35 Co 445/2024

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátem Jméno advokáta A, sídlem Adresa advokáta A, proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované, sídlem Adresa žalované, zastoupená advokátem Jméno advokáta B, sídlem Adresa advokáta B, o 2 031 262,88 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 35 C 173/2020-227 ze dne 11. 7. 2024,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta B náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 82 207 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu o zaplacení 2 031 262,88 Kč s příslušenstvím a výrokem II žalobkyni uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 223 438,60 Kč.

2. Žalobkyně se uvedené částky domáhala s tím, že na zakázku „výstavba požárního vodovodu adresa – Anonymizováno, kde byla žalobkyně dodavatelem díla, u žalované objednala materiál, mimo jiné i vodovodní potrubí 250x22 SDR 11. Byť šlo o náhradu původně poptávaných položek, bylo z označení „požární voda“ v objednávce zřejmé, že materiál bude žalobkyní použit jako potrubí pod stálým tlakem. Dodaný materiál však nesplňoval požadavky na tlakové potrubí a po zabudování do stavby začal praskat. Žalobkyně v rámci záruky za dílo popraskané potrubí vyměnila, přičemž objednatel díla společnost právnická osoba, která prováděla sama související práce spočívající ve výkopech, rozebrání a znovu obnovení zámkové dlažby a novém zásypu potrubí v ploše opravy, u žalobkyně uplatnila jako škodu cenu těchto prací ve výši žalované částky. Protože škoda v této výši vznikla z důvodu, že žalovaná žalobkyni dodala nevhodný materiál, požaduje žalobkyně dluh jí vzniklý nahradit od žalované.

3. Okresní soud vyšel z toho, že kupní smlouva byla uzavřena na základě objednávky č. Anonymizováno z 26. 3. 2015, v níž byl materiál označen celkově jako „požární voda“ a obsahoval mimo jiné i položku vodovodní potrubí 250x22,7 SDR 11. právnická osoba dodávkách žalovanou dodané potrubí bylo použito na výstavbu požárního vodovodu, na kterém došlo následně k několika haváriím. Při odborném posouzení bylo zjištěno, že na použitém potrubí není uvedena žádná tlaková řada ani relevantní norma a příčinou jeho praskání bylo použití potrubí pro beztlaké aplikace. Mělo přitom být na výstavbu požárního vodovodu použito potrubí pod stálým tlakem odpovídající materiálu PE 100 a tlakové normě 16. K porušení smluvní povinnosti ze strany žalované však nedošlo. Byť původně 10. 2. 2015 bylo žalobkyní poptáváno potrubí dokonce vyššího kvalitativního typu PE RC a toto rovněž na základě poptávky žalované u jejího dodavatele (Anonymizováno) žalobkyni nabídnuto (jako potrubí voda RCTEC), byl následně požadavek po konzultaci s investorem (objednatelem díla právnická osoba) změněn na potrubí PE 100. Žalobkyni byla poté 27. 2. 2015 odeslána nabídka datovaná 10. 2. 2015, kde byla vedle položky potrubí RCTEC jako alternativa naceněna položka voda potrubí PE 100. Ani na základě této nabídky však nedošlo k objednávce, ani potrubí RCTEC ani PE 100. Nabídka neobsahovala údaj o její platnosti, přičemž s přihlédnutím k tomu, že její podkladová nabídka od výrobce (Anonymizováno) byla platná do 15. 3. 2015, nemohla žalobkyně objednávat na základě nabídky Anonymizováno z 10. 2. 2015 doručené e-mailem 27. 2. 2015. To platí zejména proto, že v uskutečněné objednávce vodovodní potrubí rozměru 250x22,7 nebylo označeno v souladu s původní poptávkou, nýbrž jen jako SDR 11. Nepostačuje přitom uvedení pojmu požární voda, měla v případě požadavku tlakového potrubí žalobkyně v objednávce výslovně uvést, že má jít o potrubí RC TEC nebo kvalitu PE 100. Pokud v objednávce žalobkyně kvalitu potrubí neuvedla, nemůže se odvolávat na dřívější komunikaci účastníků a z ní plynoucí požadavek na typ materiálu. V mezičase mohlo dojít k ústnímu jednání účastníků, jehož výsledkem byla změna druhu/kvality potrubí, jež se promítla do objednávky z 26. 3. 2015. Tomu nasvědčuje objednávka žalované u jejího dodavatele – výrobce potrubí. Pokud proto žalobkyně v objednávce požadavek na to, aby potrubí bylo tlakové, neuplatnila, platí, že obdržela od žalované, co si objednala. Žalobkyně jako odborník a zhotovitel díla musela být seznámena s minimálními nároky na kvalitu potrubí, jako hlavního předmětu díla, a kvalifikovaně přistoupit i k finální objednávce. Bylo její povinností co do požadované kvality potrubí specifikovat minimálně tlakovou řadou nebo typem materiálu. Jestliže tak neučinila jde to k její tíži. Přitom bez objektivního důvodu převzala dodané zboží bez řádné obhlídky, aniž by na něm údaje o typu a vlastnostech byly vyraženy. Není proto naplněn již první předpoklad odpovědnosti žalované za tvrzenou škodu, a sice porušení smluvní povinnosti z její strany. Proto soud žalobu zamítl a zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu, sestávající z odměny za deset úkonů právní služby po 16 460 Kč za jeden úkon a dvou úkonů právní služby v poloviční výši po 8 230 Kč za jeden úkon, celkem 12 náhrad hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč a náhradě daně z přidané hodnoty z uvedených částek, celkem 223 438,60 Kč.

4. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně. Za nesprávné považuje hodnocení vztahu prvotní komunikace mezi účastníky s konečnou objednávkou žalobkyně z 26. 3. 2015. Nelze přitom vůbec vycházet z komunikace mezi žalovanou a jejím dodavatelem – výrobcem potrubí (Anonymizováno), neboť žalobkyně neměla žádnou vědomost o obsahu komunikace žalované s ním. Z nabídky výrobce Anonymizováno z datum je zřejmá její platnost do 15. 36. 2015, tedy více jak jeden měsíc, což je zřejmě běžné v odvětví. Cena potrubí RCTEC byla pro žalobkyni vysoká, proto požádala o nabídku potrubí v kvalitě PE 100. Tomu odpovídá doplnění původní nabídky o alternativu v podobě PE 100. Nabídka výrobce sice měla platnost vyznačenu do 15. 3. 2015, ale odeslána byla až 27. 2. 2015. Doba objednávky tak spadá do období jednoho měsíce. I z dohody žalované s výrobcem z 5. 3. 2015 je zřejmé, že objednávka z datum přímo souvisí s předchozím vyjednáváním o kvantitativních a kvalitativních vlastnostech materiálu, jakož i ceně. Nemohlo jít o novou, nesouvisející objednávku, když ani neobsahuje cenu či odkaz na ni. Rovněž ve veškerých dokumentech týkajících se zakázky, od prvotní poptávky přes komunikaci mezi žalovanou a výrobcem potrubí, je konzistentně uváděno místo plnění adresa, respektive adresa. I to potvrzuje, že šlo o veřejně identifikovanou zakázku, jejíž specifikace byla všem zúčastněným dopředu známa. Veškerá obchodní komunikace i celý kontraktační proces se proto týkal jedné a téže zakázky ve Stříbře a nelze objednávku z datum vykládat izolovaně. Vyšel okresní soud nesprávně při závěru o tom, že objednávka z 26. 3. 2015 byla výsledkem nového ústního jednání, jen z komunikace výhradně mezi žalovanou a výrobcem potrubí. Nesprávně okresní soud žalobkyni vytýká, že v objednávce nevyjasnila požadavek na kvalitu potrubí. Bylo přece zřejmé, že jde v případě požární vody o tlakové potrubí. Povinnost odborné péče porušila žalovaná, která dodala potrubí pro beztlaké aplikace, ačkoli objednán byl materiál pro požární vodovod. Jestliže byl žalovaná informována, že potrubí bude použito pro požární rozvody pod tlakem, měla tomu být přizpůsobena dodávka bez ohledu na označení potrubí v objednávce. Termín požární voda je třeba vykládat dle § 558 o. z. jako tlakové potrubí. Již jen z toho, že objednávka obsahuje i další materiál, nepochybně používaný výhradně v tlakových aplikacích (hydranty, tvarovky, šoupata), neboť v beztlakém (gravitačním) potrubí by jejich užití nebylo funkční ani smysluplné, muselo být žalované zřejmé, že je objednáno tlakové potrubí. Požární vodovod z beztlakých trubek by nemohl plnit svůj účel. Povinností žalované proto bylo informovat žalobkyni, že dodaný materiál není určen pro tlakové aplikace či rizicích jeho použití v požárním rozvodu. Jinak porušila povinnost jednat poctivě a v souladu s požadavky odborné péče. Aby předcházela vzniku škod, bylo povinností žalované dbát, aby dodané zboží splňovalo účel, pro který si je odběratel objednal. Byť mohla žalobkyně formulovat svoje požadavky přesněji, spoléhala na odbornost svého dodavatele. Porušila žalovaná svoji smluvní povinnost dodat řádné plnění a stíhá ji povinnost nahradit škodu z toho vzniklou. Mezi vadným plněním smlouvy a vznikem škody je zřejmá příčinná souvislost, neboť nebýt dodání vadného materiálu, k poruchám na potrubí by nedošlo. Doplnila žalobkyně v reakci na předběžný názor stranám sdělený před odvolacím jednáním, že její odbornost se především vztahuje k plynárenství, nikoli značení a certifikaci vodovodního potrubí, s nímž běžně nepracuje. Nesouhlasí proto se závěrem, že měla mít odbornou znalost týkající se označování potrubí dle norem ČSN, mezi účastníky závazně nesjednanými. Navíc šlo o potrubí vyráběné na zakázku, kdy žalobkyně spoléhala, že obdrží materiál odpovídající kvality, bez nutnosti podrobnější kontroly nad rámec běžných postupů. Podle judikatury nelze po odběrateli požadovat zvýšenou obezřetnost vůči vadám, jejichž odhalení vyžaduje odbornou expertízu nebo speciální znalosti. Za klíčové žalobkyně považuje, že potrubí bylo opatřeno modrým pruhem, kdy takto je označováno potrubí k rozvodu pitné vody, tedy potrubí tlakové. Za nepodstatné naopak žalobkyně považovala, že nebyly na trubkách vyznačeny další údaje dle normy jako tlaková třída či výrobce. Technické normy ČSN v obchodním styku představují uznávaný standard odborné péče. Proto byl modrý pruh dostatečným ujištěním o jakosti. Žalovaná se nemůže odpovědnosti za škodu zprostit. Je primárním původcem vzniklé škody, kdy žalobkyně nevěděla a nemohla vědět, že potrubí požadované parametry nesplňuje. V případě zvažování spoluúčasti žalobkyně na vzniklé újmě jde z její strany nanejvýš o minimální opomenutí (např. že si nevyžádala certifikát či nezkoumala značky na potrubí) nezakládající snížení nároku na náhradu škody, neboť okolnosti přičitatelné poškozenému přispěly ke škodě zanedbatelně. Skutečné spoluzavinění žalobkyně se neprokázalo, i v hypotetickém případě jejího drobného pochybení platí, že primární a podstatnou příčinou škody bylo vadné plnění žalované. Navrhuje proto žalobkyně, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu jako správný potvrzen. Podstatným je, jak a kým byla objednávka v konečné fázi učiněna a že zboží žalobkyně převzala, aniž by k němu měla jakékoli výhrady. Objednávku učinil právnická osoba, jenž zboží následně i převzal. Dodáno bylo to, co bylo objednáno, zboží nebylo reklamováno. adresa bylo výslovně označeno jako netlakové potrubí. Nerozporuje žalovaná, že prvotní poptávka byla na tlakové trubky, nabídku ale žalobkyně nevyužila a cca po měsíci bez návaznosti na prvotní poptávku objednala zboží s netlakovými parametry, které přímo k této zakázce bylo vyrobeno a dodáno podle požadavku přímo z výrobního závodu na stavbu. Žalobkyně byla ta, kdo věděla a musela vědět, že objednává levnější netlakové potrubí, a to instalovala na stavbu, o níž žalovaná neměla informace. Žalobkyně je odborníkem, dokonce školí a vydává certifikáty pro práci se svařováním a instalací potrubí. I zakázku řešící pan jméno FO musel vědět, že takto označené zboží není tlakové. Žalobkyně tedy potrubí převzala a zabudovala s vědomím, že je netlakové. Nejpozději by to musela zjistit při svařování, neboť svařování provádí jedině osoby s certifikací, potrubí musí projít tlakovou zkouškou a musí k němu být vystaven certifikát. Mimo jiné i z toho, že takový certifikát žalobkyně nepředložila, je zřejmé, že vědomě instalovala netlakové potrubí, aby ušetřila. Na webových stránkách se žalobkyně prezentuje jako firma s bohatými zkušenostmi s výstavbou plynovodů a vodovodů, což dokládá mimo jiné i certifikátem týkajícím se montáže vodovodních a kanalizačních přípojek. Žalobkyně ani za zakázku nezaplatila, má celou řadu věřitelů, z čehož zřejmě pramení snaha přenést odpovědnost na třetí osoby. Svoji pravou tvář ukázala i tím, že se účelovým postoupením pohledávky nepochybně snažila vyhnout hrazení nákladů řízení.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení a po doplnění dokazování čtením části České technické normy ČSN EN 12201 týkající se značení trubek, popisu činnosti žalobkyně na jejích webových stránkách a certifikátu k montáži mimo jiné vodovodních přípojek zde umístěným a konečně i smlouvy o postoupení pohledávky dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Byl v daném případě žalobkyní (jež je ve sporu i nadále aktivně legitimována, jestliže v řízení uplatněná pohledávka, během řízení postoupená společnosti právnická osoba, byla žalobkyni smlouvou z datum postoupena zpět a žalované to bylo oznámeno) uplatněn nárok na náhradu skutečné škody spočívající ve vzniku dluhu (ve smyslu druhé věty § 2952 o. z.), který měl žalobkyni vzniknout jako dodavatelce vůči objednateli (právnická osoba) vadným plněním díla. Částka požadovaná po žalobkyni objednatelem díla a uplatněná vůči žalované v projednávané věci má představovat objednatelem díla vynaložené náklady související s opravou praskajícího potrubí (na zemní práce, rozebrání a obnovení zámkové dlažby, nový zásyp potrubí a další). Škoda měla dle žalobkyně vzniknout jako důsledek vadného plnění z kupní smlouvy (porušení povinnosti dodat předmět koupě ve sjednané jakosti a provedení) uzavřené mezi účastnicemi.

