35 Co 154/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. Kateřinou Sigmundovou sídlem Jiráskova 6124/11, 470 01 Česká Lípa o zaplacení 16 557,60 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 48 C 354/2023111 ze dne 22. 1. 2025

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. Kateřiny Sigmundové náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 175 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu o zaplacení 16 557,60 Kč s příslušenstvím a výrokem II uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 17 799,10 Kč.

2. Domáhala se žalobkyně uvedené částky jako náhrady škody s tím, že žalovaný dne 7. 10. 2022 při zemědělských činnosti poškodil zařízení distribuční soustavy, konkrétně přerušil zemnící pásku na betonovém vedení a vytrhl zemnící pás. Požadovaná částka představuje náklady na opravu uvedených poškození. Okresní soud vyšel z listin zaznamenávajících událost sepsaných (elektronicky) 7. 10. 2022, z nichž zápis o porušení ochranného pásma energetického zařízení byl podepsán synem žalovaného. Nesporným bylo mezi stranami, že došlo uvedeného dne k zachycení zemnícího pásu secím strojem a jeho vytržení ze země. Popíral naopak žalovaný, že by uvedeného dne došlo k porušení zemnící pásky na betonovém sloupku nadzemního vedení VN. Z podepsaného dokumentu plyne jen to, že zemědělným strojem byla narušena zemnící páska a poškozen secí stroj, v textu zápisu na připojené dvě fotografie nic neodkazuje. I v protokole o poškození zařízení distribuční soustavy je zaznamenáno jen vytržení zemnícího pásu. Zatímco svědek , jméno FO, , syn žalovaného, popsal, že řešili jen ze země vytrženou pásku, svědek , jméno FO, , technik záznamy na místě sepisující, uváděl, že předmětem záznamu a řešení události bylo i přetržení pásky na betonovém sloupu. Potvrdil pak, že osoba, s níž je sepisován protokol, podepisuje jen jeden dokument (zápis o porušení ochranného pásma), technik následně, již bez této osoby, provede další záznamy a škodu nafotí. Konečně z fotografií pořízených při opravě zjistil okresní soud, že zemnící páska byla vytržena ve druhém kruhu ve vzdálenosti okolo tří metrů od sloupu, uložena nebyla v hloubce samotnou žalobkyní předepisované (80 cm), nýbrž maximálně v hloubce 54 cm. Uzavřel potom okresní soud, že nedošlo k uznání dluhu, neboť podpis syna žalovaného na uvedenou listinu byl zkopírován. Přerušení zemnící pásky ve výšce více než půl metru na sloupu vedení VN secím strojem potom shledal technicky nemožným. K odtržení spojky zemnící pásky mohlo dojít kdykoli od poslední kontroly v roce 2019. Nebylo prokázáno, že k přerušení zemnící pásky na sloupu došlo v důsledku činnosti žalovaného. Z textu sepsaného zápisu současné porušení pásky na sloupu i v zemi neplyne, výpověď zaměstnance žalobkyně není v souladu s výpovědí žalovaného a jeho syna. Proto vyšel okresní soud z technických parametrů secího stroje, jenž poškozeným vodícím kolečkem pásku na sloupu poškodit nemohl. V zemi nebyla zemnící páska uložena v požadované hloubce. Tvrzení žalobkyně, že páska se dostala na povrch činností žalovaného shledal spekulativním. Žalovaný zachytil pásku při setí, tedy při činnosti probíhající v několika horních centimetrech ornice. Nebylo tvrzeno ani prokázáno konkrétní porušení energetického zákona. Uzavřel proto okresní soud, že škoda vznikla v důsledku nesprávného uložení zemnící pásky, nikoli v důsledku porušení povinnosti žalovaným. Žalobu proto zamítl. Přiznal zcela úspěšnému žalovanému náhradu všech jím v řízení účelně vynaložených nákladů, konkrétně za odměnu advokáta, jímž byl zastoupen, za celkem sedm úkonů právní služby po 1 780 Kč za jeden úkon, za náhradu hotových výdajů advokáta v paušální výši po 300 Kč za šest úkonů právní služby a paušální výši 450 Kč za jeden úkon po 1. 1. 2025 a za daň z přidané hodnoty z uvedených částek, celkem 17 799,10 Kč.

3. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně. Namítá, že z fotografií je zřejmé masivní odření sloupu vedení VN. Fotografie vypovídají o tom, že něco (stroj, traktor) muselo mnohokrát o sloup zavadit a odřít jej, přitom muselo dojít k zachycení zemnící pásky či její spojky a jejímu přetržení či vytržení tahem. Masivní odření sloupu a přetržení pásek dokládá opakované porušování ochranného pásma žalovaným a zakládá jeho odpovědnost za škodu. Jelikož jde o sloup uprostřed velkého pole, které obhospodařuje pouze žalovaný, nelze učinit jiný závěr, než že poškození byla způsobena žalovaným při zemědělské činnosti. Závěr o korozi zemnící pásky je vyloučen typem materiálu, z nějž je vyrobena. Nepodložený zůstal závěr, že nebyla nalezena na místě chybějící spojka. Obé je excesem při zjišťování skutkového stavu. Nesprávně hodnotil okresní soud i sepsaný protokol. V zápise je uvedeno, kdo porušil ochranné pásmo, podle jakých ustanovení energetického zákona, jak k tomu došlo a zápis je podepsán. Viditelně jsou zaškrtnuty možnosti protokol o poškození zařízení DS a uznání závazků externího viníka. Jsou připojeny dvě fotografie. Na straně dvě zápisu je připojení fotografií konstatováno. Není v zápise uvedeno, že k poškození sloupu došlo secím strojem, to ani žalobkyně netvrdila. Je třeba vyjít z toho, že svědek , jméno FO, uvedl, že všechno proběhlo bez problémů, žalovaný ničeho nenamítal proti tomu, že prováděl orbu blízko sloupu (narušil ochranné pásmo) a přetrhl zemnící pásky. Jinak by byla přivolána policie. Zápis byl podepsán synem žalovaného dobrovolně. Měl si svědek ověřit, co podepisuje. Nekriticky okresní soud vychází z výpovědi syna žalovaného, naopak výpověď svědka , jméno FO, nezohledňuje. Trvá žalobkyně na tom, že uzemnění bylo uloženo ve správné hloubce. To prokázala zprávou o revizi elektrického zařízení a protokolem o kontrole a uložení uzemnění z roku 2016 a dokladem o provedení kontroly uzemnění z roku 2019. Pokud vyšel okresní soud ze stavu uložení uzemnění při jeho opravě, nelogický je závěr, že takový stav byl i pět let před tím. Jediným logickým vysvětlením, proč bylo uzemnění v nesprávné hloubce, je opakované narušování ochranného pásma žalovaným. Pokud bylo vše ke dni 18. 11. 2019 v pořádku, nelze se ubránit dojmu, že problémy počínají obhospodařováním pole žalovaným, od roku 2020. Netvrdila nikdy žalobkyně, že k poškození na sloupu a v zemi se událo v jeden okamžik secím strojem, neboť to nelze vědět. Má za to dále žalobkyně, že fotografie svědčí tomu, že v průběhu času došlo zemědělskou činností žalovaného k masivním úbytkům půdy, došlo k výraznému snížení krycí vrstvy orné půdy. Nedodržoval při své činnosti žalovaný sedmimetrové ochranné pásmo. Pokud by tak nečinil, nepohyboval se opakovaně technikou v bezprostřední blízkosti sloupu, ten neodřel, škoda by nevznikla. Hodnotil provedené důkazy okresní soud selektivně a překvapivě, namísto toho, aby na základě důkazů předložených žalobkyní, které tvoří ucelený řetězec, učinil závěr o prokázání tvrzení žalobkyně. Navrhuje žalobkyně změnu napadeného rozsudku tak, aby bylo žalobě zcela vyhověno.

