prací, s opravou spojených. Účtované ceny dílů včetně jejich potřebnosti, počet hodin a hodinové sazby odpovídají obvyklým cenám roku 2013. V rámci stvrzení písemného posudku u jednání dne datum doplnil, že s ohledem na to, že společnost právnická osoba. je nejen autorizovaným servisem, ale i výhradním dovozcem a dealerem těchto strojů pro celou ČR, je cena jednotlivých náhradních dílů přímo odvislá od cenotvorby této společnosti. Nebezpečí vyšší ceny dílů by bylo spíše u jiných subjektů. Hodnotil znalec technickou přijatelnost výměny či opravy dílů, cenu práce i její hodinovou dotaci. Výměna či oprava jednotlivých dílů koresponduje s předávacím protokolem stroje do opravy, respektive odsouhlasenému záznamu prohlídky stroje před opravou. Ve faktuře nebyly shledány nesrovnalosti, při opravě bylo postupováno racionálně, vyúčtovaná cena je z odborného hlediska adekvátní, odpovídající cenové hladině roku 2013. Hodinová sazba nemohla být srovnána s jinými opravnami, kdy opravny jiného „výhradního dovozce strojů i náhradních dílů“ neexistují. Účtovaná sazba však byla sazbou účtovanou touto společností obecně i všem ostatním zákazníkům.

18. Podaný znalecký posudek byl řádně obhájen, jeho odborné závěry jsou přesvědčivé, srozumitelné a logicky argumentačně odůvodněné, přičemž znalec dostatečně rozptýlil i oprávněnost námitky žalovaného. Vysvětlil, proč nemohla být zejména hodinová sazba opravny srovnávána s jinými, když srovnatelné subjekty neexistují. Je potom dostatečným argumentem pro obvyklost požadované sazby za časovou jednotku práce okolnost, že byla běžně účtována i ostatním zákazníkům a ti ji jako (obvyklou) přijímali. Vyšel proto soud z podaného znaleckého posudku a jeho závěru, že opravnou žalobkyni vyúčtovaná cena za opravu předmětného stroje je cenou (v místě a čase) obvyklou.

19. Není proto žádná z námitek uplatněných žalovaným v obraně proti žalobě důvodnou. adresa 903,23 Kč, kterou byla nucena žalobkyně vynaložit na uvedení předmětného stavebního stroje do původního stavu (tj. stavu, ve kterém stroj na počátku nájmu žalovaný převzal s přihlédnutím k jeho obvyklému opotřebení), je skutečnou, jí vzniklou, škodou, za níž žalovaný dle shora uvedených ustanovení odpovídá. Závěr okresního soudu, o důvodnosti žaloby co do částky částka, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně za prodlení počítané od výzvy k nahrazení způsobené škody (§ 369 odst. 1 obch. zák., § 517 odst. 2 obč. zák., nař. vl. 142/1994 Sb.), je tudíž věcně správným. Byl proto rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé podle § 219 o.s.ř. potvrzen.

20. Nesprávně však okresní soud rozhodl o nákladech předchozích řízení, když úspěch a neúspěch účastníků je třeba poměřovat předmětem řízení pro tu, kterou fázi řízení. adresa 285 Kč byla předmětem řízení jen do prvního rozhodnutí okresním soudem, následně v prvním odvolacím řízení a před okresním soudem po zrušení jeho prvního rozhodnutí v příslušné části již bylo předmětem řízení jen zaplacení částky částka (rozhodnutí o zamítnutí částky částka již bylo pravomocné). Dle úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci lze proto náhradu nákladů řízení poměrně rozdělit ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. jen za fázi řízení před okresním soudem do vydání prvního rozsudku, kdy byla předmětem řízení částka částka. Ohledně tohoto předmětu řízení byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 80 % a neúspěšná v rozsahu 20 %, má proto právo na náhradu svých nákladů za tuto fázi řízení v rozsahu 60 %. V pokračujícím řízení po prvním rozhodnutí okresního soudu však již byla předmětem řízení jen částka částka, ohledně níž měla žalobkyně 100 % úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů v dalších fázích řízení (prvním odvolacím a u okresního soudu po vrácení věci) vynaložených v plném rozsahu podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

21. Ve fázi řízení do (prvního) rozhodnutí okresního soudu žalobkyně vynaložila náklady na právní zastoupení spočívající v odměně za celkem hodnota úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání okresního soudu datum a datum podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), za jeden úkon právní služby částka (z tarifní hodnoty částka), tj. částka, dále náhradě hotových výdajů v paušální částce částka dle § 13 odst. 1, 3 AT za 5 úkonů právní služby, celkem částka, dále náhradě za ztrátu času stráveného dvěma cestami zástupce z adresa a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT za každou započatou půlhodinu po částka, celkem za 2 krát 6 započatých půlhodin částka, náhradě jízdného za tyto cesty ve výši částka (celkem hodnota km při spotřebě 6,1 l benzinu na 100 km, dle vyhl. č. 385/2015 Sb.) a 1 063,08 (celkem hodnota km při spotřebě 4,9 l nafty na 100 km, dle vyhl. č. 333/2018 Sb.), náhradě 21% daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z uvedených částek ve výši částka, celkem za právní zastoupení částka. Dále vynaložila částka na soudní poplatek za žalobu.