8. Objasnil okresní soud, že žalobkyně u žalované objednávkou z 26. 3 2015 č. Anonymizováno objednala mimo jiné i vodovodní potrubí 250x22,7 SDR 11 v množství 80x12m, objednávka veškerého materiálu byla uvozena jako „požární voda“ a místo doručení určeno v adresa. Objednávce předcházela komunikace mezi účastnicemi i mezi žalovanou a jejím dodavatelem – výrobcem potrubí (Anonymizováno, kdy nejprve bylo žalobkyní poptáváno pro zakázku „výstavba požárního vodovodu adresa – Anonymizováno (v komunikaci označováno jako adresa) potrubí v kvalitě RC (RCTEC) a na něj zpracována nabídka výrobcem i žalovanou, a následně k požadavku žalobkyně byla zpracována výrobcem i žalovanou nabídka s alternativou k potrubí v kvalitě RC, potrubím PE 100 (nabídky Anonymizováno, táž nabídka ve verzi s náhradou, všechny s datem datum). Podle objednávky žalobkyně z datum žalovaná shodně označené potrubí (250x22,7 SDR 11) objednala datum u výrobce s označením požární voda a s místem dodání na stavbu adresa. Převzetí potrubí (shodně označeného SDR 11) ve dvou dodávkách potvrdila žalobkyně na dodacích listech výrobce (Anonymizováno.) DL-530/2015 a DL-551/2015 z 22. 4. a 24. 4. 2015. Následně žalovaná žalobkyni vystavila datum fakturu č. hodnota a dodací list k této faktuře, v nichž je předmětné potrubí označeno znovu jen HDPE SDR11, oproti jinému materiálu označenému jako PE 100.

