35 Co 272/2024
č. j. 35 Co 272/2024-42
V PLATNOSTI- OS Č. Lípa 15 C 83/2024-22
- KS Ústí 35 Co 272/2024-42
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci změnil rozsudek okresního soudu, protože závěr o neprokázané povinnosti žalovaného platit nájemné za používání tabletu byl nesprávný. Soud uznal, že mezi žalovaným a společností vznikla smlouva o nájmu, která zahrnovala povinnost platit měsíční poplatek za dobu tří let. Na základě dokumentů, včetně potvrzení o převzetí přístroje a faktur s účtováním poplatků, bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil nájemné za čtyři měsíce. Soud proto rozhodl, že žalobce má nárok na zaplacení částky s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně.
Plný text
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobce Jméno žalobce., IČO IČO žalobce, sídlem Adresa advokáta, zastoupeného advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta, proti žalovanému Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného, o zaplacení 30 405 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 15 C 83/2024-22 ze dne 27. 6. 2024, takto:
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II žalobu částečně zamítajícím mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta 1. Shora označeným rozsudkem okresní soud částečně vyhověl žalobě a žalovanému uložil zaplatit částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení (výrok právnická osoba požadavku na zaplacení částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II). Své rozhodnutí opřel o zjištění, že žalovaný po předchozí elektronické komunikaci mezi ním a společností právnická osoba. převzal v rámci služby „jméno FO“ od společnosti právnická osoba. dne datum tablet „iPod Pro 12.9, 128 GB“ v hodnotě částka. Přístroj nevrátil a nezaplatil ani jeho cenu. Dovozuje proto okresní soud, že došlo na straně žalovaného na úkor společnosti právnická osoba. k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Protože nárok na peněžitou náhrada byl smlouvou z datum postoupen žalobci, uzavírá okresní soud, že v požadavku na zaplacení částka a úroků z prodlení je žaloba oprávněná. Pokud však jde o požadavek na zaplacení jako nájemného za nájem přístroje v období 4 měsíců, od datum do datum po částka měsíčně, tj. ve výši celkem částka, uzavřel okresní soud, že z dokumentů předložených žalobcem povinnost žalovaného platit nájemné („poplatky“ za členství v programu „jméno FO“) ve výši částka měsíčně nevyplývá. Žalobce tedy dle okresního soudu neprokázal, že by se žalovaný k takové povinnosti vůči právnímu předchůdci žalobce zavázal. Převážně úspěšnému žalobci okresní soud s odkazem na § 142 odst. 2 občanského soudního řádu přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka (výrok III).
2. Proti zamítavému výroku II rozsudku se včas odvolal žalobce. V odvolání namítá, že již v řízení před okresním soudem, společně s podáním z datum předložil soudu listiny, z nichž vyplývalo, že žalovaný požádal o členství v programu „jméno FO“, v jehož rámci mu bude do užívání předán označený tablet, a to za nájemné („cenu“) ve výši částka měsíčně. Že mezi společností právnická osoba. a žalovaným došlo k dohodě o placení takového nájemného, dokládá to, že žalovanému byl přístroj předán a žalovaný při předání prvních částka zaplatil a tuto částku hradil i několik dalších měsíců. Žalobce poukazuje na to, že nárok na nájemné ve výši částka (za období od datum do datum) úspěšně proti žalovanému uplatnil v řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, pročež ve smyslu § 13 občanského zákoníku očekával, že věc bude posouzena obdobně. V petitu odvolání navrhuje žalobce, aby byl rozsudek v napadeném výroku změněn tak, že žalobě bude vyhověno i v požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím.
3. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal rozsudek okresního soudu i jeho postup v předchozím řízení a po zopakování dokazování sdělením obsahu „Podmínek programu jméno FO“, části 2., dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
4. Neobstojí totiž při respektování pravidla volného hodnocení důkazů, jak je zakotveno v ustanovení § 132 o. s. ř., závěr okresního soudu, že závazek žalovaného k placení nájemného není prokázán. Ačkoli žalobce nedokládá listinu obsahující smlouvu mezi účastníky, v níž by byl explicitně vyjádřen závazek žalovaného k placení nájemného ve výši částka měsíčně, lze (s přihlédnutím k absenci námitek ze strany žalovaného o jiném skutkovém stavu) na základě ostatních listin při jejich hodnocení ve vzájemné souvislosti dospět k závěru, že žalovaný takový závazek převzal.
5. Především zachycuje „objednávka Anonymizováno, že žalovaný dne datum objednal elektronicky u společnosti právnická osoba., že mu bude v rámci „služby jméno FO“ dodán tablet „iPod Pro 12.9, 128 GB“ za „cenu částka“. Společnost právnická osoba. obratem potvrzuje přijetí objednávky „pronájmu zboží v programu jméno FO“ za „částka“ a jednorázový poplatek částka za předání přístroje. Vyplývá přitom z „Podmínek programu jméno FO“, s nimiž žalovaný jako zákazník vyjádřil podpisem „Předávacího protokolu“ dne datum při převzetí tabletu výslovně souhlas, že se zákazník zavazuje „pravidelně hradit měsíční členský poplatek za každý jednotlivý Přístroj“, a to „jedenkrát měsíčně na základě předem zaslané faktury“ ve výši stanovené „v ceníku nebo nabídce na členství“ (bod 2.
