35 CO 21/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. jméno příjmení a soudkyň JUDr. Andrey Milichovské a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem datum, PSČ obec V – anonymizováno o zaplacení částky 104 270 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 18 C 74/2020-153 ze dne 3. listopadu 2021

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I a II o věci samé částečně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení oproti vydání motorového vozidla Škoda Octavia, registrační značka, příjmení: TMBBS61Z072034926, a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 490 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 780 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a žaloba se zamítá ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 21 780 Kč od datum do datum.

II. V části výroku I ukládající žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 21 780 Kč a 7 490 Kč se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. jméno příjmení náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 95 839,25 Kč.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 104 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 82 490 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 780 Kč od datum do zaplacení (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost žalovanému v téže lhůtě vydat motorové vozidlo Škoda Octavia, registrační značka, příjmení: TMBBS61Z072034926 (výrok II). Vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne datum písemnou kupní smlouvu (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)), kterou žalobkyně koupila od žalovaného shora uvedený vůz za 75 000 Kč. Byť je v článku IV kupní smlouvy uvedeno, že vůz kupuje na náhradní díly, dospěl okresní soud k závěru, že tomu tak nebylo. To dovodil jednak z výpovědi žalobkyně a svědka jméno příjmení, kteří shodně uvedli, že kupovala auto na ježdění, dále z předsmluvní SMS komunikace účastníků, v níž žalovaný sděloval žalobkyni ke stavu vozidla, že je tam„ nejaká kosmeticka a je asi potreba udelat jeden vstrik, proto takova cena“ a po uzavření smlouvy jí popřál„ at dobre slouzi“, a z ceny vozidla, když podle znaleckého posudku číslo ze dne datum jméno jméno (znalce v oboru strojírenství všeobecné, se specializací autoopravárenství a technický stav vozidel a dále v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel) cena odpovídala tomu, že se prodávalo provozuschopné vozidlo, resp. byla o 10 000 Kč nadsazená. Z dopisu z datum zjistil, že v něm žalobkyně prostřednictvím svého zástupce odstoupila od kupní smlouvy, přičemž jeho přílohou je zpráva o stavu vozidla vyhotovená jméno příjmení, v níž jsou uvedeny závady na turbodmychadlu, proražený a zničení filtr pevných částic s tím, že vozidlo neplní emisní normu pro provoz na pozemních komunikacích, nutná výměna vstřikovačů, rovněž je zde zmíněná již dříve vyměněná tandemová pumpa z důvodu netěsnosti oleje a nafty s tím, že byl použit starší náhradní díl a cena s prací činila 7 000 Kč. Tímto dopisem tedy notifikovala jednotlivé vady a zároveň odstoupila od smlouvy a uplatnila nárok na zaplacení ceny předchozí opravy tandemové pumpy. Vady žalovanému oznámila včas, a proto neztratila právo od smlouvy odstoupit (§ 2111 o. z.). Ze zmíněného znaleckého posudku okresní soud zjistil, že vozidlo je ve špatném stavu, motor je hlučný, nadměrně kouří, je vadné turbodmychadlo, vadné vstřikovače a chybí filtr pevných částic, což však počítač neukazuje, protože je v počítači nahrán jiný software. Vozidlo tak není způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Z velkého technického průkazu zjistil, že poslední technická kontrola byla provedena datum, bezprostředně poté dne datum je v něm proveden zápis žalovaného jako vlastníka vozu, a z toho dovodil, že k odstranění filtru pevných částic došlo za doby vlastnictví žalovaného. Jelikož uvedené vady představují podstatné porušení smlouvy, žalobkyně odstoupila od smlouvy