22. Náklady žalobkyní účelně vynaložené do prvního rozhodnutí okresního soudu, kdy předmětem řízení byla částka částka, tudíž činily částka, z nichž má žalobkyně právo na náhradu částky částka (60 %).

23. V další fázi řízení, jehož předmětem již byla jen částka částka, žalobkyně účelně vynaložila náklady ve výši částka za (první) řízení u odvolacího soudu a ve výši částka za řízení u okresního soudu po vrácení věci. Na náhradu těchto nákladů má žalobkyně s ohledem na plný úspěch podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo v celém rozsahu.

24. Náklady odvolacího řízení do zrušení rozsudku okresního soudu v napadeném rozsahu tvoří odměna za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání datum) podle § 11 odst. 1 písm. g), k) AT, po částka vypočtených ze snížené tarifní hodnoty částka, hotové výdaje v paušální částce částka dle § 13 odst. 1, 3 AT za tyto 2 úkony právní služby, celkem částka, náhrada za ztrátu času strávenou cestou zástupce z adresa a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT za každou započatou půlhodinu po částka, celkem za 6 započatých půlhodin částka, náhrada jízdného za tuto cestu ve výši částka (celkem hodnota km při spotřebě 4,3 l benzinu na 100 km, dle vyhl. č. 358/2019 Sb.) a konečně náhrada 21% daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z uvedených částek ve výši částka.

25. Náklady druhého řízení před okresním soudem tvoří odměna za dva úkony právní služby (účast u jednání soudu ve dnech datum a datum) podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, po částka vypočtených ze snížené tarifní hodnoty částka, hotové výdaje v paušální částce částka dle § 13 odst. 1, 3 AT za tyto 2 úkony právní služby, celkem částka, náhrada za ztrátu času strávenou dvěma cestami zástupce z adresa a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT za každou započatou půlhodinu po částka, celkem za 2 krát 6 započatých půlhodin částka, náhrada jízdného za tyto cesty ve výši částka (celkem hodnota km při spotřebě 6,3 l nafty na 100 km, dle vyhl. č. 511/2021 Sb.) a 1 479,89 (celkem hodnota km při spotřebě 6,2 l nafty na 100 km, dle vyhl. č. 398/2023 Sb.), a konečně náhrada 21% daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z uvedených částek ve výši 4 059.

26. Pokud žalobkyně požadovala náhradu odměny svého zástupce i mimo uvedené úkony právní služby, nešlo v těchto případech o náklad účelně vynaložený na uplatnění jejího nároku. Nepřísluší takto náhrada za sepis replik ke stanoviskům žalovaného. Za další vyjádření ve věci samé lze přiznávat náhradu odměny zejména tam, kde uvedená tvrzení nemohla být s ohledem na podstatnou změnu skutkového stavu v průběhu řízení již obsahem předešlých podání. Jinak k projednání věci (včetně přednesů stanovisek stran) slouží jednání. Neúčelnými proto jsou vyjádření učiněná v době krátce před nařízeným jednáním. Neúčelnými v tomto směru jsou repliky žalobkyně k vyjádřením žalovaného z datum a datum, stejně jako vyjádření žalobkyně ke sdělení znalce, či vyjádření ke znaleckému posudku učiněné v odvolacím řízení.

27. Změnil proto odvolací soud podle § 220 o.s.ř. rozsudek okresního soudu v nákladovém výroku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů předchozích řízení před soudy obou stupňů v celkové výši částka (40 794 +20 809 +23 389) v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

28. V (tomto) odvolacím řízení byla rovněž zcela úspěšná žalobkyně. Podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. proto má právo na náhradu v odvolacím řízení vynaložených nákladů. Ty v daném případě spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu ve dnech datum a datum) podle § 11 odst. 1 písm. g) a k) AT po částka (táž tarifní hodnota), náhradě hotových výdajů advokáta v paušální částce částka za každý z dvou úkonů do datum a částka za úkon po tomto datu (§ 13 odst. 3 AT), celkem částka, náhradě za ztrátu času strávenou cestou zástupce z adresa a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT za každou započatou půlhodinu po částka za cestu před datum a částka za cestu po tomto datu, vždy 6 započatých půlhodin, celkem částka, náhradě jízdného za tyto cesty ve výši částka (celkem hodnota km při spotřebě 6,1 l benzinu na 100 km, dle vyhl. č. 398/2023 Sb.) a 1 773 (celkem hodnota km při spotřebě 6,3 l nafty na 100 km, dle vyhl. č. 475/2024 Sb.) a náhradě daně z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši částka podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Odvolací soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. žalobkyni náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení ve výši částka, a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v České Lípě do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, je vyjma výroků o nákladech řízení přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o.s.ř. zastoupen advokátem.