Krajský soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

35 Co 78/2025

č. j. 35 Co 78/2025-105

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-07 · ZMENA,POTVRZENI · ECLI:CZ:KSUL:2025:35.Co.78.2025.105

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 7. 8. 2025

  1. OS Liberec 18 C 156/2024-71
  2. KS Ústí 35 Co 78/2025-105

Citované zákony (8)

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. Martinem Novotným sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Lukášem Seibertem sídlem Jandovo stromořadí 377, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm o určení neplatnosti kupní smlouvy, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 18 C 156/2024-71 ze dne 15. 11. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I žalobu zamítajícím potvrzuje.

II. Ve výroku II o nákladech řízení se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby soud určil, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky dne , datum, , jejímž předmětem jsou bytová jednotka č. , Anonymizováno, v bytovém domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech bytového domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, a spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, (dále jen „nemovitost“) je neplatná. Výrokem II přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Okresní soud vysvětlil, že žalobce opíral svou žalobu o tvrzení, že se žalovaným uzavřel dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byla nemovitost, avšak od kupní smlouvy dne , datum, odstoupil s odůvodněním, že nemovitost právně neexistuje. V předchozím řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém byla žaloba na určení, že vlastníkem nemovitosti je žalovaný, zamítnuta, byla sice okresní soudem v odůvodnění rozsudku absolutní neplatnost kupní smlouvy ze dne , datum, konstatována, avšak katastrální úřad, vázán pouze výrokovou částí rozsudku, výmaz vlastnického práva žalobce k nemovitosti na základě tohoto rozsudku neprovedl. Aby byl napraven nesoulad zápisu v katastru nemovitostí, domáhá žalobce určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne , datum, . Po dokazování dospěl okresní soud k závěru, že v daném případě „nebyl tvrzen, ale zejména není naléhavý právní zájem“, neboť na základě žalobcem formulovaného petitu by nebylo možné zajistit soulad zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem. Žalobce by musel dle okresního soudu žalovat existenci práva či právního vztahu namísto neplatnosti kupní smlouvy. Okresní soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl a s odkazem na § 142 o. s. ř. přiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů ve výši , částka, spočívající v odměně za tři úkony právní služby a paušální náhrady hotových výdajů s tím, že ve zbývajícím rozsahu se žalovaný náhrady nákladů výslovně vzdal.

2. Proti rozsudku se včas odvolal žalobce. Namítá protiprávnost a nepřezkoumatelnost rozsudku s tím, že od roku 2011 se snaží domoci ochrany svých práv týkajících se nemovitosti u soudu, přičemž již dvakrát, byť v odůvodnění soudního rozhodnutí, byla konstatována neplatnost kupní smlouvy ze dne , datum, , neboť předmět smlouvy právně neexistuje. Dle žalobce tak soudy „uznaly“, že žalovaný (prodávající) nemohl bytovou jednotku převést. Stejně tak správní úřady (stavební a katastrální) opakovaně uváděly, že bytová jednotka z „právního pohledu“ neexistuje, neboť absentovalo platné prohlášení vlastníka k vymezení bytové jednotky, scházela odpovídající stavebně-technická dokumentace a bytová jednotka nebyla nikdy zkolaudována. Protože kupní smlouva ze dne , datum, byla jediným podkladem, na jehož základě bylo vlastnictví žalobce do katastru nemovitostí zapsáno, má žalobce za to, že určení její neplatnosti je nezbytné pro nápravu chyby zápisu v katastru nemovitostí. Z toho dovozuje, že je zde dán naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 písm. c) občanského soudního řádu a na podporu tohoto závěru odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne , datum, . Dále vytýká okresnímu soudu, že pokud dospěl k závěru o nedostatečném tvrzení žalobce o naléhavém právní zájmu, jakkoliv tento dle žalobce plyne již z výše uvedeného, nedostál okresní soud své povinnosti poučit žalobce ve smyslu ustanovení § 118a občanského soudního řádu, čímž dle žalobce zatížil řízení procesní vadou odůvodňující zrušení napadeného rozsudku. Žalobce má taktéž za to, že rozsudek okresního soudu je rozporný se základními principy právního řádu a právem na spravedlivý proces, neboť s nemovitostí, která právně neexistuje, nemůže volně disponovat. Pokud by tak přesto učinil, nepostupoval by v souladu s principem dobré víry a zásadou poctivosti vyjádřenou v § 6 občanského zákoníku. Za takové situace považuje žalobce nemožnost domoci se vydání soudního rozhodnutí určující neplatnost kupní smlouvy za rozpornou s právem na spravedlivý proces. Jestliže soudy považovaly neexistence předmětu kupní smlouvy za zjevnou a dospěly k závěru, že je absolutně neplatná, je nelogické a pro žalobce obtížně pochopitelné, aby nebyla neplanost deklarována výrokem rozhodnutí. V petitu navrhuje změnu napadeného rozsudku okresního soudu tak, že bude žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalovanému uloženo nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání vyjádřil souhlas s rozhodnutím okresního soudu, které je v souladu s ustálenou soudní praxí a judikaturou. Žalobci se nepodařilo formulovat svá skutková tvrzení do žalobního petitu tak, aby se věcí soud mohl zabývat meritorně. Žalobce ani nemohl být ze strany soudu krácen na svých právech nedostatečným poučením ve smyslu § 118a občanského soudního řádu, neboť k jednání, ke kterému byl řádně a včas předvolán, se nedostavil, a svým pasivním přístupem si tuto situaci přivodil výlučně sám. Pokud žalobce rozvíjí úvahu v tom směru, že okresní soud měl žalobci pomoci vést soudní řízení, jednalo by se o jednání v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení. Navrhuje proto potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i postup okresního soudu v předchozím řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Procesním předpokladem úspěchu tzv. určovací žaloby ve smyslu § 80 o. s. ř. je existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Byť ze znění § 80 o. s. ř. vyplývá, že touto žalobou se lze domáhat určení, „zda tu právní poměr nebo právo je či není“, připouští soudní praxe, že se za určitých okolností prosadí i žaloba o určení (ne)platnosti smlouvy nebo jiného právního jednání, kterým měly být právní poměr nebo určité právo založeny. Jedná se však o výjimečné případy, neboť takovou žalobou požadované určení má povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a obvykle neřeší nebo (objektivně vzato) nemůže řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Stav ohrožení práva žalobce nebo nejistota v jeho právním postavení se totiž v takovém případě neodstraní toliko tím, že bude vyřešena předběžná otázka, z níž bez dalšího právní vztah (právo) významný pro právní poměr účastníků ještě nevyplývá, ale až určením, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Jestliže tedy právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (například vlastnictví), není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo o určení existence práva nebo právního vztahu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. II Odon 50/96 ze dne , datum, , uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/1996, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 68/2001 event. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2004).

7. V posuzované věci se žalobce ve smyslu § 80 o. s. ř. domáhá určení neplanosti kupní smlouvy ze dne , datum, , na základě které bylo zapsáno do katastru nemovitostí vlastnické právo žalobce k nemovitosti. Okresní soud nesprávně vyhodnotil, že žalobce netvrdí naléhavý právní zájem. Byť tvrzení o něm nejsou explicitně jako naléhavý právní zájem označena, z bodu 5. žaloby a následujícího odstavce jednoznačně vyplývá, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy žalobce spatřuje v tom, že rozhodnutí o určení neplatnosti kupní smlouvy bude podkladem pro výmaz jeho vlastnického práva k nemovitosti v katastru nemovitostí.

8. Již z tohoto tvrzení je však zřejmé, že existence naléhavého právního zájmu, coby základního procesního předpokladu pro vyhovění žalobě, není splněna. Žalobce by totiž mohl mít na požadovaném určení naléhavý právní zájem pouze v případě, pokud by se výsledek řízení, ve kterém by se zkoumala planost smlouvy, projevil v určovacím výroku rozhodnutí, na základě kterého by mohl být změněn v katastru nemovitostí zápis vlastnického práva žalobce k nemovitosti. V daném případě však pravomocné rozhodnutí soudu, kterým by byla určena neplatnost kupní smlouvy, nemůže mít pro žalobce příznivý dopad v podobě změny zápisu jeho vlastnického práva v katastru nemovitostí, protože tímto určením nemůže žalobce docílit toho, aby nebyl nadále zapsán jako vlastník předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí. Jak totiž bylo vysvětleno již například v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , jehož dílčí závěry se prosadí i za účinnosti zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon), do katastru nemovitostí se zapisuje – jak vyplývá z § 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, (nyní obdobně § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon) – vlastnické právo (jeho vznik, změna nebo zánik), a nikoliv kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti (její platnost či neplatnost). Proto pouze pravomocný výrok rozhodnutí o určení vlastnictví, a ne výrok o určení neplatnosti kupní smlouvy, byť na jejím podkladě bylo vlastnictví žalobce v katastru nemovitostí zapsáno, může být podkladem pro změnu evidence žalovaného jako vlastníka předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí. Právní otázka platnosti či neplatnosti kupní smlouvy je tak „pouze“ předběžnou otázkou ve vztahu k posouzení existence či neexistence vlastnického práva k nemovitosti. To zároveň znamená, že v daném případě nemůže být dán na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne , datum, naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř.

9. Protože je závěr okresního soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení správný, odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I žalobu zamítajícím jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

10. V souvislosti se změnou rozsudku okresního soudu bylo dle § 224 odst. 2 o. s. ř. nově rozhodnuto o nákladech předchozího řízení a zároveň dle § 224 odst. 1 o. s. ř. o nákladech odvolacího řízení. V obou případech se uplatní ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V obou řízeních zcela úspěšný žalovaný tak má právo na náhradu nákladů.

11. V řízení před okresním soudem tvoří tyto náklady odměna zástupce žalovaného spojená s převzetím a přípravou zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT”), podáním vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účastí na jednání okresního soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, ve výši celkem , částka, (vypočtené z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. b) AT, účinného do , datum, ) a hotové výdaje zástupce spojené se třemi úkony právní služby v paušální výši celkem , částka, (§ 13 odst. 4 AT, účinného do , datum, ), celkem , částka, .

12. V řízení před odvolacím soudem jde o odměnu zástupce žalovaného spojenou s podáním vyjádření k odvolání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účastí na jednání odvolacího soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši celkem , částka, (vypočtené z tarifní hodnoty , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a) AT, účinného od , datum, ) a hotové výdaje zástupce spojené se dvěma úkony právní služby v paušální výši celkem , částka, (§ 13 odst. 4 AT, účinného od , datum, ), celkem , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.