4. Žalovaný navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit, když souhlasí se skutkovými i právními závěry okresního soudu. Od počátku namítá, že uznání dluhu nepodepsal, tedy závazek neuznal, škodu na sloupu nezpůsobil a zemnící pásku ze země by nemohl vytrhnout, pokud by byla uložena v tvrzené hloubce 80 cm.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Žalobkyně se v řízení domáhala uplatněné částky jako nároku na náhradu škody způsobené jí na zařízení distribuční soustavy v jejím vlastnictví žalovaným, a to při zemědělské činnosti jím prováděné dne 7. 10. 2002 na poli v obci , adresa, . V důsledku porušení ochranného pásma energetického zařízení žalovaným mělo dojít ke škodě na majetku žalobkyně, konkrétně jednak (i) k narušení zemnící pásky na betonovém sloupu nadzemního vedení VN, jednak (ii) k vytržení zemnícího pásu ze země. Oprava poškozených zařízení žalobkyně se vyžádala náklady v žalované výši.

7. Nesporným mezi stranami zůstalo, že žalovaný u žalobkyně uvedeného dne nahlásil vytržení v zemi uložené zemnící pásky vysokého napětí v důsledku jejího zachycení zemědělským strojem poškození pod (ii), pročež se na místo dostavil technik žalobkyně a byl o tom sepsán protokol/zápis, který v elektronické podobě podepsal syn žalovaného. Žalovaný popíral, že by oznamoval i porušení zemnící pásky vedené na sloupu VN – poškození pod (i) - a že by k jejímu přerušení došlo jeho činností.

8. Správně okresní soud objasnil ze „Zápisu o porušení ochranného pásma energetického zařízení“ ze 7. 10. 2022 (dále též jen „zápis“), že porušení ochranného pásma bylo popsáno jako „narušení zemědělským strojem zemnící pásky“ s upřesněním „narušena zemnící páska“ a v oddíle vyjádření osoby, která porušení způsobila, bylo doplněno „narušil zemnící pásku traktorem“ a „poškozený secí stroj s odhadovanou cenou opravy stroje 15 000 Kč“. Byť je v zápise uvedeno, že přílohou jsou dvě fotografie (z nichž jedna zachycuje žalobkyní popisované vrypy a přerušení zemnící pásky na sloupu vedení VN), označení příloh je umístěno až za podpisovou částí zápisu. Nachází se dokonce na jiné straně zápisu za oddílem uvádějícím, kdo zápis za žalobkyni zpracoval. V „protokole o poškození zařízení distribuční soustavy“, jenž není žalovaným ani jeho synem podepsán, pouze je v zápise zaškrtnuto jeho zpracování, je škodní událost popsána „narušena zemnící páska u , jméno FO, 2275“ (označení konkrétního sloupu vedení VN) a její rozsah jako „vytržený zemnící pás“. Z „uznání závazku externího viníka nahradit škodu“, jenž sám podepsán nebyl, když podpis syna žalovaného byl na dokument jen replikován ze zápisu, popis poškození, jeho rozsahu či způsob vzniku neplyne vůbec.

