35 CO 89/2022

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudkyň JUDr. Andrey Milichovské a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa 3. jméno příjmení , datum narození bytem obec a číslo 4. jméno příjmení , datum narození bytem obec a číslo všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti darovací smlouvy, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 12 C 135/2021-117 ze dne 7. 12. 2021

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovaným k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka].

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá určení, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako obdarovanými, jejímž předmětem je bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] (dále také,,Budova“) stojící na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří (dále také,,Pozemek“) a spoluvlastnický podíl na [anonymizováno] a [anonymizováno] o velikosti [číslo], vše nacházející se v katastrálním území Mšeno nad Nisou, část obce Mšeno nad Nisou, obec Jablonec nad Nisou, je neplatná (výrok I). Nákladovým výrokem (výrok II) okresní soud vyslovil, že žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení ve výši [částka] k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

2. Okresní soud uzavřel, že již z tvrzení žalobkyně, která zpochybňuje způsobilost žalované 2) – matky žalobkyně k uzavření darovací smlouvy, lze dospět k závěru o absenci věcné legitimace a naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení neplatnosti darovací smlouvy. Žalobkyně dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci a naléhavý právní zájem z toho, že je potencionální dědičkou po své matce. Z pouhého postavení žalobkyně jako dcery dárkyně či potencionální dědičky však dle okresního soudu aktivní věcná legitimace žalobkyně ani naléhavý právní zájem nevyplývají (viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2973/2014 ze dne 15. 10. 2014). Proto okresní soud, aniž by prováděl dokazování, žalobu zamítl. Zcela úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v odměně a náhradě hotových výdajů v paušální výši za tři úkony právní služby a náhradu za dan z přidané hodnoty, kterou je zástupkyně žalovaných (advokátka) povinna odvést státu.

3. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolala žalobkyně. Namítá, že okresní soud zamítl žalobu pouze na základě formálního procesního postupu, aniž by se věcí zabýval meritorně. Okresní soud vůbec nezkoumal, zda naléhavý právní zájem žalobkyně existuje. Zamítnutí žaloby z důvodu absence naléhavého právního zájmu bez provedení dokazování považuje žalobkyně za předčasné a nezákonné. Poukazuje též na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 3245/16 ze dne [datum], podle něhož je nutno splnění procesní podmínky spočívající v naléhavém právním zájmu zkoumat v každém konkrétním případě podle okolností dané věci. Žalobkyně dále uvádí, že předmětná darovací smlouva je absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, neboť žalovaní 3) a 4) zneužili postavení a [anonymizováno] stavu žalované 2), která trpí téměř úplnou slepotou a poruchami paměti mající charakter demence, v důsledku čehož nebyla osobou způsobilou k uzavření darovací smlouvy. Navrhuje proto žalobkyně, aby byl napadený rozsudek v celém rozsahu zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Žalovaní navrhují, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen. Plně se ztotožňují se závěry okresního soudu vyjádřenými v napadeném rozsudku. Nadto uvádí, že bytová jednotka i nadále slouží k uspokojení bytových potřeb žalovaných 1) a 2). Rovněž poukazují na skutečnost, že nemovitost, která je předmětem darovací smlouvy, se nacházela ve společném jmění manželů - žalovaných 1) a 2), přičemž k právnímu jednání týkajícího se nemovitostí je zapotřebí souhlasu obou manželů. Nesouhlas či neschopnost projevu vůle jednoho z manželů však nemá za následek absolutní neplatnost právního jednání, nýbrž neplatnost relativní, kterou lze zhojit. Uvádí přitom žalovaní, že svéprávnost žalované 2) nebyla soudním rozhodnutím omezena. Žalobkyni jde dle žalovaných pouze o její zájem na nemovitosti a budoucí možnou pozůstalost. Naléhavý právní zájem u žalobkyně dán není.

5. Odvolací soud ke včas podanému odvolání přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Žalobkyně se žalobou podanou k okresnímu soudu dne [datum] domáhá určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako dárci a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako obdarovanými, jejímž předmětem je nemovitost specifikovaná v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Naléhavý právní zájem žalobkyně, jež je dcerou žalovaných 1) a 2), spatřuje jednak ve skutečnosti, že žalovaná 2) uzavřela darovací smlouvu proti své vůli neuvědomujíc si (z důvodu nepříznivého zdravotního stavu) důsledky takového právního jednání, které spočívají mimo jiné v možnosti žalovaných 3) a 4) žalovat na vyklizení bytu. Naléhavý právní zájem je dle žalobkyně dále dán s ohledem na hodnotu nemovitosti, o kterou je žalobkyně, jakožto potomek žalovaných 1) a 2), neúměrně a neodůvodněně zkrácena ve prospěch žalovaného 3) – bratra žalobkyně a jeho manželky – žalované 4).