dle § 2106 o. z., a žalovaný je tak povinen vrátit jí kupní cenu proti vrácení vozidla. Důvodným shledal i nárok na zaplacení částky 7 490 Kč, kterou žalobkyně vynaložila na opravu tandemové pumpy, jak zjistil z faktury číslo z datum a z výpovědi svědka jméno příjmení. Zavazuje-li se totiž žalobkyně vrátit žalovanému vozidlo, tak pro ni tato oprava ztrácí význam. Podle znaleckého posudku jméno jméno byla tato oprava účelná a cena je odpovídající. Dále uzavřel, že žalovaný dodáním vozidla, které nebylo v provozuschopném stavu, porušil smluvní povinnosti, a proto je podle § 2913 o. z. povinen nahradit žalobkyni škodu, která jí v důsledku toho vznikla zaplacením parkovného za vozidlo odstavené v servisu jméno příjmení. Výši škody zjistil z faktury vystavené dne datum jméno příjmení. Výrokem III uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 86 664,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. jméno příjmení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a výrokem IV rozhodl, že se žalovanému vrací prostřednictvím účtárny okresního soudu přeplatek na záloze na znalecký posudek ve výši 100 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku (vyjma výroku IV o vrácení přeplatku zálohy) se odvolal žalovaný a navrhl, aby byl změněn a žaloba byla zamítnuta, popř. aby byl zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Trvá na tom, že mu žalobkyně včas vady neoznámila, dozvěděl se o nich až z dopisu z datum. V odstoupení od smlouvy z datum vady specifikovány nebyly. Podle § 2111 o. z. tak v důsledku včasného neoznámení vad žalobkyně pozbyla právo odstoupit od smlouvy, odstoupení není platné a on není povinen vracet jí kupní cenu. Má rovněž za to, že není povinen jí zaplatit 7 490 Kč za opravu tandemové pumpy. Objevila-li se totiž vada na turbodmychadle, měla mu ji žalobkyně vytknout hned, nebyla oprávněna dát vůz do dispozice třetí osoby, která vadu odstranila; pokud tak učinila, ztratila právo požadovat plnění po něm. Navíc mohla vadu způsobit sama. Dále žalovaný s odkazem na zásadu smluvní volnosti vyplývající z § 1725 o. z. namítá, že žalobkyně po seznámení se stavem vozidla kupní smlouvu bez námitek dobrovolně podepsala, byla upozorněna na nadměrnou kouřivost, věděla, že kupuje ojetý vůz, a kupní smlouva obsahuje její prohlášení, že auto kupuje na náhradní díly. Z toho žalovaný dovozuje, že za vady neodpovídá. Rovněž odmítá platit žalobkyni parkovné, neboť nebylo prokázáno, že by poruchu vozidla způsobil on, není prokázána příčinná souvislost. Žalobkyně neprokázala, kdy byl filtr pevných částic z vozu odstraněn. S vozidlem disponovala několik měsíců a bylo opakovaně v servisu. Svědek příjmení není znalec a u prodeje nebyl. Nebylo prokázáno, že by filtr odstranil žalovaný, ani že by o jeho absenci musel vědět. Ohrazuje se proti závěru, že obchoduje s vozidly v rozsáhlé míře a vozidlům rozumí. Vytýká okresnímu soudu, že ho nevyslechl jako účastníka řízení, ačkoliv to navrhl, přičemž žalobkyně vyslechnuta byla. Nesouhlasí ani s výší náhrady nákladů řízení přiznané žalobkyni, neboť některá písemná vyjádření zástupce žalobkyně nebyla na výzvu soudu nebo nešlo o vyjádření ve věci samé. Při odvolacím jednání žalovaný opětovně poukázal na to, že žalobkyně se dobrovolně rozhodla ke koupi vozidla, seznámila se s jeho stavem, za přítomnosti přítele konsultanta vozidlo projela a následně se rozhodla kupní smlouvu uzavřít. Byla upozorněna na kouřivost vozidla. Je proto třeba vyjít z toho, že se ve smlouvě vzdala práva z vadného plnění. Nebyla slabší stranou a on nebyl podnikatel. Žalovaná mu vady včas neoznámila, sama uvedla, že od počátku se na vozidle vyskytovala celá řada vad. Včasnost reklamace nemůže být dána i proto, že nechala vozidlo opravit a následně jej ještě užívala. Odstoupení od smlouvy tak dle žalovaného není platné ani účinné. Nebylo prokázáno, že filtr pevných částic ve vozidle absentoval již v době koupě, ani to, kdy byl z vozidla odstraněn; jedná se jen o spekulace.

3. Žalobkyně navrhla, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen. Je dle ní nesporné, že ve vozidle byl přehraný software a byl z něj vyňat filtr pevných částic. Prokazatelně se tak stalo před koupí. Rovněž bylo objasněno, že žalovaný se prodejem vozidel zabýval a jeho činnost se blíží podnikání. Došlo k prodeji vozidla, které, ač mělo být v běžném stavu a pojízdné, trpělo podstatnými vadami, které vylučovaly jeho provoz na pozemních komunikacích. Vady žalobkyně žalovanému řádně vytkla dopisem z datum včetně jeho přílohy. Odstoupení od kupní smlouvy je tak řádné. Jelikož vozidlo nebylo způsobilé k provozu na komunikacích, muselo být odstaveno, na to byl žalovaný upozorněn a byl vyzván, aby si ho vyzvedl, na což nereagoval.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu napadeném odvoláním žalovaného (tj. vyjma výroku IV o vrácení zálohy), doplnil dokazování přečtením příjmového pokladního dokladu číslo vystaveného dne datum jméno příjmení a poté dospěl k závěru, že jsou s ohledem na níže uvedené skutečnosti dány důvody částečně pro potvrzení rozsudku a částečně pro jeho změnu.

5. Mezi účastníky není sporu o tom, a okresní soud z předložené písemné kupní smlouvy správně zjistil, že žalovaný jako prodávající a žalobkyně jako kupující uzavřeli dne datum kupní smlouvu (§ 2079 o. z.), na základě níž žalobkyně koupila od žalovaného vůz Škoda Octavia, r. v. 2006, registrační značka za kupní cenu 75 000 Kč. Dopisem svého zástupce ze dne datum od této smlouvy odstoupila z důvodu vad, které se na vozidle vyskytly. Rovněž není sporné, že tento dopis byl žalovanému doručen, vyplývá to i z dopisu ze dne datum, jímž žalovaný prostřednictvím svého zástupce Mgr. jméno příjmení na něj reaguje. Žalobkyně v dopisu z datum sdělila žalovanému, že se na vozidle již od počátku vyskytovaly nejrůznější závady, na které nebyla předem upozorněna, vše vyvrcholilo datum, kdy musela nepojízdné vozidlo odstavit v servisu„ AUTOEKEKTRIKA A SERVIS“, z něhož pak dostala zprávu, kterou v příloze žalovanému posílá. Je tudíž zjevné, že vozidlo vykazuje vady, pro které jej není možno užívat, a z těchto důvodů žalobkyně odstupuje od smlouvy ze dne datum. Žádá o vrácení kupní ceny 75 000 Kč a zaplacení nákladů spojených s opravou a vyčíslených dle přiložené faktury na 7 490 Kč, a to do datum, s tím, že vozidlo si může žalovaný v „ AUTOEKEKTRIKA A SERVIS“ na adrese adresa, vyzvednout.

6. Z písemné zprávy o stavu vozidla podané jméno příjmení (na níž žalobkyně v dopisu z datum odkazuje) okresní soud zjistil, že jsou v ní uvedeny tyto zjištěné závady: a) turbodmychadlo – nutná výměna, b) ovládací ventil turbodmychadla – nutná výměna, c) filtr DPF zničen – proražen, vozidlo neplní emisní normu pro provoz na pozemních komunikacích v nápravnici pozůstatky vložky DPF, software řídící jednotky motoru přehrán, zablokován DPF filtr, d) nutná výměna vstřikovačů (4 ks), popř. repase. Dále je zde zmíněno, že dříve byla vyměněna tandemová pumpa z důvodu netěsnosti oleje a nafty, byl použit starší náhradní díl, cena s prací 7 000 Kč. Žalobkyně tedy odkazem na tuto zprávu, kterou k dopisu z datum připojila jako přílohu, žalovanému tyto konkrétní vady oznámila. Žalovaný sice namítal, že tato zpráva k dopisu žalobkyně připojena nebyla, to však žalobkyně vyvrátila. Při jednání dne datum totiž vysvětlila, že dopis z datum včetně jeho příloh poslala žalovanému dvakrát, z toho jednou doporučeně, přičemž tato zásilka se jí vrátila jako nedoručená. To, že uvedený dopis poslala doporučeně žalovanému na adresu jeho bydliště ulice a číslo, obec, doložila podací stvrzenkou z datum podací číslo RR880456310CZ. Při jednání pak předložila zapečetěnou vrácenou zásilku, která byla okresním soudem otevřena, a bylo tak ověřeno, že v obálce je dopis ze dne datum, faktura za opravu pumpy a zpráva o stavu vozidla vyhotovená jméno příjmení (jak je založena na č. l. 51 – 52 spisu). Dopis ze dne datum se všemi v něm avizovanými přílohami se tedy dostal do dispozice žalovaného (§ 570 odst. 1 o. z.) Okresní soud tedy správně vychází z toho, že žalobkyně tímto dopisem oznámila žalovanému shora uvedené vady a současně jím odstoupila od smlouvy.

7. Žalovaný dále namítá, že žalobkyně se ve smlouvě vzdala nároků z vadného plnění.

8. Okresní soud z kupní smlouvy zjistil, že v článku IV, označeném„ prohlášení kupujícího a závazky prodávajícího“, obsahuje ujednání:„ Kupující tímto prohlašuje, že byl podrobně seznámen s technickým stavem předmětného vozidla. Byla provedena zkušební jízda. Se stavem vozidla kupující souhlasí. To zbavuje prodávajícího odpovědnosti za vady a skryté závady na vozidle. Rovněž tak prodávající neručí a neodpovídá za stav najetých kilometrů. Kupující kupuje vozidlo jako soubor náhradních dílů nebo na opravu, se stavem vozidla plně souhlasí. Na vozidle je poškození laku a oděrky z provozu. Rovněž tak i nějaká koroze odpovídající stáří vozidla. Kupujícímu se doporučuje výměna všech provozních kapalin a rozvodů, kontrola brzd a jiné. U vozidla je zvýšená kouřivost motoru a emisí.“ Žalobkyně připustila, že tak důkladně si smlouvu, vytvořenou a předloženou žalovaným, nepřečetla, takže si tohoto ujednání (zmínky o náhradních dílech) nevšimla. Toto ujednání považuje za neplatné, neboť neodpovídá tomu, jak bylo vozidlo žalovaným prezentováno (v inzerátu, v SMS komunikaci) a za kolik bylo nabízeno. Okresní soud uzavřel, že toto ujednání je neplatné podle § 583 o. z. pro omyl vyvolaný žalovaným, a to s ohledem na informace, které podal žalobkyni před uzavřením smlouvy.