9. Správně dále okresní soud ze zprávy právnická osoba. zpracované pro objednatele díla společnost právnická osoba zjistil, že ze vzorků použitých při stavbě požárního vodovodu (jeden úřez trubky s prasklinou, jeden referenční úřez bez poškození), že z označení přímo na trubce neplyne, že se jedná o potrubí pro tlakové rozvody, není zde uvedena relevantní norma ani tlaková řada PN, není označen ani typ materiálu PE 80 nebo PE 100. K porušení trubky došlo tzv. křehkým lomem, přičemž z výsledku tlakového testu plyne, že nejde o materiál PE 80 nebo PE 100, a není proto vhodný pro trvalé zatížení vnitřním přetlakem. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO k „příčinám praskání potrubí HZV z PEHD“ bylo okresním soudem zjištěno, že rozhodující příčinou poruch rozvodů bylo použití trub pro beztlaké aplikace. Zkoušky potvrdily, že použité potrubí neodpovídá materiálu PE 100 a ani se svými parametry požadavkům na ně neblíží. Současně z podkladové části posudku vyplynulo, že ač v dokumentaci projektu byl jednoznačný požadavek provádět veškeré rozvody vody a HZV z materiálu PE 100, inspekční certifikát (osvědčující předepsané zkoušky pro každou šarži trub) byl k dispozici jen pro vnější vodovod, pro potrubí použité pro HZV (hasičský zásobovací vodovod) inspekční certifikát nebyl k dispozici. Označení přímo na trubkách neodpovídá standardu uvedenému v ČSN EN 12201-2, když chybí vyznačení hodnoty MRS (PE 100), není uvedena norma, podle které byla trubka vyrobena (ČSN EN 12201) není uvedeno medium, pro které je trubka určena a není uveden návrhový tlak PN (PN 16). Požadavky na materiál a potrubí pro tlakové rozvody vody, stejně jako značení trubek, upravuje právě ČSN EN 12201.

10. Z výpovědi svědka právnická osoba, jenž byl stavbyvedoucím žalobkyně a měl na starost stavbu požárního vodovodu v adresa, okresní soud správně zjistil, že se řídil projektem, v němž bylo uvedeno jasně, že jde o tlakové potrubí. Původně byl požadavek na potrubí kvality RC, následně s ohledem na realizaci obsypů pouze PE 100. Byl svědek přítomen při převzetí trubek, šarži nekontroloval, šlo o černé potrubí s modrým pruhem, nejevilo se vadně, na trubkách se nepsalo více. Ví svědek, že tlaková potrubí se označují tlakovou řadou, PN16. Tehdy zřejmě žádné certifikáty nepřevzal, řeší se to většinou zpětně. Z účastnické výpovědi jednatele žalobkyně jméno FO mimo jiné zjistil, že žalobkyně dělá spoustu zakázek se shodným materiálem, má proškolené svářeče na svařování tohoto typu materiálu, disponují certifikáty pro takovou činnost.

11. Z článku 11.2 České technické normy ČSN EN 12201 (předložené již před okresním soudem) bylo v odvolacím řízení zjištěno v souladu s citovaným znaleckým posudkem, že norma určuje pro trubky určené pro rozvody vody minimální požadované značení (trvalé a čitelné, s četností minimálně jedenkrát na metr délky), kterým je číslo normy (EN 12201), označení výrobce (jméno nebo značka), rozměry (např. 110x10), řada SDR (např. SDR 11již před aplikace (W, P nebo W/P)materiál a třídění (např. PE 100), tlaková řada v barech (např. PN 16).

12. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (jinde v textu jen o. z.), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

14. Podle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

15. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

16. Jak vyplývá z právní úpravy citované v předchozím odstavci, předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou porušením sjednané povinnosti jsou porušení povinnosti ze smlouvy, vznik škody a příčinná souvislost mezi tímto porušením smluvně převzaté povinnosti a vzniklou škodou.

17. Okresní soud své rozhodnutí založil především na závěru (vedle lapidárního konstatování, že zboží žalobkyně převzala bez jeho řádné obhlídky), že vůbec nedošlo ze strany žalované k porušení smlouvy, neboť ta žalobkyni nedodala vadný předmět koupě, nýbrž to, co si žalobkyně objednala. Právě tento závěr je žalobkyní obsáhle napadán s tím, že objednávku žalobkyně, a tím pádem i mezi účastnicemi sjednaný předmět kupní smlouvy, je třeba vykládat důsledně v kontextu celého kontraktačního procesu mezi nimi. Co bylo dohodnuto jako předmět koupě, je přitom klíčové pro posouzení toho, zda poskytnuté plnění odpovídalo kupní smlouvě či zda bylo vadné.

18. Z dokazování před okresním soudem objasněných skutečností však plyne, že bez ohledu na to, jak byl předmět koupě sjednán, a zda proto došlo či nedošlo k porušení povinnosti z kupní smlouvy žalovanou, není zde dán další z (nezbytných) předpokladů odpovědnosti, konkrétně příčinná souvislost mezi případným porušením smluvní povinnosti žalovanou a vznikem škody. Již proto potom nemůže žalobkyní uplatněný nárok obstát.

19. Správně totiž okresní soud vyšel z toho, že mezi účastnicemi byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. o. z. Naproti tomu žalovaná nebyla žádným způsobem účastna závazkového vztahu podléhajícího úpravě § 2586 a násl. o. z. a týkajícího se zhotovení díla v podobě požárního vodovodu, nebyla zhotovitelem díla a ani subdodavatelem, byť nějaké jeho části.

20. Tvrzená škoda (spočívající v nákladech vynaložených na odkrytí prasklého potrubí a po opravě znovuuvedení místa poruchy do původního stavu) nevznikla již dodáním případně vadného předmětu koupě žalovanou, nýbrž až jeho zabudováním do stavby, tedy užitím (případně vadné) věci při provádění díla jeho zhotovitelem.

21. Rozhodujícím pro uplatněný nárok, tj. z hlediska toho, zda může být dána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a (eventuelně) vadným plněním žalované z kupní smlouvy, proto je, zda o případné vadě dodaného předmětu koupě žalobkyně věděla či vědět měla.

22. Žalobkyně dle svých tvrzení uplatněných v řízení byla zhotovitelkou díla označovaného jako požární vodovod v adresa. Z výpovědí jednatele žalobkyně a jejího stavbyvedoucího, ale i znaleckého posudku, plyne, že dílo bylo prováděno dle projektu, v němž bylo stanoven (jednoznačný) požadavek veškeré rozvody provést jako tlakové, z materiálu PE 100 (popřípadě RC, kdy taková zkratka značí, že tlakové potrubí z PE 100 je zvýšeně odolné proti mechanickému poškození a není je třeba obsypávat).

23. Za obstarání věcí potřebných k provedení díla odpovídá ve smyslu § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel. Ve vztahu ke kvalitě, respektive vadám, díla je bez významu, jak si zhotovitel věci nutné k provedení díla opatří.

24. Již z toho, že se žalobkyně, jako podnikatel, zavázala provést dílo s konkrétními technickými parametry, lze dovodit, že dala najevo, že je ve smyslu § 5 o. z. schopna při jeho provádění jednat se znalostí a pečlivostí, která je obvykle s prováděním obdobného díla spojena. Povinnost odborné péče dále plyne i přímo z § 2590 odst. 1 o. z. upravujícího způsob provádění díla. K příslušnosti ke stavu v oboru provádění vodovodních rozvodů se žalobkyně hlásí i veřejně v prezentaci na svých bez omezení přístupných webových stránkách. Neobstojí tudíž argumentace uplatněná v odvolacím řízení, že (na rozdíl od žalované) žalobkyně nedisponovala odborností v oblasti označování a certifikace vodovodního potrubí a její odbornost se vztahuje především k pracím v plynárenském průmyslu. Ostatně i jednatel žalobkyně před okresním soudem vypověděl, že s obdobnými zakázkami (rozuměj na vodovodní rozvody) mají spoustu zkušeností, disponují příslušným certifikáty i pracovníky proškolenými na svařování materiálů pro tlakové rozvody. Stavbyvedoucí, jenž trubky přebíral, potom ve výpovědi dokonce potvrdil, že věděl jak mají být značeny trubky pro tlaková vedení.

