35 Co 210/2024

Plný text

Krajský soud v adresa – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. Kateřinou Sigmundovou sídlem Jiráskova 614/11, 470 01 Česká Lípa 2. Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B 3. Jméno advokátky C, narozená Datum narození advokátky C bytem Adresa advokátky C o žalobě oprávněného dědice, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 48 C 117/2024–35 ze dne 19. 6. 2024 I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II o nákladech řízení mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení první žalované k rukám advokátky Jméno advokátky A náklady řízení před okresním soudem ve výši částka, druhému žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši částka a třetí žalované náklady řízení před okresním soudem ve výši částka. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaných zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od dubna 2017 do datum ve výši částka. Výrokem II okresní soud uložil žalobkyni povinnost nahradit první žalované, k rukám její právní zástupkyně, náklady řízení ve výši částka, k rukám druhého a třetí žalované pak náklady řízení ve výši částka každému, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Při rozhodování o nákladech řízení vyšel okresní soud z plného úspěchu žalovaných ve věci, neboť žaloba byla vůči všem třem žalovaným v plném rozsahu zamítnuta. Výši odměny advokáta, jímž byla zastoupena první žalovaná, za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a účast u jednání soudu) okresní soud určil z tarifní hodnoty ve výši částka, tedy tvořené součtem žalobkyní požadované jistiny pohledávky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z této částky kapitalizovaného žalobkyní k datum ve výši částka. Náklady druhého žalovaného a třetí žalované určil jako paušální každému ve výši částka za účast na jednání.

3. Proti výroku II rozsudku o nákladech řízení se včas odvolala žalobkyně. Namítá, že okresní soud nesprávně rozhodl o odměně právní zástupkyně první žalované, neboť vycházel z tarifní hodnoty ve výši částka zahrnující také žalobkyní kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, ačkoliv měl správně vycházet pouze z částky částka představující jistinu žalobkyní tvrzené pohledávky. Namítá rovněž, že náhrada odměny za účast advokáta u jednání soudu měla být první žalované přiznána jen v poloviční výši, neboť při prvním jednání soudu došlo ihned k vyhlášení rozhodnutí ve věci. I nadále má navíc za to, že u protistrany došlo k obohacení. Jednorázovou úhradu okresním soudem určené částky si žalobkyně nemůže dovolit. Náhrada nákladů první žalované měla včetně náhrady hotových výdajů a daně z přidané hodnoty činit maximálně částka.

4. První žalovaná navrhla, aby bylo rozhodnutí v napadeném rozsahu jako správné potvrzeno. Tarifní hodnota sporu byla určena správně ve výši částka, pokud se žalobkyně rozhodla úrok z prodlení vyčíslit jako konkrétní částku a spolu s jistinou jej učinit předmětem řízení. Nelze ani krátit odměnu za účast u ústního jednání konaného dne datum, neboť při něm bylo prováděno dokazování, došlo k poučení účastníků a teprve poté byl ve věci vyhlášen rozsudek.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení v napadeném rozsahu, tj. pouze ve výroku II o nákladech řízení, a to bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř.], a dospěl k závěru, že odvolání je z části důvodné.

6. Vzhledem k tomu, že žaloba byla vůči žalovaným v celém rozsahu zamítnuta, postupoval okresní soud správně, když podle § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil povinnost k náhradě nákladů řízení v plném rozsahu vůči žalovaným žalobkyni.

7. Zcela správně rovněž okresní soud určil počet úkonů právní služby, za něž náleží zástupci první žalované odměna i to, že za tyto úkony přísluší odměna v plné výši. Těmito úkony právní služby jsou převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) a účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Není důvodnou námitka žalobkyně, že soud měl přiznat odměnu právní zástupkyně první žalované za účast u tohoto jednání jen ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. f) AT. Podle tohoto ustanovení se totiž postupuje jen tehdy, šlo-li o jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí. Jak ale vyplývá z protokolu o jednání dne datum, účastníci byli v průběhu jednání okresním soudem opakovaně poučeni o procesních právech a povinnostech, proběhlo dokazování, přítomným účastníkům byla rovněž poskytnuta poučení dle § 118b odst. 1, § 114c a §119a o.s.ř. Až poté byl vyhlášen rozsudek ve věci. Jestliže se tedy zástupkyně první žalované tohoto jednání účastnila, šlo o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a nikoliv o úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. f) AT.

8. Přisvědčit je ale třeba žalobkyni v námitce ohledně nesprávně určené tarifní hodnoty sporu.

9. Podle § 8 odst. 1 AT není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

10. Z obsahu žaloby doplněné na základě výzvy okresního soudu dne datum vyplývá, že žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Ten žalobkyně vyčíslila za dobu od dubna 2017 do datum na částku částka. Je tedy z žaloby zřejmé, že částku částka žalobkyně požadovala jako úrok z prodlení, a to z jistiny v řízení uplatněné (z částky částka). Potom ovšem představuje úrok z prodlení, pokud je žalován spolu s jistinou (nikoli jako samostatný nárok), příslušenství pohledávky, které se do tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT nezapočítává. Bez významu pro určení tarifní hodnoty sporu potom je, zda účastník příslušenství požaduje v procentní výši, či zda je (jako v daném případě žalobkyně) k určitému okamžiku kapitalizuje. Odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty sporu určené podle § 8 odst. 1 AT a § 7 AT ve správné výši částka proto činí částka.

11. Žádným způsobem potom nelze v rámci rozhodování o nákladech řízení zohlednit žalobkyní tvrzený příslib žalovaných k jakémusi vypořádání, neboť odvolací soud je vázán pravomocným rozhodnutím okresního soudu ve věci samé, proti němuž si žalobkyně odvolání nepodala.

12. Náklady řízení první žalované s ohledem na shora uvedené činí částka a sestávají z odměny za dva uvedené úkony právní služby po částka za každý z nich, náhrady hotových výdajů v paušální výši dle § 13 odst. 1 a 4 AT po částka za každý z úkonů a náhrady za daň z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši částka. U druhého a třetí žalované pak činí náklady u každého z nich částka, jako paušální náhrada nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., spojená s účastí u jednání dne datum.

13. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v nákladovém výroku II podle § 220 o.s.ř. změnil tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit první žalované náklady řízení ve správně stanovené výši částka a druhému žalovanému částka a třetí žalované částka, a to v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Při posuzování úspěchu v odvolacím řízení vyšel odvolací soud z toho, že žalobkyně navrhovala snížení náhrady nákladů řízení první žalované na částku částka, oproti okresním soudem přiznaným částka. Vzhledem k tomu, že náklady řízení byly odvolacím soudem stanoveny ve výši částka, lze uzavřít, že žalobkyně, jež v odvolacím řízení náklady nevynaložila, v něm byla převážně úspěšná (60 % oproti 40 %). Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.