9. K tomu je třeba uvést, že podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Nejvyšší soud však ve svých rozhodnutích opakovaně uzavřel, že jednající osoba se ve smyslu § 49a věty první občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. může účinně dovolat podstatného omylu vyvolaného osobou, které byl právní úkon určen, jen jde-li o tzv. omluvitelný omyl. Omluvitelným je přitom jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající osoba postupovala s obvyklou mírou opatrností, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul (viz např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1251/2002 ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 32 Cdo 124/2014 ze dne 15. 12. 2015). I když uvedené závěry vyslovil Nejvyšší soud ve vztahu k § 49a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013, lze je použít i ve vztahu § ust. § 583 o. z., o to s ohledem na v podstatě obdobnou úpravu následků jednání v omylu v obou ustanoveních.

10. V daném případě žalobkyně v podstatě namítá, že ji žalovaný při uzavírání smlouvy úmyslně uvedl v omyl, jestliže konečná (písemná) podoba smlouvy připravené žalovaným neodpovídala dohodnutým podmínkám, když v rozporu s tím obsahovala ujednání v čl. IV (shora uvedené). Omyl žalobkyně tedy spočívá v tom, že si nevšimla tohoto ujednání v kupní smlouvě. Žalobkyni však nic nebránilo v tom, si smlouvu před jejím podpisem důkladně přečíst (a to i s ohledem na její poměrně stručný obsah), čímž by se tomuto omylu s vynaložením obvyklé opatrnosti vyhnula. Nejedná se tak o omluvitelný omyl, a tedy nejsou naplněny předpoklady neplatnosti vyplývající z § 583 o. z.

11. Podle § 1916 odst. 2 o. z. se k projevům vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, nepřihlíží. Vzdá-li se nabyvatel předem svého práva z vadného plnění, vyžaduje jeho projev písemnou formu.

12. Z citovaného ustanovení vyplývá, že rozsah odpovědnosti za řádné plnění lze omezit smluvně. Ustanovení § 2099 a násl. upravující práva z vadného plnění u kupní smlouvy tedy mají dispozitivní charakter, uplatní se tehdy, není-li ujednáno stranami jinak (podle § 1725 věty druhé o. z. je v mezích právního řádu stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvou ujednat a určit její obsah). Strany kupní smlouvy se tedy mohou předem písemně dohodnout o omezení resp. vyloučení práv z vadného plnění. Smluvní svoboda při sjednávání takových dohod má však své limity. jméno, kde by se takové ujednání týkalo vad způsobených úmyslně či lstivě zastřených a cíleně zatajených a bylo by možno dovozovat, že cílem je těžit z dlužníkova nepoctivého jednání, se uplatní § 8 o. z., podle kterého zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Ustanovení § 1916 odst. 2 o. z. je totiž třeba (s ohledem na § 2 odst. 3 o. z., podle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy) vykládat tak, že dovoluje věřiteli účinně se vzdát práva z vadného plnění pouze v rozsahu, ve kterém tím neumožní dlužníkovi těžit z jeho nepoctivého jednání (podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 6 odst. 2 věty prvé o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu).

13. Z uvedeného pro danou věc vyplývá, že platnost (resp. účinky) ujednání v článku IV smlouvy, směřujícího k vyloučení odpovědnosti žalovaného za vady prodávaného vozidla, je třeba posoudit s přihlédnutím ke všem okolnostem, za kterých účastníci kupní smlouvu uzavřeli. Ty okresní soud provedenými důkazy řádně objasnil. Zjistil, že žalobkyně reagovala na inzerát na facebooku žalovaného, kde (jak z něj okresní soud zjistil) byl nabízen vůz Octavia 1,9 TDI za 79 900 Kč, byl zde nafocen a byla zde podrobně uvedena jeho výbava – xenony, vyhřívané sedačky, stmívací zrcátka, navigace, DVD přehrávač, dvouzónová klimatizace MAXDOT, tempomat, dešťové senzory aj., dva klíče, nové zimní pneu a spojka. Nic v inzerátu nesvědčí o tom, že by vůz byl nabízen tzv. na náhradní díly. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení okresní soud zjistil, že odpověděla na tento inzerát, protože sháněla vůz k běžnému používání. To potvrdil i svědek jméno příjmení. Z předložených záznamů elektronické komunikace účastníků zjistil, že žalovaný na dotazy žalobkyně potvrdil možnost prohlídky vozu a napsal žalobkyni, že„ je tam nejaka kosmeticka a je asi potreba udelat jeden vstrik, proto takova cena“. Týž den po uzavření kupní smlouvy pak žalobkyni popřál, ať dobře slouží. Okresní soud přihlížel i k tomu, že sjednaná cena 75 000 Kč odpovídá obvyklé ceně takového vozidla v provozuschopném stavu, resp. je ještě o cca 10 000 Kč vyšší, jak zjistil ze znaleckého posudku jméno jméno. Žádný z provedených důkazů (vyjma uvedeného článku IV v kupní smlouvě) tedy nesvědčí o tom, že by žalovaný nabízel k prodeji vůz na náhradní díly a že by žalovaná za takovým účelem vůz kupovala. Naopak tyto důkazy prokazují, že žalobkyně zamýšlela zakoupit ojetý vůz v provozuschopném stavu pro běžné ježdění a že žalovanému byl tento její úmysl znám. Přesto žalovaný uvedl do smlouvy shora uvedené prohlášení, že žalovaná se stavem vozidla souhlasí, že to zbavuje žalovaného odpovědnosti za vady na vozidle a že žalobkyně kupuje vůz jako soubor náhradních dílů. Označení toho článku - prohlášení kupujícího a závazky prodávajícího - přitom nijak nenaznačuje, že by v něm mělo být obsaženo ujednání o omezení odpovědnosti prodávajícího za vady vozidla, a tedy je v něm toto ujednání do značné míry skryto.