1. Podmínek). Společnost právnická osoba. naproti tomu zavazuje se přenechat zákazníkovi „přístroj“ - tablet do užívání na dobu 3 let (bod 6.
1. Podmínek). Dokládá pak výpis z elektronická evidence vedené společností právnická osoba., že žalovaný při převzetí tabletu v provozovně v adresa uhradil avizovaný „členský poplatek“ ve výši částka a poplatek částka za předání přístroje. Podle společností právnická osoba. vystavených faktur č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum, č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum, bylo žalovanému pravidelně měsíčně účtováno placení poplatku částka za užívání přístroje v následujícím období v délce jednoho měsíce. Splatnost poplatku byla stanovena ve fakturách vždy do 24. dne téhož měsíce.
6. Vyplývá z objasněných skutečností, že mezi společností právnická osoba. (jako podnikatelem) a žalovaným (spotřebitelem) došlo minimálně k okamžiku, kdy žalovaný dne datum převzal tablet, k uzavření smlouvy mající v základních parametrech povahu smlouvy o nájmu ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“). Jestliže se na straně jedné společnost právnická osoba. (jako pronajímatel) zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání (po dobu tří let) nezuživatelnou movitou věc, a to zřetelně nikoli bezúplatně, bylo na straně druhé povinností žalovaného platit (dle § 2201, § 2213 a § 2217 o. z.) nájemné. Toto nájemné - označované v „Podmínkách programu jméno FO“, které je třeba považovat za součást smlouvy, jako „členský poplatek“ - činilo částka měsíčně a bylo splatným ve lhůtě stanovené vyúčtováním.
7. Protože nevyplývá z ničeho, že by nájem (který měl dle smlouvy trvat od datum do datum) skončil před datem datum a zároveň nebylo ze strany žalovaného (který v tomto směru má povinnost tvrdit a prokazovat) ani jen tvrzeno, že by nájemné ve výši celkem částka za období (4 měsíců) od datum do datum uhradil, lze uzavřít, že žalobou uplatněný požadavek na zaplacení částka je po právu. Zároveň, jestliže žalovaný nezaplatit nájemné, jak bylo vyúčtováno, ocitá se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení, což dle § 1970 o. z. zakládá právo věřitele na úroky z prodlení ve výši odpovídající „ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů“ (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
8. Má proto žalobce, jemuž byla pohledávka společnosti právnická osoba. za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. o. z. postoupena „Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek“ datovanou datum, jako věřitel proti žalovanému nárok na zaplacení celkem částka s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně plynoucí z celkem hodnota dosud neuhrazených plateb nájemného po částka od datum, datum, datum a datum.
9. Je tedy rozhodnutí okresního soudu v důsledku dílčích nesprávných skutkových závěrů v napadeném zamítavém meritorním výroku věcně nesprávné, a proto jej odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobci přiznal i nárok na zaplacení částka s úroky z prodlení.
10. V souvislosti se změnou rozsudku bylo v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodováno jak o nákladech řízení odvolacího tak nově o nákladech řízení před soudem prvního stupně. V obou případech uplatní se ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V obou řízeních zcela úspěšný žalobce tak má právo na náhradu všech nákladů. V řízení před okresním soudem tvoří tyto náklady odměna zástupce spojená s převzetím zastoupení, podáním žaloby a účastí u ústního jednání, dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif („AT“), a s předžalobní jednoduchou výzvou dle § 11 odst. 2 AT ve výši celkem částka (z tarifní hodnoty částka, dle § 7 bod 5. AT), hotové výdaje zástupce spojené se čtyřmi úkony právní služby v paušální výši celkem částka (§ 13 odst. 4 AT), částka odpovídající dani z přidané hodnoty, které je zástupce plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), ve výši částka (21 % z částka, dle zákona č. 235/2004 Sb.) a zaplacený soudní poplatek ve výši částka, celkem hodnota, částka.
11. V řízení před odvolacím soudem jde o odměnu zástupce spojenou s podáním odvolání a účastí u ústního jednání ve výši celkem částka (z tarifní hodnoty částka, dle § 7 bod 3 AT), hotové výdaje zástupce v paušální výši částka (§ 13 odst. 4 AT), částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši částka (21 % z částka) a zaplacený soudní poplatek ve výši částka, celkem částka. Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Proti rozsudku lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky u Okresního soudu v České Lípě. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může se oprávněný domoci plnění v řízení o výkon rozhodnutí či v řízení exekučním.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.