25. Jak ze znaleckého posudku, tak i přímo příslušné české technické normy, plyne, že trubky pro vodovodní (tlakové) rozvody mají obsahovat minimální značení zahrnující uvedení specifického typu materiálu (PE 80, PE 100), předmětové normy, a tlakové řady (PN 16). Uvedené značení musí být trvale vyraženo na každém metru trub. Vedle toho výrobce dokládá k materiálu pro tlakové potrubí inspekční certifikát dokládající výsledky předepsaných zkoušek, a to pro každou šarži trub.

26. V daném případě žalovanou dodané a žalobkyní do stavby zabudované trubky nebyly opatřeny byť jediným údajem z uvedených, který by svědčil vhodnosti trub k použití pro tlakový rozvod. Nebyl na trubkách vyražen materiál PE 80 či PE 100 (popřípadě zkratka obsahující písmena RC), nebylo na nich vyraženo označení normy, dle níž byly vyrobeny, a nebylo na nich vyraženo ani označení příslušné tlakové řady. Současně ke zboží nebyl připojen ani certifikát osvědčující provedení předepsaných zkoušek. Absenci certifikátu i minimálního značení trub měla žalobkyně zjistit při převzetí materiálu, nejpozději však při započetí jeho svařování. Není sice prohlídka předmětu koupě a kontrola jeho vlastností a množství ve smyslu citovaného § 2104 o. z. povinnosti kupujícího, nýbrž jeho právem, nese však v případě jeho nevyužití riziko s tím spojené. Byť mezi účastnicemi nebylo výslovně sjednáno užití technické normy, jež sama o sobě závaznou není, je značení podle normy minimálním standardem. Nemění nic na uvedeném, že byly trubky opatřeny modrým pruhem, byť modrá barva nebo modré pruhy se na vodovodní potrubí zpravidla používá (z důvodu rozpoznání typu vedení při výkopech), jestliže současně nebyly opatřeny značením jednoznačně užití pro tlakovou aplikaci potvrzujícím.

27. Jestliže žalobkyně při převzetí předmětu koupě certifikát neobdržela, trubky jako tlakové nebyly označeny a jejich vhodnost pro použití v tlakových rozvodech žalovaná vůči žalobkyni ani jinak nedeklarovala, měla žalobkyně žalovanou minimálně vyzvat, aby možnost použití dodané věci pro požadovaný účel výslovně potvrdila.

28. Pokud tak neučinila a trubky označením neodpovídající vhodnosti jejich použití pro tlakové rozvody zabudovala do tlakového vedení, učinila tak v rozporu s požadavkem odborné péče kladeným na zhotovitele díla. V takové případě jde nejen odpovědnost za vady díla, ale i za případnou následnou škoda z vad díla plynoucí, k tíži zhotovitele, jenž vadnou věc do díla zabudoval, přestože měl její vadnost rozpoznat.

29. V případě, že žalobkyně od žalované obdržela vadné plnění z kupní smlouvy, předně mohla (a měla) od žalované požadovat, aby poskytla plnění řádné, odpovídající provedení a kvalitě věci sjednané ve smlouvě. Dále mohla požadovat náhradu škody jí vadným plněním z kupní smlouvy vznikající, například spočívající v úhradě sankcí za prodlení s dokončením díla či jiným sankcím ze závazku o dílo vzniklým žalobkyni v důsledku vadného plnění žalovanou, nebo škody skutečné i ušlého zisku, pokud by například v důsledku vadného plnění žalovanou objednatel díla od smlouvy odstoupil, nebo škody spočívající ve zvýšených nákladech tzv. náhradní koupě, jestliže by žalovaná nebyla schopna v době přiměřené bezvadný předmět plnění dodat, případně různých kombinací uvedeného. Neumožňovalo však žalobkyni případné vadné plnění ze strany žalované, o němž věděla či měla vědět, vadnou věc při zhotovení díla bez dalšího použít a zabudovat do stavby.

30. Byť i porušení smlouvy ze strany žalované, pokud k němu došlo (pokud bylo sjednáno dodání trub pro tlakové rozvody), by bylo jednou ze (vzdálených) příčin praskání potrubí a tedy i vzniku s tím spojené škody v nákladech spojených s jeho opravou, příčinná souvislost se vznikem škody zde není, respektive byla přetržena. Platí totiž, „že řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodu tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující“ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 1. 2022, sp. zn. 25 Cdo 245/2000).

