48 C 354/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno sídlem Adresa advokátky o zaplacení 16 557,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému, k rukám zástupkyně žalovaného náhradu nákladů řízení v částce 17 799,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 557,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, při zemědělských pracích v obci , adresa, , poškodil zařízení distribuční soustavy, tj. přerušil zemnící pásku na betonovém sloupu a vytrhl zemnící pás, čímž došlo k poškození majetku ve vlastnictví žalobkyně a narušení ochranného pásma energetického zařízení. Pracovník žalobkyně sepsal s žalovaným uznání závazku externího viníka, a následně došlo k sepsání protokolu o poškození zařízení distribuční soustavy a zápis o porušení ochranného pásma energetického zařízení. Zaměstnanec žalobkyně rovněž pořídil z místa fotodokumentaci. Celková cena za provedenou opravu činí 16 557,60 Kč, kdy tato částka představuje náklady na práci techniků žalobkyně ve výši 2 559,60 Kč a náklady externí společnosti, která prováděla opravu ve výši 13 998 Kč.

2. Žalovaný s tvrzeními žalobkyně nesouhlasil, kdy uvedl, že dne , datum, společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, nahlásil, že na pozemku, který obhospodařuje, je vytržena zemnící páska. Na to přijel technik, kterému za přítomnosti syna , jméno FO, popsal, co se stalo. Technik odjel se synem pro občanský průkaz žalovaného, zatímco žalovaný pokračoval v setí. Krátce na to se s ním technik zkoušel spojit, ale byl špatný signál. Asi po hodině se ozval znovu, že věc je vyřízená. Od syna se pak dozvěděl, že technik si opsal údaje z občanského průkazu, odjel a za hodinu se vrátil a chtěl po synovi podpis na elektronickém zařízení. Listiny, o nichž žalobkyně tvrdí, že je podepsal, tedy nepodepsal. Následně, v listopadu 2022, jej o schůzku na místě poškození požádal pracovník společnosti , Anonymizováno, , kdy mu sdělil, že mají provést opravu, a že on způsobil škodu. Žalovaný mu sdělil své stanovisko, že pokud by byla páska uložena správně, nemohl by jí vytrhnout či vyorat. Páska byla vytržena více než 1 m od sloupu. Vyjádření mu poslal rovněž dne , datum, e-mailem. V lednu či únoru 2023 pak žalovaný zaznamenal pohyb osob v okolí sloupu, kdy se domníval, že se jedná o zaměstnance , Anonymizováno, provádějící opravu. Podle fakturace se však mělo jednat o zaměstnance jiné společnosti, se kterou nejednal. Opakovaně pak byl vyzýván k úhradě škody, kdy proběhla dne , datum, schůzka s techniky žalobkyně s neuspokojivým výsledkem. Na výzvy žalobkyně reagoval naposledy dopisem své právní zástupkyně ze dne , datum, , kdy uvedl, že se nepovažuje za viníka a původce vzniklé škody. Považuje za vyloučené, aby jeho pracemi, kdy orá maximálně do hloubky 20 cm, došlo k vytržení zemnící pásky, která má být uložena v hloubce 80 cm. Tvrdí, že ke styku zemědělské techniky a sloupu nedošlo. Rovněž cenu opravy považuje za příliš vysokou.

3. V replice žalobkyně uvedla, že žalovaný nedoložil žádné doklady o tom, že zemnící páska nebyla uložena v požadované hloubce. Dále uvedla, že žalovaný zřejmě secím strojem narazil do betonového sloupu, způsobil odření betonového sloupu a přetržení zemnící pásky na betonovém sloupu a přetržení zemnící pásky v podzemní části ochranného pásma, což dokládá protokol o poškození zařízení a uznání závazku externího viníka a zápis o porušení ochranného pásma vše ze dne , datum, , které byly sepsány hned po škodní události na místě a podepsal je syn žalovaného s montérem žalobkyně, který přijel na místo škodní události. Zemnící páska je uložena v podzemní části do ekvipotencionálních kruhů, kdy žalovaný porušil pásku v kruhu 1 v hloubce 0,6 m a v kruhu 2 v hloubce 0,8 m, což je zjevné z fotografií. Pokud by zemnící pásky nebyly v dostatečné hloubce, byly by vyorány už dávno. Žalobkyně každé 4 roky kontroluje hodnotu uzemnění, hloubka uložení se kontroluje, když nevychází hodnota uzemnění. Poslední kontrola proběhla , datum, . Kdy přesně došlo k poškození pásky nelze logicky zjistit, vše se mohlo udát , datum, , ale ke škodě mohlo docházet postupně vlivem zemědělské techniky, která uzemnění povytahovala k povrchu. V daném případě došlo k narušení ochranného pásma nadzemního vedení VN, které v tomto případě činí 7 m, a v němž je dle § 46 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, a podle odst. 12 stejného paragrafu v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Z fotodokumentace je patrné, že orba i setí probíhalo v bezprostřední blízkosti sloupu, což riziko vzniku škody zvyšuje. Žalobkyně se rovněž dovolává § 46 odst. 10 téhož zákona, který se však na nadzemní vedení nevztahuje.

4. Po výzvě soudu žalobkyně doložila soubor fotografií, které měly doložit, že škoda vznikla jako následek jednání žalovaného, kdy jimi dokládala, že betonový sloup byl na nejméně dvou místech poškozen technikou žalovaného, u tohoto sloupu byla i v průběhu zemědělských prací vytvořena nerovnost – schod cca 10 cm, a že k vyorání došlo v úseku propojení mezi zemnícími páskami v kruhu 1 a 2. Z dalších fotografií je pak zřejmé, že žalovaný dlouhodobě na pozemcích nevhodně hospodaří, kdy provádí orbu po spádnici, nikoli po vrstevnici, čímž způsobuje erozi půdy, a že v ochranném pásmu nadále provádí zemědělskou činnost, kdy při opravě bylo zjištěno uložení kruhu 1 v hloubce 40 cm a kruhu 2 v hloubce 50 cm. Dále navrhl výslech pracovníka žalobkyně k průběhu sepisu dokumentů ze dne , datum, . Rovněž zpochybnila tvrzení žalovaného, že provádí hlubokou orbu do hloubky 20 cm, kdy v takovém případě by nemohlo dojít k zachycení zemnící pásky. Následně uvedla skutečnosti k opravě poškozeného zařízení externí společností.

5. V replice pak žalovaný uvedl, že na pozemcích hospodaří od roku 2020, poslední žalobkyní doložená revize je z roku 2016, kdy došlo k instalaci nových sloupů. Není zřejmé, kdy k poškození pásky na sloupu došlo. Dále žalovaný uvádí, že vyoral zemnící pásku, která měla být v hloubce větší než 0,6 m, do takové hloubky se při své práci nikdy nedostane. Ohradil se rovněž k tvrzení, že na pozemcích nevhodně hospodaří a nedodržuje pravidla ochranného pásma. K vyčíslené škodě pak uplatnil námitku k výši nákladů na mzdu pracovníka žalobkyně i k hodinové sazbě externího dodavatele.

6. Z vyjádření účastníků je zřejmé, že mezi účastníky není sporné, že v dané lokalitě došlo k poškození zemnící pásky, a to jak na sloupu elektrického vedení, tak v podzemní části okolo tohoto sloupu, kdy sporné je kdo zavinil toto poškození, a v případě porušení pásky vedené po povrchu sloupu i kdy k tomuto porušení došlo. U zemnící pásky uložené v podzemí je nesporné, že došlo k jejímu zachycení secím strojem žalovaného.

7. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

8. Ze zápisu o porušení ochranného pásma ze dne , datum, soud zjistil, že tento zápis byl sepsán a podepsán formulářovým způsobem zřejmě elektronicky, viník je označen žalovaný, kdy porušení ochranného pásma je popsáno „narušení zemědělským strojem zemnící pásky“ a vyjádření osoby, která porušení způsobila jako: „narušil zemnící pásku traktorem Poškozený secí stroj odhadovaná cena opravy stroje 15 000 Kč“ a je opatřen nečitelným podpisem. K zápisu mají patřit dvě fotografie, z textu zápisu však na ně nic neodkazuje.

9. Z protokolu o poškození zařízení soud zjistil pouze pracovníkem žalobkyně provedený záznam o vytrženém zemnícím pásu.

10. Z uznání závazku externího viníka nahradit škodu ze dne , datum, soud zjistil, že tento dokument byl sepsán elektronicky se zjevně zkopírovaným podpisem totožným jako v předchozím dokumentu11. Ze zápisu ze schůzky ze dne , datum, soud zjistil, že se zástupci žalobkyně a žalovaný sešli na místě škody, kdy žalobkyně poukázala v blízkosti sloupu na brázdy hluboké 15-20 cm, a plošné prohlubně cca 5 m od sloupu asi -30 cm oproti ostatnímu terénu. Rovněž poukázala na odření sloupu bez vlivu na jeho statiku. Žalovaný k tomu uvedl, že na poli hospodaří tři roky, a za tu dobu ke kontaktu zemědělské techniky se sloupem nedošlo, niveleta terénu pozměněna není, jedná se o technologii orby, kdy při jednom orání se brázda obrátí jedním směrem a při následném směrem opačným. O čemž svědčí 18 cm hluboká brázda. K odplavení zeminy nedošlo, bylo by to zřejmé u paty sloupu, kdy stávající sloup není na původním místě, původní stál právě v místě snížené nivelety. Na pozemku jsou prováděny standardní půdozpracující technologie do maximální hloubky 20 cm, páska byla vyorána v místě, kde měla být v hloubce 70 cm dle normy. Z toho důvodu navrhl žalovaný, aby žalobkyně opravila své zařízení na své náklady a on si na své náklady opraví stroj, který si poškodil o vytrženou pásku.

12. Z fotodokumentace žalobkyně i žalovaného soud zjistil před opravou přerušení zemnící pásky na sloupu a její posun v místě, kde zjevně chybí spojka této pásky, nejedná se o přetržení. Konce pásky jsou zkorodované, tvarované tak, aby byly ve vzdálenosti od sloupu. , adresa, je obrovnán kameny. Z další fotografie (na č.l. 29 a 72 spisu) pak je zřejmé že po povrchu pole vede směrem od sloupu část zemnící pásky, která je pak v dalším místě, v poměrně velké vzdálenosti od sloupu vytržena ze země, přibližně v místě, kde se setkávají hranice obdělávaných ploch obtékajících sloup. U vytržené části se zjevně jedná o část kruhu ve vzdálenosti 3 m od sloupu, pokud by secí stroj zachytil a vytrhl spojovací pásku, vytrhl by jí i s částí jdoucí po povrchu. Dále pak fotografie dokládají opravu zemnící pásky, kdy je zřejmé, že není uložena v předepsané hloubce 80 cm, ale max. 54 cm. Po opravě je potom páska na sloupu opatřena dvěma svorkami, kdy terén je po opravě neurovnán, s poměrně velkými nerovnostmi, kameny jsou odsunuty na opačnou stranu sloupu. Z fotografie ze , datum, je pak viditelný prostor kolem sloupu, který zůstává neobdělán. Z fotografií před opravou nejsou viditelné žádné terénní nerovnosti v okolí sloupu, z fotografíí po opravě je na jedné části vidět snížená zemina13. Z protokolu o kontrole ze dne , datum, , zápisu o předání, protokolu o kontrole a uložení uzemnění a stavebního deníku , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, strávil na místě 2 hodiny 1 pracovník a , datum, celkem , hodnota, normohodin tři pracovníci této společnosti, kdy , Anonymizováno, . byla oprava předána žalobkyni. Nájemce pozemku nesouhlasil s vjezdem těžké techniky na pozemek z důvodu, že na poli je zaseto. Práce byly provedeny ručně. Uzemnění je uloženo v kruhu 0,5 m od sloupu a v hloubce 0,4 m a druhý soustředný kruh je uložen v hloubce 0,5 m, kdy vyoranou částí byla údajně propojovací páska mezi těmito kruhy. V protokole je uvedeno, že po sklizni se má stávající uzemnění vykopat a uložit nové dle metodiky , Anonymizováno, . Ze soupisu provedených prací a bankovního výpisu (platba dodavateli opravy) soud zjistil, že žalobkyně uhradila cenu opravy dodavateli.

14. Z protokolu o kontrole a uložení uzemnění z , datum, soud zjistil, že nákres uložení uzemnění neodpovídá skutečnostem zaznamenaným při opravě v roce 2022, tj. dle tohoto protokolu bylo uzemnění ve dvou soustředných kruzích, menší ve vzdálenosti 1 m od sloupu, druhý ve vzdálenosti 2 m od prvního, hloubka není zaznamenána. Měření uzemnění z roku 2019 pak prokázalo vyhovující hodnoty. Revizní zpráva pak hovoří o dvou ekvipotenciálních kruzích doplněných jedním paprskem pásku15. Z interního dokumentu , Anonymizováno, k uzemnění, ochranným pásmům a pod, vyplývá, že zemnící páska má být uložena ve třech ekvipotencionálních kruzích ve vzdálenosti 1, 3 a 5 m od sloupu a v hloubkách 0,6 m, 0,8 m a 1 m. Ochranné pásmo nadzemního vedení VN je v tomto případě 7 m.

16. Z dokumentace a fotografií secího stroje soud zjistil, že poškozeným dílem tohoto stroje byl kotouč, který vyznačuje rozsah oseté plochy, a který se pohybuje v hloubce jednotek centimetrů. Tento kotouč se pohybuje po zemi a přesahuje secí stroj cca o několik desítek centimetrů. Secí stroj je zjevně širší než traktor.

17. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , syna žalovaného, jehož podpis je na listinách sepsaných , datum, , soud zjistil, že jej otec toho dne zavolal na pole, kde sel ječmen, kde byla asi 3 až 4 metry od sloupu vytržena páska. Přijel k tomu technik žalobkyně, ten si pořídil nějaké fotografie a odjeli na statek kde sepsali protokol. Otec jej tam nechal s občanským průkazem, protože musel jet pracovat na pole. Protokol sepisovali v aplikaci na mobilním telefonu technika, byly tam údaje otce a pak, že vytrhl secím strojem pásku. S telefonem manipuloval technik. Když to podepisoval, viděl jen okénko pro podpis, podepsal to prstem. Aplikace se sekala, mají tam špatný signál. Na místě na poli řešili jen tu vytrženou pásku, přerušení na sloupu neřešili, toho se ten protokol netýkal. Nic jiného, než protokol nepodepisoval, rozhodně nepodepsal uznání škody.

18. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , technika žalobkyně, soud zjistil, že byl přivolán k poruše na pole pana , jméno FO, , kde bylo vyoraná zemnící páska, která byla na povrchu, a na sloupu byl vryp, tedy zjevně nebyla dodržena bezpečná vzdálenost průjezdu zemědělského stroje kolem sloupu. Poruchu nahlásil pan , jméno FO, . Když přijel, tak tím strojem pracovali dál, zadní část stroje byla větší než traktor. S panem , jméno FO, starším se dohodli, že jsou schopni sepsat škodní protokol, jinak by se to řešilo s policií. , jméno FO, uznal, že je to jeho chyba, bylo zřejmé, že zajel s tím strojem blíž, nejprve odtrhl zemnící pásku na betonovém sloupu a pak vytáhl tu zemnící pásku zřejmě mezi prvním a druhým kruhem. Neměl čas, dal jim všechny údaje, tak to s ním řešil pan , jméno FO, mladší. Protokol se sepisuje elektronickou formou, na telefonu, po jednotlivých krocích. Ten člověk to s ním při sepisování kontroluje, musí podepsat, jinak se formulář neuzavře. Vyplňoval jeden protokol, on pak dělá další záznamy, nafocení té škody a zavedení závady, což už jde mimo toho člověka. Byl tam jeden podpis. Výši škody na stroji mu řekl pan , jméno FO, .

19. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 a 2 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

20. Podle ustanovení § 2910 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

22. Podle ustanovení § 2969 odst. 1 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

23. Podle ustanovení § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je ochranné pásmo nadzemního vedení souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 7 m.

24. Podle ustanovení § 46 odst. 8 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob.

25. Podle ustanovení § 46 odst. 12 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je každý v ochranném pásmu i mimo ně povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

26. V souladu s výše uvedeným jsou základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. K příčinné souvislosti se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 1946/2000, podle kterého „O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl“.

27. Soud má za prokázané, že k podpisu dohody o uznání dluhu nedošlo, tato dohoda byla vytvořena s kopií podpisu svědka , jméno FO, ze zápisu o porušení ochranného pásma energetického zařízení ze dne , datum, v elektronickém zařízení. Pokud se týká samotného škodního děje, jak ho popisuje žalobkyně, soud pokládá za technicky nemožné, aby žalovaný zavadil strojem o sloup nadzemního vedení VN, aby ve výšce více než půl metru přerušil pásku, a následně zachytil vodícím kolečkem o zemnící pásku v poli cca 3 m za tímto sloupem. Toto vodící kolečko je vzdáleno cca několik desítek centimetrů od vlastního secího stroje a pohybuje se několik desítek centimetrů pod přerušenou částí zemnící pásky na sloupu, a neumožňuje, aby se ke sloupu přiblížila jiná část stroje. Je zjevné, že neznámým způsobem došlo k silovému působení na zemnící pásku na sloupu tak, že byla vychýlena ze svislého směru a došlo k odtržení spojky, která spojovala dvě části této pásky. Spojka však na místě nebyla nalezena, oba konce pásky již byly zkorodovány, je zřejmé, že k tomuto ději mohlo dojít kdykoli od poslední kontroly žalobkyně na místě v roce 2019 do 7. 10. 2022. V tomto případě pak soud nemá za prokázané, že k přerušení této části zemnící pásky došlo zaviněním žalobce. Ani z textu v zápisu o porušení ochranného pásma není možné dovodit, že se jedná o současné porušení zemnící pásky na sloupu i v zemi, pokud je tam uvedeno pouze „narušil zemnící pásku traktorem“. Výpověď zaměstnance žalobkyně se neshoduje s výpovědí žalovaného a svědka, soud tedy vyšel z technických parametrů secího stroje.

28. Pokud se týká zachycení zemnící pásky ve vzdálenosti cca 3 m od sloupu, soud má za prokázané, že zemnící páska byla v zemi uložena v rozporu s nákresem z doby zhotovení, což prokázal protokol z opravy. Z fotografií žalobkyně i žalovaného je zřejmé, že v určité části pole jde zemnící páska po povrchu, poté se zanoří, a až další část je zachycena a zdeformována (vytržena) vodícím kolečkem, zhruba ve vzdálenosti tří metrů od sloupu, kde by měla být uložena v hloubce 80 cm. Tvrzení žalobkyně, že se z této hloubky na povrch dostala zemnící páska činností žalovaného pokládá soud za spekulativní, není zřejmé, jakou konkrétní činností by k takovému posunu mohlo dojít, když zemědělské práce probíhají maximálně do hloubky 30 cm, kdy žalovaný tvrdí, že zatím používá technologii zpracující zeminu maximálně do hloubky 20 cm. Je pravděpodobnější, že pokud zakreslené uložení exponenciálních kruhů v roce 2016 neodpovídá skutečnosti, pak neodpovídala ani hloubka tohoto provedení. Žalovaný zachytil zemnící pásku při setí, tedy při činnosti probíhající v několika horních centimetrech ornice, kdy další část této pásky byla uložena přímo na povrchu ornice, a to v místě mimo obdělávanou část pole. Žalobkyně netvrdila konkrétní porušení energetického zákona ve vztahu k § 46, kdy takovéto prokázané porušení by bylo přestupkem podle téhož zákona, tvrdila pouze obecné porušení § 46 a odst. 8 a 12. Není tedy zřejmé, jakým konkrétním protiprávním jednáním žalovaného měla vzniknout žalobkyni škoda. Soud dospěl k závěru, že je prokázáno, že zemnící páska nebyla uložena v předepsané hloubce, kdy navíc nebyla zcela zjevně uložena ani v místech dle zákresu zhotovitele z roku 2016, jedná se tedy o jinou skutečnost, která zapříčinila škodu, kdy odpovědnost žalovaného nevzniká. Proto žalobu zamítl.

29. Vzhledem k výše uvedenému se pak soud již dále nezabýval namítanou cenou opravy.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 799,10 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 557,60 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 780 Kč za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 780 Kč za písemné podání soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 780 Kč za doplnění tvrzení dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a jedné po 1,1,2025 po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 089,10 Kč.