9. Správný je proto závěr okresního soudu z těchto listin učiněný, že v zápise a jeho přílohách je zaznamenáno jen poškození zařízení distribuční soustavy spočívající ve vytržení v zemi uložené zemnící pásky – poškození (ii), nikoli i přerušení zemnící pásky vedené na sloupu VN – poškození (i). Z textové části popisu neplyne, že by mělo jít o dvě různá poškození, nýbrž jedině o poškození spočívající ve vytržení zemnící pásky při zemědělské činnosti traktoru se secím strojem, kdy tento byl poškozen. Neplyne skutečnost, že by technik žalované byl žalovaným volán i k zaznamenání poškození zemnící pásky na sloupu či že by toto poškození s ním či jeho synem bylo projednáváno ani z fotopříloh zápisu, neboť pořízení a připojení příloh je v zápise zaznamenáno až za podpisem syna žalovaného a není proto zřejmé, zda s jejich obsahem (včetně zachycení poškození na sloupu vedení) byl seznámen. Není tudíž závěr okresního soudu, že v samotném popisu škody (textu zápisu) na fotografie nic neodkazuje, excesivním. Správný závěr, že již pro absenci podpisu na uznávacím prohlášení není možno uvažovat ani o uznání dluhu ve smyslu § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), ani žalobkyně v odvolání nezpochybňuje.

10. Nezbylo potom okresnímu soudu při střetu výpovědí obou svědků, kdy jeden (syn žalovaného) uváděl, že projednáváno bylo pouze poškození vzniklé zachycením zemnícího pásku uloženého v zemi, zatímco druhý (zaměstnanec žalobkyně, svědek , jméno FO, ) naopak vypověděl, že předmětem projednání škody bylo i poškození sloupu, respektive zemnící pásky na něm, vyjít důsledně z obsahu toho, co bylo zaznamenáno písemně. Zápis s přílohami popis poškození zemnící pásky v nadzemní části na sloupu (v textové části) neobsahuje. Potvrdil pak svědek , jméno FO, , že nafocení škody provádí po sepsání zápisu a bez účasti škůdce. To koresponduje s tím, že přílohy jsou uváděny v zápise až v části za podpisem škůdce. Neplyne proto ze zápisu, že by se syn žalovaného mohl s fotkami seznámit. Ani přílohami zápisu proto nebylo prokázáno, že by poškození zemnící pásky na sloupu vedení VN bylo projednáváno, respektive žalovaným bylo dne 7. 10. 2022 žalobkyni oznámeno.

11. Správným je proto závěr okresního soudu, že žalobkyně neprokázala, že by k tomuto dílčímu poškození jejího zařízení – k přerušení zemnící pásky na sloupu vedení VN pod (i) - došlo zemědělskou činností žalovaného dne , datum, , respektive, že by žalovaný poškození (i) jako způsobené svojí činností žalobkyni oznámil. Potom ovšem žalobkyně neprokazuje ani to, kdy k poškození (i) došlo, ani to, že k poškození (i) došlo v důsledku činnosti žalovaného. K prokázání toho, že poškození způsobil žalovaný, nepostačuje, že byla zemnící páska umístěna na sloupu vedení VN uprostřed pole obdělávaného žalovaným. To samozřejmě vyloučeno není, jde ovšem jen o hypotetickou (byť pravděpodobnou) možnost, existující vedle jiných. Spekulativnost závěru žalobkyně je zřejmá již z toho, že k poškození zemnící pásky na sloupu mohlo dojít i v době mezi poslední revizí zařízení (respektive funkčnosti zemnění) v roce 2019, kdy naposledy žalobkyně dokládá jeho bezvadnost, a rokem 2020, od kdy pole obhospodařoval žalovaný. Pokud tedy okresní soud uzavřel mimo jiné, že ohledně poškození (i) – porušení zemnící pásky na sloupu vedení VN – žalobkyně neprokázala ani to, že má původ v činnosti žalovaného, a v této části již proto nemůže být žaloba důvodná, nelze takovému závěru ničeho vytknout.

12. Zachycení zemnící pásky a její vytržení z uložení v zemi – poškození (ii) – žalovaný nezpochybnil. K němu došlo při zemědělské činnosti žalovaného, konkrétně, jak bylo okresním soudem řádně z listinných důkazů (zápisu a jeho příloh) objasněno, při tažení secího stroje traktorem po poli (setí), kdy zemnící páska byla zachycena právě secím strojem, jenž byl přitom rovněž poškozen.

13. Okresní soud zjištěný skutkový stav posuzoval jako škodu vzniklou porušením povinnosti stanovené zákonem ve smyslu § 2910 o.z. Pominul při takovém hodnocení, že zvláštní skutkové podstaty odpovědnosti za škodu upravené v pododdíle 2 (zvláštní ustanovení) oddílu 2 hlavy III (závazky z deliktů) občanského zákoníku mají před obecnou odpovědností přednost. Protože ke škodě nedošlo při přepravě secího stroje motorickou silou tažného traktoru při jeho přemisťování z jednoho místa na druhé, nýbrž při užití secího stroje k činnosti, ke které slouží (setí na poli), nejde v daném případě o škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu ve smyslu § 2927 a násl. o.z. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3125/2005 z 27. 9. 2006 publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 77/2007), nýbrž o škodu z provozní činnosti ve smyslu § 2924 o.z.

14. Podle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

15. V daném případě má vzniklá újma na majetku žalobkyně původ v povaze (výdělečné zemědělské) činnosti žalovaného, respektive ve věci při ní žalovaným použité. Jde-li o škodu způsobenou provozní činností, odpovídá žalovaný za škodu objektivně, bez ohledu na to, zda porušil nějakou povinnost, i bez ohledu na jeho zavinění na vzniku škody. Přesto věcné závěry okresního soudu obstojí. Přestože jde o objektivní odpovědnost, není tato absolutní, neboť citované ustanovení upravuje i liberační důvod. Byť jsou tedy splněny předpoklady objektivní odpovědnosti provozovatele závodu, tj. vznik škody a příčinná souvislost jejího vzniku s působením provozu (působením věci při něm použité), povinnosti k náhradě se provozovatel zprostí tehdy, prokáže-li že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

16. Správně vyšel okresní soud z toho, že zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v ochranném pásmu nadzemního vedení dle § 46 odst. 3 písm. a) energetického zákona (vždy 7 m na obou stranách vedení) nezakazuje provádění jakékoli činnosti. V ustanoveních § 46 odst. 8 písm. c) a § 46 odst. 12 energetického zákona zakazuje v ochranném pásmu pouze provádění činností, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu zařízení nebo ohrozit život, zdraví a nebo majetek osob, a ukládá povinnost zdržet se jednání , kterým by mohlo poškodit elektrizační soustavu nebo omezit či ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz s tím, že veškeré činnosti v ochranném pásmu musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Výslovně je zakázáno v ochranném pásmu vždy bez souhlasu vlastníka zařízení zřizovat stavby či umisťovat konstrukce, provádět zemní práce, provádět činnosti ztěžující přístup (§ 46 odst. 8 energetického zákona). Naopak přejíždět povrch těžkými mechanismy (nad 6 t) je dle § 46 odst. 10 energetického zákona zakázáno jen v případě ochranného pásma podzemního vedení.

17. Není proto zemědělská činnost v ochranném pásmu nadzemního vedení VN zakázána, naopak v případě nadzemního vedení přes pole je obdělávání zemědělské půdy pod ním zcela běžné a lze tam zemědělský provoz předpokládat. Tomu odpovídá potřeba ukládání zemnících ekvipotenciálních kruhů ochranného uzemnění do příslušné hloubky, a to i podle vnitřní normy žalobkyně u kruhu č. 2 o poloměru 3 m do hloubky 0,8 m (u kruhu č. 1 o poloměru 1 m do hloubky 0,6 m a u kruhu č. 3 o poloměru 5 m do hloubky 1 m).

18. Jestliže provedeným dokazováním bylo objasněno (ostatně takto byl i skutek v žalobě tvrzen), že k zachycení a vytržení zemnící pásky došlo 7. 10. 2022 ve vzdálenosti cca 3 m od sloupu vedení VN, a to secím strojem, jenž do půdy proniká maximálně do hloubky 20 cm, je zřejmé, že zemnící pásek nebyl (v době vzniku škody) uložen v odpovídající předepsané hloubce. Zda se v době vzniku škody nacházel u povrchu z důvodu jeho uložení v nesprávné hloubce již od počátku, nebo v důsledku jiné, než běžné zemědělské, činnosti či manipulace, je pro posouzení věci bez významu.

19. Podstatným naopak je, že v místě, kde se (běžný) zemědělský provoz předpokládá, nelze po jeho provozovateli rozumně požadovat, aby předjímal, že zemnění elektrického vedení bude uloženo v nesprávné, respektive nedostatečné hloubce, a že je může zachytit a způsobit tak škodu. V opačném případě by totiž musel vždy před projetím zemědělského stroje v půdě provádět sondy do hloubky, v níž tento stroj do půdy proniká, aby ověřil, že v této hloubce se zemnící pásek (v souladu s normou) nenachází. Jiné opatření, kterým by bylo možno škodě v případě, že se zemnící pásek nachází v nesprávné výšce blízko povrchu, předejít, si lze těžko představit. Vynaložení takové péče však již z pohledu běžného přístupu řádného hospodáře, ani ve vztahu k individuálním poměrům věci, nelze považovat za normální, obvyklé či dokonce vůbec proveditelné, a proto ani za rozumný požadavek, který by bylo možno na žalovaného klást.

20. Správně tudíž okresní soud uzavřel, že škoda pod (ii) vznikla v důsledku uložení zemnící pásky v době vzniku škody v nesprávné hloubce. Úvaha obstojí, byť pro její druhou část, že žalovaný za škodu (ii) neodpovídá, není podstatné, že ke škodě nedošlo v důsledku porušení povinnosti žalovaným, nýbrž význam má, že nelze rozumně po žalovaném požadovat, aby v rámci péče nutné k předejití škodě před prováděním každé jednotlivé zemědělské činnosti kontroloval, že v jejím dosahu pod půdní povrch se nenachází zemnění. Jsou proto naplněny liberační důvody. Lze doplnit, že pokud by měl být uplatněný nárok spojován s dlouhodobou činností žalovaného a z té plynoucím úbytkem půdy na místě v rozsahu 0,5 m (jak je naznačováno v odvolání), jde již o zcela odlišně vylíčený skutkový děj (skutek), než na základě jakého byl nárok uplatněn žalobou. Bez změny žaloby o takovém skutku nemohlo a nemůže být rozhodováno.

21. Dospěl proto okresní soud ke zcela správnému závěru, že žaloba není důvodnou v celém rozsahu. Správným je i výrok o nákladech řízení založený na úspěchu žalovaného v řízení v celém rozsahu (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), pročež mu vzniklo právo na náhradu všech v řízení účelně vynaložených nákladů. Pokud jde o výši náhrady, skladbu nákladů i předpisy, o něž se nárok opírá, lze zcela odkázat na podrobné a vyčerpávající odůvodnění okresního soudu. Byl proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrzen.

22. I v odvolacím řízení byl s ohledem na potvrzení napadeného rozsudku zcela úspěšný žalovaný, podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. proto má právo na náhradu veškerých svých v odvolacím řízení účelně vynaložených nákladů. Ty v daném případě spočívají v odměně advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen (AT), ve výši po 1 780 Kč za jeden úkon, náhradě hotových výdajů advokáta v paušální částce po 450 Kč za tyto úkony (§ 11 odst. 1, § 13 odst. 3 AT), náhradě za ztrátu času po 150 Kč za každou započatou půlhodinu z celkem čtyř strávených cestou k jednání odvolacího soudu z České Lípy do Liberce a zpět, cestovné za tuto cestu ve výši 870 Kč za celkem 108 ujetých km při spotřebě 6,3 l/100km benzinu (vyhl. č. 475/2024 Sb.), a konečně náhradě za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 1 245 Kč, celkem 7 175 Kč. Odvolací soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v této výši, a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho zástupce.