31. Právě takovou rozhodující skutečností je rozhodnutí žalobkyně, jako zhotovitelky, trubky nesplňující parametry pro použití v tlakovém rozvodu do stavby jí prováděného díla použít. O tom, že označení trubek neodpovídá použití pro tlakové rozvody žalobkyně minimálně měla vědět, přičemž si od žalované ujištění, že takové požadavky splňuje, nevyžádala. Možný škodní následek přitom musel být pro žalobkyni předvídatelný a mohla se mu dobře (např. způsobem již naznačeným v bodě 29 shora) vyhnout. Bezprostřední příčinou následku v podobě škody zde bylo použití (pro daný účel) nevhodné věci při zhotovení díla bez ohledu na to, jaký byl původ věci či kdo způsobil její vadnost.

32. Jestliže proto okresní soud dovodil, i když pro absenci jiného z předpokladů odpovědnosti žalované za škodu, že nárok v řízení uplatněný není důvodným, je jeho rozhodnutí věcně správné a jako takové bylo podle § 219 o.s.ř. potvrzeno.

33. Správným, a proto odvolacím soudem dle § 219 o.s.ř. potvrzeným, je co do svého základu a určené výše náhrady i výrok o nákladech řízení, založený na úspěchu žalované v řízení v celém rozsahu (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), pročež jí vzniklo právo na náhradu všech v řízení účelně vynaložených nákladů. Protože rozhodnutí o nákladech řízení před okresním soudem je věcně zcela správné a je i vyčerpávajícím způsobem odůvodněno, lze v ostatním (jde-li o jejich konkrétní výpočet, rozvedenou skladbu a aplikaci příslušných zákonných ustanovení) na odůvodnění okresního soudu (konkrétně bod 36 rozsudku) vysvětlující celkem přiznanou částku částka pro stručnost zcela odkázat.

34. I v odvolacím řízení byla s ohledem na potvrzení napadeného rozsudku zcela úspěšná žalovaná, podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. proto má právo na náhradu veškerých svých v odvolacím řízení účelně vynaložených nákladů. Protože jde o běžný spor z obchodního styku mezi dvěma podnikateli, neshledal odvolací soud jakýchkoli výjimečných okolností pro krácení či dokonce odepření náhrady (relativně vysoké jen z důvodu vyššího předmětu sporu) úspěšné straně ve smyslu § 150 o. s. ř., jak žalobkyně navrhovala. Náklady odvolacího řízení žalované v daném případě spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, písemné vyjádření k dovolání žalobkyně a účast u jednání odvolacího soudu dne 29. 5. 2026) s mimosmluvní odměnou v plné výši 16 460 Kč za jeden úkon vypočtenou z tarifní hodnoty sporu (2 031 262 Kč) podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), v odměně advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k návrhu na procesní nástupnictví) s mimosmluvní odměnou ve výši jedné poloviny (8 230 Kč) podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 3, odst. 2 písm. c) AT, náhradě za ztrátu času ve výši poloviny mimosmluvní odměny za účast u jednání dne datum, které bylo odročeno bez projednání věci, náhradě hotových výdajů advokáta, jedenkrát v paušální výši 300 Kč (dle AT ve znění do 31. 12. 2024) a čtyřikrát po 450 Kč (dle AT ve znění účinném od 1. 1. 2025) k uvedeným úkonům podle § 11, § 13 AT, a konečně náhradě daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu uvedených částek ve výši 67 940 Kč. Účelně vynaloženým nákladem nebyla shledána odměna za písemnou repliku k doplnění odvolání žalobkyně, když vyjádření k odvolání žalobkyně již bylo podáno (a odměna za něj v náhradě přiznána) a jeho doplnění bylo možno přednést při jednání, které primárně k projednání odvolání slouží. Celkem proto činí náklady žalované v odvolacím řízení účelně vynaložené 82 207 Kč. Odvolací soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) náhradu nákladů odvolacího řízení v této výši. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v České Lípě do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, je vyjma výroku o nákladech řízení přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem.