48 C 117/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B 3. Jméno advokátky C, narozená Datum narození advokátky C bytem Adresa advokátky C o žalobě oprávněného dědice I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit první žalované náhradu nákladů řízení v částce 17 133,60 Kč, k rukám zástupkyně žalované, k rukám druhého a třetí žalovaného náklady řízení ve výši 300 Kč každému, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit jí jako opomenuté dědičce po matce jméno FO, nar. datum zemřelé datum, 1/8 podílu z ceny nemovitosti, domu č.p. Anonymizováno, adresa a pozemku č. Anonymizováno v k.ú. adresa, prodané v dubnu 2017. Konkrétně po žalované Jméno žalované požaduje úhradu částky 141 696 Kč, po žalované jméno FO (Jindrové) požaduje 1/8 rozdílu mezi nejvyšším podáním v dražbě 1 201 000 Kč a uspokojenou pohledávkou z exekuce sp. zn. spisová značka. Co požaduje po žalovaném jméno FO neuvedla. Žaloba byla odůvodněna tím, že se z důvodu zaneprázdnění a péče o nezletilého syna nedozvěděla o probíhajícím dědickém řízení, kdy předpokládala, že bude kontaktována telefonicky, doporučeným dopisem a podobně, když její sourozenci (žalovaní) měli veškeré kontakty na její osobu. Sestra ji na pohřbu přesvědčovala, aby se dědictví vzdala, což odmítla. Dohodu dědiců uzavřeli bez evidentní snahy kontaktovat její osobu. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila. První žalovaná, prostřednictvím své zástupkyně, k žalobě uvedla, že vzhledem k úmrtí matky žalobkyně v roce 2001 je nutno věc posuzovat podle starého občanského zákoníku, kdy měla žalobkyně možnost podat žalobu do tří let od právní moci usnesení o dědictví. Vznesla tedy námitku promlčení, ke které se připojili oba další žalovaní. Dále uvedla, že z dědického spisu jasně vyplývá, že soud i notářka po pobytu žalobkyně pátraly včetně toho, že pátraly prostřednictvím Policie ČR a její pobyt nezjistily. Žalobkyně byla přítomna na pohřbu matky, tedy o jejím úmrtí prokazatelně věděla, přesto svá práva v dědickém řízení neuplatnila. Dále uvádí, že žádný z žalovaných ničeho nedědil, dědictví připadlo manželovi zůstavitelky. Z dědického spisu Okresního soud v adresa spisová značka soud zjistil, že řízení ve věcí projednání dědictví po jméno FO, nar. datum, zemřelé datum, bylo skončeno usnesením ze dne 11.2.2003 č.j. spisová značka, kterým byla schválena dohoda o vypořádání dědictví tak, že veškerý majetek zůstavitelky nabyl pozůstalý manžel právnická osoba, nar. datum. Žalovaní z dědictví ničeho nenabyli. Toto usnesení nabylo právní moci dne 1. 3. 2003. Žalobkyně se projednání neúčastnila, ačkoli byla obesílána na známé adresy, a to adresa, a to i prostřednictvím dožádání u Okresního soudu v adresa ČR, kdy tato zjistila, že se z této adresy odstěhovala v lednu 2002. Ani prostřednictvím Ústřední evidence obyvatel a právnická osoba v adresa se notářce skutečný pobyt žalobkyně nepodařilo zjistit, kdy tato zásilky nepřebírala ani na místě zapsaného trvalého pobytu. Pokud se týká dalších předložených důkazů, kupní smlouvy mezi první žalovanou a Anonymizováno s.r.o. ze dne 20.4.2017, předávacího protokolu k této kupní smlouvě, usnesení soudního exekutora o příklepu č.j. spisová značka ze dne 30.5.2016, vyrozumění KN o PM usnesení o příklepu, tak z těchto důkazů soud nezjistil žádnou, pro řízení relevantní, skutečnost. Podle ustanovení § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Podle ustanovení § 485, odst. 1 zákona č. 40/1964Sb., občanského zákoníku, ve znění platném k 1. 3. 2003, zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Podle ustanovení § 101 zákona č. 40/1964Sb., občanského zákoníku, ve znění platném k 1. 3. 2003, pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle ustanovení § 105 zákona č. 40/1964Sb., občanského zákoníku, ve znění platném k 1. 3. 2003, jde-li o právo oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 485), počne běžet promlčecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno. Na základě provedeného dokazování a aplikace těchto ustanovení dospěl soud k závěru, že právo stěžovatelky na vydání dědictví bylo promlčeno, neboť tříletá promlčecí lhůta upravená v § 485 odst. 1 občanského zákoníku je objektivní, přičemž žalovaní vznesli námitku promlčení. Z tohoto důvodu žalobu zamítl. Z dědického spisu je navíc zřejmé, že žalovaní z dědictví ničeho nenabyli. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 133,60 Kč. Tyto náklady u první žalované sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 141 696 Kč sestávající z částky 6 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 6. 6. 2024 a z částky 6 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč. Náklady druhého a třetí žalované tvoří jedna paušální náhrada po 300 Kč u každého za účast na jednání (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/13). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.