35 Co 186/2025

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 22 C 207/2024-74 ze dne 19. 2. 2025

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I žalobě vyhovujícím potvrzuje ve správném znění tak, že se spojení „byt č. , hodnota, v prvním nadzemním podlaží a skladovací prostory“ nahrazuje správným „byt č. , hodnota, v prvním patře a skladovací prostory v přízemí“.

II. Ve výroku II o nákladech účastníků se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I žalovanému uložil do patnácti dnů od právní moci rozsudku vyklidit „byt č. , hodnota, v prvním nadzemním podlaží a skladovací prostory ve stavbě v obci , adresa, v , adresa, , která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, “ v katastrálním území , adresa, a výrokem II uložil žalovanému zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 100 Kč. Své rozhodnutí opřel o zjištění, že žalobkyně je vlastníkem bytu č. , hodnota, a skladovacích prostor v budově č. p. , Anonymizováno, , která stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, a žalovaný byl nájemcem bytu a skladovacích prostor na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené na dobu určitou do , datum, . V souladu s článkem 17 nájemní smlouvy byl nájemní vztah prodlužován vždy na dalších šest měsíců, a to až do , datum, , neboť žalobkyně dne , datum, vyjádřila vůli, aby nebyl nájem po tomto datu nadále prodlužován. Uzavřel tak, že pokud žalovaný užívá předmětný byt a skladovací prostory i po , datum, , aniž by došlo k obnovení nájmu ve smyslu § 2285 občanského zákoníku, užívá je bez právního důvodu a je dle § 1040 občanského zákoníku povinen předmětný byt a skladovací prostory vyklidit. Za nerozhodnou pak považoval námitku žalovaného, že v objektu č. p. 386, který je v katastru nemovitostí evidován jako stavba pro výrobu a skladování, žádná bytová jednotka neexistuje. Vysvětlil s odkazem na § 2236 občanského zákoníku, že za byt se považuje i soubor místností určených k bydlení bez ohledu na to, zda jsou umístěny ve stavbě pro výrobu a skladování, přičemž předmětný byt je označen v souladu s nájemní smlouvou dostatečně určitě. Okresní soud proto vyhověl žalobě v celém rozsahu a procesně úspěšné žalobkyni přiznal s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný. Namítá, že rozhodnutí je v rozporu s dobrými mravy, neboť je mu uloženo vyklidit nemovitost ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, a rozpornost s dobrými mravy je dána také nepříznivými sociálními poměry a zdravotním stavem žalovaného. Dále vytýká okresnímu soudu nevykonatelnost rozsudku, a především jeho předčasnost, neboť nebylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z nájemního vztahu. Navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně vyjádřila s odvoláním žalovaného nesouhlas s tím, že žalovaný v řízení před okresním soudem netvrdil ničeho o nepříznivých sociálních poměrech. Lhůtu k vyklizení v délce 15 dnů považuje za zcela běžnou. Pro žalovaného se navíc nemůže jednat o překvapivé rozhodnutí, neboť již v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 15 C 62/2024 byl žalovaný informován o ukončení nájemního vztahu, přičemž okresní soud uzavřel, že nájemní vztah skončil dne 30. 6. 2024. Dne 16. 7. 2024 byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání bytu a skladovacích prostor, což dosud neučinil. Žalobkyně proto navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Pokud jde o skutkový základ žalobou uplatněného nároku, objasnil jej okresní soud na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. vyhodnocených důkazů správně a zcela dostatečně. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník objektu č. p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný se stal nájemcem bytu č. , hodnota, umístěného v prvním patře objektu č. p. , Anonymizováno, a skladovacích prostor v přízemí téhož objektu, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, s možností smluvního prodlužování doby nájmu dle čl. 17 smlouvy. Vyplývá ze shodných tvrzení účastníků, že ode dne , datum, docházelo k postupnému prodlužování doby trvání nájmu vždy o 6 měsíců, přičemž naposledy byla doba nájmu prodloužena ode dne 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024. Správně totiž bylo okresním soudem objasněno, že žalobkyně již v listině označené jako „Ukončení nájemní smlouvy“ ze dne 31. 1. 2024, která byla žalovanému doručena dne 19. 2. 2024, a opětovně v písemném vyjádření ze dne 10. 4. 2024 (podaném v řízení o neplatnosti výpovědi z nájmu vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 15 C 62/2024), které bylo zástupci žalovaného doručeno dne 11. 4. 2024, vyjádřila svoji vůli již nadále nájemní vztah neprodlužovat. Žalovaný byl posléze výzvou ze dne 16. 7. 2024 (jež byla taktéž provedena k důkazu při jednání dne 5. 9. 2024 v řízení vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 15 C 62/2024) vyzván k vyklizení bytu č. 2 a skladovacích prostor.

6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

8. Správně okresní soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne 1. 6. 2021 nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. o. z., na základě které žalobkyně přenechala předmětný byt a skladovací prostory žalovanému k užívání. Byt je v nájemní smlouvě specifikován označením obce, ulice, číslem popisným domu, číslem bytu a umístěním v domě. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2021 a byl prodlužován vždy o 6 měsíců. Naposledy došlo k prodloužení nájmu od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, neboť na prodloužení nájmu po tomto datu se účastníci již nedohodli. Obnovení nájmu ve smyslu § 2285 o. z. užíváním bytu č. , hodnota, a skladovacích prostor žalovaným po tomto datu žalobkyně zabránila výzvou ze dne , datum, . Jestliže nájem skončil dne , datum, , téhož dne vznikla žalovanému povinnost dle § 2292 o. z. předmět nájmu vyklidit a předat žalobkyni.

9. Jelikož žalovaný předmět nájmu nevyklidil, přičemž řádné vyklizení předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli (například odevzdáním klíčů), neumožňuje tím žalobkyni realizovat vlastnické právo k předmětu nájmu včetně práva jej užívat, a tedy neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně. V takovém případě okresní soud dospěl ke správnému závěru, že žalobkyni náleží právo se vlastnickou (reivindikační) žalobou ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z. domáhat vydání neprávem zadržené věci (v případě nemovité věci jejího vyklizení).

10. Lze proto ve shodě s okresním soudem uzavřít, že žalovaný je povinen předmětný byt a skladovací prostory vyklidit.

11. Není důvodná námitka, že rozhodnutí okresního soudu je nevykonatelné. Pro potřeby případného výkonu rozhodnutí dle § 340 o. s. ř. je podstatné, aby byl byt ve smyslu § 2236 o. z. jednoznačně identifikován tak, aby byla vyloučena záměna s jiným prostorem v domě. V projednávaném případě přitom je, jak správně uvádí okresní soud, předmětný byt specifikován označením obce, ulice, číslem domu, číslem bytu i jeho umístěním v domě, a tedy pro účely výkonu rozhodnutí dostatečně určitě.

12. Nevyplývá z objasněných skutečností ani z tvrzení účastníků, že by nastaly takové konkrétní okolnosti, které by činily požadavek na vyklizení rozporným s dobrými mravy. Za takové situace nelze uvažovat o zamítnutí žaloby pro rozpor s dobrými mravy, případně ani o stanovení delší lhůty k vyklizení nemovitosti než zákonné patnáctidenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

13. Konečně neobstojí ani výtka žalovaného, dle které měl okresní soud vyčkat pravomocného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 15 C 62/2024 o neplatnost výpovědi z nájmu ze dne 31. 1. 2024. Pro rozhodnutí v této věci je totiž nerozhodné, zda a jak bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi z nájmu, neboť nájemní vztah bez ohledu na výsledek tohoto řízení skončil nejpozději uplynutím sjednané nájemní doby dne 30. 6. 2024. Pro úplnost lze dodat, že řízení vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 15 C 62/2024 bylo pravomocně skončeno ke dni 18. 8. 2025.

14. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku ukládajícím žalovanému povinnost vyklidit předmětný byt a skladovací prostory jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil s tím ovšem, že v souladu s ustanovením § 164 o. s. ř. odvolací soud napravil zřejmou nesprávnost ve výroku I, ve kterém bylo uvedeno, že byt č. , hodnota, je v prvním nadzemním podlaží, přičemž správně se nachází v prvním patře, a absentovalo, že skladovací prostory se nalézají v přízemí (k oprávnění odvolacího soudu provést svým rozhodnutím opravu zřejmé nesprávnosti výroku rozhodnutí soudu prvého stupně podle § 164 o. s. ř. srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 2297/2008 ze dne 23. 9. 2008). Proto bylo spojení „byt č. , hodnota, v prvním nadzemním podlaží a skladovací prostory“ nahrazeno správným „byt č. , hodnota, v prvním patře a skladovací prostory v přízemí“.

15. Nákladový výrok okresní soud správně odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože v posuzovaném případě bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno, stíhá žalovaného povinnost nahradit žalobkyni všechny účelně vynaložené náklady řízení, které mu vznikly.

16. Správně přitom okresní soud stanovil také výši náhrady nákladů řízení, když dovodil, že účelně v řízení před okresním soudem vynaložené náklady žalobkyně činí celkem 14 100 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby ve výši po 1 500 Kč (při tarifní hodnotě 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „AT“, ve znění účinném do 31. 12. 2024) za převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a ve výši 2 300 Kč (při tarifní hodnotě 30 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025) za účast na jednání dne 19. 2. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, celkem 5 300 Kč, paušalizovaných hotových výdajů zástupce spojených se 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024, a s jedním úkonem právní služby ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025, celkem 1 050 Kč.

17. Potvrdil proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. taktéž rozsudek okresního soudu ve výroku II o nákladech řízení.

18. V odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, má proto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5 750 Kč. Těmito náklady jsou odměna zástupce za 2 úkony právní služby ve výši po 2 300 Kč (při tarifní hodnotě , částka, dle § 9 odst. 1 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025) za vyjádření k odvolání ze dne 15. 5. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. k) AT a účast na jednání odvolacího soudu dne 17. 12. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, celkem 4 600 Kč, paušalizované hotové výdaje zástupce spojené se 2 úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025), celkem 900 Kč, a náhrada za cestovné ve výši 250 Kč za cestu na jednání dne , datum, z , adresa, k odvolacímu soudu a zpět (v celkové délce 30 km při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km, ceně nafty 34,7 Kč/l a amortizaci 5,8 Kč/km) podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., celkem 5 750 Kč.