7. Okresní soud se předně správně zabýval otázkou, zda žalobkyně má na určení neplatnosti darovací smlouvy naléhavý právní zájem, neboť podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Vyplývá z citovaného ustanovení, že existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení podle § 80 o.s.ř. je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. O naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo (ne) existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho postavení stalo nejistým. To znamená, že u žalobce musí jít buď o právní vztah (právo) již existující, nebo o takovou hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro své nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 17/95 ze dne [datum]).

9. Zároveň platí, že pokud má právní otázka (v posuzovaném případě platnost darovací smlouvy), o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva (např. vlastnického práva) nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu. Jinými slovy řečeno, lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, která se tohoto práva (právní vztahu) týká (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2147/99 ze dne 2. 4. 2001 uveřejněný ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 522/2015 ze dne 26. 5. 2015).

10. V daném případě se žalobkyně domáhá určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum]. Posouzení platnosti darovací smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k určení vlastnického práva k nemovitosti, která je předmětem této darovací smlouvy. Plyne přitom z předchozího odstavce, že v případě, kdy lze žalovat na určení práva (v tomto případě práva vlastnického), není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, která se tohoto práva týká. Nelze proto v případě žalobkyně shledat naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy už z toho důvodu, že měla být případně podána žaloba na určení vlastnického práva (žalovaných [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), v rámci které by byla jako předběžná otázka řešena také platnost darovací smlouvy.

11. Současně platí, že nelze v projednávané věci shledat naléhavý právní zájem také již z důvodů, na které správně poukazuje okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku, tj. z důvodů, že žalobkyně není osobou, jejíž právní postavení by bylo případným vyhověním žalobě pozitivně dotčeno. Žalobkyně nebyla stranou darovací smlouvy, ani jí nesvědčí majetkové právo k nemovitosti, která je předmětem darovací smlouvy. Ačkoli lze v obecné rovině přisvědčit argumentaci žalobkyně uplatněné v průběhu řízení před okresním soudem, dle které naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. nemusí mít jen ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nýbrž také osoba, na jejíž právní postavení by vyhovění žalobě mohlo mít příznivý dopad, (k tomu srovnej žalobkyní zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1690/97 ze dne 15. 6. 1999 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2509/2006 ze dne 27. 2. 2007), nelze uvedené vztáhnout na případ žalobkyně, která svůj naléhavý právní zájem dovozuje primárně ze svého budoucího (a v současné době nejistého) postavení potencionálního dědice, který byl darovací smlouvou zkrácen na hodnotě potencionálního dědictví. Obecně platí, že osoby mohou v průběhu života nakládat s majetkem nacházejícím se v jejich vlastnictví dle svého uvážení (při respektu k právním předpisům). Právo potencionálního dědice na konkrétní hodnotu či obsah dědictví neexistuje. Proto potencionální dědictví u žalobkyně naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. nezakládá (viz. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2973/2014 ze dne 15. 10. 2014, na které správně poukazuje již okresní soud, a také rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 797/2000 ze dne 6. 3. 2001).

12. Dovozuje-li žalobkyně naléhavý právní zájem též od skutečnosti, že žalovaná 2) uzavřela darovací smlouvu proti své vůli neuvědomujíc si důsledky takového právního jednání, jedná se o tvrzení vztahující se k posouzení platnosti darovací smlouvy (§ 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), nikoli k posouzení existence naléhavého právního zájmu. Případné vyklizení nemovitosti se poté týká žalovaných 1) a 2), nikoli žalobkyně, které v tomto směru nesvědčí ani aktivní věcná legitimace, natož naléhavý právní zájem.

13. Plyne tedy z výše uvedeného, že okresní soud správně dovodil, bez toho aniž by prováděl dokazování (k tomu rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 16 Co 95/98 ze dne 28. 4. 1998 uveřejněný ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo]), že žalobkyně nepřednesla v řízení tvrzení, na jejichž základě by bylo možno dovodit naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], což je důvodem pro zamítnutí žaloby. Poukazuje-li žalobkyně na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 3245/16 ze dne [datum], v tomto nálezu vytkl Ústavní soud obecným soudům skutečnost, že se nevypořádaly s konkrétními tvrzeními žalobce stran naléhavého právní zájmu. Okresní soud se však s tvrzeními žalobkyně řádně vypořádal, v odůvodnění napadeného rozsudku vysvětlil (v souladu s § 157 odst. 2 o.s.ř.), z jakých důvodů není dán naléhavý právní zájem žalobkyně, a proto ani tuto námitku neshledává odvolací soud důvodnou.

14. Ani v odvolacím řízení doplněný důvod pro žalobu, že žalobkyně jejím podáním míří na ochranu matky (žalované 2. [jméno] [příjmení]), která (dle tvrzení žalobkyně nevědouc) darovala nemovitost, aniž by v ní měla zřízeno věcné právo dožití či jinak zajištěno bydlení, naléhavý právní zájem na požadovaném určení představovat nemůže. Sleduje totiž žalobou v takovém případě žalobkyně zlepšení právního postavení své matky (žalované), nikoli svého. Naléhavým právním zájmem na určení by proto disponovala žalovaná [jméno] [příjmení], nikoli žalobkyně, jíž by vyhovění žalobě žádné přímé ani nepřímé právo nezakládalo.

15. Pokud má žalobkyně za to, že její matka žalovaná 2. [jméno] [příjmení] v době uzavření darovací smlouvy nebyla schopna pro svůj [anonymizována dvě slova]) stav právně jednat, musí takovou skutečnost uplatnit právě [jméno] [příjmení]. Jestliže toho není (z týchž důvodů) schopna, může žalobkyně vyvolat řízení o omezení svéprávnosti jmenované. Byť svéprávnosti nelze člověka zbavit zpětně, může případně následně jmenovaný hmotněprávní opatrovník jmenované iniciovat řízení o určení jejího vlastnického práva, budou-li konkrétní okolnosti nasvědčovat tomu, že její vůle v době darování byla omezena.

16. Nedostatek naléhavého právního zájmu je samostatným a primárním důvodem vedoucím k zamítnutí žaloby. Je tedy vyloučeno, aby se v případě, kdy soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu, zabýval meritem věci, tedy posouzením otázky, zda příslušná smlouva je či není platná (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 3 Cdon 1338/96 ze dne 27. 3. 1997, uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník 1997, pod pořadovým [číslo] 1997). Z toho důvodu se ani odvolací soud podrobněji nezabýval námitkami žalobkyně vztahujícími se k platnosti darovací smlouvy.

17. Odvolací soud proto s ohledem na výše uvedené napadený rozsudek ve výroku ve věci samé podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

18. Jde-li o nákladový výrok, okresní soud správně vyšel z pravidla úspěchu ve věci a žalobkyni podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázal k povinnosti nahradit žalovaným všechny v řízení účelně vynaložené náklady. Správně okresní soud vypočetl výši odměny advokátky za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále též jen AT) ve výši [částka]. Správně také stanovil počet jednotlivých úkonů, když zástupkyně žalovaných učinila ve vztahu ke každému ze čtyř žalovaných v řízení celkem 3 úkony právní služby, a to konkrétně převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum] a účast u jednání okresního soudu [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT) Náklady žalovaných tudíž tvoří odměna advokátky v celkové výši [částka], náhrada hotových výdajů advokátky v paušální částce [částka] za každý ze tří úkonů (§ 11 odst. 1, § 13 odst. 4 AT) a náhrada 21 % daně z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem [částka] O povinnosti nahradit náklady řízení žalovaných k rukám jejich zástupkyně rozhodl okresní soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění činí v případě nákladového výroku tři dny (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

19. S ohledem na uvedené proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil napadený rozsudek také ve vedlejším výroku o nákladech řízení.

20. I v odvolacím řízení byli s ohledem na potvrzení napadeného rozsudku zcela úspěšní žalovaní. Podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. proto mají právo na náhradu veškerých svých v odvolacím řízení účelně vynaložených nákladů. Ty v daném případě spočívají v odměně zástupkyně (advokátky) za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) po [částka] dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 4 AT u každého z žalovaných (ve vztahu ke čtyřem žalovaným tedy ve výši [částka]), náhradě hotových výdajů advokátky v paušální částce [částka] za tyto dva úkony (§ 11 odst. 1, § 13 odst. 4 AT), cestovném za cestu z [obec] a do [obec] a zpět, celkem 32 km při spotřebě 4,9 l nafty na 100km, ve výši [částka] (vyhl. č. 47/2022 Sb.), náhradě za ztrátu času ve výši [částka] dle § 14 odst. 1 písm. a) AT a náhradě 21% daně z přidané hodnoty, jejíž je zástupkyně žalovaných plátcem, celkem [částka] Odvolací soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení v této výši podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejich zástupkyně.