14. Správně okresní soud přihlížel i k tomu, že žalovaný opakovaně nabízí na facebooku k prodeji ojetá vozidla různých značek, jak zjistil z 22 facebookových stránek. Z nich vyplývá, že šlo 21 vozidel od února 2015 do března 2020. Byť tedy není podnikatelem v daném oboru, provozuje činnost, která se podnikání (s ohledem na četnost prodejů) do značné míry blíží; přitom pokud by byl podnikatel, pak by se k takovému ujednání o omezení práv z vad věci podle § 2174 o. z. nepřihlíželo.

15. Podstatné je rovněž to, že z velkého technického průkazu okresní soud zjistil, že poslední technická kontrola byla provedena dne datum, dne datum následuje zápis žalovaného coby vlastníka a dne datum zápis žalobkyně jako vlastnice vozu. Lze sice přisvědčit námitce žalovaného, že jen z toho nelze s jistotou dovodit, že filtr pevných části z vozu odstranil žalovaný a přehrál software řídící jednotky resp. že o tom alespoň musel vědět (jak uzavřel okresní soud). Nicméně uvedené svědčí o tom, že prodával vůz, který vlastnil poměrně krátce (5 měsíců), který měl před tím několik vlastníků a byl dovezen z Německa, navíc jeho motor zvýšeně kouřil, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Byť tedy žalovaný nemusel nutně vědět o odstraněném filtru pevných částic a upraveném softwaru řídící jednotky, musel si být (s ohledem na shora uvedené skutečnosti a svoji zkušenost s auty) vědom toho, že vůz je z hlediska jeho technického stavu značně problematický a že zvýšená kouřivost motoru může signalizovat vážnou závadu vozidla. Pokud přesto v takové situaci ujistil žalobkyni, že je na vozidle jen nějaká kosmetická vada a že je potřeba udělat jeden vstřik, a poté (v rozporu s tímto ujištěním) předložil žalobkyni k podpisu kupní smlouvu s ujednáním v článku IV o tom, že vůz se prodává na náhradní díly, a o vyloučení odpovědnosti žalovaného za vady, lze jednoznačně uzavřít, že žalovaný jednal v úmyslu zastřít problematický stav vozidla (o němž věděl) a vyhnout se odpovědnosti za vady vozidla, která reálně hrozila. Jde tak z jeho strany o nepoctivé jednání a zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 6 odst. 2, § 8 o. z.). Ujednání v článku IV o omezení odpovědnosti žalovaného za vady vozidla je tak v rozporu s dobrými mravy, a proto je smlouva v této části, kterou lze od jejího ostatního obsahu oddělit, neplatná (§ 580, § 588, § 576 o. z.). Okresní soud tedy správně na danou věc aplikoval ustanovení občanského zákoníku upravující práva z vadného plnění kupní smlouvy v občanském zákoníku.

16. Z ustanovení § číslo odst. 1 o. z vyplývá, že právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího byť se projeví až později. Bylo tedy na žalobkyni prokázat, že vytknuté vady (zejména odstraněný filtr pevných částic a upravený software řídící jednotky) existovaly již dne datum, kdy vůz od žalovaného převzala, neboť právě k tomuto okamžiku na ni podle § 2121 odst. 1 o. z. přešlo nebezpečí škody na věci. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že ze svědecké výpovědi jméno příjmení, zprávy o stavu vozidla jím vypracované a ze znaleckého posudku jméno jméno okresní soud zjistil, že filtr pevných částic byl z vozidla hrubým zásahem odstraněn. Svědek příjmení vysvětlil, že filtr byl vyříznut, byla vytlučena jeho keramická vložka, pak byl opět zavařen, neboť jinak by unikaly výfukové plyny, a musel být upraven software řídící jednotky tak, jako by tam filtr nebyl, neboť jinak by vůz fungoval pouze v nouzovém režimu. Znalec potvrdil, že po připojení počítač neukazuje chybný filtr pevných částic, neboť je nahrán jiný software. Nejde tedy o vadu, kterou by mohla žalobkyně způsobit běžným užíváním vozidla, ani o vadu, která by mohla sama vzniknout jen v důsledku opotřebení a stáří, ale jde o vadu způsobenou vědomým hrubým zásahem do vozidla. Dle znaleckého posudku jméno jméno tento hrubým zásah do výfukového systému vede k poškození mj. turbodmychadla a vstřikovacích jednotek (tj. právě k takovým závadám, které žalobkyně žalovanému dopisem z datum vytkla). Znalec sice v doplnění znaleckého posudku došlém krajskému soudu dne datum uvedl, že není schopen určit okamžik, kdy k odstranění filtru pevných částic a k úpravě softwaru řídící jednotky došlo, jednoznačně však uzavřel, že k tomu došlo před dnem datum. Logicky vysvětlil, že to dovozuje právě z toho, že žalobkyně si po zkušební jízdě stěžovala, že vozidlo nadměrně kouří (což je uvedeno i v kupní smlouvě), a toto nadměrné kouření bylo způsobeno tím, že vozidlo nemělo filtr pevných částic. Je tedy prokázáno, že filtr ve vozidle absentoval již dne datum, a tedy tato vada zakládá žalobkyni práva z vadného plnění.

17. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle § 2106 odst. 3 o. z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § číslo.

18. Podle § 2111 o. z. neoznámí-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

19. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o vadu skrytou, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

20. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. 21. podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Jak svědek jméno příjmení, tak znalec jméno jméno potvrdili, že po demontáži filtru pevných částic nelze vozidlo používat k provozu na pozemních komunikacích a nemůže projít technickou kontrolou. Uvedený zásah navíc vede k poškození řídící jednotky, turbodmychadla, vstřikovacích jednotek a ke ztrátě ekonomické třídy. Jde tedy správný závěr, že takto vadné plnění je podstatným porušením kupní smlouvy, a proto žalobkyně měla právo odstoupit od smlouvy podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. Toto právo ji nezaniklo, neboť vady oznámila žalovanému včas a včas si zvolila právo od smlouvy odstoupit (§ číslo odst. 3, § 2111 o. z.). Z výpovědi svědka jméno příjmení a znaleckého posudku jméno jméno totiž okresní soud zjistil, že běžný zákazník při zkušební prohlídce nemůže chybějící filtr pevných částic odhalit a tato vada nebyla poznatelná ani na diagnostice, neboť byl software řídící jednotky přeprogramován. Uvedenou závadu zjistil až svědek příjmení poté, co mu žalobkyně počátkem května přistavila podruhé vozidlo do servisu, a následně jí informoval o stavu vozidla. Bezprostředně poté žalobkyně dopisem ze dne datum mj. tuto vadu žalovanému oznámila a od smlouvy odstoupila (§ 212 odst. 1 o. z.). Žalobkyni proto právo odstoupit od smlouvy podle § číslo odst. 3, § 2111 o. z. nezaniklo. Na tom nic nemění to, že žalobkyně závadu na tandemové pumpě, která se již před tím na vozidle objevila v březnu 2019, nereklamovala a nechala ji opravit (jak namítá žalovaný). Pouhou opravou dílčí součástky vozu totiž nedošlo ke změně stavu vozu, která by bránila odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2110 o. z.

23. Okresní soud správně vychází z toho, že odstoupením od smlouvy byl závazek z kupní smlouvy od počátku zrušen (§ 2004 odst. 1 o. z). V daném případě na něj plnily obě strany, žalobkyně zaplatila žalovanému kupní cenu 75 000 Kč a žalovaný předal žalobkyni vozidlo, o čemž není mezi účastníky sporu. Proto může každá ze stran požadovat vrácení toho, co plnila (§ 2993 o. z.). Tedy žalobkyně má právo na zaplacení částky 75 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení podle § 1970 o. z. (ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů). Je tomu tak proto, že v dopisu z datum, který byl žalovanému doručen nejpozději dne datum, vyzvala žalovaného k zaplacení této částky ve lhůtě do datum a současně ho upozornila na to, že vozidlo si může vyzvednout v servisu AUTOELEKTRIKA A SERVIS. Uvedená částka se tak na výzvu žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z. stala splatnou dne datum a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Žalovaný má zase právo na vydání vozidla. Jde o tzv. synallagmatický vztah.

24. Z obsahu spisu však vyplývá, že žalovaný proti žalobkyni vzájemnou žalobu o vydání vozidla nepodal, a proto žalobkyni nelze uložit (nepodmíněnou) povinnost vydat žalovanému vozidlo. Žalovaný však úspěšně uplatnil námitku vzájemného plnění. K tomu zřejmě směřovala i žalobkyně provedenou změnou žaloby. Bylo tedy povinností soudu vyjádřit ve výroku rozsudku vzájemnou podmíněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím vydáním předmětného vozidla žalovanému, což okresní soud neučinil. Krajský soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozsudek okresního soudu se ve výrocích I a II o věci samé částečně změnil tak, že žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení oproti vydání motorového vozidla Škoda Octavia, registrační značka, příjmení: TMBBS61Z072034926.

25. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 7 490 Kč, což odůvodnila tvrzením, že tuto částku zaplatila za opravu tandemové pumpy vozidla.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Okresní soud správně zjistil z výpovědi svědka jméno příjmení a z jím podané zprávy o stavu vozidla (na č. l. 51-52 spisu), že pro žalobkyni provedl na voze výměnu tandemové pumpy z důvodu netěsnosti oleje a nafty, na což použil starší náhradní díl. Za to vystavil žalované fakturu číslo dne datum na částku 7 490 Kč včetně DPH. Znalec jméno jméno ve znaleckém posudku potvrdil, že vakuové čerpadlo bylo potřeba vyměnit, protože protékalo a netěsnilo, oprava byla nutná a cena přiměřená. Okresní soud správně uzavřel, že jelikož zanikl závazek z kupní smlouvy od počátku v důsledku odstoupení žalobkyně od smlouvy, obnovilo se vlastnické právo žalovaného k vozu a žalovaný se tak v důsledku opravy, kterou je žalobkyně povinna servisu zaplatit, bezdůvodně obohatil o částku 7 490 Kč odpovídající ceně této opravy. Žalovaný je proto podle § 2 991 odst. 1 o. z. povinen zaplatit žalobkyni 7 490 Kč. Tento nárok se stal splatným dne datum na základě výzvy žalobkyně v dopisu z datum (§ 1958 odst. 2 o. z.). Proto je žalovaný od datum v prodlení, a žalobkyně má právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

28. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 21 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení s odůvodněním, že tuto částku zaplatila za parkovné vozidla odstaveného z důvodu vad.

29. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

30. Žalobce tím, že prodal žalované vozidlo s vyňatým filtrem pevných částic a (nelegálně) upraveným softwarem řídící jednotky, porušil smluvní povinnosti (§ 2095 o. z.). Z výpovědi svědka jméno příjmení a jím dne datum vystavené faktury číslo okresní soud zjistil, že vozidlo bylo po zjištění mj. této závady a v jejím důsledku odstaveno v servisu svědka, který za parkovné v období od datum do datum uvedenou fakturou požadoval od žalované zaplacení částky 21 780 Kč (za 180 dní po 100 Kč). Žalovaná přitom dopisem z datum o tom žalovaného informovala a vyzvala ho k vyzvednutí vozidla, což žalovaný neučinil. Nelze jí vytýkat, že v situaci, kdy vozidlo z důvodu zjištěných vad nebylo pojízdné a nebylo způsobilé provozu na pozemních komunikacích, ho nechala zaparkované v servisu. Okresní soud správně uzavřel, že uvedená částka, kterou (jak krajský soud zjistil z předloženého příjmového pokladního dokladu číslo vystaveného jméno příjmení) žalobkyně zaplatila dne datum, představuje škodu (snížení majetku žalované), která žalobkyni vznikla v přímé příčinné souvislosti s uvedeným porušením smluvních povinností žalobcem. Je tedy správný závěr okresního soudu, že žalovaný je podle § 2913 odst. 1 o. z. povinen zaplatit žalobkyni z titulu náhrady škody částku 21 780 Kč. Ta je podle § 1958 odst. 2 o. z. splatná na výzvu, za kterou lze považovat doručení žaloby žalovanému dne datum (když žalobkyně netvrdí, že by žalovaného před tím k zaplacení vyzvala). Jelikož do následujícího dne žalovaný nezaplatil, je od datum v prodlení, a žalobkyně má právo na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 780 Kč až od datum do zaplacení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Oproti tomu nedůvodná je žaloba v části požadující úrok z prodlení z této částky za období předcházející, neboť tehdy žalovaný v prodlení nebyl.

31. Zbývá dodat, že žalovaný v podání ze dne datum (na č. l. 67 spisu) sice navrhl svůj účastnický výslech s tím, že tak činí„ z procesní opatrnosti“ a„ s ohledem na závěry jednání soudu ze dne datum“, aniž však uvedl k čemu má být žalovaný vyslechnut (jaká skutečnost tím má být prokázána). Nejde tedy o řádný důkazní návrh, a okresní soud proto nepochybil, pokud tento důkaz neprovedl. Důvodnou není ani námitka žalovaného, že dospěl-li okresní soud (na rozdíl od něj) k závěru o platnosti odstoupení, měl ho poučit ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. Potřeba vyzvat žalovaného k doplnění vylíčení rozhodujících skutečností totiž v průběhu řízení nevyvstala (ostatně žalovaný ani neupřesnil, v jakém směru měl být k doplnění vyzván).

32. S ohledem na shora uvedené skutečnosti krajský soud rozsudek okresního soudu v části výroku I ukládající žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 21 780 Kč a 7 490 Kč jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.). V části výroku I o úroku z prodlení z částky 7 490 Kč od datum do zaplacení a o úroku z prodlení z částky 21 780 Kč od datum do zaplacení rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil (a to mj. i proto, že je nezbytné do výroku rozsudku uvést výši zákonného úroku z prodlení, aby byl vykonatelný) tak, že žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 490 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 780 Kč od datum do zaplacení, a žalobu zamítl ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 21 780 Kč od datum do datum.

33. Ve výroku IV o vrácení přeplatku na záloze žalovanému nebyl rozsudek okresního soudu odvoláním napaden, proto v tomto výroku zůstal nedotčen a nabyl právní moci (§ 159 o. s. ř.).

34. Jelikož krajský soud rozsudek okresního soudu částečně změnil, rozhodl znovu o nákladech řízení u okresního soudu a rozhodl i o nákladech odvolacího řízení. Žalobkyni, která měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části (ohledně úroku z prodlení z částky 21 780 Kč za období od datum do datum) podle § 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 3 o. s. ř. náleží vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v plném rozsahu. Žalobkyně přitom účelně vynaložila náklady ve výši 95 839,25 Kč. To zahrnuje odměnu jejího zástupce (advokáta) za 11 úkonů právní služby – za převzetí a přípravu zastoupení, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, za vyjádření ze dne datum k odvolání žalovaného proti rozsudku okresního soudu č. j. 18 C 74/2020-10 ze dne 1. 7. 2020, za písemné podání ve věci samé ze dne datum (v němž se k výzvě soudu vyjadřuje k tvrzením žalovaného), ze dne datum (v němž k výzvě soudu označila otázky pro znalce), ze dne datum (v němž se k výzvě soudu vyjadřuje k skutečnostem tvrzeným žalovaným v podání ze dne datum), za účast u jednání dne datum a dne datum, za vyjádření ze dne datum k odvolání žalovaného proti rozsudku okresního soudu č. j. 18 C 74/2020-153 ze dne 3. 11. 2021 a za účast u dvou odvolacích jednání dne datum a datum – po 5 300 Kč dle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) a za 1 úkon právní služby – za předžalobní výzvu, která je s ohledem na absenci právního rozvoru tzv. jednoduchou výzvou – 2 650 Kč dle § 11 odst. 2 písm. c) AT a náhradu jeho hotových výdajů za 12 shora uvedených úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, jízdné 6 378,87 Kč dle § 157 odst. 3, 4 písm. b), § 158 odst. 2, 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb. (za 4 cesty jejího zástupce z jeho sídla v obec do obec a zpět, při ujeté vzdálenosti vždy 220,6 km, vozem příjmení jméno registrační značka s průměrnou spotřebou 6,7 l číslo km benzínu BA 95 B, přičemž dne datum cena benzínu byla 27,80 Kč a náhrada 4,40 Kč/km (dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), takže jízdné za tuto cestu je 1 381,52 Kč, dne datum byla cena benzínu 33,80 Kč a náhrada 4,40 Kč/km (dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.), takže jízdné za tuto cestu je 1 470,21 Kč, a dne datum a datum byla cena benzínu (dle předloženého nákupního dokladu ze dne datum) 48,90 Kč a náhrada 4,70 Kč/km (dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.), takže jízdné v tyto dny činí 2 x 1 759,57 Kč), náhradu za ztrátu času ve výši 2 400 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT (za každou ze 4 cest 6 půlhodin po 100 Kč), částku 15 397,38 Kč odpovídající DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (21 % z částky 73 320,87 Kč), částku 4 171 Kč za soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a dále částku 2 950 Kč odpovídající žalobkyní zaplacené a vyčerpané záloze na znalecký posudek (zbývajících 50 Kč nebylo čerpáno, jak vyplývá z platebního poukazu na č. l. 135 Kč, a tedy bude žalobkyni okresním soudem vráceno). Oproti tomu žalobkyni nenáleží odměna a náhrada hotových výdajů za podání jejího zástupce ze dne datum, jímž pouze sděloval souhlas s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání, a tedy nešlo o písemné podání ve věci samé ani o jiný úkon právní služby ve smyslu § 11 AT. Nenáleží jí ani náhrada za písemný závěrečný návrh jejího zástupce ze dne datum, neboť jej nelze považovat za účelný v situaci, kdy mu nic nebránilo učinit závěrečný návrh a vyčíslit náklady řízení ústně do protokolu u předchozího jednání. Krajský soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 95 839,25 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v Liberci do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, je proti výroku I tohoto rozsudku přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené v § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem.